Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 30. schuze (obsah, prilohy) | Patek 28. unora 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr. Markovic, Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

192 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr Machnik.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 23 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu dal predseda na dnesni schuzi posl. Ondercovi, Polivkovi, Slivovi, Knotkovi, Novemu, inz. dr. Touskovi.

nemoci posl. E. Kohler, inz. Kunzel.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. dr. inz. Lokscha, V. Sedlacek.

pocatkem schuze: Zprava tisk 332.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prvniho odstavce poradu, jimz jest:

Zpravodaji jsou: za vybor kulturni p. posl. Uhlir, za vybor rozpoctovy p. posl. dr. Macek.

Budeme pokracovati v rozprave, zapocate ve vcerejsi 29. schuzi snemovny.

Lhuta recnicka je 30 minut.

Prihlaseni jsou recnici: na strane "proti" pp. posl. Zajicek, dr. Neuwirth, Kundt; na strane "pro" pp. posl. Kirpalova a Spacek.

Davam slovo prvemu recniku, p. posl. Zajickovi.

Posl. Zajicek (nemecky): Slavna snemovno!

Kdyz byl loni v lete podan navrh zakona na zakaz soukromeho vyucovani, zmocnilo se celeho nemeckeho obyvatelstva pravem rozhorceni. V nove osnove jsou sice jiste zmeny, neni vsak takova, abychom ji mohli prijmouti. Je pro nas samozrejme, ze budeme take proti teto nove predloze hlasovati, a to predevsim z jednoho zasadniho duvodu: V Ceskoslovensku je zavedena povinnost vyucovani, uceni, ale nikoliv povinnost ke skolni dochazce. Dnesni osnova prolamuje tuto pro nas tak mimoradne dulezitou zasadu a je nebezpeci, ze nekdy za tolik a tolik let nejaka vlada, nejake ministerstvo by si mohla na dnesni osnovu vzpomenouti a dozadovati se potom i statniho monopolu na skoly. Jiz z tohoto zasadniho duvodu musime dnesni osnovu odmitnouti.

Osnova zakona pravi, ze soukrome vyucovani muze byti tehdy povoleno, jsou-li splneny urcite podminky: Musi zde byti nebezpeci, ze nebude dosazeno ucelu vyucovani, musi byti zarucena mravni a statoobcanska vychova a konecne smi nemecke soukrome vyucovani byti poskytovano jen nemeckym detem. Tyto tri predpoklady jsou vecne zcela spravne a pravime: Jsou-li tyto tri podminky splneny, je samozrejme, ze rozhodne musi byti povoleno. Takovy navrh jsem podal v kulturnim vyboru, byl vsak bohuzel zamitnut. Podle nynejsi osnovy je ponechano volne uvaze okresniho uradu, povoli-li nebo zakaze-li soukrome vyucovani. V resolucnim navrhu, ktery byl prijat a ktery je slavne snemovne predlozen, jsem zadal, aby urady byly povinny co nejrychleji rozhodovati o podani a stiznostech, ktere se teto veci tykaji. Uvidime, bude-li se vlada timto resolucnim navrhem parlamentu skutecne riditi.

Stejne jako drive musime zadati, aby se vsem nemeckym detem, ktere nemohou dochazeti ani do verejne ani do soukrome skoly, dostalo soukromeho vyucovani. Soukrome se slysi, ze touto osnovou se ma zameziti jakekoliv soukrome vyucovani na Hlucinsku. Na to namitame: Soukrome vyucovani musi byti dovoleno vsem nemeckym detem, i kdyz bydli na Hlucinsku, a myslim, ze se na ceske strane musi pripustiti, ze v hlucinskem uzemi skutecne nemecke deti jsou. V posledni schuzi kulturniho vyboru jsem poukazal, ze je nam znamo asi 80 pripadu, kde rodice dostali od Statniho statistickeho uradu potvrzeno cerne na bilem, ze deti jsou skutecne Nemci; take temto detem se tehdy branilo v dochazce dokonce do verejne skoly v Opave. Nemuzeme doporuciti tento zpusob vlady v Opave a na Hlucinsku.

Mluvi-li se o techto otazkach, vznika tu a tam dojem, jako by slo o tisice nemeckych ditek skolou povinnych. Podle meho mineni jde o nekolik set nemeckych deti. Casopis "Volkischer Beobachter" prinesl pred nekolika dny zpravu, ze je v Polsku 16.000 nemeckych deti, kterym se nedostava nemeckeho vyucovani. Snahou naseho ministra skolstvi a nar. osvety by melo byti, aby ukazal svetu, ze se u nas jinak jedna s mensinami nez v Polsku.

Chci pouziti dnesni velike kulturni debaty, abych vylozil nase zakladni pozadavky. Ministr skolstvi a nar. osvety dr. Franke prohlasil, ze si nepreje proticirkevniho kulturniho boje. Podobne mluvil kratce pred tim vudce sudetskonemecke strany. Z obou projevu jsme se tesili. Protoze jsou negativni, rikaji nam prilis malo. V nedeli se pri jednom projevu zadalo, aby stat zajistil vyucovani nabozenstvi na obecnych, mestanskych a strednich skolach. Vyucovani nabozenstvi je jiz beztoho zajisteno. Ale jine velice dulezite kulturni pozadavky nejsou zajisteny. Pastyrsky list arcibiskupu a biskupu v Ceskoslovenske republice ze dne 7. unora 1924 pravi doslovne (cte):

"Protoze vira v pravdu Kristovu a zachovavani jeho prikazani je nezbytne nutne pro vecnou spasu, musi v kazdem sporadanem state miti katolici pravo ziti vsude a nerusene podle techto prikazani. To je prava svoboda svedomi. K ni take patri pravo katoliku vychovavati sve deti v teto vire a v zachovavani prikazani Kristovych. Kde to neni mozne nebo se tomu prekazi, tam trpi katolici znasilnovanim sveho svedomi. Nebot toto pravo na nerusene vykonavani nasi viry je nam dano Jezisem Kristem a bylo vydobyto v tristaletem krvavem boji s moci rimskeho statu. Svoboda svedomi neni tedy snad vymozenosti moderni doby nebo koncesi moderniho statu nebo usnesenim parlamentu, nybrz starym pravem vsech krestanu."

Potud pastyrsky list. Ve smyslu techto biskupskych pokynu, ktere jen vyjadruji prirozene pravo rodicu na vychovu jejich ditek, zadame my, krestansky smyslejici rodicove, aby nase ditky nebyly ve skole jen vyucovany, nybrz i vychovavany v duchu naseho krestanskeho svetoveho nazoru. Prejeme si, aby nase ditky byly vychovavany nejen pro casovy, nybrz i pro vecny cil.

Narizenimi a zakony jsme se velmi od tohoto cile vzdalili. Ve skolni vychove bylo nabozenstvi zatlaceno na zcela podradne misto, neslucitelne s podstatou nabozenstvi. Zak se musi bezdeky domnivati, ze vyucovani nabozenstvi a nabozenstvi samo je necim zcela vedlejsim.

Pocitujeme jako urazku naseho nabozenstvi, ze jsou tridy, ve kterych nevisi kriz, ackoliv vetsina deti je krestanskeho vyznani. Kdo ma uctu ke krizi, uznava tim ohromne dejinne zasluhy krestanstvi. Narod, ktery nedba sve krestanske minulosti, nema budoucnost. Kriz ve skole musi byti pro vsechna krestanska vyznani posvatnym symbolem naseho svetoveho nazoru.

Mnoha narizeni, ktera byla vydana za ery jinak zaslouzileho ministra skolstvi a nar. osvety Habrmana, jsou v rozporu s nasim svetovym nazorem, ale i s duchem naseho zakonodarstvi a se zasadami prave demokracie. Musi tedy bud byti odvolana nebo castecne zmenena.

V jednotlivo stech shrnujeme sve pozadavky stran obecnych, mestanskych skol vcetne ctvrtych trid, strednich skol a ucitelskych ustavu v techto bodech:

1. Ve vsech tridach, ve kterych zaci vsech krestanskych vyznani cini dohromady pres 50 % vsech zaku, musi byti na celne stene tridy vedle obrazu presidenta republiky pripevnen kriz.

2. Pro krestanske ditky, ktere se od vyucovani nabozenstvi neodhlasily, je vyucovani nabozenstvi povinnym predmetem ve vsech tridach se dvema hodinami tydne.

3. Odhlasiti se od vyucovani nabozenstvi je mozne jen pred zacatkem skolniho roku.

4. Vsechna vyjimecna ustanoveni o zarazeni vyucovani nabozenstvi v rozvrhu musi byti zrusena.

5. Pro vsechny zaky, kteri navstevuji povinne vyucovani nabozenstvi, jsou nedelni bohosluzby podstatnou soucasti nabozenstvi Na nedele nesmeji byti ustanoveny skolni vylety a sportovni cviceni tak, aby se tim ucast na bohosluzbach znemoznila nebo ztizila.

6. Tam, kde je to potrebi, jest zakum dati v dobe vyucovani volno pro troji svate prijimani (zacatek skoly, velikonoce, konec skolniho roku).

7. Jest zrusiti ustanoveni, ze ucitele nabozenstvi nemohou suplovati v urcitych predmetech, jako na pr. v dejepisu.

8. V zadne vyucovaci hodine se nesmi nic prednaseti, co odporuje vyznanim statem uznanym.

9. Jest odstraniti ucebnice, kde jsou mista, jez urazeji nabozenske citeni. To plati take pro knihy, ktere byly zarazeny do skolnich knihoven. Jiz nekolikrate ohlasena revise ucebnic musi byti jiz konecne provedena.

10. Do pripravovaneho zakona o nove organisaci skolske spravy jest pojmouti ustanoveni, ze zastupci nabozenskych spolecnosti a voleni zastupci rodicu maji pravo zasedati a hlasovati v mistnich, okresnich a zemskych skolnich radach.

11. Koedukace ma byti pokud mozno omezena.

12. Zadame umozneni svobodneho rozvoje nasich katolickych skol.

S dostiucinenim konstatujeme, ze nalada pro kulturni boj, ktera v prvnich letech republiky tridila duchy, ustoupila klidnemu ovzdusi na strane volnomyslenkaru a na strane vericich krestanu. O skutecnem miru nelze bohuzel mluviti. Zadame-li splneni svych pozadavku, nerusime mir, naopak, teprve potom nastane skutecny mir ve state a ve skole, az se krestanska vira stane zakladem statu a skoly. Nechceme nic brati tem, jiz neprinalezi nasemu svetovemu nazoru. Nemuzeme vsak srovnati se svym svedomim, aby dosavadni stav trval dale.

V demokratickem state se ridi mensina podle vetsiny. U nas byl bohuzel na poli krestanske skolni vychovy proveden pravy opak. Pres 9/10 vsech obcanu naseho statu jest krestanskeho vyznani. Pres to s pohlizi na nabozenstvi jako na privesek, zatim co by melo byti strediskem cele skolni vychovy.

Tato tabulka ukazuje rozdeleni nejdulezitejsich vyznani v Ceskoslovenske republice: Katoliku bylo r. 1930 78.6 %, r. 1921 80.2 %, evangeliku r. 1930 7.7 %, r. 1921 7.3 %, ceskoslovenskych r. 1930 5.3 %, r. 1921 3.8 %. Uhrnem mame podle posledniho scitani lidu 91.6 % krestanu a 5.8 % bez vyznani, r. 1921 bylo 5.3 % bez vyznani. Nelze popriti, ze mezi temi 91.6 % krestanu jsou leckteri krestane pouze podle jmena. Ale daleko nejvetsi dil krestanu se neodloucil od krestanskych zasad. Ze i v nasem state jdou masy za velkym krestanskym idealem, dokazal zretelne mohutny celostatni sjezd katoliku v Praze.

Za vyhlasene nepratele krestanstvi a krestanske vychovy na skolach muzeme povazovati jen onech 5.6 % obcanu bez vyznani. Tito maji pravo staveti pozadavky jen pro svoje ditky, nejsou vsak opravneni zadati, aby i krestanske ditky byly podrobeny pozadavkum bezkonfesnich.

Zadame-li odklonu od dnesni praxe, stavime tento pozadavek v zajmu statu a naroda. Ve vyse citovanem pastyrskem liste se pravi: "V mladezi je nase budoucnost, proto je krestanska vychova mladeze prvni podminkou napravy v narode."

Ve sve, v senate dne 20. brezna 1928 prednesene reci prohlasil tehdejsi ministr skolstvi a nar. osvety dr. Hodza, ze pokrokovy svet musi zmeniti sve metody a nove vytyciti sve cile; nepreorientuje-li se pokrok ve svych cilech, pujde od porazky k porazce. Doufame, ze tato slova tehdejsiho ministra skolstvi a nar. osvety a nynejsiho predsedy vlady dr. Hodzi budou brati v uvahu nejen funkcionari skolske spravy, nybrz i ucitele a profesori. Muzeme pravem ocekavati, ze jiz v nejblizsi dobe ministerstvo skolstvi a nar. osvety vyda pokyny, ktere umozni splneni nasich opravnenych prani.

Dovolte, abych take neco rekl ke kapitole "narodnostni otazka". My sudetsti Nemci jsme ztratili, predevsim po prevrate, sta nemeckych skol. Dnes uznavame, ze mnohe z techto skol nebylo lze udrzeti. Pro budoucnost musi pro skoly vsech narodnosti platiti zasada: Pro zruseni trid smeji byti smerodatne jen vecne duvody

Nemci i Cesi si stezuji, ze deti jsou odnarodnovany. § 134 ustavy zakazuje kazde odnarodnovani. Ve smyslu navrhu podaneho nasim poslancem dr. Luschkou zadame provadeciho zakona k tomuto paragrafu ustavni listiny.

Ministerstvo skolstvi a nar. osvety se pochopitelne snazi splniti prani ceskych mensin. Nechceme ceskym hranicarum vziti ani jedinou materskou skolku ani jedinou obecnou skolu. Ale na druhe strane mame pravo zadati, aby v tech mistech, kde nemecke deti nemaji ani verejnou ani soukromou skolu, musilo byti dovoleno soukrome vyucovani. Ve vetsine mist bychom se velmi radi vzdali soukromeho vyucovani, kdyby v techto mistech bylo konecne povoleno zrizeni nemeckych bud verejnych nebo soukromych skol. (Posl. dr. Luschka [nemecky]: A kdyby se proti tomu nebojovalo prostredky otravujicimi verejne mineni!) Ano, panove! Kdyby se provedla zasada: Bylo-li v miste v poslednich trech letech prumerne 15 ditek skolou povinnych, musi byti pro ne zrizena bud mensinova nebo soukroma skola, byl by jednim tahem vyrizen velky dil nasich stiznosti ve skolskych vecech. A pri tom jde - nepocitame-li sem Hlucinsko - o nanejvyse 10 az 15 obci, ktere pro tuto vseobecnou upravu by prisly v uvahu.

V poslednich mesicich bylo nekolikrate verejnosti dokazano, ze ministerstvo skolstvi a nar. osvety poskytuje nemeckym vysokoskolakum daleko mene, nez jim patri. Totez plati i pro rozdelovani subvenci divadlum a kulturnim spolkum. U vsech subvenci, ktere ministerstvo skolstvi a nar. osvety udili, ma byti zachovavan narodnostni klic.

Take ve skolske sprave nemame nespravedlivych pozadavku: Na nemecke skoly na Slovensku a Podkarpatske Rusi maji dohlizeti nemecti inspektori. V ministerstvu skolstvi a nar. osvety nebo v predsednictvu min. rady ma byti zrizeno oddeleni, ktere by soustavne pecovalo o mensiny naseho statu. Tesi nas, ze pred nekolika tydny byla v kulturnim vyboru poslanecke snemovny ustavena komise, ktera ma vyjasniti cely mensinovy problem, at jde o mensiny ceske nebo nemecke. Doufame, ze tento zvlastni vybor splni svuj ukol.

Ve spojeni s temito vyvody o nabozenske a narodnostni otazce chtel bych precisovati nase stanovisko ke vsenemecke kulture: My sudetsti Nemci citime svou kulturni spojitost s celym nemeckym narodem. Tento vsak nesidli jen na Spreve, nybrz i na Dunaji. Nemluvime jen o nemeckem state na Ryne, nybrz i o te ryze nemecke zemi, jejiz zasnezene alpske vrcholy cni k nebi.

Co nas v nepolitickem oboru s obema staty spojuje, je spolecna rec, spolecna kultura, jejimz symbolem je prave tak chram svateho Stepana jako kolinsky dom, prave tak jako nesmrtelna dila Goethova, Schillerova, Grillparzerova i dila Adalberta Stiftera. K teto ciste kulture patri vytvory Haydnovy a Richarda Wagnera, nikoliv vsak Hohenfriedbersky a Yorksky pochod. Koren prave kultury tkvi v narode, ale jeji koruna nevrha svuj stin jen na jeden narod, nybrz na cetne narody. Jeste mene nalezi prava kultura urcite strane.

V nemecke risi byl ucinen pokus usmerniti kulturni tvorbu stranickou politikou. Tam, kde se kultura stava sluzkou politicke strany, prestava byti kulturou. Ryzi a prava narodni kultura je odleskem vecnosti, bozim hlasem na zemi. Strana a stranicka politika je hlasem veci pomijejicich, lidskych. Tento rozdil zde musime konstatovati. Zduraznujeme, ze chceme vyvoditi vsechny dusledky z tohoto tvrzeni.

Kdo by chtel nasi sudetskonemeckou kulturni tvorbu podle urciteho politickeho smeru usmerniti, urovnati nebo vyrovnati, neposlouzi ani sudetskonemeckemu lidu ani kulture. Nasi sudetskonemecti basnici, architekti a maliri jen tehdy vytvori velika dila, uvedomi-li si, ze patri k velkemu nemeckemu kulturnimu okruhu, ze je vsak na druhe strane jejich dejinnym ukolem zasazovati se o spolupraci nemecke narodni kultury s narodni kulturou ceskou a slovenskou. (Posl. dr. Klieber [nemecky]: Splynuti!) To neni splynuti, spoluprace neni smisenim ani splynutim. My sudetsti Nemci chceme byti mostem mezi obema nemeckymi staty na jihu a na severu. Chceme obema slovanskym narodum byti prostredniky vysoke nemecke kultury. Mimo to chceme svymi silami prispeti, aby ceska a slovenska kultura oplodnovala nemecky narod. Chceme jako osviceni lide uciniti vse, aby na pr. dila Smetanova nebo Jozi Uprky nezustala cizi nemeckemu narodu. (Nemecke vykriky: Nebo snad take reci pana Starhemberga?) Domnivam se, ze pan Starhemberg nema nic spolecneho s kulturni debatou v ceskoslovenske snemovne. (Potlesk.)

Rozkvet nemecke kultury v Ceskoslovensku je mozny, jen bude-li u nas zachovana demokracie a bude-li zdokonalena. Padne-li u nas demokracie, stane se sudetskonemecke uzemi druhym jiznim Tyrolskem. Odmitame tudiz vsechny protidemokraticke snahy a vubec vse, co by duvodne mohlo otrasti duverou statniho naroda k mensinam.

S tohoto hlediska je kultura nerozlucne spjata s politikou. V tomto smyslu mel dr. Benes pravdu, prohlasil-li pred rokem v Usti n. L. "Kulturni ukol Nemcu a Cechu spociva u nas v praci na udrzeni a vybudovani demokracie". (Potlesk poslancu nem. krest. socialni strany.)