Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 4. schuze (obsah, prilohy) | Pondeli 24. cervna 1935

Predseda Bradac.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Pik.

248 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady Malypetr; ministri dr Cerny, dr Derer, dr Spina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci Nebuska, dr Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 4. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 24. cervna 1935, c. 44.414/1935-7, ze na misto posl. Stribrneho, ktery se vzdal mandatu poslaneckeho, povolalo podle §u 56 radu voleni do posl. snemovny nahradnika Karla Kuta, zurnalistu v Praze XII, Americka ul. 1, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Jmenovany pan poslanec dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime k jeho slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibovaci, pan posl. Kut ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slibuji".

Zadam o precteni slibovaci formule a pana posl. Kuta zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr Riha (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Posl. Kut (podavaje predsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedaji.)

Predseda (zvoni): Posl. Kut oznamil zaroven s klubem poslancu Narodniho sjednoceni, ze stal se clenem tohoto klubu.

Posl. Major oznamil pripisem ze dne 20. cervna 1935, ze vzdal se mandatu poslaneckeho.

podle §u 2, odst. 2 jedn. radu udelil predseda: na dnesni den posl. Zajickovi; na dnesni a zitrejsi den posl. dr Pruzinskemu.

nemoci posl. Klima.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. Krosnar, Razus.

Predseda vlady sdelil:

pripisem ze dne 18. cervna 1935, c. j. 11.512/35 m. r., ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Kostelci n. L.

pripisem ze dne 15. cervna 1935, c. j. 4.573/1076/ S/35 m. r., prehled o vzajemnem zastupovani clenu vlady pri podepisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni §u 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, ve vedeni resortni agendy a pod.

Podle toho zastupuje ministra dr Benese predseda vlady, ministra dr Cerneho min. dr Hodza, ministra dr Trapla min. dr Franke, ministra dr Krcmare min. dr Hodza, ministra dr Derera min. dr Czech, ministra Najmana min. Machnik, ministra Bechyne min. inz. Necas, ministra inz. Dostalka min. dr Sramek, ministra dr Hodzu min. dr Cerny, ministra Machnika min. Najman, ministra inz. Necase min. Bechyne, ministra dr Czecha min. dr Derer, ministra dr Franke min. dr Trapl, ministra dr Sramka min. inz. Dostalek.

V ustavujicich schuzich dne 19. cervna 1935 zvolily :

vybor ustavne-pravni: predsedou posl. dr Patejdla; mistopredsedy posl. dr Slavika, dr Marese a Ostreho;

vybor rozpoctovy: predsedou posl. Teplanskeho; I. mistopredsedou posl. Rudolfa Chalupu, II. mistopredsedou posl. Bergmanna, III. mistopredsedou posl. dr Novaka; zapisovateli posl. Kremena, Rodovskeho a dr Pruzinskeho;

vybor iniciativni: predsedou posl. Bezdeka; mistopredsedy posl. Peliska a Stivina; zapisovatelem posl. Polivku;

vybor imunitni: predsedou posl. Dubickeho; I. mistopredsedou posl. Becko, II. mistopredsedou posl. dr Stranskeho, III. mistopredsedou posl. dr Hulu; I. zapisovatelem posl. Pekarka, II. zapisovatelem posl. Zischku.

Predseda prikazal:

vyboru rozpoctovemu vladni narizeni:

ze dne 12. dubna 1935, c. 84 Sb. z. a n., o uprave dane ze zapalovadel (zaslane pripisem predsedy vlady ze dne 7. kvetna 1935, c. j. 8943/1935 m. r.),

ze dne 12. dubna 1935, c. 88 Sb. z. a n., o prechodnych bilancnich ulevach pro ustavy a podniky povinne verejne uctovati (zaslane pripisem predsedy vlady ze dne 9. kvetna 1935, c. j. 9350/1935 m. r.),

ze dne 26. dubna 1935, c. 100 Sb. z. a n., o usnadneni primeho uveru vyvozcum u Narodni banky Ceskoslovenske (zaslane pripisem predsedy vlady ze dne 14. kvetna 1935, c. j. 9724/1935 m. r.);

vyboru ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 28. kvetna 1935, c. 118 Sb. z. a n., o povinnych vytiscich.

posl. Samalika, Stanislava, Janalika, Bayera a druhu ministrum zemedelstvi, vnitra a financi v pricine rychle a vydatne pomoci zivelnimi pohromami postizenym zemedelcum v zemi Moravskoslezske (c. D 1-IV),

posl. dr Pruzinskeho ministru spravedlnosti ohladom valecnych poziciek maloletej Katariny Ivanovej ze Stiavniku (pol. okres Poprad na Slovensku) (c. D 2-IV).

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 9 az 32.

Zprava tisk 33.

prikazal predseda zadosti:

okr. soudu v Brandyse n. L. ze dne 24. kvetna 1935, c. Nt VI 54/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Bergmanna pro prestupek podle §u 2 zakona ze dne 28. cervna 1933, c. 108 Sb. z. a n. (c. J 1-IV),

kraj. soudu trest. v Praze ze dne 29. kvetna 1935, c. Nt XIX 16/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Jezka pro precin proti cti spachany tiskem podle §§ 1, 2, 3 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 2-IV),

kraj. soudu v Plzni ze dne 6. cervna 1935, c. Nt X 6/34, za souhlas s trest. stihanim posl. Dvoraka pro zlocin podle §§ 81, 87 tr. z., §u 15, c. 2 zakona na ochranu republiky, precin podle §u 283 tr. z. a prestupek podle §§ 3 a 19 shromazdovaciho zakona (c. J 4-IV),

kraj. soudu v Chrudimi ze dne 8. cervna 1935 c. Tk V 116/32, Z. O. 478/32, za souhlas s trest. stihanim posl. Machacove, aby zbytek trestu tuheho vezeni v trvani 4 a pul mesice mohl byti vykonan (c. J 5-IV),

okr. soudu v Liberci ze dne 5. cervna 1935, c. T X 621/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Hollube pro prestupky urazky na cti (c. J 6-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

Zpravodajem jest p. posl. dr Suchy.

Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Suchy: Slavna snemovno! Jiz po ctvrte se zabyva Narodni shromazdeni navrhem zakona o mimoradne moci narizovaci. Po prve tomu bylo tak v cervnu 1933, po druhe v listopadu 1933, po treti v cervnu 1934 a po ctvrte nyni.

Delo se tak vzdy z iniciativy vlady, ktera, poukazujic na mimoradne hospodarske pomery zahranicni i domaci, zadala od Narodniho shromazdeni zmocneni za tim ucelem, aby mohla vydavat opatreni, ktera by byla s to odstranovati nebo mirniti skody hospodarskeho zivota, opatreni, ktera by tim, ze by zasahovala do odbytu statku, do spotreby, prispivala k vyrovnani hospodarskych pomeru atd.

Tymiz slozitymi hospodarskymi pomery oduvodnuje vlada take tentokrat vladni navrh o mimoradne moci narizovaci. V zasade jde o zmocneni, ktere bylo obsazeno v zakone ze dne 21. cervna 1934, c. 109 Sb. z. a n., pouze s tou vyjimkou, ze se rozsah zmocneni ma rozsiriti take na opatreni pro organisaci policejni spravy a sluzby. Toto zmocneni ma konciti 30. cervna 1936.

Neni pochybnosti, ze poukaz na mimoradne hospodarske pomery domaci i zahranicni, kterym oduvodnuje vlada take tentokrat potrebu zmocnovaciho zakona, je na miste. Staci, vzpomeneme-li hodnoty zahranicniho obchodu v Evrope i u nas, staci, vzpomeneme-li na miliony nezamestnanych v cizine a na statisice nezamestnanych u nas, staci, vzpomeneme-li na rozrusenou rentabilitu soukromeho podnikani, zejmena na porusenou rovnovahu onoho zakladu naseho narodohospodarskeho zivota, jak nam jej predstavuje nase zemedelstvi, abychom pochopili dulezitost a vaznost duvodu, o ktery opira vlada potrebu zmocnovaciho zakona.

Spad hospodarskych pomeru si vynucuje, aby vlada mela v rukou instrument, ktery by byl s to, aby v kazde dobe, rychle, razne resil nase tezke hospodarske pomery. Neni take nejmensi pochybnosti o kausalni spojitosti mezi hospodarskymi pomery a klidem i mirem ve state. Jenom tam, kde je mir, klid a poradek, jenom tam je mozno uspesne zasahovati do hospodarskych pomeru a jenom tam je mozno se pokouseti o obnovu hospodarskeho zivota. A proto take ono rozsireni zmocneni na organisaci policejni spravy a sluzby je zcela na miste. Je ovsem treba zdurazniti, ze nestaci jen organisace policejni sluzby a spravy, nybrz ze je take treba, jak na to take jiz v ustavne-pravnim vyboru bylo upozorneno, vydani trestniho prava spravniho jakoz i zrizeni, a bude treba, aby v tomto smeru vlada prisla se svymi navrhy. Radi jsme v ustavne-pravnim vyboru slyseli prohlaseni se strany predsednictva ministerske rady, ze zejmena po strance formalne-pravni jiz je tato materie predmetem prislusneho rizeni, a cekame, ze i po strance materialne-pravni se dockame brzo vysvetlujici zpravy.

Je v tom tedy urcita logika, aby parlament za obdobnych tezkych, svizelnych hospodarskych pomeru dal vlade zmocneni tak, jako to ucinil parlament minuly za obdobnych hospodarskych pomeru. Muzeme tak uciniti tim spise, protoze neni pochyb formalne-pravnich. Byli jsme svedky, pravda, jiz v ustavne-pravnim vyboru, a neni nejmensi pochybnosti, ze budeme svedky i nyni, ze politicka oposice bude uplatnovati namitky povahy formalnepravni, namitky, ktere budou namireny k tomu cili, aby bylo zdurazneno, ze osnova zakona o mimoradne moci narizovaci neni v souhlase s ustavnimi predpisy. Muzeme vsak byti po teto strance klidni, a to proto, ponevadz mame dnes jiz k disposici ustaleny vyklad §u 55 ust. listiny a ponevadz mame k disposici take pravni vedu, ktera stoji na stanovisku, ze delegace zakonodarne moci neni jen oduvodnena, nybrz dokonce nutna. Po teto strance bylo jiz nekolikrate s tohoto mista poukazano (Hluk. - Predseda zvoni.) na vyvody pravni a neni treba, abych je zde znovu opakoval. Staci jen zduraznit, ze pocet tech, kteri literarne touto materii se obiraji a kteri se stavi proti delegaci zakonodarne moci, se mensi, zatim co pocet tech, kteri zmocneni doporucuji, se mnozi. (Vykriky komunistickych poslancu. - Predseda zvoni.)

Neni take treba se bati namitek, ze jde o utok na demokracii. Take zde vime, ze budeme svedky namitek, ktere budou se snaziti presvedciti, ze osnova zakona o mimoradne moci narizovaci je v rozporu s demokratickym principem. (Vykriky komunistickych poslancu. - Predseda zvoni.) My jsme jiz nekolikrate ucinili zkusenost, ze prave ti, kteri v nasich ocich nejsou temi nejlepsimi a nejosvedcenejsimi demokraty, o demokracii slovne v tomto dome se nejvice zasluhovali. Ale namitky techto musime nechati stranou. Pro nas jest rozhodujici zivot generaci minulych, generace pritomne a take vyhled do zivota generaci pristich, a tato skutecnost, tento zivot nas presvedcuje, ze zakladnim predpokladem politickeho byti ceskoslovenskeho naroda a Ceskoslovenske republiky je demokracie. A vlada a koalicni strany, o ktere se tato vlada opira, jiz nescisislnekrate proklamovaly myslenku demokracie a mimo to take prakticky nescislnekrate dokazaly, ze demokracie jim neni pouhym slovem, nybrz zivotnim obsahem. (Potlesk. - Hluk.)

Naopak zda se nam, ze prave uslechtila pece o demokracii by nas primo mela nutit, abychom (Posl. inz. Schwarz: . . . zmensovali prava parlamentu!) naopak, zlepsovali prava parlamentu (Vyborne! - Potlesk.), abychom se nebali a nerozpakovali nad takovym zadanym zmocnenim. Povalecny politicky vyvoj nas prakticky nescislnekrate presvedcil, jak hospodarsky zivot pusobi a jak hospodarske osudy jsou pevne spjaty s osudy demokracie. Vime velmi dobre z tohoto politickeho povalecneho vyvoje, ze tam, kde demokracie a demokraticky system vcas se neodhodla razne a ucelne zasahovat do hospodarskych pomeru, tam ze demokracie trpela a tam ze na konec take demokracie svoji ulohu dohrala. Jedine z toho duvodu, protoze prave v tezkych hospodarskych pomerech se tezko hleda ona potrebna politicka jednotici vule, ktere je potrebi k ucinnym politickym zasahum na poli hospodarskem, a je-li tato tvorba potrebne politicke vule rusena nejen zasahy zvenci, nybrz i roztristenosti individualnich vuli vnitrnich, neni divu, ze na konec k zasahum nedoslo. Ale pak take neni divu, ze na nedostatek techto hospodarskych zasahu trpela demokracie sama. Pravda ovsem je, a nebylo by uprimne si to nepripomenouti jiz predem, ze osnova zakona o mimoradne moci narizovaci je prvni osnovou, kterou tento parlament zahajuje sve parlamentni obdobi, a neni nejmensi pochybnosti, ze tato okolnost bude na prvy pohled, a zejmena pro neinformovane pusobiti nepriznive. Bude se jim zdati, ze parlament se o sve vlastni ujme vzdava casti sve pravomoci.

Na druhe strane slusi uvaziti, ze jde o zakon terminovany, ktery konci 30. cervnem t. r., a ze tato skutecnost jest hlavnim duvodem, proc prave prvni osnovou, kterou se tento parlament zabyva, je osnova zakona o mimoradne moci narizovaci. Ale i kdyby toho nebylo, nam nejde o nazory a pochybnosti, nam jde o tvrdou skutecnost a tato tvrda skutecnost nam kaze, abychom vykonali vsechno, co je nutno k vcasnym a ucinnym cinum, protoze nazory a pochybnosti vedou k necinnosti. (Potlesk.) Jestlize pak mame k vlade duveru, mame-li duveru v jeji pracovni program, pak mame take povinnost, abychom vladu vybavili vsim, co potrebuje, aby tento pracovni program byl naplnen. Ostatne parlament neni ze sve cinnosti vyrazen. Tim, ze vlada bude vybavena zakonem o mimoradne moci narizovaci, neni jeste receno, ze parlament je ze sveho prava vyrazen. Parlamentu zustanou jeho prava a parlament vedle vlady muze pracovat. Ostatne dlouha zkusenost se zakonem o mimoradne moci narizovaci, na zaklade ktereho, resp. na zaklade kterych vlada vydala celkem 95 vladnich narizeni, vedle kterych parlament prijal mnohem vetsi pocet zakonu, nas presvedcuje, ze zakon o mimoradne moci narizovaci nevyrazuje jeste parlament z cinnosti. A nemusi se take parlament bati o svou kontrolu, a to proto, ponevadz i pri teto osnove zakona ma pravo, aby vlada do 14 dnu kazde vladni narizeni, vydane na zaklade zmocnovaciho zakona, predlozila snemovne a ta ma potom moznost podle sveho obsah tohoto vladniho narizeni uvaziti a vykonati potrebny zaver. Nemusime se take bati, majice zkusenosti a znajice obsah vladnich narizeni, ze by vlada teto zmocnovaci moci vyuzila v neprospech nektere hospodarske slozky. (Vykriky komunistickych poslancu.) Mezi onemi 95 vladnimi narizenimi je jich rada, ktera byla vydana ve prospech prave pracujicich slozek v tomto state, stejne tak, jako je tam dlouha rada tech, ktera byla vydana za tim ucelem, aby hospodarske pomery, zejmena hospodarstvi statni, se zlepsily. (Vykriky komunistickych poslancu. - Predseda zvoni.) My se tedy nemusime bati, ze bychom, davajice vlade mimoradne zmocneni, brali neco sobe. My muzeme miti sve svedomi uplne klidne, a to proto, ponevadz toto opatreni je tezkymi hospodarskymi pomery oduvodneno, ponevadz neni vaznych namitek formalne-pravnich a ponevadz nemusime miti take zadnych obav o ceskoslovenskou demokracii. Meli bychom, hlasujice pro tuto osnovu zakona, miti spise obavu, aby vlada, majic k disposici tento zmocnovaci zakon (Vykriky.), nebala se ho take uzivati (Potlesk.), aby ho uzivala hodne, rychle a ucelne. (Vykriky komunistickych poslancu. - Predseda zvoni.)

Vime, jake jsou pomery, a vime, ze s temito pomery se nelze mazlit. Tyto pomery nutno vazne, moudre, ale take rozhodne a odvazne resit. A tak, zadaje posl. snemovnu jmenem ustavne-pravniho vyboru, aby prijala osnovu zakona o mimoradne moci zmocnovaci beze zmeny, vznasim na vladu zaroven zadost, aby tohoto zakona uzivala, aby ho uzivala moudre a rychle ku prospechu vsech, statu a jeho obcanstva. (Potlesk.)