Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 20. schuze (obsah, prilohy) | Utery 10. prosince 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr. Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

234 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr. Krcmar, Machnik, inz. Necas.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Mikyska, dr. Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 20. schuzi posl. snemovny.

Snemovna je zpusobila jednati.

Dovolenou podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil jsem na dnesni den posl. Jurneckove-Vorlove.

Nemoci omluvil se posl. Slusny.

Pocatkem schuze byla rozdana tistena publikace mezinarodni informacni sluzby parlamentni "Z cizich parlamentu", roc. XVI, c. 10 az 12.

Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati v podrobne rozprave o statnim rozpoctu na rok 1936, a to druhe casti, to jest o casti kulturni a socialni, zapocate ve vcerejsi schuzi snemovny.

K teto casti prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. inz. Karmasin, Appelt, Machacova, Wollner; na strane "pro" pp. posl. dr. Neuman, Curik, Petr, Lausman, Kunz, Polivka, Rybarik, dr. Micura, Vaverka, dr. Kozak, dr. Kugel,Stejskal,Tymes a A l. Langer.

Davam slovo p. posl. inz. Karmasinovi.

Posl. inz. Karmasin (nemecky): Damy a panove! V jednom z poslednich zasedani kulturniho vyboru uvedl posl. Hodina jako dukaz o zbavovani prava Nemcu v oboru skolstvi ctyri zvlaste vyznacne pripady. Z tohoto vypoctu vyvodil pan ministr skolstvi a nar. osvety dr. Krcmar, ze jest nemectvi v oblasti skolstvi uspokojeno, protoze jiz neni jinych dalsich pozadavku. Toto mineni vyvraceji skutecnosti. Nebot musime-li po leta klasti stale tytez pozadavky v oboru skolstvi, musime-li zadati po leta v nekolika mistech o nemeckou skolu pro velky pocet deti, jest to nejlepsim dukazem, ze asi neco nesouhlasi, zvlaste kdyz na druhe strane povstavaji sta ceskych mensinovych skol, ktere, jak pozdeji dokazi, jsou z nejvetsi casti zbytecne. Nemuze se tedy - jiz z techto skutecnosti to vyplyva - mluviti o rovnopravnosti v oboru skolstvi. Ze vsak jest sef ministerstva skolstvi a narodni osvety, tedy jednoho z nejdulezitejsich odboru, vubec tohoto mineni, jest to dukaz nepochopeni, ktere se nam projevuje s nejsmerodatnejsiho mista. Nemuzeme se tu diviti, ze podrizene organy nam neprojevuji zadneho porozumeni, nybrz naopak ve vetsine pripadu prechazeji k utoku na nemecke skolstvi.

Mym ukolem bude nyni dokazati, ze nestejne jednani, o kterem mohli moji kamaradi mluviti dosud skoro ve vsech oborech statni spravy, jest take v oboru skolstvi. Upozornuji predem, ze i ja mohu uvesti jen priklady z bohuzel bohateho mnozstvi materialu. Take byla jiz casteji zminka o cetnych pripadech v teto snemovne a zduraznuji, ze se budeme museti znovu o nich zminovati tak dlouho, az budou ruzne nepristojnosti odstraneny. Nejzretelneji lze pozorovati ujmu nemeckeho skolstvi z cislic z oblasti materskeho skolstvi. Statni statisticky urad pravi ve sve statistice z 31. rijna 1934, ze Nemci maji 317 verejnych materskych skol, z toho 7 statnich, a to jen cvicebni, tedy vlastne nikoliv statni materske skoly v tom smyslu, jako jsou na ceske strane, naproti tomu jest 1366 ceskych materskych skol, z toho nemene nez 866 materskych skol mensinovych. Jak tyto materske skoly vyhlizeji, chci doloziti jen 3 priklady. V Milesicich u Prachatic jest ceska mensinova materska skola se 4 detmi, z toho jsou 3 deti nemecke. V Techonine u Kralik jest ceska mensinova materska skola, zduraznuji, s dvema detmi, ucitelka na materske skole dostava 750 korun mesicne. Mluvi se tak casto o uspornych opatrenich; z prikladu vsak nevyplyva, ze se take skutecne dodrzuji. V Srni, okres Susice, jest mensinova materska skola s 26 detmi, z toho jest 25 dokazatelne ciste nemeckych. (Nemecke vykriky: Slyste! Slyste!) Nemuzeme se diviti, slysime-li, jak jsou vhaneny nemecke deti do ceskych materskych skol. Chtel bych uvesti jen priklad a to z Ceskych Zlatniku. Tam jest pensionovany hlidac trati Svoboda. Vystavel si dum, ve kterem ma byti otevrena ceska materska skola. Chodil dum od domu, obzvlaste do domu zen statnich uredniku a nutil je, aby posilali sve deti do ceske materske skoly. O zpusobech, jichz uzival Svoboda pri ziskavani, svedci dva protokoly, ktere pravi: "...rekl ji, ze dostane pro sve deti satstvo pro cely rok zdarma a take celodenni stravovani, zac nemusi nic platiti. Rekl ji jeste, ze musi jiti ke vsem statnim zamestnancum, at nemeckym neb ceskym, ze k tomu dostal rozkaz od ministerstva skolstvi a narodni osvety. Protoze byla zena nerozhodnou, rekl ji, ze ma rici jen "ano" nebo "ne". Blizsi ze uslysi od ministerstva zeleznic, coz bude znamenati tolik, co jeji propusteni ze sluzby." (Vykriky.) Existuje jeste druhy protokol s zenou z tehoz mista, nechci jej vsak uz cisti. Avsak nejen v oboru materskeho skolstvi panuje zbavovani prav, nybrz obzvlaste v oboru obecneho skolstvi. Take tu pravi statistika, ze Nemci maji 20 mensinovych skol s 59 tridami, zatim co ceske mensinove skolstvi ma 1180 skol s 2171 tridami. Nejsme zasadne proti ceskym mensinovym skolam, stojime na stanovisku, ze maji byti ceske mensinove skoly povolovany, kolik chcete, jestlize sam ministr financi proti tomu nic nema. Musime vsak zadati, aby se na druhe strane dostalo spravedlnosti take nam a aby take nasim detem se dostalo ustavou priznaneho vyucovani v materske reci. Tu chci nyni, protoze pan ministr skolstvi a narodni osvety rekl, ze mame jen tyto ctyri skolni pozadavky, uvesti nekolik vice prikladu. V Podmoli, okres Znojmo, jest 19 nemeckych deti skolou povinnych, zadost o povoleni expositury byla zamitnuta. Naproti tomu mame na jizni Morave ve Starem Petrine ceskou mensinovou skolu s 6 detmi, Z toho jedno nemecke. V Jablunkove, okres Tesin, jest 25 nemeckych skolou povinnych deti. Zadost byla podana r. 1934, jeste se o ni vubec nejednalo. Ve Velkem Uhrinove v Orlickych horach byla dne 1. zari 1935 otevrena ceska mensinova skola, a to s 6 detmi, z toho jsou 3 ciste nemecke. Jeden z nejkriklavejsich pripadu jest z Jaronina v okresu Cesky Krumlov. Tam jest 33 nemeckych skolou povinnych deti, zadost byla podana v r. 1923, dosud nebyla jeste projednana. V Pelikovicich u Hodkovic naproti tomu jsou zapsany do ceske mensinove skoly 4 deti, jsou z rodin Langerovy, Kirschnerovy a Trhalovy, tedy pravdepodobne sotva ceskeho puvodu. Jeden z nejkriklavejsich pripadu jest take pripad nemecke skoly v Lipniku. Tu byla vzdy nemecka skola. Ve skolnim roce 1933/34 byl nemecky ucitel prelozen, skola byla bez ucitele, deti zustaly bez vyucovani. Skola nebyla zrusena. Nemci zadali nemeckou mensinovou skolu, ponevadz prakticky statni skola vice neexistuje. Zadosti byly stale zamitany, protoze se skola skutecne jeste stale objevuje ve statistice nemeckych skol. Dnes jest tomu tak, ze v Lipniku jest 25 nemeckych deti bez vyucovani, ze museji uraziti velkou cestu na drahu, aby potom mohly jeti drahou do nejblizsiho mesta, aby mohly byti nemecky vyucovany. Naproti tomu vidime, ze v Necemicich u Zatce jest vydrzovana skola pro 8 devcat, z toho jsou 2 divky ceske, 4 ciste nemecke, 2 jsou ze smisenych manzelstvi. V Karlove, okres Chotebor, jest 9 nemeckych skolou povinnych deti bez skoly, zadost o povoleni nemecke mensinove obecne skoly byla rozhodnuta zamitave. V Kunraticich u Cvikova byla 1935 otevrena ceska mensinova skola pro 6 deti. V Mestecku Trnavce, pripad, ktery musi byti jiz desetileti projednavan, jest 22 nemeckych skolou povinnych deti bez nemecke skoly, zadost o povoleni soukrome obecne skoly byla podana 26. srpna 1922. Naproti tomu byla ve Stare Huti u Horsovskeho Tyna 1929 otevrena ceska skola s 9 nemeckymi detmi. V roce 1933/34 meli jiz 38 nemeckych deti, v letosnim skolnim roce jest zapsano jen 5 ceskych deti, v materske skole 3 ceske deti. Vsech 8 jest majitele domu, ve kterem jsou oba ustavy umisteny, a skolnika. V Novem Prenetu u Domazlic byla dne 1. zari 1935 zrizena ceska mensinova skola s 9 detmi, z toho 7 z Prenetu a 2 ze Snoru. V Prenetu nejsou vubec zadne skolou povinne deti ceske narodnosti. V Nove Vsi, okres Jindrichuv Hradec, jest 10 nemeckych skolou povinnych deti bez nemecke skoly. Nejblize polozena nemecka skola jest dosazitelna jen pres pole ve vzdalenosti 3 km. V Milicovicich, okres Znojmo, jest 32 nemeckych skolou povinnych deti bez nemecke skoly. V Sudkove, skolni okres Zabreh, jest 21 nemeckych skolou povinnych deti, ktere nemohou dochazeti do nejblize polozene nemecke skoly v Zabrehu, ktera jest vzdalena 7 km. Pritezujici v tomto pripade jest jeste to, ze deti mohou dosahnouti Zabrehu jen drahou. Zadost o povoleni skoly spolku "Kulturverband" byla podana 24. dubna 1925, neni vsak az dodnes jeste vyrizena.

Rika se vzdy, ze jest to odplata za skody a za bezpravi, ktere bylo za stareho Rakouska spachano na Cesich, a ze to musi byti timto zpusobem opet napraveno zakonem o mensinovych skolach. Jak to nyni vypada, o tom bych rad uvedl jen nekolik prikladu. V Nebas u Nemecke Libiny byla usazena rodina s 9 detmi a rodina s 5 detmi, aby mohla byti zrizena ceska mensinova skola.

V Mladejove u Mor. Trebove je ceska mensinova skola s 11 zaky, z toho 1 dite nemecke. Kdysi byly tam usazeny 3 ceske zeleznicarske rodiny ovsem s cetnymi detmi, aby bylo mozno zriditi mensinovou skolu. To nejsou jen skutecnosti, ktere uvadime, nybrz mohou byti dolozeny take z ceskych listu. Tak napsala "Narodni politika" nedavno dne 13. listopadu toto: "Sem patri opravdu vybrani lide, a to zenati, kteri maji podle moznosti co nejvice deti. Tak jest v jednom miste 8 zamestnancu drahy, ctyri postaci a dva cetnici, a ani jeden z nich nema dite, ktere dochazi do ceske skoly. A tyto skoly byly prece zrizeny hlavne pro statni zamestnance." Tak to vypada ve skutecnosti s odplatou. V Lindave u Potstatu byla letos zrizena ceska mensinova skola, ackoliv V miste neni ceskeho ditete, v miste bylo ziskano jen jedno nemecke dite, ktere patri jednomu cistici ulic. Naproti tomu bylo pribrano 17 deti z kolonie Heltinova, ktera lezi blize Lubomere. Heltinov zada jiz dlouho ceskou skolu. To jest take priklad odplaty.

V Andelske Hore ve Slezsku jest ceska mensinova skola s 23 detmi, z toho jest 20 ciste nemeckych. 3 ceske deti jsou z deviticlenne rodiny, ktera tam byla usazena Jednotou, rodiny cestare.

V Dolni Hyncine byla dne 1. zari otevrena ceska mensinova skola s 9 detmi, z toho patri 2 lesnikovi, 2 rodiny byly nedavno usidleny nucenym spravcem jednoho statku. V Modreci u Policky byla zalozena 1935 ceska mensinova skola s 8 detmi, z toho 6 nemeckych a 2 cesti sirotkove, kteri byli teprve do mista dopraveni.

V Dolejsim Krusci byla zrizena 1. zari ceska mensinova skola s 13 detmi, z toho 6 deti z Loucove, ktera je priskolena do Svetle, kde jest ceska skola. Dve deti jsou nemecke.

Slyseli jsme nedavno ve zdravotnim vyboru zdrcujici zpravu ministra zdravotnictvi o pomerech v nemeckych nouzovych oblastech. Ministr tam ukazal na hrozne skody, ktere deti trpi podvyzivou a zminil se zvlaste o okresu susickem, kde lze zaznamenati stoupnuti o nemene nez 200% nasledku pri ruznych nemocech z podvyzivy, krivice, zubni hniloby atd. Pres to se skutecne nezakrocuje tam, kde by to bylo nutne, nybrz se naopak pokousite znepokojiti jeste vice obyvatelstvo, ze tam zrizujete ceske mensinove skoly. Tak byla zrizena v Srni, okres Susice mensinova skola s 28 detmi, z toho 27 deti nemeckych, stavbu skolniho palace hodla Jednota provesti na jare. Ve Kvilde u Prachatic byla r. 1935 otevrena skola s 27 detmi, z toho 26 ciste nemeckych. O zrizeni se postarali zvlaste financni organy. V Srbech u Hostoune, kde neni jedineho ceskeho ditete, byla zrizena ceska mensinova skola se samymi nemeckymi detmi, 2 ze Srbu, 3 ze Svinne a 8 z Parezova. V Male Moravce u Bruntalu jest z 36 deti 7 ceskych a 29 nemeckych. V Milesicich u Prachatic jest ze 17 deti 11 nemeckych. V Bedrichove jest z 10 zaku 5 nemeckych. V Kunstatu v Orlickych horach, expositura Trckova, jest 12 zakyn, z toho 9 nemeckych.

Zvlaste markantni pripad jest z Horni Rudne u Brezove. Skola byla zrizena r. 1934. Puvodcem skoly jest pensionovany vrchni financni dozorce. Skola jest v dome jeho svagrove. Jest tam 14 deti, z toho 9 ciste nemeckych z Horni Rudne, jedno ceske dite z trebovskeho sirotcince, 2 nemecke a 2 ceske deti z Dolni Rudne. Nejblizsi ceske skoly v Zelivsku a Horni Hyncine jsou 2 km vzdaleny od Horni a Dolni Rudne.

Z techto skutecnosti, panove, vidite, ze skutecne existuji zbytecne skoly a ze by zde mela zvlaste zasahnouti usporna opatreni. Ze jsou statni organy vinny pomery a ze spolupusobi na umelem pocestovani, bylo jiz na ruznych prikladech dokazano. Chtel bych si dovoliti uvesti zcela strucne dalsi priklad. Je to praxe se skolnimi autobusy. Slyseli jsme jiz, ze Jednota z daleka dovazi autobusy skolni ditky, aby umele zaplnila mensinove skoly. V posledni dobe bylo vsak take nekolikrat zjisteno, ze se pouziva i statnich dopravnich prostredku k bezplatne doprave z daleka privezeneho zakovskeho materialu do ceskych mensinovych skol. Tak jezdi denne z Vrchlabi, kde ostatne jest ceska skola, deti do mensinove skoly do Spindlerova Mlyna, kde patrne tamni cesky zakovsky dorost nestaci. V samem Spindlerove Mlyne neni vlastne ceskych deti.

Ale nejenom ze se nam nepovoluji nase skoly, ze se znemoznuje soukrome vyucovani, jest take pripravovan zakon - navrh posl. Uhlire - na zruseni soukromeho vyucovani vubec. Nechce se nam tedy dati ani moznost, abychom dali sve deti za sve penize vyucovati soukrome. (Vykriky posl. Hatiny.) Poukazuji na pripad Lodenic u Lhoty. Ve Lhote jest 30 deti, v Lodenicich 10. Leta se tam marne snazime o nemecke skoly. Zaridili jsme tam soukrome vyucovani. Nyni se zahajilo pusobenim Jednoty, okresniho hejtmanstvi, zemskeho uradu, zemskych skolnich inspektoru, cetnickych stanic a ovsem i tisku puste stvani, aby bylo nemecke soukrome vyucovani zamezeno. Rodice a ucitel jsou stale predvolavani a pokutovani tresty do set korun. Tak se zrejme doufa, ze se muze dokazati rovnopravnost.

V teto souvislosti chtel bych poukazat jeste na jeden zvlaste kriklavy pripad, na pripad opavsky. Vite, ze byla zacatkem skolniho roku v Opave zavrena cela rada nemeckych skolnich trid. (Vykriky posl. Uhlire.)

Nemecke skolstvi tam bylo proste zdecimovano. Jsme na tom tak, ze mame v Opave se 77% Nemcu prave tolik skol jako Cesi s 23%. Panove, to prece neni rovnopravnost. Bylo receno, ze se opavske skolstvi musi restringovati, protoze tam byla pry ponemcovana sta deti z Hlucinska. Nechceme o otazce hlucinske mluviti, rika se vzdy, ze jest to politikum. Ke komu jsme prisli, at to byl zemsky president Cerny, at to byli panove z ministerstva. vzdy bylo receno, ze jest to politikum, se kterym se nesmi hybati. Nechceme tedy mluviti o techto vecech. Rozhodne jest to vsak bezpravi, ktere nema sobe rovna, ze se tam bere stum deti moznost se ucastniti vyucovani, ktereho si jejich rodicove opravdu preji. Kde zustava ustavou slibene rodicovske pravo, kdyz se snazite zavriti stovky deti nucene do jine skoly, nez vlastne chteji? (Posl. Uhlir: Ponevadz na 600 deti jste odnarodnili v nemeckych skolach! Jeste jich tam mate 135! Ty neporadky na Hlucinsku jste zavedli vy! Je tam 253 deti, ktere nejsou vyucovany vasi vinou! Vy jste tam zmatek zavedli!) Jak to nasi vinou? Vasi vinou! Soukrome vyucovani jim chcete take jeste vziti.

Prave tak jest tomu v oboru mestanskeho skolstvi. Take tu vidime na jedne strane 6 nemeckych mensinovych mestanskych skol, na strane druhe 235 ceskych mensinovych mestanskych skol s 1.263 tridami. Ale i ve verejnem mestanskem skolstvi jest nepomer, jemuz neni rovno. Statistika ukazala, ze v samych Cechach chybi podle ciselneho pomeru 90 nemeckych mestanskych skol. Chci uvesti cisla z jedineho politickeho okresu. V politickem okresu lanskrounskem, ktery ma podle scitani lidi z r. 1930 celkem 41.997 Cechu a 22.995 Nemcu, jest 10 ceskych mestanskych skol a jen jedina nemecka mestanska skola. Take tento priklad ukazuje zretelne, jak to dopada s rovnopravnosti. Musim poukazati na mestanskou skolu v Hylvatech, kde se od let pozaduje nemecka mensinova mestanska skola. Jest tam 225 skolnich deti v zakonite predepsanem okresu, aniz urad hnul brvou, a na druhe strane vyrustaji ovsem skolni palace. Dostaneme v nejblizsi dobe zakon o ujezdnich mestanskych skolach. Jak velice jest na jedne strane pozdraviti upravu mestanskeho skolstvi, tak jest na druhe strane blizka obava, ze bude zrizeni nemeckych mestanskych skol odsunovano do stale vetsi dalky, nebot nyni to neni jiz jedna instance, ktera ma rozhodovati o mestanskych skolach, nybrz tri, zeme, okres a obec a prece vime, ze pan ministr financi ma zapjate kapsy. Avsak nase samosprava jest na tom jeste bidneji a jest tu vzdy urcita obava, ze se nedostaneme v tomto oboru nikdy ke svemu pravu.

O pomerech v oboru stredniho skolstvi referoval jiz kamarad Eichholz v kulturnim vyboru, chtel bych se k tomu jen strucne vratiti. Dostali jsme usporny vynos. Podle neho byla zavrena cela rada nemeckych strednich skol. Naproti tomu byly v nejposlednejsi dobe zrizeny 4 ceske stredni skoly, a to v Chebu, v Chomutove, v Ceskem Krumlove a ve Sternberku. Nebyly zrizeny statem. (Posl. Uhlir: Proc nejmenujete Ostravu, kde jsou 3 ceske a 3 nemecke skoly a ceskeho obyvatelstva je 6 krat tolik jako nemeckeho!) Na to jeste prijdu.

Ty 4 ceske skoly sice nezridil stat, byl v tomto pripade jako vzdy nastrcen cesky ochranny spolek, ale stat nese nejvetsi cast vydaju na tyto skoly. Musim poukazati take na Hostinne, jednu z poskozenych skol. V r. 1933 byly zavreny ctyri nejvyssi tridy tohoto realneho gymnasia, trvajiciho 70 let. Pan ministr Krcmar slibil, ze toto bezpravi opet napravi a skolu zridi. Pres to se nedeje nic, skola upada dale. Skutecnosti jest, ze z Hostinneho museji jezditi deti a profesori kazdy den vlakem do Trutnova, kde musely byti zrizeny pobocky, skoro v temze poctu, v jakem tam byly zruseny. Jsou tam umisteny v nehygienickych mistnostech, tu stoji prazdne tridy. Rad bych vedel, kde jest zde uspora. To jest jen opet dukaz, jak ma byti nemectvi na cele care poskozeno a zbaveno prav.

Ve vysokem skolstvi vidime tyz zjev. Bylo mluveno o nedostatecne dotaci podpory nemeckych vysokoskolaku. Chtel bych zdurazniti jen jeden pripad a to pripad nemeckych vysokoskolskych kursu pro telesna cviceni. Zatim co dostal nemecky ustav 25.000 Kc subvence, dostal cesky ustav podporu 600.000 Kc. Nahlednete, ze to neni rovnopravnost. Pan posl. Domin podal nedavno navrh, aby byly slouceny obe vysoke skoly technicke. Take zde vidime, ze navrh neni oduvodnen, ze mu chybi kazdy vecny podklad. I zde jde jen o to, aby se znovu snizil nemecky kulturni majetek a pokorili sudetsti Nemci odnetim jedne vysoke skoly.

Chci se nyni obratiti k zvlastnimu oboru, a to k nemeckemu skolstvi na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. V r. 1918 dostali Nemci v karpatskych zemich nemecke skolstvi zase zpet. (Vykriky posl. Polivky.) Rekl jsem, dostali zpet. Uznali jsme, ze nam cesky stat opet vratil nemecke skoly. Uznali jsme obzvlaste, ze v oblasti, kde drive nemohl pod tlakem nejostrejsiho pomadarstovani povstati narodnostni boj, ze tam hledite narodnostni boj vyraditi tim, ze opet vracite jak Nemcum, tak take Slovakum a Madarum jejich skolstvi. Musime vsak konstatovati, ze sice byl ucinen prvni krok, ze jsme z casti opet dostali skolstvi, ze vsak druhy a posledni krok nebyl proveden. Musime konstatovati, ze se sice na jedne strane zridily nemecke obecne, mestanske a stredni skoly, ze se vsak na druhe strane postupuje take dnes jeste podle zakonu, ktere byly vydany za doby nejostrejsiho pomadarstovani, prave za jeho ucelem. Ani dnes jeste nemuzeme zriditi zadnou materskou skolu, i dnes jeste se s nami jedna, zadame-li o novou skolu, podle zakonu, ktere kdysi slouzily k tomu, aby vetsinu Nemcu a velkou cast Slovaku odnarodnily. Dnes se zdanlive hodla unifikaci tento nemozny pomer na Slovensku a Podkarpatske Rusi v oblasti zakonodarne nikoliv snad zmeniti, nybrz naopak prizpusobiti tyto mocenske zakony zde nasim pomerum. Slysime-li dnes, ze se postupuje proti narodnostnimu rozdeleni zemskych skolnich rad a oduvodnuje se to tim, ze tam take zadne neexistuji, kdyz dnes slysime, ze se snazite prenesti zhoubny system notaru take na nase pomery, jest to dukazem, ze jsme se nic u nas nenaucili, nybrz naopak, ze se stat zene k pomerum, ktere byly v Madarsku pred 18 lety. Zvlaste musime konstatovati, ze cele nemecke skolstvi take jeste dnes je na Slovensku podrizeno vyslovene slovenskym skolnim inspektorum, kteri v cetnych pripadech umeji sotva slovo nemecky. Jak z pedagogickych, tak i z narodnostnich duvodu musime takoveto podrizeni nemeckeho skolstvi narodnostne cizim inspektorum odmitnouti, a to tim spise, ze se tito skolni inspektori mene zabyvaji tim, aby pracovali pedagogicky a zkoumali odborne vysledky ve skole, jako daleko spise jsou asi zde k tomu, aby zkoumali a hlidali cinnost ucitelu mimo skolu. Musime konstatovati, ze jsou to prave skolni inspektori, kteri jsou zakladateli a funkcionari Slovenske Ligy, ktera jest tu asi jen proto, aby potlacovala nemecke skolstvi. Musime zadati, aby byla i nemecka skola podrizena inspektoratum vlastniho naroda.

Prave tak jest nemozny stav, ze jeste dnes jest podrizeno ve 30 mistech 70 nemeckych trid cizim spravam. Spravcove skol, kteri rozumeji jen rusinsky nebo slovensky, jsou spravci nemeckeho skolstvi. Pan ministr skolstvi a nar. osvety Derer slibil v r. 1932 a 1933, toto bezpravi napraviti, vybudoval take v jednom pripade - Petrzalka u Bratislavy - nemecke paralelni tridy v samostatnou skolu, ale dale se nedoslo, ostatni pripady existuji jako pred tim.

Zminil jsem se jiz, ze se prave pri zrizovani skol uziva starych madarskych zakonu, aby nase pozadavky proste nemusely byti splneny. V pripade Klastora pod Znievom zadame jiz skoro 10 let nemeckou skolu pro 63 skolou povinnych deti, v Lednickem Rovnem pro 22 nemeckych deti. V Kosicich, pri nemecke mensine 3354 dusi podle posledni uredni statistiky se pres vsechna usili nepodarilo dosici ani soukromeho vyucovani. Jsme pevne presvedceni, ze se to vse deje jen proto, protoze jest tam nemecke skolstvi podrizeno uplne cizimu vedeni. Zvlaste kriklavy pripad jest vsak otazka mestanskych skol v Nemeckem Pravnu v kremnicke oblasti. Bylo jiz na to poukazano v kulturnim vyboru, musim zde pripad opet uvesti. Jest tam 60.000 Nemcu, kteri nemaji moznost, dati svym detem vice nez jen primitivni obecne vyucovani. Prave v teto oblasti, kde jest mimoradna nouze a velka bida, bylo by pri nejmensim spravedlive, kdyby se vyplnila Nemcum jejich skromna kulturni prani, tim spise, kdyz vec nestoji ani halere. (Ruzne vykriky.)