Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 5. schuze (obsah, prilohy) | Utery 25. cervna 1935

Predseda Bradac.

Mistopredsedove: Kosek, dr. Markovic, Langr, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

259 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr. Krcmar, inz. Necas.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 5. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Budeme pokracovati v rozprave zapocate ve 3. schuzi snemovny dne 19. cervna t. r.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. Brody, dr. Luschka, dr. Fencik, Gajda, Jaross, Sandner, Hlinka, Br. Kohler, Szentivanyi, Fr. Nitsch, dr. Tiso, dr. Clementis, Esterhazy, Wollner, dr. Wolf, Petrasek, inz. Peschka a inz. Karmasin; na strane "pro" pp. posl. Svetlik, de Witte, Mlcoch, Beran, dr. Macek a Jaksch.

Udeluji slovo prvemu recniku "proti", p. posl. Brodymu.

Posl. Brody (rusky): Slavna snemovno! Myslim, ze nikdo z programni reci pana predsedy vlady neziskal mnoho nadeje, ze by se zivot obyvatelstva republiky zlepsil. Tim mene nadeje poskytuje prohlaseni pana predsedy vlady nam, podkarpatoruskemu narodu, ktery musi v 16. roce po svem pripojeni k republice bojovati proti vladni politice nejen pro uskutecneni a splneni podminek mirovych smluv a ustanoveni ustavni listiny republiky, nybrz dnes jiz musi bojovati proste proto, ze si jinak nemuze zajistiti existencni moznost.

Karpatorusky lid chce zit. Lid zada praci a chleba. Minula vlada nebyla schopna zajistiti lidu praci a chleb a proto se lid pri volbach postavil proti vladni politice. Pan predseda vlady prohlasil, ze ceskoslovensky narod schvalil politiku vlady, nebot ceskoslovenske vladni strany udrzely sve posice a porazku utrpely pro hospodarskou krisi v pohranicnich uzemich republiky pouze nemecke vladni strany. Je-li tomu tak, nepochybne to dokazuje, ze se ceskemu obyvatelstvu stale jeste vede v republice pomerne lepe, nez narodnim mensinam v pohranicnich uzemich republiky, Slovakum na Slovensku a karpatskym Rusum na Podkarpatske Rusi. A chce-li vlada provozovati statni politiku v demokratickem duchu, musi pocitati s tim, ze v republice kazdy narod musi dostati moznost zivota, moznost existence. Tim spise se musi zajistiti existence narodu slovenskemu a karpatoruskemu.

Nelze pochybovati, ze vlada pri minulych volbach byla porazena a ze proto kazdy myslel, ze nastane v politice zmena, ze v republice zavladne strizlivy duch, duch demokracie, kterou zduraznil i pan predseda vlady. Ocekavali jsme, ze se slovanskym narodum, Slovakum a Rusinum poskytne moznost ucastniti se statniho zivota. Bohuzel musim konstatovati, ze vsechno zustalo pri starem a my, karpatsti Rusove stejne jako Slovaci musime v radach oposice dale bojovati za existenci sveho lidu vsemi zakonitymi prostredky, chceme-li zajistiti lidu zivot, nebot takove prohlaseni pana predsedy vlady, ze "pro zdarne uplatneni Slovenska a Podkarpatske Rusi v ramci celostatniho zivota" hodla sniziti zeleznicni sazby, hodla unifikovati zakony, nebo ze u zemskych uradu hodla zriditi skolni radu, zemedelskou radu, zivnostenskou radu, nemuze nas podkarpatske Rusi uspokojiti, tim mene, ze pan predseda vlady se ani neodvazil dati nejaky slib o uskutecneni autonomnich prav, jako se dosud vzdy delo. Rekl pouze, ze "obdobne chce vlada postupovati v otazkach tykajicich se Podkarpatske Rusi v duchu prislusnych ustanoveni ustavni listiny se zvlastnim zretelem ke skutecnym narodnim a hospodarskym zajmum tamejsiho, do republiky statne prislusneho lidu".

Tento postup vlady jiz zname. Provozuje se jiz 16 let a stale, jak vlada prohlasuje, ve skutecnem zajmu "tamejsiho lidu", to znamena karpatoruskeho lidu, ale za minulych 16 let vlada ani jednou se netazala lidu, co ve skutecnosti jest jeho skutecny narodni a hospodarsky zajem.

Nejednou jsem rekl zde ve snemovne, ze zajem karpatoruskeho lidu stejne jako zajem zeme, ba dokonce i velmi dulezity zajem republiky vyzaduje, aby se neprodlene provedla ustanoveni mirove smlouvy a ustavni listiny republiky, vyzaduje uskutecneni autonomnich prav karpatoruskeho lidu. Nebot umozniti existenci karpatoruskemu lidu lze jen zavedenim autonomie a provedenim zakladnich reforem na Podkarpatske Rusi.

Toho zada zajem statu i proto, nebot by tim spise zesilily posice republiky v zahranicnich stycich. Vzdyt i sam revisionismus se zivi tim, ze na vsechny strany sveta rozhlasuje, ze Ceskoslovensko nesplnilo ustanoveni mirove smlouvy a proto nema prava mluviti o neporusitelnosti mirovych smluv.

Vlada mela by s tim pocitati tim spise, ze se mohla presvedciti pri volbach, ze se karpatorusky lid ve dvou tretinach postavil proti jeji politice. Agrarni rezim na Podkarpatske Rusi ze 320.000 hlasu dostal pouze 60.000. Vladni koalicni strany dostaly jednu tretinu hlasu obyvatelstva. Dve tretiny hlasu se postavily za oposicni strany. Ale kdyby nebylo teroru, kdyby se nebyly byvaly kupovaly duse a kradly hlasy, ujistuji vas, slavna snemovno, ze by agrarni strana nebyla sehnala ani 10.000 hlasu. Pri tom je kazdemu znamo, ze vladni strany sly pri volbach s heslem autonomie i proti nam, autonomistum, a ze jiz davno pred volbami se zahajilo pronasledovani.

Kazdemu je znamo, ze v nasich sekretariatech a u vynikajicich osob, cinovniku nasi strany, byly provedeny domovni prohlidky, a ze sekretariatu byly odneseny vsechny spisy, knihy, zapisy a seznamy duverniku. Nas casopis byl skoro kazdeho tydne zabavovan jen proto, aby mohl byti zastaven, co se take v dobe voleb stalo. Zemsky urad pouze vyckal soudniho rozhodnuti a ihned zastavil na 6 mesicu organ nasi strany, "Russkij Vestnik".

Ovsem ze nase pronasledovani se skoncilo fiaskem. Pri domovnich prohlidkach nenaslo se nic proti nam a policie byla nucena vratiti nam vsechny seznamy, spisy a knihy. Ale seznam nasich duverniku a seznam novych predplatitelu policie nevratila. Zadali jsme od policie tyto seznamy, ale ona odpovedela, ze jich nema. Ale tyto seznamy se pozdeji zahadnym zpusobem dostaly do sekretariatu agrarni strany a ze sekretariatu agrarni strany k cetnikum, kteri pronasledovali a stihali nase duverniky a zastrasovali je, aby opustili nasi stranu a prestoupili aspon do komunisticke strany, jen aby nebyli autonomisty.

V obcich notari, kteri sestavuji volicske seznamy, vynechali z volicskych seznamu asi 60.000 opravnenych, vsechny, o nichz vedeli, ze jsou cleny Autonomniho zemedelskeho svazu. Byly vesnice, kde z volicskeho seznamu bylo vynechano 200, 300, 600 volicu. Nepochybuji o uprimnosti slov pana predsedy vlady, ktery prohlasil, ze v teto republice, ktera jest a bude demokraticka, byla a bude mozna oposice proti vetsine a proti vlade. Ale to rekl on, ale jeho urady smysleji jinak, zvlaste na Podkarpatske Rusi.

Na priklad okresni hejtman ve Velkem Bereznem nechape rozdilu mezi vladou a statem, mezi sebou a statem. On jest i statem i vladou i moci, ale predevsim se citi exponentem agrarni strany, a beda tomu, kdo neni clenem agrarni strany. Ten jest vydan vsanc stalemu pronasledovani a musi se obavati, ze jeho existence bude znicena. Sedlaci, kteri jsou autonomisty a nikoliv cleny agrarni strany, jsou beze vsi priciny pronasledovani a pokutovani.

Jest vseobecne znamo, ze velkobereznansky okres lezi na polskych hranicich. Skoro veskere obyvatelstvo okresu trpi hlad, lid zchudnul, nebot se zivil lesni praci, ktera je od r. 1930 zastavena. Ve vesnici sotva najdeme rodinu, ktera by mela vice nez jednu kravu, ale okresni hejtman duvernika z Bystre Verchoviny pokutoval 200 Kc za to, ze u domu nemel zachod. Bystra Verchovina lezi mezi lesy, nekolik kilometru od polskych hranic. V obci se nenajde ani 10 nebo 15 domu, kde by byl zachod. Dosud nikdo nebyl pro to pokutovan, jenom tento nas duvernik Vasil Cap z Bystre Verchoviny. Tento nestastnik musil prodati kravu a zaplatiti pokutu 200 Kc, protoze cetnici nenasli u jeho domu zachod. A zde jest jiz obsilka od notare pod c. 1421, trestne 1935. Jiz mu byla poslana vyzva, aby se dostavil k uradu a zaplatil 200 Kc. To se deje ve velkobereznanskem okrese, kde ani pred volbami, ani za voleb, ani po volbach nam nebylo dovoleno konati ani jedinou schuzi.

Doslo k sestavovani kandidatni listiny do okresu. Nase tajemniky, nase duverniky cetnictvo nepustilo do obce, ani nesmeli konati duvernou poradu. Vsichni nasi duvernici v celem okrese byli pred tim schytani a zatceni. Agrarni strana mela seznam nasich duverniku a primo dala hlidati jejich domy, a kdyz k nim prisel nekdo z ustredny, hned se to dovedeli cetnici, prisli, chytli toho cloveka a odvedli na okresni urad, kde potom exponent agrarni strany, urednik okresniho uradu, je soudil a odsuzoval na vezeni po volbach a k penezni pokute.

Tak byl zatcen ve Velkem Bereznem Josef Hojer z Perecina, Josef Subert z Voloveho, Michal Bucina z Velkeho Berezneho, Bernard Rotman z Dubrinice, Mikulas Cap z Volosianky, Stanko Losak z Ljute, Michal Solak z Bystre Verchoviny, Mikulas Lebovic z Nove Radvanky, Vasil Kostik z Nove Radvanky. Byli chyceni a na cas voleb uvezneni. Po volbach byli propusteni na svobodu, ale kazdy z nich mimo to jeste byl pokutovan od 50 Kc do 250 Kc. Kdyz vezen zadal, aby rozsudek mu byl dorucen pisemne, nevyhoveli jeho zadosti a prijali na vedomi pouze jeho ustni prohlaseni, aniz byl propusten na svobodu, ale jiz druhy den mu oznamili rozsudek druhe stolice, rozsudek uzhorodskeho zemskeho uradu, jimz byl rozsudek prvni stolice potvrzen. Musite vedeti, ze Velky Berezny jest od Uzhorodu vzdalen 40 km. Jednoho dne prohlasiti rozsudek odsouzenym a dostati jiz druhy den potvrzeni tohoto rozsudku, totiz rozsudek druhe stolice, jest mozne jen v pohadce, nebot k expedici rozsudku prvni stolice je zapotrebi aspon jednoho dne. Kdo zna administraci uzhorodskeho zemskeho uradu, vi i to, ze nez od okresniho uradu dojde spis k referentovi zemskeho uradu, uplynou aspon dve nedele.

Slavna snemovno! Pri potrestani nasich tajemniku za voleb je zde dukaz, ze rozsudek okresniho uradu byl vydan 19. dubna a rozsudek zemskeho uradu jest datovan jiz dnem 20. dubna, ovsem vsechno podle rozkazu agrarni strany. Jinak se to nemohlo stati nez tak, ze bud zemsky urad zaslal okresnimu uradu hotove prazdne tiskopisy, aby tam vepsal i rozsudek druhe stolice, nebo ze soudili nase lidi telefonicky, aniz byli vyslechnuti jejich svedkove nebo oni sami. Ze tomu tak jest, predlozim zde jako dukaz rozsudek zemskeho uradu c. 80877/IV-7 z r. 1935, datovany dnem 20. dubna 1935, v nemz se doslova pravi: "Okresni urad ve Velkem Bereznem uznal rozsudkem ze dne 19. dubna 1935 c. 1507/35 vinnym Mikulase Capa z Volosianky podle toho a toho paragrafu. Zemsky urad prozkoumav vec na zaklade ustne podaneho odvolani, tento rozsudek - zamitaje odvolani - potvrzuje." Takovych pripadu jest asi 15. Nechci zde vsechny predkladati, ponevadz je predlozim panu ministrovi vnitra, aby vedel, co delaji jeho organy na Podkarpatske Rusi.

Slavna snemovno! Minuleho tydne cetl jsem v "Ceskem slove" v rubrice "Deset nejdulezitejsich udalosti dne", ze rekl jisty starosta na Morave, ze stat jest ocenovan podle cinnosti svych uredniku. Je-li to pravda, slavna snemovno, mohu s cistym svedomim tvrditi, ze tolik skody neudelali republice ani nejvetsi jeji nepratele, kolik skody udelal republice pan okresni hejtman ve Velkem Bereznem Horejs. Nici existenci nejchudsich lidi pokutami, pronasledovanim a tresty. Lide na polskych hranicich prechazeji do Polska a stezuji si, ze nam Cesi nedovoluji ziti, ze nas Cesi nici, a tak se provozuje propaganda proti nasi republice a proti ceskemu narodu. Musim zdurazniti, ze cesky narod neni tim vinen, nybrz vinni jsou exponenti (Posl. dr. Fencik [rusky]: Ano, tak jest!), ktere sem vyslala jedna strana a kteri slouzi ucelum strany a nikoliv statu. Aby byla zachranena cest ceskeho naroda a pro zajem statu zadame, aby taci urednici byli odvolani.

Pan predseda vlady prohlasil, ze v zahranicni politice "bude vlada pokracovati ve smernicich politiky dosavadni." Jiz nekolikrate jsem rekl ve snemovne, ze smer nasi zahranicni politiky nepovazuji za stastny pro republiku primo proto, ze se nase politika provozuje nikoliv v zajmu ceskoslovenskeho statu, nybrz v zajmu Francie. Jiz nekolikrat jsem zde zadal, aby nase zahranicni politika mela vice samostatnosti, vice ohledu k zajmum statu, Ceskoslovenske republiky. To musim rici i dnes, kdyz se, jak vidime, i v jinych statech meni orientace zahranicni politiky.

A zvlaste muzeme videti, ze Polsko ziskalo na vaznosti jako stat, kdyz zahajilo svou vlastni zahranicni politiku, kdyz prestalo byti poddanym Francouzske republice. Dnes vidime, ze se Anglie orientuje take na druhou stranu, a udalosti v Jugoslavii mohou byti prikladem i pro nas. Ve vnitrni politice se pripravuje mir, bratrstvi slovanskych narodu, mir mezi Srby, Chorvaty, Slovinci a Bosnaky. A co vidime zde? Vidime, ze vlada nevyvodila dusledku z vysledku voleb. Jako by se nic nestalo, pokracuje uvnitr statu i za hranicemi v teze politice, ktera vede republiku k formalni zahube, nebot vsichni vime, ze na Malou dohodu republika jen doplaci a jsme nuceni odebirati z Jugoslavie a z Rumunska zbozi, jehoz zde nemuzeme spotrebovati, musime od nich odebirati obili, zatim co v nasich skladistich lezi od lonska 60.000 vagonu (Posl. Torok [rusky]: A u nas delnici hladoveji!), a pri tom na Podkarpatske Rusi lid hladovi.

Doporucoval bych, aby se nase zahranicni politika orientovala predevsim k nasim nejblizsim sousedum, zvlaste k Nemecku, ktere, jak vidime, ma moznost uvnitr naseho statu vykonavati vliv na nas statni zivot, a potom aby se orientovala ke druhemu sousedu, k Polakum, kteri jsou prece nejvetsim slovanskym statem. Ovsem zajem statu take vyzaduje, abychom se jiz jednou smirili s Rakouskem a Madarskem. Mohu pouze uvitati novou smlouvu s Madarskem, podle ktere, jak dalece je mi znamo, se Madari zavazali odebrati od nas drivi za 19 mil. Kc. V loni rovnez platila smlouva rekompensacniho obchodu a v loni Madarsko vyvezlo od nas drivi za 10 mil. Kc, ale pokud vim, z Podkarpatske Rusi nebyl vyvezen ani jeden kousek dreva podle teto smlouvy.

Dnes vidime, ze pri uzavirani takovych mezinarodnich smluv nejsme my, karpatsti Rusove, zastoupeni, o nase zajmy se nikdo nestara.

Predseda (zvoni): Pane recniku, racte koncit, prekrocil jste recnickou lhutu.

Posl. Brody (pokracuje): Ponevadz cas utika, musim se jeste strucne zminiti jen o miste guvernera.

Predseda (zvoni): Pane kolego, racte skoncit.

Posl. Brody (pokracuje): Dostali jsme guvernera, ale nikdo nevi, kdo je, cim je, co dela, nebot nema ani bytu, ani uradu, ani zamestnani, ani kompetence, ani prav, chodi jako ostatni nezamestnani lide po ulicich a hleda zamestnani. Zadame pro guvernera kompetenci a prav a pro karpatorusky lid zadame, aby jeho prava byla uskutecnena, aby karpatorusky lid byl vclenen do statniho zivota, do statni prace, kterezto prace se budeme ucastniti i my, uvidime-li, ze se vlada skutecne stara o povzneseni a zesileni lidu a o utvoreni svobodne, samospravne Podkarpatske Rusi. Za to bojujeme a budeme bojovati.

Predseda (zvoni): Prosim, pane kolego.

Posl. Brody (pokracuje): Dokud nevidime, ze vlada jest odhodlana zmeniti svou politiku, neprijimam na vedomi prohlaseni pana predsedy vlady. (Potlesk.)