Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 51. schuze (obsah, prilohy) | Utery 9. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: R. Bohm, Dubicky.

200 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, Najman, dr Spina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 30 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Cavojskemu, Rybarikovi, Sirokemu, Gottwaldovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Deveckovi, Klimovi, Klimentovi, Polachovi, Stundovi, Zidovskemu, Petrovicovi.

nemoci posl. dr Clementis, Mikulas, Zapotocky.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Holota.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Razuse na den 14. a 15. kvetna a posl. Csomora na den 5. cervna t. r.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kundta a Birke za posl. Axmanna a Roslera; klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. dr Goldsteina za posl. Dlouheho; klub poslancu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Koglera.

Do vyboru techn.-dopravniho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Prochazku za posl. Dvoraka.

Predseda vlady sdelil, ze vlada predlozila senatu NSRC k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrhy:

zakona, kterym se prodluzuje s nekterymi zmenami a doplnky ucinnost zakona ze dne 15. cervence 1932, c. 121 Sb. z. a n., kterym se meni a dopln ji nektera ustanoveni zakona ze dne 14. prosince 1923, c. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochrane ceskoslovenske meny a obehu zakonnych platidel, ve zneni zakona ze dne 19. cervna 1934, c. 113 Sb. z. a n. (pripis c. j. 12.761/36 m. r. ze dne 6. cervna 1936),

zakona, jimz se doplnuje organisace nabozenske spolecnosti zidovske v zemich Ceske a Moravskoslezske (c. j. 12.762/36 m. r. ze dne 6. cervna 1936),

zakona, kterym se prodluzuje ucinnost nekterych ustanoveni tiskovych zakonu (c. j. 12.960/36 m. r. ze dne 8. cervna 1936).

Dotaz posl. dr Holotu ministru vnutra o liknavom vybavovani niektorych konkretnych zalezitosti v ministerstvu vnutra (c. D 140 IV).

Odpovedi:

min. financi na dotaz posl. Samalika c. D 95-IV,

min. soc. pece na dotaz posl. Uhlire c. D 129-IV.

pocatkem schuze:

Nalehava interpelace tisk 508.

Navrhy tisky 467, 493 az 496, 498 az 502 prikazany vyboru iniciativnimu.

Zapis o 40. schuzi posl. snemovny, proti nemuz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

prikazal predseda zadost disciplinarni rady adv. komory v Brne ze dne 5. cervna 1936 za vydani posl. dr Dominika k disciplinarnimu rizeni, a to: c. D. R. 34/35 (c. J 150- IV) a c. D. R. 119/35 (c. J 151-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prvniho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru zivn.-obchodniho o usneseni senatu (tisk 381) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 128 a 163) o hubeni skodliveho zivocisstva kyanovodikem, ethylenoxydem a chlorpikrinem (tisk 398).

Zpravodajem jest p. posl. Slavicek. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Slavicek: Slavna snemovno! Vlada predlozila senatu navrh zakona o hubeni skodliveho zivocisstva kyanovodikem, ethylenoxydem a chlorpikrinem. Senat vladni navrh zakona projednal, schvalil a predal pak k projednani posl. snemovne. Zivn.-obchodni vybor posl. snemovny o usneseni senatu jednal a doporucil taktez snemovne ke schvaleni.

Nez vsak doporucim schvaleni, dovoluji si upozorniti, ze tato osnova zakona upravuje dosavadni platny zakon o koncesovane zivnosti o hubeni skodliveho zivocisstva v tom smeru, ze novy zadatel se musi vykazat odbornym vzdelanim teoretickym i praktickym.

Zadatel musi se vykazati vysvedcenim dospelosti prumyslovych skol odboru chemickeho nebo vysvedcenim vyssi skoly pro prumysl chemicky nebo textilni nebo primerenym vzdelanim odbornym ziskanym na prislusne vysoke skole.

Vedle skolskeho vzdelani vyzaduje se nejmene 4leta odborna praxe.

Koncesi pro tyto naznacene ucely udeluje zemsky urad, ktery prihlizi ke skutecne potrebe obyvatelstva kraje, v nemz se ma koncesovana zivnost umistiti. Pred udelenim koncese vyslechne zemsky urad prislusnou obec a zivnostenskou komoru, a jedna-li se o zvlastni zpusobilost, take prislusne spolecenstvo.

Desinfekce jedovatymi nebo lucebnimi prostredky jest dosud zivnosti svobodnou. Podle dosavadniho platneho zivnostenskeho zakona bylo hubeni mysi a skodliveho hmyzu jedovatymi prostredky (§ 15, odst. 21, a § 22, odst. 21) prohlaseno za zivnost koncesovanou. Nabytymi pravy udelenim koncese ponechavaji se opravneni, a to nejen v zemich historickych, nybrz i na Slovensku a Podkarpatske Rusi.

Uzivani jedovatych prostredku k odhmyzovani je znacne nebezpecne zdravi a zivotu lidskemu skodlive, a proto je spravne a oduvodnene, ze povoleni teto zivnosti je vazano na zvlastni prukaz zpusobilosti.

Tento zpusob niceni hmyzu byl vynalezen za valky a osvedcil se nejen pri hubeni hmyzu, nybrz take pri potirani skvrniteho tyfu. Teprve po valce se pouzivalo tohoto zpusobu niceni hmyzu v domacnostech, v hotelich, na draze a lodich, uzavrenych mistnostech, a to s uplnym zdarem.

Pri tomto hubeni hmyzu, zvlast v domacnostech, dochazelo casto k nestestim, k onemocnenim nebo hynuti lidi, nebot uvedene druhy plynu jsou prudce jedovate, takze pouhym vdechnutim koncentrovaneho plynu nastava okamzita smrt. Pro tento zpusob odhmyzovani nebyly dosud vydany podrobne predpisy, a proto tato osnova zakona, zvlast s hlediska lidskeho zdravi, jest zcela na miste a vitana.

Uchazi-li se o tuto koncesovanou zivnost osoba pravnicka, musi ve svych sluzbach zamestnavati osobu s plnou kvalifikaci pro tuto sluzbu zakonem stanovenou. Vyjimky se dostava uredne autorisovanym civilnim inzenyrum, chemikum a inzenyrum banskym. Tito se sice musi podrobiti vsem predpisum v zakone uvedenym, nepotrebuji vsak koncese timto zakonem stanovene.

Osnova zakona je rozdelena na 3 casti. Prvni cast pojednava o ustanovenich zivnostensko-pravnich, o koncesich, komu muze byti udelena, a zvlaste v §u 2, odst. c), zduraznuje 4letou praxi v tomto oboru. § 4 teto casti ustanovuje, ze koncesi propujcuje zemsky urad, ale ze je potrebi prihlednouti k potrebam obyvatelstva. Je to vec dobra, ponevadz, kdyz jde o nejakou zivnost koncesovanou, ktera poskytuje zvlast vyhodne podminky k vydelku, byva pravidlem velky naval zadosti o podobnou zivnost.

Pozoruhodnym je take § 5, ktery pravi, ze "Vlada muze narizenim vydati podrobnejsi predpisy o provozovani teto zivnosti. Zejmena muze vlada vydati predpisy tykajici se povinnosti k vedeni zvlastnich knih a vykazu, povinnosti miti zvlastni provozovaci rad a pod."

Cast druha jest cast vseobecna a ustanovuje pripadne i dalsi podrobnosti k nabyvani zivnosti a pri provozovani.

Konecne treti cast obsahuje ustanoveni zaverecna. Pravi se v ni, ze "timto zakonem meni se § 15, cis. 21 zivn. radu (§ 22, cis. 21 zivn. zakona) a bude zniti (cte): Zivnostenske hubeni skodliveho zivocisstva prostredky bakterielnimi a jedovatymi, pokud o pouzivani jedovatych latek k hubeni skodliveho zivocisstva neplati zvlastni ustanoveni."

§ 14 zaverecny pravi (cte): "Tento zakon provede ministr prumyslu, obchodu a zivnosti v dohode s ministrem verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy a s ostatnimi zucastnenymi ministry."

Zivnostensko-obchodni vybor doporucuje usneseni senatu posl. snemovne ke schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci je prihlasen recnik, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlasen je jako recnik na strane "proti" p. posl. Slansky. Davam mu slovo.

Posl. Slansky: Vazeni panove!

Vlada predklada dnes snemovne osnovu zakona o hubeni stenic a jineho skodliveho zvirectva. Panove, my poslanci muzeme se radovati, ze vlada dava nam moznost, abychom pojednali a rozhodovali o tak dulezite osnove, jako je osnova o hubeni stenic. Takovou osnovu prirozene vlada nemuze vyriditi vladnim narizenim.

Neco jineho je obilni monopol. Prave v techto dnech jedna vlada o obilnim monopolu a o cenach obili, o veci, ktera se dotyka zajmu milionu zemedelskeho a spotrebitelskeho lidu. Ale takovou dulezitou vec vlada nedala rozhodovati nam, poslancum, snemovne, do toho my nemame co mluviti, to si vlada rozhodne vladnim narizenim.

Prave dnes jednali nebo budou jednati politicti ministri o sanaci Fenixu, ktera se dotyka 340.000 pojistencu, kde schazi na 700 mil. Kc. Do teto veci ovsem poslanci nemaji co mluviti. Poslanci se maji zabyvati osnovou zakona o hubeni stenic a jineho skodliveho zvirectva. (Veselost.) Budu tedy mluvit o hubeni stenic kyanovodikem. Ale trebas, panove, jsem prihlasen na strane "proti", budu mluviti pro hubeni stenic, ponevadz hubeni stenic je velmi zasluzna vec. Stenice, jak znamo, pijou lidem krev. Ale jsou stenice hmyz a jsou take stenice-lide, ktere take pijou lidem krev a jsou poradnymi pijavicemi. Takove pijavice sedi v kapitalistickych podnicich a takove pijavice sedely i ve Fenixu. A ja prave chci mluviti o hubeni lidskych stenic a zvlaste tech, ktere sedely ve Fenixu. Na jejich hubeni je slaby kyanovodik, maji velmi tlustou, hrosi kuzi. Na jejich hubeni je treba poradne sily, poradneho kostete lidu, aby byly vyhubeny. Dovolte mi tedy, mam-li mluviti o hubeni stenic, abych mluvil o hubeni tech stenic a pijavic, ktere sedely ve Fenixu.

Dva a pul mesice uplynulo od propuknuti krachu Fenixu. 340.000 pojistencu je ponechano po tuto dobu v nejistote, co bude s jejich usporami a naroky; stejne tak sta zamestnancu akvisiteru. Vlada dosud o nicem nerozhodla. Do nedavna se vymlouvala, ze zde dosud nema nektere spisy z Vidne, aby mohla zjistiti presny stav aktiv a pasiv. Tyto spisy nyni uz dostala, tato vymluva padla, ale pres to vlada dosud nerozhodla. V zakulisi je veden dale boj o to, kdo ma na sanaci Fenixu vydelati. Ve vlade se prave nyni jedna o nekolika eventualitach sanace. Je zde navrh Svazu pojistencu v cele s Assicurazioni a Slavii, ktere chteji provesti sanaci samy. Zadaji, aby statni pokladna po dobu 15 let vyplacela jim 30 mil. Kc, za cez by honorovaly male pojistky az do vyse 5.000 Kc. Vyssi pojistky by byly snizeny na jejich odkupni hodnotu, to jest 60 % premiovych reserv, coz znamena, ze by byly snizeny prumerne asi na polovinu. Co znamena tento navrh? Znamena, ze vetsina malych a strednich pojistencu by byla poskozena, zatim co pojistovny by na sanaci vydelaly tezke miliony. 30 mil. rocne po dobu 15 let by totiz stacilo na plnou uhradu celeho deficitu. Pojistovny vsak pri tom chteji honorovat jen pojistky do 5000 Kc, pri cemz vsak v navrhu, ktery podaly vlade, se zarucuji plne honorovati jen pojistky do 3000 Kc a pri pojistkach od 3000 do 5000 Kc si ponechavaji jeste rozhodnuti, zda je budou sanovati, az na zaklade presnejsiho prozkoumani stavu Fenixu.

Stavime se co nejrozhodneji proti takovemuto reseni. Varujeme vladu, aby nepoburovala jeste vice verejne mineni resenim, ktere by znamenalo dati vydelati miliony ze statni pokladny soukromym pojistovnam.

Druhy navrh, o kterem vlada rozhoduje, spociva na podobnych zasadach. Rozdil je pouze v tom, ze obchody Fenixu ma prevziti nove vytvorena pojistovna. Ale i tu ma byti vetsina malych a strednich pojistencu poskozena a deficit hrazen ze statni pokladny. Maji byti poskozeni i drobni zamestnanci.

Pokud jde o zamestnance, tu chceme upozorniti, ze v tomto navrhu pojistoven, podanem vlade, je skryto velmi nebezpecne ustanoveni o zamestnancich. Pojistovny tam slibuji, ze "dodrzi ustanoveni o sluzebni pragmatice". Pri tom vsak maji pripraven plan, pouziti tohoto ustanoveni sluzebni pragmatiky, podle nehoz, likviduje-li pojistovna na zaklade prikazu uradu sve obchody, muze propustiti zamestnance a vyplatiti jim pouze polovinu odstupneho. Pro subalterni zamestnance by to znamenalo, ze by byli odbyti nekolika tisicovkami a vyhozeni na dlazbu. Jiz dnes tisice akvisiteru Fenixu je poskozeno, nebot jejich fixni plat dela jen nekolik malo stovek, nekdy take jen 300 Kc, z cehoz nemohou byti zivi, nejsou-li jim vyplaceny diety a provise, ktere cinily podstatnou cast jejich platu a ktere dnes, kdy nemohou uzavirati obchody, nedostavaji, zatim co vysoci urednici, reditele a prokuriste berou dal nekolikatisicove platy. Pripominame svuj navrh smerujici k tomu, aby vsichni subalterni zamestnanci byli prevzati s plnymi pravy a naroky.

Stavime se proti tomu, aby z penez poplatniku byl hrazen deficit Fenixu. Deficit Fenixu necht je hrazen jedine spravnym a spravedlivym zpusobem podle naseho navrhu, ktery jsme my podali, na ucet bohatych a na ucet vinniku, nikoliv vsak ze statni pokladny. Po sanaci zkrachovanych bank, ktera stala miliardy Kc, maji byti nyni sanovany zkrachovane pojistovny na ucet poplatniku. Vlada dnes s odvolanim na to, ze neni penez, dava skrtati desetitisice nezamestnanych z podpor, snizuje vydaje na socialni ucely, udrzuje v dalsi platnosti srazky statnim zamestnancum, uvaluje jednu spotrebni dan za druhou na siroke vrstvy lidu (jako nyni z margarinu), ale na druhe strane by mela statni pokladna stamiliony na sanaci Fenixu.

Stejne tak se stavime proti onem navrhum, doporucovanym skupinou kolem "Pritomnosti", aby hrazeni deficitu se dalo na ucet vsech pojistencu zvysenymi srazkami z premii u vsech pojistoven. I o tomto navrhu uvazuje stale jeste vlada.

Podali jsme sveho casu navrhy, odkud mozno vziti penize na sanaci. Rekli jsme, aby vsichni vinnici, kteri brali penize od Fenixu za ucelem korupce, byli nuceni tyto penize vratiti, aby bylo zabaveno jmeni prokuristu a reditelu, aby byly vsechny pojistky nad 100.000 Kc prohlaseny za neplatne. Pan Weinmann ma pojistku na 30 mil. Kc. Predstavte si, co by to delalo, kdyby byly zruseny pojistky nad 100.000 Kc. Kdyby tyto stamiliony nestacily, a navrhuje-li se, aby ostatni pojistovny prispely na sanaci, prosim. Druhe pojistovny rikaji, ze nebude-li Fenix sanovan, budou poskozeny jejich dalsi obchody. Maji-li pomoci druhe pojistovny, pak je treba jiti nikoliv na pojistence druhych pojistoven, nybrz na zisky, ktere druhe pojistovny vydelavaji. A ty zisky jsou stamilionove. Vezmete-li do ruky bilance pojistoven, zjistite, ze r. 1934 vydelaly pojistovny bilancniho zisku temer 60 mil. Kc. Ale to neni vsechen zisk. Pojistovny ulevaji svoje zisky do nejruznejsich fondu, zvlaste do tak zv. fondu pro kursovni ztraty a do tak zv. mimoradnych fondu. Ve fondech pro kursovni ztraty maji pojistovny nastradano 103 mil. Kc a v tak zv. mimoradnych fondech 407 mil. Kc. Co jsou to tyto tak zv. mimoradne fondy? Jsou to "aziove fondy, organisacni, zvlastni fondy odboru, dividendove atd." Mimoradne fondy, z nichz penize mohou jiti na nejruznejsi ucely, i na korupcni ucely politickym stranam, vzrostly, proti r. 1930, kdy cinily 302 mil. Kc, o vice nez 100 mil. Kc, na 407 mil. Kc.

Zde na techto dvou fondech je vice nez 1/2 miliardy Kc, a je-li potrebi penez pro sanaci Fenixu, na uhradu naroku pojistencu, necht se vezmou z techto fondu. Vlada vsak hodla resiti uhradu deficitu na ucet pojistencu a zamestnancu, na ucet statni pokladny, ale vinnikum chce dati pardon.

Dva a pul mesice uplynulo, a vlada dosud verejnosti nerekla, kdo jsou vinnici, vlada dosud nesdelila cele to temne, spinave pozadi vsech machinaci, korupci a nezakonitosti, ktere se ve Fenixu provadely. Vlada nema chuti a odvahy prijiti na verejnost s temito vecmi proto, ze by byla kompromitovana rada lidi, kteri jsou vlade velmi blizko, rada politiku, rada redaktoru, vysokych ministerskych uredniku.

Jedine my tak cinime a odhalujeme tyto nezakonnosti a cele spinave pozadi Fenixu. Necinime tak pro sensace, jak se nam vytyka. Jestlize odhalujeme tyto nezakonnosti a nespravnosti, cinime tak proto, abychom 1. ukazali spojitost financniho kapitalu s politickymi stranami, zvlaste reakcnimi a mestackymi, ktere dostavaji penize a prikazy od financniho kapitalu a za tyto penize delaji protilidovou a reakcni politiku; 2. abychom ukazali, ze neni pravda, tvrdi-li pani, ze neni penez pro potreby lidu. Ukazujeme, jak se v kapitalistickych podnicich hospodari se stamiliony, ktere patri drobnemu lidu; 3. cinime tak proto, ponevadz nam jde o naroky a zajmy 300.000 pojistencu a zamestnancu, kteri maji byti poskozeni.

Ve svych drivejsich recech jsem ukazal na radu nezakonnosti a korupcnich pripadu. Nyni chci uvesti nektere dalsi veci. Chci predevsim mluviti o hypotekarnich zapujckach Fenixu. Doslechl jsem se, ze Fenix pujcoval desitky milionu na hypoteky podnikum, v nichz sedeli vyznacni vladne-mestacti politikove. Sel jsem za touto veci. Podival jsem se nejprve do bilance Fenixu z r. 1934. Tam jsem nalezl, ze Fenix pujcil na hypotkarnich zapujckach 20 1/2 milionu Kc. Ale pri tom jsem slysel, ze tyto zapujcky delaly mnohem vice. Ponevadz jsem vedel uz z drivejska, ze Fenix bilance za vedomi ministerstva vnitra falsoval, sel jsem dale za veci a zjistil jsem, ze Fenix pujcil r. 1929 25 mil. Kc rozdalovickemu a sadskemu cukrovaru.