Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 43. schuze (obsah, prilohy) | Patek 8. kvetna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch.

Zapisovatele: Pik, Jasa.

176 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, inz. Necas, Tucny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 8 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Venclovi, Zidovskemu, Stundovi, Topolimu, Rybarikovi, Mrskosove, Kremenovi, dr inz. Touskovi; na tyden posl. Brozikovi.

Klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" vyslal do vyboru rozpoctoveho posl. inz. Peschku za posl. dr Hodinu.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru kulturniho a rozpoctoveho o iniciativnim navrhu posl. dr Kozaka, Jasi, dr inz. Tumlirove, dr inz. Brdlika, Staska a Kirpalove (tisk 254) na upravu nekterych pravnich pomeru vysokoskolskych asistentu (tisk 417).

Zpravodaji jsou: za vybor kulturni p. posl dr Kozak, za vybor rozpoctovy p. posl. Bergmann.

Budeme pokracovati v rozprave zapocate ve vcerejsi, 42. schuzi snemovny.

Lhuta recnicka jest 30 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici na strane "pro" pp. posl. dr inz. Lokscha, inz. Karmasin, Hladky.

Davam slovo panu posl. dr inz. Lokschovi.

Posl. dr inz. Lokscha (nemecky): Damy a panove!

Predlozena osnova zakona o uprave nekterych pravnich pomeru asistentu vysokych skol se podle meho mineni vyznamenava dvema zvlastnimi znaky. Za prve jde o vec dusevniho vykvetu nasich narodnosti a za druhe o otazky holeho byti vedeckeho dorostu. Ti, kdoz jsou s veci obeznameni, musi pripustiti, ze udrzeni holeho byti jest jadrem cele otazky. Jake jsou dnes hospodarske pomery naseho vedeckeho dorostu, tak tomu nebylo vzdy drive, a take v jinych statech nejsou daleko takove, jak jsme my je museli vykazovati po leta. Nejde v tomto pripade pouze o existenci nebo o hospodarske otazky asistentu samych, nybrz v sirsim smyslu o udrzeni pramenu nove kultury a jde predevsim o to, abychom udrzeli prameny prace na ceskoslovenskem poli kulturnim co mozna ve velkem poctu a intensite. Nejde o vnitrni otazku vysokych skol, nybrz o dulezite otazky veskereho naseho ceskoslovenskeho kulturniho deni.

Blahobyt Ceskoslovenska, jehoz jsme vsichni uzivali po desetileti, byl zalozen za prve tvorbou kulturnich statku a za druhe opatrenim hospodarskych statku. Oba, jak kulturni, tak hospodarske statky byly co do sve jakosti slavne a vsude zadane. Pro vyvoj pomeru v oboru zahranicni a hospodarske politiky musime nyni zaznamenati zuzeni. Vime vsak vsichni a jest snahou nas vsech, ze se musime dostati z teto tisne a ze musime zase ziskati svetovy trh v tom rozsahu, jaky odpovida nasi kapacite. To je nam take jasne, ze nove hospodarske dobyti muze nastati pouze jakosti vyrobku ceskoslovenskeho ducha a ceskoslovenske prace. Dosazeni jakosti jest vsak otazkou skoleni jak ucitelu, tak zaku.

Musime toto skoleni prohloubiti na obe strany, jak na pasivni, tak i na aktivni stranu. V aktivnim skoleni, t. j. ve skoleni prednasejiciho, ucitele, ma velkou ulohu vedle vysokoskolskeho profesora take jeho pomocny personal, asistenti, docenti, demonstratori a vedecke pomocne sily. Profesor je nezridka pretizen vedeckou praci a asistent je nezridka prostrednikem vedy mezi ucitelem a studenty. Vime dale, ze jak asistenti, tak i docenti jsou jednou z nejdulezitejsich zasob pro opatreni domorodych vysokoskolskych profesoru, na ktere klademe pravem velkou vahu. Uvazte, ze ceskoslovensky kulturni okruh ma opatriti zasobu pro 679 vysokoskolskych profesoru, a poznate, ze vedecke sily nesmime vykoristovati. Ceskoslovensky narod je sam o sobe ciselne maly, nez aby si mohl dovoliti prepych vykoristovani. Ani nemecky lid neni v Ceskoslovensku tak silny a je danymi pomery nucen nyni sahati predevsim k domacim silam. Kdyby se melo provadeti vykoristovani, melo by to za nasledek pokles povesti a urovne nasich vysokych skol. Stavime vedome proti vykoristovani vedeckych sil, at chtenemu nebo nechtenemu, jejich ochranu v kazdem smeru.

Proto uvitala nase strana puvodni navrh zakona. Bylo by klamne a nespravne, kdyby se v tomto navrhu zakona videlo nadrzovani urcitemu stavu, malemu okruhu osob. Pri zkoumani obdobnych pomeru v jinych statech musime zjistiti, ze v nasich sousednich statech byly doposud lepsi. V Jugoslavii jsou asistenti statnimi uredniky, kteri jsou ustanovovani vzdy na 3 leta, a kdyby po uplynuti teto lhuty nebyli jiz znovu potvrzeni, maji pravo, aby byli prevzati do statni sluzby nebo do jineho odvetvi verejne spravy. I v Rakousku je postaveni vysokoskolskych asistentu lepsi. Maji tam mesicne 2100 Kc, plny narok na pensi a pravo na zapocitani cele Asistentske sluzebni doby pri prestupu do jineho odvetvi verejne spravy. Zvlaste priznive pomery jsou v Nemecku, kde plat nehabilitovanych asistentu cini mesicne 2 1/2 az 4 1/2 tisice korun a po 6 letech muze byti zvysen az na 6000 korun mesicne. Krome toho jest uprava pomeru asistentu tak dalece prizniva ze pri jejich prestupu do soukrome sluzby jsou soukromi zamestnavatele povinni prihlizeti predevsim k temto asistentum a docentum. Podobne jsou priznive pomery ve Francii a dokonce v sovetskem Rusku.

Dokazal jsem tim, ze tedy toto male zlepseni, o ktere usiluje osnova zakona, naprosto neni nadrzovani. Jak vypadaji dnes pomery na nasich vysokych skolach? Vyberu si jen jeden priklad, ktery mi stoji nejblize, priklad na nemecke vysoke skole technicke v Brne. Zde mame mezi 54 asistenty 28, kteri dostavaji mesicni plat od 1300 do 1775 Kc, prumerny cisty prijem cini 1465 Kc. Podobne jest tomu na jinych vysokych skolach. Puvodne byla mezi vysokoskolskymi asistenty a docenty radost z navrhu zakona. Pravim otevrene, ze tato puvodni radost ustoupila primo zklamani, a to proto, ze konecny navrh je na mnoha mistech zhorsen. Prvnim a nejdulezitejsim zhorsenim je formulovani odst. 5 §u 1, podle ktereho nejsou normalne do odmen - do pozitku remuneraci - pojati asistenti. Ze statistiky se dalo zjistiti, ze se tato osnova zakona, bude-li prijata, bude vztahovati toliko na 54 docenty v celem state, z toho na nemecke vysoke skole technicke na 10. Na ceskych vysokych skolach jest situace jeste horsi. Na prazske ceske technice je to jeden docent a na ceske technice v Brne jsou to jenom 3, kteri budou pozivati vyhod tohoto zakona. Co se vsak ma stati s ostatnimi asistenty, kteri jsou podle zneni zakona takrka vydani na milost a nemilost predevsim profesorskemu sboru a ve druhe rade ministerstvu skolstvi a nar. osvety a ve treti rade ministerstvu financi? Jaka jest situace techto lidi?

Zase si vyberu priklad z nemecke techniky v Brne, abych vam predvedl hospodarskou a kulturni stranku tohoto zakladu vedeckych sil. Mame tam 54 asistenty, z toho je 28 doktoru, tedy lidi s nejvyssi moznou vedeckou kvalifikaci. Vykazuji sluzebni dobu od jednoho do 29 let. Prumerna sluzebni doba cini 11 let, 23 asistenti slouzi pres 11 let, jeden slouzi 29 let. Mesicni jejich prijem cini prumerne 1465 Kc. Jak to pusobi na jejich socialni a rodinne pomery, dokazuje to, ze ze 54 asistentu jest jen 37 zenatych a z techto 37 rodin ma jen 18 rodin deti, a to uhrnem 25 deti, coz dokazuje, ze hospodarske postaveni pusobi zcela zhoubne v rodinnych pomerech.

Vedecka kvalifikace asistentu jest nepochybna. Ze 54 asistentu jest 28 doktoru a techto 54 asistentu dodalo uhrnem 347 praci, splnilo tedy jiste zcela svou povinnost na vedeckem poli. Nebot 347 praci je jiste vykonem, jenz zaslouzi pozornosti.

Vazeni! Predlozena stylisace §u 1 osnovy zakona tezce postihne predevsim asistenty na vysokych skolach technickeho smeru a to proto, ze habilitace na technickych vysokych skolach jest podstatne tezsi nez na jinych vysokych skolach, na pr. na universitach. Souvisi to se zvlastni povahou techto vysokych skol. Na vysokych skolach technickeho smeru se mnoho prednaseji predmety, jez jsou prakticke povahy, takze jest zde habilitace jen v krajne ridkych pripadech mozna. Proto budou miti asistenti na technickych vysokych skolach podstatne mene vyhod z tohoto zakona nez jejich kolegove na universitach a na vysoke skole zverolekarske. Jde zde o specifikaci technickych vysokych skol a proto lze pochopiti, ze maji asistenti technickych vysokych skol opravnenou starost o svoji budoucnost. Prvni zneni navrhu bylo bezpochyby lepsi, i pro pripad, jako jej oznacil vcera pan zpravodaj, ze by slo pouze o opticke pusobeni nebo o opticky klam. Ale i toto opticke pusobeni melo mezi asistenty dobry ucinek.

Druhe prani, ktere mam prednesti, se vztahuje na stary § 3, jenz byl v novem navrhu zcela skrtnut a jenz se vztahuje na prioritu asistentu pri prestupu do statni sluzby. Take v tomto pripade bylo puvodni zneni lepsi. Zpravodaj dr Kozak to vcera take zduraznil. Vec ma pro asistenty velky vyznam, protoze ministerstvo skolstvi a nar. osvety vydalo, myslim v poslednich dnech, intimat, podle ktereho maji vsichni asistenti, kteri slouzili 8 let, podle moznosti vystoupiti ze sluzby. Panove, tazi se, co se ma stati s temi prestarlymi asistenty, nebudou-li miti moznost umistiti se ve statni sluzbe. Jsou starsi a vedi, ze je dnes praxe takova, ze se neradi prijimaji lide pres 30 let. Co maji delati tito asistenti, kteri jsou starsi nez 30 let? Jak se maji chovati pri uchazeni o mista ve statni sluzbe, kdyz v zakone neni zaruky, ze maji prednostni pravo? Nahlizim sice, ze se toto pravo nemuze trvale pojmouti do zakona, aby takto nevznikla cela spousta procesu u nejvyssiho spravniho soudu, ale jest rozhodne nutne, aby se prihlizelo k tomuto zhorseni nynejsiho stavu a aby se prijetim resoluce ucinilo tomuto prani zadost. Jeste lepsi by ovsem bylo, kdyby se tato prani pojala do vladniho narizeni.

Cela osnova zakona, jak jest zde predlozena, ma velkou vyhodu, totiz tu, ze neni politikum. Panove, politikum neni proto, ze se vztahuje vcelku pouze asi na 300 lidi. Tim vecnejsi muze byti konecne zneni zakona.

Treti prani, na ktere bych zde chtel poukazati jmenem sve strany, vztahuje sena okruh osob, ktere nebyly vubec v osnove zakona uvedeny, a to jsou vedecke pomocne sily a demonstratori. Premyslejte jednou o tom, jak ma takova vedecka pomocna sila s mesicni remuneraci 200 Kc, ktera se vyplaci jen 10 mesicu v roce, ziti a jak se ma braniti, aby nepodlehla souchotinam a jinym socialnim chorobam. Nase prani smeruje k tomu, aby se take pro tyto nejchudsi z chudych, pro pomocne sily a demonstratory nasly prostredky a cesty, aby se lepe honorovali.

Na konec jeste jednu vec, jez sice prim nesouvisi s touto osnovou zakona, ale jez se provadi v posledni dobe velice casto a jest nam duvodem pro stiznosti a starosti, to jest provadeni predpisu o urceni statni spolehlivosti asistentu, ale take casto vysokoskolskych profesoru, jde-li o to, aby byli povyseni. Vime z praxe, ze tato setreni, ktera jsou podle zakona potrebna a ktera jsou pro existenci techto lidi nejvyse dulezita, nejsou nekdy provadena s nutnou vecnosti, a to proto, ze osoby, ktere jsou povereny timto setrenim, nemaji tolik vedeni a zpusobilosti, kolik je potrebi, aby se spravne posoudila cinnost vysokoskolskeho profesora a ucinek jeho vyroku a praci, jakoz i jeho existence. Myslim, ze by se zde mohla uciniti zcela lehce a bez zvyseni nakladu zmena, kdyby policejni reditelstvi naridila, aby organy, ktere maji vysetriti statni spolehlivost asistentu a vysokoskolskych profesoru, byly skutecne take akademiky, kteri znaji z vlastni zkusenosti ducha a okruh ukolu vysokoskolskych profesoru a asistentu. Jest samozrejme, kdyz se timto vysetrovanim poveri policejni inspektor, ze se mu leccos objevi jinak nez akademikovi.

Damy a panove! Byt jest predlozena osnova zakona mala, tim vice bude pusobiti na kulturnim poli. Nasi mladi nositele kultury, docenti a asistenti vysokych skol na nasich nejvyssich mistech vzdelani, maji k nam duveru a moje strana, nemecka krest.- socialni strana se priznava k tomu programu, priznava se k pranim asistentu a docentu a bude proto hlasovati pro osnovu zakona. (Potlesk poslancu nem. krest. soc. strany lidove.)

Predseda (zvoni): Davam slovo dalsimu prihlasenemu recniku, p. posl. Hladkemu.

Posl. Hladky: Damy a panove!

Jiste slouzi ke cti tohoto Narodniho shromazdeni, ze v dobe jednoho roku projednavame treti osnovu skolskeho zakona. Bylo by zahodno, aby toto Narodni shromazdeni melo moznost se stejnou intensivnosti pracovati v otazkach hospodarskych, ponevadz by se nam podarilo odstraniti mnohou bidu.

Predlozena osnova zakona se dotyka otazek nasich vedeckych pracovniku. Vitame ji, ponevadz se domnivame, ze Narodni shromazdeni chce plniti slova naseho presidenta Masaryka-Osvoboditele, ze veda a jeji pokroky museji se stati prostredkem nasi vsenarodni taktiky.

Osnova nam dava prilezitost, abychom se dotkli aspon strucne nekterych problemu nasich vysokych skol. Zaciname u stavu jednoho z nejpotrebnejsich, pomahame-li asistentum nasich vysokych skol, nebot jest spravne, ze vedle idealu a lasky ku praci a vede je potrebi take chleba. Ke cti tohoto stavu zustane, ze i pri tezkych pomerech zustal veren vedecke praci.

Pri teto prilezitosti zduraznujeme, ze je potrebi zrusiti desetiprocentni restrikci asistentu na vysokych skolach. Byvaly pan ministr skolstvi a nar. osvety ve svem expose v kulturnim vyboru poukazal spravne, jak neobycejne tezce doleha tato restrikce na asistenty vysokych skol, ponevadz pocet mist na techto skolach byl neobycejne maly. Vcera ve vyboru ustavne-pravnim pan ministr vnitra dr Cerny hovoril, jaky nedostatek odborniku ma stat. Myslim, ze je potrebi zabyvati se timto problemem nejen u vysokych skol, nybrz i pokud jde o skoly stredni a odborne, ponevadz otazka odbornictvi je pro stat a jeho budoucnost krajne dulezita. U vysokych skol o tom neni potrebi pochybovat, u odbornych si to vynucuji samy hospodarske pomery. Chtel bych jenom zduraznit, ze pri odbornictvi u strednich skol jde o podporovani urcitych talentu. Proto vitame resoluci, ktera je pripojena k osnove zakona, a prali bychom si jen, aby byla plnena pri upravach pomeru asistentu vysokych skol a jejich prestupu do statni nebo verejne sluzby.

Ze stejneho duvodu domnivame se, ze se dockame slibene reformy studia na vysokych skolach.

Dale chtel bych zdurazniti pozadavek naseho studentstva, aby zememericske studium bylo prodlouzeno ze 3 na 4 leta. Take studujici pharmacie zadaji, aby studijni doba byla ctyrleta.

V nasem prumyslu setkavame se s nedostatkem ceskych technickych odborniku. Proto primlouvame se vrele, aby byla resena otazka zrizeni slovenske techniky. Musime se podivovati, ze v dobe, kdy byly penize, v dobe, kdy byli ve vlade zastoupeni skoro vsichni slovensti poslanci, nebyla tato otazka resena. Je to nejen krivda, nybrz je to i v zajmu statu, aby vychodni cast republiky mela svou vysokou skolu technickou.

Dnes odpoledne bude mit pohreb spolutvurce pedagogicke vedy ceskoslovenske a velky propagator myslenky vysokoskolskeho studia ucitelstva dr Kadner. Pri teto prilezitosti zduraznuji potrebu pravniho zajisteni nasi pedagogicke akademie a vubec potrebu zabyvati se timto problemem,ktery jiz takovou radu let ceka na reseni a ktery je zraly k uskutecneni idealu ucitelstva.

Dale chci poukazati na potrebu vystavby vysokych skola vedeckych ustavu. Nebudu je vsechny vyjmenovavat. V ministerstvu skolstvi jsou si vedomi vsech tech potreb a pan ministr skolstvi nam take ve svem expose prednesl velky program ministerstva, pokud jde o stavbu budov vysokych skol a vedeckych ustavu. Podtrhuji, ze by se melo od slov prejiti ke skutkum. Prave v teto tezke dobe, kdy je treba tolik prace, by mela byti tato otazka vystavby vedeckych ustavu a budov pro vysoke skoly resena.

Chtel bych jeste upozorniti na jednu kategorii pomocniku vedecke prace, na demonstratory a vedecke pomocniky pri ustavech vysokych skol a na upravu jejich platovych pomeru.

Dovolte mi, abych se take nekolika slovy zminil o socialnich otazkach studentstva. Reseni jejich je stale nalehavejsi a proto se znovu vracim k nasemu navrhu, ktery byl predlozen minule posl. snemovne a ktery obnovujeme, totiz k navrhu zakona o komasaci studentskych nadaci. Jsem presvedcen, ze k dohode dojiti nejen muze, nybrz i musi, ponevadz jde o zivotni otazky velke armady naseho studentstva. Jde take o to, aby prave v tezke dobe mohly byti plneny odkazy zakladatelu nadaci.

Nejzajimavejsi snad je problem Strakovy nadace. Je to primo vzorna ukazka, jak jsou studenti poskozovani tim, ze tento problem neni resen. Zucastnil jsem se asi po 5 let jednani o teto otazce a nakonec jsme prisli k poznani, ze je vlastne jiz jen jeden sporny problem, ale jsme presvedcen, ze i tento jediny problem, zdanlive neresitelny, se resiti da, ze je dohoda mozna a ze je take mozno, aby tato jedna z nejvetsich studentskych nadaci plnila sve poslani. Dnes ovsem plati o teto nadaci, ze kdyz se dva perou, treti se smeje, a studentstvo na to doplaci. Dochazi jiste k jedinecne obzalobe, kde studenti a Akademicky dum jsou zalovani Statnim uradem statistickym o nahradu, ackoliv je to majetek, ktery po pravu patri studentstvu a mel by vlastne byti jeho domovem. Minule pri projednavani osnovy zakona na obranu statu jsem se zminil o dulezitosti otazky reseni problemu mladych lidi. Ukazal jsem na potreby nezamestnane mladeze delnicke a zivnostenske. Ale stejne dulezita vec je to pro mladez studovanou. A tu bychom chteli zdurazniti, ze je potrebi dukladne resiti vec povinneho pensionovani prestarlych uredniku, ktere se tyka nejen statnich sluzeb, nybrz i sluzeb v ustavech verejnopravnich. Je to v zajmu mlade inteligence, aby se mohla dostati k praci.

Pan ministr dr Cerny mluvil vcera o pensistech v jinych sluzbach. Je potrebi zabraniti, aby stari lide pensionovani, se slusnou pensi, se znovu vraceli jinym zpusobem do soukromych sluzeb a aby tam tak zabirali mista mladym lidem, kteri cekaji na praci. Vitame take prohlaseni odpovednych osob, ze aspirantske narizeni nebude obnoveno, nebo ze bude zruseno. Myslim, ze valneho uzitku nam neprineslo. Neprineslo valneho uzitku proto, ponevadz ta krasna myslenka, ktera v tom mela byti obsazena, byla v praksi uplne znicena tim, ze misto opatreni socialniho na podporu nezamestnane inteligence stalo se z neho opatreni usporne pro statni spravu. Primlouvali bychom se, aby po zruseni aspirantskeho narizeni ti, kteri zustanou jeste v aspirantske sluzbe, byli pokud mozno co nejrychleji prevedeni do cekatelskeho pomeru.

Temito strucnymi slovy chtel jsem se alespon trochu zminiti o potrebach nasich vysokych skol a o potrebach nasi vedecke prace. Rekl jsem, ze Narodnimu shromazdeni uznava potrebu skolske a kulturni prace, je take potrebi uznavati potrebu prace vedecke. Rekl jsem, ze Narodnimu shromazdeni slouzi ke cti, ze je to treti zakon skolsky, ktery projednavame. Byl bych rad, kdybychom na teto ceste pokracovali a byli si vedomi Havlickova odkazu, ktery napsal v poslednim cisle "Slovana": Vnitrni sila naroda ale zalezi v jeho vzdelanosti, mohoucnosti, pricinlivosti, mravnosti a zachovalosti. (Potlesk.)