Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 24. schuze (obsah, prilohy) | Patek 20. prosince 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr. Markovic, Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Pik.

210 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri Bechyne, dr. Czech, dr. Cerny, dr. Derer, dr. Franke, dr. Krcmar, Machnik, inz. Necas, Najman, dr. Spina, dr. Sramek, dr. Trapl, dr. Zadina.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr. Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Mikyska.

Mistopredseda dr. Markovic (zvoni): Zahajujem 24. schodzu poslaneckej snemovne.

Snemovna je sposobila jednat.

Ministerstvo vnutra sdelilo:

1. pripisom zo dna 17. decembra 1935, c. j. 84.581/1935-7, ze na miesto posl. Stetku, ktory nalezom volebneho sudu zo dna 7. decemnbra 1935, c. 346/35, stratil mandat, povolalo podla § 56 poriadku volenia do posl. snemovne za poslanca Rudolfa Dollinga, robotnika v Janove Dolu c. 160, okres Liberec, a ze mu vydalo overujuci list poslanecky,

2. pripisom zo dna 18. decembra 1935, c. j. 85.481/1935-7, ze na miesto posl. dr. Benesa, ktory volbou za prezidenta republiky a slozenim slubu stratil clenstvo poslaneckej snemovne, povolalo podla § 56 poriadku volenia do posl. snemovne ako poslankynu Milenu Smejcovu, tajomnicku zien v Prahe, a ze jej vydalo overujuci list poslanecky.

Pani posl. Smejcova dostavila sa do dnesnej schodze.

Ponevac pred tym podla § 6 jedn. poriadku v kancelarii snemovne podpisala slubovaciu formulu, pristupime ku slubu podla § 22 ustavnej listiny a § 6 jedn. poriadku tym sposobom, ze predcitana bude ustavou predpisana formula slubovacia, pi. posl. Smejcova ku mne pristupi a vykona slub podanim ruky a slovom "slubujem".

Ziadam o precitanie slubovacej formule, a pi posl. Smejcovu ziadam, aby pristupila ku mne vykonat slub. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr. Riha (cte):

Slibuji, ze budu verna republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Poslankyne Smejcova (podavajic mistopredsedovi dr. Markovicovi ruku): Slibuji.

(Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil predseda: na dnesni den posl. Kremenovi, dr. inz. Lokschovi, Ondercovi, Razusovi; na dnesni a zitrejsi den posl. dr. Jillymu.

nemoci posl. dr. Luschka.

Vybor ustavne-pravni ve schuzi dne 19. prosince 1935 zvolil mistopredsedou posl. dr. Sucheho.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr. Kliebera za posl. dr. Budiga; klub poslancu "Az orszagos kereszteny-szocialista, Magyar nemzeti part, Zipser deutsche Partei" posl. A. Nitsche za posl. dr. Holotu.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr. Zippeliuse za posl. Illinga; klub poslancu narodniho sjednoceni posl. Jezka za posl. Kneborta; klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Kunze za posl. Viereckla.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 19. prosince 1935, ze senat projednal a prijal ve 14. schuzi dne 19. prosince 1935 osnovy:

zakona, ktorym sa opatne predlzuje ucinnost zakona zo dna 27. marca 1930, c. 43 Sb. z. a n., o uprave uzivania niektorych pastvin v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v rocnych pastevnych obdobiach 1930 az 1932 (tisk 69-IV sen. 1935),

zakona o dalsim poskytovani poplatkovych ulev pri splynuti (fusi) nebo pri premene pravniho utvaru nekterych podniku (tisk 71-IV sen. 1935).

Dotaz posl. Kirpalove a Tauba ministru prumyslu, obchodu a zivnosti o zastaveni telnicke tovarny na porculan (c. D 52-IV).

Odpovedi:

vlady na dotaz posl. Polivku c. D 19-IV,

min. zemedelstvi a financi na dotaz posl. Samalika, Stanislava, Janalika a Bayera c. D 1-IV.

pocatkem schuze: Interpelace tisk 210 (I az XIV).

Mistopredseda dr. Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu poriadku schodze.

Nebude-li namietok, budeme prejednavat najprv odstavec 2 poriadku. (Namitek nebylo.)

Namietok niet.

Pristupime tedy k prejednavaniu 2. odstavca poriadku, ktorym je:

Podla usnesenia predsednictva navrhujem, aby prejednavanie o tejto osnove slucene bolo s prejednavanim o osnove, ktora je na poriadku ako dalsi odstavec, to je:

Ako dovod pre slucenie uvadzam, ze ide o osnovy vesmes uhradove.

Su snad nejake namietky proti navrhu na slucene prejednavanie tychto 2 odstavcov? (Namitek nebylo.)

Niet ich.

Prejednavanie bude tedy slucene.

Zpravodajcom za vybor rozpoctovy pri odstavcoch 2 a 3 je p. posl. Bergmann. Davam mu slovo k obidvom odstavcom.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavna snemovno!

Koncem r. 1935 pozbyva platnosti zakon o dani z obratu a dani prepychove. Ackoliv obe tyto dane byly r. 1923 zamysleny jako prechodne dane obchodove, nelze dnes pomysleti na jejich zruseni, ponevadz tyto dane vynaseji statni sprave vic nez 2 miliardy Kc a tato castka je pro statni financni hospodarstvi i samospravne nepostradatelnym zdrojem prijmu a ponevadz take nelze za nynejsi hospodarske krise najiti jiny vhodnejsi zdroj prijmu, ktery by nahradil ubytek tohoto statniho prijmu z dane obratove a z dane prepychove.

Dan tato vynesla podle ucetni uzaverky z r. 1934 castku 2.299,968.809 Kc a z tohoto vynosu bylo na pridelech a udelech poskytnuto 1.649,909.131 Kc. Na r. 1936 je vynos techto dani preliminovan pro statni pokladnu i s uroky z prodleni castkou 647,500.000 Kc a pridely samosprave z vynosu obou techto dani castkou 242,946.000 Kc, dale pridel na ucitelske platy ve vysi 925 mil. Kc, konecne udely na zalohy kosicko-bohuminske draze a mistnim draham castkou 100 mil. Kc, udel na peci o nezamestnane 550 mil. Kc. Celkem tedy pocita se ve statnim rozpoctu na r. 1936 s vynosem obou techto dani ve vysi 2.465,446.000 Kc.

Jiste kazdy uzna vzhledem k temto vynosum dani, ze neni mozne toho casu pomysleti na zruseni techto dani. Jestlize nebylo lze zrusiti tuto dan v dobe vypjate hospodarske konjunktury, t. j. r. 1926, tim mene bylo by lze zrusiti dan nyni, kdy statni hospodarstvi zapasi s citelnymi schodky. Proto take financni sprava pocita pro r. 1936 s vynosem techto dani a nam nezbyva nic jineho, nezli dati navrhovane osnove sankci.

V osnove byly provedeny nektere zmeny oproti nynejsimu stavu, zejmena poskytuji se ulevy, ktere maji dosti veliky vyznam: Za prve rozsiruje se osvobozeni dovozu take na zpetny dovoz zbozi, u nehoz je dan pausalovana. Dale ulehcuji se prukazni podminky pro osvobozeni jednatelu od teto dane tim, ze odpada pro osvobozeni od dane podminka vedeni obchodnich knih anebo danovych zaznamu a staci jiny hodnoverny prukaz. Zavadi se nove osvobozeni spisovatelu a umelcu od dane, nepresahuje-li souhrn uplat za spisovatelske a umelecke vykony v danovem obdobi castku 40.000 Kc s podminkou, ze tuto okolnost hodnoverne prokazi. Rozsiruje se narok na nezdanovani nezaplacenych castek na vsechny pripady nedobytnosti pri zdanovani podle uctovanych cen. Zmirnuje se povinnost platiti z nezaplacenych danovych splatek uroky z prodleni tim, ze povinnost tato nastupuje teprve ode dne splatnosti danove splatky, ktera nastava az za 1/2 mesice od uplynuti splatkoveho obdobi. Financni sprava zamysli dalsi pausalovani dane z obratu, a to jiz od 1. ledna 1936 u obuvi a ostatniho kozeneho zbozi. Jedna se pak dale o zavedeni nekterych dalsich pausalu, na pr. u zbozi zelezarskeho, papiroveho, papiru a u elektrickeho proudu.

Vyznacnejsi zmeny proti dosavadnimu stavu ve vladni osnove jsou: Nova uprava zneni §u 5 stanovi presneji danove subjekty, zejmena pri tuzemskych dodavkach a vykonech, provadenych cizozemskymi podnikateli, cimz ma byti dosazeno hlavne lepsiho zachyceni dane u cizozemskych podnikatelu, provozujicich vydelecnou cinnost v nasem state, po nemz verejnost volala jak v zajmu financni spravy, tak i v zajmu ochrany tuzemskych podnikatelu.

Nova uprava zneni §u 8 sleduje jednak cil zaruceni a zabezpeceni dobytnosti dane cizozemskych danovych subjektu, jednak unifikace presneho stanoveni doby ruceni pro vsechny pripady.

Ostatni zmeny tohoto §u jsou vice mene formalnimi a souvisi s novou upravou danovych subjektu v §u 5. Zmeny §u 19, odst. 1 a §u 21, odst. 2 upravuji shodne ustanoveni o dani z obratu s ustanovenimi o danich primych, cimz ma byti docileno jednotneho a jednodussiho postupu pro financni urady i pro poplatnictvo.

Konecne zmeny §u 20 provedene v placeni dane z obratu a dane prepychove maji za ucel zabraniti hromadeni nedoplatku techto dani, ktere byly od konsumentu vyinkasovany. Tyto nedoplatky cinily koncem r. 1934 1.723,867.835 Kc, tedy oproti r. 1933 vice o 152,467.025 Kc a oproti r. 1929 vice o 339,151.472 Kc, oproti r. 1927 pak stouply o 626,961.509 Kc. Tento vyvoj svedci o tom, ze nebylo vyuzito ocekavanou merou vyhody §u 7 zak. c. 48 z r. 1933 o pujcce prace. Nelze se tedy diviti, prikrocuje-li se tu ke zmenam v §u 20, aby bylo zabraneno hromadeni nedoplatku.

O vybirani dane z obratu a dane prepychove jsme jednali jiz nekolikrat jak pri jednani o statnim rozpoctu, tak i pri jednani o ucetnich uzaverkach statnich a vedle toho pri prodluzovani puvodniho zakona z r. 1923. Navrhovali jsme financni sprave zjednodusiti vybirani teto dane, aby bud sahla k vybirani dane obratove kolkem, jako je to v jinych statech, anebo prohloubila pausalovani teto dane. Financni sprava se rozhodla pro druhou cestu, t. j. pausalovanim dane zjednodusiti jeji vybirani a zabraniti tak nedoplatkum. Domnivam se, ze by zavedeni kolku pro vybirani dane z obratu prineslo financni sprave tu prijemnou jistotu, ze by denne do statni pokladny plynula obratova dan a ze by take obchodnik a zivnostnik snaze sehnal pri psani uctu nutnych 2 az 100 Kc na kolek, nezli ctvrtletne nekolik tisic na obratove dani.

Pri projednavani teto i druhe osnovy, ktera je dnes na programu a o nichz je jednani slouceno, bylo si stezovano ne na sazby danove nebo na vysi techto sazeb, nybrz do postupu financni administrativy, ze poplatnik je stale znervosnovan t. zv. papirovym uradovanim. Komu by se podarilo dociliti takove zjednoduseni nasi financni administrativy, aby bylo toto papirove uradovani odstraneno, ten, domnivam se, zaslouzil by se velmi o stat.

Ale nesmime ze vseho viniti jen osoby, jen urednictvo a zamestnance. Jde ve statni administrative u nas o system. Nas system statni administrativy je vlastne vybudovan na neduvere jednoho organu k druhemu. Nedostatky tohoto systemu, jak je citi obcan, jsou zavineny take nedostatecnou pravomoci a nevyjasnenou odpovednosti jednotlivych organu. Konecne nas administrativni system je vybudovan na zaklade: proc jednoduse, kdyz to sloziteji jde take. Rozhodnuti nejvyssich soudnich tribunalu jest velmi casto v rozporu s jednanim administrativnich uradu. Tu bylo si zejmena stezovano, ze rozhodnuti nejvyssich soudnich tribunalu, nejvyssiho spravniho soudu, nejsou jednotlivymi slozkami statni administrativy respektovana. Snad bychom dosli k lepsim pomerum, kdyby konecne byl vydan zakon k § 92 ust. listiny, ktery pravi: "Pokud stat ruci za skodu zpusobenou nezakonnym vykonem verejne moci, urcuje zakon." Zde by mel stat postih vuci urednikovi; dosud tohoto zakona nemame, a proto je rozpor mezi soudnimi tribunaty a nasi statni administrativou.

Uvitali jsme velmi vrele prohlaseni pana predsedy vlady dr. Hodzi, ze vlada uvazuje o zrizeni stiznostni komise proti financnim uradum a ze uvazuje take o zrizeni pravni rady na ochranu pravniho radu, aby tak byl zjednan soulad mezi judikaturou a praksi spravnich uradu. Konecne, ze vlada take uvazuje o zavedeni pruznosti do uradu v hospodarskych vecech. Domnivam se, ze je nutno zejmena mladsimu dorostu urednickemu venovati plnou pozornost, ponevadz bez naproste prevychovy nedocilili bychom zadneho uspechu, pokud se tyce reformy statni spravy. Ostatni zmeny, ktere jsou ve vladni osnove, vyplyvaji bud z vylicenych materialnich zmen nebo jsou razu formalniho.

Nektere zmeny na vladnim navrhu ucinil rozpoctovy vybor, z nichz nejhlavnejsi a nejdulezitejsi zmena je v §u 4, cis. 17, kde byla odstranena disparita mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusi, ponevadz tam je zaveden zvlastni poplatek, ktery se rovna vysi obratove dane, a to tim, ze jsme vlozili do §u 4, cis. 17 nove ustanoveni, ktere zni (cte): "Za teze podminky nejsou dani podrobeny dodavky a vykony pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou, jakoz i pro obce a okresy v techto zemich, jestlize o dodavce nebo vykonu nebyla vyhotovena poplatna listina a poplatnik prokaze, ze ze smlouvy o dotycne dodavce nebo vykonu byl zaplacen poplatek smluvni a kvitancni." Timto ustanovenim byla tato disparita, ktera se nelibe nesla, uplne odstranena.

Pak byla provedena take v §u 8, odst. 1 zmena v cis. 2 proti puvodni vladni osnove, ze vyloucena byla vec, kterou osobne rucili spolecnici za dan, kterou spolecnosti jsou povinny platit i za dobu drivejsi. Toto ustanoveni bylo rozpoctovym vyborem vypusteno.

Konecne v §u 10, odst. 1, v druhe vete vlozila se za slovo "pekarskych", slova "syru a jinych mlecnych vyrobku, susene cekanky a repy, cimz se dostava temto produktum snizeni dane obratove a my bychom si jen prali, aby toto snizeni dane z obratu melo vyznam take pro konsumenty.

Vedle toho rozpoctovy vybor prijal 2 resoluce, ktere jsou otisteny ve zprave vyboru, kde se vlada vyzyva, aby administrativni cestou odstranila praksi, ktera se pry zejmena objevuje na Slovensku a Podkarpatske Rusi, ze je predpisovana dan z obratu pri dodavkach rizku, kalu, melasy a cukru i v tom pripade, kdyz je dan pausalovana.

Ve druhe resoluci se vyzyva ministerstvo financi, aby urychlilo jednani o stanoveni pausalu u drivi, perlete pri jejim dovozu do tuzemska a u elektrotechnickeho materialu. Dale, aby bylo zavedeno pausalovani dane z obratu v rozsahlejsi mire, zejmena u poplatniku, kde obrat neprevysuje castku 30 tisic Kc. Financni sprave se dava v uvahu, zda by se nedoporucovalo zavesti jednotne tiskopisy priznani k danim primym i k dani z obratu a dani prepychove a take jednotne platebni rozkazy na tyto dane. Konecne se vyzyva financni sprava, aby ucinila opatreni, aby postup vydavani pausalu byl co nejvice urychlen.

Rozpoctovy vybor projednal vladni osnovu zakona ve schuzi, konane dne 17. prosince 1935 a navrhuje poslanecke snemovne, aby schvalila vladni osnovu zakona ve zneni, jak se na nem usnesl rozpoctovy vybor, cimz vyrizeny jsou take iniciativni navrhy tisky 124, 195 a petice c. 273. Doporucuji slavne posl. snemovne, aby osnovu schvalila tak, jak se na ni usnesl rozpoctovy vybor.