Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 18. schuze (obsah, prilohy) | Sobota 7. prosince 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr. Markovic, Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, dr. inz. Fulik.

133 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr. Cerny, dr. Derer.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 9 hod. 23 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil predseda: na dnesni den posl. Mlcochovi, Ondercovi, Al. Langerovi, Dembovskemu; na dny 7. a 9. t. m. posl. Hassikovi.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr. Stanek.

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu v Komarne ze dne 26. rijna 1935, c. Nt 79/35, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 4. prosince 1935, c. 12.228/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Esterhazyho pro preciny podle §u 14, c. 1 a 5 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. (c. J 101-IV),

kraj. soudu v Levoci ze dne 28. listopadu 1935, c. Nt III 17/35, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 2. prosince 1935, c. 12.297/35, za souhlas s trestnim stihanim posl. Vallo pro precin podle §u 14, c. 1 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. a pro prestupek podle §u 3, odst. 1 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 102-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati v podrobne rozprave o statnim rozpoctu na rok 1936, a to o prve jeji casti, to jest o casti politicke, zapocate ve vcerejsi 17. schuzi snemovny.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. dr. Neuwirth, Smetanka, Kundt, Frank; na strane "pro" pp. posl. Schulcz, dr. Patejdl, R. Bohm, Srba, Stunda, dr. Markovic.

Davam slovo p. posl. dr. Neuwirthowi.

Posl. dr. Neuwirth (nemecky): Slavna snemovno!

Zda se, ze tyto prazdne lavice maji byti vyrazem te demokracie, ke ktere se pan predseda vlady pokusil nas ve svych vyvodech vychovati. Mluvim-li zde dnes opet, tedy nikoliv proto, abych opakoval vyvody, ktere jsme prednesli jiz v rozpoctovem vyboru. Prohlasil jsem tehdy v pritomnosti pana ministra spravedlnosti, ze jestlize se z podnetu rozpoctove debaty ujimame slova, necinime tak, abychom snad nasi justici ostouzeli. Proto, a jelikoz jsme panu ministrovi spravedlnosti rekli vse, co bylo rici, nemam podnetu, abych se poustel do nescetnych jednotlivosti, ktere bychom meli v prilis bohate mire po ruce. Pan ministr spravedlnosti slibil napravu, predevsim slibil, ze se budou prednesene stiznosti a jednotlive pripady zkoumati. Bylo by od nas neloyalni, kdybychom chteli novym uvadenim jednotlivosti na tomto miste zde predchazeti jeho zkoumajici cinnosti.

Avsak k jednomu se musim prece vratiti. Pan ministr spravedlnosti me ve sve odpovedi osobne apostrofoval a prohlasil, ze jsem, v zasade vzato, zastupoval jako dobry obhajce jen vec svych klientu, se smyslenim obhajce, ktery jest sam na veci zucastnen. Ze pry jsem zaujal stanovisko k jednotlivym konkretnim pripadum, i kdyz snad v dobrem mineni, prece jen nikoliv s nutnou nestrannosti. K tomu musim rici, ze by nebylo nic prostsiho a lehciho nez toto tvrzeni vyvratiti. Musim poukazati, ze jsem v zasade vzato mluvil jen o konkretnich skutecnostech, ktere jsou ve spisech stvrzeny, stran jejichz predneseni a znazorneni neni subjektivniho postaveni. Mohl-li jsem pri rozprave o protizakonne praksi vazby poukazati, ze muselo byti podle soukrome statistiky pro uplne uzky okruh jednoho krajskeho soudu v jednom pripade zjisteno, ze u 39 osob se musilo rizeni zastaviti, vazba vsak cinila dohromady 3.111 dni, tedy 8 let a 191 dni, ze u 39 osob skoncila rizeni osvobozujicimi rozsudky, a dny vazby cinily 3.279 dni, to jest 8 let a 359 dni, musim-li konstatovati, ze pri 74 osobach se po nasledujicim odsouzeni zjistilo, ze ony samy prodlely 4.157 dni neb 11 let a 142 dni vice ve vysetrovaci vazbe, nez jim bylo konecne trestem vymereno, pak jest podle meho mineni dokazano nezvratnymi skutecnostmi, ze vazebni prakse, ktere nase soudy v mnohych rizenich uzivaji, jest protizakonna a ciste oportunisticka a nesrovnava se nikterak s jasnymi ustanovenimi trestniho radu soudniho, ze tim jest primo ve specialnim oboru vykonavani spravedlnosti proti duchu a jasnym ustanovenim ustavni listiny zuzovana osobni svoboda. To jen jako osobni odpoved na konstatovani pana ministra spravedlnosti.

Jeste druha vec, protoze se pan ministr spravedlnosti ohradil proti tomu, ze vykonavani trestniho soudnictvi jest proniknuto duchem oportunismu. Ve volebnim boji a pozdeji se pokousel protivnicky tisk s velkym durazem nam vytykati, ze se proti rade kamaradu vede trestni rizeni. Jmenuji ze znamych funkcionaru pouze kamarady dr. Sebekovskeho a dr. Branda, jmenuji konecne kamarady, kteri zde sedi mezi nami, dr. F. Kollnera, Kundta, Franka a jine. Muze-li se dnes, po 2 1/2 letech, rici, to jest zvlastni strana, v jejichz radach sedi jeste lide, proti nimz se vede trestni rizeni podle §u 2 zakona na ochranu republiky, tedy mohu jen rici: takovato zjisteni nemohou ubliziti nam, nybrz vylucne justici a mohou byti jen dokladem toho, ze opravdu vnikl do naseho vykonavani spravedlnosti duch oportunismu. Vytka zlocinu podle § 2 zakona na ochranu republiky patri bezpochyby k nejtezsim vytkam deliktniho jednani vubec. Jak znamo, cini tu trestni sazba 1 az 5 let, za pritezujicich okolnosti 5 az 10 let. Bylo-li podle takoveto vytky zavedeno r. 1933 trestni rizeni, a nenajde-li po kratkych vysetrenich nebo nekolikamesicni vazbe zadny ze zucastnenych cinitelu, at jest to vysetrujici soudce, at jest to statni zastupce, po letech podnet, aby neco podnikl, jest tim podan dukaz, ze zde neni nejmensiho trestne pravniho relevantniho podnetu vesti a udrzovati dale puvodne zavedene rizeni. Necha-li se vsak v takovychto pripadech trestni rizeni v behu, pripada mi to, jako by nekdo chtel nechati houpati nad nekym mec na hedvabne nitce. Jsou-li nejake skutecnosti, ktere mohou dokazati, ze u nas vnikl do vykonavani spravedlnosti duch oportunismu, jsou to takoveto skutecnosti.

Chtel bych se v teto souvislosti zminiti jeste o jine veci, o otazce amnestie. Jak znamo, meli jsme presidentskou amnestii. Nechceme byti nespravedlivi a chceme priznati, ze se v tomto pripade osvedcilo ministerstvo spravedlnosti jako prislusny spravni urad loyalnejsim nez v jistych jinych pripadech. Musi se vsak rici: Bud jsme presvedceni, ze jest duchem smireni mozno dosici dorozumeni, obraceni, likvidace, nebo nikoliv. Rozhodnete-li se vsak k amnestii, musite ji provesti tak, aby souhlasila s duchem kazde amnestie.

Amnestie je sama sebou pochybena, kdyz miri k tomu, aby rozlisovala osoby pro amnestii urcene na dve skupiny, na jedne strane ty, kteri jaksi jednaji z vedomeho presvedceni, a na druhe strane ty, kteri jdou zdanlive s sebou, pri cemz v jednotlivosti se rozlisovani neprovadi naprosto presne, a konecne hrozi takovato amnestie; ze povede jen k tomu, ze vlastne bude pusobiti k oportunismu pronasledovanych posleze korupcne. K jakym nespravedlivym vedlejsim ucinkum tato amnestie vedla, necht ukaze konkretni pripad. V jednom pripade byl u krajskeho soudu v Liberci neskodny drobny muz, drivejsi krajsky sekretar rozpustene nemecke narodne-socialisticke strany delnicke, zapleten do trestniho rizeni. Neslysel 11/2 roku nic o tom a proto se take nehnul, kdyz vysla presidentova amnestie. Letos byla proti nemu pojednou podana zaloba podle § 2 zakona na ochranu republiky, muz byl konecne odsouzen podle § 17 zakona na ochranu republiky pro ucast ve spolku statu nepratelskem a to pouze pro svou oficielni stranickou cinnost. Marne prohlasoval, ze jako sekretar necinil nic jineho, nez co mu rekl jeho sef. Jeho sefem vsak byl byvaly poslanec Simm, se kterym vyjednavali rozhodujici cinitele vlady ve dnech predvolebni kampane, aby jej nejak zaradili do destruktivni fronty proti nam. Bud jsou tyto osoby takove, ze si mohou vladni cinitele s nimi sednouti k jednomu stolu, nebo nikoliv. Potom se vsak museji bez vyjimky z toho vyvoditi dusledky. Ale panove, jestlize se proste, jak u nas pravi lidovy vyraz, mali chytaji a velci pousteji, nemuzeme se diviti, kdyz vznikne pocit absolutniho bezpravi, dvojiho prava u nasich obyvatelu a statnich obcanu nemecke narodnosti a konecne prevladne pocit roztrpceni, absolutni neduvery ve spravedlnost. Druha amnestie jest tedy nutnym pozadavkem prakticke spravedlnosti.

A jeste druhy moment, take k otazce oportunismu, bych chtel zdurazniti. Take ve starem Rakousku byli jiz chudaci, kteri nemohli v zimni dobe najiti za zadnych okolnosti praci, nekdy take najiti nechteli. Chtel-li tedy takovyto chudak miti sve zimni obydli, postavil se slavnostne na verejnem namesti nebo nejlepe pred policejni straznici a rekl hlasite: "Cisar Frantisek Josef mi muze...!" Na to byl muz ihned zavren a mel sve zabezpeceni pres zimu. Tato metoda se, jak se zda, opet ozivuje. Teprve nedavno probehly tiskem zpravy, ze v Karlovych Varech a take v ostatnich mistech se hlasili chudaci a rekli: "Byl jsem u Volkssportu. Mam jeste legitimaci a zakazanou literaturu mam take." Temto lidem bylo jejich prani splneno, byli dani do vazby a nyni sedi. Mluvi-li se jiz stale o nutnosti uspornych opatreni, domnivam se, ze by v takovychto pripadech melo byti sdeleno durazne a rychle prislusnym organum a bezpecnostnim uradum, ze zde nejsou za zadnych okolnosti duvody vazby a ze take se nesmeji timto zpusobem neuzitecne vyhazovati dane. Mysli-li nekdo pres to, ze ma narok na socialni peci, ma tyto naroky uplatnovati v ramci oficielnich instituci, nikoliv vsak se pokouseti delati z vysetrovaci vazby odrudu socialni pece, coz by bylo novum naseho vykonavani spravedlnosti.

Tim prichazim k rozhodujicimu faktu, k otazce zretele na subjektivni skutkovou podstatu vubec. Dosud se mela vec tak, ze predpokladem vsi trestnosti cinu byla na jedne strane objektivni, na druhe strane subjektivni skutkova podstata. Subjektivni skutkova podstata zda se vsak, ze u nas, kdyz jde nejak o politicke veci, proste neexistuje. Je to prece charakteristicke: Prijde-li nekdo a prohlasi: Ja mam v kapse protistatni literaturu, zavrete me, tak by muselo prece nejpovrchnejsi zkoumani vysvetliti, ze jest postizenemu ve skutecnosti daleky kazdy dolosni umysl nepratelstvi vuci statu, a nesmi se, jako chnapne kocka po mysi, ihned zavriti. Bude-li se vsak prakticky postupovati podle teto metody ve vsech techto pripadech, ve kterych se nahodou narazi na takove udalosti, i kdyz jde o veci davno minule, ktere mohou byti postaveny pod trestni stihani, potom se musi rici, ze jsme prece daleko toho, abychom za predpokladu zakonem vytcenych se stali podnetem trestniho stihani.

Panove! Prohlasuji znovu: Nemluvili jsme v rozpoctovem vyboru o politovani hodnych neb rekneme povazlivych, nebo - omezuji jeste - o jistych povazlivych zjevech, abychom tim snad justici snizovali, nybrz mluvili jsme podle zasadnich uvah, protoze to patri k nasemu politickemu kredu, ze prvnim praktickym dusledkem demokracie jest absolutni statopravnost. A kde jest statopravnost ustavou potvrzena, tam neni mista pro relativni legalitu, pro relativni spravedlnost, pro relativni moralku. Panove, uvedomte si: Tak, jak se dosud provadi v praksi justitia, to nejde. Pouze jineho poucovati, jak je demokracie krasna, ale sebe sama daleko od uskutecneni pokud mozno zdrzovati, formy, ve ktere se projevuje demokracie, jaksi pouzivati k propagacnim ucelum jako ciste fasady, to nejde. Predpokladem kazdeho konstruktivniho obnoveni pomeru mezi narody tohoto statu jest uskutecneni realni statopravnosti. Budto pravni a ustavni stat, nebo nikoliv. To jest otazka, kterou nemame rozhodnouti my, nybrz vetsina. Jest mozno rozhodnouti se na obe strany. Prali bychom si, aby se konecne s metodou, rikati cerny, ale mysleti bily, skoncilo a prislo s jasnymi rozhodnutimi, aby se tim jaksi jasne zjistilo, jake jsou predpoklady, z kterych ma prijiti veskery dalsi statni vyvoj. Vice nemam s tohoto mista co rici. (Potlesk sudetskonemeckych poslancu.)

Predseda (zvoni): Davam slovo dalsimu prihlasenemu recnikovi, panu posl. Schulczovi.

Posl. Schulcz (madarsky): Ctena snemovna! Rozpocet odhlasujeme, lebo je on zakladom nasej spoluprace, a ponevac verime, ze huzevnatou nasou pracou bude mozno ho v buducnosti zlepsit nielen vo vseobecnosti, ako to povedal sudr. Remes, ale tiez socialne v zaujme madarskej mensiny. Lebo v tejto relacii su tu opravdu krivdy, mame tu nase priania a nase poziadavky. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr. Markovic.)

Pan predseda vlady Hodza povedal vo svojom stvrtocnom expoze na adresu strany Henleinovej, ze politicka strana je v ceskoslovenskej politike a demokracii spojujucim cinitelom medzi jednotlivcami a statom a totiz ze v nasej demokracii je strana nezbytnou slozkou systemu pomerneho zastupenia. Z tohoto prejavu pana predsedu vlady racionelne dosleduje, ze nielen "demokracia je taka, aki su demokrati", ale ze i vladna sprava je taka, ake su strany. Alebo ako to povedal pan minister dr. Derer: "Cim statotvornejsou a cim republikanskejsou je praca madarskych stran, tym madarskejsou je politika ceskoslovenskej vladnej spravy."

Prejavy pana vladneho predsedu Hodzu a pana ministra Derera sa naprosto kryju a vrstva aktivistickych Madarov uz 18 rokov chodi touto cestou. Avsak negativizmus madarskych opozicnych stran, ich fabrikovanie umelych krivd, ich cudzozemska propaganda proti republike, hlavne vsak ich spolucinnost s Henleinovymi fasistami a to, ze osvojili si ich metody, to kompromituje tunajsiu madarsku mensinu a nasledky tejto politiky su, ze madarske zeny placu, ze madarski delnici hladuju, ze nie je vyriesena otazka niektorych skol, ze nas postihly urcite krivdy a ze Madari su v niektorych krajoch molestovani opatreniami, ktore maju vplyv na ich kazdodenny zivot.

Ale ja sa tazem pravom: ci v tejto republike okrem madarskych opozicnych stran niet inych Madarov, predstavujucich hodnotnu slozku spoluprace? A pravom sa to tazem ja, ktory uz 18 rokov sluzim myslienke aktivizmu, bratskeho porozumenia a spolunazivania, prave pana predsedu vlady, ktory nadovsetkych lepsie a v prvom rade lepsie nez jeho predchodcovia zna madarsku otazku a vie, ze nielen Szulloovci, Esterhazyovci a Jarossovci maju tu svojich privrzencov, ale ze i statotvorne strany maju svoje madarske vrstvy i svojich parlamentnych a senatnych zastupcov. Ale mame i svoje kulturne ustanovizne, svoje pracovne surucenstva krajinskeho vyznamu, ktore su zdatnejsie a vyssej urovne, nez one opozicnych Madarov. A tedy, ako to pan predseda vlady riekol, tie protistatne, opozicne strany nezastupuju narod a celok madarsky v tejto ctenej snemovni, ale ako politicka strana len urcitu cast tunajsich Madarov.

A to este akymi prostriedky, akym terorom a akym mamenim, dokazom toho nech mi je dovolene precitat vam isty protokol zo Samoryna (cte): "Protokol napisany dna 20. oktobra 1935 v Samoryne. - Julius Kovacsik, bytom v Nagylegu, si stazuje, ze Pavel Bacsak, penzionovany plukovnik, bytom v Szasse, je majitelom niekolko sto jutar pody spolu so svojimi surodzencami bydliacimi v Madarsku. S majetkom disponuje sam ako zastupca svojich surodzencov. Zo 600 jutar pody ma v prenajme Ludvik Lelkes v celku 300 jutar, ostatnu podu dava majitel do prenajmu mensim ludom v parcelach po 1 az 2 jutrach. Kedze je velka nudza o podu, su ludia velmi odkazani na prenajom. Ked pozemky znova maly byt prenajate, prehlasil Pavel Bacsak, ze pody dostanu len ti, co vstupia do madarskej krest.-socialistickej strany a vopred zaplatia strane clensky prispevok 5 Kc. Pody sa dostane tomu, kto predlozi legitimaciu strany a preukaz, ze clensky prispevok u pokladnika zaplatil. Ten isty postup sleduje Pavel Bacsak pri prenajimani pasienkov v chotari obce Szass, ktorych pasienkov potrebuju malorolnici tym vacsmi, lebo ani v Szasse, ani v Kislegu a Nagylegu niet verejnych pasienkov."