Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 44. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 14. kvetna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Kalfus.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci dr Mikyska, dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 20 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle § 2 odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. dr. Hulovi, Vierecklovi, na dnesni a zitrejsi den posl. Borkanukovi, dr Dufkovi, Slivovi, Polivkovi, Klimentovi, Holeckovi.

nemoci posl. Dolling a Jezek.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Neuwirth.

Do vyboru branneho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Kollnera a dr Peterse za posl. F. Nitsche a Birke.

Do vyboru ustavne pravniho vyslal: klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Synka za posl. Kopeckeho; klub poslancu narodniho sjednoceni posl. dr. inz. Touska za posl. dr Rasina.

Klub poslancu "Orszagos kereszteny szocialista, Magyar nemzeti part es Zipser Deutsche Partei" vyslal: do vyboru imunitniho posl. dr Holotu za posl. Szentivanyiho, do vyboru rozpoctoveho posl. dr Holotu za posl. A. Nitsche.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 13. kvetna 1936, ze senat projednal ve 32. a 33. schuzi dne 12. a 13. kvetna 1936 a prijal osnovy:

zakona, jimz se meni a doplnuje zakon na ochranu republiky (tisk 188-IV sen. 1936),

zakona, kterym se meni § 23, odst. 2 zakona o zastavovani cinnosti a o rozpousteni politickych stran (tisk 189-IV sen. 1936),

zakona o obrane statu (tisk 190-IV sen. 1936), a to ve zneni usnesenem posl. snemovnou.

Dotazy:

posl. Axmanna ministru soc. pece, jak se v ministerstvu soc. pece vyrizuji veci tykajici se pensijniho pojisteni (c. D 124-IV),

posl. dr Neumana predsedovi vlady ve veci zrovnopravneni t. zv. ctvrte etapy pensistu (c. D 127-IV),

posl. Samalika, Bayera a Otahala ministru skolstvi a nar. osvety o snizovani uceni katolicke cirkve ridicim ucitelem Adolfem Jordanem v Jindrichove u Hranic pri skolnim vyucovani (c. D 128-IV),

posl. Uhlire ministru soc. pece v zalezitosti financniho zabezpeceni domu Ch. Masarykove v Brnove na Valassku (c. D 129- IV),

posl. Hladkeho ministru skolstvi a nar. osvety ve veci prijimani zaku na statnim ucitelskem ustave v Zatci (c. D 130-IV),

posl. Jaksche ministru financi o osvobozeni od poplatku podani ve vecech zivelnich pohrom (c. D 125-IV).

Odpovedi:

mimin. financi na dotaz posl. Wagnera c. D 5 6 IV,

min. vnitra na dotaz posl. Jobsta c. D 87-IV.

Postou dne 8. kvetna 1936 rozeslana zprava tisk 438.

Pocatkem schuze rozdany:

Interpelace tisk 430 (I az XIII).

Odpovedi tisk 425 (I az X).

Navrhy tisky 439 az 445 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zapis o 36. schuzi posl. snemovny, proti nemuz nebylo namitek podle § 73 jedn. radu.

Tesnopisecka zprava o 36. schuzi posl. snemovny.

prikazal predseda zadost kraj. soudu v Olomouci ze dne 7. kvetna 1936, Nt XI 27/36 za souhlas s trest. stihanim posl. G. Bohma pro precin podle § 18, c. 2 a 3 zakona na ochranu republiky (c. J 143-IV).

za souhlas s trest. stihanim posl. Szentivanyiho c. J 15-IV, pres. sdeleni 8. schuze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projedna. vani poradu.

Nebude-li namitek, budeme projednavat nejprve odst. 2 poradu. (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Pristoupime tedy k projednavani 2. odstavce poradu, jimz jest:

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni senatu (tisk 427) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 157 a 169), jimz se meni §§ 1, 3 a 5 zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 5. kvetna 1933, c. 73 Sb. z. a n., kterym se blize upravuje davka z majetku a z prirustku na majetku u majetku zabraneho (tisk 437).

Zpravodajem jest p. posl. Vicanek. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Vicanek: Slavna snemovno!

Predlozene usneseni senatu neprinasi vlastne nic noveho. Je to treti prodlouzeni zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., kterym se upravuje davka z majetku a z prirustku na majetku u majetku zabraneho.

Podle ustanoveni §u 1 tohoto zakona byla upravena lhuta pro vybirani davky z majetku zabraneho na dobu 10 let pocinajic dnem 8. kvetna 1920. Jde tu o tuto vec:

Podle zaboroveho zakona c. 215 z r. 1919 octla se velka vetsina velkeho majetku pozemkoveho v zaboru a predpokladalo se, ze v 10 letech bude cele pridelove rizeni skonceno. Podle zakona o davce z majetku byla tato davka predepsana puvodnim majitelum velkeho majetku a mela byti take od nich vybrana. Ponevadz vsak podle prideloveho zakona mnozi majitele drivejsiho velkeho pozemkoveho majetku musili odstoupiti znacne casti sveho majetku drobnym nebo vetsim pridelcum, bylo nutno uprav ti otazku, jakym zpusobem se vybere davka z majetku predepsana podle platneho zakona, kterou ovsem tito majitele nemohli platiti z celeho majetku, tedy ne z toho, ktery jim byl odnat. K uprave techto pomeru byl prave vydan zmineny zakon ze dne 12. srpna 1921, ktery prave tyto okolnosti upravoval. Zakon predpisoval, ze davku z majetku ze zabranych pozemku bude vybirati pozemkovy urad a odvadeti ji prislusnemu ucelu.

Jak jsem jiz rekl, predpokladalo se, ze pozemkova reforma bude v 10 letech provedena a ze tudiz staci uplne 10leta lhuta zakonem stanovena pro vyrizeni vsech techto zalezitosti. Casem se vsak ukazalo, ze neni mozno ocekavati, aby pozemkova reforma byla provedena v stanovene lhute, nebot do 10 let byla provedena pouze vetsi cast celeho prideloveho rizeni. Bylo proto nutno upraviti i otazku vybirani davky z majetku takhle zabraneho a dosud neprideleneho, a to se stalo postupnym prodluzovanim zakona z r. 1921. Tak byl prodlouzen tento zakon zase znovu na lhutu 13 let a pak 5. kvetna 1933 zakonem c. 73 byla prodlouzena lhuta na 16 let. Lhuta tato vyprsela dnem 8. kvetna t. r. a nastaval by prirozene stav, ze by majitele zabraneho pozemku, ale dosud neprideleneho, musili platiti celou davku z majetku, i z toho, ktery v dalsim rizeni bude jeste pridelen. To by ovsem byla vzhledem k dosavadnim 16 letum urcita nespravedlnost.

Jde o to, proc nebyla dosud pozemkova reforma plne provedena a proc je potreba zakon tento prodluzovati. Je tu rada pricin, z nichz hlavni jsou ovsem nevyjasnene majetkove pomery na Slovensku, kde cirkevne-politicke duvody, doposud neprovedeny modus vivendi a nejistota cirkevniho pozemkoveho majetku branily pozemkove reforme. Ale jsou tu urcite smlouvy byvaleho pozemkoveho uradu, dnes ministerstva zemedelstvi, s urcitymi majiteli zabranych velkostatku v tom smyslu uzavrene, ze urcite casti majetku teprve po uplynuti urcite lhuty jim budou odnaty, aby byly dany do pridelu. Tato lhuta v mnohych pripadech jeste plyne. Kdybychom dnes nechali vyprseti platnost zakona o pomernych odpisech davky z majetku u velkeho majetku doposud neprideleneho, dopousteli bychom se znacne nespravedlnosti na dosavadnich drzitelich velkeho pozemkoveho majetku, kteri by i z nepatrneho zbytku sveho majetku musili zaplatiti celou predepsanou davku.

Vzhledem k tomu navrhla vlada, aby zakon ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 5. kvetna 1933, c. 73 Sb. z. a n., vyl prodlouzen o dalsi 2 leta, a to do dne 8. kvetna 1938. Predpoklada se - doufejme pravem - ze za tyto dve leta se prece jenom podari uplne zlikvidovati pridelovou agendu, ze se podari uplne prevesti zabrany pozemkovy majetek na nove nabyvatele a tudiz i inkasovati prislusnou davku z majetku, pripadajici na takto prideleny majetek, a odvesti ji svemu ucelu.

Rozpoctovy vybor projednal usneseni senatu k tomuto vladnimu navrhu ve schuzi dne 8. kvetna t. r. a navrhuje slavne snemovne, aby usneseni senatu k vladnimu navrhu, jimz se prodluzuje zakon ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 5. kvetna 1933, c. 73 Sb. z. a n., o dalsi dve leta, bylo beze zmeny schvaleno. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci je prihlasen recnik, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 20 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlasen jest recnik na strane "proti", p. posl. dr Neuwirth. Davam mu slovo.

Posl. dr Neuwirth (nemecky): Slavna snemovno!

Jsme v prijemnem postaveni, ze zase jednou muzeme zasadne souhlasiti s nejakym vladnim navrhem. S timto souhlasem spojuji ovsem zaroven pripominku stran komise pro davku z majetku, jejiz castejsich schuzi bychom si prali.

Musim priznati, ze tato osnova nebyla duvodem, abych prerusil svou dovolenou a dostavil se sem, nybrz ze to spise byla tvrzeni, ktera pan sen. Wenderlich z komunisticke strany prede dvema dny vyslovil v senate. Povazoval za vhodne uvesti mne v souvislost s aferou Fenixu. Musim k tomu poznamenati, ze tajemneho reditele Mysika, jejz jmenoval, neznam, ani ze jsem s zadnym cinovnikem Fenixu jakehokoliv druhu, ani se spolecnosti samou neudrzoval zadnych styku ani tykajicich se meho povolani, ani spolecenskych ani jinych. Wenderlichuv pripad jest podle meho mineni typicky, typicky pro komunistickou stranu Ceskoslovenska a take pro nas parlamentarismus. Normalni obcan se musi prisne vystrihati, aby neprekrocil hranice, ktere mu ponechava zakon o ochrane cti pro kritiku jeho bliznich, a po kazde, jakmile prekroci vytycene hranice, musi ihned snaseti sankce tohoto zakona. Jen clenum snemoven jest u nas vyhrazeno, aby podle sve libosti poskozovali povest svych spoluobcanu. Chovani komunistickeho senatora Wenderlicha je vylozena klukovina, proti niz zde, bohuzel, nemam zvlastni ochrany. Zmuze-li se sen. Wenderlich na potrebnou civilni odvahu, bude, jak doufam, tato tvrzeni, ktera pronesl v senate, opakovati i jinde a tak mi poskytne prilezitost, abych ho pohnal pred soud, aby dokazal pravdu svych tvrzeni. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni jiz nikdo prihlasen, rozprava jest skoncena.

Davam slovo k doslovu zpravodaji p. posl. Vicankovi.

Zpravodaj posl. Vicanek: Vzdavam se slova.

Predseda (zvoni): Pan zpravodaj posl. Vicanek se vzdal doslovu.

Pristoupime tedy ke hlasovani.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Osnova zakona ma 3 paragrafy, nadpis a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi tremi paragrafy, nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem, a to ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu.

Druhe cteni navrhnu na porad nektere z pristich schuzi.

Tim vyrizen jest 2. odstavec poradu.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce, jimz je:

3. Zprava vyboru imunitniho o zadosti okres. soudu v Mor. Ostrave v trest. veci posl. Gajdy (tisk 359).

Zpravodajem vyboru za nepritomneho p. posl. dr Dufka je clen imunitniho vyboru p. posl. Lichner. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Lichner: Slavna snemovna!

Okresny sud v Mor. Ostrave ziada za suhlas s trestnym stihanim posl. Gajdu pre priestupok podla §§ 1, 2 a §u 14, c. 5 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n.

Imunitny vybor doporucuje posl. snemovni, aby vyhovela ziadosti okres. sudu v Mor. Ostrave zo dna 6. decembra 1935, cis. Nt XI 84/35, za suhlas s trest. stihanim posl. Gajdu pre priestupok podla §§ 1, 2 a §u 14, c. 5 zakona c. 108/1933, lebo posl. Gajda na verejnej schodzi o posl. dr Maresovi pouzil vyroku, ktory by ho mohol v ocich obcianstva snizit a ponevac niet tu okolnosti, ktore by odovodnovaly nevydanie.

Predseda (zvoni): K teto veci je prihlasen recnik, zahajime proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby lhuta recnicka byla stanovena na 15 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Navrzena lhuta recnicka je schvalena.

Ke slovu prihlasen je na strane "proti" p. posl. dr Branzovsky. Davam mu slovo.

Posl. dr Branzovsky: Slavna snemovno!

Nechtel jsem ventilovati otazku, ktera ted je na tapete. Bohuzel vsak mechanika chodu parlamentu i mechanika chodu vyboru stava se jiz tak zajimavou, ze skutecne je nutno venovati ji pozornost.

Jsou zde ruzne precedenty. Stalo se - a ja pravem mohu mluviti, ponevadz ja jsem se neschovaval - ze bylo zadano advokatni komorou moje vydani Rekl jsem sam, chci byti vydan, ponevadz vec povazuji za samozrejmou, ze musim odpovidati na to, co delam, ponevadz jde o stavovskou vec. Bylo zadano o vydani p. kol. dr Marese. Imunitni vybor navrhl, aby nebyl vydan. A proc? Ze pry on "to" pouze formalne podepisoval. Ja znam jenom podepsati anebo nepodepsati, a to znaji snad i pravnici z imunitniho vyboru. Ze pry to podepsal v bezvedomi, a toto "v" tam schazelo (Posl. dr Mares: A co?), bez vedomi, ze by se mohli advokati brnenske komory citit dotceni. Toto zduvodneni je juristicky i eticky velice zajimave. Porovnejme ty dve imunitky - ale to byla ma vule, abych byl vydan. Slo vsak o vydan ruznych jinych poslancu pro urazku na cti nebo pro pomluvu. Vydani nebyli, vybor vydani nenavrhl.

Jde o imunitku naseho klubovniho predsedy posl. Gajdy a ejhle, imunitni vybor pravi, ze pry neni priciny, proc by nemel byti vydan. Jezdit na vylety jen tak z Prahy do Ostravy a z Ostravy do Prahy je zajiste mene pohodlne, nez jezdit ze Znojma do Brna, a vydani pri technice snemovny lze ocekavat.

Zde jde vsak o jinou vec, ze totiz nutno vziti v uvahu take zajem snemovny same. Ono take bude nutno ventilovat veci, a patrne mne to bude cekat jako obhajce, ovsem mne to nebude nemile delat neprijemnosti s dukazy pravdy, dobre viry, omluvitelneho omylu atd., ale jde o to, aby mel imunitni vybor jedno meritko pro vsechny. Jestlize podle ustavni listiny si mame byti pred zakonem vsichni rovni, musime si byti take rovni pred slavnym imunitnim vyborem. (Posl. dr Mares: Stara prakse byla jasna, vydavat pro soukrome urazky!) Ale ted se nevydava. Mohl bych vam poslouzit radou prikladu. Pro pravni nazirani panu v imunitnim vyboru je to priznacne.

Proto navrhuji, aby posl. Gajda vydan nebyl. (Potlesk poslancu nar. obce fasisticke.)