Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 32. schuze (obsah, prilohy) | Utery 17. brezna 1936

Predseda: Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Taub.

Zapisovatele: R. Bohm, de Witte.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 23 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu udelil predseda:

na dnesni den posl. Mlcochovi, Wagnerovi, dr Zippeliusovi, Birkemu, dr Jillymu, inz. Lischkovi, Mayovi, Wollnerovi; na tento tyden posl. Martinaskovi.

nemoci: posl. dr Kollner, inz. Kunzel, inz. Karmasin, inz. Peschka, Sandner, dr Micura.

Lekarske vysvedceni predlozili posl. Petrasek, dr. Korlath.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Viereckla, dr Neuwirtha na den 5. brezna 1936.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. inz. Richtera a Hirte za posl. Sandnera a inz. Karmasina; klub poslancu csl. soc. demokraticke strany delnicke posl. Neumeistra za posl. Kleina; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska dne 9. brezna 1936 posl. Vodicku za posl. Zapotockeho a posl. Nepomuckeho za posl. Schenka, dne 16. brezna 1936 posl. Zapotockeho za posl. Nepomuckeho; klub poslancu narodniho sjednoceni dne 12. brezna 1936 posl. Kneborta za posl. Jana Sedlacka, dne 13. brezna 1936 posl. Jana Sedlacka za posl. Kneborta.

229 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri Bechyne, dr Derer, dr Krofta, Machnik, Tucny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathen-deutsche Partei" posl. inz. Schreibera

a dr Kliebera za posl. Budiga a inz. Peschku; klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Esnera za posl. dr Meissnera.

Do vyboru zahranicniho vyslal:

klub poslancu csl. soc. demokraticke strany delnicke posl. Jurneckovou - Vorlovou za posl. Stivina; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Kopeckeho za posl. Dvoraka.

Do vyboru imunitniho vyslal klub poslancu "Orszagos kereszteny-szocialista, Magyar nemzeti part es Zipser Deutsche Partei" posl. Szentivanyiho za posl. dr Holotu.

Predseda senatu NSRC sdelil, ze senat projednal a schvalil:

ve 23. a 24. schuzi dne 5. a 10. brezna 1936:

dodatkovou umluvu k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednanou dne 29. srpna 1934 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 5. zari 1934, c. 197 Sb. z. a n. (k tisku 67-IV sen. 1936), osnovu zakona, kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 24. listopadu 1926, c. 218 Sb. z. a n., o puvodskem pravu k dilum literarnim, umeleckym a fotografickym (o pravu autorskem) (tisk 118-IV sen. 1936) - (pripisy ze dne 10. brezna 1936); ve 24. a 25. schuzi dne 10. a 11. brezna 1936:

obchodni dohodu mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym, podepsanou v Budapesti dne 14. cervna 1935 se zaverecnym protokolem z tehoz dne, uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. cervna 1935, c. 137 Sb. z. a n. (tisk 54-IV sen. 1936), ujednani mezi republikou Ceskoslovenskou a risi Nemeckou o celnim kontingentu pro perletove knofliky, sjednane vymenou not v Berline dne 26. cervna 1935 a uvedene v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 4. cervence 1935, c. 149 Sb. z. a n. (k tisku 55-IV sen. 1936) - (pripisy ze dne 11. brezna 1936).

Dotazy:

posl. Samalika ministru financi:

v pricine neoduvodneneho dodatecneho predpisu davky z domacich porazek duchodkovym uradem v Kunstate (c. D 95-IV), ve veci zabaveni chlebenek Jindrichu Jelinkovi, pekari v Jimramove na Morave (c. D 96-IV), v pricine odpisu dani Marie Skerikove, obchodnice v Policce (c. D 97-IV);

posl. Hintermullera ministru skolstvi a nar. osvety o vnucovani okresnim skolnim vyborem v Treboni vyveseni praporu na skolni budove v Mlace pri slavnosti poradane agrarnim dorostem (c. D 99-IV);

posl. dr Goldsteina ministru financi o vymahani danovych nedoplatku na Amalii Stranske v Kraslicich a jejich deti (c. D 100-IV);

posl. Dollinga ministru financi o bezprikladnem postupu berni spravy v Holesove na Morave proti Karlu Smazilovi, stolari v Holesove, Ujezd 12 (c. D 101-IV);

posl. Viereckla ministru vnitra a ministru zemedelstvi o divokem dolovani na uhli, jimz jsou ohrozeny milionove hodnoty (c. D 98-IV);

posl. dr Eichholze ministru vnitra o protizakonnem, nesocialnim a jednostrannem jednani duchcovskeho cetnictva s nezamestnanym Maxem Jahnem z Ledvic (c. D 102-IV).

Odpovedi:

min. vnitra, financi, zemedelstvi a soc. pece na dotaz posl. Polivku c. D 34-IV,

min. post a telegrafu na dotaz posl. Maye c. D 70-IV,

min. financi na dotaz posl. Janalika a Bruknera c. D 47-IV,

min. vnitra a spravedlnosti na dotaz posl. Beuera c. D 30-IV.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 355, 357.

Vladni navrh ustavniho zakona tisk 287 - prikazan vyborum zahranicnimu a ustavne pravnimu.

Usneseni senatu tisk 351 - prikazano vyboru ustavne pravnimu.

Navrhy tisky 342, 343, 345 az 347, 354 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisk 341 (I az XVII).

Odpoved na nalehavou interpelaci tisk 356.

Odpovedi tisky 340 (I az XXI), 353 (I az V).

Tesnopisecke zpravy o 27. a 28. schuzi posl. snemovny.

Zapis o 28. schuzi posl. snemovny, proti nemuz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

prikazal predseda zadosti:

okr. uradu v Malackach ze dne 8. srpna 1935, c. 1195/1935 priest., za souhlas s trest. stihanim posl. Sidora pro prestupek podle cl. 3, odst. 2 zakona c. 125/1927 Sb. z. a n.(c. J 13-IV),

okr. uradu v Rumburku ze dne 5. brezna 1936, c. Nt 32/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Franka pro urazku na cti podle zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 130-IV),

okr. soudu v Becove n. T. ze dne 4. brezna 1936, c. Nt 21/36, T 332/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Curika pro prestupek podle §u 335 tr. z. (c. J 131-IV).

Nasledkem amnestie presidenta republiky ze dne 14. prosince 1935 odvolany byly zadosti za souhlas s trest. stihanim:

posl. B. Kohlera cis. J 31-IV, pres. sdel. 8. schuze,

posl. Esterhazyho cis. J 47-IV, pres. sdel. 8. schuze,

posl. Slusneho cis. J 49-IV, pres. sdel. 8. schuze, a cis. J 98-IV, pres. sdel. 15. schuze,

posl. Chmelika cis. J 64-IV, pres. sdel. 8. schuze.

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, odst.1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 31. schuzi snemovny dne 5. brezna 1936 projevy hrube urazlive a ohrozujici bezpecnost statu z reci posl. Svermy.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a nebude-li namitek, budeme projednavati nejprve odst. 2. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Pristoupime tedy k projednavani odst. 2,

jimz jest:

2. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 334) zakona o podporach pro byvale zamestnance na velkem majetku pozemkovem (tisk 355).

Zpravodaji jsou: za vybor soc.-politicky p. posl. Tayerle, za vybor rozpoctovy p. posl. Kremen.

Davam slovo prvemu zpravodaji, panu posl. Tayerlemu.

Zpravodaj posl. Tayerle: Slavna snemovno!

Ve zprave k vladnimu navrhu i ve zprave vyboru socialne-politickeho obsazeny jsou duvody, jez vedly k predlozenemu navrhu tisk 355. Spocivaji zvlaste v neutesenem stavu, ve kterem se nalezaji byvali zamestnanci velkeho pozemkoveho majetku a ovsem i jejich rodiny. Jejich zaopatrovaci pozitky, ktere jim byly zajisteny na zaklade zakona c. 130 z r. 1921, cinily dosud v nejvyssi sluzebni skupine 14.000 Kc rocne, v nizsich sluzebnich skupinach take jen 1.500 Kc az 6.000 Kc rocne, tudiz mesicne 125 az 500 Kc, tedy castky jiste k zivobyti nedostatecne.

Pri tom dluzno take uvaziti, ze se vyskytuji pripady, ze byvali zamestnavatele, kteri jsou na zaklade zakona z r. 1921 povinni vyplaceti zaopatrovaci pozitky, je nevyplaceji nebo snizuji, dokazujice, ze je nemohou vyplaceti, a nastava pak casto trnita cesta pravni, kterou se duchodci domahaji sveho naroku. Zvedel jsem prave v poslednich dnech na pr. o pripadu, kdy snizena byla castka 360 Kc, kterou dostaval pensista od sveho byvaleho zamestnavatele, na castku 150 Kc mesicne. Proto tim mene by bylo mozno ocekavati, ze se tito duchodci domohou zlepseni svych duchodu od svych zamestnavatelu.

Proto navrh, o nemz ma dnes poslanecka snemovna rozhodnouti, zajistuje byvalym zamestnancum velkeho majetku pozemkoveho urcite priplatky k jejich dosavadnim zaopatrovacim pozitkum, aby aspon z casti byly vyrovnany rozdily, ktere se tu jevi mezi zivotni potrebou a dosavadni uhradou duchodcu. Priplatku ma se dostati nejen byvalym zamestnancum, nybrz i vdovam a sirotkum umerne podle predpisu zakona ze dne 18. brezna 1921, cis. 130 Sb. z. a n., pripadne podle vladniho narizeni ze dne 13. kvetna 1921, cis. 189 Sb. z. a n. Okruh osob, o nez tu jde, jest, jak zrejmo z duvodove zpravy soc. politickeho vyboru, pomerne maly, pri cemz nesmime prehlizeti, ze tu jde o osoby, ktere byly ve sluzbe 35 az 40 let, tedy o osoby ve veku pokrocilem.

Vybor soc.-politicky proto uvital vladni osnovu, ale provedl na ni nektere zmeny, ktere pokladal za ucelne, a to zejmena v §§ 1 a 2. Soc.-politicky vybor skrtl vetu, ktera vyslovne vylucovala narok na priplatek zakonem skytany, ponevadz je presne stanoven okruh osob, ktere maji narok na zaopatrovaci pozitky, dane zakonem cis. 130/1921. Z tehoz duvodu usnesl se vybor nahraditi slovo "podpora" slovem "priplatek", aby vyjadril, ze tu nejde jen o naprosto dobrovolny dar, nybrz o priplatek, ktery ministerstvo zemedelstvi poskytne, jakmile jsou splneny podminky, na nichz priplatek zavisi. Kdo ma narok na tyto pozitky, ma z toho titulu narok take na priplatek. V tom smyslu musi byti take stanoveny podminky, o kterych jedna § 4 predlozene osnovy, v nemz se vlade uklada, aby vladnim narizenim stanovila blizsi predpisy pro udeleni priplatku.

Vybor upustil od zmeny techto predpisu v §u 4, kdyz se mu dostalo od zastupce ministerstva zemedelstvi ujisteni, ze drive nez budou predpisy vydany, bude o nich umozneno vyjadriti se take zastupcum zucastnenych duchodcu, to jest prislusnym odborovym organisacim.

V §u 2 zrusil vybor horejsi hranici, ktera omezovala 50procentni priplatek. Rozhodnuti sve ucinil hlavne z toho duvodu, ze tu jde o okruh osob, ktery bude stale mensi z duvodu, na nejz jsem jiz poukazal. Nehrozi tu tudiz nebezpeci, ze by naklady neumerne vyrustaly a ze by snad nebylo pro ne pozdeji uhrady.

Se zretelem k omezenemu poctu osob, ktere tu prichazeji v uvahu, soc.-politicky vybor vsunul take do navrhu nove ustanoveni, ktere osvobozuje od kolku a poplatku listiny a podani, jakoz i jine doklady, potrebne k zadostem o poskytnuti podpory, vlastne priplatku podle zakona, pokud se jich ovsem nepouzije take k jinemu ucelu.

Slavna snemovno, pri projednavani vladniho navrhu o priplatcich k zaopatrovacim pozitkum byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem bylo vsak take vzpomenuto pravem i jinych zamestnancu v nasem zemedelstvi a ve zvlastnich resolucich vyjadrena prani, ktera budou predlozena prislusnym ministerstvum z usneseni soc.-politickeho vyboru. Jsou to prani, aby zvyseny byly take zaopatrovaci pozitky byvalych delniku statnich lesu a statku, jakoz i jejich vdov a sirotku aspon na vysi, ktera byla do r. 1930.

K tomuto prani socialne-politickeho vyboru, doufam, ministerstvo zemedelstvi prihledne, zvlaste kdyz uvazi, ze zaopatrovaci pozitky techto byvalych delniku statnich lesu a statku cini mesicne take jen 15 az 20 a nejvyse 40 Kc.

Dale vyslovil soc.-politicky vybor jednomyslne prani, aby co nejdrive vyresena byla otazka jiz dlouho nalehava, totiz aby urazove pojisteni bylo rozsireno take na vsechny zamestnance zemedelstvi a lesnictvi, kteri dosud postradaji dobrodini urazoveho pojisteni a tim velmi casto prichazeji do znacne nepriznive situace.

Soc.-politicky vybor projevil v techto dulezitych otazkach vzacnou jednomyslnost. Potvrdil, ze je tu dobra vule resiti tyto nalehave problemy. Doufam, ze nebude projevena jenom slovy, nybrz take cinem, nebot zejmena rozsireni urazoveho pojisteni na podniky dosud nepojistene v zemedelstvi a lesnictvi jest socialni a hospodarskou nezbytnosti.