Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 290. schuze (obsah) | Patek 16. rijna 1925

Schuze zahajena v 11 hodin 15 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

81 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Svehla; ministri: inz. Becka, dr Dolansky, dr Hodza, dr Franke, dr Kallay, Malypetr, dr Markovic, inz. Novak, Srba, Sramek, Udrzal, dr Winter; predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr. Koerner.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Prikrocime k projednavani denniho poradu.

Dalsim recnikem je pan sen. Sechtr. Udeluji mu slovo.

Sen. Sechtr: Vazeny senate! Dnes mam cest poprve s tohoto mista promluviti take ke kolegum o tak dulezite veci, ktera skutecne odpovida tomu poslani, ktere jsem mel a za kterym byl jsem sem poslan. Mohu vsak rici, ze jsem dvojnasob naplnen hrdosti, ze nemluvim jen pred slavnym senatem & kolegy zde, nybrz, ze na moji panenskou prvni rec prisla cela vlada, aby vyslechla take poprve moje slova v tomto slavnem senate pronesena. (Veselost. - Potlesk. - Sen. dr. Seifert: To panenstvi by se musilo dokazat!)

Myslim, pane kolego, ze o panenstvi u muze muze byti rec jen tenkrat, kdyz by byla o nem nejaka pochybnost, ale potlesk zde ucineny slavnym senatem, resp. kolegy, oznamuje to, ze skutecne o panenstvi zde pochybnosti neni. (Vyborne! - Veselost.)

Jsem soucasne hrdym na to, ze i pani kolegove z dolni snemovny prisli a obsadili tribunu, aby videli, ze ten Sechtr take poprve, avsak dobre, ve prospech tech drobnych malych zemedelcu promluvi. (Veselost.)

Vazeni! Je nutnosti, abychom si uvedomili, co nyni v teto chvili budeme schvalovat a komu prospejeme timto zakonem, ktery byl predlozen jako posledni pred nasim senatnim pohrbem. Musime si uvedomiti, ze tento zakon pomuze statisicum drobnym zemedelcum a zajisti a zabezpeci jejich existenci. § 63, ktery, kdyz tyto pachty byly delany, byl ucinen proto, aby uspisil pomalou a nepripravenou pozemkovou reformu, a tem cekatelum na pudu, drobnym zemedelcum, kteri touzi s laskou po teto pude, umoznil dostati drive pudu do rukou. To stalo se §em 63 a zcela spravne ti, kteri tento paragraf stilisovali, predpovidali, ze skutecne pozemkova reforma bude trvati dele, a na zaklade toho tem, kteri tyto pachty dnes maji, odhlasovanim tohoto paragrafu zachovate pudu, ktera by jim byla vzata propadnutim ucinnosti dosavadniho zakona.

Mohu rici, ze vdecim tomu, ze k teto shode doslo a ze tato puda bude zachovana v rukou tech, kterym se sem 63 dostala, ponevadz tito lide na mnoha a mnoha mistech zalozili si existenci na tomto dobrodini pozemkove reformy. My jiste vyhovime te touze, s kterou oni cekaji, ze bude dnesni predloha, ktera je zde pred nami, odhlasovana, tyto statisice toho drobneho zemedelskeho lidu si oddychnou. Je to delano prave vcas, ponevadz tuto pudu pred zamrznutim budou moci obdelati k dalsimu obhospodareni te pudy na pristi rok a leta dalsi, Pral bych si. vsak take, kdyz jiz pri tomto stojime a prodluzujeme tento zakon o tech pachtech § 63. abychom take poukazali a resp. pamatovali na to ktera puda je dana pro pozemkovou reformu a ma byti dana do drobnych rukou, aby nebyla brana k ucelum jinym nezli k tem, ke kterym je urcena. Pral bych si, aby ruzne experimenty s pozemkovou reformou nebyly konany, a pral bych si take, aby ta puda, ktera je urcena zemedelcum, byla tez zemedelcum zachovana a nebyly z ni delany parky, rybniky, anebo aby nebyla zalesnovana, ponevadz dnes nemohl by to snesti nas zemedelec, aby videl tak prvotridni pudu, ktera je urcena k zemedelstvi, aby byly z ni delany lesy, rybniky, nebo neco podobneho. Muzeme na takove veci venovati jine komplexy pudy, ktere se nehodi k tomuto zemedelskemu ucelu. Zvlaste kolem Prahy bych si pral, abychom nejenom umistovali zemedelce, ale take obstarali pudu tem drobnym zahradnikum, kteri touzi po te hroude, aby mohli tak obstarati ten zaludek te Prahy.

Vazeni! Budeme-li se starati jenom o plice Prahy, mohlo by se stati, ze bychom se dockali toho, ze by se tem Prazanum zaludek scvrkl, ze by sice meli plice, aby mohli dychati, ale nemeli by prostredek k tomu, aby mohli byti pri zivotu zachovani.

Proto by bylo spravne a na miste, kdyby povolane kruhy si uvedomily jedno: a to, aby nechaly pudu tomu, kdo na ni dovede s laskou pracovati a dovede ji obdelavati. Primlouval bych se zvlaste jeste v tom ohledu, aby bylo pusobeno vsemi zucastnenymi ministerstvy na zemedelske vyrobe, resp. prodeji, aby zahradnici mesta Prahy nemeli toho stesku, ktery dnes maji, ze museji bud vubec zivnosti nechati, anebo museji jiti prilis daleko, kde maji prilis zdrazeny dovoz a na zaklade toho si stezuji, ze pry je to vsechno velmi predrazene. Proto je nutno, aby ty ohrady, ktere se delaly z te pudy, jez je urcena zemedelstvi, prestaly, a aby byly ponechany tem zahradnikum, kteri jiste v tomto ohledu u Prahy vykonaji svuj ukol a sve urceni.

Proto vitam skutecne v tomto ohledu zakon, ktery je zde predkladan, a pral bych si, aby byl skutecne tak, jak byl navrhovan, take schvalen.

Vazeni! Kdyz zde prohlizime hned § l. muzeme rici, ze skutecne byl § 63 tenkrate jiz s tim vedomim stanoven, ze nebude moci pozemkova reforma byti tak rychle a takovym zpusobem dokoncena, aby zaborovy zakon mohl plne vyhovovati svemu ucelu. Podivejte, ze hned 30. ledna 1920 o. zakone pridelovem bylo jednano, a na mnoha mistech se spolehali, ze pozemkova reforma ukoncena bude a ze timto paragrafem nouzovy pacht padne. Mame jeste velikou spoustu, muzeme rici, tisice a tisice drobnych zemedelcu, a kdyby dnesnim dnem koncil tento pacht, prisli by o pudu a zustala by mezera mezi provedenim pozemkove reformy a mezi tim pachtem, ktery jen za timto ucelem byl urcen, aby se puda drive dostala do rukou drobnym lidem. (Mistopredseda dr Soukup prevzal predsednictvi.)

Proto je nutnosti, abychom obnovili tento pacht a bude to jen casti vytrzenou z celeho komplexu zakonu, ktere by mely byti a budou pripraveny o velikem pachtyrskem zakone, aby byl nejen ten, kdo je malym pachtyrem na zabrane pude, ale i ten maly pachtyr, ktery je na pude, ktera je volna, take chranen, aby mohl tu pudu skutecne s laskou obdelavati, aby svemu ucelu vyhovovala.

Musime, vazeni, stati take na tom stanovisku, aby puda, ktera je davana do drobnych rukou, byla take udrzena, a udrzena bude jen tenkrate, kdyz bude miti najemce, resp. pridelce pudy jistotu, ze tato puda mu zustane tak dlouho, nez bude tam provadena pozemkova reforma, nez od pachtu prejde do vlastnictvi, a kdybychom toho neucinili, kdybychom tento zakon zde neschvalili, stala by se, jak jsem jiz pravil, mezera, kde by tato puda osirela, a proto prosim, aby tento zakon byl schvalen taky jak je vam predkladan. (Potlesk.)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Dale ma slovo pan sen. Petrik.

Sen. Petrik: Slavny senate! Pri rozpoctove debate 14. t. m. trpce jsem si stezoval na to, ze nemohl byti projednan zakon o prodlouzeni vnucenych pachtu v nasem senate, a poukazal jsem na to, ze pres to, ze vsichni recnici tak mluvili o delnosti senatu a o ochote k vykonani nejnutnejsi prace, ze prece jen nebylo mozno tento zakon zde sjednati a usnesti.

Stastnou nahodou a konecne ted potrebnou dohodou stran, dospeli jsme tak daleko, ze mohli jsme navrh zakona projednati v narodohospodarskem vyboru predevcirem a ze bylo mozno podati tento navrh zakona vcera k projednani a dnes k dojednani. Bylo opravdu nutno, aby vnucene pachty byly prodlouzeny, a ta je nutno pro historicke zeme, ale hlavne je to nutno pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde pozemkova reforma je teprve nacata a kde jiste bude potrebi pracovati pilne nejmene dva roky, aby pozemkova reforma dospela tak daleko, jako v historickych zemich.

Ale i u nas, v historickych zemich, bude se jednati nejmene o 5000 pripadu, pri nichz prodlouzeni tohoto zakona prijde k dobru a prijde nahodou k dobru tem nejmensim. Podle §u 63 pridelila se puda, rekneme to uprimne, skoro spravedliveji, nez podle zakona prideloveho. Tehdy, kdyz byla takova nouze o zivotni potreby, pridelovala se puda tem nejpotrebnejsim, tudiz i tem, kteri nevlastnili hospodarskeho naradi, kteri nevlastnili potahu atd. Tedy pridelovala se puda, jak jsem rekl, nejdrobnejsim spravedliveji, nez nyni. Temto lidem muzeme jeste v historickych zemich zachraniti tento pacht do konce skliznoveho obdobi r. 1926 a na Slovensku zachranujeme tyto pachty do konce skliznoveho obdobi r. 1929. V historickych zemich se bude jednati o pripady, kdy neni majetek zabrany propusten ze zaboru podle §u 11 zakona zaboroveho, nebo podle §u 20 zakona prideloveho. Tedy bude to, kde jeste pozemkova reforma neni uplne provedena, kde jeste drobni lide pacht drzi, tedy v historickych zemich, asi v 5000 pripadech. Slavny senate! Senat znovu prokazal, ze da se uciniti dohoda i o vecech, o kterych se vubec myslilo, ze k dojednani zde prijiti nemohou, a to je tedy take krasny cin naseho senatu. (Vyborne! - Potlesk.)

Mistopredseda dr Soukup: K poznamce ma slovo pan sen. Prusa.

Sen. Prusa: Vazeni panove! Prave projednavana predloha, ktera je zde predlozena vladou, doznala podstatnych zmen v narodohospodarskem vyboru, a ja si nedovedu predstaviti ten veliky optimismus vysloveny panem kolegou Sechtrem o tech velikych vyhodach, kterych se ma dostati timto zakonem nejdrobnejsim zemedelcum. Naopak podle vladni predlohy meli byti temer vsichni vylouceni z tohoto dobrodini a jenom zakrocenim oposice v narodohospodarskem vyboru se stalo, ze se na to nepristoupilo a ze se tvori zakon, ktery vsak ve sve podstate naprosto neopravnuje k takovemu optimismu vyslovenemu panem kolegou Sechtrem, prave opak je pravdou. Zakon sam pripousti a obnovuje vnucene pachty jenom na dobu jednoho roku pro t. zv. historicke zeme. Kolikrat jiz bylo mluveno s tohoto mista o tom, jak nestastna je to myslenka obnovovati najmy na jeden rok z duvodu narodohospodarskych, z duvodu obhospodarovani, z duvodu racionelniho hospodarstvi. Proto § l vladniho navrhu byl spravny, ponevadz obnovoval vsechny tyto vnucene pachty na 9 let, a protoze prisel ke skrtnuti odst. 2. §u 2, musilo se zde najiti neco jineho, totiz aby se vlk nazral a koza zustala. To se vyskrtlo, ale pachtyrum se to. dava jenom na jeden rok.

Vedle toho chci upozorniti, ze je zde jeste druhy stav. Neni ucineno zde opatreni pro ty pachty, ktere jiz letosnim rokem byly predem najemcum vzaty. Vubec neni zde opatreni nejake, a ja mam zde jeden rozklad k pozemkovemu uradu, kde 43 drobnych chudaku se brani proti tomu, ze velkostatkari je zbavili toho maleho kousku pudy, na kterem hledali obzivu, a byli toho zbaveni protizakonne. Pozemkovy urad a politicka sprava klidne hledi na to, co se deje ve Veltrusich, kde velkostatkar, rekl bych spise najemce, ktery sam je take velkostatkarem, pan Schuster, ktery ma vedle toho pronajateho dvora jeste 3 velke statky, bere protizakonne 43 zemedelcum pudu. Pozemkovy urad klidne na to hledi a doziraci urady take. Protizakonne prevzaty podle smlouvy pacht mel konciti 26. brezna 1927, a i v tomto zakone, prave projednavanem, neni ucineno opatreni pro zpetnou pusobnost. Tedy, jak to muze konciti? Jen procesem, soudem. Ted se budou souditi slabi, chudi zemedelci s velkostatkarem. Takovych pripadu je 43 v jednom miste, ale bude takovych pripadu sta a tisice. Tento zakon v cele sve podstate tak, jak je, vyjma 1. paragraf, nestoji uplne za nic a nedava drobnym zemedelcum uplne niceho. Ten optimismus, opakuji znovu, je naprosto neopravneny, a take drobni zemedelci v praksi se presvedci, co opravdu jim senat dal. Tedy, panove, ja jeste jednou upozornuji, aby, nezli o tom bude rozhodnuto, tato vec byla promyslena. Radeji to vratte a ucinte nove rozhodnuti, aby z provadeni tohoto zakona pro drobne zemedelce nevznikla skoda.

Mistopredseda dr Soukup: Dale ma slovo pan sen. Lisy.

Sen. Lisy: Slavny senate! Kdyz nejvetsi dilo revolucniho shromazdeni bylo provedeno zakonem o reforme pudy, kterym mela byti vracena puda z tech statku, ktere byly narodu ceskemu uchvaceny a na kterych mnohy maly zemedelec pracoval jako zemedelsky delnik, poznalo se brzy, ze tento zakon je zakonem ohromnym, na jehoz provedeni bude potrebi celych let, a bylo nutno uciniti urcita opatreni, aby puda co nejrychleji, zejmena ve vaznych, nebezpecnych pripadech, prisla do rukou malozemedelcu a zemedelskeho lidu vubec. Proto byl usnesen zakon o vnucenem pachtu. Zakon tento vykonal urcite a presne sve dilo, a ponevadz reforma pudy neni uplne provedena, je nutno tento zakon obnoviti a obnoviti do te chvile, dokud do posledniho korce pudy nebude reforma pudy skoncena.

Zakon tento, bohuzel, je nam dan v posledni chvili. Musime protestovati proti tomu, ze se v posledni hodinu senatu Narodniho shromazdeni tak dulezity zakon projednava. Bylo vymozeno se stran socialistickych, po dohode s druhymi stranami, ze ta tvrdost, ktera se jevi ve druhem paragrafu odst. 2., byla urcite zmirnena. I ja povazuji tento zakon za nedostatecny, a soudim, ze jiste by byl zasluhoval vetsiho a presnejsiho propracovani.

Jmenem sveho klubu prohlasuji, ze pro tento zakon hlasovati budeme, a prejeme si, aby toto opatreni bylo jiz poslednim opatrenim pri provadeni reformy pudy, a aby reforma pudy byla provedena tak, jak lid si vykladal revolucni zakon, totiz, ze velkostatky a jejich pozemky dostanou se do rukou drobneho lidu. Ale toho, vazeni panove, na mnohych mistecti nevidime, a proto reforma pudy do velke miry zklamala nas venkovsky lid, zejmena malozemedelce, ponevadz, misto aby pudu dostal maly clovek, dostava ji casto v podobe zbytkovych statku ten, ktery na to podle zakona prava nema. Myslili jsme, ze ten venkovsky lid primkneme reformou pudy k nasemu statu, ale namnoze slysime reptani proti tomuto statu, ktery dela takove zakony, ktere se presne neplni. A nad to neni zde instituce, ktera by vynutila, aby se zakon vykladal a provadel tak, jak to zakonodarci v revolucnim Narodnim shromazdeni myslili a jak se take podle sveho pevneho a nejlepsiho svedomi na tom usnesli.

Volame s tohoto mista v posledni chvili: Provedte reformu pudy tak, jak byla myslena a dejte lidu pudu, kterou potrebuje a ktera mu nalezi. Chcete-li, aby venkovsky lid byl primknut k nasemu statu, provedte tuto pudovou spravedlnost do posledniho pismena podle zakona o reforme pudove. V prve rade je nutno provesti organisaci pozemkoveho uradu, aby se vratila duvera venkovskeho lidu v tuto instituci a v zakon o pozemkove reforme. Tim koncim. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Soukup: Udeluji slovo k doslovu panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Nechtel jsem se jiz ujati slova, protoze vcera ve sve reci objasnil jsem dulezitost tohoto vladniho navrhu. Jestlize se ujimam slova, cinim tak jen na kratko. Chtel bych jen rici k vytkam kolegy Prusi ohledne §u l, ze zde je stanoveno obnoveni pachtu jen na jeden rok. V puvodnim vladnim navrhu bylo, ze tyto obnovy pachtu maji byti urceny pro tri leta, ale, kdyz se ve vyboru proti tomu cinily namitky, bylo take nasi povinnosti, chteli-li jsme, aby nenastala v nasi zemedelske vyrobe zadna prestavka, abychom ustoupili a hledali kompromis, a ten jsme nasli v tom, ze pro Cechy, Moravu a Slezsko plati zakon na jeden rok, to je az do konce hospodarskeho roku 1926, pro Slovensko a Podkarpatskou Rus az do konce hospodarskeho roku 1929.

Pokud se tyce toho, ze nektere pachty vyjdou jiz letosniho roku, mluvil jsem o teto veci se zastupci pozemkoveho uradu a myslim si, kdyz pozemkovy urad bude se moci opriti aspon o toto usneseni senatu, ze bude moci daleko lehceji jednati se zastupci tech statku ve prospech malozemedelcu. Prosim, aby slavny senat tento dulezity vladni navrh schvalil.

Mistopredseda dr Soukup: Jednam je skonceno, budeme hlasovati. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zneni zpravy vyborove, tisk 2268, ve cteni prvem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrzena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se podle zneni zpravy vyborove, tisk 2268, ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Hybs: Navrhuji, aby cislice l a 2 oznacujici odstavce §u 6 osnovy byly dany do zavorek.

Mistopredseda dr Soukup: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prave prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem? s textovou zmenou uvedenou panem zpravodajem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Durcanskemu a dr Kovalikovi. (Potlesk. - Predseda Donat ujima se predsednictvi.)

Predseda: Slavny senate! Dosel mne pripis ministerskeho predsedy:

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske v Praze.

Obdrzel jsem rozhodnuti pana presidenta republiky ze dne 16. rijna 1925, jimz se dle §u 31 ustavni listiny rozpousti senat Narodniho shromazdeni.

Dovoluji si o tom uciniti sdeleni.

Predseda vlady."

Slavny senate! Koncime periodu, kdy kladli jsme zaklady k tomuto statu, periodu, ktera se jiz nikdy nevrati a nikdy se jiz nebude opakovat. K vedeni statu sesli se strany, ktere sice mely ruzne programy a ruzne svetove nazory, ale jedno mely spolecne: Lasku a vernost k tomuto statu a pevnou vuli udrzeti a vybudovati Ceskoslovenskou republiku. Neodvratny vyvoj veci vzal na se takovy raz, ze se snemovnou poslaneckou odchazi take senat, ze s touto politickou skutecnosti nutno pocitati, a ze proto i my prikrocujeme k zaverecne bilanci sve prace.

Neni dnes zajiste treba uvadeti podrobne vysledky cinnosti dosavadniho petileteho obdobi celeho naseho Narodniho shromazdeni. Prace ta snesena v obsahle sbirce zakonu a narizeni a jevici se v celem nasem verejnem zivote, mluvi sama sebou. Staci poukazati nekolika slovy jen na statisticke cifry nasi legislativy:

Na prvem miste jsou to zakony razu financniho, celkem 97 zakonu, mezi nimiz krome rozpoctu zvlaste vyznamnymi jsou uprava valecnych pujcek, zrizeni cedulove banky, uprava bankovnictvi; ne sice poctem tak velikym, ale pokrokovosti i cizine prikladnou, vyznacuji se nase zakony v oboru socialni politiky poctem 94, a to zejmena: socialni pojisteni, podpora stavebniho ruchu, pece o nezamestnane a valecne poskozence, bytove zakony, vystehovalectvi. Dalsimu vybudovani ustavy venovano 12, administrative statni 25, samosprave 10 a soudnictvi 13 zakonu, z techto poukazal bych pouze na zakon o ochrane republiky, o inkompatibilite, uplatkarstvi. Znacnou pozornost venovali jsme otazkam narodohospodarskym, v jejichz zajmu jsme uzakonili 37 osnov. Ruku v ruce s temito jde uzavreni 44 mezinarodnich smluv a 15 umluv prijatych na mezinarodnich konferencich po pripade pristoupeni k mezinarodnim umluvam. Potrebam nasi branne moci plati 26 zakonu, a krome vybudovani spolehliveho vojenskeho kadru a moderniho letectvi podarilo se nam zkratiti sluzbu presencni. Patricneho porozumeni doslo i nase zemedelstvi 24 zakony, z nichz zejmena bych uvedl zdarne provadeni pozemkove reformy, zrizeni fondu pro ucely verejneho zivelniho pojisteni, fondu melioracniho. V dopravnictvi a postovnictvi ucinen nemaly pokrok vydanim 26 zakonu, mezi nimiz nejvyznacnejsim je zestatneni drah, rozsahla uprava radiotelegrafni a radiotelefonni site. Na poli zdravotnictvi 10 zakony zdokonalili jsme sve ustavy lecebne, zejmena zridili Statni zdravotni ustav, ucinili opatreni proti chorobam pohlavnim a alkoholismu. Otazkam kulturnim a skolskym vyhoveli jsme 12 zakony a krome uvedenych zbyva jeste na 50 ruznych zakonu drobnejsich.

Postup techto zakonodarnych praci zavisel ovsem od programu jednotlivych vlad. A tu se nam nas vyvoj jevi takto:

Za kabinetu Tusarova venovalo se Narodni shromazdeni hlavne uprave financi a narodniho hospodarstvi - pripominam - reseni otazky valecnych pujcek, IV. statni pujcka, zrizeni ministerstva pro zahranicni obchod.

Za vlady urednicke upraveny pomery statnim zamestnancum, oziven stavebni ruch a provedeno bylo nemocenske pojisteni delnictva.

Za kabinetu Benesova pokracovalo Narodni shromazdeni v oboru hospodarskem, jakoz i v uprave styku mezinarodnich.

Za dnesni ctvrte vlady Svehlovy bylo provedeno socialni pojisteni, stabilisace meny, zrizeni cedulove banky, zestatneni drah a zjednani rovnovahy ve statnim rozpoctu.

Na cele teto cinnosti Narodniho shromazdeni podilel se senat merou vydatnou. Nemuze byt o tom zadne pochyby, a mohu podle pravdy konstatovati, ze vsechny vladni osnovy, jez byly senatu k projednani predlozeny, projednavany byly v prislusnych vyborech i v plenu s obzvlastni peclivosti a odbornou dukladnosti a tim prace poslanecke snemovny nesporne usnadnily, Mozno dale konstatovati, ze vsem usnesenim snemovny poslanecke, jez nam byla k ustavnimu vyrizeni zaslana, venoval senat uzkostlivou pozornost, loyalne schvaloval vse to, co uznaval za spravne, pozmenoval tam, kde ho k tomu neodvratne nutil zajem veci a tam, kde to prikazovaly svrchovane potreby statu, s urychlenim vyrizoval veci, jez odkladu nesnasely.

Mam proto za to, ze cele Narodni shromazdeni, poslanecka snemovna stejne jako senat, mohou nejen s klidem, ale i se zadostiucinenim hledeti zpet na vykonanou praci a predloziti nyni svemu volicstvu vsechnu jeji bilanci.

Mohu zajiste rici, ze ukolum na nas vznesenym jsme dostali se cti. Vite vsichni, jak to bylo nesnadnym. Pristoupili jsme k praci po svetove valce, jez znicila nespocitane hodnoty hospodarske i mravni - v dobe povalecne, jez je zatizena bezmernymi problemy, o nichz jsme nikdy nemeli ani tuseni, v rozvracene Evrope a v sousedstvi statu, jez se vsude kolem nas propadaly do valutovych katastrof a ve vnitrni situaci nasi, kdy jsme doma z niceho meli stvoriti vsecko.

Nebylo zadneho parlamentu a nebylo zadne generace, jez by byla postavena pred otazky a odpovednost tezsi. Pri tom jsme vedeli, ze otazka konsolidace naseho statu je take jednou z otazek evropskeho miru, a chteli-li jsme a chceme, aby se stredni Evropa nestala novou expositurou dosud neklidnych pomeru balkanskych, bylo nasi povinnosti bditi nad tim, aby republika ceskoslovenska byla pevnym bodem nejen stabilizacnim, nybrz i koncentracnim, kolem nehoz by bylo mozno utvaret pevne formace novych pomeru v Evrope stredni a tim v Evrope cele.

Je dale ocividno, ze reseni vsech techto veci bylo pro nas tim nesnadnejsi, cim vice politickych stran jest v nasem Narodnim shromazdeni zastoupeno. Neni na svete parlamentu, v nemz by byly pomery komplikovanejsi. Ale v tomto smeru parlament nas obstal jiste s uspechem v teto skutecne zkousce statnikove. A jestlize pri vsem tom parlament nas nasel sve jiste plne demokraticke formy pro radny vykon sve zakonodarne svrchovanosti, pak osvedcil i v tomto smeru nejenom svou zivotnost, ale i prikladnou vykonnost, jez je prvym predpokladem zdarneho demokratickeho a parlamentarniho rozvoje celeho naseho republikanskeho statu.

My v senate muzeme o sobe pravem rici, ze jsme se svedomite a poctive starali, abychom splnili vsechny povinnosti, jez nam ustava a zajem statu i vseho obyvatelstva ulozil.

Stojice pred faktem dvoukomoroveho systemu nasi ustavy, zalozeneho na stejnych takrka predpokladech zastoupeni, usilovali jsme vzdy o ucelnou vzajemnou delbu prace, o nejuzsi soucinnost obou snemoven a oboustranny loyalni postup a o vzajemnou dohodu i ve vsech pripadech ruznosti stanovisek. Prejeme si pak aby tento pomer, jejz jsme uvedomele a horlive pripravovali, byl v tomto smyslu dale budovan, aby nejenom senat dosel vsech tech pracovnich moznosti, na nez ustava pamatovala, a stal se tak vydatnou a uzitecnou slozkou cele. nasi legislativy, nybrz aby soucasne take obe snemovny byly jedna druhe vsemoznou oporou, jak toho v dnesnich tezkych dobach a nesmirne komplikovanych pomerech cela technika nasi zakonodarne prace a v prve rade ovsem zajem statu, nezbytne vyzaduji.

Stojime na konci prveho obdobi cinnosti Narodniho shromazdeni, tvori se nove parlamentni tradice, urcuji se zakladni hlediska pro dalsi parlamentni praci a touzime proto uprimne, aby se vse to dalo ve vzajemnem respektovani a verne soucinnosti vsech tech, kdoz pred dejinami nesou odpovednost za dalsi osudy tohoto statu.

Vazeny senate! My v senate muzeme podle pravdy rici, ze jsme zde bez ohledu na rozpory stran vzdy pracovali v ovzdusi vzajemne tolerance a loyality, na niz jsme pravem byli vzdy hrdymi a jiz nikdy nezapomeneme. V instituci konference vsech klubovnich predsedu senatu meli jsme vzdy prostredek vzajemnych informaci a vzajemneho pochopeni. Pri pevnem a tvrdem zastupovani rozdilnych stanovisek ruznych klubu bez rozdilu, zda koalice, ci oposice, nasli jsme vzdy formy, jez mezi nami nekopaly propasti, ale naopak propasti ty usilovaly preklenout ve vedomi, ze tam, kde osud dejin nas postavil v jeden statni celek a kde neni, sily, jez by mohla tohoto svazku uvolniti, zajem vseho naseho obyvatelstva nezbytne vyzaduje hledati cesty k mozne a rozumne soucinnosti, k positivni tvurci praci pro lepsi hospodarsky a kulturni zivot vseho naseho lidu. Prominete mi zajiste, kdyz si reknu, ze si k celemu onomu zpusobu, jimz jsme v senate pracovali, muzeme jenom blahoprati a touziti, aby tyto dnesni tradice naseho senatu zustaly zachovany i pro budoucnost.

Dekuji z celeho srdce vsem, kdoz se o zdarny postup praci v senate zaslouzili, dekuji uprimne vsem kolegynim a kolegum, kteri prace predsednictva usnadnovali; dekuji vsem zastupcum tisku a parlamentnim zpravodajum, jakoz i vsemu urednictvu i zrizenectvu senatu za vernou a oddanou pomoc, kterou kazde chvile skutky osvedcovalo.

Pri nasem dnesnim rozchodu do novych voleb, jsem presvedcen, ze dny a leta nasi soucinnosti v tomto senate zustanou nam nezapomenutelnymi, a mohu na konec vysloviti jenom vrouci prani, aby vysledek voleb pristich byl novym krokem k lepsimu zivotu celeho naseho statu a vseho jeho obyvatelstva, do jehoz rukou sverene nam mandaty dnes vracime. (Vyborne! Potlesk.)

Koncim schuzi.