Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 12. schuze (obsah, prilohy) | Patek 8. listopadu 1935

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr. Markovic, Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: R. Bohm, de Witte.

204 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: min. predseda dr. Hodza; ministri Bechyne, dr. Benes, dr. Czech, dr. Cerny, dr. Derer, dr. Krcmar, Machnik, Najman, inz. Necas, dr. Spina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 9 hod. 29 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

udelil predseda podle § 2, odst. 2 jedn. radu na dnesni den posl. Jar. Kucerovi, dr. Micurovi, Sandnerovi a Samalikovi.

prikazal predseda zadost kraj. soudu v Kosicich ze dne 16. rijna 1935, c. Tl XIV 11/35, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 5. listopadu 1935, c. 11.196/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Rybarika pro precin pomluvy podle §u 2 zakona c. 108/ 33 Sb. z. a n. (c. J 8 4-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Budeme pokracovati v rozprave zapocate v 9. schuzi snemovny dne 6. listopadu t. r.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. dr. Peters a Sliwka; na strane "pro" p. posl. Zierhut.

Davam slovo p. posl. dr. Petersovi.

Posl. dr. Peters (nemecky): Slavna snemovno!

Jiz po tri dny jsme svedky rozpravy, o ktere bych tvrdil, ze prispela pri dobre vuli k porovnani protivnych a protichudnych mineni. Nedavno uverejnil pan ministr dr. Meissner clanek, ve kterem se dozadoval pro parlament prava na tvoreni verejneho mineni; ja pak nevaham prohlasiti, ze tato debata je dukazem, ze tvoreni verejneho mineni muze byti klidne svereno parlamentu. Debata, kterou jsme zde provedli, podle meho mineni ukazuje, ze sice neni uplne jednomyslnosti, ze je vsak dana moznost, aby byly vytvoreny predpoklady pro spolecnou linii vystavby, pro politiku klidu a poradku, podle kterych i doma by se mohla delati klidna politika. Prohlasenim vetsinovych stran, ktere prectl pan kol. Hampl, byl vytvoren mimoradny souhlas mezi nositelem odpovednosti v zahranicni politice a nositelem odpovednosti ve state, mezi vetsinou a vladou. Tento souhlas je nesporne ohromnym aktivem prave v dobe, ve ktere bude pravdepodobne nutno uciniti zavazna rozhodnuti v Evrope a ve svete.

Do tohoto souladu zaznel ovsem vcera zlozvuk tim, ze bylo zde zcela ostre utoceno na zahranicni politiku jako takovou a na pana ministra pro veci zahranicni dr. Benese. Nevaham prohlasiti, ze neni nasim presvedcenim, ze tento zlozvuk byl nutnym a ze byl v teto chvili na miste. Nechci se vmesovati do situace v ceskem tabore vytvorene reci pana dr. Kramare, chtel bych jen konstatovati, ze myslim, ze zde byl zahajen spor a to formou a zpusobem, ktery byl konecne snad na miste ve starem rakouskem parlamentu, sem se vsak jak svou metodou, tak i celym zpusobem vedeni diskuse naprosto nehodi.

Ze souhlasu vytvoreneho prohlasenim kol. Hampla vyjmul bych jednu vec jako zvlaste spravnou, nutnou a pri tom take prakticky upotrebitelnou, ze totiz prevzetim nazoru pana ministra celou koalici byla vnesena do dnes dosti nejasne vladni linie alespon urcita jasnost, totiz ze cela koalice prejima bez vyhrady nazory pana ministra pro veci zahranicni. Jezto se nijak neradujeme z nejasnosti, tesime se, ze alespon v tomto oboru nastalo jasno a v tom oboru obyvatelstvo vi, co se vlastne stane. Take uznani evropskych skutecnosti, jak je prinesl vyvoj poslednich 17 let, vetsinou teto snemovny, znamena mnoho, nebot osvobozuje jak vladu, tak i zahranicni politiku od pamatovani na prikori, ktere by mohlo nebezpecnym zpusobem v prave chvili na jednani pusobiti, ba dokonce je prekaziti. Ma svuj veliky vyznam, ze je nyni jisto, ze zahranicni politika nesena vuli cele vetsiny se muze urcitym smerem vyvijeti a ze je mozno uplne opominouti prave ono pamatovani na prikori, o kterem jsem mluvil, a delati politiku odpovidajici celoevropskemu zajmu.

Vitame prohlaseni pana ministra, jakoz i koalice, ze ma nastati vzajemne nevmesovani do pomeru jednotlivych statu, jezto jen tak nastava moznost dostati se z dnesni ztrnulosti politickych veci. Myslim ovsem, ze dobre nejde, aby koalice a pan ministr pro veci zahranicni ucinili toto prohlaseni, zatim co se koalicni tisk vsim zpusobem snazi, aby zabranil uskutecneni v praksi teto nyni zahajene politiky, nebot jeste dnes se povazuje za zvlastni zasluhu v tisku nebo na verejnych projevech mimo tento parlament vyslovovati se zpusobem co nejprudsim, nejneodpovednejsim a nejnerozvaznejsim proti jinym systemum a tim take proti jinym statum nejen velmi nevlidne, nybrz i velmi nenavistne. Ma-li tato nove zahajena politika byti skutecne zakladem "vyvoje k lepsi budoucnosti", jak se vyjadril pan ministr, pak je nutno vyvoditi z toho vsechny dusledky a vzdati se demagogie. Predseda snemovny konstatoval, jak jiz vcera zduraznil kol. Frank, ze demagogie je nejvetsim skudcem demokracie, a naznacil, ze bychom se vsichni meli postaviti proti demokracii zkreslene demagogii. Zde uplne souhlasime uznavajice, ze cely vyvoj musi vyustiti do slepe ulicky, prenecha-li se jako dosud vytvareni verejneho mineni nekolika zurnalistum. Zduraznil-li jsem, ze pri teto vymene nazoru ukazala snemovna svou vlastni politickou vuli tim, ze mluvila volne a otevrene o zakladech vyvoje, vyzyvam ji take nyni, aby se se vsi vasnivosti postavila proti dnes vlastne jedine tvurci sile v politice, totiz proti demagogii. Mohu v teto souvislosti rici, ze mohu sice pochopiti, nezabyvalo-li se ani expose ani prohlaseni koalice ponekud sire vnitropolitickymi pomery, musim vsak zaroven prohlasiti, ze by bylo velikym opominutim, kdyby vlada a parlament nezaujaly zcela jasne stanovisko k neudrzitelnym vnitropolitickym pomerum, jak mezi stranami, tak i mezi narodnostmi a zaroven nehledaly predpoklady, jak by se mohlo provesti v zahranicni politice zduraznene smirlive stanovisko i v politice vnitrni.

Tento zdurazneny projev zahranicne politicke snahy pro mir je nam take proto vitan, ze i my si prejeme, aby vyvoj sel pokojnou cestou; nebot vime, ze nas uzsi domov se stane rumistem, at jiz kdokoliv vnikne do tohoto statu. Toto pojeti klidne linie nasi zahranicni politiky povazujeme za jedine mozne, coz bylo jiz dostatecne zretelne vyjadreno ve vyvodech naseho prvniho recnika, kolegy Franka.

Nachazi-li se v prohlaseni koalicnich stran veta, ze "nase koalicni politika je a zustane politikou vnitrni demokracie", souhlasime i s ni. Nebot v zadnem politickem tabore a take nikoliv v nasem neni spornym zaklad statu, ustava; ve svem zasadnim prohlaseni na prvni schuzi snemovny jsme jednomyslne prohlasili, ze chceme zaujmouti stanovisko strany stojici na pude ustavy. Sporne jsou vsak formy uskutecneni a pouziti vseobecnych zasad, ktere jsou obsazeny v demokraticke ustave, a proto je kazda snaha o opacny ucinek se strany jednotlivych politickych stran jakoz i tisku uplne na scesti, nevidi-li sporne body, ktere musi byti mezi nami ujasneny, ve formach demokracie, nybrz v demokracii same, jakozto zakladu tohoto statu. Vidim ovsem velke ztizeni vyvoje v tom, ze jste nikoliv sice v ustave, nybrz v praksi demokracii uzce spjali s ideologii narodniho statu, z cehoz prirozene vzchazeji protiklady, nebo alespon zcela velke nesnaze, ktere musi byti napraveny teprve dobrou vuli a statnickym poznanim. Mohl bych se odvolati na svou knihu, ktera vysla r. 1927, ve ktere jsem uznal zasadu vetsiny i v zastupovani statu navenek. Nechci to vsak zde dale rozvadeti, chci jen zdurazniti, ze neni mozno vybudovati demokracii na siroke zakladne, chce-li se proti strukture statu cesky narod uciniti vlastnikem vsech statku. Zde abychom vyvoj vnitrni politiky vymanili z jeho ztrnulosti, jest jeste nutno, hledati podobne moznosti, jako v politice zahranicni, aby byla umoznena volnejsi a jinymi hledisky se ridici politika. K tomu muzeme jen primo prispeti; neprimo muzete tyto otazky vyresiti jen vy, jezto zadna zmena jak v celkovem smeru, tak i v zakonech nemuze byti urcena jinym nez vetsinou snemovny.

Nechcete-li, vazene damy a panove, videti velkou premenu v nemeckem tabore, nelze nic delati. Statnicke to vsak neni! Musi to miti prece hlubsi priciny, ze zde sedi 44 poslancu semknuteho nemeckeho bloku, musi to prece miti vlastni smysl, ze obyvatelstvo dalo pri volbe, ktera pripustila kazde svobodne rozhodnuti, sudetskonemecke strane nejvice hlasu, ktere strana ve state mohla vubec dostati. A zaujimam-li ja, jenz jsem mel jiz drive prilezitost mluviti v teto snemovne, podle sve zkusenosti stanovisko, pak to jen muze byti, ze se mi uplne ujasnilo, ze - stoji to take v me knize - absolutni neuspesnost stare aktivisticke politiky nemohla miti zadnych dusledku nez semknuti sudetskych Nemcu. Vy s ceske strany jste podstatne jeste prispeli k tak silnemu semknuti Nemcu. Nase obyvatelstvo nyni nahledlo, ze toto velike semknuti musi byti trvale, jezto je jedinou cestou, abychom se s vami mohli dorozumeti. (Potlesk.) Byl jsem po 6 let toho sam ucasten, jak se mohlo zahravati s temi malymi skupinami - nejvetsi mela 21 mandatu - ktere byly v teto snemovne. Vim take, jak spatne, jak zhoubne a jak nestastne bylo toto vzajemne domlouvani s temito malymi skupinami a co jsme prave v tech 6 letech, kdy jsem byl clenem teto snemovny, proste zmeskali, protoze jsme byli narodem roztristenym na male skupinky. Take vam to, panove, neprineslo zadnou vyhodu, ze jste mohli pocitati jen s malymi skupinami; mohli jste si totiz s jednotlivymi skupinami pohravati, nemohli jste vsak delati politiku, ktera by umoznila skutecne rozreseni narodnostni otazky v Ceskoslovenske republice.

Neverte, ze byste nekdy mohli nalezti rozreseni teto otazky s jednotlivymi skupinkami! Muzete je nalezti jen s celkem. (Potlesk.) Sjednotili jsme velike masy sudetskych Nemcu, citime vnitrni odpovednost za tyto masy, abychom je vyvedli z ideologii, ktere neprebirame. To neni jen ideologie narodne-socialisticka, jak vy stale s trochou politicke kratkozrakosti tvrdite, ale take nemeckonacionalni a vsechny jine, ktere prave tak patri k "ancien regime" rakouske doby, jako ideologie pan dr. Kramare. Teprve my zde mame tvoriti vuli a jste-li tak kratkozraci a nepoprejete nam casu, je to vasi veci a vy za to mate odpovednost. (Vykriky komunistickych poslancu.) Vam nebudu jiz vubec odpovidati. Mluvim zde k muzum, kteri maji odpovednost za stat, k muzum z ceskeho politickeho tabora, a proto zde mluvim otevrene jako muz s sedinami, ktery 30 let sledoval vyvoj a ktery si rika: "Tak to dale nejde, nebot vy i my prichazime do dejinneho vyvoje, ktery se vzdy opakoval pred 100, 200, 300 lety na pude Cech a zemi, ktere k nim patrily." Pohledte, (ukazuje na poslance sudetskonemecke strany) tam v tech radach sedi take muzove, kterym bylo 13 let, kdyz byla zalozena Ceskoslovenska republika; tam sedi muzove, kteri dosahli akademickych hodnosti jiz jako ceskoslovensti statni obcane, tam sedi delnici a sedlaci, kteri slouzili Ceskoslovenskemu statu jako vojaci; zde jde o zjevy, kterych panove nevidite: Jsme odrakousteni, neutkvivame ve starych ideologiich, hledame nove! (Potlesk.) Tak jako vy si svou vec nezpohodlnujeme. Bojujeme za novy nazor, zapasime o nej a vime samozrejme, ze veci prevzate a veci nove se rodici, ze nova stredoevropska situace, ke ktere i vy patrite, se musi teprve ve svych formach a nazorech ujasniti. Jeden cesky kolega mi rekl: "To je takticky nespravne, proc nehlasujete pro Benesuv vyklad?" Kdybychom delali kejklirskou politiku, kterou nam pripisujete a kterou nyni delaji panove z krajni levice, snad bychom pro to hlasovali, nebot jsme rekli, s cim muzeme souhlasiti a s cim nikoliv. Skoro ke vsemu jsme rekli "spravne, ale..." a musite pochopiti, ze je mnohem poctivejsi nejdrive si vybojovati vseobecny nazor, nez se pustiti na kluzkou pudu taktiky. (Potlesk.)

Chtel bych zde take konstatovati, ze jste postaveni pred velike rozhodnuti, nedivati se na narodnostni problem ocima straspytla nebo malomestaka, nybrz ocima statnika. Vubec nepopiram: semknuti v nemeckem tabore je problemem, velikym problemem pro stat a zde nevystacite s neobratnymi policejnimi metodami. (Potlesk.) Nejlepsi generalni zkouska vasi politicke a statnicke rozvahy na mezinarodnim poli musi konec koncu ztroskotati, neobstojite-li v generalni zkousce statnika na poli vnitropolitickem. (Potlesk.) Vytvorili jste si metody, jak se vyporadati s narodnostnim problemem. Nejdrive jste vzali urcite skupiny do vlady, jine jste nechali nebo ponechali v oposici, podle toho, byly-li ochotny spolupusobiti cili nic. Tato metoda podle meho mineni uplne ztroskotala, touto metodou neni mozno neceho dosahnouti, zvlaste kdyz se spokojujete s tim, ze nechavate s sebou vladnouti mene nez tretinu. Potom jste se chopili metody zhanobiti sudetskonemeckou stranu policejni akci. Muzete nyni kazdy den s velkym povykem cisti, ze byli opet zatceni vyzvedaci, kteri jsou cleny sudetskonemecke strany. (Posl. Kirpalova [nemecky]: Neni to snad pravda?) Pani kolegyne, to je velmi neopatrne, za vami sedi kol. Heeger, ten vas muze pouciti. (Posl. Beuer [nemecky]: Poucte nas radeji vy!) Vuci vam nemam na tom zadneho zajmu. (Vykriky. Hluk.)

Jiz v brannem vyboru jsem mluvil o tomto zasahovani uradu a ucinil jsem tak s nejvetsim ohledem na statni autoritu, jezto jsem predpokladal, ze veci budou rychle svedeny na koleje prava, zakona a poradku. Misto toho pokracuje se v teto ponekud, prosim o prominuti, neohrabane metode a vidite, ze jak panove na krajni levici, tak i panove tam nahore v prostredni casti z toho prirozene vytloukaji veliky kapital a se raduji, ze konecne neco proti nam maji; bohuzel je nasleduji na teto ceste ceske strany. Podali jsme dnes nalehavou interpelaci o urednich zpravach o spionazi v nedelnich listech. Dovolte, abych k tomu rekl:

Bylo by prece proti zvyklostem, kdyby v otazkach vyzvedacstvi nemelo take slovo zpravodajske oddeleni generalniho stabu; je proto pro me mimo veskerou pochybnost, ze ona nespravna, vedome nespravna zprava v nedelnich listech mohla se dostati do tisku jen se souhlasem zpravodajskeho oddeleni generalniho stabu. To jsem prohlasil v brannem vyboru, kdyz byla pred tim schuze prohlasena za duvernou. Jelikoz vsak az dodnes nebyla tato vec nalezite vysvetlena, jednam o teto veci zde, protoze me k tomu nutite. Konstatuji zde tedy nevyvratitelny fakt, ze zde jde o politickou cinnost generalniho stabu. Vyslovuji sve politovani nad tim jako clovek poradku a jako clovek, ktery poklada prirozene rozdeleni moci ve state za prirozeny predpoklad poradku. Touto publikaci se take zasahlo do pravomoci ministra spravedlnosti, tim ze se - aby se inscenovala spolecne s jinymi otazkami velika vec - mluvilo o otazkach, ktere jsou jiz predmetem vznesene obzaloby a o kterych jest jiz na dnesni den ustanoveno liceni pred radnym soudem. Odpovida to skutecne snaze, kterou musite miti vy prave tak jako my, totiz zachovavati zakony, poradek a ustavu.

Odpocitame-li 11 z onech 28 podezrelych, jiz byli v tisku pranyrovani, aby byla zhanobena sudetskonemecka strana, protoze patri do jine trestni souvislosti, je ta vec jeste mnohem zajimavejsi jinou souvislosti, kde mezi 5 nebo 6 obvinenymi jsou podle uredni zpravy 3 cleny sudetskonemecke strany. (Posl. Beuer [nemecky]: Co je s onemi 9 pripady? - Posl. Kirpalova [nemecky]: A co je s pripady, ktere byly pred tim, odpovezte!) Jsou pred radnymi soudy! Zabyvam se zde pouze uredni nedelni zpravou. (Posl. Beuer [nemecky]: Predevcirem byli 4 clenove vasi strany zatceni v Nemeckem Jablonnem pro vyzvedacstvi, jak si lze precisti v casopise "Prager Tagblatt"! Neskryvejte se za formalni prohlaseni, zaujmete konkretni stanovisko k obvinenim!)

Vsechna jmena a obvineni, ktera byla uvedena ve spojeni s obvinenym Scheichenostem, opiraji se o tyto udalosti: Scheichenost byl clenem strany... (Vykriky. Hluk.) Take vy nemuzete ruciti za vsechny cleny sve strany. (Vykriky.) Pripominam vam situaci jeste pred pul rokem, kdyz pani komuniste byli stale vydavani a zde prednaseli reci, ktere nas vsechny neslychanym zpusobem poburovaly, protoze postradaly vsi parlamentarni slusnosti. (Posl. Beuer [nemecky]: Mluvte prec radeji o svych vyzvedacich!) Tehdy to byli komuniste, ve kterych jste spatrovali nebezpeci.

Nez dovolte mi jednati dale o pripadu Scheichenostove. Scheichenost prisel ke dvema kolegum a rekl jim, ze se v zateckem uzemi budou konati manevry a ze by tam byla prilezitost pro vyzvedacstvi. Tito dva, Kraft a Kunz (Vykriky.) se dostavili pred prislusny organ strany v onom okrese a tam sdelili, ze se Scheichenost pokusil je primeti k vyzvedacstvi. Na to jim dal odpovedny zastupce strany prikaz, aby pripad hlasili cetnictvu. To take ucinili. Bylo to v cervenci. Dne 6. a 7. zari byli Putz, okresni duvernik, Kunz a Kraft nahle zatceni a dopraveni do Prahy s tim vysledkem, ze je policie v 5 hodin odpoledne musila zase propustiti. (Posl. Kirpalova [nemecky]: Pres jejich udani?) Nikoliv, to byli ti udavaci! Nyni byl zatcen Scheichenost a s nim rada lidi, kteri neucinili to, co povazovali Kunz a Kraft za svou povinnost. To je pravda o pripade Scheichenostove: Upozornili jsme na nej. Bohuzel z toho urady nevyvodily zadnych dusledku a predevsim cetnicka stanice - na to bych chtel upozorniti pana ministra vnitra - nejen vcas, nybrz vubec nehlasila dale protokolarni udani. (Posl. Heeger [nemecky]: A co je s Nemeckym Jablonnym? Neni to pro vas lehke se v te veci obhajiti!) Vazeny kol. Heegre, take pro vas neni lehke! Ale pro me je vec snazsi protoze jsem presvedcen, ze vsechna vase podezreni se rozpadnou v nivec, az budou odevzdana uradum a soudum. (Potlesk.) Kdo se u nas nejak provini podle zakona na ochranu republiky nebo podezreni z vyzvedacstvi, bude bezohledne potrestan. Nechceme miti nic spolecneho s lidmi, kteri se daji koupiti. (Potlesk. - Hluk.)

Panove, pri teto prilezitosti bych chtel hned vyriditi material, ktery mi vcera odevzdal kol. Beuer a ktery se tyka cinnosti "Gestapo" v Ceskoslovensku; jde o 4 vystrizky z novin. K jednomu podotykam, ze je vytahem knihy "Hneda sit", ale ze nebyl uplny; slysel jsem poprve o teto knize. Musim ovsem konstatovati, ze me precteni vytahu poucilo, ze vec jest asi podobne organisovana jako stejnoroda GPU v Rusku. (Posl. Beuer [nemecky]: Velmi pohodlne!) Z vystrizku, ktery mi dal pan Beuer, nemohu nic jineho vycisti.

Druhy vystrizek se tyka... (Hluk.)