Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 41. schuze (obsah) | Ctvrtek 30. dubna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Onderco, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

229 poslancu podle presencni listiny.

Clenove a zastupci vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Cerny, dr Derer, dr Kalfus, Machnik, Najman, inz. Necas, dr Spina, dr Sramek, dr Zadina; za ministerstvo nar. obrany odb. prednosta dr Vorel a div. gen. Cizek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci Nebuska, dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 9 hod.46 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2 odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Bendovi, Beckovi, Kopaszovi, F. Kucerovi, dr Kugelovi, Revayovi, Schulczovi, dr Jos. Dolanskemu, Kosikovi, dr Clementisovi, Klimovi, Borkanukovi.

nemoci posl. dr Micura, Vallo.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu narodniho sjednoceni posl. Jezka za posl. Holecka;- klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Kunze za posl. Zierhuta.

Predseda senatu NSRC sdelil, ze senat projednala schvalil:

ve 29. schuzi dne 28. dubna 1936 statni zaverecny ucet republiky Ceskoslovenske za rok 1934 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku a udelil dodatecny souhlas k prekroceni vecnych i osobnich vydaju pri kap.5, 18 a 20;

ve 29.a 30. schuzi dne 28. a 29. dubna 1936:

doplnkovy protokol k dodatkove umluve ze dne 1. brezna 1924 k obchodni a plavebni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Italskym ze dne 23. brezna 1921, sjednany dne 26. cervence 1935 v Praze a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, cis. 191 Sb. z. a n. (tisk 58-IV sen. 1936), dodatkovou dohodu k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavie ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou vymenou not ze dne 26. cervence 1935 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, c. 171 Sb. z. a n. (tisk 68-IV sen. 1936) - (pripisy ze dne 29. dubna 1936).

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 40. schuzi snemovny projevy hrube urazlive, pokud se tyce ohrozujici bezpecnost statu z reci posl. Birkeho, Sliwky, B. Kohlera a Wollnera.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke sloucenemu jednani o obou odstavcich, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho o vladnim navrhu (tisk 373) zakona,jimz se meni a doplnuje zakon na ochranu republiky (tisk 394).

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho o vladnim navrhu (tisk 370) zakona o obrane statu (tisk 400).

Zpravodaji pri odstavci 1 poradu jsou: za vybor ustavne-pravni p. posl. F. Richter, za vybor branny p. posl. Pekarek; zpravodaji pri odstavci 2 jsou: za vybor ustavnepravni p. posl. dr Dufek, za vybor branny p. posl. David.

Rozprava o obou odstavcich byla ve vcerejsi 40. schuzi snemovny skoncena a podane pozmenovaci navrhy precteny.

Pristoupime k doslovum pp. zpravodaju, a to nejprve o osnove zakona, jimz se meni a doplnuje zakon na ochranu republiky (tisk 394).

Davam slovo k doslovu zpravodaji vyboru ustavne-pravniho, p. posl. F. Richterovi.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavna snemovno, vazene damy a panove!

Ve velke a obsahle debate k obema osnovam zakonu, ktere projednavame, bylo daleko vice mluveno, pokud slo rozbor jednotlivych otazek pravnich, formulovanych v osnovach zakonu, k osnove zakona o obrane statu nez-li k osnove, jiz novelisujeme zakon na ochranu republiky. Pozmenovaci navrhy byly podany pouze se strany komunisticke ke trem paragrafum. K temto zmenam zaujmu jeste stanovisko, ovsem odmitave, ke konci sveho referatu.

Dovolte mne, abych reagoval nekolika slovy na nektere vyvody panu recniku v debate, ktera mela raz znacne politicky, a abych se zejmena dotkl nekterych vyvodu pana posl. Sandnera se strany sudetskych Nemcu.

Pan kol. Sandner na konci sveho referatu zabrousil do historie ceskoslovenskeho naroda a vyvozoval z toho urcite zavery. Zejmena postavil ceskeho Herakla pred otazku, kudy ma jiti, zda se prikloni k Petru Chelcickemu, anebo pujde cestou utocnika Zizky. Vytykam panum se strany sudetskonemecke, a mam za to, ze pravem, ze malo si vsimaji dejin naroda, se kterym ziji a se kterym je osud spojil, ze temto dejinam nerozumeji a ze neznaji problemu, ktere v dejinach vyvstaly pred narodem ceskoslovenskym.

Otazka kudy jit je pro nas rozhodnuta.Petr Chelcicky, velky myslitel a mravni kazatel, moralista, pokorny krestan a anarchista vzbuzuje jiste uctu vsech, predstihl o nekolik stoleti myslenky ruskeho filosofa Lva Nikolajevice Tolsteho. Ale Petr Chelcicky neni a take nebude nasim vudcem. Polozil bych panu posl. Sandnerovi otazku, zda on, ponevadz nejde o osoby, nybrz o zasady, kdyby se mel rozhodovat, by se hlasil k tomu, co nam doporucuje,k ceste Chelcickeho? Chelcicky byl odmitnut u nas Tomasem Garriguem Masarykem. My uznavame, ze kazdy obcan a kazdy narod ma pravo obrany. Braniti se proti utoku je prvni, naprosto bezvadnou povinnosti, je to moralni pravo. Z toho jsme vzchazeli a z toho budeme vzdy vychazet. Nikomu nebranime, aby zastaval totez stanovisko.

Kol. Sandner mluvil o nasem Zizkovi, o slavnem geniu vojenskem, ktery nasel az pocatkem 19. stoleti svuj protejsek v Napoleonovi. Oznacil ho jako utocnika, jako stoupence umyslu utocnych. Zase to neni pravda. Zizka jako vudce vojensky vystoupil na obranu pravdy naroda ceskeho v 15. stoleti, na obranu pravdy Husovy, Zizka byl pouze obrancem teto pravdy. Nikdy se svymi vojsky neprestoupil hranice statu, ktery nalezel narodu ceskemu. (Posl. dr Peters: Bojoval u Tannenbergu!) U Tannenbergu bojoval, pane kolego, jako pomocnik polskych vojsk proti krizakum. To nebyl problem obrany naroda a jeho pravdy, to byl problem jiny, vedlejsi, problem naporu nemeckeho na vychodni Slovanstvo. Ale jako valecnik a vudce veskere sve slavne bitvy, v nichz drtil protivniky, vybojoval na pude statu nalezejici narodu ceskemu.

A trpelo-li, vazeni panove ze sudetskonemecke strany, tehdy nemecke obyvatelstvo, pak si pripomenme, ze trpelo proto, ze pri ohrozeni existence - a tehdy slo o existenci nasi - stali nemecti lide na strane utocniku proti ceskemu narodu a jeho pravde. A jenom z tech duvodu se octli v konfliktu s myslenkou ceskou. Tehdy bylo razeno jedno vyznacne heslo od naseho, muzeme rici, nacionalisty Mistra Jana Husa, heslo, ze je mu milejsi poctivy Nemec nez spatny Cech. Vzdycky jsme nad pojem nacionalismu staveli pojem vselidsky a pojem mravni. (Vyborne! - Potlesk.)

Vazeni panove, historie se obratil a vykonala zvlastni pomstu. Po bitve na Bile hore, na Staromestskem namesti, ktere neni daleko odtud, po reformaci v Nemecku krvaceli take obcane a panove nemecke narodnosti. V Berline pry je pomnik reformace, na nemz je socha Lutherova s pochodni. Tuto pochoden zapaluje Mistr Jan Hus. Tak se obratila historie, takove byly dusledky jiste v pocatku necekane.

Pan kol. Sandner v zaverecnem slovu mluvil take o psychose. A to proskakovalo projevy skoro vsech recniku strany sudetskonemecke. Ja prohlasuji, ze ze zaverecnych slov pana kol. Sandnera, ktera nebyla reprodukovana doslovne v "Zeitu", ve vasem oficielnim organu, nemam prijemny dojem. Mohou byti namitky proti osnove zakona, ale nutno zaujmouti k tomuto statu a jeho zrizeni jasne stanovisko. Osnove zakona se vytykalo, ze je to zakon "jakysi, kdyby, kdyz, mozno-li" atd. Zadna slova recniku ze strany sudetskych Nemcu nebyla jasnymi slovy, naopak byla temna, z nich vychazi nejistota.

Vazeni panove, nevim, co to ma znamenati, kdyz kol. Sandner v zaverecnem slovu mluvi o psychose a odkazuje na vyznam teto psychosy v pripadech vaznych okamziku pro tento stat. Ptame se pry, proti komu budou Nemci strileti. A pravi dale: kazdy rozumny clovek vi, co je to psychosa, a kazdy rozumny clovek da mi za pravdu, opakuji-li jeste jednou: odstrante psychosu u nas i u vas a my budeme potom s vami jinak mluviti. (Vykriky posl. dr Hodiny.)

Vazeni panove, to jsou jakasi zadni dvirka. Ja nepovedu dale kritiku, nez ze reknu, ze tato slova jsou vysoce temna. Priznava, ze u vas je psychosa, psychosa, ktera je reflexem pomeru v sousedstvi. Uznavam a dam vam o tom dukazy. Kdyz jsem mluvil o statistice a kdyz jsem dokazoval, ze zakon o zostreni trestu proti spionazi je nutny, nerozbiral jsem statistiku s hlediska narodnostniho, a ja to oduvodnuji - a to je omluva psychosou. Poslyste, co se uredne zjistilo: Ze 458 pripadu, kdy bylo zavedeno v r. 1934 trestni rizeni pro vojenskou zradu, bylo obcanu nemecke narodnosti 184, madarske 193, politicky organisovanych komunistu 59 a jinych 82. (Hlasy: Kdo jsou ti jini?) Ano, to jsou Cechoslovaci jine narodnosti. Pomer je vsak 82: 184. V prvni polovine r. 1935 cinila tato cisla u Nemcu 130, u Madaru 98, u komunistu 3 a u jinych 48. Uznavam prumernou zlocinnost pro vsecky narody, ale tato cisla jsou prilis napadna, nez aby nebyla dukazem, ze u vas urcita psychosa je. (Hlasy: Kolik jich bylo za to zavreno?) Prosim, aby ministerstvo spravedlnosti, ktere mne dodalo tyto zpravy, dalo take zpravy o tom, kolik jich bylo odsouzeno. Konec koncu procesy z posledni doby o tom mluvi. To je dukazem nebezpecne psychosy. Je to pro pachatele urcita omluva, ale my se ptame, kdo tuto psychosu u vas vytvari, a budeme volati ty, kteri ji vytvari, k odpovednosti.

Vazena snemovno, budu se opirati o to, co jsme zde slyseli. Kol. Birke zde mluvil o tezkych hospodarskych pomerech, ktere jsou na severu zeme Ceske. Uznavame to, a reknu vam, ze to s bolesti neseme pro sve lidi i pro vase lidi, a prali bychom si, aby se pomery, ktere byly drive, obnovily ve vasem zajmu, v nasem zajmu i v zajmu statu. Nemame zadnych takovych umyslu, jake nam podkladate, ze bychom chteli nemecky prumysl zniciti. A jestlize, panove, kol. Birke, kdyz zde mluvi pred kompetentnim sborem, odkaze jenom na Prahu, na ten druhy breh, ktery ma vinu na tomto stavu, pak je to vyvolavani psychosy a, rekl bych, primo zasti. Vazeni panove (obracen k poslancum sudetskonemecke strany), zde musite ovsem mluviti tak, ale jak potom mluvite pred svymi volici? Coz jste zapomneli, ze je hospodarska krise, coz zapominate, ze v takovem pripade musi ve statu exportnim trpeti nejvice ten kraj, kde je nahromaden prumysl, ze vsak byly v dobe konjunktury pro vas velike moznosti zivotni, ze na Ceskomoravske vysocine lide byli chudi a ze proto snad nyni mene trpi, ponevadz diference snad je mensi? Zapominate, ze autarkickou politiku nedelame jenom my nejsem obhajcem autarkicke politiky-nybrz ze to je retez a ramec, do ktereho jsme byli primo sevreni a jemuz se musime podriditi? Nereknete svym lidem - ponevadz to nereknete ani v parlamente - ze tato nesnaz je dusledkem politicke nejistoty v Evrope, a nereknete, kdo tuto nejistotu pusobi? Maji-li se pomery pro vas zlepsiti, je tu jedina moznost, aby v Evrope byl opet klid a mir. Jestlize uvadite zde pouze takove argumenty jako pred svymi volici, troufam si tvrditi, ze na one psychose mate mnoho viny vy, ponevadz hajite spise sve stranicke zajmy a postupujete s agitacni utocnosti, nez abyste klidne a poctive pred svymi lidmi, vuci nimz plni republika sve povinnosti., pravy tav veci vysvetlili. (Vykriky posl. dr Hodiny.) Pomery jsou tezke u vas a jsou tezke u nas. My nepodlehame zadne psychose, nerikame ovsem, ze nemame obavy z pomeru, jak se budou vyvijeti. Ale reknu vam docela uprimne, ze v nasem srdci je porad urcity pozustatek neduvery vuci vam. (Posl. dr Hodina [nemecky]: Tato slova vam nadiktovala Zeminova!) Ne, ja jsem se Zeminovou nemluvil.

To jsou dusledky historickeho vyvoje. My je chceme prekonati, my jsme ve sve ustave, ve svem zakonodarstvi, ve sve praxi je prekonavali. (Vykriky posl. dr Hodiny.) Ano, je to problem, ale co tomu reknete? Ja jsem z mesta Brna a to bylo mesto autonomni, jako je doposud. R. 1885 bylo v Brne nacitano 36% obcanstva ceske narodnosti, od te doby se tento pocet nezvysil a nesmel zvysiti, o to uz bylo postarano, ale pres, ze vice nez tretinova mensina zila v tomto meste, ani jednoho urednika jsme tam nemeli - a to byla autonomie, to nebyl stat - ani jednonoho zrizence, ani jednoho delnika, a kdyz se cesky delnik hlasil do prace, musil podepsati revers a splniti, ze sve ceske deti musil posilati do nemeckych skol. To jsme vsecko zazili a nedelame to. (Vykriky poslancu strany sudetskonemecke.) Dovolte mne, jestlize vas na to upozornujeme a jestlize od vas zadame, abyste si byli vedomi zejmena toho, ze u vas je treba daleko vice trpelivosti, ponevadz musite mnoho historickych vin smazati. (Posl. dr Hodina [nemecky]: Na Morave jsme provedli vyrovnani, a co jste udelali vy?) Ano, vyrovnani. V zemi, ktera byla ze tri ctvrtin ceska, povazujete za zasluhu udelati vyrovnani a dati tomu narodu, ktery tvori 3/4 obyvatelstva tohoto statu, jakasi prava nadpolovicni vetsiny, to je ta vase mentalita, kde vy nechapete, co je to utok a obrana, a ten, kdo se brani ve svem vlastnim dome, je pro vas utocnikem. Tuto mentalitu musite zmeniti a pak jsou otevreny cesty ke smiru, ke klidu k blahobytu vsech, ponevadz to my chceme a nic jineho, pro vsechny narody v tomto statu a v teto republice: zabezpeceni vsech kulturnich, mravnich a politickych prav a zabezpeceni hmotne a socialni.

Nemame jinych naroku, neklademe jine pozadavky. Budte jisti, ze nasim nejvetsim vitezstvim by bylo ziskati vas pro tento stat a pro principy, na kterych je tento stat vybudovan, pro demokracii ve vsech jevech naseho politickeho zivota.

To jsem chtel, vazeni panove, rici k doslovu ke konci reci p. kol. Sandnera, ne v nejakem umyslu zlem, nybrz v umyslu dobrem vyjasniti urcite problemy a predstaviti take vam pred oblicej zrcadlo, ponevadz mam za to, ze ze jmena u vas se moc shlizite ve vlastni osobnosti a ze malo se starate o ty, kteri s vami zde ziji a jsou odsouzeni na veky ziti.

Pokud se tyce pozmenovacich navrhu, ktere byly podany k tomuto zakonu pany komunisty, prohlasuji toto: Jiste jejich minimalni naroky jdou k tomu, aby byly zmeneny urcite odstavce §u 5, §u 6 a §u 7, resp. aby byly skrtnuty, ponevadz vedle navrhu hlavnich podavaji take navrhy eventualni. Musim ovsem prohlasiti jednu vec, ze tyto pozmenovaci navrhy jsou razu naprosto bezvyznamneho. Treti osoba pravnicka a vojenska, ktera bude zasedati v senatech, rozhodujicich o velezrade podle §§ 6 a 12 zakona na ochranu republiky, je zarukou spravedlnosti stejne jako ty dve osoby civilni s tim rozdilem, ze je to osoba ve vecech vojenskych obeznala. Tedy tyto namitky a pozmenovaci navrhy nemaji vyznamu. Vy potom navrhujete skrtnuti, ale jako minimum aspon chcete eventualne pozmeniti § 6 skrtnutim posledni vety prvniho odstavce od slov "odepre-li" az ke slovum "v trestnich vecech" a potom skrtnuti odst. 2 §u 6 vubec. Zase je to zmena naprosto bezvyznamna, zmena, ktere z duvodu stavovskych by se mohl domahati stav obhajcu, ale ktera nema se zajmy delniku naprosto nic spolecneho. Proc se stavite za tento pozadavek, tomu vubec nerozumim, ponevadz souhlasite-li s tim, aby obhajci byl ulozen pisemny slib mlcelivosti, musite rici take "b", a na nesplneni slibu ulozit urcitou sankci. (Posl. dr Neuwirth [nemecky]: Advokatni komora je jineho mineni!) To ja uznavam, ale komuniste snad by se nemusili staveti za pozadavky advokatni komory, ja aspon to nepovazuji za tridni pozadavek, ponevadz tim neni iritovano nic.

Pokud jde o duvernika [odst. 3, § 36 c) ], vite, ze jest tam opatreni, ktere ma kryt zajem statu, ale ktere dovoluje kdykoliv, vzdy a okamzite tam poslat duvernika, ktery je hoden viry, a neni s tim spojeno nebezpeci. Pokud se tyka problemu, spojenych s trestnim rizenim, rekl jsem k tomu stanovisko v uvodni zprave. Je dulezite si predstaviti, ze jde o vysoke zajmy statu a ze trestni rizeni musi najiti urcite vychodisko, slucitelne se sluzbou prisluhovani prava s pravem obhajoby, ale take s tim, co prave temito zakony ma byti kryto. Rizeni nesmi nikdy umozniti, aby co zakon chce, bylo kryto rizenim a stalo se verejne znamym celemu svetu, urbi et orbi.

To jsou poznamky, ktere mam k pozmenovacim navrhum strany komunisticke. Navrhuji, aby byly zamitnuty. Tvrdim, jestlize v ostatnich principielnich otazkach s touto osnovou zakona souhlasite - a to take delate, ponevadz chcete ji pozmenovat - tyto pozmenovaci navrhy nejsou duvodem, nybrz nanejvys zaminkou, abyste s touto osnovou zakona nesouhlasili. (Vykriky poslancu sudetskonemecke strany.) To se netyka, panove, vas, to jde tamto - ukazuje na poslance komunisticke) nalevo.

K teto osnove zakona ucinil urcite poznamky p. kol. Smetanka, ktery se rozsiril o navrhu, o nemz mluvil v brannem vyboru. Jde o to, ma-li byti spojena s odsouzenim pro zlocin velezrady dalsi ztrata cestneho prava obcanskeho, specialne ztrata prava volebniho. Prohlasuji, ze vecne tento navrh mohu prijmout, ale je to prece jen vysek urcite sirsi materie a primlouvam se, aby tato materie byla zkoumana prislusnym resortem, aby se prislo s urcitym navrhem, kde by v celku tato otazka byla vyresena. Ovsem ohrazuji se proti tomu, aby jakakoliv ustanoveni tohoto smeru pusobila zpetne. Nejde jen o problem velezrady, nybrz jde o radu zlocinu, ktere podle meho soudu znemoznuji, aby takova osoba se mohla stati kdy, reknu primo v zivote, clenem nejakeho demokratickeho voleneho sboru, zejmena clenem Narodniho shromazdeni.

Ke konci mi dovolte, abych s dikem kvitoval, ze strany nemecke, t. zv. aktivisticke, bezpodminecne se prihlasily k teto osnove zakona a tim se prihlasily bezpodminecne ke statu a jeho republikansko-demokraticke forme. Nutno to kvitovati tim vice, ze i ony jsou v prostredi psychosy, v prostredi napjatem a vzrusenem, o nemz nam podali dukazy sami pani recnici se strany sudetskonemecke. Je to urcita odvaha, na niz nesmi byti zapomenuto. A myslim, ze je to dobry zaklad, dobry pilir, na nemz bude vybudovana shoda ve vsech smerech mezi dvema velkymi narody, obyvajicimi tento stat, mezi narodem ceskoslovenskym a narodem nemeckym. Opakuji znovu, jako ceskoslovensky nar. socialista, jako legionar, ze nasim jedinym pranim je, aby se nase republika vyvijela v intencich a tendencich, ktere byly zakladem naseho boje osvobozovaciho a ktere jsou take zakladem cele nasi budoucnosti, v intencich a podle zasad presidenta Masaryka, ze staty a narody se udrzuji silami, jimiz vznikly. (Potlesk.)

Doporucuji, aby posl. snemovna prijala osnovu nezmenene tak, jak byla schvalena ustavne-pravnim vyborem. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Davam slovo zpravodaji vyboru branneho, p. posl. Pekarkovi.

Zpravodaj posl.Pekarek: Slavna snemovno! Pan zpravodaj ustavne-pravniho vyboru reagoval na nektere projevy panu clenu snemovny k osnove zakona, jimz se meni zakon na ochranu republiky. Nemel bych tedy vlastne dale se jejich projevy obirati, ale pres to, kdyz jsem poslouchal poznamky pp. poslancu sudetsko-nemecke strany ke slovum pana zpravodaje, jsem si rekl, ze je prece jen treba neco dodati.

Pan posl. Sandner nam doporucoval, abychom kracel cestou Chelcickeho misto cestou Zizkovou. Jiz kol. Richter prohlasil, ze Chelcicky nebyl nasim vudcem, a velmi spravne poznamenal, ze jsme meli mnoho myslitelu, mnoho duchovnich vudcu vedle valecniku a ze pro nas je s hlediska vselidstvi a lidske spolecnosti vubec velmi vyznamne a cestne, ze myslenky nasich ceskych myslitelu prekrocily hranice ceskeho statu, ze pusobily daleko sireji nez pouze v mezich sidliste ceskych lidi. Tim je jasne naznaceno, ze nase sila vzdycky byla vetsi v mysleni nez ve valecnych cinech.