Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 50. schuze (obsah, prilohy) | Patek 5. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, Kosek, Onderco, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

165 poslancu podle presencni listiny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 50 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den: posl. Pikovi, Mlcochovi, Topolimu, Polivkovi, dr Dominikovi.

nemoci posl. Mikulas.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Esner.

Posl. Fuscic oznamil zaroven s klubem poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska, ze stal se clenem tohoto klubu.

Klub poslancu republikanske strany zemedelskeho a malorolnickeho lidu vyslal do vyboru zemedelskeho posl. Ursiniho

za posl. Petrovice.

Klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska vyslal do vyboru iniciativniho posl. Prochazku za posl. Dvoraka.

Klub poslancu ceskoslovenske zivn.-obchodnicke strany stredostavovske vyslal: do vyboru ustavne-pravniho posl. K. Chalupu za posl. Rodovskeho; do vyboru soc.-politickeho posl. Sedeho za posl. Luku; do vyboru kulturniho posl. Jiracka za posl. K. Chalupu; do vyboru zasobovaciho posl. Luku za posl. Sedeho.

pocatkem schuze:

Vladni navrh tisk 491 - prikazan vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu.

Interpelace tisk 469 (I az XXII).

prikazal predseda zadost kraj. soudu trest. v Praze ze dne 29. kvetna 1936, c. Nt XXII a 32/36, za souhlas s trest. stihanim posl. dr Branzovskeho pro zlocin podvodu podle §§ 197, 200, 203 tr. z. (c. j. 149-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 472) zakona o dani z umelych jedlych tuku (tisk 490).

Zpravodajem jest p. posl. Hruby.

Budeme pokracovati v rozprave, zapocate ve vcerejsi 49. schuzi snemovny.

Lhuta recnicka jest 30 minut.

Ke slovu jsou prihlaseni jeste recnici na strane "pro" pi posl. Mrskosova a p. posl. R. Bohm.

Davam slovo pi posl. Mrskosove.

Posl. Mrskosova: Slavna snemovno!

Projednavana osnova zakona o dani z umelych jedlych tuku je soucasti tech zakonnych opatreni, kterymi mame vyrovnavat cenovy rozdil mezi prumyslovou a zemedelskou vyrobou. My se sveho zemedelskeho stanoviska muzeme k predlozene osnove zakona rici, ze navrhovana opatreni, ktera maji postihnout vyrobu umelych jedlych tuku, jsou ve sve vysi nedostatecna, aby dosahla predpokladaneho ukolu. Vyroba umelych tuku skodi nasemu ceskoslovenskemu zemedelstvi, jak dokazal nas vyznamny narodohospodarsky pracovnik kol. dr inz. Brdlik, a skodi i celkovemu nasemu narodnimu hospodarstvi, jak bylo dokazano v ankete Ceskoslovenske akademie zemedelske zejmena vyvody inz. Bezdeka.

Mame-li posuzovat se stanoviska vyrobnich podminek csl. zemedelske vyroby pomer vyroby umelych tuku a hlavne surovin, ze kterych se vyrabeji, s predpoklady, za kterych my vyrabime nase prirozene tuky jako sadlo, maslo, luj, pak je mozna analogie, kterou muzeme tuto vyrobu posuzovati s vyrobnimi predpoklady u cukru naseho a cukru trtinoveho vyrobeneho na Kube nebo na Jave. Na jedne merici pole u nas vyrabime prumerne asi 50 q cukrovky, coz znamena 8 q cukru. Na Kube pripada na tutez jednotku vymerovou vynos dvojnasobny a na Jave vice nez trojnasobny. Je to proto, ze klimaticke podminky i vsechny vyrobni zakladny, ktere tvori zivotni standard zemedelsky, jsou naprosto rozdilne u nas a u techto jmenovanych zemi.

Tak je tomu, slavna snemovno, i s vyrobou surovin potrebnych pro jich tovarni zpracovani na umele jedle tuky. Jedna kokosova palma potrebuje ke sve produkci asi 1 ar pozemku a dava rocne 70 az 90 kg oleje. Produkovati zacina ve ctyrech az peti letech a jeji produkcni doba trva az 50 let. Tedy srovnavame-li tyto vyrobni podminky s tim, ze u nas v intensivnim hospodarstvi na pr. pro vyzivu jedne dobre dojnice, ktera nam da rocne asi 3.000 litru mleka, potrebujeme 5 meric pole, zustavame tu v nevyhode co do mnozstvi tuku u palmy a dobre nasi dojnice v pomeru asi 80: 1. To je jiste argument, a primyslime-li si k tomu vsechny ty veci, ktere souvisi s provozem naseho zemedelstvi v teto vyrobe potrebne pro dosazeni tuku, vidime, jak nerovnomerny je predpoklad soutezivosti, kterym ma obstati nase vyroba prirozenych tuku oproti vyrobe umelych jedlych tuku z cizich surovin.

Totez obdobne se nam jevi u vyroby sadla. Na 100 kg sadla potrebujeme v intensivnim hospodarstvi vypestovati 2 tezke vepre o vaze asi 120 az 130 kg a k tomu potrebujeme asi 2 1/2 miry pozemku. I tu je oproti vyrobnim podminkam surovin, oleju potrebnych k vyrobe umelych tuku, porad neprizniva relace mezi nasim domacim a cizim zemedelstvim v pomeru asi 30:1.

Z techto duvodu nasi narodohospodarsti pracovnici upozornuji a dokazuji, ze vyroba umelych tuku je nebezpecna nejen ceskoslovenske zemedelske vyrobe, nybrz ze je nebezpecna a skodliva celemu evropskemu zemedelstvi. A vazeni, to jsou argumenty, ktere nelze prechazeti jen tak, zejmena nam, kteri prebirame odpovednost za hospodarsky a politicky vyvoj naseho samostatneho ceskoslovenskeho statu, jehoz zemedelstvi je slozkou a pilirem, na kterem samostatnost tohoto statu velmi bezpecne stoji a jimz je podminena.

Nemecky narodohospodarsky socialisticky pracovnik Bade vyslovil vetu, ze je nejvetsim evropskym problemem, jak vytvoriti z evropskych zemedelcu konsumenty pro evropsky prumysl, ktery ztratil sve zakazniky v zamori. Touto politikou, slavna snemovno, bychom ze zemedelcu evropskych i z nasich ceskoslovenskych nemohli vytvoriti konsumenty, ac prave to je nasim ukolem, tak jako je ukolem cele politiky nasi republikanske strany vytvoriti podminky pro konsumni schopnost ceskoslovenskeho zemedelstvi, ktera v celem narodnim hospodarstvi je jiste vyznamna a ktera jest predpokladem i pro klid a poradek v nasem state.

Vedle techto nasich vnitrnich pomeru hospodarskych prichazeji v uvahu i nase politicke zajmy, representovane zejmena nasim spojenectvim malodohodovym s Rumunskem a Jugoslavii. Nasi narodohospodari opet potvrdili moznosti, ze muzeme vedle sve politicke snahy ziskati dobry pomer se svymi spojenci delati takovou politiku, ktera by neskodila nasi domaci vyrobe, ale ktera by umoznila, abychom i hospodarsky mohli byti se svymi spojenci v tesnem kontaktu. A suroviny, potrebne pro vyrobu umelych tuku, muze dodati nejen ceskoslovenske, nybrz i jugoslavske a rumunske zemedelstvi. Jest jen prikazem politicke proziravosti a narodohospodarskeho rozumu, abychom vytvorili tyto podminky dobrych vzajemnych styku v tomto smeru.

Slavna snemovno! Jiste kazdy, kdo uvazuje o intencich teto osnovy zakona, neni ani okamzik v pochybnostech, ze jeho cilem je postihnouti neumerne zisky fabrikantu, kteri prokazali za celeho trvani naseho ceskoslovenskeho statu tuze malo porozumeni pro jeho potreby v dobach, kdy statni zajmy jejich pomoci intensivne vyzadovaly. A nikdo z tech, kdoz s teto tribuny mluvili proti predlozene osnove zakona, nemel snad na mysli privesti zivotni miru ceskoslovenskeho zemedelce na takove niveau, jake nam popisuje spisovatelka Pearl Buckova v knize o cinskem hospodarstvi. Jako jsem presvedcena, ze zadny ceskoslovensky politik by se neodvazil zadati, aby cinsti pracovnici se svymi mzdovymi pozadavky a svoji zivotni urovni byli srovnavani s ceskoslovenskym delnictvem, tak take ani od nas nikdo nemuze a nebude zadati, aby vyspele csl. zemedelstvi snizovalo svoji zivotni uroven na uroven cinskeho kuli, kteremu staci hrst suche ryze a kus hadru kolem beder, aby byla uspokojena cela jeho zivotni potreba.

K takovymto dusledkum vedla by nase politika, kdybychom nedelali opatreni, ktera prave v intencich predlozene osnovy zakona o dani z umelych jedlych tuku jsou sledovana. My chceme dobry pomer s kazdym, kdo s nami je na stejne linii snahy po miru, po klidnem hospodarskem a kulturnim rozvoji, a chceme takovy pomer zejmena se svymi nejblizsimi sousedy. Avsak nemohli bychom temto intencim sveho snazeni dostati, kdybychom nevytvareli vsechny okolnosti, ktere podminuji realisaci teto snahy.

Je jisto, ze zvysena spotreba umelych tuku v pritomne dobe jest vyrazem poklesle kupni sily sirokych vrstev lidovych. Ale jest take pravda, ze je vyrazem dusledku te nezrizene reklamy, ktera za obrovske penize jest podnikana se strany vyrobcu umelych tuku a ktera vyvolava takove psychologicke prostredi, ze by se pomalu v sirokych vrstvach lidovych prestalo veriti, ze dobry, prirozeny tuk, jakym jest treba luj, ktery cenove jest pod cenou umeleho tuku, je pro vyzivu obyvatelstva lepsi nezli t. zv. lidovy umely tuk. Po teto strance poukazuji ku sve reci v teto slavne snemovne u prilezitosti projednavani mlecnych osnov, kde jsem dokazovala, ze prave spotreba prirozenych tuku podminuje take dobre zdravi obyvatelstva a ze nemirna spotreba umelych jedlych tuku vyvazovana jest nepriznive na druhe strane zase pokleslou zdravotni odolnosti sirokych vrstev obyvatelstva. O teto skutecnosti mame doklady i z rad lekarskych kapacit, ktere nedaly na sebe pusobiti ruznymi prostredky, ktere ovlivnuji casto nase verejne mineni, pokud se tyce vyznamu zdravotnich a vyzivnych hodnot jednotlivych predmetu denni spotreby.

Predlozena osnova zakona sleduje i ten cil, aby vysi danoveho zatizeni byli postizeni ti, kdoz za dnesniho stavu veci mohli vytezku ze sveho podnikani uzivati ku svemu soukromemu obohacovani a po prip. uzivati jich i k ucelum, ktere neslouzi ku prospechu celku. Mluvilo-li se zde o tom, ze navrhovane danove zatizeni jest prilis vysoke, a byly-li zde vysloveny obavy, ze budou poskozeny nejsirsi konsumujici vrstvy obcanstva, dovolim si srovnati tento argument s tim, ceho jsme svedky v sousedstvi, t. j. s vysi prispevku, ktera jest predpisovana i nemeckemu delnikovi na t. zv. Winterhilfe. Uvazime-li, ze spotreba umelych jedlych tuku na hlavu jest odhadovana na 2 az 3 kg mesicne, tedy representuje predpokladane nase zdaneni, v osnove navrhovane, zatizeni 60 hal. az 1 Kc na hlavu. Prosim, srovnejte to se zpravami, jak musi prispivati nemecky delnik na opatreni, ktera jsou mu diktovana z titulu t. zv. Winterhilfe. A vedle tohoto socialniho problemu jest nutno zdurazniti i narodni vyznam predlozene osnovy zakona, ktera postihuje dani tovarny, jichz dnes v dusledku konjunktury citame na 47 a z nichz jen 12 je v rukou ceskych podnikatelu. Palackeho heslo "Svuj k svemu" v tomto pripade doznava neobycejneho poskozeni z praktickych dusledku nakupu umelych tuku nejsirsimi vrstvami nasich ceskych lidi.

Pokud jde o vysi vyrobnich nakladu, zduraznil je pan zpravodaj Hruby ve svem prohlaseni. Jestlize se pohybuji as od 4 Kc do 6 Kc, jiste tu zustava v prodejni cene rozpeti, ktere neni v zadnem pomeru zejmena ke zdaneni surovin a zdaneni prirodnich tuku. Suroviny potrebne k vyrobe umelych tuku jsou de facto beze cla, jen na rafinovany cisty olej je clo as 40 hal. Ve stejne dobe nase domaci sadlo je zdaneno snizenym clem, t. j. asi 1.20 Kc, k tomu nutno pripocisti dan z masa 20 hal. a dan obratovou 60 hal., cili my svuj dobry a zdravy domaci tuk zdanujeme castkou 2 Kc! Pak nelze s tohoto mista mluviti o 20ti, 40ti, 50ti atd. halerovem zatizeni surovin potrebnych k vyrobe nahrazky.

Konecne chci zdurazniti, ze dan, ktera ma vynesti predpokladanych asi 30 mil. Kc a jez je diktovana hospodarskymi duvody, vlastne uz je schvalena prijetim statniho rozpoctu na r. 1936, kde s preliminovanou castkou je pocitano.

Opozdenym predlozenim teto osnovy zakona nedosahneme predpokladane vyse a ja vyslovuji pochybnost, zda pri ucinnosti tohoto zakona budou danove postizeny vsechny produkty, protoze je tu mezera v tom, ze nepostihneme stavajici zasoby, ktere byly delany nekdy ze spekulacnich duvodu a za primeho nuceni agentu tovaren. Tedy po teto strance bude nas statni rozpocet vykazovati ve sve konecne uzaverce mensi cislici, nez s jakou se v rozpoctovem navrhu pocitalo, a ktere, jak zde pan kolega Pik zduraznil, ma byti uzito ve prospech a pro potreby samospravy a jeji sanace.

Chtela bych zde jeste uvesti toto: K jak skodlivym dusledkum vede reklama pouzivana pro rozsireni spotreby umelych jedlych tuku, mame doklady z pripadu, ktere jsme si opatrily na zaklade zadosti nasich venkovskych zen a na zaklade organisovane akce nasi nejvetsi odborove organisace, Zemedelske jednoty, ze totiz v urcitych okresich vychodnich Cech jsme dojednaly, aby nasi zivnostnici, zejmena reznici, kteri byli take poskozeni spotrebou umelych jedlych tuku, zkusili vyhoveti potrebe hospodyn v tom smeru, ze udelaji urcite smesi z prirodnich tuku, ktere by se cenove rovnaly umelym jedlym tukum. Byly provedeny tyto pokusy: 1/3 loje a 2 /3 sadla, 1/2 loje a 1/2 sadla, 2/3 loje a 1/3 sadla. Cenove rozpeti pri techto dobrych tukovych smesich cinilo 2.50 Kc, ponevadz se tato smes pohybovala cenove od 9 do 11.50 Kc. A prosim, bylo docileno uspechu v tom, ze behem mesice se tato novinka, ktera byla prizpusobena uprave, ve ktere se prodavaji umele jedle tuky tak, aby i kvantitativne to vyhovovalo potrebam hospodynskym, tak vzila, ze reznici svoje prebytky sadla a loje zcela hladce odbyli. Mame tedy v rukou dukaz, ze pri dobre vuli a snaze lze dociliti, aby jak cenove, tak upravou dobre nase domaci tuky mohly souteziti s umelymi tuky jedlymi.

A na konec chci, slavna snemovno, dovoditi ze vsech techto predeslanych dokumentu: My ceskoslovensti zemedelci nebranime se nicemu, co v nasem narodnim hospodarstvi znamena prospech a zdar celku a co podminuje dosazeni zvysene kupni sily ceskoslovenskeho obyvatelstva. Protoze predlozena osnova zakona sleduje tyto cile a dosahne jich, proto take my ve svem klubu pro predlozenou osnovu hlasovati budeme s vedomim, ze prispejeme tim k obrode nasich nekdy neurovnanych pomeru hospodarskych, ktere nekdy vyveraji i z nedostatku dobre vule a chuti resiti obtizne problemy s hlediska celku tak, aby prospivaly vsem. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsim recnikem je pan posl. Schenk. Davam mu slovo.

Posl. Schenk (nemecky): Slavna snemovno!

Je jasno, ze dani z umelych tuku jsou zatezovany chude vrstvy lidu. I kdyz stoji v zakone, ze dan nese vyrobce, deje se tak za prve na ujmu jakosti a za druhe se pokusi dan presunouti na sve zamestnance a na sve cestujici. Mimo to budou to zase spotrebitele, kteri budou musiti dan nesti. Nam tim vznika otazka: Unese sudeskonemecke pracujici obyvatelstvo, unesou nezamestnani jeste takove zatizeni? Zvlaste pri lidove potravine, jakou jsou umele tuky a margarin? Odpovidame: nikoliv. Necht se jen odpovedni cinitele ve vlade jednou podivaji, jak to v sudetskonemeckem uzemi skutecne vypada. Prichazeji tam v nedeli a prednaseji tam sve slavnostni reci. Meli by jednou obsah svych nedelnich reci uvesti v soulad s tim, jak s chudym lidem zachazeji. Vzdyt cele sudetskonemecke uzemi hyne, hladovi tisice delniku, kteri kdysi byli zdatnymi muzi, hladoveji deti, hladoveji zeny, hladoveji starci, jednotlivi lide, kteri jdou na intervenci k okresnim uradum, padaji hlady v kancelarskych mistnostech, nezamestnane zeny rodi v marnicich, ve stozich a ve stajich maji jeste utulek, nemusi-li prenocovati na kraji silnice. A zde potkavame dnes socialisty, potkavame indiferentni, potkavame velmi mnoho privrzencu, volicu, kteri volili prave ty strany, ktere provadeji tuto politiku vyhladoveni. Vlada jeste tuto bidu zvetsuje, vlada uchvacuje nezamestnanym na pocatku kazdeho pridelovaciho udobi stravovaci listky, takze ti lide nejsou s to, aby si koupili nejake lidove potraviny, kdyzte se dnes musi zrici chleba a margarinu, svych nejdulezitejsich potravin. Neodpovedny tisk mluvi o lenosich a povalecich, kteri patri do vezeni. Mohu prokazati, jak se v jednotlivych okresech provadeji skrty: v okrese chomutovskem bylo v poslednim pridelovacim obdobi skrtnuto 103.000 Kc. (Nemecke vykriky: Slyste! Slyste!) Ve 14 ceskych okresech bylo skrtnuto 716.900 Kc, to je 28%, ktere byly odnaty nezamestnanym. Jsou okresy jako Marianske Lazne... (Nemecke vykriky: Slyste! Slyste! To je ostuda! - Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Posl. Schenk (pokracuje): ... ktere potrebuji 132.000 Kc, ale dostal jen 45.000 Kc. Okres plansky potrebuje 43.000 Kc, ale dostal jen 14.000 Kc okres tepelsky potrebuje 41.000 Kc, ale dostal jen 20.000 Kc, tachovsky potrebuje 138.000 Kc, a dostal jen 87.000 Kc, okres stribrsky potrebuje 211.000 Kc, a dostal jen 137.000 Kc, horsovotynsky potrebuje 153.000 Kc, a dostal jen 82.000 Kc. To znamena, ze tito nezamestnani, kteri byli pripraveni o stravovaci listky, jsou hnani do smrti hladem. Socialisticke noviny pisi, ze neodpovedne zivly vyuzivaji teto situace proti statu a proti demokraticke ustave. Kdo je timto neodpovednym zivlem? Nejsou to ti, kteri chudakum berou stravovaci listky (Souhlas.) a kteri tyto chudaky vhaneji do bidy? Exekutori vyhaneji rodiny nezamestnanych na ulici, takze matky s detmi musi taboriti na nadrazich a v lesich. To jsou ty neodpovedne zivly, ktere patri do vezeni, se kterymi se v Sovetskem svazu jinak zachazi nez zde. Nekteri panove se pokouseji tyto veci prekrucovati tim, ze rikaji: vlada neni odpovedna, odpovedni jsou byrokrate a urady. Rikame: kdo ma vetsi plnou moc, predsednictvo ministerske rady, pani ministri nebo pan okresni hejtman? Kdo je silnejsi? Nedela-li okresni hejtman to, co je umyslem ministra, proc pak ho nevyhodite? Muzeme vsak konstatovati opak, muzeme konstatovati, ze muze postoupiti na vrchniho radu, umi-li dostatecne pripravovati nezamestnane o jejich stravovaci listky.