Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 48. schuze (obsah, prilohy) | Streda 27. kvetna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, Langr, Kosek, Onderco, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann.

214 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Franke, dr Kalfus, Machnik, dr Spina, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 48. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Tragicke udalosti vcerejsiho dne (Poslanci povstavaji.) mi nedovoluji, abych prikrocil k dalsimu jednani snemovnimu, dokud spolu s vami nevzpomenu jejich nestastnych obeti.

Rozvodnena Dyje u Hustopece pohltila 31 detskych zivotu: zasla tretina z deti, ktere se za poucenim a zotavenim v pruvodu svych ucitelu vypravily na skolni vylet. Nepredvidana nahoda z tohoto radostneho dne ucinila tragedii rodicu, deti, jejich pruvodcu i zachrancu, a znicila zivoty nadejneho dorostu.

Nadeji na vysledek houzevnate lidske prace, i lidska dila a zivoty lidske, zahubila smrst, boure a prutrz mracen, ktera vtrhla na Novopacko. V domech utonuli dospeli i deti, divy prival z jejich pristresi ucinil jejich hroby.

Zelime ztraty zivotu, zelime zhouby lidske prace. Je nam vsak utechou, ze s nasazenim, ba s obetovanim vlastniho zivota vyskytli se zachranci, kteri prikazali, ze nevymizelo hrdinstvi a lidska obetavost.

Ale nesmi vymizeti ani svedomitost ani opatrnost, ktera s predvidavosti a os bedlivosti ucini vse mozne, aby nemohly nastati katastrofy takoveho druhu, anebo alespon aby se nasledky jejich zmirnily. Statni moc dostoji zajiste nyni a pokud bude nutno a mozno i v budoucnu sve povinnosti.

Dekuji vam za ucast, kterou jste timto projevili. (Poslanci usedaji.)

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 25. kvetna 1936, cis. 37220/1936-7, ze na misto zemreleho posl. Toroka povolalo podle §u 56 radu voleni do posl. snemovny nahradnika Vasila Fuscice, delnika v Irsave c. 462, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Zaroven odeprelo ministerstvo vnitra podle §u 56 tehoz volebniho radu povolati za clena posl. snemovny na misto zemreleho poslance Toroka nahradnika Samuela Habermanna, krejciho v Mukaceve, Masarykova c. 6, pro jeho nevolitelnost.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Bayerovi, dr Dufkovi.

nemoci posl. Becko.

Do vyboru ustavne pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetenodeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Axmanna a Roslera za posl. inz. Richtera a Birke; klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Dlouheho za posl. Revaye; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. dr Clementise za posl. Synka, posl. Svermu za posl. dr Jar. Dolanskeho a posl. Schenka za posl. Slanskeho; klub poslancu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Koglera; klub poslancu narodniho Sjednoceni posl. dr Rasina za posl. dr inz. Touska.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu republikanske strany zemedel. a malorool. lidu posl. Mrskosovou za posl. Kremena; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Hodinovou-Spurnou za posl. Beuera.

posl. dr Neumana ministru zeleznic o propagaci Sumavy, Novohradskych hor a rybnicni oblasti jihoceske (D 138-IV).

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 474 a 475.

Zapisy o 39., 41. a 42. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

prikazal predseda zadost kraj. soudu v Olomouci ze dne 18. kvetna 1936, Nt X 47/36, za souhlas s trest. stihanim posl. G. Bohma pro precin podle §u 18, c. 2, 3 zakona na ochranu republiky (c. J 146-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jako prvy odstavec jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 473) zakona o pujcce na obranu statu (tisk 475) a rozprava o prohlaseni ministra financi, ucinenem ve 47. schuzi posl. snemovny dne 26. kvetna 1936.

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto veci slouceno bylo s jednanim o predloze, ktera jest na poradu jako dalsi odstavec, t. j.:

2. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o navrhu posl. Pika a Noveho (tisk 30) na zruseni kolkovneho pri zadostech nezamestnanych o mista ve sluzbach verejnych (tisk 294).

Duvodem pro navrhovane slouceni jest, ze pri obou predlohach jde o veci financni.

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto dvou odstavcu? (Namitek nebylo.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodajem pri odst. 1 poradu je pan posl. Teplansky. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Teplansky: Slavna snemovna!

Prikrocujeme k prejednavaniu velmi doleziteho vladnoeho navrhu. Je to vladny navrh tlac 475 o pozicke na obranu statu.

Prve nez obych prikrocil k vlastnej zprave rozpoctoveho vyboru o tejto osnove, nech mi je dovolene pripomenut niekolko slovy vaznost tejto osnovy.

Ked sledujeme vyvoj tak nasich vnutrozemnych, ako zahranicnych pomerov v nasom state, iste kazdy musi uznat, ze nas stat od pociatku sleduje politiku mieru. Chceme s nasimi susedami v priatelskom nazivani sotrvavat. Za celu dobu nasho jestvovania sme nikdy nezavdali pricinu ziadnemu susedovi, aby po tejto ostranke mohla obyt vecne obvina kladena. Tuto linaj pri prejednavani tejto osnovy zakona, ked chceme zabezpecit potrebny obnos pre obranu statu, zachovavame v nasej politike aj dnes, a je iste vrucnym prianim celeho obyvatelstva nasho statu, aby mier, pokoj a klud bol zachovany.

Ale zaroven si musime uvedomit, slavna snemovna, ze nas narod cez dlhe storocia zil v porobe. Prinasali sme tazke obeti krve a penazi a sluzili osme vylucne cudozim zaujmom. Musime si uvedomit, ze kolkych obeti, kolkej namahy bolo treba, nez nas narod doosiahol konecne svojho prava, svojej slobody. Nikedy na tie velke obeti nesmieme zabudat, ij v dobach dnesnych tak vaznych, ked nam medzinarodna situacia dava jasne na javo, ze slobody nasho naroda si treba vazit, a v dnesnych dobach si treba zvlast uvedomovat, co trpel nas mily narod za doby svojho utisku v poddanstve.

Ked sledujeme vyvoj nasej mierumilovnoej politiky, musime uznat, ze je treba tuto pravdu shladat prave pri prejednavani tejto osnovy, ze sme viackrat vzdor nasej mierumilovnej politike boli upozornovani, a dost nejemne, so strany nasich susedov, ze nas odveky nepriatel nespi, je na strazi. Videli sme to hned od pociatku, od prveho roku nasej slobody - stretli sme sa s velkou bolsevickou invaziou. Nemali sme este v tej dobe armady ziadnej. Boli to na jednej strane slovenski dobrovolnici a na druhej strane ceski Sokoli, ktori vtedy prisli klast zivoty a obeti na Slovensko a pokropili krvou nasu slovensku zem a takto dokumentovali nasu narodnu jednotu. Narod pozna svojho priatela nie vtedy, ked sa mu dobre vede, ale po cas nebezpecia. A preto my Slovaci nikdy nesmimieme na tuto oobet zabudat, vzdy za tuto obet musime byt vdacni. A ja by som pripomenul mnohym, ktori dnes tak nemiestne mnohorazy sa vyslovuju o sokolskom hnuti, aby na tieto prve chvile a tieto v ke zasluhy nasich bratov Sokolov nezabudali.

Druhe upozornenie sme mali r. 1921, ked sme videli, ze Karol Habsburg doletel do Madarska a bolo treba narod mobilizovat. Boli sme dost pohotovi. Zmobilizovali sme 400.000 vojska, ale nemali sme potrebnych zbrani. Pomery sa ukludnily, zili sme zase svojim mierumilovnym zivotom a zasa sme nemali patricnej odvahy a nenasli sme dostatocnych obnosov hned v prvej chvili, aoby sme armadu riadne vyzbrojili. Az konecne, ked sme videli, ako dopadly volby v Nemecku za Hitleroveho rezimu, sme sa vzbudili a narod ako by lutoval svoje predesle, tak by som povedal, pacifisticke nazory, prikrocili sme v zaujme obrany statu a vykonavame vsetko, co zaujem statu a naroda vyzaduje. My si musime uvedomit, ze nas narod sa nemoze spoliehat na ziadne cudzie milosti. Jestli chceme mat mocnych spojencov, musime byt v prvom rade silni a pripraveni my sami. Ked chceme mat mier, musime mat silnu armadu, musime mat silne, konsolidovane pomery vnutrozemne, aby sme budili respekt pred nasimi nepriatelmi.

Vsetky staty riesia vyzbroj svojich armad, ani my nemozeme, slavna snemovna, zostat na mrtvom bode. Prave vcera sa octlo v tlaci, ze Nemecko v minulom roku venovalo na vyzbroj svojej armady 16 miliard mariek. Je pochopitelne, ze nie je mozne, aby sme nasu armadu po stranke technickej bez patricnych obnosov mohli dostat tam, kde to zaujem statu a naroda vyzaduje. Trebas tazko sa shanaju dnes koruny do statnej pokladnice, ale poistit narodnu slobodu sme povinni. Zakial druhe staty riesily tuto potrebu jednako tak, ze za pomoci cedulovej banky obstaravaly peniaze, my v nasom state tuto cestu nastupovat neideme, my volime riadnu cestu dlhodobeho uveru, to zodpovie nasim tradiciam financnym a nasej menovej politike. Potrebujeme velky obnos, chceme upevnit hranice, motorizovat armadu, upravit cesty, chceme vybudovat protilietadlovu obranu, vsetky tieto potreby vyzaduju velkeho nakladu. Tedy ako videt, trebars pozicka sama ma sluzit k obrane statu, nepriamo bue hlboko zasahovat do zmiernenia hospodarskej krizy a bezpeci nove zdroje prace pre siroke vrstvy nasich nezamestnanych.

Je to prva dlhodoba pozicka, ktoru uzavierame po pozicke prace, ktora bola upisovana v r. 1933 za tym ucelom, aby sme zvysili investicnu cinnost a zmiernili nezamestnanost.

Aj terajsia pozicka ma ten isty ciel: branit stat a zabezpecit pracu.

Podla osnovy ma byt nova pozicka vydana vo dvoch typoch, 4 1/2 % a 3%. Oba tieto typy su shodne s typy unifikacnej pozicky vytvorenej zakonom c. 128 z roku 1936 o vymene dlhopisov vnutorneho statneho dlhu. Dlhopisy oboch typov budu umorene a slosovane v 50 rokoch od roku 1938 pocinajuc podla zasady konstantnej anuity. Oba typy su oslobodene od dane rentovej a nepodliehaju srazkam podloa zakona c. 47 z roku 1933 a vladneho nariadenia cislo 239/1935.

Typ 3% bude vsak vybaveny okrem toho este zvlastnymi danov ymi vyhodami. Tieto danove vyhody su dvoje:

a) Urokovy vynos je oslobodeny od dane dochodovej a nemusi byt uvedeny v priznani tejto dane. Tato vyhoda, ktoru dosial nepoziva ziadna statna pozicka, mohla by dobre vyhovet tym kapitalistom, ktori sa nechceli vyhybat svojim danovym povinnostiam, neradi sa vsoak podrobuju formalitam spojoenym s danoovym riadenim ukladacim. Teraz budu moct dan nepriamo ozaplatit tym sposobom, ze sa spokoja s nizsim vynosom statnych dlhopisov, ako je obvykly vynos.

b) S upisovanim 3% pozicky je dalej spojena danova amnestia, rozsiahlejsia po stranke materialnej a formalnej ako bola amnestia spojena s vypisanim pozicky prace. Neziada sa na poplatnikovi, aby doplnil, alebo opravil svoje dosavadne neuplne alebo nespravne priznanie, a neziada sa, aby skratena dan za minule roky bola doplacana.

Obnos pozicky neni obmedzeny. Stanovenie podrobnejsich podmioenok i upisovacieho kurzu ponechava sa ministerstvu financii.

Pri projednavani tejto dolezitej osnovy v rozpoctovom vybore osa vyskytly urcite nazorove, bych povedal, rozdiely na § 3. Bude tato vec zmiernena a sice v tej forme, ze bude koalicia po cas pojednavania tohoto navrhu hladat sposob, ako by sa mohli zapojit do tejto pozicky aj poplatnici, ktori poriadne dane platia, aby sa im tiez nejaka vyhoda zabezpecila. Musime mat predovsetkym na zreteli, ze ide nam tuna v prvom rade o to, aby sme ziskali obnosy, ide nam o to, aby sme tuna obnosy, ktore na skodu narodohospodarstva stoja mimo, zapojily do naseho hospodarskeho procesu, a preto, ked sa ministerstvo financii na tejto forme rozhodlo, iste malo k tomu vazne a dolezite priciny.

Rozpoctovy vybor veri, ze v zaujome zabezpecenia nasej drahej vlasti cestou parlamentu cela verejnost vykona svoju povinnost. Je to statnicka skuska celeho naseho naroda a verime, ze tato statnicka skuska dobre dopadne a ze v dnesnych tazkych odpovednych dobach narod spontanne sa pricini o to, aby vynos tejto pozicky bol skvely a tak velky, aby na vsetky casy ubezpecil nasich nepriatelov za hranicami, ze ked sa jedna o zaujem nasho naroda, sme hotovi priniest najvacsie a najtazsie obeti.

Navrhujem slavnej snemovni, aby schvalila osnovu zakona v pripojenom zneni. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Zpravodaji pri 2. odstavci poradu jsou: za vybor soc. politicky p. posl. Klein, za vybor rozpoctovy p. posl. Remes.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor soc.-politicky, p. posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Slavna snemovno!

Posl. Pik, Novy a soudr. predlozili iniciativni navrh tisk 30, ktery vyvera z pomeru hospodarskych a jest uzce spojen s problemem nezamestnanych. Je vseobecne znamo, a odborove organisace zamestnanecke to velmi casto konstatuji ve svych zpravach, ze snaha nezamestnaneho dosici mista je spojena s velikym vydanim na porta, znamky, a zejmena s vydanim na kolkovne, pokud jde o volna mista ve sluzbach verejnych.

Bylo zjisteno, ze vydajova polozka na tyto ucele je namnoze vetsi, nez jest podpora sama. Je dale zjisteno, ze nezamestnany si vypujcuje penize, aby si nakoupil nutne potreby pro psani ofert, aby mel nutne prostredky pro vydaje na znamky a zejmena take na jiz zde zminene kolky. Jest pak jiz veci samozrejmou, ze jest treba uciniti opatreni, aby nezamestnani, pokud se uchazeji o mista ve sluzbach verejnych, byli zprosteni kolkovneho, zejmena pak, aby takove zadosti nekolkovani byly projednavany. V praksi jest znamo, predlozi-li se zadost nezamestnaneho o misto ve sluzbach verejnych, ze se takova zadost neprojednava nebo ze dokonce zadatel je pokutovan. Tento stav je neudrzitelny, nemozny, a proto vybor soc.-politicky v principu akceptoval podnet navrhovatelu a rozsiril jeste prani, ktere adresujeme prislusnym nasim ustrednim uradum, zejmena vlade, v tom smeru, aby take bylo vyhoveno nemajetnym absolventum nasich skol.

Clenove soc. politickeho vyboru, posl. Tayerle a nekteri jini panove, upozornili, ze jode take o to, aby mzda delniku, zejmena v podnicich vojenskych a statnich, byla osvobozena od poplatku. Clen soc.-politickeho vyboru posl. Jan Sedlacek pozadoval, aby zruseni kolkovneho se vztahovalo na vsechna podani obcanu, kteri se dostali nezavinene do vyrovnani nebo konkursu.

Soc. politicky vybor po vecne diskusi seznal opravnenost techto podnetu a shrnul tato prani v usneseni, ktere predklada posl. snemovne v tomto zneni:

Vlada se zada, aby bud cestou administrativni nebo novelou prislusnych zakonnych opatreni osvobodila zadosti nezamestnanych a nemajetnych absoloventu skol o verejna mista od kolkovneho. Toto osvobozeni tyka se take priloh k zadostem pripojenych. Uhrada budiz vzata z dotaci podpor pro nezamestnane.

Jmenem soc.-politickeho vyboru zadam, aby toto jednomyslne usneseni vyboru bylo schvaleno plenem snemovny. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji, za vybor rozpoctovy, p. posl. Remesovi.

Zpravodaj posl. Remes: Slavna snemovno!

K duvodum, ktere zde snesl zpravodaj vyboru soc.-politickeho o navrhu, aby zadosti nezamestnanych byly osvobozeny od kolkovneho, neni potreba snaseti dalsiho materialu. Jest oduvodnen samou povahou veci. Vybor rozpoctovy projednal tento navrh a jednomyslne pripojil se k usneseni vyboru soc. politickeho. Proto doporucuji prave tak jako zpravodaj vyboru soc.-politickeho, aby tento navrh byl slavnou snemovnou schvalen. (Souhlas.)