Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 45. schuze (obsah) | Ctvrtek 14. kvetna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Sivak, Vavra.

220 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Kalfus.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 4 hod. 10 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

pocatkem schuze: navrh tisk 448 prikazan vyboru iniciativnimu.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni senatu (tisk 433) k vladnimu navrhu zakona (tisky senatu 171 a 182) o vymene dluhopisu vnitrniho statniho dluhu (tisk 438).

Zpravodajem jest p. posl. Martinasek. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Martinasek: Slavna snemovno!

Osnova zakona o vymene dluhopisu vnitrniho statniho dluhu resi tri otazky vnitrniho statniho dluhu, ktere dozraly k definitivni uprave. Predne je to formalni stranka problemu urokoveho. Materialne byl tento problem s konecnou platnosti rozresen jiz drive. Jak znamo, stalo se tak na dvakrat v ramci vseobecne upravy urokove miry, jejiz snizovani bylo cestou, kterou byla u nas resena otazka dluhu zhodnocenych za hospodarske krise. R. 1933 byla to dan kuponova, kterou byl urok ze statnich dluhopisu snizen o 1/6, koncem r. 1935 bylo to vladni narizeni c. 239/ 1935 Sb. z. a n., kterym byl urok ze statnich dluhopisu snizen o dalsich 10%, takze celkem snizeni cinilo 25% a doslo se k 41/3% standardu statnich pujcek. Oboji zminene snizeni melo vsak za nasledek, ze se kupony nevyplaceji nyni castkami na nich uvedenymi, nybrz se srazkami, coz ztezuje manipulaci a zpusobuje nekdy nedorozumeni. Proto jiz v duvodove zprave k vladnimu narizeni c. 239/1935 Sb. z. a n. prohlasila financni sprava za svuj nejblizsi ukol vymenu dosavadnich titru za titry nove, tak aby dosavadni ryzi urok byl zachovan, aby vsak odpadly obtizne srazky.

Druhou otazkou, kterou osnova resi, jest uprava umorovani vnitrniho statniho dluhu zalozeneho. Jeho pravidelne umorovani bylo zastaveno zakonem o pujcce prace do konce r. 1934, financnimi zakony na r. 1935 a 1936 az do konce roku 1936. Nahrazeno bylo castecne provisoriem, totiz prijimam statnich pujcek na uhradu danovych nedoplatku podle zakona o pujcce prace a nakupem dluhopisu z trhu z pausalni castky k tomu urcene v rozpoctech na r. 1935 a 1936. Podle dosavadnich umorovacich planu vyzadoval by umor rocne asi 700 mil. Kc, kterouzto castku v dohledne dobe sotva bude lze k tomuto ucelu zaraditi do rozpoctu. Zda se byti nezbytno, aby umorovani vnitrniho statniho dluhu bylo postaveno na novy zaklad, t. j. rozvrzeno na delsi dobu a stejnomerneji nez dosud. Jiz s ohledem na prechodny dluh, znacne vzrostly v poslednich letech, jest treba konsolidovati vnitrni dluh zalozeny, jehoz znacna cast pro svou blizkou splatnost patrila by spise mezi dluhy prechodne.

Konecne resi osnova otazku unifikace vnitrniho statniho dluhu zalozeneho. Dluh tento sklada se dnes asi z 6 milionu kusu pujcek, z toho pod 500 Kc nominalni hodnoty 1,440.000 kusu, pod 1.000 Kc nominalni hodnoty 1,900.000 kusu. Pri tom se lisi dobou obehu, zpusobem umorovani, urokovou mirou - je zde 11 stupnic od 2% do 6% - tak take ruznou hodnotou - je 23 ruznych hodnot, od 37.50 Kc do 50.000 Kc - lisi se take vyplatnimi terminy, zajistenim a pod. Tyto ruznosti byly zpusobeny neustalenymi pomery po prevratu, ve kterych byly pujcky vydavany a ve kterych bylo obtizno vytvoriti tradici, z casti take nutnosti navazovati na pujcky predprevratove (na pr. IV. statni pujcka, vydana k odskodneni majitelu valecnych pujcek). Unifikaci zjednodusila by se a zlevnila sluzba statniho dluhu a ziskali by take majitele.

Tento troji ukol ma byti splnen vymenou dosavadnich statnich pujcek za unifikacni pujcku, ktera by byla vydana ve ctyrech ruznych druzich, totiz jako 4 1/2%, 3 3/4%, 3% pujcka umoritelna v 50 letech a jako 3% neumoritelna renta. Zasadne maji byti dosavadni pujcky vymenovany za typ stejne zurocitelny, hledic k dosavadnimu ryzimu uroku a beze vseho zkraceni jmenoviteho kapitalu. Uroky unifikacni pujcky nebudou podlehati zadnym srazkam. Vymena nevztahuje se na pujcky, jichz dosavadni ciste zuroceni cini mene nez 3% (celkem 6 emisi, nehledic ke stavebnim losum) a jejichz zahrnuti do unifikace pro jejich prilisnou rozdilnost pusobilo neprekonatelne obtize.

Pamatovano je vsak na mimoradnou a zcela volnou vymenu techto pujcek za unifikacni pujcku nektereho ze ctyr uvedenych druhu. Vymena ma byti zasadne dobrovolna, to je majitele dosavadnich pujcek mohou si je take ponechati.

Ac lze ocekavati, ze vetsina rozhodne se pro vymenu jiz pro jeji vyhodnost (nova pujcka bude radne umorovana, kdezto umorovani pujcek nevymenenych zustane zatim otevrenou otazkou), prece ucel vymenou sledovany, totiz unifikace a zjednoduseni statniho dluhu vyzaduje, aby vyhodnost vymeny, resp. nevyhodnost podrzeni dosavadnich pujcek byla zduraznena jeste nekterymi opatrenimi zvlastnimi. Bude pozadovano - v souhlasu s praksi pri konversich obvyklou - aby se ve stanovene kratke lhute prihlasili ti, kdoz s vymenou nesouhlasi. Prihlasku dluzno uciniti predepsanym formalnim zpusobem u Postovni sporitelny, u ktere dluzno take stare dluhopisy sloziti do uschovy. Dluhopisy tyto budou zbaveny sirotci jistoty, nebudou prijimany za kauce a nebudou obchodovatelny na burse. Konecna uprava techto dluhopisu je vyhrazena pozdejsimu zakonu. O vsech dluhopisech, ktere ve stanovene lhute nebudou u Postovni sporitelny slozeny, bude se predpokladati, ze s vymenou souhlasi. Vymenu bude lze efektivne provesti v propadne lhute 15 let.

Unifikacni pujcka, vyjimajic typ rentovy, bude umoritelna v 50 letech podle soustavy annuitni, takze naklad na umor a urok bude po celou dobu stejny. Za zvolneni umorovaciho tempa dostane se majitelum nahrady zvysenym vymennym kursem. Umorovani unifikacni pujcky ma byti zahajeno nejpozdeji r. 1938. Zaroven ma byti obnoveno umorovani pujcek do unifikace nepojatych, vyjimajic stavebni losy, jichz umorovaci tahy budou ob noveny jiz 1. unora 1937. Naklad na umor dluhu do unifikace nepojatych muze byti hrazen emisemi unifikacni pujcky, takze neprimo i tyto dluhy byly by casem do unifikace zahrnuty.

Co se tyce financniho nakladu, pocita duvodova zprava, ze nova uprava prinese pokles nakladu na vnitrni statni dluh zalozeny o priblizne 60 mil. Kc rocne, v podstate v dusledku volnejsiho umoru. Protoze vsak vydaje na statni dluh nejsou hrazeny vyhradne vseobecnou pokladni spravou, nybrz take z prispevku statniho fondu, statnich podniku a svazku uzemni samospravy, kterym snizeni prijde castecne k dobru, zvysi se prispevek vlastni statni spravy na sluzbu statniho dluhu asi o 85 mil. Kc, z cehoz vsak asi 40 mil. Kc doufa duvodova zprava vyrovnati zvysenym saldem statnich podniku.

Rozpoctovy vybor projednal ve schuzi dne 8. kvetna 1936 usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona o vymene dluhopisu vnitrniho statniho dluhu, projevil souhlas s timto usnesenim senatnim a doporucuje je ke schvaleni posl. snemovne beze zmeny. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): K teto veci je prihlasen recnik. Zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek neni, navrzena lhuta je schvalena.

Prihlasen je na strane "pro" p. posl. Bergmann. Davam mu slovo.

Posl. Bergmann: Slavna snemovno!

Snemovna projednava jeden z nejdulezitejsich hospodarsko-financnich zakonu, ktery znamena dokonceni konverse statniho dluhu po strance formalni. Jestlize jsme meli dosud asi 47 typu ruznych statnich pujcek, budeme mit na priste podle osnovy zakona jenom 4 typy, to je 4 1/2% pujcku, ktera slucuje dosavadnich 9 typu, 3 3/4 % pujcku, ktera slucuje 8 typu, a 3% umoritelnou pujcku, ktera slucuje 21 typ, a konecne 3% neumoritelnou rentu, ktera slucuje asi 9 typu nasich pujcek. Konverse tyka se asi 23.312 mil. Kc vnitrniho dluhu zalozeneho. Nas nezalozeny kratkodoby dluh v pokladnicnich poukazkach cini okrouhle 7.462 mil. Kc, zahranicni dluh okrouhle 8.160 mil. Kc a statovkovy asi okrouhle 2.000 mil. Kc. To znamena, ze mame statniho dluhu dohromady okrouhle 41 miliard Kc; od r. 1930 zaznamenavame vzrust statniho dluhu o 8 miliard Kc. Vymenou kratkodobych pokladnicnich poukazek dostaneme se jiste k premene take tohoto kratkodobeho dluhu na dluh dlouhodoby, takze bychom tim skoncili konsolidaci naseho statniho dluhu.

Pan ministr financi dr. Kalfus pri projednavani teto osnovy v rozpoctovem vyboru projevil optimisticky nazor, ze neni potrebi u nas miti prilis mnoho obav ze skutecnosti, ze po dobu krise zvysil se nas statni dluh o 8 miliard Kc, ponevadz nasledkem snizeni urokove miry zustane sluzba urokova vlastne na stejne vysi jako nyni, a uvedl take, ze proti predvalecne relaci nemame veliky statni dluh, ponevadz bychom mohli miti vzhledem k predvalecne relaci dluh 49 miliard Kc.

Pan ministr financi se zaroven take dotkl nekterych dulezitych otazek, souvisicich s financni rovnovahou naseho statniho hospodarstvi. Uvedl zejmena dulezitou otazku nakladu verejne spravy a tvrdil, ze pry tento naklad svou dnesni vysi prekrocuje jiz cislice z doby predkrisove. Ponevadz jiz nekolikrate bylo rozhodujicimi ciniteli statnimi prohlaseno, ze osud zamestnancu verejnych souvisi s otazkami rozpoctovymi a ze take uzce souvisi s reformou statni spravy, povazoval jsem za svou povinnost, abych prave o tomto passu vyvodu pana ministra dr Kalfuse zde promluvil.

Jest videti, ze dostavame se celou reformou statni spravy do zacarovaneho kruhu. Nevim, neznaje cislic, o nez se opira pan ministr financi, jak by bylo mozne dnes tvrditi, ze naklad na statni spravu vzrostl jiz natolik, ze je vyssi, nez byl pred dobou krisovou. Nedovedu dosti dobre pochopiti toto tvrzeni, kdyz uvazim, ze mame v mnoha resortech statni spravy neobsazeno nekolik desitek tisic volnych mist, docilujeme tedy znacnych uspor, ze mame take u snesenim vlady predepsany 10 % interkalar, ktery znamena pri nasem nakladu osobnim priblizne kolem 400 mil. Kc. Jestlize se tedy snad prece jen zvysil naklad na statni administrativu, pak ne na vlastni spravu, nybrz na bezpecnost tim, ze bylo prijato nekolik desitek tisicu novych cetniku, bezpecnostnich a financnich strazniku.

Budiz mi dovoleno, abych ukazal na nekolika cifrach, zda je mozno tvrditi, ze by naklad na statni administrativu byl tak vysoko stoupl, ze by prevysil jiz cislice z doby predkrisove. Kdyz jsme projednavali r. 1926 zakon platovy, bylo pocitano v duvodove zprave, ze si tento zakon vyzada osobniho nakladu okrouhle 700 mil. Kc. Tehdy posl. snemovna povolila vlade uhradu tohoto zvyseneho vydani v ruznych danich, zejmena ve zvyseni dane cukerni, lihove atd., kterezto zvyseni a zavedeni novych dani vyneslo statni pokladne temer 1.200 mil. Kc.

Podivame-li se na ucetni uzaverku z r. 1926, vidime, ze osobni naklad klesl proti r. 1925, kdy jeste nebyl ucinnym novy platovy zakon, o 339,645.000 Kc. Stejne r. 1927 se zase snizil tento osobni naklad proti r. 1926 okrouhle o 80 mil. Kc, a r. 1930 osobni naklad podle ucetni uzaverky cinil proti r. 1925 o 472 mil. Kc mene nezli v r. 1925, kdy jeste zakon nebyl v ucinnosti, pres to, ze se tehdy poskytl zamestnancum vanocni prispevek a ze se provedlo zrovnopravneni staropensistu.

Podivame-li se do ucetni uzaverky za rok 1931 vidime, ze bylo docileno osobnich uspor okrouhle 348 mil. Kc, r. 1932 okrouhle 305 mil. Kc, r. 1933 pak okrouhle 315 mil. Kc; a vedle toho r. 1933 prisly platove srazky, ktere vynesly okrouhle 382 mil. Kc. R. 1934 bylo docileno podle ucetni uzaverky uspor okrouhle 19 mil. Kc a srazky platove vynasely 530 mil. Kc.

Podivame-li se tedy na tyto cislice, je pochopitelna pochybnost, ze by mohl naklad na statni administrativu nyni stoupnouti na tolik, ze by prevysoval naklad z doby predkrisove. Proste ucetni uzaverky zde dokazuji, ze bylo usetreno tolik set mil. Kc, ze neni mozno, aby dnes naklad na statni administrativu prevysoval naklad z doby predkrisove. Ostatne i sama ucetni uzaverka z r. 1930, to byl prvni rok krisovy, nam rika, ze osobni vydani vlastni statni spravy cinila 27.19 % celkovych vydaju a v r. 1934 30 99%. Ale musime uvaziti, ze rozpocet klesl sam o 3 miliardy, takze je prirozeno, ze procento tohoto osobniho nakladu se zvysilo, ponevadz bylo vypocitano z mensi zakladny rozpoctove, ktera se snizila o celou tretinu.

Stejny pomer byl take u statnich podniku, takze subsumujeme-li i statni podniky- pod statni administrativu celkovou, neni mozno veriti, ze by byl naklad na statni administrativu nyni tak stoupl, ze by prevysoval cislice z r. 1929, tedy z doby predkrisove.

Pan ministr financi dr Kalfus vazne promluvil k nasi verejnosti, aby se konecne provedla reforma statni spravy. Jiste ze vsichni obcane a my s nimi velmi touzime po tom, abychom se dockali nejake reformy statni spravy. Vola se jiz od r. 1919, od prevratu, po reforme statni spravy, ale za celych tech 17 let jsme se nedostali ani krok kupredu. Ja sam zde ve snemovne jiz po 14 let upozornuji na vady statni administrativy, prednasim take podnety, jak by se mela statni administrativa reformovati, ale nedostali jsme se dale, nez ze jsme se roku 1924 usnesli na zakonu, ktery v prve sve casti uklada nejen vlade, nybrz take statni administrative, aby se vazne zabyvala reformou statni spravy. Ale tato prvni cast zakona c. 286 zustala vlastne na papire. Rika-li tento zakon, "organisace verejne spravy budiz zrevidovana a vybudovana ve vsech stupnich a odvetvich s jednotneho hlediska a ucelne", rika-li dale, "budiz vyresena otazka prislusnosti jednotlivych ministerstev a tato prislusnost budiz presne vymezena", uklada-li dokonce vlade, aby do 31. prosince 1925 predlozila prislusne zakonne osnovy, ktere by vyresily otazku prislusnosti ministerstev - a vidime-li, ze se nic nestalo, nybrz naopak, ze cela statni administrativa byla daleko vice komplikovana nezli pred tim, ze se ji take ukladaji nove a nove ukoly, tedy se mi zda, ze jsme se dostali do zacarovaneho kruhu, ze ktereho nevi nikdo zadneho vychodiska. Provedli jsme tuhou centralisaci, ktera znamena znacne zvolneni behu statni administrace a prirozene take vzrust nakladu na tuto statni administraci.

Konecne rika zakon c. 286: "Spravni ukoly vyssich organu budtez preneseny na organy nizsi". My vsak pozorujeme uplne pravy opak. To, co drive vyrizoval okresni urad, vyrizuje dnes zemsky urad, to, co vyrizoval zemsky urad, vyrizuje dnes ministerstvo vnitra, a to, co drive vyrizovalo ministerstvo vnitra, vyrizuje dnes cela vlada. Tedy uplne opacnou cestou se bereme ve sve zivotni praxi, nezli jak predpisuje zakon cis. 286.

Konecne take uklada tento zakon, aby spravni rizeni bylo zjednoduseno a jednotne upraveno. Dosud se o to nikdo nepokusil. Jenom nektere resorty se pokusily aspon o sbirku svych normativnich predpisu, zakonu a norem. Tak ministerstvo ver. praci vydalo sbirku zakonu, narizeni a predpisu pro statni sluzbu stavebni v Ceskoslovenske republice. Je to velmi bohata materie 7 svazku, citajicich 7150 stran, ve kterezto knizce je uvedeno 1366 norem.

Konecne panove Havelka a Placht se pokusili ve skolske sprave o takovouto sbirku zakonu a narizeni. Tato prirucka skolske a osvetove prace ma 1930 stran. Uvazme, ze jsou to jen ze dvou useku sebrane materie. Ma-li statni sluzba stavebni v Ceskoslovenske republice predpisu 7 svazku, citajicich 7150 stran, pak se nedivte, ze se nemuzeme hnouti s investicemi, ze to musi jiti pomaloucku, kdyz je zde tolik predpisu vydano a je zde takovy pravni chaos.

Konecne zakon c. 286/1924 predepsal, aby dulezite spravni predpisy, jichz pouzivani vzhledem k provedenym podstatnym zmenam pusobi prakticke obtize, byly sestaveny a cestou narizovaci znovu vyhlaseny. Od te doby uplynulo 12 let, a nestalo se zase nic. Plujeme v siti zmatku a spleti norem, pocinajic dobou Marie Terezie az na nase casy. Pri spletitejsich otazkach musi se referenti prokousavati touto spleti narizeni, 100 let starych zakonu a vynosu, a pak se nedivte, ze statni administrativa u nas je cim dal drazsi. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Markovic.) Kdyby zde byly pomucky, kde by byly sebrany vsecky predpisy, aby kazdy referent nemusil rozloziti kolem sebe tolik zakoniku, at statnich, zemskych, nebo jinych a prokousavati se temito predpisy, nezli rozhodne, kdyby zde mel sbirku, mohl by byti hotov se slozitym aktem za nekolik hodin, kdezto takhle mu to trva ne uz nekolik dnu, nybrz nekolik tydnu, nezli muze rozhodnouti. Z toho vyplyva velika potreba legislativniho archivu, ktery by mel za ukol: ziskati spolehlivou sbirku vseobecnych norem prava platneho a recipovaneho, republikaci norem neceskoslovenskych a dale zrevidovati vydane zakony, byly-li vsechny provedeny a zejmena byla-li k nim vydana provadeci narizeni. Myslim, ze by se to vyplatilo, kdybychom zacli aspon s teto stranky provadeti reformu statni spravy. Kdyby si vlada vybrala nekolik schopnych a zkusenych administrativnich uredniku a nekolik soudcu a ulozila jim, aby dali dohromady legislativni archiv, a kdyby nelitovala na to prostredku, at to stoji nekolik milionu, myslim, ze by pak usetrila stamiliony, kdyby zde byly takove prirucky, kterymi by se mohli riditi referenti pri vyrizovani nasich administrativnich ukolu.

My jsme se pouze usnesli na komisi pro reformu statni spravy. Trvalo to 8 let, nezli byla ustavena. Nyni jeji cinnost trva jiz jedno trileti, ale s reformou statni spravy jsme se nedostali ani krok kupredu. Panove v teto komisi se zabyvaji normalisovanym papirem a normalisovanymi obalkami; to je sice hezka vec, ale myslim, ze k tomu nepotrebujeme miti vedeckou komisi, to mohou vyriditi kancelarsti urednici mezi sebou, takove komise neni zapotrebi k tomu, aby se zabyvala temito vecmi, nybrz k tomu, aby se zabyvala materii k zjednoduseni statni administrativy a zjednoduseni uradovani vyresenim a rozsirenim kompetence a rozsirenim odpovednosti, aby nase sprava byla hybna a precisni.

Za to druha cast zakona c. 286/1924 byla provedena do vsech dusledku proste proto, ze se dotykala osobnich uspor a zejmena take pravnich pomeru verejneho zamestnanectva. Jestlize dnes projednavame osnovu zakona o konversi statniho dluhu, musime priznati, ze byly to organisace statne-zamestnanecke, ktere vlade doporucovaly jeji provedeni a doporucovaly take snizeni urokove miry ve svem vlastnim zajmu, doufajice, ze, bude-li toto vsecko provedeno, zlepsi se take jejich situace, ze budou odvolany nebo podstatne snizeny srazky; ale jak situace ukazuje, zda se, ze neni mnoho nadeje, ze provedenim techto navrhu, ktere navrhovaly organisace statne zamestnanecke, prijde jim take neco z toho k dobru.

Prosim, snizeni urokove miry bylo jiste delano za tim ucelem, aby bylo umozneno podnikani, zejmena podnikani soukrome zlevnenim rezie a snizenim teto rezie o urokovou sluzbu, ze take se mohlo, melo ocekavati a ocekavalo, ze v dusledku snizeni urokove miry snizi se take ceny zivotnich potreb a snizi se zejmena take cinze; ale prosim, snizeni urokove miry bylo provedeno, avsak indexy cenove se nehnuly, a jestlize se hnuly, tedy nahoru. Nehnuly se take cinze. Platime stejne vysoke cinze a nyni v bytech, ktere byly vylouceny z ochrany najemniku, plati se jeste vetsi cinze; v dusledku snizeni urokove miry pro najemniky nedosahlo se zadne ulevy.

Stejne je to take nyni s provedenim konverse statniho dluhu, ktere jiste prinese statni pokladne znacne ulehceni, ale nadeje statnich zamestnancu, ze z toho budou neco miti, jsou naprosto zklamany. Stejne take navrhovaly organisace zamestnanecke, aby byly zavedeny bonifikace pro radne poplatniky. Stejne navrhovaly take likvidaci danovych nedoplatku; a jestlize za prvni ctvrtleti tohoto roku zaznamenavame, ze prijmy danove vzrostly o 420 mil. Kc, je to prirozeny dusledek techto opatreni. Ale zase se nemohou statni a verejni zamestnanci oddavati zadnym nadejim, ze z toho, ponevadz byly realisovany jejich navrhy, budou take neco miti.

Jestlize se situace hospodarska take lepsi, o cemz svedci zejmena pocet pristavenych vagonu, je jiste potrebi, aby pan ministr financi zaujal pratelske stanovisko i k nekterym ozehavym pozadavkum a otazkam statnich zamestnancu, aby se zejmena nevyskytovaly namitky, jako se to stalo pri jednani o provedeni 4. etapy staropensistu; nejvyssi kontrolni ucetni urad prichazi s namitkami, ze pro to neni uhrady, ministerstvo vnitra prichazi s namitkami, ze pry vlada neni zmocnovacim zakonem opravnena zvysovati statni vydani. Na mne to cini dojem, ze proto se cin tyto namitky, ze z upravy 4. etapy staropensistu nebudou ti, kteri tyto namitky davaji na papir, nic miti, ponevadz pani meli vznesti namitky - jak nejvyssi ucetni kontrolni urad, tak take ministerstvo vnitra - lonskeho roku, kdyz vlada snizovala srazky pro statni zamestnance o 30 %. Na to take nebyla uhrada a take tedy mohla byti pochybnost, zdali vlada je zmocnena zvysovati statni vydani tim, ze zmirni srazky platove. Tenkrate pani nemeli namitek. Nemohu se ubraniti dojmu, ze tenkrat nebylo namitek, ponevadz jim to slo do kapes, na IV. etape staropensistu nemaji zajmu, proto jsou namitky.

Tyto namitky jsou naprosto nicotneho razu, ponevadz nejen ze je zde praejudic, ale zmocnovaci zakon rika take neco, ze vlada muze ciniti opatreni, ktera mohou zabraniti hospodarskym skodam a hospodarskym porucham. Domnivam se, ze prelozenim vyplatniho terminu na 10. bylo zpusobeno mnoho hospodarskych poruch; vzdyt take obchodni a zivnostenske komory zadaji, aby toto opatreni bylo zruseno. Snizenim kupni sily 350.000 zamestnaneckych rodin byla zpusobena take hospodarska porucha a vlada je podle zmocnovaciho zakona zplnomocnena o teto veci rozhodnouti. A konecne mame zde praejudic, ze vlada povolila 14 mil. Kc ze statni pokladny pro mlynare a oduvodnovala to tim, ze je zplnomocnena ciniti opatreni k odstraneni hospodarskych poruch. Tedy byla-li zde obava z hospodarske poruchy, ze by se zabrzdila cirkulace statku a ze by nebylo mozno dodrzeti maximalni ceny moucnych vyrobku, myslim, ze tu take nastaly hospodarske poruchy vsemi opatrenimi, ktera jsme v poslednich letech na statnich zamestnancich provedli.

Konecne i narodni hospodari, kteri se zucastnili ruznych anket, poukazuji, ze jednou cestou, jak bychom se mohli dostati z krise, je zvyseni kupni sily obcanstva. Domnivam se, ze kdyby byly splneny zasadni pozadavky odborovych organisaci, zejmena pracovniho sourucenstvi statnich zamestnancu, ze by tim mohl take nastat obrat k lepsimu, ponevadz zamestnanci by to, co by ziskali, nenosili do zalozen, nybrz do kramu, zivnostnikum a obchodnikum, privodili by vetsi cirkulaci statku a tim zvyseni penezniho obratu a zlepseni hospodarske situace. Rozumove duvody tedy mluvi pro to; a zvitezily-li tyto rozumove duvody v Anglii, ktera odvolala srazky, ve Svedsku, ktere nejenze srazky odvolalo, nybrz znovu upravilo platy ver. zamestnancu, zvitezily-li ve Spanelsku, kde byly take srazky odvolany, v Belgii, v Norsku a v Americe, myslim, ze by konecne mely take zvitezit u nas. Prohlasuji, ze budeme pro osnovu zakona o konversi statnich papiru hlasovat. (Potlesk.)