Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 52. schuze (obsah) | Streda 10. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Onderco, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

180 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Derer.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 15 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle § 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. dr Neumanovi, Szentivanyimu, Nepomuckemu a dr Luschkovi.

nemoci posl. dr Dominik a Schenk.

Za platne podle § 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Lausman a na den 4. a 5. cervna a posl. Suroviaka a Szentivanyiho na den 9. cervna.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal: klub poslancu ceskoslovenske soc.-dem. strany delnicke posl. Brozik a za posl. Kleina, posl. Becko za posl. Nemce; klub poslancu csl. strany nar. socialisticke dne 9. cervna 1936 posl. Batkovou za posl. Ticheho, tehoz dne posl. Lance za posl. Batkovou.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 509 a 511.

Navrh tisk 505 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Predsednictvo usneslo se podle § 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 51. schuzi snemovny projev hrube urazlivy z reci posl. Slanskeho.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru zivn.-obchodneho a zahranicneho o vladnom navrhu (tisk 431), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu dodatkova dohoda k obchodnej umluve medzi republikami Ceskoslovenskou a Francuzskou zo dna 2. jula 1928, podpisana v Prahe dna 9. aprila 1936 a uvedena v prezatymnu platnost vladnou vyhlaskou zo dna 24. aprila 1936, c. 106 Sb. z. a n. (tisk 449).

Zpravodaji jsou: za vybor zivn.-obchodni p. posl. Benda, za vybor zahranicni p. posl. Hrusovsky.

Budeme pokracovati v rozprave zapocate ve vcerejsi, 51. schuzi snemovny.

Lhuta recnicka jest 45 minut.

Prihlasen je jeste recnik na strane "pro", p. posl. Rechcigl. Davam mu slovo.

Posl. Rechcigl: Slavna snemovno!

Projednavana dodatkova dohoda z 8. dubna t. r. k obchodni smlouve s Francii z 2. cervence 1928 je zdanlive dosahu ne prave velikeho. Pres to vsak ma svuj veliky zasadni vyznam.

Francie pozadala vladu republiky Ceskoslovenske, aby bylo snizeno clo na dovazenou sul z Francie k nam na 15 %, a vlada Ceskoslovenske republiky vyhovela tomuto jejimu prani. Vyhoveli jsme prani republiky Francouzske, abychom tak dokumentovali svoji uprimnou snahu po rozsireni obchodne-politickych styku s republikou Francouzskou. Zakladnim rysem styku obchodne-politickych s Francii v poslednich dvou letech je trvale aktivni saldo pro Francii. Tak vidime ze statistik francouzskych, ze aktivni saldo r. 1934 bylo 40 mil. franku, podle statistiky ceskoslovenske 109 mil. Kc. R. 1935 kleslo toto saldo podle francouzske statistiky na 6.5 mil. franku, podle statistiky ceskoslovenske na 57 mil. Kc, ale zaroven poklesl take rozsah nasich obchodnich styku a celkovy obrat ze 420 mil. franku na 390 mil. Kc. Hlavni prekazkou vetsiho rozvinuti obchodnich styku ceskoslovensko-francouzskych jsou - s politovanim to musime konstatovati - naprosto nedostatecne, kontingenty, ktere jsou nam vymerovany. Velka rada vyrobnich odvetvi si pravem stezuje na nedostatecnost kontingentu. Vidime to u vyroby sklarske, u vyroby textilni a v posledni dobe u vyroby malokovoveho zbozi (bizuterie).

Take pravem je nutno poukazati, ze i pri rizeni povolovacim neni postupovano takovym zpusobem, jak by si bylo v zajmu pratelskeho obchodniho spojeni prati. Jsou-li na jedne strane vymerovany radne kontingenty, s nimiz ma pravo ten ktery stat sam potom disponovati, jsou tyto kontingenty nedostatecne, ale je-li postupovano t. zv. rizenim licencnim, pri kterem dovozce sam ma pravo i povinnost zadat o pridel kontingentu u t. zv. Interprofesionalniho komitetu, pak vidime, ze je to cele martyrium, nezli se dosahne pridelu, a pridel je ve velke vetsine zcela nedostatecny.

V pritomne dobe jsme videli, ze byla postizena zejmena vyroba zbozi jabloneckeho, kteremu hrozilo uplne znemozneni vyvozu do Francie tim, ze z titulu precerpani kontingentu v r. 1935 bylo nam odepreno vymereni kontingentu na prvni ctvrtleti r. 1936. Je pravda, ze sice pri poslednim obchodne-politickem jednani byla sjednana alespon castecna naprava, ale naprava takova, ktera nas plne nemuze uspokojit.

Chteli bychom jasne zdurazniti, ze je prave v zajmu obou spratelenych zemi, aby obchodni pratelstvi utuzilo nase pratelstvi politicke, to vrele pratelstvi, ktere pouta nas k Francii a datuje se jiz od davnych dob. Bylo to nejenom vedomi spolecneho nebezpeci, nybrz i laska k myslenkam demokracie, rovnosti a sebeurceni narodu, ktere v nas nasly sve nejhorlivejsi zastance a hlasatele. A dodnes pres vsechny nove smery, ktere jsou v Evrope, zustavame my i Francie verni ideam demokracie, ktera vysoce kulturne vyspelemu lidu obou narodu je formou nejblizsi. Stare pratelstvi bylo pak utuzeno ve svetove valce, ktera rozbila pouta ujarmenych narodu. V teto dobe osvedcila Francie sve pratelstvi tim, ze vzala za svoje nase spravedlive pozadavky, ale i nas lid projevil je tim, ze v dobe nejvetsiho nebezpeci, ktere kdy hrozilo Francii, postavil se hrdinne na jeji obranu. Tim vice musime si vaziti vzajemneho pratelstvi a pracovat k jeho utuzeni, cim vice by rostlo nebezpeci hrozici zkaliti svetovy mir. Prave nyni, kdy Mala dohoda ukazuje svou pevnost a stabilitu, jest si prat, aby Francie i nadale byla s Malou dohodou ochrankyni evropskeho miru spolu se vsemi narody, ktere o mir stejne usilovne pracuji.

Mir mezi staty musi byti a bude udrzen nejen dobrou vuli, nybrz take poradkem a klidem v jednotlivych statech. Klid ve statech bude udrzen zejmena hospodarskym zabezpecenim vsech vrstev naroda. Hospodarske zabezpeceni naroda je predevsim vlastni jeho povinnosti, je vsak take i povinnosti spratelenych narodu, aby se vzajemne podporovaly. Politicke pratelstvi musi vzdycky a za kazdych okolnosti hospodarsky posilovat, ale nesmi nikdy nikoho oslabovat.

Znovu si osvedcujeme, ze Francie ma s nami a s Malou dohodou stejny zajem na vsech evropskych otazkach prave tak, jako mame spolecny stejny zajem na reseni problemu stredoevropskeho. Jsme presvedceni, a Francie to jiste vi, ze posilovat hospodarsky nas a staty Male dohody znamena posilovat dnes samu sebe nejenom pro dnesek, nybrz zejmena do daleke budoucnosti.

Staty Male dohody dokazaly schopnost pratelskeho souziti i vzajemne podpory. Prohlubovani jejich hospodarske spoluprace jest provadeno soustavne a jest cilevedome. Pracovitost obyvatelstva jest stestim statu. Produktivnost zemedelstvi zarucuje stabilitu pomeru. Rozsah prumyslove vyroby zabezpecuje blaha obyt. Dava nam ve stredni Evrope u vsech statu soucasne velike moznosti, ale take budi nutnost dalsi spoluprace s okolnimi staty. Hodzuv plan - hospodarska stredni Evropa to neni uz dnes sen daleke budoucnosti, je to vsak nezbytnost konsolidace malych stredoevropskych statu. Prumyslova sobestacnost statu stredni Evropy zabezpeci praci delnictvu, zdrave zemedelstvi stredni Evropy stabilitu pomeru politickych i hospodarskych, jakoz i zamestnanost vsech vrstev podnikatelskych. Prebytkovost stredni Evropy v oboru prumyslovem prave tak jako v zemedelskem - a v tomto vic nez v kteremkoli jinem nuti vsak vsechny odpovedne umistiti vysledky take u pratel. Vyhodne centralni polozeni umoznuje uplatneni zbozi vsemi smery: na vychod prave tak jako na zapad.

Proto je prave dnes velmi nutne treba, abychom si ti, kdoz chceme byti prateli, take chteli porozumeti. Bukurestske porady ukazaly jednotu spolecnych snah, pevnost vzajemneho odhodlani, trvalost pratelstvi, jakoz i viru v budoucnost. Ve svetle bukurestskych porad nejsme dnes malymi vedle velmoci, nybrz mohutnym nerozbornym celkem, vyrovnanym a zajistenym vuci vsem v kazde dobe. Mala dohoda o mir nejen usiluje, nybrz jeji pevnost jej take do budoucna zabezpecuje. Jeji vyznam je dneska vic a vic viditelny vsem statum. Prave v dnesni dobe, v minulych mesicich, meli jsme moznost, vsechny staty Male dohody, osvedciti spolehlivost naseho pratelstvi vuci druhym, kdyz v politice sankci podle usneseni Spolecnosti narodu jsme ukazali, ze dovedeme obetovati i svoje zajmy, kdyz jsme ukazali, ze umime trpeti, kdy dovedly trpeti vsechny staty Male dohody a nejvic snad zemedelska Jugoslavie, ktera doplatila nejvice na sankce. Prave v teto dobe bylo dokumentovano a potvrzeno, ze nase spolehlivost jest pro kazdou dobu a za kazdych okolnosti. (Potlesk.)

Francie by prave proto dnes vic nez kdykoliv jindy mela hospodarskou podporou zase ukazati cenu sveho spojenectvi a dotvrditi vyznam Spolecnosti narodu.

Nestaci politika defensivy ani u velmocenskych statu dohodovych, nestaci politika defensivy proti moznym utokum, nestaci take pouze politika defensivy proti zdravemu dovozu. Je treba politiky intensivniho podporovani spolecnych snah, posilovani statu uvnitr prave tak jako na venek. Prali bychom si dnes jako drive a jako do budoucnosti, aby Francie kazdou novou vladou znamenala dalsi vnitrni konsolidaci a dalsi sve posileni. Zmena vlady, jakoz i zmena rezimu v kteremkoliv state se nas nijakym zpusobem netyka. Nezasahovali jsme, nezasahujeme a nebudeme se ani v budoucnu nikdy vmesovati do vnitrnich pomeru kterehokoliv statu, jako zase nepripustime, aby kdokoliv zasahoval do pomeru nasich. Nas pomer ke statum a narodum je urcovan jedine potrebami nasi vlasti a nikdy nicim jinym. Ostatne nova vlada Francie ohlasila program, ktery neodporuje pozadavkum naseho statu a ktery - nevaham to rici - je i velmi blizky intencim a programu strany republikanske. Neni v nem nic revolucniho, je to program hospodarske obnovy, program socialne spravedlive politiky, program socialni politiky, ktery u nas jiz v minulych letech byl na tak mnohych usecich plnym zpusobem proveden. Jest to program, ktery ve sve zemedelske casti navazuje namnoze na nase cesty a chce je sledovati jako doklad, ze jsme sli v minulosti a jdeme i v pritomnosti po ceste spravne a ze jsme sli vcas. Jsme stastni, ze Francie chce sledovati prave nasi cestu, ponevadz nase cesta nas presvedcila, ze jest to jedine spravna politika, ktera zabezpecuje vsechny vrstvy naroda a prinasi stesti lidu.

Verim pevne, ze francouzsky narod, ktery jiz tolikrat v dejinach projevil svou rozvahu, ucini tak i v teto dobe. Muze pri tom spolehati jiste, ze nase republika, ktera vzdy verne stala po jeho boku, bude i nadale spolu s nim strazkyni demokracie a bude i nadale podporovati jej v jeho uslechtilem boji za rovna prava vsech narodu. Rovnost znamena spolurozhodovani, rovnost znamena respektovani zajmu vsech. I mensi narody, i nevelike staty maji pravo na rovnost v mezinarodnim svete. O osudech jejich nesmi a nemuze byti rozhodovano na kteremkoli foru bez nich. Jen takove pratelstvi, kde rovni mezi rovnymi budeme jednotni a pripraveni odraziti kazdy utok, odradi ty, ktere dosud historie nenaucila uznavati rovnost druhych a kteri by chteli porusiti mir tak usilovne budovany, od jakehokoliv hazardu. Myslim, ze mluvim ze srdce vsech, reknu-li, ze Francie muze spolehati na nase pratelstvi a ze verime, ze najde cestu k zabezpeceni miru a trvalemu stesti. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikem je p. posl. Kopecky. Davam mu slovo.

Posl. Kopecky: Projednavani predlozene smlouvy ceskoslovensko-francouzske chopili se nekteri pani jako prilezitosti k tomu, aby mimo jine posoudili vyznam vnitropolitickych udalosti ve Francii, vyznam postupu francouzske lidove fronty. Chceme na nektere jejich vyvody reagovat. Jinak si ovsem ponechavame vyjadreni stanoviska k vseobecne mezinarodni politicke situaci, k otazkam stredni Evropy a Male dohody az do debaty o prohlaseni ministra zahranicnich veci dr Krofty.

Je nespornou skutecnosti, ze viteznym nastupem francouzske lidove fronty a nastoupenim Blumovy levicove vlady zapocato bylo nejen nove obdobi politickeho vyvoje ve Francii, nybrz ze francouzskymi udalostmi nastava i nova era vyvoje v celoevropske politice a v mezinarodnim boji proti fasismu a za mir. Po 2 roky se ve Francii rozvijel uporny zapas mezi silami reakce a fasismem a silami antifasistickymi. Tento zapas byl po 2 leta sledovan v celem svete s velkym napetim. Kazdy si byl vedom, jakym nestestim by bylo, kdyby vedle Nemecka mel fasismus zvitezit jeste ve Francii. Kazdy si byl vedom, ze by to znamenalo pohlceni cele Evropy fasismem, ze by to znamenalo triumf fasisticke tyranie a potlaceni demokraticke svobody a delnickeho socialistickeho hnuti v Evrope na dlouhou dobu. Naopak si vsak kazdy byl vedom, ze odrazeni fasistickeho naporu ve Francii a porazka reakce v tak vyznamnem state, jakym je Francie, by mely prave pri vyznamu Francie ohromny vliv na cely dalsi vyvoj mezinarodniho boje proti fasismu a znamenaly by otevreni vyhlidek na viteznou protiofensivu evropskych a svetovych sil svobody a miru.

Francouzsky lid, ktery jiz v minulosti tolik vykonal pro vec demokracie, svobody a socialismu, postaven byl v zapase s fasismem pred tezkou zkousku, a my jsme stastni, muzeme-li rici, ze francouzsky lid v teto tezke zkousce obstal a ze veren sve velke revolucni tradici, tradici Jakobinu a parizske komuny, uhajil vitezne vec svobody proti fasistickemu barbarstvi. (Potlesk komunistickych poslancu.) Diky francouzskemu delnictvu a francouzskemu lidu se Francie nestala fasistickou. Imposantni vitezstvi francouzske lidove fronty ukazalo, ze Francie je levou, ze je antifasistickou. Francie stoji dnes spolu se Spanelskem a vedle Sovetskeho svazu v cele evropskeho leveho tabora. Stala se velkou nadeji narodu a vseho lidstva, ktere touzi po svobode, pokroku a miru. Nadeje mezinarodni reakce, vkladane do francouzskeho fasismu, byly zklamany. Byly zklamany i nadeje ceske reakce, ktera vsemi silami drzela palec francouzske pravici a ktera nyni nad viteznym postupem antifasisticke lidove fronty ve Francii sopti vzteky. Avsak cim nenavistneji cesti fasiste a reakcionari zahrnuji francouzskou lidovou frontu hanobenim a urazenim, tim nadseneji pozdravujeme francouzskou lidovou frontu my. Pozdravujeme i s tohoto mista vsechny strany francouzske lidove fronty a pozdravujeme nejvreleji komunistickou stranu Francie a jeji vudce, soudruhy Maurice Thoraze, Marcela Cachina a Jaquesa Duclose. (Potlesk komunistickych poslancu.) Nebot jsou to francouzsti komuniste, kteri maji nejvetsi zasluhu o vytvorenim lidove fronty ve Francii, jichz usili se podarilo presvedciti francouzske socialisty o nutnosti jednotneho postupu komunistu a socialistu v boji s fasismem, o nutnosti vytvoreni bojovne jednoty delnictva, ktera by se stala silou schopnou strhovati po bok delnictva i ostatni lidove vrstvy a rozsiriti tak jednotnou frontu proletariatu v sirokou lidovou frontu, ktera by sdruzovala nejen komunisty a socialisty, nybrz i leve mestacke a malomestacke demokraty a republikany.

Pri posuzovani vyvoje ve Francii, ktery vedl k tomu, ze dnes ma Francie levicovou vladu socialistu a radikalu, musime miti stale na pameti, ze rozhodujici obrat k tomuto vyvoji do leva nastal, kdyz se francouzsti komuniste a socialiste v unorovych dnech r. 1934 spojili v jednotnou frontu proti fasismu, zpecetenou spolecnym bojem proti fasismu na barikadach a v generalni stavce 12. unora 1934. Tim bylo rozhodnuto, ze byl odrazen nejnebezpecnejsi napor francouzskeho fasismu v dobe unorove politicke krise a ze francouzska reakce byla tak hnana pres porazky Doumergueu a Lavalu stale na ustup, az 3. kvetna 1936 ve Francii slavne triumfovala lidova fronta.

Proc to pripominam? Pripominam to proto, ze nasi socialiste sice take o francouzske lidove fronte a o levicove vlade Blumove mnoho mluvi, avsak zamlcuji, v cem tyto udalosti mely pocatek, odkud se vzaly sily, jez Francii postavily na dnesni jeji levou posici, zamlcuji, ze temito silami byly bojovna jednota delnictva, mocne masove hnuti francouzskeho lidu a ze zasluznym cinem francouzskych socialistu a jejich vudcu bylo, ze se v nebezpecne chvili fasistickeho naporu vzdali odporu proti jednotne fronte a ze spolu s komunisty vydali 12. unora 1934 vyzvu ke generalni stavce a ze ku prospechu antifasistickeho boje - nejen ve Francii, nybrz i v cele Evrope - pristoupili pak na trvalou politickou soucinnost s francouzskymi komunisty, ktera trva dosud a projevuje se nyni v tom, ze socialisticka vlada Blumova ma ve francouzskych komunistech spolehlivou oporu.

Proste Blum a Jouhaux ve Francii pocinali si jinak, nez Wels a Leipart v Nemecku. Kdyby byli Wels a Leipart v lednu 1934, kdyz Hitler se blizil k moci, ucinili totez, co Blum a Jouhaux, kdyby byli pristoupili na jednotnou frontu s komunisty, kdyby byl Leipart, ktery disponoval tehdy ohromnou 5milionovou armadou nemeckych odboru, dal 30. ledna 1933 vyzvu v Nemecku ke generalni stavce, jako ji vydal Jouhaux 12. unora 1934 ve Francii, tak by dnes v Nemecku nevladl Hitler, a nemecky proletariat a lid by byl usetren onoho strasliveho utrpeni, jez predstavuje rezim Treti rise, a dnes by se Evropa nemusela bati valky a dnes by Ceskoslovensko se nemusilo bati valecneho prepadeni se strany Nemecka a narody Ceskoslovenska by se nemusely chveti o svoji bezpecnost a o svoji existenci.

Wels a Leipart toho bohuzel neucinili, odmitli spolecny postup s komunisty, odmitli komunistickou nabidku ke spolecnemu provedeni generalni stavky a sli se na misto toho nabizeti dobrovolne Hitlerovi ke gleichsaltovani. Proste Wels a Leipart dali prednost vitezstvi fasismu pred jednotnou frontou s komunisty. Blum a Jouhaux .... (Posl. Srba: Obracene to bylo! Tazali se napred sovetskeho vyslance a on odpovedel, ze nema na tom zajmu!) To, co ja tvrdim, je pravda. Wels a Leipart dali prednost vitezstvi fasismu pred jednotnou frontou s komunisty. Zasluznym cinem francouzskych socialistu a jejich vudcu je, ze dali prednost jednotne fronte s komunisty pred kapitulaci pred fasismem a reakci. Jednotna fronta s komunisty pak privedla francouzske socialisty k tomu, ze dnes ve Francii vladnou.