Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 16. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 5. prosince 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Sivak, Vavra.

255 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri Bechyne, dr Czech, dr Cerny, dr Derer, inz. Dostalek, dr Franke, dr Krcmar, Machnik, Najman, inz. Necas, dr Spina, dr Sramek, dr Trapl, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci Nebuska, dr Mikyska, dr Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 16. schuzi posl. snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 125) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1936 (tisk 150) a rozprava o prohlaseni ministra financi, ucinenem ve 13. schuzi posl. snemovny dne 14. listopadu 1935.

Rozpoctovy vybor, jemuz predloha tato prikazana byla ve 13. schuzi snemovny dne 14. listopadu 1935, stanovil zpravodajem pana posl. Remese.

Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Remes: Slavna snemovno!

Rozpoctovy vybor skoncil sve prace na vladnim navrhu statniho rozpoctu pro rok 1936 a ulozil mi, abych plenu snemovny podal o tom zpravu.

Rozpocet byl tentokrate snemovne predlozen se znacnym zpozdenim. Priciny jsou znamy. Bylo to jednani o snizeni urokove miry z debetu i kreditu, jejiz snizeni ma pomoci dluznikum soukromym i verejnym a ktere si vyzadalo velmi mnoho casu. Jednani s resorty neslo - jak je nasnade - take prilis rychle.

Ma-li byti rozpocet ustavne vyrizen vcas, bylo samozrejme nutno hospodarne nakladati s casem. Rozpoctovy vybor pres to, ze po snemovnich volbach doznal ve svem slozeni znacnym zmen, zdolal praci mu prikazanou behem 14 dnu, jak tomu bylo od zrizeni samostatneho statu po prve lonskeho roku. K casnemu skonceni praci vyborovych prispela take okolnost, ze jen v nepatrne mire dochazelo k osobnim vymenam ve vyboru, a pak to, ze expose resortnich ministru prednesena byla v odbornych vyborech, cimz rozpoctovy vybor ziskal casu.

Jina je ovsem otazka, zda se tato metoda pri jeji organisaci osvedcila a zda to nebylo plytvani lidskou energii. Jednani vyboru bylo kuse, ponevadz organicky celek byl rozrusen. Dopustila-li rezie, aby v jednom dni mluvilo ve vyborech 5 az 6 ministru, tedy uz napred vyloucila moznost, aby se verejnost dovedela, co tyto projevy ministru obsahovaly, nebot novinarsky nebylo je mozno ani v podstatnejsim vytahu publikovati.

Projednani rozpoctu patri nesporne k vysostnym pravum parlamentu. Povolenim uveru ve financnim zakone stanovenym, dostava se statu prostredku nutnych k plneni rozmanitych funkci, jak jsou vyjadreny tisicerymi polozkami v dilcich rozpoctech jednotlivych kapitol, z nichz se cely rozpocet sklada. Protejskem vydajove strany rozpoctu jsou rozpoctove prijmy, ktere prameni z dani a davek, cili tak zv. prijmy verejnohospodarske, a z odvodu podniku, ktere nazyvame prijmy soukromohospodarskymi. Stat musi miti pro sve hospodareni plan. Tim je statni rozpocet, v jehoz hranicich maji resorty hospodariti.

Ponevadz ve statnim hospodarstvi zrcadli se hospodarsky zivot obyvatelstva, prumyslu, obchodu, zivnosti i zemedelstvi, je samozrejme, jestlize valna cast vyvodu clenu vyboru i projevy ministru vychazely z posuzovani situace naseho narodniho hospodarstvi. Tri ctvrti milionu nezamestnanych, otazka oziveni vyroby a zjednani pracovni prilezitosti, posileni exportu i domaciho konsumu byly cervenou niti, ktera se tahla rozpoctovym jednanim.

V debate zduraznovana byla snaha po vyvinuti usili o rovnomerne a spravedlive rozvrstveni duchodu ve state a opatreni pracovni prilezitosti. Parcielni reseni krise nebylo jednotlivymi recniky pokladano za spolehlivou cestu k oziveni hospodarstvi vsech slozek naseho obyvatelstva.

Sympaticky bylo prijato pripravovane snizeni urokove miry z kreditu i debetu, kterezto opatreni ma, jak jsem jiz rekl, uleviti dluznikum soukromym i verejnym a usnadniti vyrobni kalkulaci i konkurencni zapas.

Rozpocet je ovsem take prilezitosti k tomu, aby strany pri jeho povolovani vyslovily sva stanoviska k vlade a jeji politice domaci i zahranicni. Rozpoctova debata ve vyboru nebyla proto prosta politickych projevu jak se strany oposice, tak se strany poslancu vladnich stran. Vseobecne vsak mozno rici, ze jednani bylo vecne a na vysoke urovni, i kdyz jednotliva stanoviska na sebe ostre narazela. Vsichni recnici uvedomovali si tezkost pomeru a tihu odpovednosti, ktera z nich pro politika vyrusta.

Rozpoctova cisla prosla pochopitelne ohnem kritiky. Zvlastni pozornosti tesila se prijmova stranka rozpoctu. Vyslovovano mineni, ze prijmy jsou odhadovany ponekud optimisticky a ze pozorovane zlepseni hospodarskeho zivota nebude se moci znacneji projeviti jiz v rozpoctu r. 1936. Snad to bude mozne u dane obratove, kdezto u ostatnich dani nikoliv, ponevadz jsme s predpisem stale o 1 rok pozadu. To se tyce zejmena ocekavanych prijmu z nekterych zakonnych uprav, ktere budou teprve parlamentem projednany. V debate ozvaly se take hlasy, ze by nebylo nestestim, kdyby v mimoradnych pomerech, trvajicich temer 6 let, predlozen byl parlamentu nevyrovnany rozpocet.

Spolehlivy rozpocet, jehoz cisla naleznou tez vyjadreni v ucetni zavere, mozno vsak sestaviti jedine v klidnych hospodarskych pomerech Nelze toho vsak dosahnouti v pomerech mimoradnych, kdy vsechny vypocty selhavaji.

Patri k veci, jestlize ve vyboru rozpoctovem byla predmetem pozornosti berni praxe, ktera se zivota poplatnikova velmi citelne dotyka, nebot na ni je budovana duvera nebo neduvera a dobry nebo spatny pomer mezi poplatnikem a statem. Chceme dobrou berni praxi, aby nam v poplatnicich vyrustali obhajci statu a ne jeho nepratele.

Ani tentokrate neuslo pozornosti vyboru bolestive misto, jimz je ve statnim telese nalehave pocitovana potreba reformy spravy. Hovoril o ni nejen hlavni zpravodaj, nybrz rada poslancu v debate. Slyseli jsme o ni velmi prilehava slova, pronesena usty p. predsedy vlady. Zde je nesporne nutno nasaditi paky, a neni-li mozno dosici zadouci napravy v celku a dostati se tak k cili najednou, bude nutno tuto praci vykonati po etapach. Vybor parlamentni usporne a kontrolni komise zabyval se touto otazkou za soucinnosti zastupcu komise pro zhospodarneni spravy nekolikrate a klade ji mezi nejdulezitejsi problemy statni spravy.

Rovnez tak zalostna situace nasi samospravy byla predmetem, jemuz vybor venoval mimoradny cas a prislusnou pozornost. Je to samozrejme, uvazime-li, ze mnohe obce a okresy jiz po nekolik roku nemohou vyrovnati neshody mezi prijmy a vydaji a hospodari s nekrytymi schodky. To ma za nasledek, ze samospravne svazky nemohou plniti svoje zavazky, plynouci ze zakona a smluv, platiti uroky a amortisaci svych dluhu.

V debate podrobne projednany byly rozpocty dilci. Byla v ni prednesena nejen kritika, nybrz take cetne namety a bylo by si prati, aby nezustaly nepovsimnuty. Zpravodajove ke kapitolam vykonali svereny jim ukol velmi svedomite a zhostili se vesmes svych ukolu cestne. Ve vyboru jsem jiz uvedl, ze rozpocet prosel pred svou konecnou redakci jednanim vyboru parlamentni usporne a kontrolni komise, a proto neprovedl na nem vybor rozpoctovy ciselnych zmen, a rovnez ne na financnim zakone. Strucny obsah jednani vyboroveho obsazen je v tistene zprave, ktera byla ve vcerejsi schuzi rozdana.

Statni rozpocet na rok 1936 nese v cele sve strukture stopy tezke doby, v niz se zrodil. Mezinarodni situace a vnitrni hospodarske potize vtiskly svou pecet vydajove strane rozpoctu. Nadeje na hospodarske oziveni v nejblizsi budoucnosti nalezla prislusne hodnoceni na prijmove strane rozpoctu. Zamerne usili o trvale hospodarske zlepseni je dokumentovano resenim zadluzeni a urokove miry.

Neni pochyby, ze predlozeny rozpocet na budouci rok nepredstavuje pouhy staticky hospodarsky plan, nybrz mozno o nem rici, ze s nim mozno vystaciti v obdobich klidu, ze je spise zamernym bojovnym programem, z nehoz je zrejmo usili vlady o zabezpeceni statu.

Loni pri uvadeni statniho rozpoctu na rok 1935 byla vyslovovana nadeje, ze je to posledni krisovy rozpocet. Letos mozno vysloviti ocekavani, ze statni rozpocet na r. 1936 mohl by byti prechodem k lepsim pomerum. Toto mineni lze podepriti nekterymi priznivymi symptomy, ktere nesporne nasvedcuji, ze jsme jiz prekonali nejhorsi obdobi hospodarske krise a ze se v nasem narodnim hospodarstvi projevuje sice jen mirne, ale, jak se zda, trvalejsi oziveni vyroby. Bylo by vsak velkym omylem, kdybychom tuto hospodarskou rekonvalescenci nepodepreli radou ucinnych opatreni a spolehali se na to, co prijde samo domu. Stejnym omylem by vsak bylo, kdybychom tohoto mirneho zlepseni chteli pouziti k ulozeni novych obeti nasim vyrobnim vrstvam. Nase narodni hospodarstvi potrebuje predevsim klidu, aby se mohlo zotaviti z ran, ktere mu byly zasazeny v letech krise.

Pod timto zornym uhlem byl take navrh rozpoctu na budouci rok posuzovan. Nebylo vaznejsi otazky, ktere by se jednani vyborove nebylo dotklo. Cinilo se tak v projevech ministru i poslancu. Znovu bylo zduraznovano, ze narodni duchod klesl asi na polovinu sve byvale vyse, takze verejna bremena dolehaji na hospodarsky zivot daleko tizeji nezli drive. Teto okolnosti dotkl se tez velmi durazne pan ministr financi ve svem expose, kterym rozpocet v plenu snemovny doprovodil.

Statni hospodarstvi provazeno je v dobe krise hospodarskymi nesrovnalostmi. Zatim, co na jedne strane vysychaji prameny prijmove, rostou na druhe strane vydaje, vynucovane tezkymi pomery. Soukrome hospodarstvi ridi se pri stanoveni sveho hospodarskeho planu tim, ze sve vydaje urcuje svymi prijmy. Stat to dela naopak. Napred zjisti miru svych vydaju a pak pro ne hleda prijmy. Statni vydaje bezne byly v poslednich letech nesporne znacne snizeny, takze v rozpoctu jiz neni polozek, na nichz by bylo mozno s uspechem provesti znacnejsi skrty. Jak tesne se rozpoctuje, je videt ze stoupajiciho poctu virementu ve statni ucetni uzaverce. Lze rici, ze kdyby nebylo schodku podnikovych, ktere musi statni pokladna hradit z prijmu administrativnich, a pak prechodnych vydaju vynucovanych nezamestnanosti, stacily by statni prijmy kryti vsechny administrativni vydaje. To je ovsem asi tolik, jako rekneme-li "Kdyby neprselo, nebylo by blato".

Rozhodne je, jak se jevi statni hospodarstvi v celku, jake jsou jeho konecne vydaje a jake jsou jeho mozne prijmy. A nutno-li pocitati v teto dobe s prechodnymi vydaji a se schodky podnikovymi, ktere hradi statni pokladna z prijmu administrativnich, musi se to nutne projeviti bud v otevrenych schodcich anebo - budujeme-li rozpocty na zasade rovnovahy rozpoctove - v napeti prijmu, jichz se pripadne nedosahne. To ovsem znamena, ze ucetni zavera skonci schodkem, jak je tomu v nekolika predchazejicich letech. Tyto vysledky musi se pak dusledne projeviti ve stavu statniho dluhu, ktery od r. 1929 vzrostl ze 36 na 41 miliard Kc.

Jeden z hospodarskych tydeniku ve svych poznamkach o rozpoctu napsal, ze "rozpocet sam se navenek ani ciselne ani formalne podstatne nezmenil, za to tim vetsi presuny vykazuje uvnitr. Rovnez mezi rozpoctovym preliminarem a skutecnym vyvojem je jiz dlouhou dobu rozpor, ktery se zvlaste letos zvetsil. Je priznacne" - pravi zmineny list dale - "pro nase politiky, ze pres tyto skutecnosti prenaseji se se znacnou lehkosti - rekli bychom primo lehkomyslnosti - ktera se jiz tolikrate projevila pri reseni nejzavaznejsich otazek statniho hospodarstvi."

Myslim, ze nemusim zduraznovati, ze toto tvrzeni o lehkomyslnem prenaseni se pres schodky statniho hospodarstvi neni pri nejmensim oduvodneno. Clenove rozpoctoveho vyboru mi jiste dosvedci, ze vybor neprenesl se pres tuto skutecnost ani lehce, tim mene lehkomyslne. Spise myslim, ze stanovisko v teto veci vyjadrene bylo na nekterych mistech pocitovano jako prilis tvrde. Nalezlo to dokonce i vyrazu v novinarskem uvodniku.

Nemame jiste priciny, abychom prehaneli, ale take cokoli zamlcovali. Financni situace statu neni jiste soukromou zalezitosti pana ministra financi, ani nikoho z nas. (Slyste!) Je to zalezitost vsech obcanu tohoto statu, ktere jsme povinni pri nejmensim poctive a pravdive informovati.

Zhrouceni svetoveho hospodarstvi jsme nezavinili a nejsme sami, kteri nesou jeho dusledky. Jde vsak o to, zda jsme vykonali vse, co bylo v nasi moci, na zdolani krise, v niz jsme se jako exportni stat octli. Nema smyslu delati rekriminace. Pricinme se o to, abychom dohonili, co jsme zmeskali. Pan ministr financi oznacil za nalehavou potrebu odstranovati prekazky, ktere by mohly jeste stati v ceste oziveni naseho hospodarskeho zivota. Souhlasime s nim jiste doslova. Bude-li to vlada poctive delat, budeme ji vsichni poctive pomahat.

Ze zaverecneho uctu za rok 1934 jde na jevo a pan ministr financi to ve svem expose take vyzvedl, ze zpetny pohyb hospodarstvi trvajici od r. 1930 se v tomto roce zastavuje. Nebylo by vsak spravne, abychom vysledky roku 1934, ktere nam davaji na pokladnu schodek 705,000.000 Kc a na nalezitost dokonce jen 341,000.000 Kc, brali za podklad svych kalkulaci. Rok 1935 jiz nebude tak priznivy, a schodek bude nepomerne vyssi proti r. 1934.

Jde to najevo ze statnich prijmu, ktere pres to, ze jsou proti lonsku u primych dani o 206 mil. Kc vyssi, zustavaji v celku do konce mesice rijna okrouhle o 1300 mil. Kc za rozpoctem a do konce roku se jiz s rozpoctem nesejdou. Mesic rijen vykazuje proti zari jen mensi zlepseni prijmu.

Na priznivy vysledek r. 1934 pusobily krome maleho zlepseni hospodarskeho nektere mimoradne okolnosti. Budovati na nich bylo by chybou. V minulem roce doslo k pausalovani dane obratove a dusledek toho a jeji prirazky byl ten, ze jeji vynos dosahl dosud nebyvale vyse, bezmala 2400 mil. Kc.

V temze roce vratil Statni pozemkovy urad statni pokladne zalohu 150 mil. Kc poskytnutou sveho casu nahradovemu fondu. Zvysene pensijni prispevky na odpocivne a zaopatrovaci platy vynesly proti preliminari o 33 mil. Kc vice. Ministerstvo soc. pece melo vetsi prijmy o 12 mil. Kc. Ministerstvo skolstvi o 10 mil Kc, ministerstvo zdravotnictvi o 10 mil Kc, ministerstvo obchodu o 4 mil. Kc, a konecne byl to znacne vetsi vynos uroku z prodleni, ktere daly statni pokladne 138 3 mil. Kc nad rozpocet.

Rozpocet po formalni strance nevykazuje podstatnych zmen. Zachovava se dosavadni struktura predchozich rozpoctu. Rozpocet je rozdelen na 4 skupiny: I. Vlastni statni sprava, II. Sprava statnich podniku, III. Podily na statnich danich a davkach, IV. Sprava statniho dluhu.

Podstatnejsi zmeny uvnitr rozpoctu jsou tyto: 1. Naklady na odev statnich zamestnancu prerazeny byly z osobnich do vecnych nakladu; 2. kapitola predsednictva ministerske rady ma novou polozku na ministra bez resortu; 3. vnitro ma novou polozku obcanske protiletecke obrany; 4. zrusenim statniho pozemkoveho uradu pribyl ministerstvu zemedelstvi novy titul, "pozemkova reforma"; 5. u verejnych praci sloucena byla uhelna rada s hospodarstvim uhelnym. Totez stalo se v rozpoctu ministerstva obchodu; 6. jsou nektere mensi zmeny jeste u ministerstev ver. praci, soc. pece a zdravotnictvi. Ve skupine II lze zaznamenati podstatnejsi zmenu v tom, ze se ve smyslu noveho ustanoveni ke cl. II, odst. 5 financniho zakona zarazuji vedle investic pravych take naklady na obnovu. Deje se tak z duvodu eminentne kontrolnich, aby uvery v techto dvou titulech povolovane nemohly byti navzajem presunovany budto z obnov na investice anebo obracene. Konecne pak doslo ve skupine IV. Statni dluh ke zmene upravy prehledu.

K navrhu rozpoctu je pripojen tez rozpocet silnicniho fondu, z nehoz jde najevo, ze radne fondovni prijmy cini 256 5 mil. Kc, z nichz znacnou cast pohlti urok a umor z vypujcek, uzavrenych k ucelu zlepsovani statnich silnic. Rozpocet silnicniho fondu pocita opetne s novymi vypujckami v uhrnne castce 292 mil. Kc. Dale pak jsou pripojeny rozpocty obou vodohospodarskych fondu.

O hospodarstvi fondovnim bylo by potrebi trochu obsirneji se zminiti. Nebudu tak ciniti dnes pri projednavani rozpoctu, nybrz pokladam za ucelno, aby se tak stalo pri projednavani statni ucetni zaverky.

Financni zakon ma krome noveho ustanoveni o pravych investicich a obnovach podnikovych jen takove zmeny, ktere si vynutily mimoradne pomery. Je to zejmena zmocneni cl. XX stran nekrytych zavazku plynoucich ze zakona o sanaci samospravnych svazku.