Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 21. schuze (obsah, prilohy) | Streda 11. prosince 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr. Markovic, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Sivak, Vavra.

243 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr. Czech, dr. Derer, Najman.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Zadera.

Mistopredseda Langr (zvoni): Zahajuji 21. schuzi posl. snemovny.

Snemovna je zpusobila jednati.

Dosel dotaz.

Zastupce snem. tajemnika dr. Zadera (cte):

Dotaz posl. Otahala ministrum vnitra a soc. pece o pomerech v Moravsko-slezske vzajemne pojistovne v Brne (c. D 51-IV).

Mistopredseda Langr: Od vlady doslo sdeleni.

Zastupce snem. tajemnika dr. Zadera (cte):

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 7. prosince 1935, c. j. 22.214/35 m. r., ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona, kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 24. listopadu 1926, c. 218 Sb. z. a n., o puvodskem pravu k dilum literarnim, umeleckym a fotografickym (o pravu autorskem).

Mistopredseda Langr (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati v podrobne rozprave o statnim rozpoctu na rok 1936, a to o treti casti, to jest o casti hospodarske, dopravni a financni, zapocate ve vcerejsi schuzi snemovny.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. Brody, Synek, dr. Hodina, inz. Schwarz, Danihel, inz. Richter, Zapotocky, dr. Wolf, E. Kohler; na strane "pro" pp. posl. Mrskosova, Zischka, Slavicek, Rechcigl, Rodovsky, Ricar, Hladky, Kunz, dr. Kossey, Benda, Csomor, Dlouhy, F. Kucera, Nemec, Revay, Esner, Neumeister, dr. Markovic.

Davam slovo prvnimu recniku na strane "pro", pi. posl. Mrskosove.

Posl. Mrskosova: Slavna snemovno! Predlozeny rozpocet na r. 1936 nese jeste stopy hospodarske tisne, ktera provazela sdelavani rozpoctu nekolika poslednich let. I dnes vidime v rozpoctovych polozkach, zejmena na strane vydajove, radu cislic, ktere ukazuji, ze nejsme dosud vyrovnani s problemem, ktery nas vsechny tisni a jehoz vyreseni bychom si uprimne prali, aby totiz zmizely vsechny obtize doby projevujici se v nezamestnanosti a ve vsech obtizich socialniho i hospodarskeho razu, ktere provazeji nas dnesni hospodarsky zivot. My vsichni, kdoz se hlasime k odpovednosti, jsme povinni hledati opatreni, ktera maji slouziti k naprave pomeru a ukazovati na cesty, ktere mohou vesti z teto bedne situace.

V dnesni reci chci poukazati sire na jeden usek naseho hospodarskeho zivota, ktery dosud nedoznal takoveho rozvoje a podpory, jake si svym hospodarskym vyznamem zasluhuje. Je to cast zemedelske vyroby, kterou jmenujeme drubeznictvim a na kterou z celkove vyroby zemedelske, jiz odhaduje Zemedelsky ucetnicko-spravovedny ustav na cislici 22.5 miliard Kc, pripada castka 1 3/4 miliardy Kc. Je videti, ze jde o odvetvi, ktere si zaslouzi vice nasi pozornosti, nez jsme mu venovali snad az dosud. O tom svedci i sam rozpocet, ktery v kapitole ministerstva zemedelstvi vykazuje podporu na drubeznictvi, rybarstvi, vcelarstvi a hedvabnictvi castkou 118.000 Kc.

Uvazime-li, ze z teto rozpoctove polozky musi byti predevsim hrazeny vydaje zakonem stanovene, to je podpora hedvabnictvi a zemedelskym radam, zbyva nam z teto polozky celych as 15.000 Kc, kterych muzeme pouziti na mimoradnou podporu teto dulezite vyroby. Jiste kolegyne a kolegove musi uznati, ze neni zdravy tento pomer v hodnoceni vyznamu teto vyroby, ktera podle statistickych udaju zamestnava vice nez 1,700.000 podnikatelu, zejmena malozemedelskych podnikatelu, kteri drzi skoro 18 mil. kusu drubeze.

Prave toto odvetvi dava nam moznost hledati castecne reseni soucasne hospodarske krise v novych zamestnanich, ktera, jak vidime v cizine, v Belgii, Dansku, Anglii, Francii a jinde v zapadni a severni Evrope, poskytuji znacne moznosti vydelku i obzivy lidem, kteri v tomto hospodarskem zamestnani mohou najiti existenci. Mame pripady, ze, pokud i u nas jde o specielni drubeznicke podniky, musime jeste dnes zamestnavati skolene cizince, protoze, jak kol. dr. inz. Tumlirova dovodila, chybi nam potrebne odborne vzdelani pro toto zamestnani. Bude jiste nasim ukolem, abychom v tomto smeru dohonili co nejdrive to, co snad bylo zanedbano. Je tu moznost dosahnouti i novych podnikatelskych jednotek, ktere v tomto oboru uzivi nejen samy sebe a sve rodiny, nybrz i velkou radu zamestnancu, protoze jde o drobnou vyrobu, ktera vyzaduje znacneho poctu pomocnych sil lidskych.

Chci dale ukazati na jednotliva odvetvi drubeznicke vyroby, jak se jevi v nasi obchodni bilanci, abych dokazala, ze i se stanoviska sirsiho muzeme uciniti radu opatreni, ktera by prospivala nasemu vlastnimu zemedelskemu podnikani v tomto oboru.

Tak na pr. ve vyvozu vajec jsme od r. 1921 trvale pasivni. A uvazime-li, ze pasivita za leta 1920 az 1932 u dovozu vajec dosahla cislice vice nez 295,373.000 Kc, musime se ptati, je-li potrebi, aby tyto ohromne sumy unikaly nasemu narodnimu hospodarstvi a braly obzivu velke rade lidi, kteri by rozdelenim techto penez mohli najiti existenci.

U tekutych zloutku a bilku vykazuje pasivita bilancni za tato leta cislici 51,214.000 Kc. A tu poukazuji na to, ceho se my zemedelci stale dozadujeme, aby i nas prumysl hledal nove moznosti vyrobni, protoze neni potrebi, abychom v tomto pripade vozili hotove vyrobky z ciziny, abychom ubirali zamestnani zdejsim lidem, protoze bilky a zloutky v plechovkach, kterych potrebuje nase prumyslova a zivnostenska vyroba, muzeme si dobre vyrobiti doma. Tu jde o novy obor hospodarskeho podnikani, kteremu musi nase prumyslove kruhy venovati vice pozornosti nez dosud.

Pokud jde o dovoz drubeze, take zde se jevi pasivita za uvedena leta castkou 28,667.000 Kc. Zde take nam schazeji nove moznosti vyrobni v tom smeru, ze nemame specialnich vykrmen a dobrych chladiren, ktere by uskladnovaly zbozi z dob prebytku do doby potreby a tim pusobily k cenovemu vyrovnani v tomto oboru zemedelske vyroby tak, jako se toho snazime dociliti nyni pri organisovani obilnarske produkce.

Jedinou aktivni polozkou bilancni v teto vyrobe jsou husy a peri. Za uvedena leta 1920 az 1932 aktivni polozka u hus je vyjadrena cislici 123,377.000 Kc. Prosim, to je vysledek prace tech nejdrobnejsich zemedelcu, malozemedelcu nebo lepe receno malozemedelskych hospodyn, ktere svou nenarocnou drobnou praci takovouto cislici prispivaji k dobru naseho narodniho hospodarstvi, aniz by se jim nazpet dostavalo odmeny v tom, ze by jejich prace byla zasahy verejne spravy tez dostatecne podporovana. Jsme svedky toho, ze nas nejvetsi odberatel v sousedstvi dovedl celnimi opatrenimi temer zabiti dlouholety vyvoz hus od nas a tim ztiziti celkovou nasi hospodarskou situaci. Jestlize s timto sousedem vykazuje nase obchodni bilance bilancni spicku, jest potrebi, abychom hledali cesty, aby opatreni takovehoto razu, zrejme nas poskozujici, byla vyrovnana protiopatrenim s nasi strany. Doporucuji panim a panum kolegum, aby se podivali na blizke vykrmny hus na Libus, ktere vam dokazi, ze v tomto smeru Ceskoslovensko stoji na vysi situace, ze toto podnikani ma opravdu vyznam evropsky, pokud jde o jeho rozsah a provoz, a ze si zaslouzi se strany verejnych cinitelu podpory takoveho razu, aby vzajemna soucinnost vyroby i zpenezovacich a zuslechtovacich cinitelu byla co nejvice podeprena.

U peri polozka aktivity jest teprve hodne vysoka, a to za uvedena leta jevi se cislici 728 mil. Kc. Vazena snemovno, nase venkovske hospodyne dovedly dati ceskoslovenskemu statu svou praci v te nejmensi produkci zemedelske, v te opomijene produkci drubeznicke skoro miliardu Kc za leta 1920 az 1932 v peri, zejmena v dranem peri, kde byl zamestnan v nejhorsi zimni dobe co nejvetsi pocet nejpotrebnejsich lidi. Jestlize tudiz dnes nase vyvozni kruhy zadaji, aby na ceske peri byla zavedena povinna ochranna znamka, prosim predem, nez navrh bude predlozen, abyste dali souhlas k temto opatrenim, protoze podpiraji co nejlepe a nejucinneji ty nejpotrebnejsi lidi v nasem state.

Poukazuji zde i na nove moznosti prumysloveho zpracovani a vyroby, na nove zrizovane tovarny na vyrobu ozdobneho peri a na vydelavani husich kuzek pro labutenky, veci, ktere, jak jsem se presvedcila, maji velike exportni moznosti, ovsem za predpokladu, ze nase hospodarska politika bude tyto podnikatele co nejucinneji podporovati. Jest jiste nutne pri tom zdurazniti, ze jde opet o vyrobu, kde se zamestnava co nejvice delnic rucni praci a ze tim zpusobem muzeme napomahati obtizim naseho hospodarskeho zivota, nebot vracime co nejvetsi pocet nezamestnanych do vyrobniho procesu.

Naznacila jsem kratce nove moznosti podnikatelske a vyrobni jen v jednom na pohled nepatrnem useku nasi zemedelske vyroby a znovu a znovu poukazuji na priklady ciziny, kde pri dobre odbytove i vyrobne vedene a organisovane drubeznicke produkci vyrustaji nam moznosti noveho prumysloveho a obchodniho podnikani, at ve zrizovani novych stroju a pomucek drubeznickych - v uprave zvlastnich krmiv - ktere napomahaji zvysene produkci, nebo zrizovanim specielnich obchodu a podniku, ktere se zabyvaji touto produkci; i v tomto smeru mame radu novych vyrobnich moznosti. Jest jen na nasem obyvatelstvu i na nasich odbornych skolach, aby ve svem ucivu vice prihledaly k praktickym dusledkum pouziti odborneho vzdelani svych zaku, aby, jak zde bylo receno, nevychovavaly nam nase skoly absolventy jen pro sluzbu a pro sluzebnikovani, nybrz aby vychovavaly nam lidi, kteri jsou schopni take prace podnikatelske a tvorive. (Vyborne!) Tyto vsechny veci samozrejme predpokladaji i verejne zasahy. Predevsim je zapotrebi ucinneho, regulovaneho dovozu zbozi ze statu, ktere k nam az dosud drubeznicke vyrobky privazely. Neni nam lhostejno, kdy se to deje a ze kterych statu k nam tyto veci jdou, ponevadz jsme nepokryte a jasne jako nejvetsi politicky klub v teto snemovne prohlasili, ze se nestavime proti dovozu, jak se nam casto predhazuje, ale ze jsme proti kazdemu zbytecnemu dovozu, ktery nici nasi vlastni vyrobu. Po teto strance si musim stezovati, ze jsme v otazce drubeznicke nedelali vzdy politiku, ktera by nasemu podnikani v tomto smeru prospivala. Potrebujeme i sjednani radnych obchodnich smluv, v nichz by drubeznictvi a jeho produkty nebyly objektem kompensacni, kterym se snad vyrovnavaji urcite obtize pri vyjednavani, nybrz v nichz by drubeznicka produkce byla rovnocennym cinitelem s kazdou ostatni produkci naseho hospodarskeho zivota.

Potrebujeme poradek v odbytu i v distribuci. Jsme na zaklade trznich zprav, kterych se nam dostava, svedky toho, ze treba nejblizsi mista v okoli Prahy - jmenuji konkretne Ricany - maji v urcitem obdobi drazsi drubeznickou produkci nez sama Praha, protoze je tu nedostatecna obchodni distribuce tohoto zbozi. V tom smeru si prejeme napravy a snahy po zmene u tech kruhu, kterym tato vec patri.

Vazena snemovno! Jsou jeste dalsi veci, ktere se nas zemedelskych hospodyn v nasem postaveni produktivnich cinitelu v tomto state dotykaji. Je to predevsim otazka vyroby umelych tuku, ktera byla v zasobovacim a ve zdravotnickem vyboru predmetem velke rozpravy. Bylo tam zadano dalsi zvysovani teto vyroby. My vsak se stavime proti tomuto pozadavku, protoze si prejeme, aby i v tomto oboru bylo vyrabeno jen tolik, ceho nase narodni hospodarstvi a nase domacnosti nezbytne potrebuji. (Vykriky posl. Hatiny.) Nezapominejme, ze temi nahrazkami docilujeme nedostatku a schodku v nasem verejnem zdravotnictvi, ponevadz prirozenou potravu slozenou z prirozenych latek nemuze nic a nikdo nahraditi. (Tak jest!)

Jsme v tomto smeru proti neuzitecnemu dovozu surovin ze statu, ktere od nas nic ve forme prace a jejich vyrobku neodbiraji. Nemuzeme klidne prihlizeti k tomu, ze v dovozu surovin k vyrobe umelych tuku potrebnych jsme pasivni castkou 300,135.000 Kc a ze na tomto saldu participuji staty, ktere v aktivnim saldu nevykazuji nic. Jmenuji jen Britskou Indii, kde jsme pasivni castkou 175,893.000 Kc, Nizozemskou Indii, kde jsme pasivni 36,494.000 Kc, Britskou rovnikovou Afriku zapadni, kde jsme pasivni 44,301.000 Kc, Hamburk, kde jsme pasivni castkou 211,235.000 Kc atd. Naproti tomu vyrovnavaji tuto polozku staty, ktere snizuji toto obrovske saldo tim, ze od nas odebiraji prumyslove vyrobky, v nichz je skryta nejen surovina naseho statu, nybrz i prace nasich obyvatel. Po teto strance prosim slavnou snemovnu a pany kolegy z ostatnich klubu, aby prihledali k temto skutecnostem, nebot by to byla sebevrazedna politika, kdybychom meli takto dale pokracovati.

Pokud jde o zivocisnou vyrobu, zduraznujeme, ze jde o nejdulezitejsi cast zemedelske vyroby v nasich malozemedelskych podnicich. Hrozny pokles cen, ktery se jevi ve state v desetileti od r. 1924 do r. 1934, ktery u nekterych casti teto vyroby presahuje vice nez 50%, nuti nas staveti se na stanovisko, ze i zde potrebujeme dobrou a ucinnou regulaci cenovo, stabilisaci cenovou, ktera nejen prospiva nam jako vyrobcum, ale ktera zabezpecuje i konsumenta a prinasi moznost obzivy a poctive prace lidem, kteri jsou na teto vyrobe zucastneni. (Potlesk.)

I mleko, vazena snemovno, bylo predmetem prudkych jednani v obou uvedenych vyborech a byli jsme svedky toho, ze nam zde byl v posledni dobe predlozen navrh zakona na zruseni opatreni, ktera jsme zde minuleho roku odhlasovali a prijali. Muzeme jen zdurazniti, ze mleko a jeho radna uprava vyrobni a odbytova ve Velke Praze znamena poradek na mlecnem trhu, ze privodila lepsi jakost mleka a ze po teto strance jsou zde pohotove vykazy o urednim setreni, treba pokud se tyce revise jakosti mleka, ktere dokazuji, ze se tato vec neobycejne zlepsila. Tak treba v cervnu 1934 z 482 revisi bylo zjisteno 32 trestnych pripadu a v cervnu 1935 z provedenych 4372 revisi byl zjisten jen 1 pripad trestny, ktery byl udan pro prekroceni zakona o falsovani potravin. Konecne nejlepe svedci o tom, ze provedena uprava na mlecnem trhu se osvedcila, skutecnost, ze dnes se prodava o 20 az 30 tisic litru mleka denne vice nez pri zavedeni teto upravy. Prosime, aby k temto skutecnostem bylo prihlizeno, pokud se kritisuji tato opatreni, a aby vec byla hodnocena tak, jak po pravde a po skutecnosti je.

Chci zdurazniti, ze zemedelstvi neni jenom vyrobnim cinitelem, nybrz ze jsme i dulezitym konsumentem v nasem narodnim hospodarstvi. Zemedelsky ustav ucetnicko-spravovedny zjistuje, ze kupni sila ceskoslovenskeho zemedelstvi cini 16 miliard Kc a z toho 7.5 miliard Kc jde na provoz hospodarsky a 8.5 miliard Kc na potreby domacnosti. Myslim, vazeni kolegove, ze vas bude zajimat, ze z prvni cislice jde 15% na opravy, 19% na nakupovani novych stroju a novych zarizeni, 18% na hnojiva a krmiva a 29% na delnicke mzdy. Z druhe polozky pak 41% na textilie a obuv, 29% na prikupovanou stravu a 12% na otop, svetlo a bydleni. Tedy, prosim pekne, vidite z toho, ze nase prumyslova, remeslna vyroba, nas obchod maji zajem na dobre kupni sile zemedelstvi a ze podlomena kupni sila ceskoslovenskeho zemedelstvi nezbytne se musi projevovat ve vsech tech obtizich v druhych oborech naseho hospodarskeho podnikani, jak jsme toho svedky.

Ja chci pri tom zdurazniti, a jiz loni jsem na tuto vec poukazovala, ze nesmime zapominat, ze dobre 3/4 narodniho duchodu prochazeji rukama hospodyn, a nemuze nam tudiz byt lhostejno, jak se techto duchodu v nasem hospodarstvi uziva a jakym zpusobem se ve svych dusledcich projevuji. Vidime dnes na sousednich statech, zejmena tam, kde je zaveden autoritativni rezim, jak se apeluje pri dnesnich obtizich na vlastenecke a hospodarske citeni zen, aby se zbytecne nevydavaly penize za zbozi. ktere nebylo vyrobeno doma, nebo ktere nezbytne nemusi mit. Myslim, ze Ceskoslovenska republika neni statem, ktery by si smel dovolit trvaly luxus toho, abychom, jako jsme svedky, vydavali penize za veci, ktere nezbytne nemusime mit, jenom proto, ponevadz v tomto smeru nas tisk a nase vedouci kruhy narodohospodarske neuzivaji dosti propagace k tomu, aby i ceskoslovenska hospodyne si uvedomila potrebu v tak obtiznych dobach, jako jsou nynejsi, drzet se hesla: Svuj k svemu - nase v prvni rade! (Potlesk.)

Po teto strance bylo zde v debate poukazovano k potrebe, aby i odborne skoly pro vychovu hospodyn teto veci venovaly vice pozornosti a aby nasemu narodnimu hospodarstvi v tomto smeru prospivaly tim, ze sve zaky a zakyne povedou k teto pravde, ktera jiste nam vsem jako celku muze jen prospet.

My jsme se vyslovili jasne a nepokryte pro potrebu rizeneho hospodarstvi v nasem state. Prejeme si, aby tim bylo rozumeno, ze jsme pro poradek, pro poradek ve vyrobe, v distribuci, ve spotrebe a za usmerneni techto veci v rozumnych opatrenich hospodarskych, ke kterym vsichni jsme povinni svym postavenim, abychom spolupracovali tak, aby v rizenem hospodarstvi projevila se ochrana vyrobce, spotrebitele i radneho zprostredkovatele v kazdem smeru. Tak prosim, aby byla vykladana veskera opatreni, ktera z naseho popudu a za nasi spoluprace jsou vykonavana. Necht se nerika tak, jako vcera zde na tomto miste bylo receno, ze my agrarnici si prejeme vetsi krajic spolecneho kolace, ale aby bylo rozumeno teto veci tak, jak byla recena, ze v tomto state chceme zit rovni s rovnymi! (Potlesk.)