Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 17. schuze (obsah, prilohy) | Patek 6. prosince 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Onderco, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: R. Bohm, de Witte.

231 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Cerny, dr Derer, dr Krcmar, Machnik, dr Trapl.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 9 hod. 20 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

udelil predseda podle § 2, odst. 2 jedn. radu na zitrejsi den posl. Kocandrlemu.

nemoci do 10. t. m. posl. Danihel.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Sedy.

pocatkem schuze: Zpravy tisky 169 az 181.

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu v Komarne ze dne 5. rijna 1935, c. Nt 72/35, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 3. prosince 1935, c. 12.223/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Salata pro precin podle § 14, c. 5 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. a pro prestupek podle § 1 zakona c. 309/21 Sb. z. a n. (c. J 99-IV),

kraj. soudu v Nitre ze dne 29. rijna 1935, c. Tk VII 400/35, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 3. prosince 1935, c. 12.201/35, za souhlas s trest. stihanim posl. o Turceka pro precin podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky (c. J 100-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 125) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1936 (tisk 150) a rozprava o prohlaseni ministra financi, ucinenem ve 13. schuzi posl. snemovny dne 14. listopadu 1935.

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati ve vseobecne rozprave, zapocate ve vcerejsi 16. schuzi snemovny.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. Trnka, Sverma,

Sandner, Jezek, dr Jaromir Dolansky, Jaross; na strane "pro" pp. posl. Zeminova, dr Novak, dr Meissner, Schafer, Slavicek.

Davam slovo panu posl. Trnkovi.

Posl. Trnka: Vazena snemovno! Mam-li mluviti ve vseobecne rozprave o rozpoctu na r. 1936, musim predevsim podotknouti, ze nestojime bezpodminecne proti tomuto rozpoctu, nybrz ze k jednotlivym polozkam tohoto rozpoctu davame souhlas. Hlasoval jsem v rozpoctovem vyboru pro rozpocet ministerstva nar. obrany, hlasoval jsem tez k nekterym pozmenovacim navrhum, ale zaujal jsem vuci celkovemu rozpoctu stanovisko zamitave. Sve namitky k nektere casti jsem uvedl jiz v rozpoctovem vyboru a chtel bych zde rici povsechne jenom nekolik slov.

Pan kol. dr Tiso mluvil zde vcera o tom, ze vsechny vladni strany jsou vuci rozpoctu naplneny optimismem. Vytusil jsem z reci zastupcu politickych stran, ze optimismus neni skoro vubec zadny, naopak ze vladni strany zaujimaji vuci tomuto rozpoctu dosti nejiste a pochybne stanovisko. Pan posl. dr Tiso rekl mimo jine, ze tento rezim stranickosti skutku slavi orgie a ja bych dodal k tomu nekolik slov. Na pr. vime dobre, ze pred valkou byla samosprava nedotknutelna. R. 1905, kdy v jiznich Cechach se konaly cisarske manevry, byl ve Stekni starostou sedlak, ktereho by byla rakouska vlada byvala nejak rada zbavila funkce starosty, ale nemohla na to najit paragrafy, a sedlak ten byl urcen, aby vital byvaleho cisare Frantiska Josefa. A on ho jako sedlak vital, a nikdo nemohl proti tomu nic najit, vital ho pres to, ze by byli radeji videli, kdyby byli nasli cloveka inteligentniho a snad jinych schopnosti, nezli byl tento sedlak. Musim se teto veci dotknout, ponevadz u nas na ceskobudejovicke zupe nebylo potvrzeno 68 starostu, a byla mezi nimi rada legionaru, byly to osoby nanejvys cestne, osoby, ktere slouzily obci uplne zdarma po strance samospravne. A tito lide nebyli potvrzeni. Proto jsem se dotkl teto veci pri poznamce pana posl. dr Tiso, ktery rekl neco o tomto rezimu.

A jeste bych zde poukazal na clanek v "Narodni politice" pred tremi roky. Je tam napsano (cte): "Uz to vime, proc musime mit nemecke ministry. Pise se nam: Rekla nam to 12. prosince "Bohemie". Pry ne pro tu nemeckou spoluodpovednost, ktera nam dela za hranicemi dobrou povest, nybrz proto, ze kdyby cesti clenove vlady neostychali se pohledu nemeckych ministru, rozebrali bychom si svuj vlastni stat." - To jsem chtel rici jako poznamku, abychom meli jasno, aby vlada hledela za kazdou cenu a za vsech okolnosti vychazeti vstric po zpusobu demokracie ve spravedlnosti vuci vsem slozkam ve state, i kdyz jsou vladni nebo oposicni, aby v samosprave i ve sprave verejne bylo postupovano tak, jak je treba, a aby se dobre hospodarilo s penezi poplatniku. Nevim, jak do budoucnosti budou nase ceske politicke strany plniti ukoly vytcene ustavou, ale fakt je, ze dnes stojime nasledkem nedosti schopne politiky pred skutecnosti, ze jedna nemecka strana je v tomto state pocetne nejsilnejsi, a my Cesi a Slovaci jako budovatele tohoto statu musime miti obavy, zda se nemuze stati, ze podle demokratickych zasad o vetsine nekdy nektera nemecka skupina nam nebude sestavovat vladu. To si musime uvedomit a musime hledati nove cesty, jak sjednotiti narod.

Jde se prisne na oposicni strany, ale co je to platne? Nejsnaze by slo sjednotit narod na podklade stavovskem a rozhodne ne stranicko-politickem jako ted. Stavovstvi, stavovska demokracie je nasim cilem. Z hospodarske nespokojenosti povstava nespokojenost politicka a jest malo platne oklestovati prava obcanstva, jak se to ted praktikuje. Nevim, ale zda se mi, ze proti starym dobam, co se tyce samospravy, jsme na tom hure...

Predseda (zvoni): Prosim pana recnika, aby dbal jednaciho radu a nepredcital svoji rec.

Posl. Trnka (pokracuje): Na jedne strane je uplne, rovne hlasovaci pravo, na druhe strane vsak zpusob jmenovani jedne tretiny clenu samospravy, t. zv. odborniku. Podle meho nazoru je to nekdy hodne kriklava vec, ze se nehledi na skupiny mensinove, oposicni sice, ale pri tom statotvorne, ze se jim nepriznava pravo jmenovaci, ze prijdou v samospravnych sborech opravdu zkratka. O tom mluvil i p. dr Klapka, ktery sam vytykal pomer mezi samospravou a okresnimi uredniky, hejtmany, ze nekdy nemaji pochopeni pro vec samospravy.

Po strance hospodarske, rekl bych, je system danovy nemozny, zvlaste predpisovani dani a jejich vymahani, o cemz zde promluvil jiz p. kol. Ostry za stranu zivnosti a obchodu. Pan kolega mluvil vcera o tom dosti prikre.

Reknu neco za zemedelce, ale jenom doplnek. Mel bych ponechati strane, ktera si osobuje pravo na hajeni zemedelskych zajmu, aby o tom mluvila, ale nemohu souhlasiti s tim, jak se to dela. Predevsim proto, ze si nemohu nejak dobre srovnati v hlave, ze na jedne strane skupina, strana sestavuje rozpocet a pro nej hlasuje, na druhe strane podava vsak hned proti rozpoctu pozmenovaci navrhy. Tyce se to hlavne podporovani soustavne elektrisace, cimz by se tez zmensila nezamestnanost a prospelo by se obcim. Jak vidite z financniho zakona, pan ministr financi ma pravo opatriti do jiste vyse castky na ruzne produktivni prace. Mame za to, ze elektrisace je tak dulezita prace jako kazda jina. Je nutno, aby kazda ceska dedina byla zelektrisovana, aby mela moznosti pokroku a vyhody jako druha. Avsak vesnice, jez dnes elektrisuji, nejen prisly o prispevek okresu, ktere pro sve zadluzeni nemohou prispivati, nybrz i castka, ktera byvala v rozpoctu venovana na elektrisaci, je oklestena na polovic.

Strana republikanska sestavovala spolu rozpocet, v nemz tato polozka je na tolik stornovana, a na druhe strane, prosim, tato strana podava pozmenovaci navrh, aby ta polozka byla zvysena. Myslim tedy, ze podani toho pozmenovaciho navrhu - podal ho pan kol. Kremen, ja jsem pro nej take hlasoval je jen formalni a agitacni a ze to na veci nic nezmeni. Po teto strance budou na tom nase vesnice spatne.

Ze dan z obratu je nespravedliva, stejne jako dane spotrebni tim, ze postihuji bohate stejne jako chude, na to je poukazovano stale, ale dosud si nikdo nevzpomnel na jednu vec, na davku z prevodu nemovitosti, na davku z majetku. Bylo tu receno, ze davka z prevodu majetku - mluvil o ni v rozpoctovem vyboru pan posl. inz. dr Brdlik - neni dosti spravedliva, ze ji musi platit, kdo prodava statek nebo chalupu, stejne at je nezadluzeny nebo na 90% zadluzeny; na to se nebere ohled. Je tu pak jeste jedna vec, ze se totiz stanou casto pripady, ze treba trikrat v nekolika letech za sebou - mam na to priklady - nasledkem umrti v rodine predaval se majetek a z trojiho predavani v 6 neb 8 letech musila byt zaplacena davka z techto prevodu v castce jedne tretiny i vice celeho majetku. Na toto tedy nebylo pamatovano zadnym panem ze strany zemedelske ani jine - nebot i v jinych oborech se predava majetek, domy atd. - aby byla pozmenena prakse v tom smyslu, ze musi-li rodina, pokud drzi majetek, predati tento majetek druhemu drive nez jedno koleno se strida, mel by se tento pomer uzpusobit tak, aby aspon 15 let tato davka z majetku, davka z prevodu se nemohla znovu predpisovati. Nebot se stavaji pripady, ze ve 5, 7 letech se predaval majetek vicekrat a pokazde se davka musila platit, takze je to primo takrka konfiskace majetku. Na to pamatovano nebylo a ja bych prosil pro pristi rozpocet - ponevadz v tomto rozpoctu je tezke neco menit, a vim, ze nic se tam menit nebude - aby i na tuto vec bylo pamatovano a aby byla upravena spravedlive, jak je treba.

A ted jsou na obzoru jeste jine vymozenosti. Mame jiz radu vymozenosti, ktere zdanlive anebo nekdy i ve skutecnosti usnadnuji nas zivot hospodarsky, na pr. starobni pojisteni u delnictva atd. Do jake miry. to je dalsi otazka. nebudu dnes tuto veci kritisovat. V resoluci zemedelskeho vyboru, predlozene vyboru rozpoctovemu k odhlasovani. je psano, ze se zada zavedeni noveho ustavu, kde by zemedelci byli pojisteni proti pohromam zivelnim a proti padu dobytka. Vim, ze zpusob dnesnich podpor je takrka nemozny, ponevadz na jedne strane nestaci. stat nemuze poskytnout dostatecnych prostredku, aby kraje postizene radne odskodnil, na druhe strane vsak, kdyz uz se prideluje, neni to vzdycky dosti spravedlive, a proto je treba - a ja s tim souhlasim - aby bylo zakonem stanoveno, ze kazdy zemedelec musi byt pojisten proti zivelnim pohromam, ale tak, aby se svobodne mohl dati pojistit u ustavu toho neb onoho, jak bude chtit. aby vlada s ustavy sjednala smlouvu o vysi premii a na zaklade techto umluv, aby se kazdy zemedelec dal pojistit kdekoliv chce, ovsem nucene. Protestuji vsak proti tomu, aby se zakladal novy ustav, ktery by musel byt vybaven velikou castkou penez. Tento novy ustav by potreboval velke castky na svou rezii, kdezto pojistovny jsou dnes po teto strance vybaveny vsestranne, maji sve odbory pro pohromy krupobitni atd., a je tudiz velmi nutne, aby se to upravilo v tomto smyslu, ze kazdy by se svobodne mohl dat pojistit, kdekoliv by mu bylo libo. Ze by bylo nutno upraviti to zakonem, je na biledni, nebot vidite, jak zbedovane jsou kraje, kde casto zivelni pohromy prijdou nekolik let po sobe. Ten novy ustav pojistovaci bych rozhodne neschvaloval tak, aby byl delan samostatne. V tom bych si dovolil odporovat.

Co se tyka starobniho pojisteni pro zemedelce, prave se jedna o usneseni tohoto zakona, o uvedeni jeho v zivot, nebot tento zakon jest jiz od r. 1929 pripravovan. My nemuzeme souhlasiti s tim, aby starobni pojisteni pro zemedelce bylo zavedeno, a to z toho duvodu, ze neni pravda, jak napsala, myslim, p. kol. Chlebounova, kdysi do casopisu zemedelske jednoty, ze je velika nespokojenost na vesnicich a ze jsou velike spory mezi zemedelci a vymenkari. Je pravda, ze asi 10% vymenkaru se soudi o vymenek. Ale je take pravda, ze tech ostatnich 90% vymenkaru je pravym dobrodinim pro hospodarske usedlosti, kde vymenkari, kteri par krejcaru maji, mlademu je daji a tak pomahaji, dokud mohou, at je to v jakemkoli smyslu. Az bude uskutecneno starobni pojisteni pro zemedelce, je fakt, ze 90% zemedelcu bude exekvovano a prodavano v drazbach, protoze nebudou miti zaplacene pojistovaci kvoty, nebot mesicne platit pausalem takovych 20 az 22 Kc je dnes takovy veliky obnos, ze zadny zemedelec, zvlaste z tech drobnych zemedelcu, to nesezene a platit to nemuze.

Proto zadame, aby byl odsunut tento zakon dale, aby uskutecneni jeho se nepraktikovalo, ponevadz by to bylo spojeno s obtizemi a velikym bremenem pro nase zemedelce. Chteji-li to zivnostnici a obchodnici, je to snad u nich nutne a potrebne, ale u nas opravdu to v uvahu nepada a bylo by to zase jen vice o jeden zajistovaci a pojistovaci ustav, ze ktereho by plynuly zisky do spolecne kasy, kde by se stahovala miza a jmeni naroda, ale uzitek z toho pro

zemedelce, kdyz by dosahl potrebneho veku, byl by problematicky.

S povdekem beru na vedomi slova pana premiera vlady o demokratismu, na jehoz obranu zde vystoupil. Verim, ze vlada ma pevnou vuli ozdraviti demokracii a rozlisiti mezi demokraticko politikou a klikami. Stejne rad slysel jsem oficielne opakovanu znamou vetu pana premiera vlady o tom, ze fasismus neni exportnim artiklem a ze nase vlada neshledava spravnou zasadu totalniho statu. Shodou okolnosti stalo se, ze spolecny jmenovatel "fasismus" oznacuje radu hnuti v ruznych statech, ackoli u kazdeho naroda je napln tohoto slova jina.

Zahranicni fasismy stoji vetsinou na pomerne abstraktni a neprakticke zasade totalniho statu, kdezto Narodni obec fasisticka, kterou ja zastupuji, stoji a trva na principu stavovske demokracie, to je plne demokratickeho zakonodarneho sboru, sestavajiciho z odborne kvalifikovanych, osobne odpovednych zastupcu jednotlivych stavu a zivotnich povolani.

Myslim, ze mnohym do svedomi promluvila slova pana premiera vlady: "Jaci demokrate, takova demokracie".

Predseda (zvoni): Upozornuji znovu pana recnika, ze neni pripustno cisti rec.

Posl. Trnka (pokracuje): Tato kritika premiera vlady byla opravdu zadouci, a pral bych si, abychom opravdu u nas mohli vzdy rici, ze demokracie a spravedlnost je vsude a na vsechny strany a pro kazdeho. Tim koncim. (Potlesk fasistickych poslancu.)