Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 13. schuze (obsah) | Ctvrtek 14. listopadu 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr. Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch.

Zapisovatele: Dubicky, dr. inz. Fulik.

241 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri dr. Benes, dr. Czech, dr. Cerny, dr. Derer, inz. Necas, dr. Spina, dr. Sramek, dr. Trapl, dr. Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 26 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil predseda: na dnesni den posl. dr. Luschkovi, Razusovi, dr. Patejdlovi, Schluschemu, Gajdovi, Salatovi, Florkovi; na dnesni a zitrejsi den posl. inz. Lischkovi, inz. Kunzelovi, Frant. Nitschovi.

nemoci posl. Jensovsky, dr. Stanek.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr. Mares.

Predseda vlady dr. Hodza sdelil: pripisem ze dne 9. listopadu 1935, c. j. 7982/909/35/S m. r., ze pan president republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 9. listopadu 1935 jeho zadosti za zprosteni ministra zemedelstvi a jmenoval dekretem z tehoz dne posl. dr. Zadinu ministrem a poveril ho soucasne rizenim ministerstva zemedelstvi;

pripisem ze dne 13. listopadu 1935, c. j. 8104/1075/S-35 m. r., ze vlada republiky Ceskoslovenske zvolila ve schuzi konane dne 12. listopadu 1935 podle ustanoveni §u 71 ust. listiny namestkem predsedy vlady ministra zeleznic Bechyne.

Klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu vyslal do vyboru zemedelskeho posl. Rechcigla za posl. dr. Zadinu.

Klub poslancu csl. soc.-demokraticke strany delnicke vyslal do vyboru soc.-politickeho dne 8. listopadu 1935 posl. Neumeistra za posl. Pika, dne 11. listopadu 1935 posl. Vaverku za posl. Tayerle, dne 14. listopadu 1935 posl. Pika za posl. Neumeistra, dne 14. listopadu 1935 posl. Tayerle za posl. Vaverku.

Klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" vyslal do vyboru soc.-politickeho posl. Knorre za posl. Sandnera.

V ustavujicich schuzich dne 8. listopadu 1935 zvolily:

Vybor zasobovaci predsedou posl. Jaksche; I. mistopredsedou posl. Lance, II. mistopredsedou posl. Haupta, III. mistopredsedou posl. Noveho; zapisovateli posl. Bayera a Sedeho.

Vybor zdravotnicky predsedou posl. Stanislava; I. mistopredsedou posl. Kirpalovou, II. mistopredsedou posl. Habartu, III. mistopredsedou posl. Jurneckovou-Vorlovou; zapisovateli posl. Mrskosovou a Hatinu.

Predseda vlady zaslal pripisem ze d e 7. listopadu 1935, c. j. 19.610/35 m. r., vladni narizeni ze dne 25. rijna 1935, c. 204 Sb. z. a n., o davkach za uredni ukony ve vecech spravnich - prikazano vyboru rozpoctovemu.

Dotazy:

posl. Neumeistra ministru post a telegrafu ve veci zadani povozni posty v Pribrami (c. D 28-IV),

posl. R. Bohma ministru zeleznic, ze vlak c. 1514 na trati C. Kamenice-Podmokly jezdi pozde a nepravidelne (c. D 27-IV).

Odpoved min. vnitra na dotaz posl. dr. Goldsteina c. D 10-IV.

pocatkem schuze:

Nalehava interpelace tisk 126.

Interpelace tisky 88 (I az XXII), 119 (I az XIV).

prikazany pocatkem schuze rozdane navrhy tisky 120, 122 az 124, 129.

prikazal predseda zadosti:

okr. soudu v Chebu ze dne 5. listopadu 1935, c. T 2481/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Sandnera pro prestupek podle §u 431 tr. z. (c. J 85-IV),

kraj. soudu v Chebu ze dne 31. rijna 1935, c.,Tl X 186/34, za souhlas s trest. stihanim posl. Sandnera pro preciny podle §§ 1 a 2 zakona c. 124/24 Sb. z. a n., ve zneni vyhlasky c. 145/33 Sb. z. a n. (c. J 86-IV),

kraj. soudu v Bratislave ze dne 25. rijna 1935, c. Nt XVIII 401/35, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 6. listopadu 1935, c. 11.189/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Cavojskeho pro precin ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 3 zakona na ochranu republiky (c. J 87-IV),

okr. soudu v Bratislave ze dne 2. rijna 1935, c. Nt XII 119/35, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 8. listopadu 1935, c. 11.288/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Hlinky, Sidora, Sivaka, dr. Tiso a dr. Sokola pro prestupek urazky podle §u 1 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 88-IV),

kraj. soudu v Komarne ze dne 30. rijna 1935, c. Tk III 396/35, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 8. listopadu 1935, c. 11.304/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Esterhazyho pro dvojnasobny precin podle §u 14, c. 5 a precin podle §u 14, c. 3 zakona na ochranu republiky (c. J 89-IV),

kraj. soudu v Kosicich ze dne 23. rijna 1935, c. Nt V 81/35, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 11. listopadu 1935, c. 11.501/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Kosika pro prestupky podle narizeni byv. uh. ministerstva vnitra c. 7430/1913, resp. narizeni krajinskeho uradu v Bratislave c. 1/1172/32 Pres. a podle §u 15, c. 4 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. (c. J 90-IV),

disciplinarni rady adv. komory v Praze ze dne 4. listopadu 1935, c. Dis. 471/34, za souhlas s disciplinarnim stihanim posl. dr. Branzovskeho (c. J 91-IV).

Dosle pisemne zadosti:

tri zadosti clenu klubu poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei", aby proti posl. Beuerovi zakroceno bylo podle §u 51 jedn. radu pro urazlive vyroky proti clenum tohoto klubu (snem. c. j. K 794, 795 a 796-IV),

dve zadosti posl. Hollube o zakroceni podle §u 51 jedn. radu proti posl. Gustavu Beuerovi (snem. j. K 797 a 798-IV),

zadost posl. Hollube o zakroceni podle §u 51 jedn. radu proti posl. Appeltovi (snem. c. j. K 799-IV)

prikazal predseda vyboru imunitnimu k podani pisemne zpravy podle §u 51, odst. 2 jedn. radu do 48 hodin.

vladni navrhy:

pred schuzi rozdany tisk 125,

pocatkem schuze rozdane tisky 127, 128.

Predseda (zvoni): Slovo vyzadal si pan ministr financi dr. Trapl k vykladu o vladnim navrhu financniho zakona a statniho rozpoctu pro rok 1936.

Davam mu slovo.

Min. financi dr. Trapl: Slavna snemovno!

Financni plan statniho hospodarstvi musi byti opren o stav narodniho hospodarstvi v dobe, kdy k jeho sestavovani dochazi, a byti ovladan zreteli k vyvojove tendenci pro dalsi budoucnost. Prihledneme k temto predpokladum, jak se nam jevi z vysledku statniho hospodarstvi za rok 1934 a z vyvoje v roce letosnim.

Vysledek hospodareni statniho podle statniho zaverecneho uctu za rok 1934, ktery byl prave predlozen Narodnimu shromazdeni, nam ukazuje, ze zpetny pohyb v hospodarstvi, ktery potrval jiz od r. 1930, se v tomto roce zastavuje. Statni prijmy nejen jiz neklesaji, nybrz ve svem celku mirne stoupaji, treba v jednotlivych svych slozkach se vyvijeji jeste nejednotne. Participoval-li v minulych letech na celkovem schodku statniho hospodarstvi v prvni rade ubytek na strane prijmu proti preliminari, vidime ze zaverecneho uctu za rok 1934, ze schodek statniho hospodarstvi jak v nalezitosti, tak i v platbe resultuje z vetsi casti z prekroceni vydajoveho preliminare.

Tento vysledek nam vsak pri tom ukazuje, ze pres usili vyrovnati rozpocet, ktere r. 1934 dosahuje sveho maxima, jak potvrzuji take cislice preliminare prijmu a vydani nejnizsi od prevratu, nepostaci ani zlepsene prijmy k uhrade vsech vydani preliminovanych i nepreliminovanych.

Tato skutecnost mela dojiti vyrazu v rozpoctu na r. 1935 tim, ze by potreba na rok 1934 byla maximalnim programem pro hospodarsky rok 1935 a stabilni zakladnou pro roky dalsi.

Pri mirne zlepsujicim se stavu celeho hospodarstvi byla by tim dana moznost dospeti konecne ke skutecne rovnovaze statniho hospodarstvi. Tato rovnovaha by pak mohla byti pri dalsim procesu zlepsovacim vychodiskem k pozvolnemu odcinovani dusledku krise ve statnim hospodarstvi a dusledkem toho i pro cele narodni hospodarstvi.

Teto maximy - stabilisovati potreby statu na nejnizsi urovni dosazitelne danym prijmum - jsme v rozpoctu na r. 1935 bohuzel dodrzeti nemohli. Rostouci potreby statu opirajici se o zakonne a jine pravni zavazky statu donutily nas, abychom v rozpoctu na r. 1935 statni vydaje zvysili o 352,632.680 Kc. K statnim nezbytnostem se zde pripojuje take castka 150,000.000 Kc preliminovana na castecne umorovani statniho dluhu, jez bylo r. 1933 suspendovano.

Stabilisace hospodarskych pomeru dostavivsi se r. 1934 trva i r. 1935. Stav celeho narodniho hospodarstvi nevykazoval vsak ani letos zvlaste v prvnim pulleti jeste vyznacneho zlepseni. Statni prijmy se naopak zprvu vyvijely neprizniveji nez v roce minulem. Teprve za mesic cervenec dosahuji prijmy z dani a davek lonske cislice. Za srpen a zari jsou pak jiz vyssi nez v roce minulem. Vyvoj prijmu letosniho roku vykazuje tedy proti lonskemu tendenci opacnou. Zlepseni verejnohospodarskych prijmu v letosnim roce v poslednich mesicich opravnuje k ocekavani, ze celkovy vysledek v letosnim roce nezustane podstatneji za lonskym pres vyse uvedene nepriznive okolnosti. I prijmy soukromohospodarske (statni podniky) jevi celkem zlepsenou tendenci, jak pozorujeme zvlaste u drah ve zvysene osobni a nakladni doprave. Toto zlepseni bude vsak na druhe strane vyvazeno jednak poklesem vynosu tabakove rezie, jednak dusledkem poklesu odbytu resp. dalsiho presunu od druhu drazsich k levnejsim, jednak zatizenim zvysenymi vydaji za nakup tabaku diktovany vice zajmy obchodne-politickymi nez skutecnou potrebou podniku. Vyrovnanou linii hospodarskeho vyvoje na urovni roku lonskeho nam celkem potvrzuje i rozsah zahranicniho obchodu. ktery za 3/4 roku letos cini 9.991,466.000 Kc proti 9.731,153.000 Kc roku lonskeho, tedy o 260,000.000 Kc vice, pri cemz se vyvoz zvysuje dokonce z 5.117,401.000 Kc na 5.463,458.000 Kc. Treba nam tedy vyvoj prokazuje, ze zlepseny stav hospodarstvi provazejici v lonskem roce zamerne provedene menove opatreni - ktere, jak vidno, nebylo jen docasnym impulsem - potrval celkem i roku letosniho, musime na druhe strane pocitati s tim, ze potreba rozpoctu na r. 1935 zvysena proti r. 1934 nebude vyrovnana na druhe strane stejnym vzestupem prijmu. Musime tudiz ocekavati, ze schodek statniho hospodarstvi za r. 1935 bude opet vyssi nez za r. 1934, zvlast kdyz nekterymi opatrenimi provedenymi v tomto roce nebo nutnymi mimoradnymi vydaji byla vydani dale zvysena. Nelze-li z toho duvodu zatim pocitati se snizenim verejnych bremen, oddaluje se tim samozrejme hospodarska konsolidace naseho narodniho hospodarstvi, jehoz oziveni musi byti nasim nejzivotnejsim zajmem, zvlaste kdyz politicke a hospodarske pomery mezinarodni neopravnuji k prilisnemu optimismu, pokud jde o vzestup z podnetu zahranicnich.

Za teto obecne hospodarske situace pristupovali jsme letos k vypracovani hospodarskeho planu pro pristi rok. Pripravy k nemu musily byti vedeny temito konkretnimi uvahami:

1. Z rozpoctovych navrhu bylo zrejmo, ze statni hospodarstvi ocekava i v pristim roce dalsi vzrust vydajovych potreb, a to jednak automatickym vzestupem vydani z titulu zakonnych a pravnich, jednak novymi vydanimi ve znacne vysi, o jejichz uhradu musi byti za vsech okolnosti postarano z duvodu statni nezbytnosti. Budou vypocteny dale.

2. Rozpocet na r. 1936 musi jinak pres to pocitati nejvyse jen s rozsahem vydani danych preliminarem na rok 1935. Dalsich bremen nelze statu s ohledem na hospodarsky celek ukladati.

3. Zvysena vydajova potreba musi byti uhrazena snizenim ostatnich vydajovych polozek. Pokud by bylo v rozpoctu na r. 1936 pocitati s novymi prijmovymi zdroji nebo s upravami dosavadnich prijmu, musi vynos jejich slouziti k vyrovnani rozdilu mezi skutecnymi prijmy a vydanimi, ktere pres nejvetsi usili o snizeni statnich vydaju nebylo mozno ani v letech 1934 a 1935 odstraniti.

Za techto predpokladu bylo sestaveni rozpoctu na r. 1936 spojeno s nejvetsimi obtizemi. Po zkusenostech z minulych let bylo zrejmo, ze statni vydani nebude lze jiz sniziti dosavadnimi metodami at eliminaci arbitrernich vydani nebo restrikci vydani opirajicich se o zakony a pravni zavazky.

Sestaveni hospodarskeho planu na r. 1936 dostava se tak do tesne souvislosti se vsemi hospodarskymi problemy statu, jez se staly akutnimi za krise. Tim nema vyti receno, ze teto souvislosti posud nebylo, nikdy nebyla vsak tiziveji pocitovana jako pri reseni statnich financi pro pristi hospodarske obdobi. Uplatnilo se zde s plnym durazem presvedceni, ze hospodarstvi statu jest zivotnim nervem celeho narodniho hospodarstvi, jehoz vitalita jest zavisla na dobrem stavu celeho hospodarskeho organismu, ktery vsak zase naopak jest stimulans vyvoje tohoto organismu, je-li spravne usporadan.

Prekrveni ustredniho organu, kterym jest pro cele narodni hospodarstvi nesporne stat, musi byti vykoupeno nedostatkem zivotnich sil jako zakladu, kteryzto nedostatek musi dale zhorsovati oslabeny stav narodniho hospodarstvi. Jen rovnovaha obou muze zaruciti rovnomernou alimentaci vsech hospodarskych slozek ve state.