Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 33. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 19. brezna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, dr inz. Fulik.

206 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, inz. Necas.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci Nebuska, dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 15 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. inz. Schreiberovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Schluschemu, dr Luschkovi, Bayerovi, Razusovi, dr inz. Lokschovi, Kopaszovi; na tyden posl. dr inz. Tumlirove.

nemoci posl. Drobny, Dembovsky, Hirte, Stangl, Hollube, inz. Lischka.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 18. brezna 1936, c. j. 1959/909 S-36 m. r., ze pan president republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 17. brezna t. r. zadosti ministra financi dr Trapla za zprosteni uradu ministra financi a poveril ministra skolstvi a nar. osvety dr Frankeho prozatimnim rizenim ministerstva financi.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal: klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Kleina za posl. Neumeistra; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Schenka za posl. Vodicku.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Stivina za posl. Jurneckovou-Vorlovou.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. inz. Richtera za posl. inz. Schreibera.

Do vyboru imunitniho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Klimu za posl. Appelta.

Predseda vlady zaslal pripisem ze dne 18. brezna 1936, c. j. 6343/36 m. r., vladni narizeni ze dne 28. unora 1936, c. 43 Sb. z. a n., kterym se doplnuje a meni vladni narizeni ze dne 12. brezna 1934, c. 51 Sb. z. a n., o nekterych opatrenich tykajicich se vyroby a prodeje umelych tuku jedlych, ve zneni vladniho narizeni ze dne 14. prosince 1934, c. 253 Sb. z. a n. - prikazano vyborum zivn.obchodnimu a zemedelskemu.

posl. Curika ministru pro veci zahranicni ve veci nahrady M. Gajovi za valecne skody (c. D 104-IV).

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 348, 349, 359 az 361, 363 az 365.

Interpelace tisk 352 (I az XI).

Tesnopisecka zprava o 29. schuzi posl. snemovny.

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu trest.v Praze ze dne 14. brezna 1936, c. Nt XVII 7/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Petra pro precin podle §u 97 patentniho zakona (c. J 132-IV),

kraj. soudu v C. Lipe ze dne 17. brezna 1936, c. Tl 5/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Maye pro precin proti bezpecnosti cti podle zakona o ochrane cti (c. J 133-IV).

Nasledkem amnestie presidenta republiky ze dne 14. prosince 1935 odvolany byly zadosti za souhlas s trest. stihanim:

posl. Cavojskeho c. J 87-IV, pres. sdel. 13. schuze,

posl. Esterhazyho c. J 50-IV, pres. sdel. 8. schuze.

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 32. schuzi snemovny dne 17. brezna t. r. projevy hrube urazlive z reci posl. Gottwalda.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 338) zakona, kterym se meni nebo doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n., o pozitcich valecnych poskozencu, ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n. (tisk 357).

Zpravodaji jsou: za vybor soc.-politicky p. posl. Neumeister, za vybor rozpoctovy p. posl. Vicanek.

Budeme pokracovati v rozprave, zapocate ve 32. schuzi snemovny dne 17. brezna t. r.

Lhuta recnicka jest 30 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" p. posl. Schenk; na strane "pro" pp. posl. Zischka, Smejcova, Knebort.

Udeluji slovo p. posl. Schenkovi.

Posl. Schenk (nemecky): Slavna snemovno!

Jsou-li dnes opravnene pozadavky valecnych poskozencu z r. 1914 na poradu schuze, jsme si vedomi vazne situace, v niz se i dnes narody a narodnosti zase ocitaji. R. 1914 vehnali velkostatkari a kapitaliste pracujici lid vsech narodu do valky. Heslem bylo: "Za Boha, cisare a vlast!" Banda slechticu, zbrojarskych magnatu a lichvaru vydelavala podle libosti. Zustavali v zazemi a kazali ostatnim o vytrvalosti. Miliony kvetoucich lidskych zivotu vykrvacely, miliony byly strelbou zmrzaceny, lid hladovel, byly obetovany miliardy. Tento system se vsak zapomnel o obeti postarati, zastati se jich, to zapomina kazdy kapitalisticky system, jenz svoje narody vychovava v duchu zakopu. V posledni svetove valce byly stvoreny tez zaroven zaklady a urodna puda pro pristi valky. Jen v jedne zemi se pracujicimu lidu podarilo zlomiti otroctvi vykoristovatelu a dosahnouti svobody a blahobytu. Je to zeme Sovetskeho svazu, kde pod vedenim Leninovym a Stalinovym se lid zmocnil moci, a dnes je tato zeme nejvetsim rucitelem miru a nejvetsi bastou pracujiciho lidu v boji proti rusitelum miru.

I dnes hrozi svetu znovu nova valka, a od palicu risskeho snemu jest se naditi i pozaru v tomto smeru. Smlouvy byly roztrhany, oddily jsou vrhany na hranice, mluvi se o miru a je minena valka. Tem, kdo trhaji smlouvy, se neveri, i tehdy nikoliv, nabizeji-li jako druhou zaruku 25lety mir. Nebot vime z praxe, ze muzeme skoro kazdy tyden zatknouti blize hranic na ceske pude hlidku risske obrany. Soudr. Gottwald zaujal k temto otazkam v utery obsirne stanovisko. Hitlerovo valecne heslo zni: "Do Moskvy!", avsak zatim se bude pochodovat proti Francii a Belgii. Proc to Hitler dela? Pakt, jejz uzavrela Francie se Sovetskym svazem, byl tezkou porazkou pro nemecky fasismus, pro Hitlera. V zahranicni politice je Hitler isolovan, ve vnitrni politice jest bankrotove hospodarstvi, tri roky krvave bilance. Pracujici lid chce ziti, vola po splneni slibu, jez mu byly ucineny, je syt toho, hladoveti pro Kruppy, Borsigy a Thysseny a upeti pod krvavymi dutkami fasismu. Hyba se, lomcuje krvavymi a zneuctivajicimi retezy, jez dnes tento lid sviraji. I nemecky lid by chtel tisickrat radeji jiti cestou, na kterou vstoupili pracujici ve Francii a Spanelsku.

V takovych chvilich sazeji hazardni hraci vse na jednu kartu. Bud-anebo, to je jejich heslo. Zbrane, jedovate plyny, letadla jsou pripravena, proto ven do zakopu s pracujicim lidem, s lidem, ktery vola po chlebe a praci. Vrahove diktuji kulturu dely. Kapitalismus chce ziti. Proto ma byt obetovan lid, volajici po chlebe a praci. Soudruh Stalin ocenil nekolik dni pred slavnym 7. breznem velmi spravne ulohu Hitlerovu, kdyz rekl, ze se mohou hranice take pujcovati. A Stalin rekl s uplnym opravnenim: Dokud bude vladnouti Hitler, dokud bude existovati takovy rezim, dotud bude ohrozeno lidstvo milujici mir, dotud bude v Evrope ohrozen mir. Nemecky lid prec nechce valku, prave tak jako nechceme valku my. Muzeme vsak a mame byti do takove valky strzeni.

Bruno Kohler prohlasil pred nekolika dny na projevu v "Lucerne" a na nekolika schuzich v sudetskonemeckem uzemi, ze osud nemeckeho lidu je vlozen do spatnych rukou a ze pracujici lid musi vziti svuj osud do vlastnich rukou. Ucinime ovsem vse, abychom zabranili hromadnemu zabijeni, a dojde-li skutecne k valce, bude nasi ulohou, abychom konecne suctovali se vsemi neprateli lidu. Jsme pro takovy boj pripraveni snesti vsechny obeti a splniti svou povinnost.

V parlamente je vladni navrh tisk 338, ktery ma prinesti doplneni §u 29 zakona c. 142 z r. 1920. Ma byt udelen duchod tem valecnym poskozencum, jejichz vydelecna neschopnost cini nejmene 75%, i tem, jejichz stav se zhorsil a dosahuje 75% hranice. Ve vyborech bylo jiz navrhovano i snizeni vymerove hranice ze 75 na 50%.

Co mame k teto osnove rici? Neni to nic vseobecneho. Ministr soc. pece muze to povoliti jen se souhlasem ministra financi, ale nepotrebuje ho. Nejsme tez vazani na urcitou vysi duchodu, nybrz mame toto, dnes jiz casto prodiskutovane urceni "muze" v tomto obratu. To znamena, ze se mnoho mluvi, ze se vsak z toho ziska velmi malo praktickych vysledku. Nebot kdo z valecnych poskozencu muze navrhnouti toto "musi" nebo toto "muze"? To je vlozeno jen do rukou uradu, ktere budou jednati podle prohlidek, posudku a podle techto vymeru. Pri tom ma cela vec velike zaostreni proti vsem valec. poskozencum, a to: valec. poskozenci se musi hlasiti k prohlidce a lekari budou konstatovati v mnoha pripadech misto zvyseni snad snizeni hranice. Muze se stati, ze valec. poskozenec, jenz ma nyni 50% duchod, obdrzi podle posudku prohlizejici komise duchod snizeny na 30%. Zemsky urad pro valec. poskozence ma vzdy moznost vyzvati valecne poskozence ke kontrole, to znamena k jejich odvodu. Proto musi byti tez dana kazdemu valec. poskozenci moznost, aby se domahal vzdy a kazdou hodinu, jakmile se jeho stav zhorsi, zvyseni sveho duchodu. Pece o valecne poskozence jest u nas rizena podobne jako pece almuznicka, nebot pozorujeme-li, ze mame pres 400.000 valec. poskozencu a ze valecni poskozenci s 20% dostavaji jen 45 Kc za mesic, mluvi takovy odhad za svazky. Mimo to jsou duchody podrobeny exekuci a valec. poskozenci neni zajisteno ani existencni minimum.

Zvlaste smutnou kapitolou jest pece o nase trafikanty a jejich duchody. Mame pripady, ze se jim vnutili podilnici. Chudy invalida se musi starati o vydrzovani druhe nebo treti osoby, pri tom vsak nyni obrat vlivem hospodarske krise nesmirne klesl. Proto potrebuje invalida ve sve tabakove budce zase svuj drivejsi, zvyseny duchod, a da-li se cestou, aby tohoto duchodu dosahl, trva to tydny, mesice, snad leta, nez svuj duchod dostane. Je to smutna kapitola, mluvi-li se o teto otazce, protoze jsou pri tom lide, kteri musi sve pahyly vlaceti spinou ulice, jdou-li ke svym pracovnim mistum, protoze mnozi nemaji ani vozik, ve kterem by se mohli se svou zbylou casti tela na sve pracovni misto dovleci. Odkazuji na valecneho poskozence Bartla ve Vejprtech, ktery ma ustreleny obe nohy a ktery jiz pred tydny a mesici pozadoval zvyseny duchod, a az dodnes zustal tento spis nevyrizen. Druhym pripadem je v Chomutove valecny poskozenec Holley, ktery ma tez ustrelenu nohu a ktery prave tak jako Bartl hladovi ve svem obydli se ctyrmi nebo peti detmi, protoze nevydela tolik, kolik potrebuje pro svuj holy zivot. Mimo to je pro hospodarskou krisi racionalisacnim procesem vzata valec. poskozencum kazda moznost prace, nebot ktery podnikatel zamestna dnes zmrzaceneho delnika? Vzdyt jsou k disposici sta silnych mladych lidi. Proto se valecni poskozenci vyhazuji a za druhe, je-li jednou nekdo venku, nebude miti jiz nikdy tak lehce prilezitost nalezti novou praci. Vcera zde citoval i poslanec sudetskonemecke strany Knorre tuto vec, o niz jsem dopoledne mluvil v rozpoctovem vyboru, a bylo vubec zajimave pozorovati, jak "Zeit" ocenila jeho rec. Musili jsme miti dojem, ze se po nadherne reci p. Knorreho citila vlada ponuknuta jeste jednou navrh zakona vziti zpet. Proc neodstrani panove svymi argumenty hladovou politiku v sudetskonemeckem uzemi?

Mnoho valecnych obeti se musi starati ze svych skrovnych duchodu jeste o dospele rodinne prislusniky. Stat neutrpi na techto obetech skody. To je take smutna kapitola, ze se rika: "Tvuj otec ma duchod a je povinen starati se o sve dospele deti."

Od r. 1924 do 1928 usetril stat 439,336.219 Kc; domnivam se, ze souhlasi cisla, jez prichazeji od Svazu valec. poskozencu. V letech nasledujicich byla vydani snizena o 33%. Mimo to ma smrt v radach valec. poskozencu bohatou a krutou zen. Melo by byti tedy ucineno vse, aby byla temto obetem posledni svetove valky opatrena aspon takova pracovni moznost, aby nemusily ziti na rozich ulic a v poulicni spine jako zebraci a prijemci almuzen, oni, nekdejsi obranci vlasti.

Az dosud bylo valec. poskozencum ucineno jiz mnoho slibu, ale sliby nenasyti valecne obeti. Musime konecne prejiti k tomu, abychom premenili sliby v cin. Odmitame vsak tez stanoveni lhuty k opetnemu prijeti zranenych valecnych poskozencu az do r. 1946, jak toho Svaz valecnych poskozencu na vlade zada. Valecni poskozenci musi vzdy miti pravo, zadati pri zhorseni sveho stavu o zvyseni duchodu. Odmitame vsak i ideologicke oduvodneni Svazu valec. poskozencu pro tyto pozadavky. Pan dr Hodina vyzyval v rozpoctovem vyboru vladu, aby ucinila pristi vedeni valky dorostu co mozna prijemnym, to znamena, aby vlada jim zajistila jejich duchody, jestlize jsou odhodlani obetovati sve kosti na oltar kapitalismu. Chtel bych prislusnou vetu z pripisu Svazu valecnych poskozencu doslovne citovati (cte): "Jeden z nejzakladnejsich predpokladu brannosti je duch, ktery vojaky nadchne. Vojak, ktery vi, ze se vlast ukaze vdecnou za krvavou obet, kterou jest odhodlan prinesti, prokaze jineho ducha a jiny cit pro povinnost nez vojak, ktery s tim nesmi pocitati."To znamena: Jsme odhodlani dati vsanc kosti pracujiciho lidu kapitalistickemu systemu. Takovou ideologii zasadne odmitame. Pracujici lid bude odhodlan vydati posledni kapku krve, jestlize povedeme boj proti nepratelum lidu, za nase tovarny, za nase huti a za nasi zemi. Odmitame vsak propagovati takovou ideologii, takoveho Henleinova ducha zakopu. Jestlize to jeste v hlavach valecnych obeti venku strasi, znamena to velke nebezpeci pro budoucnost. Situace je nesmirne vazna. Pristi hromadne vrazdeni bude asi spojeno s jeste vetsimi obetmi, nez hromadne vrazdeni posledni. Proto mame jiz dnes za ukol tento vrazedny plan potirat.

Mluvim nyni k nasim pozadavkum. Pokladame vladou navrzena opatreni za nedostatecna a v jejich praktickych nasledcich docela za nebezpecna pro valecne obeti. Navrhujeme: 1. Nepodminene a casove neomezene pravo vsech valecnych poskozencu, zadati zvyseni duchodu na zaklade zhorseni jejich valecnych zraneni a zakaz snizovati duchod v souvislosti s takovou zadosti. 2. Nedotceni prijmu az do 400 Kc mesicne pri exekucich k vymahani premii za zivotni pojisteni. 3. Narok na priznani duchodu pri prihlasce valecneho poskozence v kazde dobe. 4. Zvyseni prijmove hranice u vsech valecnych poskozencu na 12.000 Kc u svobodnych a na 14.000 Kc u zenatych. 5. Zvyseni duchodu valecnych poskozencu, kteri vykazuji neschopnost k vydelku az 85%ni.

Pozadavky cislo jedna a dve postavili jsme jako pozmenovaci navrhy, cis. tri az pet jako navrhy resolucni. Tyto pozadavky budeme hajiti se vsi duslednosti.

Nyni nekolik jinych pozadavku: V rozpoctovem vyboru mluvili panove z vladni koalice take o tom, ze v pristi dobe bude provedena vseobecna uprava duchodu pro valecne obeti. Slyseli jsme tato slova jiz casto. Stezi tomu dnes jeste verime, ale zadame, aby se ihned take preslo k tomu, aby takovy vseobecny pozadavek pro valecne poskozence se stal zakonem. Navrhujeme do te doby, aby obetem valky, vdovam a sirotkum v pripade, ze jejich duchod jest nizsi 200 Kc, byla priznana statni vyzivovaci akce. Za druhe, aby valecnym poskozencum a jejich prislusnikum, jejichz naroky nejsou jeste upraveny, byly povoleny drahotni pridavky nebo udeleny zalohy. Jinak se muze stat, ze valecny poskozenec zemre drive, nez dosahne vyrizeni sveho duchodu. Za treti: jestlize se duchodce pokusi zaloziti samostatnou existenci, maji mu byti povoleny zalohy nebo kapitalisace duchodu. Az dosud to slo teprve od hranice 40%. Zadame, aby to bylo povoleno vsem valecnym poskozencum. Na konec zadame, aby v uradech byla ucinena takova opatreni, aby naroky valecnych poskozencu necekaly cele tydny na vyrizeni, nybrz aby byly vyrizovany ihned.