Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 25. schuze (obsah, porad, prilohy) | Utery 21. ledna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr. Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

248 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri dr. Czech, dr. Cerny, dr. Derer, inz. Dostalek, dr. Franke, dr. Krcmar, Machnik, Najman, inz. Necas, dr. Spina, dr. Sramek, dr. Trapl, dr. Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci dr. Mikyska, dr. Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 25. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pani a pani poslanci! (Poslanci povstavaji.)

V uplynule noci zemrel Jeho Velicenstvo Jiri V, kral Velke Britanie, Irska a zamorskych osad, cisar Indie.

Tato smutna zprava, byt i byla jiz nekolik dni ocekavana, dotkla se celeho sveta a nasla hluboky ohlas i u nas, ve state, v jehoz osvobozeni zesnuly kral byl vyznamnym cinitelem.

Kral Jiri V se narodil 3. cervna 1865 a stal se hlavou statu po smrti sveho otce Eduarda VII. dne 6. kvetna 1910, kdyz byl pred tim prodelal celou uredni drahu anglickeho namorniho dustojnika az k viceadmiralovi, jiste dobrou to prupravu pro budouciho panovnika rise, jejiz jednotlive casti jsou rozlozeny po cele zemekouli.

Na trun nastoupil v dobe, jez pro historika ci politika jest jednim z nejzajimavejsich obdobi politickeho a hospodarskeho vyvoje sveta, jez vsak novemu panovniku pripravila take umerne velike ukoly. V risi tak rozlehle, jako je Anglie se vsemi svymi osadami v jejich zemepisne clenitosti, obrazelo se prirozene vsechno, co se ve svete vubec dalo, a vse se ji dotykalo. Uvazime-li pak, ze Anglie v te dobe sama mela mnoho administrativnich i ustavnich starosti, a uvazime-li dale, ze jiz tenkrat udalosti na Balkane vestily svetovou valku, vidime, ze nebylo bez dulezitosti, kdyz na trun kralovny Viktorie a velikeho politika Eduarda VII. dosedl muz velike zralosti a prvni gentleman Anglie. V balkanskych valkach zachovala sice Velka Britanie neutralitu, 4. srpna 1914 vsak jak v dusledku politiky Eduarda VII., spoluzakladatele Velke Dohody, tak v dusledku sveho narodniho charakteru, dotceneho zvlaste prepadenim Belgie, vypovida Velka Britanie valku Nemecku.

Je nepopiratelno, ze zvlaste svetova valka to byla, ktera tolik priblizila krale jeho narodu. Od jejiho vypuknuti jej bylo vidat vsude mezi lidem, zvlaste tam, kde bylo treba povzbuzeni. U anglickeho dvora zavladla prostota, ktera se projevovala nejen v kralove jednoduche polni uniforme, nybrz i v podstatnem zjednoduseni dvorskych zpusobu. S Jirim V byl daleko snazsi styk nez s jeho predchudci, ba byl to on sam, ktery styk takovy mnohdy vyhledaval, a to se vsemi. Sblizeni, ktere mezi kralovskou rodinou a narodem vybudovala svetova valka, zustalo i po ni a tak vsechny velke veci politickeho a hospodarskeho zivota Anglie, i kdyz pred tim prochazely a tvorily se v parlamentnich a mezistranickych bojich, dozravaly ve zdech kralovskeho palace, v nichz je pomahala resiti ruka nad jine zkusena, hlava nad jine informovana a nad stranami stojici. Jiri V dovedl zaroven zachovavati tradicni anglicke pojeti panovnicke funkce a vytvoriti vzor demokratickeho krale. Teprve budoucnost ukaze, jak rozhodny byl v dulezitych chvilich jeho vliv a jak stastna byla jeho ruka.

Svoje ustavni poslani hlavy a jednoticiho organu neprehledne rise vykonaval mene honosne, zato vsak velmi vazne a uspesne, kteryzto ukol byl dulezitosti stale vetsi a vetsi, zvlaste od te doby, kdy se Anglie svym smyslem pro svobodu dopracovala jeste vetsi soudrznosti a pevnosti, nez jakou se honosila pred valkou.

Anglicky kral je nejen representant a symbol velike rise, vlady a moci. Je take symbolem vzorneho a dokonaleho smyslu pro poslani tech slozek, jez representuje. Je to nejlepe patrno z politiky Anglie, zvlaste v poslednich letech. A je-li jednim duvodem k velike ucte, kterou Ceskoslovensko ma k hlave Anglie, okolnost, ze Anglie byla jednou z nejvetsich sil, ktere staly u kolebky Ceskoslovenska, je druhym prave ono hospodareni moci, jak je Anglie provadi.

Pripojujeme se k smutku celeho sveta nad nenavratnym odchodem jedne z mala hlav statu, ktere jimi byly jiz pri vypuknuti svetove valky a ktere jeste dlouho po ni rozvazne a moudre pomahaly riditi svet.

Klanime se pamatce muze, ktery jako vynikajici clen panovnickeho rodu Velke Britanie prozival s sebou cely hospodarsky i politicky vyvoj sveta, obrovsky prerod ze stoleti devatenacteho do dvacateho, aby pak vladl netusenemu pokroku poslednich desetileti.

Anglie ztraci dobreho krale, prozivame a chapeme jeji smutek.

Dekuji vam za poctu, kterou jste povstanim vzdali zesnulemu panovnikovi, a predpokladam vas souhlas k tomu, abych vasi ucast tlumocil predsedovi poslanecke snemovny anglicke. (Poslanci usedaji.)

Posl. Schafer oznamil pripisem ze dne 16. ledna t. r., ze vzdal se mandatu poslaneckeho.

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 17. ledna 1936, c. 4.066/1936-7, ze na misto uprazdnene resignaci posl. Schafera povolalo podle §u 56 radu voleni do posl. snemovny nahradnika Frantiska Krejciho, redaktora v Praze, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Jmenovany dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibu, a to v jazyku ceskem, pokud se tyce v jazyku narodnosti, ke ktere se slibujici prihlasil, pan posl. Krejci ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slibuji", po pripade shodnym vyrazem sveho jazyka.

Zadam o precteni slibovaci formule a pana posl. Krejciho zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr. Riha (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Ich gelobe, der Tschechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten, sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuuben.

Posl. Krejci (podavaje predsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedaji.)

Predseda (zvoni): Posl. Smejcova oznamila zaroven s klubem poslancu csl. strany narodne-socialisticke, ze stala se clenkou tohoto klubu.

Posl. Dolling oznamil zaroven s klubem poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska, ze stal se clenem tohoto klubu.

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil predseda: posl. Stundovi, dr. Eichholzovi; na den 21. az 23. t. m. posl. Razusovi; na tento tyden posl. Drobnemu, dr. Luschkovi a Fischerovi.

nemoci: posl. Longa, Kopriva, Torok.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. Kunz, dr. inz. Fulik.

Do vyboru techn.-dopravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. inz. W. Richtera za posl. Liebla.

Do vyboru branneho vyslal klub poslancu csl. soc.-dem. strany delnicke posl. Tymese za posl. Srbu.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Budiga za posl. dr. Kliebera.

Do vyboru zemedelskeho vyslal klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Petrovice za posl. Ursinyho.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 20. prosince 1935, c. j. 9346/1075/S/35 m. r., ze vlada republiky Ceskoslovenske zvolila ve schuzi dne 19. prosince 1935 podle §u 17 ust. listiny namestkem predsedy vlady ministra zeleznic Bechyne.

Namestek predsedy vlady sdelil pripisem ze dne 28. prosince 1935, c. j. 9486/1076 S-35 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni §u 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. bude zastupovati p. ministra dr. Cerneho p. ministr dr. Zadina, p. ministra dr. Trapla p. ministr dr. Franke, p. ministra dr. Krcmare p. ministr dr. Zadina, p. ministra dr. Derera p. ministr dr. Czech, p. ministra Najmana p. ministr Machnik, p. ministra Bechyne p. ministr inz. Necas, p. ministra inz. Dostalka p. ministr dr. Sramek, p. ministra dr. Zadinu p. ministr dr. Cerny, p. ministra Machnika p. ministr Najman, p. ministra inz. Necase p. ministr Bechyne, p. ministra dr. Czecha p. ministr dr. Derer, p. ministra dr. Franke p. ministr dr. Trapl, p. ministra dr. Sramka p. ministr inz. Dostalek.

Pokud jde o zastupovani p. ministra dr. Spiny, bude potrebna dohoda ucinena pripad od pripadu.

Pana predsedu vlady dr. Hodzu jakozto spravce ministerstva zahranicnich veci bude zastupovati p. ministr post a telegrafu dr. Franke.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 21. prosince 1935, c. j. 23.385/35 m. r., ze vlada predlozila senatu N. S. R. C. k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona o kocovnych zivnostech.

Predseda senatu N. S. R. C. sdelil pripisy ze dne 20. prosince 1935, ze senat projednal a prijal v 16. schuzi dne 21. prosince 1935 osnovy:

zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona o davkach za uredni ukony ve vecech spravnich (tisk 72-IV sen. 1935),

zakona, kterym se rozsiruje platnost zakona o prechodne prirazce k dani duchodove a k dani z tantiem (tisk 79-IV sen. 1935),

zakona, kterym se meni a doplnuji ustanoveni o soudnich poplatcich (tisk 80-IV sen. 1935),

zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona c. 247 Sb. z. a n. z r. 1933 o srazkach z platu clenu Narodniho shromazdeni na rok 1936 (tisk 83-IV sen. 1935),

zakona o statni pocte prvnimu presidentu Ceskoslovenske republiky T. G. Masarykovi (tisk 84-IV sen. 1935),

zakona, kterym se pozmenuje zakon o dani z obratu a dani prepychove a prodluzuje jeho platnost (tisk 86-IV sen. 1935),

zakona o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove (tisk 87-IV sen. 1935), a to vesmes ve zneni usnesenem posl. snemovnou.

Predseda senatu N. S. R. C. sdelil dale pripisy ze dne 21. prosince 1935, ze senat:

projednal ve 14., 15. a 16. schuzi dne 19., 20. a 21. prosince 1935 a prijal statni rozpocet republiky Ceskoslovenske a osnovu financniho zakona na rok 1936 (tisk 75-IV sen. 1935), ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou,

usnesl se v 16. schuzi dne 21. prosince 1935 uciniti posl. snemovne navrh, aby o dalsi 3 mesice prodlouzeny byly lhuty dane §em 43 ust. listiny k projednani usneseni posl. snemovny o vladnich navrzich:

zakona, jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona o pozadovani dopravnich prostredku pro ucely vojenske (tisk 62-IV sen. 1935),

zakona o civilnich hlidacich vojenske spravy (tisk 70-IV sen. 1935).

Vyboru rozpoctovemu vladni narizeni:

ze dne 19. prosince 1935:

c. 234 Sb. z. a n., o usnadneni primeho uveru u Narodni banky ceskoslovenske (pripis preds. vlady c. j. 24.108/1935 m. r. ze dne 3. ledna 1936),

c. 258 Sb. z. a n., jimz se opet meni cl. XVI, odst. 1, pism. b) uvadecich ustanoveni k zakonu ze dne 15. cervna 1927, c. 76 Sb. z. a n., o primych danich (prip. nam. preds. vlady c. j. 271/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936),

ze dne 21. prosince 1935, c. 239 Sb. z. a n., o snizeni uroku vnitrniho statniho dluhu (prip. preds. vlady c. j. 105/1936 m. r. ze dne 4. ledna 1936),

ze dne 21. prosince 1935, c. 238 Sb. z. a n., kterym se stanovi nejvyssi pripustne urokove sazby (prip. nam. preds. vlady c. j. 219/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936),

ze dne 27. prosince 1935, c. 248 Sb. z. a n., o davkach za uredni ukony ve vecech spravnich (prip. nam. preds. vlady c. j. 285/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936).

Vyborum rozpoctovemu a soc.-politickemu vladni narizeni:

ze dne 20. prosince 1935, c. 1 Sb. z. a n. z r. 1936, o danovych ulevach na stavebni prace (prip. nam. preds. vlady c. j. 500/36 m. r. ze dne 9. ledna 1936),

ze dne 21. prosince 1935:

c. 249 Sb. z. a n., o ulevach pri splaceni nekterych dlouhodobych pohledavek (prip. nam. preds. vlady c. j. 215/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936),

c. 250 Sb. z. a n., o ulevach pri splaceni pohledavek za zemedelci (prip. nam. preds. vlady c. j. 268/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936).

Vyborum rozpoctovemu a zivn.-obchodnimu vladni narizeni ze dne 27. prosince 1935, c. 270 Sb. z. a n., kterym se castecne meni seznam prepychovych predmetu (prip. nam. preds. vlady c. j. 283/36 ze dne 7. ledna 1936).

Vyboru soc.-politickemu vladni narizeni:

ze dne 20. prosince 1935:

c. 260 Sb. z. a n., kterym se prodluzuje vladni narizeni ze dne 29. cervence 1933, c. 161 Sb. z. a n., o prechodne uprave statniho priplatku k podpore nezamestnanych (prip. preds. vlady c. j. 154/36 m. r. ze dne 4. ledna 1936).

c. 259 Sb. z. a n., kterym se prodluzuji a doplnuji zakony tykajici se bytove pece (prip. nam. preds. vlady c. j. 270/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936),

ze dne 21. prosince 1935, c. 251 Sb. z. a n., o ulevach pri splaceni pohledavek za nezamestnanymi a o nekterych opatrenich v rizeni exekucnim a konkursnim proti nezamestnanym (prip. nam. preds. vlady c. j. 269/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936).

Vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 19. prosince 1935, c. 237 Sb. z. a n., o uspornych opatrenich personalnich (prip. preds. vlady c. j. 2/36 m. r. ze dne 3. ledna 1936).

Vyboru zemedelskemu vladni narizeni ze dne 20. prosince 1935:

c. 241 Sb. z. a n., kterym se doplnuji vladni narizeni ze dne 5. srpna 1933, c. 170 Sb. z. a n., a vladni narizeni ze dne 23. prosince 1934, c. 273 Sb. z. a n., o mimoradne uprave tezby dreva a uprave lesniho a drevarskeho hospodarstvi (prip. preds. vlady c. j. 8/1936 m. r. ze dne 3. ledna 1936),

c. 240 Sb. z. a n., kterym se opetne prodluzuje ucinnost zakona ze dne 27. brezna 1930, c. 43 Sb. z. a n., o uprave uzivani nekterych pastvin v zemich Slovenske a Podkarpatoruske v rocnich pastevnich obdobich 19301932 (prip. preds. vlady c. j. 9/1936 m. r. ze dne 3. ledna 1936).

Vyborum zemedelskemu a zivn.-obchodnimu vladni narizeni ze dne 19. prosince 1935, c. 235 Sb. z. a n., kterym se castecne meni ustanoveni §u 5 zakona ze dne 24. cervna 1932, c. 105 Sb. z. a n., o zrizovani provozoven na vyrobu cukru z repy, ve zneni vladniho narizeni ze dne 13. cervence 1934, c. 185 Sb. z. a n. (prip. preds. vlady c. j. 182/36 m. r. ze dne 4. ledna 1936).

Vyboru zivn.-obchodnimu vladni narizeni:

ze dne 6. prosince 1935, c. 227 Sb. z. a n., kterym se opetne prodluzuje platnost vladniho narizeni ze dne 23. unora 1934, c. 27 Sb. z. a n., o opatrenich proti bezduvodnemu zdrazovani (prip. preds. vlady c. j. 23.365/1935 m. r. ze dne 20. prosince 1935),

ze dne 19. prosince 1935, c. 236 Sb. z. a n., jimz se meni zakon o prodeji zbozi za jednotne ceny (prip. preds. vlady c. j. 156/36 m. r. ze dne 4. ledna 1936),

ze dne 20. prosince 1935, c. 2 Sb. z. a n. z r. 1936, o nekterych organisacnich a jinych opatrenich ve vyrobe skla (prip. nam. preds. vlady c. j. 499/36 m. r. ze dne 9. ledna 1936).