Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 49. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 4. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch.

Zapisovatele: Vicanek, Sivak.

223 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, dr Franke, Tucny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 49. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pan posl. Fuscic, nahradnik za zemreleho posl. Toroka, dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibu, a to v jazyku ceskem, pokud se tyce v jazyku narodnosti, ke ktere se slibujici prihlasil, a slibujici ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slibuji", po pripade shodnym vyrazem sveho jazyka.

Zadam o precteni slibovaci formule a pana posl. Fuscice zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snemovni tajemnik dr Riha (cte):

"Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi."

Tlumocnik Wolf (cte): Azbukou

Posl. Fuscic (podavaje predsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Ricarovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Batkove, dr Jos. Dolanskemu, Uhlirovi.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Stanek.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. J. Sedlacka na 26. a 27. kvetna t. r.

Klub poslancu nar. obce fasisticke oznamil, ze ve schuzi dne 26. kvetna t. r. zvolen byl jednatelem posl. Trnka za posl. dr Branzovskeho.

Klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu vyslal: do vyboru rozpoctoveho posl. Kremena za posl. Mrskosovou; do vyboru zahranicniho posl. Stundu za posl. Rechcigla; do vyboru iniciativniho posl. Stundu za posl. Csomora.

Klub poslancu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" vyslal do vyboru ustavne pravniho posl. Koglera za posl. Zischku.

Klub poslancu "Orszagos kereszteny szocialista, Magyar nemzeti part es Zipser Deutsche Partei" vyslal do vyboru zemedelskeho posl. dr Porubszkyho za posl. Esterhazyho.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 29. kvetna 1936:

ze senat projednal a prijal v 35. schuzi dne 29. kvetna 1936 osnovu zakona o pujcce na obranu statu (k tisku 207-IV sen. 1936), a to ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou;

ze senat usnesl se v 35. schuzi dne 29. kvetna t. r. k navrhu posl. snemovny, aby o dalsich 5 mesicu prodlouzeny byly lhuty dane

§em 43 ust. listiny k projednani usneseni senatu o osnovach:

zakona, kterym se meni § § 82 a 54 zivn. radu a §u 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (k tisku 2245-I sen. a k tisku 1-IV snem.),

zakona o verejne strazi zemedelske (k tisku 699-II sen. a k tisku 2-IV snem.),

zakona o ochrane polniho majetku (k tisku 702-II sen. a k tisku 3-IV snem.) a

zakona o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (k tisku 1079-III sen. a k tisku 4-IV snem.).

Dotazy:

posl. dr Kollnera ministru vnitra, ze se vyhlaskami v Urednim liste porusuje jazykovy zakon (c. D 135-IV),

posl. inz. Schreibera ministru zeleznic, ze se v den Nanebevstoupeni Pane nevydavaly nedelni zpatecni jizdenky (c. D 136-IV),

posl. Koprivy ministru zeleznic o potrestani zeleznicniho zamestnance Vaclava Michalka, radne sluzbu konajiciho, a o pardonovani Mlicko, Masy, Hajka a Holeho, zeleznicnich zamestnancu na Smichove (c. D 137-IV),

posl. Jarossa ministru soc. peclivosti a ministru vnutra o predlzeni platnosti tych ustanoveni vlad. nariadeni c. 112/1934, ktore sa tykaju zemedelskych robotnikov (c. D 139-IV),

posl. Batkove ministru zemedelstvi v zalezitosti staleho zvysovani pachtovneho z pridelenych poli od velkostatku Hrusovany n. Jevis. (c. D 141-IV).

Odpoved min. nar. obrany na dotaz posl. Neumeistera c. D 110-IV.

pocatkem schuze:

Usneseni senatu tisk 485 - prikazano vyboru ustavne-pravnimu.

Odpovedi tisk 470 (I az XVIII).

Navrhy tisky 478 az 480, 482 az 484, 486, 488 a 489 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zapisy o 43. az 46. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 40., 42. az 46. schuzi posl. snemovny.

Tistena publikace mezinarodni informacni sluzby parlamentni "Z cizich parlamentu", rocnik XVII, cis. 5 a 6.

prikazal predseda zadosti:

disciplinarni rady adv. komory v Praze ze dne 14. kvetna 1936, c. Dis 168/36, za vydani posl. dr Branzovskeho pro karne stihani podle zakona c. 40/1872 r. z. (c. J 147-IV);

kraj. soudu v Moste ze dne 30. kvetna 1936, c. Nt XI 209/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Jezka pro preciny podle § § 1 az 3 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 148-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona (tisk 471), kterym se prodluzuje zmocneni podle cl. I zakona ze dne 21. cervna 1934, c. 109 Sb. z. a n., o mimoradne moci narizovaci, ve zneni cl. I zakona ze dne 26. cervna 1935, c. 131 Sb. z. a n. (tisk 476).

Zpravodajem jest p. posl. Pozdilek. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Pozdilek: Slavna snemovno!

Ustavne-pravnimu vyboru prikazan byl minuly tyden k projednani vladni navrh tisk 471, jimz se prodluzuje zmocneni podle cl. I zakona ze dne 21. cervna 1934, c. 109 Sb. z. a n., o mimoradne moci narizovaci, ve zneni cl. I zakona ze dne 26. cervna 1935, c. 131 Sb. z. a n. Jde o t. zv. zmocnovaci zakon, kterym se ustavnepravni vybor a dnes slavna poslanecka snemovna zabyva jiz po pate. Po prve bylo tomu v cervnu r. 1933, po druhe v listopadu tehoz roku, po treti v cervnu 1934 a posledni prodlouzeni stalo se 24. cervna minuleho roku ve 4. schuzi noveho volebniho obdobi. Toto posledni zmocneni bylo dano vlade na rok a konci podle cl. II osnovy dnem 1. cervence 1936.

Zakonem timto, jak je jiste dostatecne znamo, zmocnuje se vlada, aby po dobu mimoradnych pomeru hospodarskych, domacich i zahranicnich, mohla upravovati narizenim ruzna opatreni, predevsim razu hospodarskeho, kterazto opatreni byla rozsirena lonskeho roku i pro organisaci policejni spravy a sluzby, protoze se uznalo, ze verejny klid, poradek a bezpecnost statu vubec jsou jednim z predpokladu ucinne ochrany a nerusene obnovy hospodarskeho zivota.

Nelze popirati, ze mimoradne pomery, ktere na prvem miste byly jedinym a hlavnim duvodem k vydani tohoto zmocneni, trvaji i nadale, i kdyz jsou zde urcite znamky pomaleho hospodarskeho oziveni, jak pravi duvodova zprava vladniho navrhu, ze "do dalsiho udobi vstupujeme se zesilenou pohotovosti a s ponekud priznivejsimi vyhledy". Neni proto jeste dobre mozno se obejiti bez jistych usmernovacich zasahu vlady do hospodarskeho vyvoje a bude i nadale potrebi ochrannych a pomocnych opatreni vlady, aby dosavadni vysledky byly nejen zabezpeceny, nybrz i vhodne a soustavne doplnovany v zajmu dalsi mozne obrody hospodarskeho zivota.

Namitky a pripominky, ktere byly jiz vicekrate jak v ustavne-pravnim vyboru, tak i v plenu snemovnim vznaseny proti tomuto mimoradnemu opatreni, jsou vzdy v celku jedny a tytez, jsou dostatecne zname a byly vzdy dokonale prodebatovany a uvedeny na spravnou miru.

Parlament jako zastupitelstvo lidu prenasi urcitou svoji pravomoc na vladu, ktera jest tomuto parlamentu odpovedna. Byl vicekrate presvedcive poukazano, ano i z rad mimokoalicnich, ze zde neni pochyb a zavad formalne-pravnich a ze take zakon o mimoradne moci narizovaci nikterak neodporuje ustavnim predpisum. Je zde k disposici velka rada dokladu pravni vedy, ktera stoji na stanovisku, ze podobna delegace zakonodarne moci neni jen oduvodnena, nybrz dokonce i nutna.

Rovnez pokud se tyce namitek stran zuzeni a omezeni demokracie, byla tato vec take dostatecne a velmi podrobne prodiskutovana a take jiz dosavadni prakse za trileteho provadeni zakona dokazala, ze neni tomu tak a ze naopak, kde demokracie a demokraticky system vubec neodhodlaly se vcas razne a ucelne zasahnouti do hospodarskych pomeru i prostredky, ktere jsou nebo zdaji se zdanlivym omezenim demokracie, ze tam v zakladech utrpela demokracie sama, dokonce nastaly zjevy, ze demokracie byla odstranena vubec.

Parlamentu jest vyhrazeno pravo kontroly, a take ze zkusenosti a z obsahu dosavadnich vladnich narizeni za cela tri leta jest zrejmo, ze vlada nikdy nevyuzila teto plne moci v neprospech nektere hospodarske slozky, nybrz naopak vzdy na ochranu vseobecnych hospodarskych zajmu veskerych slozek obyvatelstva, predevsim pak slozek socialne slabsich.

Obavy, ze snad zakon o mimoradne moci narizovaci vyradi Narodni shromazdeni ze zakonodarne cinnosti, ukazaly se uplne bezpodstatnymi. Po triletou dobu trvani zakona o mimoradne moci narizovaci bylo dosud vydano uhrnem 149 mimoradnych narizeni, vyslo pak ve Sbirce zakonu a narizeni 126 zakonu, pri cemz vsak nutno vziti zretel jeste na dalsich 14 osnov zakonu, ktere, byvse vladou v Narodnim shromazdeni podany za platnosti mimoradne moci narizovaci, nejsou dosud parlamentne vyrizeny, jakoz i na to, ze jiz v nejblizsich dnech dostane se snemovnam asi 6 novych vladnich navrhu zakona a ze rada dosud vydanych mimoradnych narizeni jsou pouhymi narizenimi prodluzovacimi.

Za nynejsi vlady bylo vydano 36 mimoradnych narizeni, pocitajic v to asi 6 pouhych prodluzovacich narizeni, jak bylo receno, a vyslo ve Sbirce zakonu a narizeni dnes jiz 35 zakonu, k nimz slusi vsak, jak bylo receno, pripocisti onech 14 osnov zakonu, ktere dosud nejsou ustavne vyrizeny, jakoz i onech 6 dalsich vladnich navrhu zakona, ktere jiz v nejkratsi dobe prijdou do snemoven. Nelze tedy jako drivejsi, tak i o nynejsi vlade tvrditi, ze by byla mimoradneho zmocneni uzivala na ukor zakonodarne cinnosti Narodniho shromazdeni. Pouhy pohled do Sbirky zakonu a narizeni pak ukazuje, ze mezi zakony vydanymi za platnosti mimoradne moci narizovaci jsou mnohe, zejmena v posledni dobe, velmi vyznamne a velmi obsahle.

Z uvedeneho je zrejmo, ze parlament neni vyrazen ze sve cinnosti, jak se puvodne namitalo, naopak, ze to jsou mnohe parlamentni vybory, ktere temer-neustale pracuji a zabyvaji se vladnimi navrhy zakonu opravdu mimoradneho vyznamu, jez pak jsou projednavany v parlamente.

Jezto pak je zde zrejma snaha okruh vladni odpovednosti spise rozsiriti nezuziti, coz neni take jiste bez vyznamu, muzeme miti - davajice vlade toto zmocneni - uplne klidne svedomi, ze opatreni toto jest plne oduvodneno, ano prave v pritomne dobe vice nez kdykoliv jindy. Zakonna uprava meny, jakoz i ukladani dani jsou jako dosud z mimoradne moci vylouceny.

Nastanou-li v budoucnosti pomery normalni - a tech si jiste vsichni prejeme - a za brzke jich dosazeni take vsichni spolecne jak vlada, tak i parlament usilovne chceme pracovati a pracujeme - jiste pak vlada sama nebude se prodlouzeni mimoradne moci narizovaci dozadovati, jak svedci o tom take terminovanost zakona sameho na jeden rok, jak tomu bylo take v poslednich pripadech.

Jmenem ustavne-pravniho vyboru zadam slavnou posl. snemovnu, aby prijala a schvalila osnovu beze zmeny tak, jak ji prijal a schvalil vybor ustavne-pravni. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): K teto veci jsou prihlaseni recnici, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlaseni jsou recnici na strane "proti" pp. posl. dr Sokol, dr Porubszky, Sverma, Kut, Kundt, Petrasek a B. Kohler.

Davam slovo prvnimu prihlasenemu recniku na strane "proti", posl. dr Sokolovi.

Posl. dr Sokol: Slavna snemovna! Panie a pani!

V poslednych troch rokoch uz piaty raz zaobera sa Narodne shromazdenie vladnym navrhom zmocnovacieho zakona. Uz sama tato skutocnost je pozoruhodna a svedci o tom, ze ide o osnovu politicky velmi chulostivu. Ked Narodne shromazdenie v minulom volebnom obdobi prvy raz odhlasovalo zmocnovaci zakon, politicka verejnost bola uspokojovana tym, ze ide o opatrenie len vynimocne a casove obmedzene. Dnes tak sa zda, ze z vynimky stava sa uz pravidlo a predlzovanie zmocnovacieho zakza ona je len nutnou formalitou a zavadzanim demokraticky smyslajucej verejnosti. (Tak je!)

Vlada odovodnuje navrh zakona mimoriadnymi hospodarskymi pomerami zahranicnymi i domacimi. Zakon o mimoriadnej moci nariadovacej ma byt tym nastrojom, ktory ma umoznit vlade vydavanie takych opatreni, ktore maju razne a rychle riesit tazke hospodarske problemy. Tie iste dovody uvadzala vlada dosial vzdy pri zmocnovacom zakone. A predsa hospodarske pomery pricinenim vlady sa vobec nezlepsily. Od platnosti zmocnovacieho zakona nestalo sa nic takeho, co by potrebu predlzenia zakona odovodnovalo. To, co vlada vydala na zaklade zmocnovacieho zakona vo forme nariadeni, mohlo bez tazkosti vybavit i Narodne shromazdenie. Bolo by sa aspon menej pisalo a hovorilo o necinnosti parlamentu.

Slavna snemovna! Hlinkova slovenska ludova strana, za ktoru mam cest hovorit, je rozhodne proti osnove zmocnovacieho zakona. Nase namietky proti osnove su pravne a politicke. V prvom rade treba objasnit otazku, ci Narodne shromazdenie moze preniest zakonodarne pravo na moc vladnu a vykonnu. V tejto otazke zaujal jasne stanovisko sam ustavny sud v svojom naleze zo dna 7. novembra 1922, ktorym bolo rozhodnute o opatreni Staleho vyboru podla § 54 ustavnej listiny zo dna 23. decembra 1920, c. 450 Sb. z. a n., o inkorporacii Vitorazska a Vallcicka. Tento nalez znie takto (cte): "Podla §u 6 ustavnej listiny vykonava moc zakonodarnu Narodne shromazdenie. O tom, ze by Narodne shromazdenie bolo ustavne opravnene, aby toto pravo prenieslo a tejto svoj ej povinnosti sa zbavilo delegaciou moci na ineho cinitela, najma ale na vladu, niet zmienky ani v §e 6 ani v inom ustanoveni ustavnej listiny. Hlavne nemozno ani z §u 55 ustavnej listiny vycitat zmocnenie Narodneho shromazdenia k delegacii zakonodarnej moci na vladu.

Ustavnost nariadenia podmienena je nielen tym, ze bolo vydane na prevedenie isteho zakona, ale i v jeho medziach. Nariadenie vydane na zaklade delegacneho zakona bolo by sice vydane na prevedenie tohoto zakona, ale nebolo by vydane v jeho medziach, lebo delegacny zakon zmocnujuci vo vseobecnosti vladu, aby nariadenim upravila urcity usek usporiadania pravnych pomerov, vyzadujucich zakonnej upravy, nevytycuje medze, v ktorych sa ma usporiadanie pravnych pomerov pohybovat. A prave tieto veduce zasady pre zakonne usporiadanie pravnych pomerov, vyzadujucich zakonne usporiadanie konkretneho pravneho pomeru, su tymi medzami, ktore nariadenim n emozu byt pprekrocene a ktore preto nariadovacou mocou musia byt za vsetkych okolnosti a pri najmensom vytycene zakonom. Keby bolo spravne opacne stanovisko, bolo by len dosledne pripustit delegacny zakon, ktorym by Narodne shromazdenie po vypocitani vsetkych zakonodarnych uloh, ktore ho v dohladnej dobe ocakavaju ..., jednoducho zmocnit vladu, aby tieto ulohy previedla nariadenim. Tym by bolo vlastne vytrete ustanovenie §u 6 ustavnej listiny."

Slavna snemovna! Z obsahu tohoto nalezu ustavneho sudu je nado vsetku pochybnost jasne, ze ustavna listina priznala moc zakonodarnu len Narodnemu shromazdeniu, a moci vladnej a vykonnej pravo vydavat nariadenia len na zaklade urciteho zakona a v jeho medziach.