Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 42. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 7. kvetna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr Markovic, Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: R. Bohm, Dubicky.

208 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Franke, Najman.

Z kancelare snemovny. snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci Nebuska, dr Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 42. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna je zpusobila jednati.

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 29. dubna 1936, c. j. 31.336/1936-7, ze na misto posl. Dvoraka, ktery nalezem volebniho soudu ze dne 25. dubna 1936, c. 60/ 36, pozbyl mandatu, povolalo podle §u 56 radu voleni do posl. snemovny jako poslance Karla Prochazku, hornika v Plzni, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Jmenovany dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibovaci, pan posl. Prochazka ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slibuji".

Zadam o precteni slibovaci formule. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr Riha (cte):

"Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi."

Predseda (zvoni): Zadam pana posl. Prochazku, aby ke mne pristoupil a podanim ruky vykonal slib.

Posl. Prochazka (podavaje predsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Ondercovi, Klimentovi, Bruknerovi, dr Kollnerovi, Soglovi, Stanglovi, Jakelovi, Obrlikovi, inz. Kunzelovi, inz. Peschkovi, F. Nitschovi, inz. Richterovi, dr Jillymu; na dnesni a zitrejsi den posl. Pikovi, Rechciglovi, dr Clementisovi, Petraskovi, Schmidkemu.

nemoci posl. Kunz.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Liska.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. inz. Richtera a Birke za posl. dr Peterse a dr Neuwirtha; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska dne 5. kvetna 1936 posl. dr Jar. Dolanskeho za posl. B. Kohlera a posl. Slanskeho za posl. Svermu, dne 6. kvetna 1936 posl. Kopeckeho za posl. dr Clementise; klub poslancu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Koglera za posl. Jaksche.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 29. dubna 1936, c. j. 3161/1076/S/36 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni §u 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. zastupuje pana ministra financi dr Kalfuse pan ministr skolstvi a nar. osvety dr Franke.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisem ze dne 5. kvetna 1936, k tisku 182-IV sen.1936, ze senat projednala prijal v 31. schuzi dne 5. kvetna 1936 osnovu zakona o vymene dluhopisu vnitrniho statniho dluhu.

prikazana vyborum:

soc.-politickemu vladni narizeni:

ze dne 20. dubna 1936, c. 102 Sb. z. a n., kterym se prodluzuje platnost vladniho narizeni ze dne 29. dubna 1935, c. 102 Sb. z. a n., jimz se upravuji pro prechodnou dobu v textilni vyrobe pracovni podminky delnictva (pripis preds. vlady ze dne 27. dubna 1936, c. j. 9616/1936 m. r.),

ze dne 24. dubna 1936, c. 108 Sb. z. a n., kterym se prodluzuje platnost hromadnych smluv pracovnich (pripis preds. vlady ze dne 30. dubna 1936, c. j. 9941/1936 m. r.);

ustavne-pravnimu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 21. dubna 1936, c. 101 Sb. z. a n., o nekterych opatrenich tykajicich se Fenixu, zivotni pojistovaci spolecnosti ve Vidni, reditelstvi pro republiku Ceskoslovenskou v Praze (pripis preds. vlady ze dne 27. dubna 1936, c. j. 9617/36 m. r.).

min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. dr Holoty c. D 73-IV,

min. vnitra na dotaz posl. dr Neumana c. D 81-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy tisky 431 a 432 - prikazany vyborum zahranicnimu a zivn. obchodnimu.

Zpravy tisky 429 a 435.

Odpovedi tisk 423 (I az VII).

Interpelace tisk 424 (I az XVII).

Navrh tisk 428 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Tesnopisecke zpravy o 34. a 35. schuzi posl. snemovny.

prikazal predseda pisemnou zadost posl. Kuta, aby proti posl. Vallo zakroceno bylo podle §u 51 jedn. radu pro urazlivy vyrok, jehoz proti nemu pouzil ve 40. schuzi posl. snemovny dne 29. dubna t. r., k podani pisemne zpravy podle odst. 2 §u 51 jedn. radu do 8 dnu.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru kulturniho a rozpoctoveho o usneseni senatu (tisk 380) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 112 a 149), jimz Ceskoslovensky stat nabyva sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni v Cechach (tisk 397).

Zpravodaji jsou: za vybor kulturni p. posl. Otahal, za vybor rozpoctovy p. posl. Vicanek.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor kulturni, p. posl. Otahalovi.

Zpravodaj posl. Otahal: Slavna snemovno, vazene damy a panove!

V minulem tydnu jsme projednavali velmi dulezity zakon o obrane statu. Ale na kolbisti svetovem se odehravaji zapasy nejen silami hmotnymi, nybrz jsou vedeny take zapasy o dusevni majetek narodu a statu, jsou vedeny boje kulturni, ktere sice jsou nekrvave, ale mnohdy velike dulezitosti a vysledky jejich jsou dalekosahle, takze se muze stati, ze jen ty narody zustanou vitezi, ktere jsou kulturne zdatnejsi a vyspelejsi. Kulturu naroda lze posuzovati s rozmanitych hledisek: s hlediska vedeckeho, umeleckeho, mravniho. A dnes v predlozene osnove mame se obirati prave kulturou naroda s ohledu umeleckeho.

Kazdy narod se honosi kulturou nejenom doby soucasne, nybrz take kulturou dob davno minulych. Mame narody staroveke, jako byli Rekove a Rimane, jejichz kulturu te doby obdivuje jeste dnes cely svet, a cizinci prichazeji do techto zemi, aby shledli pamatky kultury staroveku. I nas narod nalezi k narodum kulturne vyspelym a muze se chlubiti kulturou mnoha staleti z dob predchazejicich. Bohuzel sbirky a pamatky teto kultury se nezachovaly v takovem mnozstvi v nasich zemich, aby to odpovidalo kulture nasi v dobach, kdy byla na nejvyssim bodu sveho uspechu.

Jiz v roce 1348 stala se Praha strediskem kultury stredoevropske, kdyz zrizena u nas universita. A v umeni pokracovaly pak nase zeme za doby Vaclava II., Karla IV., za doby Vladislava Jagejlovskeho, a pak pozdeji nahromadeny umelecke sbirky za Rudolfa II.

Zeme nase byly vyhledavany jako stredisko kultury severnich evropskych statu. Ale do nasich dejin zasahly bourlive doby, ve kterych bylo zniceno mnozstvi nasi kultury a hlavne naseho umeni. Byly to doby husitske, kdy zniceno bylo velike mnozstvi umeleckych pamatek v kostelich, v klasterich, na hradech a v palacich. Nicmene prece jenom zustaly jeste zeme koruny ceske bohatou pokladnici umeleckych pamatek. A ze tomu skutecne tak bylo, bylo pozorovati jeste tim, ze Praha se honosila bohatymi sbirkami umeleckymi v dobe pozdejsi, za Rudolfa II.

Velikou pohromou pro nase umelecke sbirky byla doba valky tricetilete, kdy sbirky, nahromadene v nasich zemich, byly rozvazeny do vsech okolnich zemi, kdy sbirkami nasimi byla obohacena musea a galerie v Mnichove, Drazdanech, ve Stokholmu, v Koline n. R. a v ruznych okolnich zemich a statech. Mnoho z umeleckych del bylo take prodano do ciziny, ale prece jeste se zachovaly nektere na zamcich slechty ceske. Kdyz se Rakousko zmocnilo zemi koruny Ceske, byla jeste velika cast sbirek odvezena do Vidne, a marne se namahali zastupcove ceskeho naroda, aby Praha byla umelecky vybavena; vsechna snaha smerovala k tomu, uciniti Viden strediskem rise nejenom v ohledu hospodarskem a statnim, nybrz take v ohledu umeleckem.

A tu konecne koncem 18. stoleti seskupili se cesti vlastenci ve "Spolecnost vlasteneckych pratel umeni", aby zachranili alespon to, co v zemi zustalo, a aby privezli anebo prinesli do zeme Ceske zpet to, oc byla zeme Ceska v dobach minulych ochuzena. Tato spolecnost nemela dostatecnych prostredku, ale ziskavanim mecenasu a konanim sbirek prece se ji podarilo nahromaditi znacne umelecke sbirky v Praze. Bylo ocekavano, ze po prevrate budou nase umelecke sbirky doplneny tim, co nam bude z Vidne vraceno. Lec tato nase nadeje byla zklamana, a zustaly nam jenom prave sbirky Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni. Nas stat a nase hlavni mesto postradaji prave to, cim se honosi hlavni mesta jinych statu - umelecke galerie a umelecke sbirky Sbirka pratel umeni byla jiz od prevratu povazovana za galerii statni. Ale Spolecnost pratel umeni po prevrate, kdy pramen prijmu temer vyschl, nemela prostredku, aby mohla zdolati vsechny pozadavky, ktere uchovani sbirek na ni kladlo. Nebylo budov, kde by sbirky mohly byti umisteny, a sbirky stehovany byly z jednoho palace do druheho a umisteny pak v Rudolfinu, nynejsi poslanecke snemovne, a konecne v budove Mestske knihovny.

Konecne zmena pomeru a starost o zachovani techto sbirek donutily Spolecnost pratel umeni, aby pozadala stat a vladu o prevzeti sbirek do statni spravy. Dohoda sjednana byla 3. unora 1933 se zpetnou platnosti od 1. ledna 1932. Nejdulezitejsi casti v teto dohode bylo to, ze sbirky Spolecnosti pratel umeni stanou se vlastnictvim statu, jakmile prislusny zakon nabude platnosti. Spolecnost take po tomto zakone zmeni sve stanovy, premeni se ve "Spolecnost pratel statni galerie" jako v jinych hlavnich mestech.

Stat prevezme tedy sbirky Spolecnosti pratel umeni. Sbirky tyto, ktere representuji castku asi 60 mil. Kc a obsahuji l.366 obrazu, 170 plastik, 4.209 kreseb a 6.368 rytin, rozdeleny jsou ve dva oddily. Jeden oddil, ktery obsahuje stare umeni az do konce 18. stoleti, obsahuje 7 obrazu mistra Trebonskeho, 1 obraz Detricha Prazskeho, 15 obrazu Skretovych, obrazy Brandlovy a obrazy Renerovy, z cizich mistru jeden obraz Dureruv, jeden Holbeinuv, jeden Van Dyckuv, dva Cranachovy a 4 Rubensovy. Novejsi umeni je zastoupeno celnymi dily umelcu ceskych. Jsou tam 3 obrazy Manesovy, obrazy Cermakovy, Brozikovy, Marakovy, Schwaigrovy, Slavickovy mimo plastiku Myslbekovu a je tam velky vyber umelcu nemeckych a mistru zahranicnich.

Stat ma prejmouti tyto sbirky za uhradu, a to predne za uhradu vecne rezie, za uhradu nakladu se spravou obrazarny, prevezme personal, bude platiti pense drivejsim zamestnancum a prevezme dluhy Spolecnosti, ktere ke konci r. 1935 cini 392.658 Kc. Nove Spolecnosti pratel statni galerie bude stat platiti rocne 50.000 Kc, kterych vsak nevyuzije Spolecnost pro sebe, nybrz naopak k propagaci, ziskavani mecenasu a pratel umeni, a mimo to bude zarazena do statniho rozpoctu do ministerstva skolstvi zvlaste castka 1 mil. Kc, ktereho ma byti uzito k rozmnozeni sbirek umeleckych.

Je jiste uznani hodno, ze Spolecnost pratel umeni jeste i tehdy, kdyz odevzdava statu sbirky tak hodnotne, stara se, a by tyto sbirky nebyly zkracovany a aby bylo zabezpeceno jejich rozmnozovani a jejich rozvoj. Jest jisto, ze tim stat a take zakonodarne sbory, kdyz prave tuto osnovu zakona o prevzeti sbirek schvali, vykonaji svou povinnost zachranit umelecke sbirky jako doklady kultury ceskeho naroda a prispeji tim k umelecke vychove lidu, kdyz sbirky tyto budou lidu pristupny, ale take vychovaji narodu umelecky dorost. Praha jako hlavni mesto bude tim zbavena nedostatku, ktere ma vuci jinym hlavnim mestum, a stane se strediskem umeleckeho a kulturniho zivota celeho naseho naroda a statu. A konecne bude tim zpusobeno, ze umelecke sbirky nebudou v rukach cizich, nybrz jako doklady nasi davne kultury stanou se majetkem statu a naroda. Tim bude vykonano velke dilo na obranu naroda po strance kulturni a bude to take pobidkou mladym silam umeleckym, aby se snazily dosici velikosti mistru umeni z dob uplynulych; ale take pred cizinou vymuze si stat a narod uznani, ze se snazi nejen dejinami svymi vyrovnati se statum a narodum jinym, nybrz ze take kulturou a pamatkami kulturnimi postaven bude on i hlavni mesto na roven vsech ostatnich kulturnich statu.

Z techto duvodu doporucuje kulturni vybor, aby osnova zakona, jimz ceskoslovensky stat nabyva sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni, byla schvalena ve zneni vladou navrhovanem. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji, za vybor rozpoctovy, p. posl. Vicankovi.

Zpravodaj posl. Vicanek: Slavna snemovno!

Kladu si za cest podati jmenem rozpoctoveho vyboru zpravu k predlozenemu usneseni senatu, kterym ceskoslovensky stat nabyva sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni v Cechach.

Zpravodaj vyboru kulturniho kol. Otahal obsirne objasnil velikost tohoto cinu, nesmirnou cenu, umeleckou a kulturni hodnotu vsech techto sbirek a mne zbyva povinnost zabyvati se usnesenim senatu po strance rozpoctove.

Smlouva se Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni byla sjednana ledna 1931. Timto usnesenim senatu, ktere se stane zakonem, nabyva jednak stat znacneho majetku a jednak bere na sebe urcite povinnosti. Majetek, ktery stat prebira, odhaduje se asi castkou 60 mil. Kc. Jak jiz bylo vypocitano, obsahuji sbirky 1.366 obrazu, 6.386 rytin, 170 plastik a 4.209 kreseb. Castka 60 mil. Kc, kterymi se odhaduji vsechny tyto sbirky, je ovsem jen priblizna, ponevadz je tezko presne odhadnouti cenu vsech techto, zejmena starych obrazu. Naproti tomu stat prebira urcite povinnosti. Predevsim jsou to dluhy Spolecnosti, ktere k 1. lednu m. r. cinily 727.144 Kc. Ponevadz vsak z toho dluhu je castka 334.486 Kc dluhem u ministerstva skolstvi a nar. osvety a prevzetim sbirek sama sebou padne, prebira stat ve skutecnosti na dluzich pouze 392.658 Kc.

Zakonem se dale zavazuje stat, ze bude dotovat spolecnost nove utvorenou nebo lepe receno zaklady budouci statni galerie castkou 1 mil. Kc rocne, ze ktere maji byti rozmnozeny vsecky tyto dosavadni sbirky prejimane.

Dale se stat zavazuje davati rocni podporu 50.000 Kc spolecnosti, ktera bude zmenena na Spolecnost pratel statni galerie, kterezto castky ovsem bude vyuzito zase ve prospech budouci statni galerie. Zakon dale uklada povinnost statu, aby prevzal jednak zamestnance, kteri jiz pozivaji zaopatrovacich platu - ty ovsem jsou nepatrne a cini pouze okrouhle 8.000 Kc rocne - a konecne, aby prevzal podle moznosti vsechen personal dosavadni Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni se sluznym, jake maji doposud a ktere cini asi 266.000 Kc rocne.

Uvazime-li vsecky tyto okolnosti, zejmena srovname-li nepatrne vydaje, ktere vzniknou prijetim tohoto zakona statu, a na druhe strane ohromnou cenu sbirek, ktere se pak temer zdarma stanou statnim majetkem a budou velmi cennym zakladem statni galerie ceskoslovenske, nemuzeme prijiti k jinemu nazoru, nez ze stat zde nesporne a velmi ziskava.

Z toho duvodu doporucuje rozpoctovy vybor posl. snemovne, aby schvalila usneseni senatu o prevzeti sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni ve zneni, jak bylo take prijato kulturnim vyborem. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci jsou prihlaseni recnici. Zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 20 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek proti tomu neni. Navrzena lhuta je schvalena.

Prihlaseni jsou tito recnici: na strane "proti" p. posl. Zupka; nastrane "pro" p. posl. Jobst.

Davam slovo p. posl. Zupkovi.

Posl. Zupka: Vazena snemovna!

Dneska sa tu prejedna osnova zakona, ktorym ceskoslovensky stat nabyva sbierok Spolocnosti vlasteneckych priatelov umenia v Cechach. Nepodcenujeme kulturne otazky, ktore maju svoj historicky vyznam. Ale my, zastupcovia robotnictva, svoj postoj ku kazdemu navrhu zakona urcime podla toho, nakolko tento prospeje, alebo neprospeje robotnictvu.

Kolko zakonov i nariadeni pozname, ktore pamataju navsetko, ale nepamataju na to, ako zmiernit biedu robotnictva, zvlaste robotnictva narodnostnych mensin.

Bieda i na Slovensku je nesmierna a nepovoluje. Vzdor tomu, ze vykazuje sa roznymi ciframi, ze nezamestnanost klesa, vieme my velmi dobre, ze ten pokles ukazuje sa kazdy rokvtedy, ked sa zahajuju sezonne prace, ked robotnictvo tu a tam najde este nejake zamestnanie. To je kazdorocne, ale vidime, ze pocet nezamestnanych trvale neklesa a tym menej moze klesat, ked statnych dodavok pre Slovensko, ktore jedine by mohly dnes poskytnuteste nejake zamestnanie, vzdycky a v kazdom roku je menej a menej. Ked prirovname, v r. 1933 obdrzalo Slovensko 27% vsetkych statnych objednavok, naproti tomu v r. 1935 iba 14.4%. Preca sa hovori, ze Praha na Slovensko doplaca. Ti Slovaci nevdacnici! Vykazujunam cislicami, kolko sa na Slovensko doplaca. My vieme, ze nikdy este nevykazali, kolko tie ceske podniky zo Slovenska odviezly, ake zisky maju ceske banky a ceske podniky, Bata, Rolny, Nehera a ti ostatni, ale nam ukazuju polozky z rozpoctu ministerstva vnutra a ministerstva financii, kolko sa vydava na Slovensku na cetnictvo, na notarov, exekutorov. Panovia, ktoo toto vsetko stoji, kdo to potrebuje? Vezmite ich k certu, slovensky lud ich nepotrebuje. Ale mozete este usetrit: snizte pocetcetnikov, zruste notariaty, snizte...

Predseda (zvoni): Upozornuji vas, pane recniku, ze nemluvite k poradu, a volam vas k veci.

Posl. Zupka (pokracuje): To tiez patri k tomu, ale jak tomu este prehovorim.

A prave jestli by sa to snizilo a previedlo take opatrenie, ziskaly by sa sumy, s ktorymi by mohly byt aj ostatne prace zahajene, a tiez by sa zaistily tym robotnikom a zamestnancom na sezonnych a investicnych pracach lepsie, snesitelnejsie platebne a pracovne podmienky.

Hovorime o kulturnych otazkach, ale je nutne, aby ludia boli nasyteni. Ale pracujuci lud slovensky o tomto nemoze hovorit. Ved pan min ter inz. Necas tiez cestoval a objavil na Ceskomoravskej vysocine a nedavno, pred niekolkyymi dnami tiez na Hlinecku a Skutecsku, ze robotnici zarabaju 30 hal. za hodinu, ale mame take miesta aj na Slovensku, kde su vseobecne zname platy 4, 6 az 7 Kc denne medzi zemerobotnikmi, na stavbach ciest atd. a tiez na Horehroni, kde pracuju drevorubaci za 4 az 8 Kc denne. To vsetko: bieda, bezosmluvny stav, podvyziva, nemoci, ktorymi trpi pracujuci lud slovensky - to su, panovia, priciny tej nespokojnosti, priciny toho, ze dnes na Slovensku na stavbach 5000 robotnikov stavkuje. Tiez na polnych pracach 2000 robotnikov stavkuje, ale nestavkuju len za to, aby vybojovali vacsiu skyvu chleba, lebo vidime, ze nielen za zvysenie platov, ale dokonca musia viest tvrdy boj za uplatnenie kolektivnych smluv. Sme toho svedkami priamo na Horehroni, kde robotnici drevorubaci vybojovali si kolektivnu smluvu, ale dnes, ked pracuju, pracuju dokonca prez cas, odmietaju im tie procenta zaplatit, a ked sa toho dozaduju, ludia, ktori hovoria tiez okulture, vyfackuju a vykopaju ich. Takto sa jedna s robotnikmi.