Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 39. schuze (obsah, prilohy) | Utery 28. dubna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann

241 poslancu podle presencni listiny.

Clenove a zastupci vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, Machnik; za ministerstvo nar. obrany odb. prednosta dr Vorel a brig. general Cizek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci Nebuska, dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 12 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Zidovskemu.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Klieber.

Klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska vyslal: do vyboru branneho posl. Sirokeho za posl. Dvoraka; do vyboru imunitniho posl. dr Clementise za posl. Klimu; do vyboru rozpoctoveho posl. Beuera za posl. Schenka, posl. dr. Jar. Dolanskeho za posl. Zapotockeho; do vyboru soc.-politickeho posl. Dollinga za posl. Schenka; do vyboru techn.-dopravniho posl. Synka za posl. Sirokeho; do vyboru ustavne-pravniho posl. B. Kohlera za posl. dr Jar. Dolanskeho; do vyboru zemedelskeho posl. Slanskeho za posl. Zupku; do vyboru zivn.obchodniho posl. Nepomuckeho za posl. Dvoraka; do vyboru zdravotnickeho posl. Schmidke za posl. Machacovou; do vyboru inkompatibilitniho posl. dr Clementise za posl. dr Jar. Dolanskeho.

Volebni soud v Praze sdelil pod cis. 60/36 sve usneseni ze dne 25. dubna 1936, jimz bylo nalezeno, ze posl. Dvorak pozbyl poslaneckeho mandatu a ze na mandat takto uprazdneny nastupuje nahradnik z teze kandidatni listiny Karel Prochazka, hornik v Plzni, Kolarova cp. 16.

Dotaz posl. Curika a Vencla predsedovi vlady a ministru financi o nalehave potrebe upravy verejne spravy ve Slezsku (c. D 122-IV).

Odpovedi:

min. post a telegrafu na dotaz posl. Jobsta c. D 88-IV;

min. zeleznic na dotaz posl. Wollnera c. D 103-IV.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 418, 419.

Interpelace tisk 395 (I az IX).

Zapisy o 34. a 35. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Predseda (zvoni:) Pristoupime k projednavani poradu, jehoz prvym odstavcem jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho o vladnim navrhu (tisk 373) zakona, jimz se meni a doplnuje zakon na ochranu republiky (tisk 394).

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto osnove zakona slouceno bylo s jednanim o osnove, ktera jest na poradu jako dalsi odstavec 2, to jest:

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho o vladnim navrhu (tisk 370) zakona o obrane statu (tisk 400).

Sloucene projednavani se navrhuje proto, ponevadz jde o osnovy vecne spolu souvisici.

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto dvou odstavcu? (Namitek nebylo.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodaji pri odst. 1 poradu jsou: za vybor ustavne-pravni p. posl. F. Richter, za vybor branny p. posl. Pekarek.

Davam slovo prvemu p. zpravodaji - za vybor ustavne-pravni - posl. F. Richterovi.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavna snemovno!

Soucasne projednavani osnovy zakona, jimz se meni a doplnuje zakon na ochranu republiky, s osnovou zakona o obrane statu ukazuje na vnitrni souvislost obou osnov. Take novelisace zakona na ochranu republiky ma za ucel zabezpeciti a zvysiti nasi obranu, a to ucinnejsimi prostredky prava trestniho. Ma-li byti priprava obrany statu v odpovednem okamziku plne ucinna, nemaji-li prijiti na zmar velke hmotne obeti vynalozene na obranu statu, je bezpodminecne nutno, aby ruzne skutecnosti, opatreni a predmety, ktere se tykaji obrany statu, zustaly utajeny. Nynejsi neklidne pomery mezinarodni tento zajem jeste zvysuji a nalehave kladou otazku, zda nase trestni zakony dostatecne zabezpecuji obranu statu proti vyzrazeni a vyzvidani vojenskeho tajemstvi, tedy proti nejnebezpecnejsim zlocinum proti statu. Je nutno poukazati predevsim na to, ze pocet osob stihanych u obcanskych trestnich soudu pro zlociny vojenske zrady stoupa: z pulrocniho prumeru 229 r. 1934 stoupl pocet ten na 281 v r. 1935. Ze srovnani naseho zakonodarstvi s cizinou vychazi, ze spionaz a pribuzne delikty jsou tam daleko prisneji trestany nezli u nas. Zkoumala se take prakse nasich soudu a otazka, zda platne predpisy neumoznuji nekdy nevhodnou mirnost v postupu proti vinikum.

Z techto uvah vyslo, ze tresty, ustanovene na vojenskou zradu a delikty pribuzne - jsou to nedovolene zpravodajstvi a ohrozovani obrany republiky podle §§ 23 a 24 zakona na ochranu republiky - svou prisnosti neodpovidaji vyznamu statku, jez maji byt chraneny, ze jsou nedostatecnou odplatou i vystrahou a ze zejmena mirnosti naseho zakonodarstvi a prakse soudni nase republika se stava uzemim, jez pro male risiko primo pritahuje osoby, ktere z povolani, pro zisk anebo se zasti proti statu se davaji strhnout k zlocinnym podnikum proti obrane statu. Temto nedostatkum celi § 1 osnovy, jenz vesmes zvysuje trestnost vojenske zrady podle §u 6, cis. 2 az 4 zakona na ochranu republiky a pro pripady nejtezsi, § 6, cis. 2 zvysuje zakladni sazbu na tezky zalar od 5 do 20 let a za pritezujicich okolnosti uklada trest smrti. Podobne dalsi paragrafy osnovy (§§ 2 az 4) zvysuji zakladni sazby pro ciny podle §§ 23 a 24 zakona na ochranu republiky.

Vedle opatreni prave uvedenych osnova zakona rozsiruje jeste § 23 o dalsi skutkove podstaty, uvedene v §u 3 osnovy. Podle techto ustanoveni podlehaji trestu informace o same vojenske zrade nebo o urednim patrani nebo trestnim rizeni, tykajicich se vojenske zrady, jsou-li poskytnuty osobe nepovolane, a podstatne se omezuje zpravodajstvi o vecech prave uvedenych. Zpravodajstvi o vojenske zrade, o urednim patrani a rizeni, tykajicim se vojenske zrady, je dano pod kontrolu ministerstva nar. obrany po pripade uradu, kteremu tuto kontrolu ministerstvo sveri. Zduraznit nutno zejmena, ze omezeni zpravodajstvi se vztahuje i na pripady, kdy vojenska zrada neni jeste predmetem patrani nebo rizeni trestniho. Kdo se dovi o zlocinu takovem, musi splniti predevsim povinnost ulozenou a sankcionovanou §em 12 zakona na ochranu republiky, t.j. uciniti oznameni uradu. Temito ustanovenimi ma byti zabraneno, aby se vojenska tajemstvi prozrazovala cestou neprimou a zdanlive nezavaznou ze spisu, ze spisovych opisu a pod. a aby se predcasne a nevhodne upravenym zpravodajstvim nemarilo patrani a stihani zlocincu.

Bude ovsem na ministerstvu nar. obrany, aby upravou zpravodajske cinnosti vhodne a vcas informovalo verejnost a zabranilo tak nekdy sireni zprav znepokojujicich a poplasnych, coz je stejne malo vitane.

Opravnena snaha, aby samo rizeni o zlocinech vojenske zrady a deliktech pribuznych nebylo prostredkem k poznani vojenskych tajemstvi, se projevuje i v ustanoveni §u 6 osnovy, jez k obhajobe v rizeni o zlocinech podle §u 6 a §u 12 zakona na ochranu republiky pripousti jen os oby duveryhodne, zavazane slibem, chraniti tajemstvi vojenska pred osobami nepovolanymi. Pozadavek dukladne pripravy obhajoby predpoklada dukladnou znalost trestnich spisu. V tom spociva ovsem zase nebezpeci pro utajeni veci dulezitych pro obranu statu, uvazime-li zejmena, ze obhajcem je osoba vysokoskolskeho vzdelani. § 6 preventivne znemoznuje, aby se vojenske tajemstvi za takovych okolnosti prozradilo tim, ze pripousti k obhajobe jenom osoby zvlaste vybrane.

Uklada-li ustanoveni osnovy zakona v takovem pripade obhajcum povinnost pisemneho slibu, neni tim ustanoveno nic nasemu pravnimu radu neznameho. Zesileni povinnosti stanovenych zakonem jeste zvlastnim slibem mame i v ustanoveni pro cleny Narodniho shromazdeni, presidenta republiky, svedky a pod.

V §u 7, odst. 2 se omezuje na nejnutnejsi miru popis veci dulezitych pro obranu statu v urednich pisemnostech, jez se dodavaji jinam nez uradum. Neomezuje se tim dukladnost na pr. rozsudku, nybrz jen zbytecne rozvadeni duvodu, ku pr. podrobnym popisem protiplynove masky, jenz by prozradil, co ma byt utajeno. Odst. 3 §u 7 osnovy umoznuje vylouciti pri hlavnim preliceni neverejnem pritomnost duvernika podezreleho, aniz se tim ovsem vylucuje funkce duvernika vubec.

§ 5 vychazi z potreby rychleho a odborneho projednavani pripadu vojenske zrady a pripadu neprekazeni nebo neoznameni trestnich podniku podle §u 12 zakona na ochranu republiky. Spesnost rizeni o techto deliktech jest ostatne zvlast zduraznena v odst. 1 §u 7 osnovy. Pro zlociny §u 6 a §u 12 zakona na ochranu republiky budou prislusny urcite soudy krajske, ustanovene vladnim narizenim a fungujici pro obvody nekolika krajskych soudu, a u tech soudu zase urcite senaty, v nichz jako treti votant bude zasedat prava znala osoba vojenska, jmenovana ministrem nar. obrany. Temito opatrenimi se docili soustredeni a specialisace ve vykonu prava.

Na toto soustredeni a specialisaci mysli take odst. 4 §u 5 osnovy tim, ze umoznuje, aby podle vhodnosti a tedy k navrhu i pripravne rizeni o trestnich cinech prave uvedenych bylo soustredeno u jednoho vysetrujiciho soudce prislusneho kraj. soudu.

Urychleni rizeni umoznuje take odst. 3 §u 5 tim, ze v pripade konkurence cinu trestnich soud prislusny podle odst. 1 muze rozhodovati jenom o takovych cinech, ktere jsou s trestnymi ciny §u 6 a §u 12 zakona na ochranu republiky ve skutkove souvislosti, nepatri-li ovsem pred soudy porotni. Tyto a jine ciny trestne je nutno vylouciti.

Odst. 2 §u 5 upravuje pomer pro otazku prislusnosti soudu podle odst. 1 k soudum vrchnim jako k soudum statnim.

Za § 7 osnovy byl vlozen novy § 8, upravujici slozeni senatu divisnich soudu, pokud jim nalezi rizeni o zlocinech a precinech podle zakona na ochranu republiky (§ 37 cit. osnovy zakona). Senaty normalni, slozene ze dvou osob justicni sluzby a dvou laiku, se nahrazuji triclennym senatem, slozenym jedine z pravnickych odborniku. Je tak dosazeno jednak konformity se senaty, soudicimi osoby obcanske, jednak vetsiho zabezpeceni vojenskeho tajemstvi.

Osnova nesporne stanovi odchylky od platnych ustanoveni trest. rizeni, odchylky ty vsak byly nutne. Jde nejen o radny vykon prava a moznost bezpecne obhajoby, nybrz prave o dulezita vojenska tajemstvi, jez nesmi byti zrazena. Rizeni musi byti tak upraveno, aby se neminulo cilem. Pri zabezpeceni obhajoby postihnouti totiz tezke protistatni zlociny vojenske zrady, ale zaroven rizenim samym vojenske tajemstvi neprozraditi. Cile toho jest osnovou dosazeno.

Ustavne-pravni vybor v nekterych bodech vladni navrh doplnil. O novem §u 8, ktery mel za nasledek precislovani §u 8 a §u 9 puvodni osnovy, uz jsem se zminil. V §u 1 vsunute slovo "nebo" a v §u 3 doplnena prvni veta sleduji ucel jasnosti zneni zakona. Doplnujici veta k odst. 2 §u 6 osnovy umoznuje ochranu advokatu, kteri maji byti ze seznamu obhajcu vymazani, tim, ze uklada ministerstvu, aby pred tim vyslechlo prislusnou advokatni komoru. Doplnek k odst. 4 tehoz paragrafu ustanovuje, ze o pripustnosti neaktivnich dustojniku justicni sluzby k obhajobe rozhoduje ministerstvo nar. obrany.

Forma novelisace zakona na obranu republiky byla volena, jak uvadi vladni motivace, z toho duvodu, aby nebylo nutne opakovati cetna ustanoveni, ktera plati spolecne jak pro vojenskou zradu, tak i pro jine ciny, trestne podle zakona na ochranu republiky. Plati tedy ustanoveni §u 29 o trestech penezitych a zabaveni jmeni, §u 30 o trestech nahradnich, §u 31 o zabrani a propadnuti predmetu a hodnot, ktere si z trestneho cinu pachatel ziskal nebo kterymi cin trestny byl spachan, dale o ztrate cestnych prav obcanskych, o vypovedeni, podminecnem odsouzeni atd.

Jmenem ustavne-pravniho vyboru navrhuji slavne snemovne, aby osnovu schvalila ve zneni vladniho navrhu s doplnky, usnesenymi ustavne-pravnim vyborem, a aby take schvalila uvozovaci formuli a nazev zakona, jak jsou uvedeny ve vladnim navrhu. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji - za vybor branny - p. posl. Pekarkovi.

Posl. Pekarek: Damy a panove!

Cela ceskoslovenska verejnost byla dennim tiskem, zpravami ze sboru zakonodarneho i take rozhlasem informovana, jakeho dosahu a vyznamu jsou obe dnes projednavane osnovy zakonu, zejmena osnova zakona o obrane statu.

Vzpominam si velice zive na komentare, kterymi v r. 1934 bylo provazeno projednavani tri vojenskych osnov: o delce presencni sluzby, o brannem prispevku a o zapocitavani presencni sluzby vojenske. Tehdy se jiste pravem zduraznovalo, ze by bylo navenek, na verejnost a zejmena oproti cizine velmi dobre pusobilo, kdyby vsechny tri osnovy byly byvaly projednany najednou a kdyby se jim bylo dostalo spontanniho souhlasu zakonodarnych sboru, zejmena stran statotvornych. Soudim, ze tomuto nedostatku dnes bylo odpomozeno. Obe osnovy zakonu se projednavaji zaroven, a jsem pevne jiz predem presvedcen, ze obema osnovam se dostane prijeti takovou vetsinou posl. snemovny, ze veskera cizina, ktera sleduje nase jednani, jiste musi byti pevne presvedcena, ze jsme nejen odhodlani hajiti svuj stat, nybrz ze chceme take podniknouti vse, aby prostredky nasi obrany fungovaly tak, aby vule k obrane kdykoliv, za jakychkoliv okolnosti, a pravim otevrene, proti komukoli, byla provazena skutecne raznymi ciny. Nevaham konstatovati, ze parlamentni sbory, ktere byly povereny projednavanim obou vladnich navrhu, pres veskeru akutnost problemu projednaly oba tyto navrhy velmi urychlene, ale vtiskly jiste obema temto osnovam svoje prani, upravily je tak, jak podle nejlepsiho vedomi a svedomi techto sboru bylo v zajmu obrany statu, ale take v zajmu obcanstva, jemuz se obema temito osnovami zakonu ukladaji urcite povinnosti a take velmi zavazna omezeni v obcanskych svobodach.

Jako referent o osnove zakona, kterou se ma obrana statu a armada jako vykonny organ teto obrany zabezpeciti proti spionazi, i jako mluvci politicke strany, ktera vzdy a za kazde prilezitosti nevahala prohlasiti v teto snemovne a ciny doloziti svuj kladny pomer k armade, mam zvlaste za svoji povinnost, abych tento zpusob projednavani obou osnov pred plenem posl. snemovny konstatoval a zduraznil. Je to treba konstatovati jiz proto, aby bylo na vsechny strany jasno, ze statotvorni cinitele v tomto state se probojovali k spravnemu nazoru na ukoly a poslani ceskoslovenske armady. Musi to byti receno zejmena dnes, aby do vsech vrstev obyvatelstva proniklo presvedceni, ze jiz davno ve studnici zapomenuti zanikl ten smutny fakt, ze bylo potrebi let, nez se probojoval nazor, ze jest statnim zajmem armadu obyvatelstvu ukazovat, nikoliv skryvat ji na periferii mesta, A trebaze to zni hodne tvrde, reknu take docela otevrene, ze kdyby nebylo opetovne zkusenosti, ze povahy vetsiny narodu nelze preformovati, i dnes mnoho politiku by se divalo na armadu jako na zarizeni, jez nasi demokraticke, pokrokove, na vecny mir zarizene republice dela toliko starosti. Je nepopiratelnym ziskem ucinenych zkusenosti, ze nas naucily pravemu vztahu k armade jako nastroji nikoliv utlaku a vyboje, nybrz jako nastroji svobody. Svycarsko jiste neprestalo byti zemi, ktera prisne dba obcanskych svobod, a prece jen clen spolkove rady Motta, kdyz se jednalo o zakonu o vojenskych skolach, nevahal na adresu odpurcu prohloubeni obrany statu pronesti toto (cte): "Chtiti zemi, jako je nase, ktera nikdy nepomyslela na nespravedlivou valku, upriti prostredky na obranu, zasevati ve vojsku nekazen a choutky ke zrade, je sebevrazedne silenstvi, urazka vlasti a vsech politickych hodnot, a my Svycari nedopustime, aby tuto cinnost provadely skupiny silencu nebo zlocincu, ktere jsou nakazeny nezhojitelnymi utopistickymi myslenkami."

Osnova zakona, kterou se meni platny zakon na ochranu republiky, sleduje prave tendenci, aby branna moc byla chranena pred nejtezsim zlocinem, ktery na armade muze byti spachan, totiz pred zlocinem vojenske zrady. Zakon na ochranu republiky pomysli jiz v puvodnim svem textu na jistou ochranu proti ukladum, jez by smerovaly proti existenci, bezpecnosti a samostatnosti republiky a take proti jejim demokratickym radum. Logicky tedy skutecne jiz tento zakon poskytuje jistou ochranu a stanovi urcite sankce na ochranu republiky. Ale tyto sankce nepostacuji, zejmena nepostacuji tam, kde je potrebi, aby urcite zkusenosti, urcita opatreni, urcite predmety, ktere se tykaji obrany statu, zcela spolehlive zustaly utajeny, ponevadz jinak hrozi nebezpeci, ze vojenska opatreni budou nepritelem paralysovana a tim samozrejme i znehodnocena.

Proc bylo potrebi zejmena zostriti ustanoveni zakona na ochranu republiky? Mluvil o tom jiz kol. referent za ustavne-pravni vybor, poukazav na to, ze se u nas neobycejnou merou rozmohla vojenska spionaz. Podle statistickych vykazu bylo r. 1934 u obcanskych soudu projednano 458 pripadu vojenske zrady. Za prvni pololeti r. 1935 bylo u obcanskych soudu projednano jiz 281 pripadu vojenske zrady. A spravne konstatoval kol. Richter, ze tento vzrust nutno pripocisti na ucet velmi nepatrnych, velmi mirnych trestnich sankci, jez jsou uvedeny v §u 6 zakona na ochranu republiky. Krome toho nutno uvaziti, ze, snazime-li se v rade zjevu naseho hospodarskeho a socialniho zivota zlepsovati zarizeni naseho statu, prizpusobovati se pokroku ciziny, je potrebi, abychom i v obrane statu podnikli vsechno, co vetsina ostatnich statu uz pred nami ucinila. Nesmime zapominati, ze na pr. Polsko zavedlo na zlociny vyzvedacstvi trest smrti uz r. 1934, na mirnejsi zlociny pak dlouholety az dozivotni zalar, Francie na tezsi zlociny r. 1934 trest smrti podle zakona na potlaceni vyzvedacstvi, ze Madarsko vydalo r. 1934 zakon, kterym se stanovi trest smrti na tezsi zlociny vyzvedacstvi, a ze obecny trestni zakon z r. 1929 v Jugoslavii a vojensky trestni zakon z r. 1930 zavedl na vojenskou zradu trest smrti. Ze Nemecko a SSSR nezavedly tresty mirnejsi, o tom nas presvedcuji vsechny zpravy, pokud aspon z techto statu pronikaji do zahranici.