Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 37. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 23. dubna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch.

Zapisovatele: de Witte, R. Bohm.

215 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri inz. Dostalek, Tucny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Mistopredseda dr Markovic zahajil schuzi ve 3 hod. 17 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli: na dnesni den posl. Knotek; na dnesni a zitrejsi den posl. dr Domin; na tyden posl. Macoun.

nemoci posl. Stejskal, dr Kozak.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. Dubicky, Szentivanyi, dr Stanek, Razus.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznana dodatecna omluva posl. dr Domina na den 21. dubna 1936.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu narodniho sjednoceni posl. dr Domina za posl. Jezka.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu csl. soc. demokraticke strany delnicke posl. Revaye za posl. dr Markovice, posl. Vaverku za posl. dr Goldsteina.

Do vyboru branneho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. F. Nitsche za posl. dr Kollnera.

Do vyboru imunitniho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. dr Jar. Dolanskeho za posl. dr Clementise.

pocatkem schuze: zprava tisk 398.

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 36. schuzi snemovny dne 21. dubna 1936 projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. Svermy.

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu prveho odstavca poriadku, ktorym je:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona (tisk 159), kterym se meni § 23, odst. 2 zakona o zastavovani cinnosti a o rozpousteni politickych stran (tisk 385).

Zpravodajom je p. posl. dr Suchy.

Budeme pokracovat v rozprave zapocate v 36. schodzi snemovne dna 21. aprila t. r.

Lehota recnicka je 40 minut.

Prihlaseni su este recnici na strane "proti": pp. posl. dr Wolf, dr Rasin, Slansky.

Udelujem slovo prvemu prihlasenemu recnikovi, p. posl. dr Wolfovi.

Posl. dr Wolf (polsky): Slavna snemovno!

Zridka se naskytne ve statnim a parlamentnim zivote takova zvracenost jako osnova, ktera jest obsahem dnes nam predlozeneho navrhu zakona o obnoveni zmocneni vlady k rozpousteni stran a nahradnich stran. Nezminuji se jiz o tom, ze se mi zda smesnym, ze se maji obnoviti predpisy zakona ze dne 25. zari 1933, c. 201 Sb. z. a n., o rozpousteni politickych stran, zakona, ktery jiz davno prestal existovati, nebot prirozenym zjevem vsech zivotnich ukazu jest, ze, co jednou neexistuje, nemuze byti obnoveno, ale nejvetsi zvracenost je v tom, ze cela tato osnova zakona primo odporuje ustave a celemu statnimu zrizeni a zasazuje nejvetsi ranu jeho demokraticko-republikanske forme, pro jejiz ochranu ma byti uvedena v platnost, jak to prohlasuje § 1 osnovy tohoto zakona. Zdalo by se, ze vladnouci a odpovedni cinitele v tomto state od te doby, kdy tento zakon povstal, meli se presvedciti, ze takovy zakon jest nelogicky a skodlivy pro cele statni zrizeni a pro vaznost statu za hranicemi, a spise se radovati, ze casem jiz jednou ta cerna skvrna zmizela s promitaciho platna republiky, ale zatim dnes zase prichazeji s jeho obnovenim.

Lid je jediny zdroj veskere statni moci v republice Ceskoslovenske, vyhlasuje jako nejvyssi zasadu ustavni listina v §u 1, a cele nase statni zrizeni se ma opirati o rovnost pred pravem, o svobodu a obcanska prava, zarucena v hlave V ustavni listiny, a na teto rovnosti jest vybudovana instituce, skrze kterou lid ma vykonavati tuto svou moc, t. j. Narodni shromazdeni. Proto take spravedlive ustava v § § 8 a 13 zavadi do obou snemoven Narodniho shromazdeni volby nejen vseobecne, rovne, prime a tajne, nybrz i podle zasady pomerneho zastoupeni, a nase volebni rady, opirajice se o to, uvadeji do zivota politicke strany, aby umoznily pomerne zastoupeni.

Strany jsou tedy vyrazem vule lidu a proto i zakladem demokratickeho zrizeni statu, ale zaroven v tomto smyslu jsou samym lidem, jenz jest nositelem a vyrazem zdroje veskere statni moci, nebo jeho soucastkami. Vypojeni strany z vykonavani teto statni moci jest tedy otresenim a ohrozenim zarucenych obcanskych prav a svobod a zaroven demokraticko-republikanske formy statu, a to musi byti primym ucinkem osnovy zakona, ktera nam byla predlozena ke schvaleni. Tato osnova zakona poskytuje totiz dokonce jen jedne strane, ktera trebas jen nahodou ovladla urady, rozhodujici o rozpousteni stran, moznost odstraniti vsechny sobe nepohodlne zastupce jinych stran, zbaviti dokonce vetsinu obcanu volebniho prava, prava zastavati urady, a vsech obcanskych svobod. Cili primo podle zakona usneseneho snemovnou muze zmeniti demokraticko-republikanske zrizeni statu, na jehoz ochranu pry tato osnova zakona byla navrzena.

Pres tyto duvody prechazeji drzitele moci v tomto state, strany koalicni vetsiny, se shovivavym usmevem k poradu, jsouce presvedceny, ze jim samym nic nehrozi, ze timto zakonem budou moci odstraniti z areny politickeho a hospodarskeho zivota sobe nepohodlne strany vladni oposice anebo aspon pohruzkou sankcemi, vyplyvajicimi z teto osnovy zakona, drzeti je na uzde a zavriti jim usta kritiky.

Nevim, je-li ta jejich duvera ve vlastni jistotu tak zalozena, jak si predstavuji ? Zdaliz ti, kteri dnes tak uporne potiraji oposici, neoctnou se zitra sami v oposici a jako nepohodlna strana se nestanou obeti zakona, jejz sami ukovali ? A prece oni sami, prece hlava naseho statu, predseda vlady, jeste nedavno dokonce za hranicemi se chlubil cistou demokracii naseho statu a licil ji jako priklad zvlastniho systemu demokracie, opirajiciho se o spolupraci politickych stran. Nechapu, jak lze miti na rtech stale demokracii a delati vse proti ni, jak se poslanci a senatori, zvoleni na demokraticky program, mohou usnaseti na zakonech, odporujicich duchu a poneti demokracie a vytvarejicich moznost pohrbeni teto demokracie.

Jedna-li vykonna moc casto proti zasadam demokracie, zasluhuje to trestu, ale da se to nekdy vysvetliti, avsak kdyz ustavodarne sbory vytvareji trebas jen moznost nebezpeci pro demokraticke zrizeni, jest to zlocin, pro nejz neni polehcujicich okolnosti. Mame radu rozlicnych zakonu na ochranu republiky a jejiho demokratickeho zrizeni. Zdaliz ti, kdoz vydavaji zakony, smerujici proti tomuto republikansko-demokratickemu zrizeni, si neuvedomuji, ze prave oni by meli byti potrestani podle techto zakonu.

Z rozprav o teto veci je nam znama vymluva, ze demokracie se musi hajiti vsemi prostredky, i nedemokratickymi. Souhlasim, ze, je-li obrana nutna, dluzno vyuziti vsech moznosti, ale neco jineho jest obrana demokracie a neco jineho jest niceni teto demokracie. Co budete hajiti, az tuto demokracii znicite ? Neklameme se, nejde zde o ochranu demokracie, nybrz o zajisteni nedemokratickymi prostredky tech, kdoz maji moc ve svych rukou, o ustaleni jejich moci a o znemozneni nepohodlne kritiky utocici na zpusob, jakym vladnou.

Tomuto ucelu slouzi jiz rada zakonu, odporujicich duchu demokratismu a nasi ustave. Mame na pr. zakon o organisaci politicke spravy, v jehoz ustanovenich o slozeni zemskych a okresnich zastupitelstev byla opravena vule lidu jmenovanim clenu techto zastupitelstev a zastupitelstva byla podrizena rizeni a vuli uredniku.

Mame zakon o novelovani obecnich radu voleni, kde obecni starostenstvi muze byti svereno osobe, kterou si vyhledla vladni vetsina, proti vuli lidu. Mame nekolik novych zakonu, ktere podrizuji obecni hospodarstvi vuli statnich uredniku. V posledni dobe byly usneseny cetne zmeny tiskovych zakonu, umoznujici vlade velky vliv na projev lidoveho mineni v tisku, zarazovani do stranickeho tisku nazoru vladnich vrstev a zabavovani projevu vule lidu nesouhlasicich se zajmy a minenim tech, kdoz stoji v cele vlady, a konecne mame nedavno prodlouzeny zakon o zmocneni vlady zastavovati periodicke casopisy a tiskopisy, jimz mohou vladni strany na dlouhou dobu vylouciti tisk sobe nepratelsky a neobavajice se kritiky riditi stat tak, jak se jim libi.

Aby doplnila tyto obranne prostredky, predlozila nam nynejsi vlada ve svem navrhu zakona o ochrane statu radu ustanoveni, podle nichz i v dobe miru bude moci neslychane citelnym zpusobem omeziti nejzakladnejsi prava demokracie, prava a svobody obcanske, a rozhodovati o techto omezenich maji zase s hlediska svych nazoru ti, kteri pro takto zajistenou vetsinu maji nedilnou moc v tomto state.

Zdalo by se, ze moc nynejsi vlady jest jiz dostatecne zajistena temito prostredky, ale to ji nestaci. Nyni predlozila nasi snemovne k usneseni navrh, aby se ji nove poskytla moznost rozpousteti strany a nahradni strany. Zastaveni cinnosti nebo rozpusteni strany ma byti trestem za ohrozovani samostatnosti, ustavni jednotnosti, celistvosti, demokraticko-republikanske formy nebo bezpecnosti republiky. Ale o vine a trestu zde nerozhoduje soud, jak to jako zasadni pravo zarucuje hlava IV ustavni listiny, nybrz vlada majici na techto vecech zajem, ktera jest v jedne osobe stranou, zalobcem a soudcem.

A jaky drakonicky a neslychany podle pojmu moderniho trestniho prava jest v tomto zakone urcen trest! Nepripustny jest jakykoliv projev existence strany, jiz byla zastavena cinnost nebo ktera byla rozpustena, ale zaroven s tim mohou byti podle §u 3 osnovy rozpustena vsechna sdruzeni hospodarska, kulturni a socialni, ktera vlada nebo prislusny spravni urad uzna za slozky rozpustene strany, nebo v jejichz cele jsou nahodou vudci cinovnici takove strany. Clenove rozpustenych stran mohou byti zbaveni skoro vsech obcanskych prav na dobu az tri let, tedy prava shromazdovaciho, spolcovaci svobody, prava vydavati a rozsirovati periodicke a neperiodicke tiskopisy, prava listovniho tajemstvi; policejni urad (§ 7) muze nariditi censuru jejich telegramu, muze je vypovedeti z jejich sidla v urcitem uzemi, muze jim zakazati zmenu mista pobytu a dati je pod policejni dozor. Zastaveni cinnosti nebo rozpusteni politicke strany pusobi ztratu mandatu jak v Narodnim shromazdeni, tak i v zastupitelstvech zemskych, okresnich a obecnich a v jinych zastupitelstvech lidu, pri cemz nejsou vyloucena zastupitelstva stavovska, tudiz ztratu pasivniho volebniho prava vsech clenu teto strany a osob, ktere kandidovaly na listinu oznacenou jmenem rozpustene strany. Jest to velmi pohodlny zpusob uciniti neskodnymi cele vrstvy spolecnosti a zajistiti svobodu jednani tech, kdoz maji moc, ale jest to bezpravi, ktere ma byti sankcionovano zakonem.

Zname vsichni zivot a zpusob rizeni stran a jejich pusobnosti. Vime, ze obycejne siroke vrstvy clenu techto stran nemaji vlivu na jejich pusobnost, nekdy ani neznaji dukladne program sve strany, casto jen nahodou, bez umyslu plniti tento program, octnou se jako kandidati na listinach stran, zvlaste kdyz jde o zastoupeni mimo Narodni shromazdeni, nemaji zadnou vinu na cinnosti, kterou ridi a vedou jen vudcove a spravy. A pres to maji byti tak citelne trestani.

Mame trestni zakony, mame zvlastni ucelovy zakon na ochranu republiky, a jestlize ti, kdoz stoji v cele stran, neco spachali, jestlize se provinili a spachali trestne ciny proti republice a jeji demokraticko-republikanske forme jednotlivi clenove nejake strany, ma stat zakonitou moc, aby je pohnal k odpovednosti, ale trestati a zbavovati ustavnich prav a svobod cele zastupy, aniz jim byla dokazana vina, to jest vec neslychana a odporujici zasadam trestniho rizeni celeho civilisovaneho sveta a ustavniho zrizeni statu.

Zvlaste ja jako zastupce polske mensiny, nejmensi narodni mensiny v tomto state, jsem povinen co nejostreji protestovati proti usneseni tohoto zakona navrzeneho vladou, poskytujiciho tak dalekosahle moznosti, aby byla znicena prava velke casti lidu v tomto state a tim aby byla znicena po strance hmotne a mravni.

Chceme-li jako mala mensina promlouvati take v politickem a spolecenskem zivote tohoto statu, nemuzeme vystupovati jako rozlicne, odlisne politicke strany podle rozdilu spolecenskych nebo stavovskych. Zvlaste pri volbach do Narodniho shromazdeni musime jiti se spolecnym jmenem a mame-li politicke strany, musi byti spolu spiaty na zaklade spolecneho narodniho zajmu. Rozpusteni musilo by tedy zpusobiti - podle zminene osnovy zakona - rozpusteni celeho naseho narodniho zivota, tedy zniceni celeho hospodarskeho a kulturniho zivota nasi mensiny. Varuji, znamenalo by to tolik, jako hromadne nasilne odnarodnovani, tedy poruseni dalsi zasady nasi ustavy, vyslovene v §u 134 ust. listiny.

Ackoliv jsme nikdy nevystupovali proti statu ani jeho zrizeni, prece pro svuj boj o narodni existenci a obcanskou rovnopravnost, pro soubeh zjevu politiky vnitrni a vnejsi vladnich cinitelu v tomto state a zatlaceni nas do vladni oposice, tudiz pro neoduvodnene obzalovavani nas tiskem a vetsinovymi ciniteli, octli jsme se v podezreni, ze jsme neloyalni a ze pracujeme proti statu a jeho republikansko-demokratickemu zrizeni. Nemame zaruky, ze takova podezreni a neoduvodnene obzaloby nebudou proti nam ani priste rozsirovany. Znajice tedy usili, aby nase narodni mensina byla zlikvidovana, musime se pravem obavati, ze se ostri tohoto zakona obrati i proti nam, zvlaste kdyz se zretelem na velke zanedbavani nasi narodnosti nemuzeme souhlasiti se soustavou vlady koalovanych stran vetsiny.

Protestujice proti schvaleni teto osnovy zakona a stojice na pude tohoto statu, nehodlame vubec odpirati statu pravo starati se o svou existenci a budoucnost a zajistiti je take prislusnym zakonodarstvim souhlasicim s ustavou, uznavame, ze je to jeho povinnost. Nejlepsi zarukou sily a budoucnosti statu jest vsak obcanstvo presvedcene, ze tento stat jest nejlepsim jeho ochrancem, spokojene a tedy ochotne k obetem v jeho prospech. Tohoto presvedceni nelze vsak ziskati zadnym diktatem se shora, zadnym drakonickym zakonem, nebot to postizene jen roztrpcuje.

Spokojenost a ochotu k obetem lze vytvoriti jen naprostym plnenim take povinnosti statu k lidu, naprostou spravedlnosti, stejnou ke vsem, stejnomernym zachazenim vsech statnich cinitelu s lidem a za nejprisnejsiho setreni lidskych a obcanskych prav obyvatelu statu.

K nicemu jinemu, pouze k takovym podminkam spejeme a neustaneme na ceste, abychom ziskali tento stav veci. Aby nas lid mohl s cistym svedomim a rad konati sve povinnosti k republice, usilujeme podle svych moznosti a sil v mezich tohoto statu o narodni a obcanskou rovnopravnost. Teror a pohruzka trebas takovymi osnovami zakonu, jaka nam byla dnes predlozena, nedonuti nikoho, aby ctil republiku, pusobi to jen pocit krivdy a odlisnosti a vykopava tim vetsi propast mezi mensinami a vetsinou.

Mohu ujistiti, ze az se splni zminene podminky narodni a obcanske rovnopravnosti nejen na papire, nybrz i v cinech a zivote, stat bude moci pri kazde potrebe spolehati na nasi mensinu, nebot potom nikoliv z donuceni, nybrz z vdecnosti a z vlastniho zajmu bude ochotna k nejvetsim obetem.