Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 22. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 12. prosince 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr. Markovic, Langr, Onderco, Mlcoch, Taub

Zapisovatele: B. Bohm, de Witte.

235 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri Bechyne, dr. Czech, dr. Cerny, dr. Derer, inz. Dostalek, dr. Franke, dr. Krcmar, Machnik, Najman, inz. Necas, dr. Spina, dr. Sramek, dr. Trapl, dr. Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Zadera.

Mistopredseda dr. Markovic zahajil schuzi v 9 hod. 43 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Beuera za posl. Dvoraka.

posl. Koska ministru financi o postupu berni spravy vuci farari Vaclavu Slavikovi v Klapem (c. D 53-IV).

ve schuzi, konane dne 12. prosince 1935, prikazany k radnemu projednani navrhy:

Vyborum soc. politickemu a rozpoctovemu tisk 209.

Vyborum soc. politickemu a zivn.-obchodnimu tisk 230.

Vyborum ustavne pravnimu a rozpoctovemu tisk 225.

Vyborum zemedelskemu a rozpoctovemu tisk 231.

Vyborum zemedelskemu a zivn.-obchodnimu tisk 232.

prikazana zadost okr. soudu v Mor. Ostrave ze dne 6. prosince 1935, c. Nt XI 84/1935, za souhlas s trest. stihanim posl. Gajdy pro prestupek podle §§ 1, 2. a §u 14, c. 5 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. (c. J 103-IV).

Mistopredseda dr. Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu prveho odstavca poriadku, ktorym je:

Zpravodajcom je p. posl. Remes.

Budeme pokracovat v podrobnej rozprave o statnom rozpocte na rok 1936, a to o tretej casti, t. j. o casti hospodarskej, dopravnej a financnej, zapocatej v 20. schodzi snemovne dna 10. decembra t. r.

Prihlaseni su este recnici: na strane "proti" pp. posl. dr. Branzovsky, E. Kohler, Zapotocky; na strane "pre" pp. posl. Dlouhy, Benda, Csomor, Nemec, Revay.

Udelujem slovo prvemu recnikovi, zapisanemu na strane "proti", panu posl. dr. Branzovskemu.

Posl. dr. Branzovsky: Slavna snemovno! Prve, nac bych chtel poukazati, je to, co dnes vsem lezi na. srdci a co mne, jako zalozniho dustojnika, musi tim vice zajimat. Je to rozpocet ministerstva nar. obrany, a to po strance vecne i personalni. Chysta se zrizovani armadnich sboru, a to predpoklada jiste znacne zvysene personalni vydani. A v tomto smeru jsem nemohl nalezti v rozpoctu polozku, ktera by tyto umysly, to, co je vlastne jiz faktem, vyjadrovala. Cifry nejsou umerne zvysene a jsem presvedcen, ze, nedostane-li se armade v tomto smeru, coz jejiho jest, bude tim trpet bezpecnost celeho statu. Spatne obleceny, polohladovy vojak, ktery nevi, kudy by vylezl z dluhu, neni rozhodne plnohodnotnym bojovnikem. Na tolik bych chtel upozorniti. Bylo by snad vubec vhodne provesti ve spojitosti s temito armadnimi reformami resystemisaci, ona by byla snad na miste i jinde, ale v armade je tato otazka zvlast palcivou a nalehavou.

Co se tyce vecnych polozek rozpoctu ministerstva nar. obrany, staci podle meho mineni na normalni zivot armady, mirovy zivot, na proste udrzovani rot a pluku, bez vseho dalsiho doplnovani vyzbroje a vystroje. Bylo ovsem pamatovano loni zakonem c. 127 na fond pro vecne potreby ministerstva nar. obrany, ale ta dotace, tusim 315 mil. Kc rocne, staci snad na udrzovani parku aeroplanu, aut, dane vyzbroje, ale z ceho ma byti na pr. provedena zmena toho jedineho praporu obranne vozby na cele pluky, to je mne nejasne pri tech 300 milionech a pri delce nasich hranic, pri spouste fortifikacnich praci; nevim, jak se to da vsechno provesti za pouhych 315 mil. Kc. Tolik k narodni obrane.

Nyni bych se chtel zminiti o jedne veci, ktera se netyce tohoto rozpoctu, nybrz vubec cele statni financni soustavy. Jsou to kapitoly statnich prijmu, dane. Musime si predem uvedomiti, ze dan je nutna, ze zlem neni, ale zlem se muze stati, neni-li postavena na zdravy zaklad. Ale u nas bohuzel vidime prilis mnoho pripadu predanovani. Vzdyt i sam pan premier vlastne, kdyz poukazoval na urcite zavady spravni, minil tim zajiste i tyto financni pripady. Proc zde nastava predanovani? Inu, ponevadz urednici museji tolik a tolik pro statni pokladnu z poplatniku vymackat. Clovek s pevnym platem nemuze uteci, sedlakovi se to zmeri na ctver. metr a obchodnik pri dnesni kontrole take neunikne. A kdo unika, je ten, kdo ma doma schovanu vkladni knizku, kdo ma akcie, kdo ma statni dluhopisy, zastavni listy a pod. Ten si dojde s knizkou do zalozny, da si pripsat urok a je kryt bankovnim tajemstvim. Kdo ma akcie, ustriha kupony, vymeni za penize a opet o tom nikdo nevi.

Tyto polozky unikaji duchodovemu zdaneni. O jak velke sumy jde, o tom, myslim, malokdo si dovede uciniti obraz. Je ovsem tezko dostati se k presnym cifram, ale za rok 1930 jsou ve Statnim statistickem urade uzavreny, a tu vidime pozoruhodny fakt, ze vymerovaci zakladna, to jest ty sumy, ktere byly priznany a usvedceny jako prijem poplatniku na celem statnim uzemi u vseho obcanstva, utvari se takto: Vymerovaci zakladna pro domovni duchody 550 mil. Kc. Nyni nastava vzestup. Jinaky nemovity majetek 2600 mil. Kc, samostatne podnikani 6 miliard, namezdne duchody 22 miliard. A nyni, vazeni, nikdo by neuhadl, kolik cinila vymerovaci zakladna z kapitaloveho duchodu, to jest z vkladnich knizek, akcii a podobne. 1117 mil. Kc. Kolik tady musi byti zatajeno! Chtel jsem si to zjistiti, ale zde bohuzel Statni statisticky urad neni s to poskytnouti cifry. Jenom po kouskach jsem si jich nekolik vytahl. Je to na priklad urokovy servis statniho dluhu, ktery cinil za r. 1930 2 miliardy Kc. Banky, zalozny, sporitelny, raiffeisenky, kampelicky, zkratka vsechny ty penezni ustavy na urocich z vkladnich knizek prohonorovaly za r. 1930 pres 3 miliardy Kc. Tedy uz mame pres 5 miliard, skoro 6 miliard zjisteno. Prosim, vymerovaci zakladna cinila 1117 mil. Kc. Kde vsak potom jsou akcie bank, jakoz i dividendy, superdividendy, tantiemy, reditelske odmeny atd.? Kde jsou prumyslove akcie s temi nalezitostmi, kde jsou zastavni listy zemskych a hypotecnich bank atd.? To vse unika zdaneni.

Pochopitelne je to obohaceni silnejsi vrstvy na ucet slabsi, ovsem na ucet, ktery je velmi tezce placen. Vezmete-li delnikovi, vezmete-li drobnemu duchodci korunu, on ten ubytek skutecne citi a citi to i obrat. Deti dostanou o 5 housek mene, krejci, obuvnik dostane o tu korunu na trzbe mene, cili obeh je take omezen. Vezmete-li silnemu jedinci korunu, daleko mu jeste zbude nad existencni potreby. Proto je zde nutno to zlepsiti.

Financni sprava je si toho take vedoma, a proto vidime v poslednich letech, abych tak rekl, rozsirovani techniky duchodove dane. Kdyz na to totiz nemohu duchodovou dani, pujdu na to rentovou dani, pujdu na to kuponovou dani. Tyto dane vsak v te forme, jak jsou delany, musi byti nespravne a skodlive. Proc? Ponevadz nejsou progresivni, nybrz linearni. Stejnou sazbou je stizen malicky duchodce jako milionar. To je naprosto nespravne, mravne nespravedlive a hospodarsky skodlive.

Je nutno nalezti nejaky zpusob. Ovsem, danovi technikove se opiraji o to, ze pry by bylo nutno narusovati bankovni tajemstvi. To neni pravda. Bankovni tajemstvi je nesporne velmi dulezitou slozkou hospodarskeho zivota a jeho zruseni by znamenalo skutecne vzrusujici otres. Podle meho mineni bylo by jinak na tu vec jiti, totiz jakousi generalni prevenci. Ne nutiti poplatnika, aby to priznal. Vidime, ze donucovaci prostredky jsou velmi problematicke, ze jsou primo na ujmu moralni prestize statu a financni sprava, ministerstvo financi ve svem 3 odboru uchyluje se k denunciantskemu systemu, k odmenam denunciantovi, coz je neco, co stat by nesmel a nemel delati. Oni to vsak musi delati, ponevadz nemohli nalezti jinou cestu, jak by se ke kapse zatajujiciho poplatnika dostali. Da se to vsak udelati neprimym donucenim, upraviti to tak, aby jakekoliv zatajovani jednoduse bylo znemozneno. A proto jsem presvedcen, ze jedinym lecenim teto velike zavady bylo by doplneni jak danovych, tak i jinych financnich predpisu v tom smyslu, ze cenny papir ma narok na vyplatu svych plodu jenom tehdy, je-li dolozen potvrzenim berniho uradu, ze byl na bezny rok priznan.

Naskytla by se namitka: vy immobilisujete akcie a cenne papiry, bursa vam umre. To neni pravda. Vzdyt, kdyz poplatnik musi byti povinen sepsati fassi, pak musi byti s to ji vypsati, a kdyz berni urednik bude videti, ze je to berni fasse, ve ktere je vypsano vse, pripoji na kazdy balik, resp. na kazdy paket akcii dvoudilnou juxtu, dvojdilny listecek: Berni urad tam a tam potvrzuje, ze byl priznan balicek Skodovek, serie ta a ta, cislo to a to. A ten pan, kdyz bude chtiti prodati akcie s kupony, vezme akcie a prispendli na ne juxtu, odevzda bance a kdyz bude chtiti prodati kupony, odstrihne juxtu a kupon predlozi. Prosim, priznas, dostanes to. Nepriznas, ja te nenutim, ale nedostanes uroky.

Toto opatreni by dale podle meho presvedceni privodilo jeste jednu dulezitou zmenu. (Posl. Bezdek: To by si nikdo zadny papir nekoupil!) Snad by to ani nebylo ke skode statu, at si kupuje statni papir. Dnes uz, bohuzel, korporacni kapital prestal byti kapitalem spoluvlastnickym, stal se kapitalem nevlastnickym, hospodari tam kozlove, kteri se stali zahradniky, chcete-li to vedeti.

Dalsi vyhodou, kterou by tato uprava prinesla, je, ze bychom zlepsili obraz vydelkove dane. Je to znamy fakt a mozna, ze koho pali, ten hasi. Jsou podnikatele, kteri svuj podnik maji ve sve nemovitosti, ve svem dome. A co udela takovy podnikatel? Velmi stary a znamy vtip. Dojde si ke znamemu rediteli zalozny nebo sporitelny, vezme si formalne 100.000 Kc, 200.000 Kc uveru, ale hned tomu uveru da protivahu ve vkladni knizce. Je to mezi nimi smluveno a za nejakou minimalni urokovou diferenci mu penezni ustav pomaha k tomu, aby si opatril srazkove polozky do fasse pro vydelkovou dan. Tady je stat spolupraci takoveho nepoctiveho danoveho subjektu a peneznika okradan. Panove, jsem presvedcen, ze jsou to stamiliony, o ktere je stat, prominte mi to slovo, okradan. Jakmile by si vsak tito podvodnici uvedomili, ze budou sice museti platiti ty debetni uroky peneznimu ustavu, ze vsak zalozna nebo banka jim nebude smeti pripsati ty kreditni uroky, rozmysli si to, ten podvod stornuji, zrusi, a budou priznavati radne a take budou radne zdaneni. Je to nesmirne dulezite, ponevadz kazda koruna, kterou stat na vic dostane z lidi, kteri platiti mohou, desateronasobne a stonasobne nadlehcuje malemu subjektu, a dnes pri poklesu prijmovem je kardinalni otazkou pro nas, aby se obrat zvysil, abychom nebrali tem drobnym, nybrz abychom skutecne zatizili ty, kdoz to mohou a maji unesti.

Setrvame-li dale na tom smeru, ktery dosud drzime, panove, domnivam se, ze skutecne pravdou budou slova jednoho z recniku, ktery rekl, ze obchodnik, ktery jde rok od roku z deficitu do deficitu, musi konciti v konkursu. Panove, vsichni o veci premyslejte. Ministerstvo financi ma zajiste dosti odborniku a ma k ruce i statisticky material, kde se naleznou doklady pro ma tvrzeni. Dokud neozdravite zakladnu statnich prijmu, nemuzeme dostati hospodarstvi do poradku. (Potlesk fasistickych poslancu.)

Mistopredseda dr. Markovic (zvoni): Dalsim recnikom je pan posl. Dlouhy. (Hlasy: Neni pritomen!)

Neni pritomny, straca slovo.

Dalsim recnikom je pan posl. E. Kohler. (Hlasy: Neni pritomen!)

Neni pritomny, straca slovo.

Dalsim prihlasenym recnikom je pan posl. Csomor. (Hlasy: Neni pritomen!)

Neni pritomny, straca slovo.

Dalsim recnikom je pan posl. Zapotocky. (Hlasy: Neni pritomen!)

Pan posl. Zapotocky neni pritomny, straca slovo.

Dalsim recnikom je pan posl. Benda. (Hlasy: Neni pritomen!)

Neni pritomny, straca slovo.

Znova sa ku slovu prihlasil pan posl. Dlouhy. Udelujem mu slovo.

Posl. Dlouhy: Slavna snemovno! Trebaze vime, ze letosni rozpocet byl sdelavan za dosti znacnych obtizi, prece jenom musim na tomto miste projeviti urcite obavy a starosti, ze kraj, ktery ne po desitky let, nybrz po cela staleti byl zamerne a umyslne opomijen, kde byla bida zamerne a umyslne sirena, kde zapustila hluboko sve koreny, opet vyjde z letosniho rozpoctu s tak hubenymi zisky jako v letech minulych. Je to kraj jihocesky, kraj jiznich Cech.

Vime, ze pod celkovymi tizivymi pomery je nedostatek vsude, ale vime take, ze je nutno pomahati, kde se da. Prece vsak pri tom musime ciniti urcite rozdily. Jsou kraje, ktere v dobe prumyslove prosperity a hospodarske konjunktury vubec prece jen poznaly lepsi casy a mohly v techto dobach aspon vykonati to nejnutnejsi pro svuj lid a pro potreby sveho kraje. Tech casu vsak nikdy nezazil nas jihocesky kraj. Jihocesky clovek z velke casti nemohl se nikdy spolehati, ze jeho rodny kraj da mu aspon tolik chleba, kolik by ho potreboval. Chude jizni Cechy nikdy nepatrily uplne tomu lidu, ktery se v nich zrodil a ktery chtel svou praci nalezti tam sve obzivy. Pro cloveka z jiznich Cech z vetsi casti byl vsude svet, jenom ne doma. Tisice svetaku z Podlesi, at z Vimperska, Prachaticka, Volynska, Kaplicka, Trhovo-Svineska a Krumlovska muselo kazdym rokem, jiz davno pred valkou, odchazeti do sveta, aby nasli chleb pro svoje rodiny a pro sebe. Byli to delnici, zednici, kamenici, hudebnici a cirkusaci, kteri po jaru rozletali se do vsech koncin sveta evropskeho i zamorskeho. A proto neni divu, ze tyto hospodarske tizive pomery mely ohromny vliv na vylidneni jihoceskeho kraje. Srovname-li scitani lidu r. 1880 a z r. 1930, tedy za 50 let, slysime velike vykriky hospodarske bidy v jiznich Cechach. Ztratil-li soudni okres prachaticky za 5 let 2.979 lidi, soudni okres netolicky 2.984, kaplicky 2.671, novohradsky 3.600, bystricky 4.470, jindrichohradecky 3.338 lidi, nemuze nas nijak uspokojiti i vzrust na okrese ceskobudejovickem, kam pribylo temer 26.000 lidi, protoze v tomto kraji budoval se prvni jihocesky prumysl a uchylovali se tam cetni a cetni lide, aby nasli praci.

Pozemkovou reformou v dobe poprevratove bylo pomozeno jen castecne. Cast svetaku sice nasla obzivu na pude, ale v mire naprosto nedostatecne, a tak i dnes velka cast pracujiciho lidu jihoceskeho je odkazana na praci jinde. Ale nedostatek prace a nizke mzdy zvysuji bidu a take nespokojenost jinak prislovecne trpeliveho jihoceskeho cloveka. R. 1932 bylo registrovano na jihoceske zupe 16.000 nezamestnanych, ale v zari r. 1935 jiz daleko pres 20.000. Pocet tento vsak neodpovida skutecnosti, ponevadz neni zapocitano znacne mnozstvi delniku lesnich, kteri snizenou konjunkturou drevnich podniku nenachazeji praci, nebo maji praci jen v mire velmi nedostatecne, ani znacna cast delniku zemedelskych, kteri se rovnez nachazeji v teze posici, jako delnictvo lesni.

Pres to, ze rada nezamestnanych na nasich okresich je dosti znacna, nedostava se jihoceskemu kraji pro jeho nezamestnane se strany statu takove podpory, jake by zasluhoval. Je nutno, aby podpory byly zvyseny a aby se jich dostalo vsem, kdoz jich potrebuji. Na jihoceske zupe neni zvlastnosti denni mzda 5 az 6 Kc. I na pracich okresnich, statem podporovanych, plati se 1.50 Kc za hodinu. A proto je nejvyse treba, aby okresni vybory pri zadavani staveb statem subvencovanych ucinily krajove kolektivni smlouvy soucasti zadavacich podminek.

Mlady a slaby prumysl jihoceske zupy je dnes temer v troskach. Stoji tovarny v Ces. Budejovicich, stoji starsi tovarny v Chlumu a Suchdolu a stoji nebo omezuji svou vyrobu vetsi tovarny v Hluboke nad Vltavou, Pisku, Vimperku a jinde. O mensich podnicich se ani nezminuji. Je pravda, neprosperuji-li podniky, ktere maji potrebne suroviny v miste, nemohou cekati na prosperitu ani podniky, ktere museji suroviny dovazet zdaleka, a proto je nejvyse treba, aby se jihoceskemu podnikani pomohlo alespon tim, ze by byly snizeny dopravni poplatky za suroviny k vyrobe potrebne, zejmena dopravni poplatky za uhli.

Jiz davno pred valkou hovorilo se o jihoceske otazce. Nebyl to jen zajem hospodarsky a socialni, byl tu vzdy i vyznam narodnostni. Ale pred valkou nebylo zajmu, aby se resily hospodarske otazky, protoze zavislost zejmena ceskeho zivlu na panech pudy, vetsinou Nemcich, a na podpore uradu byla dobrou pudou a podminkou praci germanisacnich. Prevratem statnim se sice zastavil postup vyumelkovaneho nemectvi do vnitrnich Cech, ale hospodarske povzneseni ceskeho cloveka v jiznich Cechach se nezlepsilo. A kolik prace vola v jiznich Cechach po uskutecneni! Jak dlouhou dobu byly jizni Cechy opomijeny! Staci se projet po silnicich, ktere nemaji vyznam jenom mistni dopravy, ale ktere maji take velky vyznam pri obrane statu a pri povzneseni turistickeho ruchu. Ale musime dnes priznat, ze neni horsich silnic jako na jihoceske zupe. Dulezita spojka hranic se zazemim Vodnany-Prachatice-Volary je na svem useku Prachatice-Vodnany v takovem stavu, ze se ji veskera doprava vyhyba. Rovnez dalkova spoj Tabor-Tyn-Netolice-Chvalsiny je v podobnem stavu. Totez bych mohl rici o spojce z Kaplice na hranice a o spojce Trebon-Nove Hrady a o rade spoju velmi nutnych.