Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 38. schuze (obsah) | Patek 24. dubna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, Pik.

131 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Cerny, dr Derer.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 4 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Beckovi, Stundovi, Rybarikovi, Knotkovi, Bruknerovi, Bayerovi, Uhlirovi, Polivkovi, dr inz. Touskovi.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Krejci.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Becko na 21. a 23. dubna 1936.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu csl. soc. demokraticke strany delnicke posl. Remese za posl. Esnera.

Dotaz posl. Maye ministru soc. pece o protizakonnem jednani rumburske okr. nemocenske pojistovny (D 120-IV).

Odpovedi:

min. financi a min. soc. pece na dotaz posl. Jarosse a dr Holoty c. D 57-IV,

min. post a telegrafu na dotaz posl. Knorre c. D 69-IV.

pocatkem schuze: zpravy tisky 397, 400, 402 az 417.

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 37. schuzi snemovny projevy hrube urazlive z reci posl. Slanskeho.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prvniho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni senatu (tisk 351) o vladnim navrhu zakona (tisky sen. 64 a 118), kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 24. listopadu 1926, c. 218 Sb. z. a n., o puvodskem pravu k dilum literarnim, umeleckym a fotografickym (o pravu autorskem) (tisk 383).

Zpravodajem jest p. posl. F. Richter. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavna snemovno!

Novelisace zakona cis. 218/26 o pravu autorskem, ktera jiz ostatne byla projednana a schvalena senatem, byla vyvolana nutnosti prizpusobit nase pravni predpisy bernske umluve o ochrane del literarnich a umeleckych v jejim novem zneni, dohodnutem na mezinarodni konferenci, konane v Rime v kvetnu a v cervnu 1928. Konference teto se take cinne zucastnilo Ceskoslovensko.

Uprava nova se zaklada zejmena na dvou ustanovenich rimskeho textu, totiz na clanku 9 a na clanku 11 bis. Vzhledem k clanku 9 umluvy bylo nove upraviti § 24 platneho zakona o autorskem pravu a k clanku 11 bis prihlizi osnova pri zmene § § 21, 31 a 36 zakona a podle tohoto clanku take zavadi nove ustanoveni § 16, lit. a).

Ostatni ujednanim rimske konference jsou jiz obsazena v nasem modernim zakonu autorskem, namnoze i predstizena. Toto prizpusobeni naseho zakona je podminkou pristupu Ceskoslovenske republiky k rimskemu textu.

Pristup, ktery byl jiz proveden radou evropskych i mimoevropskych statu, je nutny take proto, ze se chceme sucastnit konference, kterou svolava Jednota na ochranu autorskych prav k literarnim a umeleckym dilum na letosni rok do Bruselu.

Uvedene prilezitosti novelisace bylo jeste pouzito dale k tomu, aby ve forme doplneni nebo zmeny byla do zakona vsunuta dalsi ustanoveni, jez jsou oduvodnena dosavadnimi zkusenostmi nebo potrebami vyvolanymi rozvojem technickych prostredku pro sireni del, podlehajicich ochrane puvodske.

Tendence osnovy je zhruba ochranu puvodskou rozsirit a zesiliti. V jednotlivostech si dovoluji uvesti toto:

V cl. I, cis. 1 osnovy se doplnuje § 4, odst. 2, cis. 6 zakona v tom smeru, ze ochrana prava puvodskeho se vyslovne rozsiruje i na t. zv. regulacni plany obci, casti obci nebo celych oblasti, pokud ovsem nejde o problemy ciste technicke, nejdouci, jak pravi vladni navrh ve svych duvodech, nad ramec technicke abecedy. Ustanovenim timto jsou vylouceny pochybnosti o subsumpci takove tvorive cinnosti umeleckeho razu pod ochranu prava autorskeho a autor je chranen proti vyuziti svych myslenek bez dohody a bez primerene odmeny.

V souvislosti s timto i ustanovenim byl doplnen i § 18 zakona autorskeho dalsim odstavcem 3. Podle tohoto noveho ustanoveni ani vlastnicky prevod planu nebo nacrtku k dilu umeni stavitelskeho nebo regulacniho a uplata za to nezahrnuje v sobe opravneni vlastnika k jeho provedeni nebo jine exploitaci bez zvlastni dalsi odmeny pro autora, leda by slo o prevod vlastnictvi darovanim (cl. I, c. 3 osnovy).

Dulezite je ustanoveni cl. I, c. 2, ktere se ma zaraditi do zakona c. 218/26 jako novy paragraf 16 a) a ktere take nese samostatny nadpis: Rozsirovani dila rozhlasem (radiem). Ustanoveni toto je vyjimkou ze zasady vyhradnosti prava autorskeho a bylo predmetem obsahlych diskusi na rimske konferenci. Ustanoveni toto se opira, jak jiz uvedeno, o cl. 11 bernske umluvy, ktery dovoluje, aby staty nalezejici k Jednote si upravily podminky, za kterych se vykonava pravo puvodske pri sdelovani del literarnich a umeleckych obecenstvu radiem. Pri rimskych jednanich se vyslovili zastupci republiky Ceskoslovenske pro zakonnou licenci ve prospech rozhlasovych podniku, ovsem za urcitych vyhrad. Podle §u 16, lit. a) svoleni autora dila literarniho, umeleckeho a fotografickeho k jeho sireni rozhlasem muze byti odepreno jen tehdy, je-li to oduvodneno povahou dila nebo nemajetkovymi zajmy puvodskymi. Pri tom zustava autorum narok na primerenou odmenu, stanovenou pripadne i soudem, a licence muze platiti pouze pro tuzemske spolecnosti radiove, bud statni nebo provozovane pod dohledem a s ucasti statni. Vyjimka ze zasady je oduvodnena zajmy verejnymi a celkem je tu dobre vyresen rozpor zajmu verejnosti a zajmu autorskych. Pokud jde o dilo literarni, jsou z licence vyloucena dila jeste uplne nevydana.

V cl. I, cis. 4 novelisaci §u 21 se rozsiruje obsah prava puvodskeho i na pravo verejneho prednesu dila literarniho nastroji, na nez bylo preneseno, a na verejny prednes vubec i u del vydanych. Vzhledem k tomuto ustanoveni bylo nutno zrusiti licenci podle §u 23, cis. 7 autorskeho zakona, jez byla nahrazena licenci novou v obecnem zajmu. Neni totiz zasahem do prava puvodskeho, uzije-li se vydaneho dila pri samostatne prednasce vedecke nebo pri verejnem prednesu k ucelum skolskym a vychovnym (cl. I, cis. 5 ). Novelisovany § 21 mysli vedle radia uz i na jine technicke prostredky, jimiz by bylo lze siriti dila podrobena ochrane puvodske. Podle zmen v §u 21 bylo upraveno zneni §u 27, odst. 1.

Ustanoveni cl. I, cis. 6, jimz se novelisuje § 24 zak. c. 218/26, se primyka k clanku 9 bernske umluvy ve zneni rimske konference a obsah jeho je jasny. Podle obsahu tohoto paragrafu byl upraven i text nadpisu. Senat Narodniho shromazdeni doplnil vypocet stati podminecne podrobenych ochrane puvodske jeste o state jednajici o otazkach kulturnich.

Ochranu autorskych zajmu pri provozovani del hudebnich - s vyjimkou provozovani divadelniho - vykonava u nas autorske sdruzeni k spokojenosti jak samych autoru, tak i tech, kdo k uvedenym produkcim potrebuji autorskeho svoleni. Stejne jako u nas jsou tyto pomery usporadany i v cetnych jinych statech. Cislo 8 cl. I zamysli toto usporadani postaviti na pevnou basi, zejmena v tom smyslu, ze by jednomu tuzemskemu odbornemu sdruzeni mohlo byti rozhodnutim ministra skolstvi a nar. osvety propujceno za podminek v zakone a ve vladnich narizenich urcenych vyhradne pravo k ochrane takovych autorskych zajmu nebo jejich urciteho useku. Toto ustanoveni je dosti pruzne, aby se mohlo vyhoveti potrebam doby a pomeru a aby take propujceni opravneni mohlo byti i odvolano.

O vhodnosti tohoto noveho predpisu vyskytly se sice pochybnosti se strany autoru del literarnich, avsak techto autoru se predpis jednak netyka, jednak veskere organisace skladatelske se vyslovily jednomyslne pro navrhovane usporadani pomeru. Ostatne jde tu o kodifikaci stavu, ktery se uz po radu let, jak uvedeno, zachovava. V tomto ustanoveni senat vsunul vhodne citaci §u 30, odst. 1.

Zmeny §u 31 a §u 36 zakona c. 218/26 obsazene v cis. 9 a 10 cl. I osnovy rozsiruji ochranu autorskou pro dila umeni vytvarneho a pro dila fotograficka i na sireni rozhlasem podle ujednani rimske konference, ale i nad to i na sireni jinymi technickymi prostredky vzhledem k ocekavanym vyvojovym moznostem.

Jmenem ustavne-pravniho vyboru, slavna snemovno, dovoluji si navrhovati, aby osnova byla schvalena s nadpisem a uvozovaci formuli ve zneni, jak byla prijata senatem Narodniho shromazdeni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada, pristoupime proto k hlasovani.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Osnova zakona ma dva clanky, nadpis a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi dvema clanky, nadpisem a uvodni formuli, podle zpravy vyborove, ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem, ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu.

Predsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo druhe cteni provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 24. listopadu 1926, c. 218 Sb. z. a n., o puvodskem pravu k dilum literarnim, umeleckym a fotografickym (o pravu autorskem) (tisk 383).

Zpravodajem vyboru jest p. posl. F. Richter.

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. F. Richter: Neni jich.

Predseda (zvoni): Neni zmen.

Kdo ve druhem cteni souhlasi s osnovou zakona tak, jak ji posl. snemovna prijala ve cteni prvem, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona take ve cteni druhem, a to ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu.

Tim vyrizen jest 1. odstavec poradu.