Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 6. schuze (obsah, prilohy) | Streda 26. cervna 1935

Predseda Bradac.

Mistopredsedove: Onderco, dr. Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Sivak, Vavra.

256 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr. Czech, dr. Cerny, dr. Derer, inz. Dostalek, dr. Franke, dr. Hodza, Machnik, Najman, inz. Necas, dr. Spina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 6. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Budeme pokracovati v rozprave, zapocate ve 3. schuzi snemovny dne 19. cervna t. r.

Prihlaseni jsou jeste recnici na strane "proti" pp. posl. Bruno Kohler, dr. Wolf, Zapotocky, Petrasek, inz. Peschka, dr. Porubszky, inz. Karmasin; na strane "pro" pp. posl. Jaksch, Pik, Beran a Becko.

Davam slovo prvemu recniku "proti", p. posl. Bruno Kohlerovi. Prosim, aby se ujal slova.

Posl. B. Kohler (nemecky): Na rozdil od ostatnich casti zeme, kde volby skoncily vitezstvim komunistu a porazkou fasismu, skoncily volby v sudetskonemeckych uzemich republiky vitezstvim nacionalniho fasismu a narodniho sovinismu. Tento vysledek voleb v nemeckych uzemich vzbudil velkou pozornost jak doma, tak take v cizine. Predseda vlady Malypetr konstatoval ve svem vladnim prohlaseni, ze nastaly v nemeckych uzemich republiky mezi politickymi stranami pri volbach podstatne zmeny. Pan predseda vlady nepodal vsak zadne vysvetleni, jak doslo k temto podstatnym zmenam ve vlivu politickych stran v nemeckem uzemi, nepodal zadneho vysvetleni ohledne pricin tohoto vysledku voleb v sudetskonemeckem uzemi. Nemohl toto vysvetleni podati, a to z toho prosteho duvodu, ponevadz by musel obzalovati sam sebe a politiku vlady, ktera stoji pod vedenim jeho strany. Nebot hlavni pricina tohoto vysledku voleb v sudetskonemeckych uzemich spociva v tom, ze pracujici masy sudetskonemeckeho obyvatelstva byly od nemeckych a ceskych kapitalistu neslychanym zpusobem vyloupeny, vysaty a zbidaceny a zaroven jsou pod neslychanym narodnim natlakem, ktery jest vykonavan mocnymi ceskymi financnimi kapitalisty. Kdysi vysoce postavene prumyslove uzemi se stalo dnes velkym hrbitovem prumyslu, zivot pracujicich sudetskonemeckych mas se stal utrpenim a jejich domov peklem. Pres bohatstvi a nadbytek pracujici masy v sudetskonemeckych uzemich zhynou hladem. Tento system narodniho a socialniho utlacovani pracujiciho sudetskonemeckeho obyvatelstva jest hlavni pricinou zbidaceni velkych mas v sudetskonemeckych uzemich. Mezi pracujicimi sudetskonemeckych uzemi panuje plnym pravem velke pohorseni nad timto systemem zbidaceni, panuje tam hluboka protestni nalada proti systemu jejich narodniho potlaceni a podmaneni.

Litujeme jen, ze nemecka soc. demokracie, kdyz to bylo take na brnenskem sjezdu strany nekolika recniky zdurazneno, tento system socialniho a narodniho potlaceni v sudetskonemeckem uzemi podporuje, misto aby jej s nami potirala ze vsech sil. System narodniho a socialniho utlacovani sirokych mas lidu v sudetskonemeckem uzemi jest take zaroven vodou na mlyn narodniho sovinismu a fasismu, a narodni sovinisti a fasisti hojne vyuzili utlacovani, ktere v nemeckem uzemi zavedli cesti vladcove. Sudetskonemecti kapitaliste, panove Rosche, Liebig, Schicht a spol., kteri jsou plne spoluodpovedni za hromadne hladoveni, pomahali vyrabovati sudetskonemecke pracujici obyvatelstvo. Tito kapitaliste hrali ve volebnim boji nevinne andely, delali, jako by nemeli vinu na nouzi a hladu v sudetskonemeckych uzemich. Slepili ze starych stran rychle stranu novou a poslali tuto stranu s mnoha penezi a krikem na masy. Touto stranou je strana Konrada Henleina, ktera s neslychanou demagogii a s neslychanym vyuzitim rozhorceni pracujicich mas utiskem a drancovanim uvedla masy ve vir. Byla schopna tyto masy strhnout s sebou. Tato strana Henleinova se pokusila podle Hitlerova vzoru behem volebniho boje a pred volbami pod ochranou demokracie, coz vyslovne chci konstatovati, lzivym, drzym a demagogickym zpusobem delati odpovednymi za bidu, ktera panuje v sudetskonemeckem uzemi, nikoliv nemecke kapitalisty, nikoliv ceske vladce a ceskou vladu, nybrz marxisty, komunisty a soc. demokraty.

Rozhodujicim pri ziskani velkych mas pracujiciho sudetskonemeckeho obyvatelstva stranou Konrada Henleina bylo, ze bylo masam slibeno zakladni zlepseni jejich situace. Konrad Henlein a jeho manove, kteri zde sedi, slibili totiz zase, jak to dela Hitler v Treti risi, vsechno vsem; slibili nezamestnanym praci, delnikum v zavodech lepsi mzdy, podnikatelum, tedy panum Roschea spol., lepsi obchody, malym zivnostnikum zachranu, sudetskonemeckemu lidu jeho narodni svobodu a zaroven ceskym drzitelum moci loyalitu a oddanost k ceskemu statu a vladcum tohoto statu. Co chcete, muzete dostati. Co bylo vhodne, vse demagogicky slibili, jen aby se dostali k masam. Pri hrozne nouzi, ktera panuje, v sudetskonemeckem uzemi, pri systemu narodniho utisku byla utvorena dobra puda pro to. aby demagogie, aby tyto sliby, ze nastane zakladni zlepseni pro sudetskonemecke obyvatelstvo, nalezly u mas viry. Tak byly tyto sliby konecne nikoliv poslednimi pricinami volebniho vysledku v sudetskonemeckem uzemi. Jest skutecnosti. ze byla zpusobena Henleinovymi lidmi masova nalada, ze SHF prinese pripojeni sudetskonemeckeho uzemi ke krvave risi Hitlerove a reseni narodni otazky. Vzbudili pro to v sirokych masach obyvatelstva naladu. ktera potom privodila vysledek voleb. Pripojeni k Treti risi bylo oznaceno jako v zakladech rozhodnuta vec, jako otazka hlasovani, jako to bylo v Sarsku. Pri hladu a narodnim utisku, pri zbidaceni sudetskonemeckych lidovych mas nalezla tato masova nalada, ktera byla vytvorena Henleinovou stranou, take pudu pro pripojeni k Treti risi, pres krvaveho Hitlera v Nemecku. Timto zpusobem, vybicovanim sovinismu a pomoci bezuzdne socialni demagogie podarilo se Henleinove strane pred volebnim bojem a po nem ohromiti velke masy pracujiciho sudetskonemeckeho obyvatelstva a uvesti je do opravdoveho zmatku. Ale po opojeni prichazi vystrizliveni. Neni mozno nechati pracujici masy delsi dobu opojene, vystrizliveni pocina jiz dnes a jiz zaclo. Jiz dnes se tazi mnozi privrzenci Henleinovy strany: "Jak to prijde, ze prvnim cinem nasich poslancu v parlamente bylo hlasovati pro Bradace, pro toho Bradace, ktery v poslednim rozpoctovem vyboru mel rec, ze z duvodu obrany zeme maji byti prumyslove podniky prelozeny z nemeckeho uzemi do ceskeho?" Prvnim cinem Henleinovych poslancu zde v tomto parlamente bylo tedy hlasovati pro toho, ktery se chtel postarati, aby bylo sudetskonemeckym pracujicim vzato jeste vice prace, nez jim bylo jiz vzato. Vystrizliveni zacina jiz dnes. Jiz dnes se tazi Henleinovi volicove u komunistu, u marxistu: "Co vlastne provadeji nasi poslanci v parlamente? Jest neslychane, jakou politiku tam delaji!" Jest uplne jasne, ze neni mozno vecne drzeti pracujici masy v opojeni. nybrz ze se tento omyl pocina rozplyvati a ze se dostavuje po opojeni vystrizliveni. Prohlaseni pana poslance Franka, rec pana posl. Sandnera, ktera zde byla pronesena, prispivaji k tomu, ze vystrizliveni z opojeni pocina velmi brzy. V prohlaseni posl. Franka a v reci poslance Sandner a nebylo zadnym slovem receno, jakym zpusobem splni ve sliby sudetskonemecke strany, jak zpusobi zakladni zlepseni pro sudetskonemecke pracujici. Deklamovali dale ve svych prohlasenich a recich, dale mleli zvucne fraze, ale deklamacemi a zvucnymi nacionalistickymi frazemi se lid nenasyti, nacionalistickymi deklamacemi a frazemi se nezpusobi zadne socialni a narodni osvobozeni.

Predseda vlady Malypetr prohlasil pri cteni sveho vladniho prohlaseni, ze se zretelem na situaci v sudetskonemeckem uzemi jest nutno organisovati zvlastni pomoc. Tato slova pana Malypetra o pomoci pro sudetskonemecke pracujici byla tak krasne kulata, jako jich uzivaji diplomate; a nejsou to prvni slova, ktera jsme slyseli od predsedy vlady neb od ministra, kdyz mluvil o pomoci hladovejicim pracujicim masam. Slibu od ministru a predsedu vlad se dostalo sudetskym Nemcum s dostatek, ale sliby neni sudetskonemeckym pracujicim pomozeno, tim neni mozno je nasytiti, neni mozno jim dati prava, kterych vyzaduji a potrebuji. Situace v sudetskonemeckych uzemich jest vsak takova, ze nelze ocekavati, ze je mozno odbyti masy nacionalistickymi deklamacemi a zvucnymi frazemi, nybrz takova, ze jest nutna bezodkladna pomoc. Mimoradne doby vyzaduji mimoradnych prostredku a mimoradna nouze vyzaduje mimoradne pomoci. Zadame, aby sudetskonemecti pracujici nebyli odbyti proste kulatymi slovy, jak se to stalo ve vladnim prohlaseni, nybrz se zretelem na mimoradnou nouzi byla take neprodlene organisovana pro sudetskonemecky pracujici lid mimoradna pomoc. My komuniste vime a rikame masam, ze nouze lidu bude teprve tehdy odstranena, az bude vyhuben kapitalismus a uskutecnen socialismus. Teprve potom bude konecne skoncovano s velkou nouzi pracujiciho lidu. teprve potom zde bude opravdovy vzestup velkych mas pracujiciho lidu. Cilem jest zniceni kapitalistickeho systemu a vybojovani socialistickeho spolecenskeho radu. o ktery se budeme my komunisti neustale zasazovati a bojovati. My komunisti vsak neutesujeme masy v sudetskonemeckem uzemi, take v zadne jine zemi nikoliv, my nerikame: "Cekejte, az se uskutecni socialismus, pak prestane vase bid!" Rikame masam, ze socialismus musi byti vybojovan, ze na ceste k vybojovani socialismu jest nejdulezitejsi denni ulohou boj o okamzitou pomoc sudetskonemeckemu pracujicimu obyvatelstvu.

Malypetr mluvil, jak jsem jiz rekl, ve vladnim prohlaseni kulatymi slovy. Henleinovi recnici nerekli ve svem prohlaseni a ve svych recech ani slovo o tom, co ma byti udelano prave nyni, dnes a zitra pro pracujici sudetskonemecke masy, snazili se zvucnymi frazemi masy odbyti. My komunisti jsme sestavili nejnutnejsi a neodkladne pozadavky dne pro pracujici sudetskonemecke obyvatelstvo a zadali jsme jejich splneni od vlady. Povazujeme za svuj hlavni ukol dne uciniti vse k dosazeni a vybojovani pozadavku prime pomoci pro sudetskonemecke pracujici. Nejpalcivejsi otazkou v teto souvislosti jest otazka okamzite pomoci pro nezamestnane masy. V nemeckem uzemi jest pres 400.000 nezamestnanych, masa, ktera rano nevi, jak pres den uziviti zenu a deti. V nemeckem uzemi jsou nezamestnane masy, ktere jsou dlouholetou nezamestnanosti tak vyhladovele, ze ztratily sve fysicke sily a staly se tak k praci neschopny a jsou tedy uplne vylouceny ze spolecnosti.

Jak pecovali o tyto nezamestnane masy dosud a pecuji kapitalisticti ministri? Jejich nejvetsi starost spociva vzdy v tom, jak na techto nezamestnanych masach jeste neco usetriti, jak mozno temto hladovejicim nezamestnanym tu a tam vziti jeste vyzivovaci listky a jak mozno je donutiti, aby v klidu a poradku snaseli svou bidu. To jsou starosti panu kapitalistickych ministru po celou dobu. Situace nezamestnanych v sudetskonemeckem uzemi jest takova, ze se jim nesmi nic vziti, nybrz ze se jim musi dati, a to bez prodleni. Zadame tedy vladu - na utraty kapitalistu a statu - o okamzite vyplaceni mimoradne jednorazove podpory vsem nezamestnanym v sudetskonemeckem uzemi ve vysi prumerne nejmene 500 Kc na osobu pro kazdeho nezamestnaneho, aby jim bylo aspon umozneno koupiti si nejnutnejsi veci, boty, par kalhot nebo kosili, kterych jiz nutne potrebuji, protoze museji behati v hadrech a roztrhani.

Zadame, aby byla odvolana nouzova opatreni a vynosy, ktere mely za ucel zhorsiti pojisteni v nezamestnanosti pro nezamestnane, zadame, aby byly davany pro siroke masy nezamestnanych nejmene 3 vyzivovaci listky na hlavu a 1 dodatkovy listek pro kazde dite, a zadame, aby konecne prestal stav, ze jsou nezamestnani vyhazovani po tisicich docela i z vyzivovaci akce Czechovych listku. Pozadujeme, aby bylo konecne zavedeno pojisteni v nezamestnanosti asi v te mire jako pred zavedenim gentskeho systemu. Zadame pojisteni v nezamestnanosti podle vzoru, jak jej navrhly rude odborove organisace.

Druha rozhodujici otazka, ktera musi byti neprodlene vyresena, jest opatriti praci pro pracujici masy sudetskonemeckych uzemi. Ve volebnim boji dali ministri svym stranikum vsemozne sliby o velkych investicich a koalicni strany slibily, ze bude prace, kdyz se jim daji hlasy. Nyni po volbach to nahle utichlo. Nyni vsak musi byti konecne zapocato s temito nouzovymi pracemi, nyni hned, nez az opet bude snezit a mrznout, nebot potom se zase prijde s vymluvou, ze nouzove prace nemohou byti konany, protoze jest zima. Musi se neprodlene zaciti zadavati prace v sudetskonemeckem uzemi ve velkem stylu. U uradu a ministerstev lezi sta navrhu a projektu z obci sudetskonemeckeho uzemi na nouzove prace, stavby vodovodu, upravy rek, stavby skol a podobnych vice. Ale tyto navrhy a projekty tam budou hniti. Nejsou vyrizovany a obce nemohou skoro nic delat, nebot chybeji prostredky. Zadame proto od vlady mimoradne financovani nemeckych obci k uskutecneni techto projektu a k zapoceti nouzovych praci. Zadame, aby byly projekty a navrhy bez prodleni vyrizeny, zadame vsak take, aby pri techto nouzovych a investicnich stavbach bylo zamestnano predevsim domaci obyvatelstvo a mladez. zadame vsak take. aby nemecti "narodni soudruzi" kapitaliste neoloupili nouzove delniky hladovymi mzdami, nybrz aby byly lidem placeny aspon v miste obvykle mzdy podle sazeb.

Dale zadame pro nezamestnane masy republiky, a zvlaste sudetskonemeckeho uzemi, aby konecne bylo provedeno zkraceni pracovni doby, 40hodinovy pracovni tyden, pri plnem vyrovnani mezd a zamestnani dalsich delniku v soukromem prumyslu a statnich podnicich. Zadame, aby byli sudetskonemecti pracovnici zamestnani podle narodnostniho klice jak v soukromych podnicich, tak podnicich statnich, aby bylo umozneno timto zpusobem desetitisicum nemeckych nezamestnanych ziskati praci a chleb.

Pan predseda vlady mluvil ve sve programove reci opet o planovitem hospodarstvi. Toto vase t. zv. planovite hospodarstvi neznamena vsak nic jineho, nez ze s pomoci kartelu a trustu panu kapitalistu jest lid vysavan. Jak je znamo. jest zdrazeni v sudetskonemeckych uzemich vetsi nez uvnitr ceske zeme. Na hladovejicich nemeckych masach jsou pozadovany jeste vetsi lichvarske ceny. Zadame, aby bylo neprodlene zakroceno proti zdrazovatelum; zadame predevsim snizeni cen nejdulezitejsich predmetu spotreby. Zadame, aby sudetskonemeckemu pracujicimu obyvatelstvu byly dodany levne zivotni potreby, levny chleb, cukr, tuk atd., jen aby nouze aspon ponekud byla zmirnena.

Spolecne s nezamestnanymi a delniky sudetskonemeckych uzemi byly strzeny take masy sedlaku a drobnych zivnostniku do bidy a nouze. Take jejich situace jest takova, ze vyzaduje neprodlene pomoci, aby byla zachranena existence statisicu drobnych zivnostniku a sedlaku. Zadame proto predevsim prodlouzeni zakona o odkladu exekuci aspon o 2 roky. Zadame zlepseni tohoto zakona, aby nejenom danove dluhy, nybrz take jine dluhy drobnych zivnostniku a sedlaku nepodlehaly exekuci. Zadame tedy rozsireni tohoto zakona na masy drobnych zivnostniku. aby byly take ony chraneny pred zakroky danovych exekutoru, kteri jim nyni casto uplne svevolne berou posledni trzbu z pokladny. Zadame pro masy drobnych zivnostniku a sedlaku opravdove oddluzeni a to na ucet velkobank, velkych agrarniku a velkych kapitalistu. Domkari a drobni zemedelci v sudetskonemeckem uzemi potrebuji pudy. Pozemkovou reformou nedostali ani kousek pudy, nebot pozemkova reforma slouzila v nemeckem uzemi jen k provedeni pocestovaci akce. Uprostred uzavreneho nemeckeho osidleneho uzemi byly dany zbytkove statky ceskym agrarnikum, zatim co nemecti drobni zemedelci prahnou po pude. Zadame, aby byly rozparcelovany beztoho vetsinou zbankrotele ceske zbytkove statky ve prospech drobnych zemedelcu a na utraty pozemkoveho uradu. Zadame konecne, aby po pude prahnoucim drobnym zemedelcum a domkarum byla odevzdana puda, ktera patri slechticum. nemeckym velkostatkarum, kteri stoji v Hitlerovych sluzbach (Vykriky a smich poslancu sudetskonemecke strany.) a delaji iredentistickou politiku. S tim musi byti skonceno, tem ma byti jejich remeslo znemozneno, nebot oni vedou politiku, ktera strhuje drobne zemedelce a vsechny pracovniky do hrozne zahuby, politiku provokovani valky a zmeny sudetskonemeckeho uzemi v bojiste. Zadame, aby byla puda temto panum odnata a odevzdana drobnym zemedelcum a domkarum.