Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 2. schuze (obsah) | Utery 18. cervna 1935

Predseda Bradac.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, dr Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

293 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady Malypetr; ministri Bechyne, dr Benes, dr Czech, dr Cerny, dr Derer, inz. Dostalek, dr Franke, dr Hodza, dr Krcmar, Machnik, Najman, inz. Necas, dr Spina, dr Sramek, dr Trapl.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci Nebuska, dr Mykyska, dr Zadera.

Predseda Bradac zahajil schuzi ve 4 hod. 38 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

pocatkem schuze:

Vladni narizeni ze dne 12. dubna 1935, c. 84 Sb. z. a n., o uprave dane ze zapalovadel.

Vladni narizeni ze dne 16. dubna 1935, c. 86 Sb. z. a n., o povinnosti predkladati pri statistickem hlaseni dovozu zbozi osvedceni o vyrobnim puvodu.

Vladni narizeni ze dne 12. dubna 1935, c. 88 Sb. z. a n., o prechodnych bilancnich ulevach pro ustavy a podniky povinne verejne uctovati.

Vladni narizeni ze dne 29. dubna 1935, c. 89 Sb. z. a n., kterym se prodluzuje platnost hromadnych smluv pracovnich. 97

Vladni narizeni ze dne 29. dubna 1935, c. 97 Sb. z. a n., jimz se meni nektera ustanoveni vladniho narizeni ze dne 15. cervna 1934, c. 112 Sb. z. a n., o pojisteni zamestnancu pro pripad nemoci, invalidity a stari.

Vladni narizeni ze dne 26. dubna 1935, c. 100 Sb. z. a n., o usnadneni primeho uveru vyvozcum u Narodni banky Ceskoslovenske.

Vladni narizeni ze dne 26. dubna 1935, c. 101 Sb. z. a n., jimz se meni zakon o prodeji zbozi za jednotne ceny.

Vladni narizeni ze dne 29. dubna 1935, c. 102 Sb. z. a n., jimz se upravuji pro prechodnou dobu v textilni vyrobe pracovni podminky delnictva.

Vladni narizeni ze dne 29. dubna 1935, c. 103 Sb. z. a n., o danovych ulevach na opravy domu.

Vladni narizeni ze dne 18. kvetna 1935, c. 116 Sb. z. a n., o uprave nekterych pomeru vydelkovych a hospodarskych spolecenstev, druzstev, hospodarskych a zivnostenskych druzstev uvernich.

Vladni narizeni ze dne 28. kvetna 1935, c. 118 Sb. z. a n., o povinnych vytiscich.

pocatkem schuze:

Zprava tisk 5.

Usneseni senatu tisky 1 az 4.

Predseda (zvoni): Slovo si vyzadal pan predseda vlady Malypetr k prohlaseni podle §u 64 jedn. radu.

Davam mu slovo.

Predseda vlady Malypetr: Slavna snemovno, volby do obou snemoven naseho Narodniho shromazdeni, vykonane v jednom dni a v klidu za ucasti 8,309.171 volicu do poslanecke snemovny a 7,353.996 volicu do senatu, jsou dukazem, ze demokraticke zaklady nasi republiky jsou dobre a neochvejne.

V dobach tak tezke hospodarske tisne a za pomeru mezinarodnich, ktere politicky i hospodarsky vyvolavaji vazne starosti, prokazalo obyvatelstvo republiky v celku ukaznenou vuli a odhodlanost setrvati pri soustave spoluprace ruznych hospodarskych, socialnich, kulturnich i narodnich skupin. Muzeme s chloubou poukazati, ze stalo se tak pri zachovani plnych obcanskych svobod a muzeme proto duvodne ocekavati, ze vsichni, jimz tento stat ponechal a zabezpecil plnou miru obcanskych prav, budou vzdy pametlivi svych povinnosti k statu a k demokracii. V parlamentarni demokracii, kterou Ceskoslovenska republika jest a zustane, byla i bude moznost oposice proti vetsine i proti vlade, ale nemuze byti oposice proti statu. (Vyborne! - Potlesk.) Kdyby kdokoliv teto skutecnosti rozumel jinak, nemohl by se diviti tomu, ze by podle toho bylo s nim nakladano. (Spravne! - Potlesk.)

Volby privodily podstatne zmeny jen v politickych stranach nemeckych a zpusobily tim byvale vetsine ztratu 17 mandatu kdezto u stran ceskoslovenskych cini tato ztrata jen 8 mandatu. Mozno proto pravem poukazati, ze velka vetsina ceskoslovenskeho naroda vyslovila se pro dosavadni koalovane strany, ktere jiz pri vypsani voleb jasne prohlasily, ze i v budoucnosti pokladaji za svoji povinnost spolupracovati v zakonodarstvi i sprave statu se vsemi, kdo by loyalne chteli se k tomu pripojiti. Vstupem ceskoslovenske zivn.-obchodnicke strany stredostavovske do vlady byl k tomu ucinen prvni a - domnivame se - nikoliv posledni krok.

Setrvani soc.-demokraticke strany nemecke a nemeckych zemedelcu ve vladni vetsine a ve vlade je dukazem rozvazne politiky, zalozene na skutecnosti, ze poctive se starali o zajmy sveho lidu a ze chteji se jich v nejsirsi mire ujimati i v budoucnosti.

Nemuze jim byti vytykano, ze nezastupuji vetsinu nemeckeho obyvatelstva, nebot nebylo tomu tak ani pred letosnimi volbami, coz ostatne tyto strany nikdy o sobe netvrdily. Nemohou byti take pravem obvinovani ze zanedbani narodnich zajmu sveho lidu, ktere jsou v nasem zakonodarstvi upraveny a chraneny podle zakonu a radu, platnych stejne pro vsecko obyvatelstvo republiky.

Narod ceskoslovensky byl k tomu veden vzitym citem pro pravo a spravedlnost a trpkymi vlastnimi zkusenostmi po ztrate sve neodvislosti jak v historickych zemich ceskych, tak - a zejmena - na Slovensku, kde byvaly vladnouci rezim pocital s narodnim zivotem Slovaku jiz jen na roky. (Vykriky posl. Dvoraka.)

Pres to nevzpominal po svem osvobozeni prikori, jimiz trpel, a zabezpecil vsem obcanum na uzemi sveho statu plnou obcanskou rovnost, ocekavaje, ze budou v tomto state rovni nejen v pravech, nybrz i v povinnostech. (Vykriky komunistickych poslancu. - Predseda zvoni.)

Je proto samozrejmou povinnosti vlady, aby zabezpecila plneni vsech zakonu v tomto smyslu a predevsim v kulturnich pripadech toho dbala a pri opravnenych stiznostech napravu zjednala. (Vykriky posl. Zapotockeho.)

Skutecny vyvoj pomeru nase ocekavani do znacne miry potvrdil a potvrdi je i v budoucnosti v rozsahu tim vetsim, cim hloubeji pronikne pochopeni pro dejinami oduvodnenou nutnost spolecneho zivota ve spolecnem a samostatnem statu.

Tezke hospodarske pomery, ktere prozivame stejne jako temer vsecky staty sveta a zejmena lokalni jich ucinky, poskytuji vsak prilezitost, aby postup tohoto vyvoje byl zdrzovan sirenim nespokojenosti a presunovanim odpovednosti za dlouhe a tezke trvani krise na nedostatek dobre vule a pece vlady. (Vykriky posl. Zapotockeho.) Tak v pohranicnich krajich republiky zejmena bylo pouzito mimoradne velke nezamestnanosti, ktera jest zpusobena poklesem odbytu a tim i vyroby v prumyslu tam soustredenem a z velke casti na vyvoz odkazanem... (Vykriky posl. Zapotockeho.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Predseda vlady Malypetr (pokracuje):... k sireni nauky o nutnosti uplne narodni jednoty jako jedineho prostredku k dosazeni cilu nejasne a ne vzdy jednoznacne vyslovenych a zrejme ovlivnovanych ideami, ktere se s demokratickymi zaklady naseho statu nesrovnavaji. (Vykriky.)

V ceskoslovenskem narode byl ucinen podobny pokus soustredeny predevsim na vetev ceskou, kdezto na Slovensku pod vseobecnym a tim i lakavym heslem autonomie bylo na miste ceskoslovenske narodni jednoty prohlubovano odcizovani.

Temto zjevum naseho vnitropolitickeho zivota je potreba venovati zvlast bedlivou pozornost a snaziti se os soustavne zlepsovani pomeru, jichz pri plne politicke svobode mohlo by byti pouzito nebo i zneuzito k sireni politickych hnuti, ktera by v dalsim vyvoji mohla poskoditi stat a zejmena jeho ustavni jednotu a republikansko-demokratickou formu. Jakekoliv snahy nebo ciny v tomto smeru bude vlada znemoznovati a stihati vsemi zakonitymi prostredky. (Vykriky posl. Krosnare. - Predseda zvoni.)

Je treba zamysliti se take nad rozdilem sklonu narodni povahy k soustredivosti nebo k odstredivosti a z dejinne spojitosti techto povahovych vlastnosti s osudy narodu cerpati pouceni pro pritomnost i budoucnost.

Posuzujeme-li nynejsi pomery s hlediska historickeho vyvoje zejmena naroda ceskoslovenskeho, nalezneme vysvetleni pro mnohe odlisne nazory na celostatni a celonarodni zajmy, na potreby statu a jednotlivych jeho uzemi a na prostredky, jimiz pro stat ma byti docileno jak v jeho vnitrnim, tak mezinarodnim vyvoji a postaveni maxima uspechu. (Vykriky posl. Hodinove-Spurne.)

Po staleti trvajici odlisny vyvoj narodni, kulturni, hospodarsky a politicky neni mozno v nekolika letech tak sjednotit, aby se neobjevily nektere poruchy i pri pevnem presvedceni o absolutni nutnosti statni i narodne-politicke jednoty. K tomu je treba casu, trpelivosti a zejmena soustavne prace vychovne. (Vykriky posl. Dvoraka. - Predseda zvoni.)

Vlada bude pokracovati v usili vlad drivejsich, aby byly vybudovany zejmena hospodarske zaklady pro zdarne uplatneni Slovenska a Podkarpatske Rusi v ramci celostatniho zivota. (Vykriky posl. Vallo.) Tomu bude take slouziti v zasade jiz rozhodnuta uprava dopravnich tarifu dalkovych, kterymi podobne jako v jinych statech budou odlehle kraje republiky hospodarsky sblizovany se stredisky odbytu jejich hlavnich vyrobku.

Pripravovane sjednoceni zakonuv jako nezbytny zaklad prospesneho vyvoje zejmena hospodarskeho zivota (Vykriky posl. Vallo. - Predseda zvoni.) bude co nejmozneji urychleno; vlada hodla v nejblizsi dobe predloziti zakonodarnym sborum navrh obcanskeho zakona, zakona o drahach a zakona o silnicich. Trvajic plne a dusledne na dosavadni politice statni a narodni jednoty ceskoslovenske chce vlada postupovat na podklade platnych zakonu v decentralisaci spravy podle praktickych potreb, setriti toho, aby zakonita kompetence samospravnych organu nemohla byti obmezovana. (Vykriky posl. Dvoraka.)

Pomocne organy zemske spravy, jako jest zemska skolni rada, zemedelska rada, zivnostenska rada a pod., bude treba zriditi a vybaviti na zaklade stejnych zasad jako tomu je nebo bude v druhych zemich republiky.

Obdobne chce vlada postupovati v otazkach, tykajicich se Podkarpatske Rusi v duchu prislusnych ustanoveni ustavni listiny se zvlastnim zretelem ke skutecnym narodnim i hospodarskym zajmum tamejsiho do republiky statne prislusneho lidu. (Vykriky posl. Zapotockeho a Hodinove-Spurne. - Predseda zvoni.)

Vlada bude na celem uzemi republiky pracovati pro vnitrni mir, klid i poradek a pro vzajemnou spolupraci vsech vrstev obyvatelstva, ktera je nejbezpecnejsi zarukou zdarneho vyvoje republiky.

V zahranicni politice bude vlada pokracovati ve smernicich politiky dosavadni. Zasady, ulozene v Paktu spolecnosti narodu, respekt mezinarodnich smluv a snaha po upevneni, udrzeni a po novem vybudovani dobrych sousedskych a pratelskych vztahu se vsemi nasimi sousedy v zajmu uchraneni a zesileni evropskeho a svetoveho miru, jsou zaklady, na nichz stoji a bude i nadale stati cela stavba nasi zahranicni politiky.

V tom duchu je treba chapati take nase spojenecke vztahy s Francii a staty Male dohody, jez od dlouhych let tvori pilire teto stavby a zustanou jimi, nicim neotreseny, i pro budoucnost. Od posledniho roku rozsiruje se spoluprace i na staty Dohody balkanske a soucasne v uzke souvislosti s Francii uskutecneno bylo v nedavne dobe nase sblizeni se Sovetskym svazem, jez dostalo vyraz ve smlouve o vzajemne pomoci, ve smlouve obchodni a v rade hospodarskych dohod jinych.

Ve shode s Francii a Malou dohodou, ale take ve shode s Anglii, Italii, Sovetskym svazem a nekterymi jinymi staty sledovala ceskoslovenska politika zahranicni v poslednich roce uskutecneni Paktu vychodniho a stredoevropskeho. I kdyz se tyto pakty neuskutecni v jejich puvodnich formach, pracujeme o to, aby z nich bylo uskutecneno co nejvice, a doufame, ze tak dospejeme k definitivne pratelskemu pomeru s Polskem a k dobremu pomeru, zalozenemu na trvalem miru a spolupraci s nejvetsim nasim sousedem, s Nemeckem. V ramci jednani stredoevropskeho doufame dojiti k opravdu pratelskemu a trvalemu pomeru s republikou Rakouskou. Snazime se take o dobre styky s Madarskem, s nimz byla sjednana v techto dnech hospodarska dohoda.

V oboru zahranicni politiky zduraznujeme ukoncene jednani o modu vivendi, jehoz zaverecne akty provadeji se prave v techto dnech. Provedeni modu vivendi bude v nejblizsi dobe doprovodeno publikaci papezske bully (Vykriky komunistickych poslancu.), jiz budou stanoveny hranice jednotlivych nasich diecesi v souhlase s hranicemi statnimi, takze cizi cirkevni jurisdikce na nasem uzemi definitivne prestane. (Vykriky posl. Hodinove-Spurne. - Predseda zvoni.)

Nase mezinarodni styky obchodni jsou stale peclive sledovany a pracuje se soustavne na zlepsovani a rozsirovani obchodnich dohod a smluv. Pri hospodarskych potizich, ktere maji vsecky staty, neni tento obor ani snadny, ani vzdy tak uspesny, jak bychom si prali. Jsme si vedomi vaznosti situace mezinarodni a vykoname jiste vse, abychom prispeli platne k zachovani miru. Nikomu nic vziti nechceme, nic od nikoho, co nam nenalezi, nezadame, ale sve hajime a uhajime. (Vyborne ! - Potlesk. - Vykriky posl. Zapotockeho.) Proti nikomu nic nepodnikame a nepodnikneme. Ale svych prav a opravnenych zajmu budeme vzdy dustojne a rozhodne obhajovat. Nase politika je politikou miru a politikou miru zustane. Vime dobre, ze vedle mirove politiky, jiz zasadne a dusledne hajime, je take treba, abychom byli na zle doby pripraveni a dovedli svuj stat ubranit. (Vykriky posl. Kubace.)