Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 14. schuze (obsah, prilohy) | Patek 15. listopadu 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr. Markovic, Langr, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Pik.

197 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr. Derer, dr. Krcmar.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 16 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil predseda na dnesni den posl. Bistrickemu, Kremenovi, dr. inz. Lokschovi, dr. Suchemu, J. Sedlackovi, Zareckemu, V. Sedlackovi, Szentivanyimu.

nemoci posl. dr. Hodina na dnesni den.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Szentivanyiho na vcerejsi den.

Klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu vyslal do vyboru imunitniho a ustavne-pravniho posl. dr.Dufka za posl. Marka.

pocatkem schuze: zprava tisk 108.

prikazal predseda zadost kraj. soudu trest. v Praze ze dne 12. listopadu 1935, Nt XXVIII 55/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Chmelika pro precin podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky (c. J 92-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto predloze sloucilo se s jednanim o predlohach, ktere jsou na poradu jako dalsi dva odstavce, to jest:

Duvodem pro navrhovane slouceni jest, ze pri vsech techto osnovach jde o upravu mezinarodnich obchodnich styku.

Jsou nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto 3 odstavcu? (Nebyly.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodaji pri odst. 1 jsou: za vybor zivn.-obchodni posl. Liska, za vybor zahranicni posl. Stivin.

Davam slovo prvemu zpravodaji, panu posl. Liskovi.

Zpravodaj posl. Liska: Slavna snemovna! Zivnostensko-obchodny vybor vo svojej schodzi dna 30. oktobra prejednal vladny navrh, ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu schvalenie dohody medzi republikou Ceskoslovenskou a spolkovym statom Rakuskym o celnom prejednavani modnych publikacii.

Ide v tomto pripade ciste len o jasnejsi vyklad doterajsich ustanoveni, ktore zapricinovaly mnohe nedorozumenia pri vyclievani tychto publikacii.

Aby sa v buducnosti vyhlo tymto nedorozumeniam, a aby tieto spory boly odstranene pri prejednavani obchodnej smluvy s Rakuskom, rakuska delegacia vyslovila prianie, aby sa urobila nova dohoda, podla ktorej by sa spory pri vyclievani modnych publikacii odstranily.

Zivnostensko-obchodny vybor preskumal tuto dohodu s Rakuskom o celnom prejednavani modnych publikacii zjednanou vymenou not v Prahe dna 22. maja 1935 a uvedenou v docasnu platnost vladnou vyhlaskou zo dna 22. maja 1935, c. 115 Sb. z. a n., a preto ju doporucuje Narodnemu shromazdeniu ku schvaleniu. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji k odst. 1 poradu, p. posl. Stivinovi.

Zpravodaj posl. Stivin: Slavna snemovno! Zahranicni vybor posl. snemovny projednal ve schuzi dne 5. listopadu 1935 uvedeny vladni navrh, vyslovil po kratke rozprave souhlas s usnesenim vyboru zivn.-obchodniho a doporucuje jej posl. snemovne k ustavnimu schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodaji pri 2. odst. j sou: za vybor zivn.-obchodni posl. Benda, za vybor zahranicni posl. Svetlik.

Davam slovo prvemu zpravodaji, p. posl. Bendovi.

Zpravodaj posl. Benda: Vazena snemovna! Vlada republiky Ceskoslovenskej predlozila k snemovnemu prejednavaniu vladny navrh, ktorym sa upravuje obchodna dohoda medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym. Tieto dva staty, ktore na vychodnej casti republiky susedia, nemaly obchodnej smluvy 8 1/2 roku, co bolo ku vzajomnej skode. Preto je len chvalyhodne, ze sme sa dostali k tomu, aby bola upravena, ked uz nie riadna obchodna smluva, tedy obchodna dohoda, ktora umoznuje hospodarske styky oboch tychto statov, co stava sa hodne v zaujme Slovenska a Podkarpatskej Rusi.

Doteraz vyvazali sme len tovary na zaklade vymeny, na zaklade kontingentu. Teraz tymto sa umoznuje, aby obchodne styky boly culejsie, aby skutocne obchodne styky napomahaly tiez v zaujme obidvoch krajin. Zo Slovenska vyvazali sme hodne dreva. V poslednych casoch ale, ponevac Madarsko malo smluvy tiez s inymi statmi, najma s Rakuskom a Rumunskom, nedovazali sme do Madarska tolko dreva, na druhej strane tiez vyvazali sme menej celulozy, co pre slovensky priemysel je vela dolezite.

Obchodna dohoda zo dna 14. juna tyka sa najma zakladnych formuli obchodneho styku medzi Ceskoslovenskom a Madarskom, hovori o vyhodach, pravach a vysadach smluvnych stran, nerozsiruje ale doterajsi okruh vymien tovarov rozneho druhu v jednotlivych odboroch obchodu a priemyslu. Preto je len k pozdraveniu, ze skutocne tento krok ucineny bol.

Ja pri tejto prilezitosti, kym bych koncil, pripominam, ze bude dobre, aby sa i pri pripadnych kompenzacnych obchodoch vzal zretel na vyvoz celulozy zo Slovenska do Madarska. Madarsko tuto potrebuje, a myslim, ze by sa nasly i vymenne clanky, cim by sa umoznilo zamestnanie robotnikov. V poslednom case bola zastavena celulozka v Turc. Sv. Martine len preto, ze nema odbytu. Do zahranicia tazko vyvazat, ponevac sa hovori, ze su to ceny stratove, Madarsku, ktore by celulozu potrebovalo, nedovoluje sa, aby naslo vymenne clanky, ktore by umoznily obchodovanie. Bol by to v prvej rade brav, krmenie, resp. tiez maso, sadlo a slanina. Pravda, toto vsetko sa vyvaza, vymenuje sa za koks, pripadne niektore ine clanky, pripadne i za uhlie, a myslim, ze by neskodilo, keby sa i drevarskemu priemyslu, resp. celulozovemu pomohlo k tomu, aby prisiel do riadneho styku, aby sa mohlo pracovat a tymto odburavane boly vsetky nevyhody, v ktorych sa Slovensko nachadza, resp. nevyhody, ktorymi robotnictvo na Slovensku najtazsie trpi.

Vybor zivnostensko-obchodny navrhuje preto, aby Narodne shromazdenie republiky Ceskoslovenskej schvalilo usnesenie, ktorym sa schvaluje obchodna dohoda medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym, podpisana v Budapesti dna 14. juna 1935 so zaverecnym protokolom z tohoze dna, uvedena v prezatymnu platnost vladnou vyhlaskou zo dna 25. juna 1935, c. 137 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji k odst. 2 poradu, p. posl. Svetlikovi.

Zpravodaj posl. Svetlik: Slavna snemovno! Jak jiz pan zpravodaj vyboru zivn.-obchodniho upozornil, od r. 1927 nema republika Ceskoslovenska s Madarskem obchodni smlouvy. Obchodni smlouva s Madarskem byla vypovezena 31. kvetna 1927. Ponevadz nemame obchodni smlouvy s Madarskem, dal se vzajemny obchod na zaklade kratkodobych dohod mezi prislusnymi urady.

V dusledku techto pomeru nas obchod s Madarskem stale klesal. Kdezto r. 1930 cinil nas vyvoz do Madarska vice nez 1 miliardu a dovoz 930 mil. Kc, r. 1934 klesl vyvoz na 157 mil. a dovoz na 128 mil. Kc. Ponevadz kratkodobe dohody ztezovaly vzajemne obchodni styky, rozhodly se obe vlady smluviti aspon obchodni dohodu, kdyz neni mozno sjednati obchodni smlouvu. Jednani to se podarilo. Obchodni dohoda byla sjednana na podklade zasady o nejvyssich vyhodach a tyka se take turistickeho ruchu, lazenskeho zivota, veletrhu a vystav. Mimo jine oba staty chrani sve prislusniky take pred nekalou soutezi.

Duvodova zprava k vladnimu navrhu zduraznuje, ze obchodni dohoda ze dne 14. cervna prospeje zvlaste Slovensku a Podkarpatsku, kterezto potrebuji madarskeho odbytiste, zvlaste pro drevo, drevene uhli a celulosu. Doufa se take, ze obchodni dohoda je etapou k dalsim dohodam obchodne-politickym.

Zahranicni vybor jednal o tomto vladnim navrhu tisk 95 a usnesl se doporuciti poslanecke snemovne, aby schvalila schvalovaci usneseni podle zneni ve vladnim navrhu obsazeneho.

Zaroven i doporucuji jmenem zahranicniho vyboru resoluci zivn.-obchodnickeho vyboru, ktera se primlouva za to, aby co nejdrive byla sjednana mezi Ceskoslovenskem a Madarskem take tarifni dohoda. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodaji pri odst. 3 poradu jsou: za vybor zivn.-obchodni pan posl. Hruby, za vybor zahranicni pan posl. Hrusovsky.

Davam slovo prvemu zpravodaji, panu posl. Hrubemu.

Zpravodaj posl. Hruby: Slavna snemovno! Republika Ceskoslovenska uzavrela 30. brezna 1931 s kralovstvim Jugoslavii umluvu o obchodni a plavebni smlouve a 14. listopadu 1928 smlouvu o dovozu svestek susenych i cerstvych. Podle teto smlouvy byl povolen Jugoslavii kontingent dovozu svestek cca 1.200 vagonu. Tento kontingent byl v r. 1932 Jugoslavii vycerpan v mnozstvi 375 vagonu v hodnote 4,863.000 Kc. V r. 1933 dovezeno vsak jiz bylo 2.508 vagonu v cene 20,914.000 Kc a v r. 1934 505 vagonu v hodnote 7,824.000 Kc. Krome toho dovazeji se k nam svestky susene v mnozstvi asi 605 vagonu rocne. Oba tyto kontingenty, jak u svestek cerstvych, tak i susenych, jsou blahovolne povolovany nasimi urady, takze kazdeho roku jsou obvykle prekroceny. Tento blahovolny postup je v souladu s pratelskou spolupraci s Jugoslavii, nebot prave dovoz svestek je podstatnou polozkou dovozu jugoslavskeho k nam. Pokud se tyka svestek cerstvych, stanovi priloha A dodatkove umluvy z 30. brezna 1931 k obchodni a plavebni smlouve mezi Jugoslavii a republikou Ceskoslovenskou ze dne 14. listopadu 1928, ze zbozi cerstve, pokud je dovazeno v bednach a kosich o hrube vaze nejvyse 20 kg, vycliva se smluvne sazbou 15 Kc za 100 kg, pocinaje dnem 15. srpna kazdeho roku. V roce 1934 uzraly vsak svestky v Jugoslavii mimoradne brzy, a mohla je proto Jugoslavie dovazeti k nam jiz pred timto stanovenym datem. Vzhledem k tomu pozadala jugoslavska vlada, aby vlada ceskoslovenska povolila vyse zminene sazby jiz od 20. cervence, aby tak byl dovoz cerstvych svestek z Jugoslavie do Ceskoslovenska vcas umoznen.

Vlada ceskoslovenska, vedena jsouc snahou o pratelskou dohodu, tomuto prani vyhovela, a ustanoveni o tom je obsazeno ve vladni vyhlasce ze dne 14. cervence 1934, cis. 156 Sb. z. a n., schvalene usnesenim posl. snemovny z 26. brezna 1935 a usnesenim senatu Narodniho shromazdeni ze dne 4. dubna 1935.

Take letosniho roku vlive sucheho pocasi dozraly svestky v Jugoslavii drive, a proto vlada Jugoslavie pozadala, aby dohoda, sjednana pro rok minuly, byla stanovena i pro rok 1935.

Tento pozadavek vlada ceskoslovenska dodatkovou dohodou, sjednanou vymenou not 26. cervence 1935 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, cis. 171 Sb. z. a n., benevolentne opet prijala. Z uvedeneho vyvoje naseho obchodniho styku vyplyva, ze predkladana dodatkova dohoda s Jugoslavii byla sjednana v duchu hospodarske spoluprace Male dohody a vzajemne hospodarske podpory

Zivnostensko-obchodni vybor ve schuzi ze dne 31. rijna 1935 prijal tuto dodatkovou dohodu a doporucuje posl. snemovne ku schvaleni toto schvalovaci usneseni:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske schvaluje dodatkovou dohodu k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavie ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve z 14. listopadu 1928, sjednanou vymenou not ze dne 26. cervence 1935 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, c. 171 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji k odst. 3 poradu, p. posl. Hrusovskemu.

Zpravodaj posl. Hrusovsky: Slavna snemovna! K vyvodom referenta zivnostensko-obchodneho vyboru sa menom vyboru zahranicneho pripojujem, zdoraznujuc vo svojom referate len politicky moment, ktory bol obsazeny v dohodovej zprave vladnej a tykajucej sa hospodarskej Malej dohody.

Menom zahranicneho vyboru doporucujem slavnej snemovni prijatie umluvy, ktora je na poriadku schodze. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu se nikdo neprihlasil, rozprava odpada.

Pristoupime ke hlasovani.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Vykoname oddelene hlasovani o kazde z projednavanych predloh zvlast.

Pristoupime tudiz nejprve ke hlasovani o odst. 1 poradu.

Zpravodaji jsou: za vybor zivn.-obchodni p. posl. Liska, za vybor zahranicni p. posl. Stivin.

Schvalovaci usneseni ma jeden odstavec a dam o nem hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Namitek proti tomu neni.

Kdo tedy souhlasi s celym schvalovacim usnesenim ve zneni zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala toto schvalovaci usneseni podle zpravy vyborove, a to ve cteni prvem.

Druhe cteni navrhnu na porad pristi schuze.

Tim je vyrizen 1. odstavec poradu.