Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 23. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 19. prosince 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Onderco, dr. Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, dr. inz. Fulik.

234 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr. Derer.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupce Nebuska.

Mistopredseda Langr zahajil schuzi v 9 hod. 57 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil predseda na tento tyden posl. dr. Jos. Dolanskemu.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 18. prosince 1935, c. j. 9328/909/35/S m. r., ze pan president republiky prijal demisi vlady, dnes mu podanou a jmenoval rozhodnutim ze dne 18. prosince 1935 dr. Hodzu predsedou vlady, poveriv jej zaroven rizenim ministerstva zahranicnich veci. Dale jmenoval pan president posl. dr. Cerneho ministrem vnitra, guvernera postovni sporitelny dr. Trapla ministrem financi, univ. profesora dr. Krcmare ministrem skolstvi a nar. osvety, posl. dr. Derera ministrem spravedlnosti, posl. Najmana ministrem prumyslu, obchodu a zivnosti, posl. Bechyne ministrem zeleznic, posl. inz. Dostalka ministrem ver. praci, posl. dr. Zadinu ministrem zemedelstvi, posl. Machnika ministrem nar. obrany, posl. inz. Necase ministrem soc. pece, posl. dr. Czecha ministrem ver. zdravotnictvi a telesne vychovy, posl. dr. Frankeho ministrem post a telegrafu, posl. dr. Sramka ministrem pro sjednoceni zakonu a organisace spravy a posl. dr. Spinu ministrem.

Ustavne-pravni vybor zvolil ve schuzi dne 13. prosince 1935 zapisovateli posl. dr. Hulu a Koglera.

Do vyboru iniciativniho vyslal klub poslancu csl. strany nar.-socialisticke dne 18. prosince 1935 posl. Jensovskeho za posl. dr. Neumana.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" dne 13. prosince 1935 posl. dr. Rosche, inz. Karmasina, Budiga za posl. dr. Eichholze, dr. Hodinu a inz. Peschku, dne 16. prosince 1935 posl. inz. Peschku za posl. inz. Karmasina; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska dne 17. prosince 1935 posl. Schenka za posl. Beuera; klub poslancu csl. zivnostensko-obchodnicke strany stredostavovske dne 17. prosince 1935 posl. Ostreho za posl. Slavicka.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" dne 13. prosince 1935 posl. Illinga za posl. dr. Zippeliuse; klub poslancu csl. strany lidove dne 12. prosince 1935 posl. dr. Hulu za posl. dr. Micuru; klub poslancu csl. strany nar.-socialisticke dne 18. prosince 1935 posl. F. Richtra za posl. dr. Kozaka.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu csl. strany nar.-socialisticke dne 18. prosince 1935 posl. Fr. Langra za posl. Lance.

posl. Bezdeka ministru skolstvi a nar. osvety o premene statni realky v Jevicku na realne gymnasium (c. D 54-IV).

pocatkem schuze: zpravy tisky 236, 237, 239, 241 az 244.

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 22. schuzi snemovny dne 12. prosince 1935 projev ohrozujici bezpecnost statu z reci posl. Zapotockeho.

Mistopredseda Langr (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto osnove slouceno bylo s jednanim o osnovach, ktere jsou na poradu pod temito cisly odstavcu:

Jako duvod pro slouceni uvadim, ze jde vesmes o osnovy uhradove.

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto 6 odstavcu? (Namitek nebylo.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy slouceno.

Zpravodajem k 1. odstavci poradu za vybor rozpoctovy je p. posl. dr. Novak. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Novak: Slavna snemovno! Nami schvaleny rozpocet na r. 1936 mezi jinym take predpoklada zavedeni nove dane z kyseliny octove, ktera do pokladny statni ma prinesti zisk nebo prinos celkem 8 mil. Kc. Jak hned jiz z titulu je patrno, jde tu o novou dan spotrebni, a proto je treba si jasne uvedomiti, zda tato nove zavadena spotrebni dan nevnasi do hospodarskeho zivota nejakou poruchu, jak by bylo nasnade za nynejsi tisnive hospodarske situace v nasem state.

Proberme si nejprve obsah teto dane. Dan se tyka kyseliny octove, vyrabene ze dreva suchou destilaci. Mimo nektere nepatrne specialni octy vyrabi se prevazna cast octa dvojim zpusobem, a to jednak okyslicovanim lihu, pri cemz statni lihova spolecnost uvolnuje octarnam za pevne stanovenou cenu prislusne kvoty lihu. To je ocet kvalitnejsi. Druhy druh octa se vyrabi primo z kyseliny octove, ziskavane pri suche destilaci drivi. Tato vyroba ma svuj znacny vyznam ve vychodnich krajinach naseho statu, kde jsou nevyuzita velika kvanta drivi, pro nez neni za nynejsi doby dostatecneho racionalniho odbytu. Ponevadz to dalo pocet, byly zbudovany suche destilace drivi, ktere vyrabeji jednak t. zv. drevene uhli, jednak lih methylnaty - to je ten jedovaty lih, o nemz bylo nedavno psano v souvislosti s otravami na nekolika mistech - dale ruzne acetony a v mire ne posledni kyselinu octovou, ktera se vaze vapnem na octan vapenaty a opet ziskava zpet slucovanim s ostrejsi kyselinou sirovou. Tato kyselina octova, rekl bych - neni to ovsem spravny vyraz razu technicko-chemickeho - je k vyrobe octa konsumniho uzivana asi v jedne tretine vyroby. Je to ocet trochu lacinejsi.

Naklad, ktery vznika pri vyrobe tech jednotlivych zplodin pri destilaci drivi jest prepocitano na kyselinu octovou - tak nizky, ze prinasel neumerne zisky nekolika malo vyrobnam. Je to v celku v republice 5 tovaren na suchou destilaci drivi k vyrobe kyseliny octove. Proto financni sprava jiz dobrovolnou umluvou v minulych letech dosahla, ze tyto vyrobny kyseliny octove z destilace drivi platily smluvni poplatek ve vysi 3 Kc pri jednom kilogramu bezvode kyseliny octove. Nyni, kdyz si statni sprava potrebuje opatriti dalsi prostredky, podrobila znovu prezkoumani vyrobni kalkulaci a zjistila, ze zde je mozno ziskati pro statni pokladnu v celku 4 miliony Kc z vyroby kyseliny octove ze drivi, a to tak, ze tim nebude zpusobeno zdrazeni octa v drobnem konsumu. Ukazalo se totiz, ze vyrobni cena 100% kyseliny octove, ovsem na miste, kdyz nepocitame obal, dopravu a pod., je 5 az 6 Kc, kdezto prodejni cena je 23.40 Kc, cili je tu pro vyrobny veliky zisk, nehlede ani k ziskum z vyroby ostatni, rekl bych odpadove, vyroby dreveneho uhli a dale ostatnich octanu. Proto provedla financni sprava novou kalkulaci a prichazi s kodifikaci teto zatim dobrovolne davky a s vtelenim ji do zakona sazbou 6 Kc, tedy castkou dvojnasobnou. Zaroven s tim se upravuji ceny lihu uzivaneho pro vyrobu octa, a to z dosavadnich 1.000 Kc pri jednom hektolitru na 1.200 Kc, tedy se zvysuji o 200 Kc pri jednom hektolitru.

Slavna snemovno! Financni sprava soudi - a take to tak projednala s prislusnymi vyrobnami octa - ze zbude jeste dostatecne rozpeti mezi cenami vyrobnimi a odbytovymi, aby ocet v drobnem nemusil byti zdrazovan. Financni sprava podava ve sve duvodove zprave kalkulaci, kde uvadi, ze se prodava jeden kilogram 100% kyseliny octove za 23 az 24 Kc, ale v drobnem ze je kyselina octova zpenezena na 56 az 59 Kc. Proto financni sprava postihuje toto rozpeti onou castkou 6 Kc a je pevne presvedcena, ze nedojde ke zdrazeni. Ma ostatne v osnove zakona, ktera je predlozena a kterou schvalil rozpoctovy vybor, doplnujici zmocneni, ze ma pravo, kdyby se projevily tendence zdraziti ocet v drobnem, stanoviti ceny octa cestou narizovaci. To jest prvni raz teto predlohy.

Druhy raz predlohy ma smysl organisacni. Je treba pri vyrobe octa umerne stanoviti podil na lih octovy, na ocet z lihu vyrabeny a na ocet vyrabeny ze suche destilace drevni. Tato otazka byla resena uz pred tim dobrovolnou dohodou obou vyrobnich skupin, a to tak, ze v celku je kryto 69.5 % vyrobou octa z nezdaneneho lihu a 30.5 % vyrobou octa z chemicke kyseliny octove. Tato dobrovolna dohoda mezi obema odvetvimi se nyni fixuje cestou zakonnou, a to dohodou obou skupin a ke spokojenosti obou skupin. Vyrobci octa, kyseliny octove ze dreva prisli se zadosti, aby bylo v zakone o spotrebni dani z kyseliny octove stanoveno, ze nema byti pocet vyroben, kterych je nyni 5, zvysovan, aby tato vyroba mohla byti rentabilni. Rozpoctovy vybor vzal v uvahu tuto zadost, ale vyslovil mineni, trebaze se vyslovuje sympaticky k myslence regulace zde v tomto odvetvi vyroby, ze neni dobre mozno stanoviti numerus clausus v zakone, ktery stanovi dan z kyseliny octove, a ze tuto otazku je mozno resiti zvlastnim narizenim, jehoz iniciativa pripada ministerstvu pro obchod, prumysl a zivnosti.

V duvodove zprave rozpoctoveho vyboru jest o teto okolnosti ucinena zminka. Ponevadz rozpoctovy vybor nabyl presvedceni, ze zavedenim teto dane budou pouze zachyceny neumerne zisky vyrobcu a ze to neprinese zdrazeni octa v drobnem, schvalil osnovu zakona a doporucuje ji poslanecke snemovne ke schvaleni. (Souhlas.)

Mistopredseda Langr (zvoni): Zpravodajem k druhemu odstavci poradu, za vybor rozpoctovy, je p. posl. dr. inz. Brdlik. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. inz. dr. Brdlik: Vazena snemovno!

Poslanecka snemovna usnesla se r. 1932 na osnove zakona cis. 123/32, podle ktereho byla stanovena spotrebni davka na drozdi ve vysi 5 Kc na jeden kg. V tehdejsim zakone zmocnila take posl. snemovna vladu, aby obdobnou dan zavedla take na nahrazky. Ve smyslu tohoto zakona bylo by vsak mozno pouziti dane jenom ve vysi 5 Kc. Techto 5 Kc na jeden kg nahrazek by vsak znamenalo zatizeni jen ve vysi 20 % z jejich ceny. Tim by ovsem vznikla nerovnomernost mezi zatizenim drozdi a zatizenim techto nahrazek. To bylo by neprijatelne s hlediska konsumentskeho a take z toho duvodu, ponevadz drozdi je vlastne prostredkem lidovym, kdezto nahrazky jsou pouzivany jen ke zvlastnimu zuslechteni testa. Z toho duvodu vlada nemohla dobre uziti tohoto tehdejsiho zmocneni, aby zaridila vec vladnim narizenim, nybrz predklada novy navrh zakona, pri kterem dobre uvazila jednak vsechny dusledky na spotrebitelske vrstvy, za druhe vynos s hlediska fiskalniho a konecne unosnost prislusne vyroby a zalozila tuto dan, o ktere budu mluviti, na teto kalkulacni zakladne: Prodejni cena balicku nahrazky zname pod jmenem "prasky do peciva" ve velkem cini asi 45 haleru, v drobnem dosahuje pak obvykle vyse 60 az 70 hal. Osnova navrhuje spotrebni dan z normalnich 15 g balicku tohoto pripravku 30 hal., coz cini pouze 66 % ceny ve velkem, ac drozdi, jak jiz vyse bylo zdurazneno, jest zdaneno plnymi 100 % ceny ve velkem. Vydelek vyrobcu pohybuje se v takove vysi, ze budou moci nesti cast teto dane ze sveho, takze v dusledku zavedeni teto dane nebude treba zvysiti cenu balicku prasku do peciva o plnou dan.

Pro kysely uhlicitan amonny - to je druha skupina nahrazek - predklada vlada tuto kalkulaci: Osnova navrhuje danovou sazbu 20 Kc za jeden kg. Unosnost tato je patrna z kalkulace, ze se zvysi cena 1 q perniku sotva o 1 % ceny ve velkem. Jeste unosnejsi je navrhovana danova sazba u susenek; u tech se cena zvysi o pouhe 0.53 %, tedy okrouhle o 1/2 %.

Vzhledem k tomu, ze tato dan je kalkulovana ve statnim rozpoctu, a to tak, ze vynese u prve skupiny techto prasku 7 mil. Kc, u skupiny druhe, uhlicitanu amonneho, 1 mil. Kc, dohromady tedy 8 mil Kc. a ze rovnovaha statniho rozpoctu nemuze postradati techto polozek, usnesl se rozpoctovy vybor navrhnouti vazene snemovne, aby tuto osnovu zakona prijala beze zmeny. (Souhlas.)

Mistopredseda Langr (zvoni): Zpravodajem o odst. 3 poradu je za vybor rozpoctovy p. posl. R. Chalupa. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavna snemovno! Predloha o prechodne prirazce k dani duchodove a k dani z tantiem ocita se na stolech snemovny po ctvrte. Bylo to r. 1931, kdy zakonem c. 177 byla zavedena po prve. Ovsem tato prirazka byla nedostatecna a musela byti r. 1932 zvysena zakonem c. 120. Posledne byly tyto prirazky k dani duchodove a k dani z tantiem prodlouzeny r. 1933 do konce r. 1935 a nyni stojime pred otazkou, ma-li se tato prirazka k dani duchodove a k dani z tantiem prodlouziti dale.

Muzeme konstatovati, ze zakon o prechodne prirazce k dani duchodove a k dani z tantiem je vernym pruvodcem hospodarske krise a jiste take z toho vzesle krise statnich financi. Financni sprava nemuze se vzdati teto prechodne prirazky, ktera se odhaduje vynosem 300 mil. Kc, ani nyni, ac jsme si velmi dobre vedomi, ze pokracujici krise neustale snizuje zaklad pro vymereni dane duchodove.

Stat v teto veci sel sam "slechetnym" prikladem napred, kdyz snizil platy statnim zamestnancum, a toto snizeni platu statnich zamestnancu projevilo se r. 1933 ubytkem na dani duchodove v castce 50.9 mil. Kc.

Nezda se nam tedy ucelnym, ze se toto prodlouzeni deje pouze na rok, ponevadz jsme si velmi dobre vedomi, ze se za rok pomery nikterak k lepsimu nezmeni. Vynos dane prijmove podle uzaverky statnich uctu neustale klesa. R. 1926 se starou prirazkou k dani duchodove cinil 1.644,400.000 Kc, r. 1934 podle uzaverky statnich uctu cinil jiz jen 1.109.4 mil. Kc, ac jsme si vedomi, ze zde nejsou pridely, ktere jsou ve zvlastnim oddilu III. Pokles vynosu o vice nez 500 mil. Kc, a to jiz pri zvysene prirazce r. 1934 proti r. 1926, je take dalsim a velmi nalehavym duvodem pro dalsi vybirani prirazky, a to tim spise, ze z vynosu teto prirazky k dani duchodove a k dani z tantiem jsou urceny jiste pridely na podporu nezamestnanych a kosicko-bohuminske draze.

Jsme si ovsem vedomi, ze predloha ma urcite stiny, na ktere bylo jiz r. 1932 poukazovano. Tim, ze tato prirazka ustrnula pri duchodu 500.000 Kc na 100 %, jsou do znacne miry chraneny duchody vyssi, ovsem nesmime si zastirati, ze progrese, kterou se meri dan duchodova, do znacne miry v tomto smeru odpomaha. Pri 500.000 Kc je postizen duchod 36 %, ale duchod desateronasobny, tedy 5 mil. Kc, je postizen jiz 46.36 %. Dan duchodova pri 500.000 Kc je postizena castkou 132.000 Kc, pri 5 mil. Kc castkou 2,318.000 Kc, to znamena, ze to neni desetkrat, nybrz vice nez 17.6krat.

Z uvedenych duvodu dovoluje si rozpoctovy vybor doporucovati posl. snemovne prodlouzeni prechodne prirazky k dani duchodove a k dani z tantiem k ustavnimu schvaleni. (Souhlas.)