Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 34. schuze (obsah, prilohy) | Patek 20. brezna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Pik.

182 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri inz. Dostalek, inz. Necas.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 9 hod. 47 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu udelil predseda na dnesni den posl. Polivkovi, Stundovi, dr inz. Touskovi.

Dotazy:

posl. Wollnera ministru zeleznic o chovani zeleznicnich zamestnancu v Chotesove (c. D 103-IV),

posl. Hintermullera ministru vnitra, proc nejsou vypsany obecni volby v Upici (c. D 105-IV).

Odpoved ministra financi a zemedelstvi na dotaz posl. dr Porubszkyho c. D 36-IV.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 160 az 165, 167 a 168.

Zapis o 29. schuzi posl. snemovny, proti nemuz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke spolecnemu jednani o prvych dvou odstavcich, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 329) zakona o stavebnim ruchu (tisk 363).

2. Zprava vyboru soc.-politickeho o vladnim navrhu (tisk 350) zakona, kterym se prodluzuji a doplnuji zakony tykajici se bytove pece (tisk 364).

Zpravodaji pri odstavci 1 jsou za vybor soc.-politicky p. posl. Fr. Langr, za vybor rozpoctovy p. posl. Kremen; zpravodajem pri 2. odstavci jest p. posl. Rybarik.

Budeme pokracovati ve spolecne rozprave, zapocate ve vcerejsi schuzi snemovny.

Lhuta recnicka jest 40 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. inz. Richter, Ivak, Zapotocky, Hodinova -Spurna; na strane "pro" pp. posl. Oliva, Dubicky.

Davam slovo p. posl. inz. Richterovi.

Posl. inz. Richter (nemecky): Slavna snemovno!

Poustime-li se do posuzovani prave projednavanych osnov zakonu o ochrane najemniku a podpore stavebniho ruchu s kterekoli stranky, narazime vzdy pri projednavani techto dilcich otazek na hlavni dosud nerozresenou otazku, na zakladni dosud nerozreseny problem tohoto statu, ktery spatrujeme v uplnem upadku soukromeho a statniho hospodarstvi. Tento problem se nam naskyta denne ve stoupajicim poctu nezamestnanych, v klesani prijmu jeste zamestnanych a tim take ve stagnaci pri vytvareni novych uspor. Bylo by pstrosi politikou, kdybychom se chteli zabyvati pouze poctem paragrafu v projednavanych osnovach, aniz bychom zkoumali ucinek zamyslenych zakonu na pristi hospodarsky zivot a zaroven posoudili moznost jejich provedeni za dnesnich pomeru. Prave tak musi byti cilem zakonodarcovym nejen zmirniti nasledky pruvodnich zjevu hospodarskeho zhrouceni, nybrz predevsim odstraniti vlastni priciny hospodarskeho upadku. Jelikoz zde v zemi neni vseobecneho aktivniho a cely hospodarsky obor zahrnujiciho planu na potirani krise, oddali jste se rozebirani jednotlivych jevu a jste az prilis lehce nakloneni provadeti politiku charitativni pece tam, kde by aktivni politika boje proti krisi cinila tuto charitativni peci zbytecnou. S lecktere strany se divaji na otazku ochrany najemniku s hlediska ciste charitativni pece, aniz se ostychaji, ze tuto peci, ktera vlastne patri do oboru statni socialni politiky, z tohoto oboru vyjimaji a ukladaji jako zvlastni dan majitelum starych domu. Pri tom neberou ohled na to, ze se vyhod teto pece dostava jen male casti najemniku malych bytu, kteri jeste nad to nejsou vybirani s hlediska socialni potrebnosti, a nerusi to predevsim ani ty, jiz chteji provadeti tuto peci tim, ze zatezuji touto zvlastni dani majitele starych domu, kteri pred tim nikdy nebyli schopni teziti z drivejsi bytove konjunktury, kteri vsak jiz po leta, mohli bychom skoro rici po dve desetileti, stali pod tlakem nuceneho hospodarstvi. Takoveto hledisko si nemuzeme osvojiti, jezto nikdy nemuze vesti k odstraneni tohoto vyjimecneho stavu, ktery plati jen pro nepatrnou cast obyvatelstva. Odpovednemu zakonodarci nikdy nemuze jiti o to, aby za vsech okolnosti zachoval vyjimecne stavy, ktere plati jen pro tretinu obyvatelstva a pro jeste mensi cast majitelu domu, nybrz muze mu jen jiti o co nejrychlejsi vytvoreni hospodarskych predpokladu pro to, aby byly vytvoreny pomery pro vsechny statni obcany bez rozdilu vseobecne platne a zavazne. Okolnost, ze po 17letem nucenem bytovem hospodarstvi a po prave tak dlouho trvajici podpore stavebniho ruchu stale jeste neni rozresen problem bytove pece a problem ochrany najemniku, je nesmirnou obzalobou odpovednych cinitelu v tomto state. Je to take obzalobou tech stran, ktere ze socialnich otazek delaly otazky politicke i v letech dobreho stavu hospodarstvi, kdy bylo spravedlive reseni beze vseho mozne. Bylo by treba jeste zkoumati, zda jsou stranickopoliticke vyhody, kterych se dostalo onem stranam, vyvazeny celostatnimi hospodarskymi ujmami, ktere vzesly z upadku stareho domovniho majetku a ktere jdou do miliard korun a ktere mohou byti prave tak dobre vyjadreny v milionech pracovnich hodin, ktere nebyly vynalozeny na adaptace a opravy zpustleho stareho domovniho majetku.

Dnesni jednani o ochrane najemniku je znamenim, ze problem, ktery po dlouha leta byl jen politickou otazkou, ktery jiz mnoho let mohl byti rozresen a ktery se dobre hodil jen politickemu kramareni urcitych politickych stran, nabyl znovu pro vseobecny upadek statniho hospodarstvi za dnesnich tezkych hospodarskych pomeru socialniho vyznamu. Je mimo vsi pochybnost, ze prime zruseni ochrany najemniku nemuze nastati za zadnych okolnosti. Nemuze to byti za zadnych okolnosti provedeno, i kdyz ma z ochrany najemniku vyhody dnes jen nepatrna cast obyvatelstva bez ohledu na socialni potrebnost, protoze zrusenim ochrany najemniku by se bida, ktera se zahnizdila v sirokych vrstvach obyvatelstva, jeste vice zostrila.

Nam je vsak jasno, ze podstatna otazka je mimo ustanoveni o ochrane najemniku, stejne jako nam musi byti jasno, ze tech 86.000 lidi bez pristresi, o kterych se zde vcera mluvilo, nemaji proto strechu nad hlavou, ze byly tripokojove byty vylouceny z ochrany najemniku, nybrz proto, ze nemohou nalezti praci, a proto, ze nemaji vydelku. Jak dalece vytvori osnova zakona o podpore stavebniho ruchu pred nami lezici predpoklady pro zruseni nynejsi ochrany najemniku, je otazka, o ktere je treba pojednati zvlaste. Rozhodne muze vsak byti konstatovano, ze v osnove zakona o ochrane najemniku pevne stanovene lhuty pro zruseni davno staci pro definitivni zruseni ochrany najemniku, splni-li tento zakon o podpore stavebniho ruchu vsechna ocekavani, ktera k nemu upiraji jeho tvurci. Musime se vsak s rozhodnosti ohraditi proti ciste schematickemu a ciste matematickemu pojeti zruseni ochrany najemniku. V §§ 3 az 5 osnovy se vubec neprihlizi k tomu, jak pocetna je rodina a jak veliky je pocet najemniku stlacenych v jednom byte. Predevsim postradame vztah mezi pocetnosti rodiny a plosnym obsahem bytu, ale take vztah mezi pocetnosti rodiny a poctem obytnych mistnosti, kterym ma jeste byti priznana ochrana. Zakon postrada v tomto smeru jakehokoliv rozlisovani a musime konstatovati, ze ustanoveni o nejvyse pripustne hranici duchodu primo vybizi, aby se na bezdetne manzelstvi hledelo jako na obchod. Nemuzeme s temito ustanovenimi souhlasiti, jezto neprihlizeji k nadmiru dulezitym a socialne vyznamnym otazkam.

Rovnez se obracime proti ustanoveni §u 6, podle ktereho muze byti platnost zakona pro velka uzemi podle uvahy vlady zastavena a zrusena. Spatrujeme v tom prekazku pro konecnou upravu, k cemuz jeste pristupuje nejasny pojem uzemi zemepisne blize neurceny.

Jak jsem jiz podotkl, bylo by prave povinnosti vlady, aby v hospodarsky slabych oblastech statu zavedla zase aktivni bytovou peci a aktivnim ucinnym programem pro opatreni prace v kazdem smeru normalni pomery a vytvorila tim predpoklady, aby vseobecne zavazna a pro vsechny casti obyvatelstva stejna ustanoveni mohla skutecne vstoupiti v platnost. Kdyby presto mluvily zvlastni pomery pro zastaveni platnosti ustanoveni tohoto zakona, nebylo by to podle naseho mineni veci vlady, nybrz veci obci, vlastne obecnich zastupitelstev, aby podaly vlade sve navrhy, ktera by teprve podle techto navrhu mohla zakonna ustanoveni meniti. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.)

Obracime-li pozornost k zakonu o podpore stavebniho ruchu, musime si nejprve poloziti tri otazky, a to:

Za prve: Je za dnesnich hospodarskych pomeru a pri dnesni situaci na uverovem a hypotekarnim trhu vubec mozno ocekavati, ze predlozena osnova zakona bude ucinkovati v zamyslenem meritku?

Za druhe: Byly vycerpany vsechny moznosti, ktere by mohly vesti k oziveni stavebniho ruchu, predpokladaje ovsem, ze prva otazka byla zodpovedena kladne?

Za treti: Muze predlozeny zakon byti zakladem pro bytovou peci, ze socialniho, hygienickeho a technickeho hlediska bezvadnou a pro osidlovaci akci pro nezamestnane a osoby bez pristresi?

Jiz pri odpovedi na prvni otazku musi nam vyvstati vazne pochybnosti, nebot dnes je kazdemu jasno, ze uplne vycerpany hypotekarni trh nemuze sehnati na hypotekach asi 650 milionu Kc, ktere odpovidaji rozsahu zakona.

Jest se tedy - zde uplne souhlasim s obavami mistopredsedy kol. Tauba - predem obavati, ze zakon nebude miti ucinek v zamyslenem rozsahu. Narazime tedy take pri posuzovani zakona o podpore stavebniho ruchu zase na zakladni problem statu, ktery jest hledati v novem oziveni zhrouceneho hospodarstvi, ve vytvoreni novych uspor, nove kupni sily a pracovni moznosti.

Pri ruznych prilezitostech jsme se zabyvali sliby ruznych ministru, kteri v dobe rozpoctove rozpravy prednesli sve programy a sdelili verejnosti, kolik miliard na investicich chteji v hospodarstvi do obehu uvesti. (Nemecke vykriky: Vanocni prani!) Mluvilo se o 5 miliardach, potom se to omezilo na 3.38 miliardy, kazdy ministr udaval jina cisla, ktera byla ovsem stanovena pokud mozno vysoko. Musime dnes konstatovati, ze z tech vsech peknych vanocnich prani, jak to zde bylo nazvano, ani jedine nebylo splneno. Investice v ramci rozpoctu nikdy nebudou s to, aby vytvorily ten prirustek kupni sily, ktery sam je jedine pro oziveni hospodarskeho zivota smerodatny. Za techto pomeru musime tim vice zadati, aby vlada prikrocila k aktivnimu potirani krise, ktere jedine spatrujeme v rozsireni akce statniho zaopatrovani prace rozsirenim uveru. V tomto smeru jsme pri ruznych prilezitostech podali sve navrhy a ja sam jsem zde ve snemovne pri projednavani rozpoctu zevrubne referoval o nasich planech. Neni nasi vinou, ze tento program pro opatreni prace nebyl proveden, nelze to vsak zaznamenati jako uspech vlady, ze v tomto smeru jeste nic neucinila.

Celkem muzeme jako odpoved na prvou otazku rici, ze nedostavajici se aktivita vlady, kterou bylo lze dosud zaznamenati pri planovitem potirani krise, uplne znemoznuje kladnou odpoved na prvou otazku.

Druhou otazku, ktera zni, zda byly vycerpany vsechny moznosti, ktere prichazeji v uvahu pro oziveni pracovniho trhu a stavebniho ruchu, musime nejprve zkoumati s hlediska zakladni skutecnosti, ze totiz stavebnictvi, jak bylo jiz vicekrate podotceno, je rozhodnym pro oziveni cetnych hospodarskych oboru. Predevsim je stavebnictvi onen usek celostatniho hospodarstvi, ktery je nejmene zavislym na mezinarodni spojitosti celeho hospodarstvi. Souhlasime zde uplne s guvernerem Narodni banky, ktery konstatoval, ze, pokud v poslednich letech bylo lze v jednotlivych statech zaznamenati konjunkturalni zjevy, neslo o konjunktury, ktere mely mezinarodni puvod, nybrz ze slo vesmes o konjunktury, ktere byly vytvoreny narodnimi opatrenimi jednotlivych statu. Vime, ze jsou moznosti, ktere mohou vesti k oziveni vnitrozemskeho hospodarstvi, tedy k vytvoreni t. zv. vnitrni konjunktury. V obchodni zprave Narodni banky, ktera byla pred nekolika dny predlozena skoro zaroven s navrhem zakona o podpore stavebniho ruchu, se konstatuje, ze spolecne s exportni krisi je krise na stavebnim trhu jednou z hlavnich pricin naseho hospodarskeho a socialniho upadku.

Byli bychom se tedy musili domnivati, ze prave v novem zakone o podpore stavebniho ruchu budou v tomto smeru vyuzity vsechny moznosti, aby ozivenim na stavebnim trhu byl dan podnet k rozvoji narodni vnitrni konjunktury. Musime rici, ze v tomto smeru nebyly vsechny moznosti vycerpany, a musime konstatovati, ze nova osnova obsahuje oproti drivejsimu zakonu o podpore stavebniho ruchu znacna zhorseni. Na teto skutecnosti nemeni nic okolnost, ze za projednavani vladniho navrhu v socialne-politickem vyboru byla v nem provedena podstatna zlepseni. Na tom take nic nemeni to, ze jste se rozhodli prodlouziti osvobozeni od dane domovni a prirazek o leta a ze jste se opet v rozporu s ustanovenimi vladniho navrhu rozhodli zavesti osvobozeni od cinzovni davky a davky z uzivani mistnosti na 10 az 20 let. Lze prece jenom shledati v nove osnove zakona podstatna a tak velika omezeni, ze lze mluviti o zhorseni oproti drivejsim zakonum. (Posl. Kundt [nemecky]: U nas se zhorsuje vsechno!)

Zvlaste pak jste se uplne zrekli spolupusobeni soukrome iniciativy. Musime vsak konstatovati, ze dnes je socialnim ten, kdo opatruje praci, a ze se nemuze nikterak otazka opatreni prace a bytove pece sveriti jen verejnopravnim korporacim a v tomto pripade obcim. Zvlaste pak lze spatrovati zhorseni v tom, ze dnes soukromy stavebnik jiz nedostane statni prispevek. Nasledek bude ten, ze po vydani zakona o podpore stavebniho ruchu se budou staveti jen byty pro chude, protoze stavebnik, ktery chce staveti dvou nebo tripokojove byty, nebude jiz moci souteziti s byty vystavenymi podle drivejsich zakonu. Predpokladame-li na pr., ze stavebni druzstvo podle drivejsich zakonu mohlo staveti nejmensi byty az do 40 m² s pomoci 90 % ni statem zarucene pujcky pri zuroceni a amortisaci 51/2 %, k cemuz stat prispival 2% a pri predpokladanem zuroceni vlastnich 10 % nich prostredku 3 %, mozno rici, ze cinzi musi byti sehnano 31/2 % ni zuroceni vynalozeneho kapitalu. Dum s nejmensimi byty poskytne podle novely a podle hlavy IV tento obraz: Soukromemu stavebnikovi muze byti poskytnuta statni zaruka jen ve vysi 75 % celeho stavebniho nakladu. To znamena pri 51/2 % zuroceni a amortisaci podil ve vysi 4.1 %. Zuroci-li se a amortisuje-li se tech 25 % vlastnich prostredku jen 31/2 %, dava to podil ve vysi 11 %. Dohromady musi byti tedy cinzi v soukromem dome sehnano 5.2 0 k amortisaci a zuroceni vynalozeneho kapitalu. Rozdil mezi byty podle noveho zakona o podpore stavebniho ruchu a druzstevnimi byty podle stareho zakona o podpore stavebniho ruchu necini mene nez 5.2% bez 3.5% rovna se 1.7 %, to znamena tedy, ze novy stavebnik, ktery se musi vzdati statniho prispevku, musil by staveti o 33 % lacineji, aby mohl souteziti se stavbami vystavenymi podle drivejsich zakonu.