Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 26. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 23. ledna 1936

Mistopredsedove: dr. Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Sivak, Vavra.

211 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr. Derer.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupce dr. Mikyska.

Mistopredseda dr. Markovic zahajil schuzi v 10 hod. 8 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil predseda na dnesni den posl. Davidovi, R. Bohmovi, Zajickovi, dr. inz. Lokschovi, Mrskosove, dr. Dominikovi, Schluschemu, dr. inz. Touskovi, dr. Szullomu.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Kopriva.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Slivy a dr. Szulloho na den 21. ledna t. r.

Mistopredseda dr. Markovic sdelil, ze na projev ucasti, ktery predseda posl. snemovny dne 21. t. m. spolu s predsedou senatu zaslal k smrti Jeho Velicenstva krale Jiriho V. snemovne anglicke, obdrzel tyz den od jejiho predsedy Fitzroye telegraficke podekovani.

Do vyboru techn.-dopravniho vyslal klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Krejciho za posl. Schafera.

Do vyboru branneho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Srbu za posl. Pika; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Dvoraka za posl. Vodicku.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Dvoraka za posl. Slanskeho.

Do vyboru zemedelskeho vyslal klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Coufala za posl. dr. inz. Fulika; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Zupku za posl. Sirokeho.

min. financi na dotaz posl. Neumeistera c. D 14-IV,

min. vnitra na dotaz posl. dr. Micury c. D 48-IV.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 267, 272.

Navrhy tisky 269, 271 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Odpovedi tisk 259 (I az XI)

Vladni navrh tisk 266 - prikazan vyboru rozpoctovemu.

nasledkem amnestie presidenta republiky ze dne 14. prosince 1935:

pripisem vrch. stat. zastupitelstvi v Bratislave ze dne 16. ledna 1936, c. 534/36, odvolana zadost kraj. soudu v Nitre ze dne 10. srpna 1935, c. Nt XII 43/35, predlozena vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 23. srpna 1935, c. 8530/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Sivaka pro precin ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky (c. J 33-IV, pres. sdel. 8. schuze),

pripisem kraj. soudu v Jicine ze dne 17. ledna 1936, c. Tk VII 288/35, odvolana zadost tehoz cisla ze dne 24. cervence 1935 za souhlas s trest. stihanim posl. Kuta pro precin podle §u 18, c. 2 zakona c. 50/23 Sb. z. a n., pripadne pro prestupek urazky vlady podle §§ 2 a 3 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 20-IV, pres. sdel. 8. schuze),

pripisem kraj. soudu v Kutne Hore ze dne 15. ledna 1936, c. Tk VI 260/35, odvolana zadost tehoz cisla ze dne 17. zari 1935 za souhlas s trest. stihanim posl. Zvonicka pro precin ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 3 a 5 zakona na ochranu republiky (c. J 54-IV, pres. sdel. 8. schuze).

Predsednictvo usneslo se podle §u 9 odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 25. schuzi dne 21. ledna t. r. projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. Klimy a Krosnare a projev hrube urazlivy z reci posl. Maye.

Mistopredseda dr. Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu prveho odstavca poriadku schodze, ktorym je:

Zpravodajca je p. posl. dr. Novak. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Novak: Slavna snemovno! Vladni navrh zakona o mimoradne dani postihujici dividendy a uroky z cennych papiru pevne zurocitelnych obira se vlastne dvema otazkami od sebe odlisnymi. Prvni problem, rekl bych ratii legis, je otazka ciste danova. My jsme si polozili problem udelati statni rozpocet pravdivejsim, to znamena, aby cifry, ktere nasazujeme do rozpoctu u jednotlivych dani, potom se pri konecnem zuctovani v ucetni uzaverce skutecne objevily, po pripade aby byly priznivejsi. Tento ukol jsme si dali proto, ponevadz bez vyrovnaneho hospodarstvi statniho bude vzdycky soukrome hospodarstvi v celem state chore.

Velevazeni, tomuto ukolu odpovida prvni cast predlozene osnovy, ktera zvysuje zavedenim nove dane statni prijmy o castku, kterou nelze hned tak uplne presne odhadnouti, ponevadz to bude zaviseti na tom, zda hospodarsky zivot bude priznivejsi a zda tu skutecne budou dividendy, z nichz se stanovi 10 % dan. Ale prece jen odhaduje se castkou 25 po pr. 30 mil. Kc do hospodarstvi statniho.

Druhy problem, kterym se obira tato osnova, vlastne ani nemusel byti projednavan podle nynejsi praxe ve state zakonodarnymi sbory, ponevadz otazka dirigovaneho hospodarstvi, jehoz soucasti a clankem je take tato uprava, byla u nas rizena jenom vladnimi narizenimi ve smyslu zmocnovaciho zakona.

Tedy nejprve k prvnimu problemu, k danove strance teto predlohy. Domnivam se, slavna snemovno, ze bychom se meli na kazdou dan a take hlavne na tuto dan divati s hlediska sluzby jako opatreni, ke kteremu jsme jakozto zakonodarny sbor povinni v zajmu dobreho vedeni statu, a nemeli bychom se staveti ke kazdemu problemu danovemu, jako by to byl utok na nas na poplatniky anebo na zastupce urcitych poplatniku. Musime jenom dbati, aby dan, kterou v zajmu statu zavadime, mela nekolik vlastnosti, anebo nemela nekolik vlastnosti.

Tedy prvnim hlediskem je to, aby dan nerusila v nynejsi dobe ozdravovaci proces v hospodarstvi verejnem, ktery se u nas zacina projevovati jiz skutecne a viditelne, treba ze ne jeste v cifrach velikych. Tato dan, hlavne dan z dividend akciovych podniku nebo spolecnosti na akcie, opravdu nerusi ozdravovaci proces, ona nepostihuje hospodareni techto celku prumyslovych, bank nebo podobne jako celek, nebrani jim v hospodarstvi, nesnizuje jejich vysledku, nybrz postihuje teprve cisty vynos, ktery je rozdilen jednotlivcum, drzitelum prislusnych cennych papiru, t. j. akcii, po pr. dluhopisu. Tedy v tomto smeru dan nebezpecna neni.

Druhe hledisko je, aby dan nesnizovala zivotni uroven tech vrstev, ktere jsou jiz jinak velice znacne zatizeny, po pr. nemohou snesti i male zatizeni. V tomto smeru musime opet teto dani priznati, ze neni dani uvalenou na siroke vrstvy, nybrz vetsinou - vyjimky tady sice nejake mohou byti - se tyka vrstev pomerne lepe situovanych, ktere ukladaji svoje penize podle nasich nazoru a podle nasi prakse ve state do specialnich papiru, ocekavajice od nich vyssi urok nez ze zpusobu ukladani normalniho, t. j. do akcii anebo podilu urcitych spolecnosti.

Pak konecne tretim hlediskem u teto dane by bylo, odpovida-li pozadavkum ekvity, t. j. takoveho rovnomerneho slusneho rozdeleni bremen statnich na obcanstvo. A tu opet musime tady prisvedciti, ze dan tato nehresi proti teto zasade. Tato dan postihuje duchod bezpracny, a to duchod, ktery byl dlouho a dlouho od primeho zdaneni uchranen. Reknu v dalsim, jake hledisko zde vedlo zakonodarce, ze nepostihovali tyto vynosy z akcii danemi. Tedy fakt je, ze tento duchod je razu bezpracneho, a proto v nynejsi dobe a v nynejsim velikem zatizeni statu je snesitelnejsi nez rada jinych dani, ktere jsme v zajmu dobreho a spravneho hospodarstvi statniho museli zde odhlasovati.

Slavna snemovno, ja tady - priznam se - uziji takoveho vulgarniho vyrazu, ze ma tento zakon jednu bradavici na sve tvari. Podivejte se, proc vynos akcii, dividendy, superdividendy a to ostatni byly tak dlouho osvobozeny od primeho zdaneni, kdyz obdobne duchody jiz postizeny byly. Tady zakonodarce, kteri chranili tento duchod, vedla myslenka, abychom u nas zainteresovali daleko sirsi vrstvy, nez je tomu dodnes, aby neukladaly sve kapitaly, sve hotovosti jenom na vkladni knizky, nybrz aby ulozily sve prebytky take do vyroby, do podnikani tim, ze by si kupovaly bud akcie prumyslovych podniku nebo aspon dluhopisy techto prumyslovych podniku. Vy vite vsak, ze tyto nadeje se timto sanovanim - ja to takto reknu - tohoto druhu prijmu nesplnily, ze u nas velmi malo penez majitelu preslo z vkladnich knizek do vyroby, do akcii nebo podobne. Pricinu bych videl v tom, ze u nas neni v tomto smyslu provadena dostatecna vychova. U nas se vzil jeden zpusob, to jest ukladani na knizky, a pad urcitych akciovych spolecnosti, to, co se dostavilo jiz pri tom znamem rozvoji hospodarskeho zivota u nas v Cechach, kdyz krachovaly rolnicke cukrovary, na priklad ty prvni akciove, to jeste dnes strasi a odstrasuje ty, kteri by mohli dati nejake penize do vyroby, aby tam ty penize dali. A diference urokove mezi sazbami vkladovymi a vynosem dividendovym byly dosti male, aby prece svedly v tomto smyslu hospodarsky zivot a tok tech penez, ktere ozivuji hospodarske podnikani. Proto take se zakonodarce v teto osnove zakona zrekl teto vychovne metody, abych tak rekl, ponevadz byla temer naprosto neucinna, a tak podle ekvity, slusnosti, postihuje duchody z akcii prislusnou primou dani.

Slavna snemovno, domnivam se, ze se musime snaziti o prevod hodne tech prostredku peneznich, ktere zde jsou, do vyrobniho podnikani. Tim by se vyrobnimu podnikani silne ulehcilo, nejenom pokud jde o zatizeni skutecne, ale jeste dale by se tady pomohlo. Velevazeni, hospodarska krise u nas nemusela by byti tak ostra a nekolik vln teto krise nemuselo by byti tak vysokych, kdyby zde bylo vice podnikatelskeho zucastneni sirokych vrstev lidovych na prumyslovych podnicich, ponevadz krise dnes temer vyhradne dolehla na financujici ustavy, ponevadz akciovy kapital ve vetsine pripadu byl velice nepatrny; krise by byla rozdelena na daleko vetsi pocet ramen a nepostihla by penezni ustavy takovou merou, ze se nektere musely dokonce hlasiti o sanaci, anebo ze nemohou dnes vystaciti s dosavadnim rozpetim urokovym, takze pri normalni sazbe vkladove 3 % jest financovani prumyslovych zavodu stale jeste uvedeno castkou 8 %, tedy rozpetim 5 %, coz jest rozhodne neumerne a nezdrave pro cele nase hospodarske podnikani. Budeme tedy musiti tento proces urychlovati vychovou, a myslim, ze by se penezni ustavy mely v tom smyslu take preorientovati a zucastniti se vice na vychove obcanstva, aby ulozilo cast svych prebytku a kapitalu do vseobecne vyroby. To je prvni cast zakona, jeho ratio legis, s vynosem rekneme 25 nebo 30 mil. Kc.

Druha cast zakona upravuje jednu otazku hospodarskou, ktera tady jeste zbyla nevyresena po vladnich narizenich podle zmocnovaciho zakona. Dan tato se tyka take urcitych bankovnich dilcich upisu, zastavnich listu a dilcich dluznich upisu, obligaci pevne zurocitelnych. Tato dan neni vlastne pravou dani v pravem slova smyslu, nybrz jest to opatreni - trebaze se to jmenuje dani - kterym se snizuji urokove sazby z techto pevne zurocitelnych dluhopisu, jako to bylo ustanoveno u papiru statnich, a prislusny vynos, zlepseni, prichazi k dobru dluznikum, kteri si na zaklade techto dluhopisu opatrili penize a plati prislusne uroky. Tento zakon jest docela obdobny vladnimu narizeni tim, ze stanovi - na pr. ze zastavnich listu, coz se dotyka hlavne stavebniho ruchu - sazbu, jako to je pri novem podnikani a opatrovani si uveru na 3 a 4 %, takze neni rozdilu mezi uverem starym a novym.

Slavna snemovno! §§ 3 az 9 zakona upravuji pak zpusob, jak se dan vybira. Je to docela obdobne s vybiranim, ktere se deje primo u zdroje, coz je take s hlediska zakona docela dobre, ponevadz to nezatezuje vyberci aparat, a jsou to predpisy obdobne jako pri jinych primych danich.

S hlediska prvniho, ze potrebujeme vynos do statni pokladny a ze osnova zakona snizuje urokovou miru ze specialniho druhu papiru pevne zurocitelnych, navrhuji jako referent rozpoctoveho vyboru, ktery tuto osnovu zakona schvalil, aby slavna snemovna prijala osnovu ve zneni, na kterem se usnesl vybor rozpoctovy. (Souhlas.)

Mistopredseda dr. Markovic (zvoni): K tejto veci su prihlaseni recnici, zahajim preto rozpravu.

Podla usnesenia predsednictva navrhujem recnicku lehotu 30 minut. (Namitky nebyly.)

Namietok niet. Navrhnuta lehota je schvalena.

Prihlaseni su recnici na strane "proti" pp. posl. Kliment a Dolling; na strane "pro" p. posl. K. Chalupa.

Udelujem slovo prvemu recnikovi prihlasenemu "proti", panu posl. Klimentovi.

Posl. Kliment: V poslednich dnech byl cely svet zaujat velikou reci predsedy rady lidovych komisaru soudr. Molotova. Fasisticti dranti a zachranci stareho sveta a jejich pratele poslouchali tuto rec s velikou uzkosti a strachem, naproti tomu miliony pracujicich lidi s netajenym nadsenim a radosti. Pred vsemi rozvijel se veliky, grandiosni, triumfalni pochod vitezneho socialismu v Sovetskem svazu, na jehoz spici kraci slavna Leninova strana s velikym Stalinem. Cely svet slysel, ze v letosnim roku budou dany velike miliardy na vystavbu novych sachet, zavodu, noveho prumyslu, a ze vice nez 8 miliard venovano bude na socialni zabezpeceni pracujiciho lidu Sovetskeho svazu. Cely svet slysel, ze vsechny sily Sovetskeho svazu obraceny jsou smerem: zvysiti blahobyt sovetskeho lidu, uciniti vsechny narody teto velke zeme stastnymi, aby mely radost ze zivota. Z kazdeho slova predsedy sovetske vlady soudr. Molotova vyznivala velika starost o sovetsky lid, o pracujici lid celeho sveta a starost, aby v roce pristim, tak jako i v budoucnu, zachovan byl mir, aby mezinarodni proletariat zachranen byl pred hruzami a katastrofami valky. Tim pochopitelne starost sovetske vlady obracena jest i na osudy proletariatu teto zeme.

Kdyz v souvislosti s tim se zamyslime nad cinnosti naseho parlamentu, s jakou zahajen byl tento letosni rok, kdyz se podivame na osnovy zakonu projednavane v minule a dnesni schuzi, nemuzeme se ubraniti dojmu, ze vlada nechce nic vedeti o pravem stavu veci, pokud jde o postaveni pracujiciho lidu, a o nalehavou potrebu mu pomoci. Kdyby tomu bylo jinak, musili bychom pri kazdem pocinu vlady a vladni koalice cititi snahu resiti situaci, o ktere sam koalicni tisk se vyslovoval, ze je narodni katastrofou. Zatim nic takoveho. Pracujici verejnost, ktera se jeste nemohla vzpamatovati z velkeho uderu, ktery dostala zjistenim, ze koncem roku stoupla nezamestnanost registrovanych na 800.000, dostava dalsi uder. Presvedcuje se, ze byla na velikem omylu, domnivala-li se, ze zahajeni vladnich porad a prvni jednani parlamentu bude zahajenim velkeho, velkoryseho boje proti nezamestnanosti a ze bude udelano vsechno na odvraceni katastry, o ktere i vladni koalicni tisk pise a mluvi. Zatim vsechno nasvedcuje, ze nejde o zajisteni existence 800.000 registrovanych nezamestnanych a statisicu neregistrovanych, nybrz ze cinnost vlady smeruje dale k tomu, aby bylo pomahano tezkemu financnimu kapitalu. Dokazuje to prave projednavana osnova zakona o mimoradne dani z dividend a superdividend. Tento zakon jde po linii stareho porekadla "aby se vlk nazral a koza zustala cela". Rika-li se v §u 1 tohoto zakona, ze zdaneni dividend ma byti provedeno 10 %, tak ihned za tim se uvadi, ze jen v tom pripade, bude-li vynos dosahovati aspon 5 % jmenovite hodnoty. Po vsech zkusenostech, ktere ma verejnost s bilancovanim akciovych spolecnosti, nebude pro pany v zadnem pripade tezke sestaviti bilance tak, aby nikdy necinily vice nez 5 % jmenovite hodnoty. Jak se to dela, dokazuje pripad banske a hutni spolecnosti. Tato spolecnost mela puvodne zakladni kapital 100 milionu Kc, na zaklade zakona o stabilisacnich bilancich nadhodnotila jej na 700 milionu Kc a za poslednich 8 let odepsala 794 mil. Kc na svem majetku, o 694 mil. Kc vice, nez byl puvodni zakladni akciovy kapital. Vedle toho stamiliony, ktere nebyly uvadeny v bilancich, byly investovany do racionalisace.

Osnova zakona, ktera se projednava, mluvi sice o zdaneni, ale jeho vynos a postizeni bohatych bude vedle. Lidu se bude namlouvat, v tisku se bude psat, ze se jde take na bohate, ale ve skutecnosti bohati budou postizeni velmi malo nebo nic. Je to zakon, kterym se maji vlastne jenom lidu zamazati oci, aby se mohlo take rici a tvrditi, ze se jde take na bohate. Tento zakon take sam o sobe ukazuje, ze se dusledne jde po linii stare hospodarske politiky, ktera se provadi ve prospech male skupiny bohatych a na ozebracovani milionu chudych.