Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 47. schuze (obsah, prilohy) | Utery 26. kvetna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Onderco, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, Pik.

219 poslancu podle presencni listiny.

Clenove a zastupci vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, dr Kalfus, Tucny; za ministerstvo spravedlnosti odb. rada dr Loula a stat. zastupce dr Sommer.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 30 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle § 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni a zitrejsi den: posl. dr Kugelovi, Borkanukovi; na tyden posl. dr Markovicovi; na tento tyden posl. Deveckovi, F. Nitschovi.

Lekarska vysvedceni predlozili: posl. Brody, dr inz. Fulik, Revay, dr Korlath, Onderco.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. J. Sedlacka na 14. a 15. kvetna t. r.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. dr Meissnera za posl. Polacha; klub poslancu "Orszagos keresszteny - szocialista, Magyar nemzeti part es Zipser Deutsche Partei" posl. A. Nitsche za posl. dr Holotu.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. Ticheho za posl. Fr. Langra.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 22. kvetna 1936, c. j. 11.668/1936 m. r., ze vlada predlozila senatu NSRC k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona o dobrovolnem zastaveni, postupu a poukazce pohledavek za statem nebo fondem pod verejnou spravou.

Dotazy:

posl. A. Nitsche ministrovi vnitra a ministrovi financi, ze se v okrese kremnickem na Slovensku neprihlizi k nemcine jako ke kvalifikovanemu mensinovemu jazyku (c. D 126- IV);

posl. Neumeistra:

min. vnitra ve veci zastreleni nezamestnaneho delnika (c. D 132-IV),

min. financi:

ve veci trafiky ve Vysokem Myte (c. D 133- IV),

ve veci trafiky v Bubenci (tisk 134-IV).

Odpovedi:

min. nar. obrany na dotazy:

posl. Neumeistra c. D 65-IV,

posl. Jarosse c. D 85-IV;

min. zahranicnich veci na dotaz posl. dr Goldsteina c. D 79-IV;

min. vnitra na dotazy:

posl. dr Eichholze c. D 102-IV,

posl. V. Sedlacka c. D 72-IV,

posl. F. Richtra c. D 76-IV,

posl. Hintermullera c. D 105-IV,

posl. dr Kellnera c. D 78-IV;

min. financi na dotazy:

posl. Samalika c. D 96-IV,

posl. dr Goldsteina c. D 62-IV a c. D 100-IV;

min. zemedelstvi, vnitra, ver. zdravotnictvi a telesne vychovy na dotaz posl. Stanislava c. D 33-IV;

min. spravedlnosti na dotaz posl. Dollinga c. D 108-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy tisky 468 a 471 - prikazany vyboru ustavne-pravnimu, tisky 472 a 473 - prikazany vyboru rozpoctovemu.

Zpravy tisky 452, 453, 459, 460, 462, 463.

Interpelace tisk 446 (I az XXIII).

Odpovedi tisky 447 (I az XII), 461 (I az XXVIII).

Navrhy tisky 454 az 458, 464 az 466 prikazany vyboru iniciativnimu.

Tesnopisecke zpravy o 37., 39. a 41. schuzi posl. snemovny.

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu v Opave ze dne 9. kvetna 1936, c. Nt IX 7/36 za souhlas s trest. stihanim posl. inz. Kunzla pro preciny podle § 14, c. 5 zakona c. 50/1923 Sb. z. a n. (c. J 144-IV),

kraj. soudu v Moste ze dne 18. kvetna 1936, c. Nt XI 69/36 za souhlas s trest. stihanim posl. inz. Schreibera pro precin ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 1 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. (c. J 145-IV).

Predseda (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan ministr financi dr Kalfus. Davam mu je.

Ministr financi dr Kalfus: Slavna snemovno!

Neni tomu davno, kdy Narodni shromazdeni schvalilo osnovu zakona o obrane statu. Navazujic na tento ramcovy zakon predklada vlada Narodnimu shromazdeni osnovu zakona o pujcce na obranu statu, malou sice svym slovnim rozsahem, ale velikou a dulezitou pro svuj ucel, to jest opatreni financnich prostredku na obranu statu. Jsem presvedcen, ze o jejim vyznamu a vaznosti nepohybuje zadny konstruktivni cinitel v tomto state a ze take Narodni shromazdeni uzna jeji samozrejmost. Dovolte mi proto, abych pri podani teto tak zavazne osnovy podal strucny vyklad o jejim ucelu nejen s hlediska obecneho, nybrz zvlaste s hlediska financne-politickeho.

Neni pochyby, ze k priprave obrany pro pripad jakehokoliv nebezpeci je potreba lidi a technicke vyzbroje. Tato technicka vyzbroj stava se v posledni dobe cim dale dulezitejsim cinitelem obrany statu, a to bez rozdilu, jde-li o narody a staty velike nebo male.

Pro nas jako stat pocetne maly je technicka obrana dvojnasob dulezita, ponevadz pri danem poctu obyvatelstva nemuzeme postaviti na obranu statu mnohamilionovych armad; ale ani takoveto armady by nam nebyly nic platne, kdybychom je nemohli technicky radne vyzbrojiti a zasobovati. A tak stava se technicka obrana nejdulezitejsim prostredkem vojenske bezpecnosti statu.

To neni novy poznatek. Vzdyt vsechny vyboje a vsechny obrany v historii narodu a jejich vysledek zavisely vzdy na prevaze technicke, jez byla zpravidla v pricinne souvislosti s rozvojem kulturnim a hospodarskym. I ve sve historii mame priklad, ze jsme dovedli nahraditi technicky, ceho se nam nedostavalo na poctu. Dokazali jsme to skvele v dobach husitskych, kdy po prve jsme se hajili a vitezili prevahou technickou, v te dobe nejvyspelejsi a nejpokrocilejsi. Husitske vozove hradby staly se tehdy proslulymi prave pro svuj ucelny zpusob pouziti k obrane. Ale i jine tehdejsi technicke prostredky obranne neobycejne zvetsovaly nasi vojenskou pohotovost a zdatnost.

Take dnes mame pri svem kulturnim a hospodarskem rozvoji vsechny predpoklady, abychom se pro obranu statu pripravili po strance technicke dokonale. Mame vyspely prumysl, mame dovedne delnictvo, mame take bohate zdroje prirodni a obetave obcany.

Osnova zakona, ktera se vam dnes predklada, ma za ucel dohoniti, co dosud nebylo jeste pripraveno, zabezpeciti obranu a zmodernisovati organisaci armady po strance technicke. Pujde o to, abychom v prostredcich obrany nezustavali pozadu za staty ostatnimi. Vlada zde kona jen svoji povinnost vuci obcanstvu tim, ze provadi postupne vsechna opatreni nutna k zabezpeceni existence statu, jeho demokraticke formy a pro bezpecnost jeho obyvatelstva. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Ministr dr Kalfus (pokracuje):

O tom, ze u nas jde jen a jen o prostredky obrany a ze jsme nemeli a nemame na mysli kohokoliv ohrozovati, nemuze nikdo pochybovati. Cela nase zahranicni a vnitrni politika jest toho dokladem.

Prakticke vysledky techto opatren se ovsem neprojevi jenom v otazkach branosti, nybrz stejne rozsahlou merou i na poli hospodarskem, zejmena soc.-politickem. Pujde o rozsahle pracovni prilezitosti, ktere mohou zmensiti pocet nezamestnanych a zvysiti prilezitosti ku praci. Vlada pri tom bude pecovati, aby tyto nove investice byly rizeny prave prihlizenim k soucasnemu problemu nezamestnanosti, aby rozsireni pracovnich moznosti nebylo jednostranne, nybrz aby bylo rozsireno na pokud mozno co nejvice odvetvi prumyslovych.

Na vsechny tyto investice jest vsak potrebi penez. Tyto penezni prostredky nelze za dane financni situace statu obstarati z beznych prijmu, ponevadz dokonala a zejmena technicka vyzbroj vyzaduje mimoradnych znacnych nakladu, kterych nelze kryti v ramci bezneho hospodareni statu. Vidime to ostatne na vsech a to i bohatych statech, ktere nevahaly pro sve vojenske zabezpeceni venovati miliardove castky opatrene rovnez uverem. Proto vlada hodla, jakmile obdrzi k tomu zmocneni od Narodniho shromazdeni, obratiti se k obyvatelstvu s vyzvou k upisovani pujcky na obranu statu. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Ministr dr Kalfus (pokracuje): Tato pujcka ma byti dlouhodoba a slosovatelna v padesati letech, shodna ve svem uroceni a umorovani s typy unifikacnich pujcek podle prave vydaneho zakona o vymene dluhopisu vnitrniho dluhu. Pujcka bude pro ulozeni penez vyhodna, takze nejde pro upisovatele o zadnou obet, nybrz naopak znamena dobre ulozeni penez. Pro bezne upisy ma byti pujcka zurocena 4 1/2% jako u vetsiny nasich statnich dluhopisu.

Krome 4 1/2 % dluhopisu hodla financni sprava nabidnouti upisovatelum pujcku 3%, ktera bude osvobozena od dane duchodove. Toto osvobozeni znamena, ze financni sprava si vybira dan duchodovou ve snizene urokove sazbe. Je to s tohoto hlediska prvni typ statniho dluhopisu, u nehoz ma byti dan duchodova vybirana u pramene. Statni sprava voli zde jednoduchou formu snizeni urokoveho vynosu misto toho, aby dan duchodovou vybirala dosavadnim zpusobem. Vynos urokovy tohoto 3% typu dluhopisu nebude proto treba ani priznavati k dani duchodove. S touto vyhodou jest spojena pro upisovatele 3 % dluhopisu dalsi vyhoda, t. j. uplna amnestie danova, ktera znamena, ze neni treba dodatecneho priznani z kapitalu pouziteho k jejimu upisu.

Bude nejen prirozenou povinnosti, nybrz primo svrchovanym zajmem kazdeho obcana, aby podle svych sil prispel ke zvysenemu zabezpeceni statu, k jeho obrane a tim i obrane vlastni.

Jak jsem jiz poznamenal, je pujcka dobrym ulozenim penez. Jiz dosavadni vyvoj naseho statniho uveru a uverove politiky ukazuje, jak bezpecnym a vyhodnym ukladacim prostredkem stal se nas statni papir od te doby, co vlada, resp. financni sprava soustavne pecuje o jeho stabilitu prostrednictvim Reeskontniho a lombardniho ustavu. Zpusob dlouhodobe pujcky volime pres to, ze bychom byli meli moznost si prozatim opatriti penize kratkodobymi uverovymi operacemi, jak ukazuje uspesne upisovani statnich pokladnicnich poukazek v posledni dobe. S hlediska kreditne-politickeho volime vsak pujcku dlouhodobou, tedy zpusob s hlediska uveroveho vhodnejsi. Chtel bych pri teto prilezitosti rici nekolik slov o nasi uverni politice posledni doby.

Velike uverove potreby poslednich let v souvislosti s novymi mimoradnymi vydanimi na obranu statu ukazuji zde na nutnost a dulezitost dobre fungujiciho penezniho trhu, a to tim spise, kdyz v letech predchozich bylo nutno klasti na nej mimoradne naroky za pomeru relativne tezkych.

Prubehem krise koncilo statni hospodarstvi schodky, ktere bylo nutno hraditi uverovymi operacemi. Proto bylo potrebi vesti kreditni politiku tak, aby vydaje na statni dluh netlacily tolik na ostatni polozky rozpoctove. Dusledek teto politiky bylo snizovani urokovych sazeb. Tak jsme presli u pujcek dlouhodobych z drivejsiho standardu na nynejsi 41/2% standard urokovy. U kratkodobeho dluhu je vysledek jeste pronikavejsi. Na pocatku krise v tezkych dobach uverovych jsme byli nuceni emitovati pokladnicni poukazky s vynosnosti 8%. Naproti tomu pri posledni prolongaci poukazek jsme dospeli k poukazkam 33/4%.

Stav tento neni jenom vysledkem vseobecne upravy urokove. Bylo treba k nemu pracovati krome toho radou soustavnych opatreni sledujicich usnadneni a zlevneni uveru. Jsou to predevsim zjednani poradku v peneznictvi bankovnim zakonem z r. 1932 a zrizeni Reeskontniho a lombardniho ustavu r. 1934. Mimoto usnadnovan byl levny uver prejimanim statnich zaruk za prumyslove, financni a vyvozni uvery a uvery samospravy. Znacne prispely take dodavatelske poukazky, nove zavedene bursovni lombardy a rozhodnuti Narodni banky o poskytovani uveru prumyslovych a uveru na financovani obilni sklizne.

Vsechna tato opatreni vykonala na trh statnich papiru pronikavy vliv, ktery se projevil vzestupem indexu statnich pujcek r. 1935 proti r. 1934 o 10.5% a zpusobil, ze zejmena urok z pokladnicnich poukazek statnich klesl automaticky az na 33/4 %; trh statnich papiru se v dusledku toho prizpusobil take bez otresu 41/2 % urokove urovni puvodne uvedene v zivot cestou zakonnou. Konsolidace uveroveho trhu pokracuje i dale, jak je patrno z posledni (kvetnove) prolongace pokladnicnich poukazek, kdy se podarilo pri prolongaci umistiti veliky pocet 33/4% pokladnicnich poukazek triletych. Na teto ceste konsolidace kratkodobeho dluhu musi byti i dale pokracovano.

Kratkodoby dluh dosahuje vsak jiz relativne vysokych castek, takze by mohl zpusobiti poruchu penezniho trhu, zejmena pri vetsi penezni potrebe, ktera by vyplyvala z oziveni hospodarstvi. Z toho duvodu nemohla se financni sprava rozhodnouti pri financovani tak dulezitych vydani pro formu kratkodobeho uveru.

Navrhovany zpusob dlouhodobe pujcky podava zaroven program budouci uverni politiky statu, pri jejimz provadeni vlada hodla setrvati na dosavadnich zasadach uverove a menove konsolidace.

Dalsi zarukou stability a bezpecnosti statniho uveru je financni rovnovaha statu, ktera se stala programem vsech nasich vlad a jez musi zustati nezvratnou zasadou nasi financni politiky vubec. Snad mi muze nekdo namitnouti, ze nase krisove hospodarstvi koncilo v poslednich letech schodky pres formalni rovnovahu rozpoctovou. Je tomu tak, ale priciny techto schodku lezely z nejvetsi casti mimo nas a zvlaste nemohou byti pricitany tomu, ze by snad nase financni politika poslednich let krisovych nebyla vyvijela dosti usili ke skutecne rovnovaze statniho hospodarstvi. Byla provedena rada opatreni legislativnich i administrativnich ke snizeni vydaju, jez v rozpoctu 1934 klesly pod 8 miliard proti drivejsim temer 10 miliardam, pocitame-li v to vydani, jez v drivejsich letech do rozpoctu nebyla pojata.

Take ve smeru prijmovem byly ucineny kroky k dosazeni rovnovahy. Ale vsechna tato opatreni nebyla s to celiti ustavicnemu krisovemu propadani se hospodarstvi.

Opakuji veci zname, poukazuji-li na priciny schodku statniho hospodarstvi v letech krise. Je to na prvem miste shrouceni naseho zahranicniho obchodu o plne dve tretiny ve srovnani s dobou pred krisi, ktere zpusobilo pokles vynosu podniku a tim i pokles narodniho duchodu. Shrouceni cen, ktere bylo pruvodnim zjevem svetove krise, bylo dalsi pricinou velikeho snizeni vynosu podniku, ba vedlo ve velmi cetnych pripadech k jejich uplnemu zaniku. To vsechno melo ovsem vliv na pokles narodniho duchodu a v dalsim i na vynos verejnohospodarskych prijmu, ktery se snizil o miliardove castky. Naproti tomu pristoupila nova znacna vydani, ktera vyrostla jako samozrejmy dusledek svetove hospodarske krise a jichz za daneho stavu nebylo mozno z nejvetsi casti zameziti. Jsou to vydani na nezamestnane, jakoz i vydaje na schodky nasich podniku, zvlaste statnich drah, a krome toho nektere vydaje dalsi. Za teto situace neni pochyby, ze sebe lepe pripraveny rozpocet nemohl byti dodrzen.

Naproti tomu muzeme dnes konstatovati, ze se po devalvaci z r. 1934 zastavilo propadavani hospodarskeho zivota, naopak v posledni dobe muzeme konstatovati pomale jeho zlepsovani. Vidime na indexech vyroby, jako na pr. uhli a zeleza, dale na zeleznicni doprave, na vzrustu poctu zamestnanych osob, jakoz i na rozsahu zahranicniho obchodu, ze ve srovnani se stejnou dobou roku lonskeho vykazuje nase narodni hospodarstvi vzestupnou linii. Da se ocekavati, ze se tento stav projevi z casti take na statnich prijmech. Nelze ovsem ciniti jednostrannych zaveru ze zvysenych danovych prijmu za prvni 4 mesice letosniho roku. Jde totiz z nejvetsi casti o mimoradne platby na dane a dan z obratu, ktere jsou pouhymi zalohami na tyto dane splatne koncem roku, z mensi casti je vsak vzrust take v prijmech, kde bonifikace nebyly poskytnuty. Proto muzeme souditi, ze priznivejsi hospodarsky vyvoj se projevi i ponekud lepsim vysledkem verejnohospodarskych prijmu. Muzeme-li tedy konstatovati, ze se hospodarska situace stabilisuje, musime tim spise venovati vsechnu pozornost poradku a rovnovaze ve statnim hospodarstvi.

Tato rovnovaha jest tim dulezitejsi, kdyz se ukazuje nutnost novych vydani na vybudovani obrany statu. Mimoradna vydani budou nepochybne znamenati obeti pro poplatniky, ponevadz bude nutno rozpoctove zajistiti urokovou a umorovaci sluzbu nove pujcky. Tato obet bude jiste snesitelna, bude-li obcanstvo miti vedomi, ze sprava veci statnich je vedena v duchu poradku a konsolidace (Hluk.)