Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 19. schuze (obsah, prilohy) | Pondeli 9. prosince 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch.

Zapisovatele: Jasa, Pik.

171 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr. Cerny, dr. Krcmar.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 19. schuzi posl. snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 5. prosince 1935, c. j. 82.117/1935-7, ze na misto uprazdnene resignaci posl. dr. Slavika povolalo podle § 56 radu voleni do posl. snemovny nahradnika Jana Petrovice, podpredsedu Slovenske domoviny v Bratislave, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Jmenovany pan poslanec dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibovaci, pan posl. Petrovic ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slubujem".

Zadam o precteni slibovaci formule a pana posl. Petrovice zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr. Riha (cte):

Slubujem, ze budem verny Ceskoslovenskej republike a ze budem zachovavat zakony a svoj mandat zastavat podla svojho najlepsieho vedomia a svedomia.

Posl. Petrovic (podavaje predsedovi ruku): Slubujem. (Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil predseda: na dnesni den posl. Polivkovi, Bayerovi, dr. inz. Touskovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Schutzovi.

nemoci posl. dr. Markovic.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Bruknera, inz. dr. Touska, Ricare na den 7. prosince 1935.

Do vyboru imunitniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Knorre za posl. dr. Neuwirtha.

Predseda vlady zaslal:

pripisem ze dne 5. prosince 1935, c. j. 21.968/35 m. r., vladni narizeni ze dne 22. listopadu 1935, c. 215 Sb. z. a n., kterym se meni zakon ze dne 15. cervna 1927, c. 76 Sb. z. a n., o primych danich - prikazano vyboru rozpoctovemu;

pripisem ze dne 6. prosince 1935, c. j. 22.125/35 m. r., vladni narizeni ze dne 22. listopadu 1935, c. 214 Sb. z. a n., o zpracovani jecmene a melasy na lih - prikazano vyborum rozpoctovemu a zemedelskemu.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Zpravodajem vyboru jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati v podrobne rozprave o statnim rozpoctu na rok 1936, a to v prve, politicke jeji casti, zapocate v 17. schuzi snemovny dne 6. prosince t. r. na strane "proti" p. posl. Kundt; na strane "pro" p. posl. Stunda.

Davam slovo p. posl. Kundtovi.

Posl. Kundt (nemecky): Damy a panove!

Kapitoly 1 az 9, o kterych se zde diskutuje, obsahuji vydajovou castku 2.562,000.000, a pricteme-li podil samospravnych sboru na statnich danich bez silnicniho fondu, castku 4.179,891.000, do niz neni zapocitan rocni prispevek na zbrojeni ve vysi 315 milionu a mimoradny uver na zbrojeni pro tento rok ve vysi 360 milionu Kc, jakoz i podily na investicich. Je zajimave zkoumati podle drivejsich rozpoctu, v jakem pomeru jsou tyto vydaje k vydajum drivejsich let. Na pr. rozpocet pro rok 1928, posledni to rok priznivy pro hospodarstvi, vykazuje pro tytez kapitoly 1 az 9 vcetne podilu samospravnych sboru castku 3.271,000.000 Kc bez prispevku na zbrojeni ve vysi 315 milionu Kc. Musime tedy konstatovati, ze vydaje oproti roku 1928 jsou o 907 milionu vyssi a bez podilu samospravnych sboru o 448 milionu, i pres usporne zakony a komise, pres rostouci hospodarskou a socialni krisi, pres nizsi danove platy obyvatelstva a pres snizeni platu urednictvu. Pricteme-li k tomu letosni mimoradny uver na zbrojeni jakoz i radny prispevek na zbrojeni, musime konstatovati, ze kapitoly 1 az 9 a jejich obor pusobnosti vykazuji vydajovy prirustek 1.267,000.000 Kc proti roku 1928. Naproti tomu klesly prijmy v techto kapitolach o 55 milionu, takze kapitoly 1 az 9 stoji hospodarstvi a obyvatelstvo 2.517,000.000 Kc a pricteme-li podil samospravnych sboru, 4.810,000.000 Kc. Vezmeme-li jeste v uvahu, ze obyvatelstvo musi poskytnouti uhradu pro obory verejne spravy, ktere spadaji pod pravomoc ministerstev v kapitolach 1 az 9 a ze k tomu jeste prijde zuroceni dluhu techto oboru vcetne dluhu zemi, okresu a obci v rocni castce 3 1/2 miliardy, jakoz i vydaje pro rozpocty obecni, okresu, zemi - bez drive jiz uvedeneho podilu samospravnych sboru na statnich danich ve vysi 6 miliard - musime konstatovati, ze celkove zatizeni obyvatelstva v tomto oboru statni spravy se musi urciti nejmene na 14 miliard rocne, do kterehoz obnosu nejsou jeste zapocteny pense, odpocivne a jine platy.

Je tedy opravnene, podrobime-li kapitoly 1 az 9 rozpoctu zasadnimu a podrobnemu zkoumani, a toto opravneni je dano na nemecke strane tim spise, protoze nemecke obyvatelstvo tohoto statu jen podle narodnostniho klice musi rocne poskytovati 3.144,000.000 Kc, nehlede k tomu, ze obyvatelstvo nemeckeho uzemi podle narodnostniho klice prispiva rocne ke dluhu statu, obci, okresu a zemi nejmene castkou 3 1/2 miliardy. Dovolite mi, abych k tomu rekl neco zasadniho, i kdyz snad v jedne z poslednich schuzi snemovny kol. Zeminova prohlasila, ze neni zapotrebi nasich mimeni a nasich hlasu v teto veci. Jiste nam k tomu date pravo, jezto mame take povinnost prispivati na dane. Chce-li nam nekdo upirati pravo mluviti spolu s jinymi k temto vecem, bylo by nutnym logickym dusledkem toho, zprostiti nas take povinnosti, ktere mame v techto kapitolach.

Co se jednotlivych kapitol tyce, rekl jsem jiz v rozpoctovem vyboru, o kapitole "President a kancelar presidenta republiky", ze nemame zasadne nic podstatneho, co bychom namitli. Naopak uznavame nutnost statni representace a zaroven s ni cely demokraticky system, ktery je zosobnovan touto representaci. Dovolili jsme si vsak poukazati, ze by bylo zasluhou pana presidenta, kdyby amnestii jednou narizenou za ucelem odstraneni psychologickych momentu, ktere pusobi rusive pri spolupraci narodu, opakoval a tesim se, ze jsem v posledni dobe neco o tom cetl, a doufam, ze je pravdou, ze bude poskytnuta amnestie a abolice. Pral bych si jen, aby ji ministerstvo spravedlnosti navrhlo se stejnou velkorysosti, s jakou statni zastupitelstvi vzdy rychle a bez dukazu zavadeji rizeni podle §u 2. Mam na mysli cas od roku 1931 az do roku 1934.

Ke kapitole "predsednictvo ministerske rady" jsem si dovolil navrhnouti, aby nejen pro hospodarstvi, nybrz i pro narodnostni otazku a jeji reseni bylo zrizeno oddeleni u predsednictva ministerske rady. To byl take duvod, proc casopis "Sozialdemokrat" tvrdil, ze jsem ukradl myslenku kol. Jaksche. Konstatuji, ze se narodnostni otazkou obiram jiz 10 let a ze jsem v ruznych kruzich, tak na pr. v roce 1932 ve Spolecnosti pro studium mensinovych otazek, ktera zaseda pod predsednictvim ministra Krofty, prednasel o nejruznejsich vychodiscich pro vyjasneni narodnostni otazky. Nepredstavuji si oddeleni u predsednictva ministerske rady tak skromne jako kol. Jaksch, ale tak, aby skutecne jim byl konecne ucinne vyresen problem, ktery vedle socialni otazky nalezi k nejpodstatnejsim problemum naseho statu. Prirozene se tesim, ze i u kol. Jaksche se zase probouzeji myslenky, ktere venuji narodnostni otazce vice pozornosti, nez tomu s teto strany bylo po leta.

Ke kapitole "ministerstvo pro zahranicni veci" zaujali jsme v rozpoctovem vyboru jasne stanovisko. Chtel bych zde jen poukazati na skodlivou zahranicni propagandu, kterou provadi cast tisku podporovaneho ministerstvem pro zahranicni veci. Uvazte jen, jak to asi pusobi v cizine, jestlize 31/2 milionu statnich obcanu je neustale oficiosnim tiskem oznacovano, jako by byli zivly statu nepratelskymi a nespolehlivymi statnimi obcany, nehlede k tomu, ze i ostatni mensiny tohoto statu jsou jednim dechem podobne oznacovany. Jake vaznosti dostane se statu v cizine, poukazuje-li oficiosni tisk stale na to, ze tak ohromne procento obyvatelstva je protistatni. Co si asi lide pomysli o konsolidaci naseho statu, predstavuje-li se oficiosni tisk zahranicniho ministerstva cizinci tim zpusobem, ze se stat sklada ve velke mire z nepratel statu. Tim musi hodnoceni statu a jeho ocenovani jako spojence klesnouti a bylo by ucelnym, aby velkych milionu, ktere plynou z teto kapitoly - a byla zase zvysena - na propagandu, bylo pouzito zpusobem, ktery neposkozuje vaznost naseho statu v cizine, jak to rad cini nas oficiosni tisk. Neni take spravne, ze oficiosni tisk, ktery je placen vsemi obcany statu, zasahuje pri volbach ve vnitropolitickych vecech, aby se tak slouzilo urcitym politickym stranam. Neshoduje se to take s nadstranickou a seriosni povahou, ktera by mela byti vlastnosti prave ministerstva pro zahranicni veci, ma-li pozivati duvery vsech kruhu obyvatelstva.

Ke kapitole "ministerstvo spravedlnosti" mluvil jiz muj kol. Neuwirth. Dovolim si nyni prejiti k nejdulezitejsimu oboru ve vnitrostatni sprave. Pan predseda vlady dr. Hodza poukazal s tohoto mista na to, aby se nikdo nespokojil s pouhym letmym pohledem na povrch denniho verejneho zivota. A nespokojime-li se s letmym pohledem na povrch, ktery vzdy vypada tak, jako by bylo vse v poradku a jako by demokracie byla provadena vzorne podle ducha ustavy statu, kritisuji nas jako odpurce statu. Nas nazor na celou spravni a soudni praxi a na vydaje pro kapitoly 1 az 9 rad bych jen kratce precisoval takto: Pri pomerne nizkem podilu justicnich organu na vydajich techto kapitol se u nas mnoho a draze militarisuje, politisuje a spravuje. Predevsim se u nas politisuje a spravuje v mire, ktera neodpovida ani hospodarske sile naseho statu ani jeho rozloze, jelikoz jest konec koncu malym statem stredni velikosti.

Vsimneme-li si, chtel bych se toho jen dotknouti, ze vojenske vydaje jsou od roku 1918 az do dneska na stejne vysi jako nas statni dluh, pri cemz mame jeste ve statnim dluhu polozky, ktere byly prevzaty z dob Rakouska, pak bych chtel zde jen zdurazniti, ze se asi take zde nehospodari zcela primerene hospodarskym pomerum a silam naseho statu, ackoliv je to pochopitelne a nutne, ze kazdy stat klade primerenou vahu na svou vnejsi bezpecnost. Predevsim vsak spravujeme prilis draze a jak jsem na srovnani s rokem 1928 dokazal, stale draze. Pri tom bych chtel zdurazniti, ze verejna sprava je casto vedena spatne, casto nespravedlive a stale mene demokraticky. Chtel bych se pokusiti to ponekud dokazati a potom pripojiti, proc a z jakych politickych duvodu delame politiku nestranne a casto neodpovedne a nedemokraticky.

O svem tvrzeni, ze sprava je casto vedena spatne, nemohu se neprimo odvolati na nikoho jineho nez na pana predsedu vlady dr. Hodzu sameho, ktery teprve pred malo dny zde prednesl veliky referat. Konstatuje-li, ze je nutno upevniti a zvysiti vaznost a duveru obyvatelstva v pravni rad, zada-li zlepseni vseobecnych pravnich predpisu, naznacil tim, ze nebylo podniknuto vse pro uskutecneni primerene duvery obyvatelstva ve verejnou spravu. Poukazuje take na to, ze bude postarano, aby organy verejne spravy dbaly judikatury spravniho soudu, kterezto organy pohlizely az dosud na rozhodnuti spravniho soudu jako na rozhodnuti v jednotlivem pripade, ale nikdy jako na normu, kterou se maji riditi v podobnych pripadech. Uznava-li pan predseda vlady za nutne vytvoriti pravni poradni sbor jako poradni organ predsedy vlady, aby zajistil jednoznacnou a jednotnou interpretaci pravnich norem a zabranil nezakonnemu postupu statnich organu, dal tim jasne najevo, ze v nasi verejne sprave neni v tomto smyslu vsechno v poradku. Co se pravniho poradniho sboru tyce, chtel bych si dovoliti ohlasiti narok, aby byl v nem pomerne zastoupen take nemecky zivel statu a to muzi ze soudnictvi, kteri pozivaji duvery vetsiny obyvatelstva a nikoliv muzi, ktere snad hodlate vyhledati v rozporu s demokratickou zasadou vetsiny. Mohu se jen tesiti, ze vsechna tvrzeni, ktera jsem pronesl v rozpoctovem vyboru, potvrdil pan predseda vlady a ze vse, co jsem vylicil jako nutne, ma podle jeho prohlaseni byti provedeno. Chceme doufati, ze se tak stane a chceme potom primerene spolupusobiti, jak jsme az dosud vzdy upozornovali na nemoznosti a neobjektivnosti a na nedemokraticky postup v cele nasi statni sprave.

Pri techto vecech bych chtel upozorniti jeste na nektera fakta. Musim konstatovati, ze mame velice pomalou verejnou statni spravu. Nase verejna sprava je dilem nemoderni, dilem mimoradne formalisticka a dilem utopena v papiru. Je nemoderni, protoze telefon a moderni technicke provozni prostredky pro kancelar jsou pro ni neznamou veci. Je pomala, protoze vychazi najevo, ze bez vnejsi pomoci se akty verejne spravy nevyrizuji v primerenych lhutach.

Dal jsem si praci a zkoumal jsem asi 1000 aktu verejne spravy z poslednich dvou let. Na zaklade techto poznatku musim konstatovati, ze je hrozive, jak dlouhou dobu nektere z oboru nasi verejne spravy potrebuji k vyrizeni nejprostsich a podle zakona zcela jasnych pripadu. Kdyby se tak pomaly zpusob prace objevil v soukromo-hospodarskem podniku, zakrocilo by se ihned primerenym zpusobem. Stat si muze dovoliti za vysoke dane pomalu spravovati. Tento pomaly postup ve verejne sprave zpusobil, ze tak zvane intervence jsou hlavnim zamestnanim clenu snemoven naseho statu. Ucelem intervenci je jenom, aby spisy nezustaly po leta lezeti v nejake zasuvce, nybrz byly vyrizeny. Tim se vlastne poslanci odnimaji jeho vlastni velike ukoly a je degradovan na poslicka sveho volice, protoze verejna sprava nefunguje tak, jak to ma byti. Zde bych chtel uciniti poznamku k prohlaseni ministra Spiny. Poukazal v Moste na to, ze ten, kdo chce, aby intervence v jeho veci byla odmitnuta, ma jiti k sudetskonemecke strane. Chtel bych vsak nase spravni uredniky z velike casti vziti v ochranu proti podezreni, ze neobjektivne berou zretel jen na intervence vladnich stran. Musim toto obvineni nasich spravnich uredniku aktivnim ministrem odmitnouti, protoze podle sve vlastni zkusenosti jsem zjistil, ze tomu tak neni, alespon nikoliv v te mire, jak to smel rici aktivni ministr. Na druhe strane musim zase konstatovati, ze, vidi-li ministr Spina jadro politicke cinnosti a politickeho uspechu v tom, ze se intervenuje a ze se tim vlastne dela to, co konec koncu ma urednictvo delati samo, je to prilis uzky okruh pro ukoly, ktere jsou vytceny ceskoslovenskemu poslanci. Ostatne bude jeste dosti prilezitosti, aby z vyssiho mista byla dana odpoved na otazku, kterou nutne vyvolal vyrok ministra vznikly z rozmrzelosti a nervosity.

Duvodem pomalosti nasi verejne spravy je take toto: Zakony poskytuji sice nizsim instancim nasi verejne spravy neobycejne siroke pole pro volnou uvahu, ale nizsi urednictvo casto nevi, co s tim pociti. Stalo se praksi, ze zadny akt nebo alespon jiste druhy aktu nevyrizuje okresni politicky urad drive, dokud neni ucinen zakonem nezamyslenou cestou dotaz na zemsky urad a nez zase zemsky urad se teprve nedotaze telefonicky ministerstva vnitra. Tak byla pres decentralisaci obsazenou v zakonech prakticky zavedena centralisace, ktera neodpovida zakonodarstvi a duchu ustavy naseho statu, protoze okresnim uradum bylo poskytnuto prilis siroke volne uvazeni. Tim se stava, ze nejprostsi akt, na pr. povoleni spolkove slavnosti trva vecnost, nez je vyrizen, protoze takto - zde cinim odpovedny politicke strany, ktere mluvi do vsech veci verejne spravy - se urednik okresniho uradu neodvazi povoliti ani malou letni slavnost, aniz se pred tim kryl u zemskeho uradu a tento zase u ministerstva vnitra a tam zase u ministerske rady nebo u vedoucich cinitelu politickych stran. Tak system politickych stran, ktere neustale mluvi do politicke spravy a nici svobodu urednika, zavedl stav, ktery nejen ze je v rozporu se zakony, nybrz take poskozuje statni obcany a hospodarstvi.