Schuze zahajena v 9 hodin 45 minut.
Pritomni:
Predseda: Donat.
Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.
Zapisovatele: dr Reyl, dr Vlcek.
109 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr Dolansky, dr Markovic, inz. Novak, Srba, Udrzal a dr Winter.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.
Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.
Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou do konce tohoto tydne sen. Sperovi a Trckovi.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Z predsednictva prikazano:
Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:
Tisk 2255. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu (tisk 5322) zakona o statni pomoci pri zivelnich pohromach 1925 a o opatreni k zamezeni skod pri zivelnich pohromach v budoucnosti (tisk 5333).
Vyboru ustavne-pravnimu:
Tisk 2256. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5272) zakona, kterym se meni rad voleni do poslanecke snemovny ze dne 29. unora 1920, cis. 123 Sb. z. a n. (tisk 5291).
Tisk 2257. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5275) zakona, kterym se meni nektera ustanoveni zakona ze dne 29. unora 1920, cis. 124 Sb. z. a n., o slozeni a pravomoci senatu (tisk 5293).
Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o shora uvedenych usnesenich poslanecke snemovny podaly zpravu do nejblizsi pristi schuze, ktera se kona zitra dne 15. rijna 1925.
Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Navrh muj se prijima.
Prikrocuji k projednavani denniho poradu.
Pokracovani v rozprave o zprave rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 2247) o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1926. Tisk 2250.
Udeluji slovo panu sen. dr Vetter-Lilie.
Sen. dr Vetter-Lilie (nemecky): Slavny senate! I kdyz parlament v agonii lezici sotva bude s to venovati nalezitou pozornost veci, o ktere se nekolika kratkymi slovy chci zminiti, toz chci prece pred nasim rozloucenim apelovati na vladu a pripamatovati ji povinnost, kterou v zajmu telesne vychovy a zdatnosti nasi dorustajici nemecke mladeze plniti posud bohuzel zameskala.
Po prevratu svolala Sokolska Obec anketu, aby se poradila o statni podpore telesneho cviceni. Vysledky teto porady sepsany byly v pametnim spisu, ktery byl vlade predlozen v breznu 1920.
Pravilo se mezi jinym v pametnim spisu, ze stary rakousky stat naprosto niceho neucinil pro podporu telesne sily a zdravi lidu telesnym cvicenim a ze v teto pricine dluzno zjednati napravu. Take s nemecke strany byl tento pozadavek shrnut v pametnim spise.
Jakym zpusobeni stat plni svoji povinnost v preventivnich hygienickych opatrenich, lze ciferne dokazati pomoci statnich rozpoctu. Ministerstvo zdravotnictvi a telesne vychovy melo, resp. ma pro podporu telesne vychovy k disposici: roku 1922 a 1923 6 milionu, 1924 3.8 milionu, 1925 2.2 milionu a 1926 1.75 milionu. Ze pri teto nepatrne dotaci pro ucely telocviku a sportu nelze vubec mluviti o podpore volnych spolku pro telesnou vychovu, je na bile dni. Jeste zjevneji vsak pusobi zmenseni podpory telesne vychovy nasi nemecke mladezi z pohotovych prostredku.
Jakmile nektera nemecka obec, nektery nemecky spolek zada za statni podporu proreceny ucel, zustane zadost ponejvice nevyrizena, anebo se zamitne s oduvodnenim, ze prostredky jsou vycerpany. Nemci naprosto neobdrzi podilu, ktery by jim na zaklade poplatnosti a poctu obyvatelstva musil nalezeti. Neni pochybnosti o tom, ze vedle zminenych, v rozpoctu vykazanych prostredku jsou po ruce jeste jine prostredky pro podporu takovychto ceskych zarizeni, kdezto stejna zarizeni nemecka vychazeji na prazdno. Jsem ovsem toho dalek, abych nejak zavidel svym rodakum ceskeho jazyka vydatnou statni podporu a. materiemi prispevky na jejich zarizeni, ktera maji za ucel telesnou vychovu, naopak, preji jim nejuplnejsi telesnou vychovu, zadam vsak take stejnou peci statu o nasi nemeckou mladez. Ale ponevadz v teto pricine niceho se nedostava, zda se mi byti na miste, abych poukazal na nezvyklou ochotu, jiz se se strany vlady tesi ceska zarizeni. Orelska slavnost v Brne vykazovala pry schodek 6 milionu Kc, ktery podle zprav z ceskych pramenu krylo ministerstvo zdravotnictvi. Podle tychz pramenu rozdeleny byly letos milionove obnosy z nepojmenovaneho fondu mezi ceske telocvicne svazy Sokola, Orla a ceskych socialne-demokratickych delniku. Na dotceny dotaz nemeckych poslancu po prameni techto daru nedostalo se posud odpovedi. Pro zrizeni sokolskeho stadionu pro pristi slet bylo venovano 6 milionu na zakoupeni mista, aniz lze zjistiti, z jakych fondu tyto vydaje byly hrazeny, ponevadz podle rozpoctu ministerstva zdravotnictvi pro rok 1925 takovyto obnos zarazen nebyl. Take pro pristi rok jsou pro tento ucel zarazeny 4 miliony Kc, kdezto Nemci opetne vysli na prazdno. Vidime na jedne strane podporu ceskych zarizeni vsemi prostredky, na druhe strane odstrkovani vseho toho, co se podnika na strane nemecke, a skoro se zda, jakoby vlada umyslne chtela zabraniti posileni nemecke sily lidu povznesenim telesne vychovy na skolach a ve spolcich.
Od roku 1921 mame navrhy zakonu o povinnosti pestovati telocvik a sporty pro vsechny, kdo vysli ze skoly, az do uplne zralosti. Vlada necini niceho, aby tyto navrhy vesly v platnost. Prave tak je tomu se zakonem o cvicistich, o kteremz rovnez roku 1921 bylo rokovano a stalo se usneseni v poradnim sboru pro telesnou vychovu u ministerstva zdravotnictvi. Od dvou let tento vybor nevyvinuje jiz zadne cinnosti.
Pred dvema lety podaly vsechny nemecke strany navrhy zakonu, ktere se zabyvaly upravou vsech opatreni pro telesnou vychovu. Jsou to: navrh posl. Spiny, Schollicha, Feierfeila, Kafky a soudr. na upravu telesne vychovy skolni mladeze. Tento navrh pochazi z roku 1924; dale navrh posl. Spiny, Schollicha, Feierfeila, Simma a soudr. na zrizeni nemecke vysoke skoly pro telesna cviceni. Tento navrh byl podan rovnez roku 1924. Take tyto dobre oduvodnene navrhy zustaly posud nepovsimnuty, ackoli mely odpomoci dolehajici nouzi o zkousene odborne sily pro telocvik a sport. Kurs pro vzdelani ucitelu telocviku pri nemecke universite v Praze slouzi jedine vzdelani ucitelu telocviku na strednich skolach. Zbyva neukojena potreba vzdelani ucitelu telocviku na odbornych skolach, ucitelskych ustavech, obcanskych skolach, ucitelu telocviku a sportu ve svazich a spolcich. Cesi pro sebe vytvorili ustav pro telesnou vychovu, pro ktery ministerstvo zdravotnictvi do rozpoctu na rok 1926 zaradilo pul milionu Kc. Nemci jsou pro tento obor vzdelani odkazani na ustavy zahranicni. Je namnoze potrebi ziskati zahranicni ucitele telocviku a sportu pro tuzemske spolky a svazy, aby bylo lze obsaditi jen nejnutnejsi mista. Kdezto na ceskych universitach v Praze a v Brne zrizen byl lektorat pro telesna cviceni, zustal nemecky narod na zrizeni takovehoto lektoratu na nemeckych vysokych skolach nepovsimnut. - Rozpocet ministerstva skolstvi na rok 1926 kap. XIII., tit. 3., § l, radne vydaje, vydajova polozka 13. Take jinak projevuje ministerstvo skolstvi malo porozumeni pro radnou vychovu ve skolstvi. Kdezto ve vsech kulturnich statech je pomer vyucovacich hodin dusevnich k telesnym l: 3 az l: 6, jest u nas nepomer l: 16. Teprve na sestnact vyucovacich hodin prijde jedna hodina telocviku. Ze se 60 procentum nasich obecnych skol nedostava jeste zarizeni, aby vubec bylo lze ucelne vyucovati telocviku, budiz jen mimochodem poznamenano, ackoli uskutecnenim zakona o cvicistich, kterym by obce byly zavazany za pomoci statu zrizovati telocvicny, hriste a pokud mozno take plovarny, lehko by bylo zjednati odpomoc. Bylo by vlade snadno, bez zvlastnich penezitych obeti, provesti ucinnou podporu preventivnich hygienickych opatreni vybudovanim telocviku a sportu, kdyby chtela sahnouti k navrhu nemeckeho hlavniho vyboru pro telesna cviceni, aby totiz kazde v kazde obci zrizen byl zakonem zvlastni vybor pro podporu telesneho cviceni. Take o tomto navrhu konaly se porady v poradnim sboru pro telesnou vychovu u ministerstva zdravotnictvi, ale tento navrh s jinymi dobre minenymi navrhy mezi ostatnimi akty pokryva prach. Pro podporu volneho telesneho cviceni, ktere pestuji spolky a svazy, nema vlada vubec zadneho porozumeni, jinak by nepodrobila prepychove dani naradi telocvicne a sportovni. Neukladala by podnikum telocvicnych a sportovnich spolku davku ze zabav, ktera zejmena pro mensi spolky, jichz je prevazna vetsina, znamena tisnivou davku. Vsechny navrhy a podani s nemecke strany v teto pricine nechala vlada bez povsimnuti, anebo odlozeny byly pro pozdejsi vyrizeni. Tyz osud stihl take nemecky navrh na zalozeni spolecnosti pro zachranu zivota za statni pomoci, jakez v mnohych kulturnich statech tak blahodarne pusobi.
Slavny senate! Poukazal jsem ve svych kratkych vyvodech jen na nejdulezitejsi nedostatky, ktere stoji v ceste telesne vychove a posileni nasi nemecke mladeze. Telesna vychova je tak dulezitym cinitelem ve vychove mladeze, ze prehnanou sporivost v teto pricine bylo by nutno pokladati za hrich na dorustajici mladezi, ktereho se zadna vlada nesmi dopousteti. Apeluji tudiz na vladu, v prve rade vsak na ministerstvo zdravotnictvi, aby dohonilo to, co zmeskano, ale aby pri rozdileni svych daru merilo stejnou merou. (Potlesk na levici)
Predseda (zvoni): Slovo ma dale pan sen.Thor.
Sen. Thor: Vazeny senate! Je to snad posledni rozpocet za tohoto voleneho Narodniho shromazdeni, ktery mame projednati a ktery nam take dava prilezitost, abychom jednak posoudili statni hospodarstvi, jednak abychom ukazali na stavajici pomery. Je to sesty rozpocet za voleneho zastupitelstva, a strana zivnostenska s vecneho stanoviska byla nucena temer naporad vsechny rozpocty podrobiti nalezite a vecne kritice, proste z toho duvodu, ze tyto rozpocty byly sestavovany nad pomery poplatniku, a hlavne pak proto, ze vetsina bremen byla ukladana stavu zivnostenskemu, ktery timto zpusobem byl postupne, ale jiste utiskovan a nicen.
Veskere nase stiznosti a upozornovani na utiskovani tohoto duleziteho stavu vlady ignorovaly a za celych sest roku nebyl podan jediny dukaz, ze by vlade a vedoucim cinitelum zalezelo na udrzeni a posileni zivnostenskeho stavu. To je dukaz, ze zajem celku ustoupil zajmum stran a podle toho, kdo ma vetsi politickou moc, se rozhoduje. Stav zivnostensky; ktery mel az dosud v Narodnim shromazdeni sve vlastni male zastoupeni, pres to, ze temer vsechny strany slibovaly mu pomoc a ochranu, podoba se sirotku, ktery je odkazan na celou obec, ale o nejz se nikdo nestara. (Sen. Kousa: A kdo vam ublizuje?) - Nejvice vy! -
A prece kazde politicke dite musi dobre videti, co znamena pro nas stat stav zivnostensky, at po strance hospodarske nebo narodni, a jak veliky podil ma tento stav na tvoreni novych statku a jak velikou hrivnou prispiva na udrzeni tohoto statu. (Sen. Kousa: Statky tvori delnici!) No, vy jste uz jich asi hodne vytvoril!
Staci podivati se do predlozeneho rozpoctu a shledame, ze dane, tykajici se strednich zivnostenskych vrstev, jsou pri ciselne snizenem rozpoctu vyssi, nez v minulych letech. Tedy zivnostnictvo bude podle tohoto rozpoctu platiti zase zvysene dane a v dusledku toho zvysene prirazky a ostatni davky, nez za minula leta.
A pres to, ze bremena se stale zvetsuji, je zivnostnictvo sikanovano a omezovano na sve svobode, ve svem podnikani, je mu zakazovano pracovati, znemozneno vydelavati na svou a svych rodin existenci, prekazi se mu poctivou praci ziskati potrebny obnos na dane, prirazky a davky. Tak zemska politicka sprava nyni svymi dotazy na obce temer vynucuje zavadeni nedelniho klidu a zavadi jej vsude i pres protesty zivnostnictva, kde se na tom usnese obecni zastupitelstvo. Za nynejsiho slozeni obecnich zastupitelstev, kde v castych pripadech rozhoduji lide, jimz hospodarstvi statu neprirostlo k srdci, neni zadnou vzacnosti takoveho usneseni dociliti. Zemska politicka sprava neohlizi se na to, ze touto vnucenou zahalkou nici tisice poctivou praci se zivicich malych lidi, zejmena velke mnozstvi vdov a sirotku. Zemske politicke sprave jde vice o prizen nekolika jednotlivcu, nez o prizen poplatnictva a zachovani existence zivnostnictva. Veskere usili u nas ve state je vynalozeno na omezeni prace a nejvetsi snaha venuje se tomu, aby se nepracovalo nic. Jak si pak predstavuje nase vlada a vedouci cinitele vubec usporadani pomeru a zabezpeceni statu, zejmena jeho financovani, je nezodpoveditelnou otazkou. Zakony a narizenimi stiha se kazdy, kdo nechce zahaleti, a ten, kdo ma lasku k praci, jemuz je prace celym zivotem, je vice trestan, nez mnohy dareba, ktery pripravuje stat o miliony. Pod rouskou usporadani hospodarskych a socialnich pomeru se vsechno skatulkuje a vymezuje, ale vsechno se dela tak, aby prave stredni zivnostensky stav byl postizen, a pri tom se tvrdi, ze je u nas svoboda a demokracie. Zemska politicka sprava vysvetluje si zivnostensky rad podle nynejsiho vladniho rezimu a ridi se podle toho, kdo ma vetsi politickou moc. Prani stran je vice respektovano, nez potreba mistni, o niz mluvi zivnostensky rad, ano, vice respektovano, nez potreba statni, a toto prani plati vice, nez zachovani tisice. zivnostniku.
Vzpominam prave na chovani se socialni demokracie na risske rade pri Badeniho narizeni, podle ktereho mel kazdy statni zamestnanec v Cechach se nauciti ceskemu jazyku, jak tehdy socialni demokracie energicky potirala toto narizeni jen proto, ze se tak nestalo zakonem, nybrz pouze narizenim. A dnes v obecnich zastupitelstvech zase energicky stavi se za narizeni zemske politicke spravy. Tazi se, kde je logika? Tvrdim, ze nedelni klid mohl by byti ustanoven jen tenkrate, bude-li zabezpecena existence postizeneho zivnostenskeho stavu, ale zejmena, usnese-li se na tom po zralem uvazeni Narodni shromazdeni. (Sen. Kousa: Na cem?) Na nedelnim klidu. (Sen. Kousa: To je stary zakon!) To neni stary zakon, neznate zivnostensky rad a § 75. Pak se pustte teprve do debaty. Muze se tak stati zakonem, ale nemuze se tak stati narizenim. To, co dnes dela zemska politicka sprava, je prechazenim zivnostenskeho radu §u 75, odst. 9., jest omezovanim svobody zivnostnictva, je vyrobou nucenych lenochu. Tvrzeni, ze je potrebi nedelniho klidu v zajmu zamestnancu, aby meli oddech a klid, je velmi slabym duvodem jak se stanoviska socialniho, tim vice hospodarskeho. Zamestnavatele davaji zamestnancum bud volny den nahradni, aneb na nich nezadaji vubec, aby v nedeli sli do prace. Ale v cele rade pripadu zamestnanci se sami nabizeji a prichazeji sami do prace, ponevadz obycejne dostavaji za tuto nedelni praci zvlastni odmenu. Vzdyt zeleznicari, sklepnici, kuchari a pod. zamestnanci musi take v nedeli pracovati a musi se spokojiti se dnem nahradnim. Proc by to neslo take pri obchodu? Ale konecne zde se jedna o to, aby k vuli zamestnancum nebyl nucen zahaleti zamestnavatel, a to i takovy, ktery zamestnancu vubec nema a ktery pracuje sam. (Sen. Kousa.: Tak at dela!) Prave vsak zemska politicka sprava mu to zakazuje, on nesmi delati.
Ale nedelni klid v mistech, kde byl narizen, zasahl, jak jsem jiz pravil, mnoho vdov, ktere se zivi prodejem zbytku a pod. zbozi a ktere jsou odkazany temer vyhradne na nedelni prodej, aby pak v tydnu mely z ceho ziviti sebe a sve osirele deti. A take tam, kde nedelni klid byl jiz zaveden a odnala se moznost obycejneho vydelku temto vdovam, staly se pripady, ze octly se v bide a byly nuceny zadati obec o podporu. Az dosud byl nedelni klid narizen v nekterych vetsich obcich, ale kdyby mel byti zaveden vseobecne, pak budou donuceni zadati podporu nejen vdovy, ale i muzi, ponevadz ztrati vetsinu dosavadnich prijmu a nebudou s to uziviti sebe, ani svou rodinu. Proto nechapeme, jak se mohou vydavati takova nepromyslena narizeni, ktera hluboce zasahuji do hospodarskeho zivota statu. Ovsem, nemuzeme se diviti takovym vynosum, kdyz ti, kteri jsou dosazeni na predni mista nekterych uradu, nechapou dosah sveho pocinani. V prve rade u uradu je treba nestrannosti a spravedlnosti, a ne zaujatosti a nenavisti. Zajem statu a zajem verejny musi byti nad touhu, ziskati si prizen strany. Toho jsme my zivnostnici u zemske spravy politicke nenasli. Pan vicepresident zemske spravy politicke, Prusa, vyslovil se k deputaci, kterou jsem nahodou vedl, a ktera byla vyslana z vychodnich mest a zadala, aby nedelni klid zavaden nebyl, uvadejic proti nemu mnoho vecnych namitek, ze pry on o tom nerozhoduje, ale kdyby rozhodoval "to byste se jinak tocili". Muzeme se spolehati na nestrannost, kdyz si vysoky urednik dovoli takovy zaujaty vyrok?
Jako duvod pro zavedeni nedelniho klidu byva take uvaden priklad jinych statu, zejmena Ameriky a Anglie, kde tento klid je zaveden. Tento duvod je naprosto nevhodny, ponevadz jsou jine pomery tam a jine pomery u nas. Tam jsou jednak zcela jine zisky, tam nejsou tak soustavne stredni stavy utiskovany a tam si je take kazdy poplatnik jist, ze to, co ma, co si vyziskal, mu take zustane. Tam se zadaji na nem dane z jeho zisku, kdezto u nas zivnostnik neni jist, zdali zitra neprijde predpis danovy s takovym pozadavkem, ze mnohy nema ani tolik sveho majetku. U nas v mnohych okresich se provadi konfiskace majetku a proto ten shon a ten strach o budoucnost. Proto nas zivnostnik nemuze si doprati nedelniho klidu.
Vzdyt i letosniho roku jsou opetne veskere dane, ktere se dotykaji zivnostnictva, pres to, ze s takovou slavou bylo sdeleno, ze rozpocet je o 6 miliard mensi, pro zivnostnictvo vyssi, dukaz to, ze se nasemu stavu ulehciti nechce. A nejtrapnejsi je, ze ti, kteri platiti nemohou, jsou trestani za to zvysenym pozadavkem vlady za exekuce a vymahani dani, coz pro pristi rok je rozpocteno na 95 milionu Kc.
A tyto exekuce a vymahani dani tykaji se vetsinou dane vydelkove, ktera je nespravedliva a nedemokraticka vzhledem k tomu, ze na ni jsou naveseny vsemozne prirazky, zejmena autonomnich sboru, takze platiti bude zivnostnik na potreby jeji dvakrat: jednou primo, po druhe neprimo. A tato tiziva dan je pro pristi rok opetne vyssi.
A pri techto velikych pozadavcich vlady zakazuji urady zivnostnictvu pracovati; ono nesmi se priciniti, aby sve platebni povinnosti oproti obci a statu mohlo plniti. Nic neni tak trestneho jako prace. Na pekare, ktery by chtel o hodinu drive pracovati, posila se ozbrojena moc s bodaky na puskach. Krute je trestan ten, kdo v nedeli k vuli udrzeni sve existence a vyzivy sve rodiny chce pracovati. Tak v Pardubicich, kde je narizen nedelni klid, 701ety starec, ktery v nedeli pracoval, mel zaplatiti pokutu a ponevadz nemel penez, mel byti pres to, ze byl churav, zavren. (Sen. Cifka: Ten uz ma miti penize, tak si mel odpocinouti!) Mel si odpocinouti a tys mu mel k tomu dat zivobyti.
Ptame se tedy vlady, jak chce zabezpeciti existenci at vdovam nebo sirotkum a vubec vsem zivnostnikum, kteri jsou na nedelni prodej odkazani a bez nehoz neuhaji sve zivnosti? Ale pri zavedeni nedelniho klidu nejde pouze o zniceni dotycnych zivnosti, jde take o statni pokladnu, ktera by byla zkracena o dane. (Sen. Kousa: Ta toho dostane!) Od nas vice, nez od vas. Zavedenim nedelniho klidu ma byti pomozeno druzstvum a konsumum, je to skryty postup socialisace, utok proti soukromemu podnikani. Ale, jak dokazuji bilance techto druzstev, plati vzhledem ke svemu velikemu obratu bud velmi malo, nebo vubec neplati dani zadnych. Kde bude stat brati na sve potreby penez, o to se nikdo nestara. Proto, bude-li se stav zivnostensky ubijet, uciti to nejen statni pokladna, ale zejmena obecni pokladny budou pripraveny o prirazky a davky.
Vlada tvrdi, ze jsou pomery v nasem state konsolidovany. Ona se domniva, ze prekotne plneni vsech socialnich teorii, kolik se jich od francouzske revoluce narodilo, bez ohledu na hospodarske pomery, ze to je konsolidace. Prehlizi se, ze ke konsolidaci je potrebi upraveni pomeru na snesitelnou miru vsech stavu, tedy i stavu zivnostenskeho. Bez upraveni pomeru tohoto stavu neda se mluviti o konsolidaci, a budou-li se mu ukladati velika bremena na strane jedne a. zakazovati pracovati na strane druhe, pak si musi zivnostnictvo pomoci samo. Zivnostnictvo je si vedomo, co pro tento stat znamena, ono zna svou silu a ono si vynuti nalezity respekt. Pak teprve prijdou doby, kdy bude rozhodovati vseobecna potreba lidu a ne stran, pak teprve budou se upravovati otazky hospodarske, ktere dnes jsou odsunuty na vedlejsi kolej.
(Sen. Kousa: Naopak, vyvolaji se socialni zapasy!) Ne takove, jako vy.
Zbytecnost ministerstva zasobovani byla jiz davno dokazana, ale pro pristi rok je opetne na ne polozka v rozpoctu. Tvrdi se, ze je ho potrebi pro upraveni cen zivotnic, potreb. Tolikrat se jiz dokazalo, ze umelym zpusobem nedojde se k zadnemu zlevneni. Nejdrive je potrebi, aby byla zmensena rezie, jak vyrobcu, tak i obchodniku, a to se muze stati jen zmensenim statnich vydaju, zejmena zrusenim zbytecnych uradu. A takovym zbytecnym uradem je ministerstvo zasobovani. Pan ministr zasobovani ucinil na mne v rozpoctovem vyboru dotaz, o kolik se statni vydaje zmensi, bude-li zruseno ministerstvo zasobovani. Zamestnanectvo se pry propustiti nemuze, jezto je definitivni. Ja bych se naproti tomu ptal pana ministra, aby rekl, odkud bude stat brati penize na zbytecne urady, kdyz poplatnictvo tezko muze zaplatiti tolik, kolik je nezbytno na potreby nutne. Prece nebudeme drzeti uredniky jenom proto, abychom nekoho zamestnali, nybrz proto, ze je muzeme uzitecne zamestnati. Ta cinnost ministerstva zasobovani je draha, jak po strance mravni, tak i hospodarske. Lichevni urady jsou uplne zbytecne, tu funkci obstarava konkurence a ten domnely, ovsem jen od socialistickych stran vymysleny, prechodny a draze zaplaceny uspech nevyvazi skody, ktere tyto organy na druhe strane delaji. Pro haler se mali lide odsuzuji, tam se vidi ihned koren drahoty, a milionove ztraty se hladce prechazeji.
V rozpoctovem vyboru bylo take jednano o dodavce uhli statu ze statnich dolu. Stat, jak je znamo, odebira pro svoji potrebu uhli ze statnich dolu prostrednictvim nakupnich druzstev, tedy prostrednictvim zprostredkovatele. Na dotaz, proc stat neodebira uhli primo, odpovedel pan ministr zeleznic velice salamounsky. Tvrdil stale, ze dodavatel musi dodavati uhli za konkurencni cenu, ze nesmi byt drazsi, nez dodava jinemu, a v tom pripade, kdyby slevil jinemu zakazniku, musi automaticky sleviti ihned statu. Takovou ma stat uzavrenou smlouvu. Ale nedolozil ciferne, zac kupuje uhli zprostredkovatel, totiz ta druzstva, zac je pak kupuje stat, a kolik tedy na tomto zprostredkovani vydelaji dotcena druzstva.
To jsme prave chteli vedeti, ale to nam pan ministr nerekl. Nechapu, jak je mozno, aby ze statnich dolu prodavalo se uhli prekupnikovi a aby stat teprve od neho zase toto sve uhli kupoval. Z toho je zrejrno, ze je v tom skryta podpora socialisace na ukor statu a na ukor poplatnictva.
Pan ministr financi hledi vsemozne, aby dokazal, ze rozpocet je aktivni. Jde to tezko, ponevadz jiz referenti jednotlivych odboru dokazali, ze rozpocet je pekne umelecke dilo, aby delal dojem aktivni. Tak jednim referentem bylo v rozpoctovem vyboru receno - byl to pan referent dr. Facek - ze uroky ze zalozenych dluhu jsou pry u nas mensi, ale uroky z nezalozenych dluhu jsou vetsi. Tedy na jedne strane se uplaci a na druhe strane se dluhy delaji a ovsem, ze pak platime z nezalozeneho dluhu daleko vetsi uroky, nez ze zalozenych dluhu. Az dosud vsechny uzaverky uctu potvrzuji nasi pochybnost, ze rozpocet aktivni nebude. Nemeli jsme na sdelavani rozpoctu vlivu, tudiz take stavu zivnostenskemu nebude ulehceno a proto nase strana nemuze vziti za tento rozpocet nijakou odpovednost. (Souhlas.)
Predseda (zvoni): Slovo dale ma pan sen. Zuleger.
Sen. Zuleger (nemecky): Slavny senate! Jakozto clen narodohospodarskeho vyboru mohl jsem s jistym potesenim pozorovati, ze, kdyz nastane v nasi vlasti nouze a nebezpeci, politicke a stranicke rozdily podstatne ustupuji do pozadi. Za pricinou obrovskych zivelnich katastrof v Cechach, na Morave, ve Slezsku, na Slovensku a v Podkarpatske Rusi byla na zaklade navrhu a interpelaci vznesenych k vlade rozbirana v narodohospodarskem vyboru otazka, jakym zpusobem stat se jevi povolan, aby nastalou bidu a zpustoseni na sve utraty zmirnil a odstranil. My zastupcove nemecke vlasti zelime rovnez tohoto osudu. V demokratickem state jsme prirozene toho nazoru, ze se nesmi a nemuze ciniti rozdil mezi nemeckymi, ceskymi, madarskymi, slovenskymi anebo jakymikoli okresy. Nemecka uzemi, obzvlaste Sumava, Kasperske Hory, okresy Varnsdorfsky a jablonecky v severnich Cechach, Rudohori a take cast okresu litomyslskeho tezce utrpely. Zmenen byl nejen namnoze tok reky temito povodnemi, strzeny byly domy, namnoze zelime take zniceni kultur, takze pudu snad nikdy nebude lze obdelavati. Je tedy povinnosti statni spravy, aby tyto skody zase na utraty statu odstranila. Zejmena tezce poskozeny byly okresni silnice, obecni cesty, mosty pres reky a vodotoky a znovuzrizeni vsech techto komunikaci vyzaduje velikeho nakladu vzhledem na dnesni drahotu v oboru stavitelskem. Statni sprava a zemsky spravni vybor vyslaly komise a techniky, kteri vysetrovali zpusobene skody. Konstatovany byly obrovske sumy skod. Meli jsme jiz v narodohospodarskem vyboru zpravu o tom, ze skody zpusobene vodou na verejnem a take na soukromem majetku vyzadovati budou alespon 74 milionu. Vlada sama se domnivala, ze vystacime s 50 miliony. Ale je tezko zjistiti, zdali tato suma postaci na odcineni vsech techto skod cili nic, ponevadz prace prece nejsou skonceny a bude snad potrebi take jiste kolaudace. Zduraznil jsem take obzvlaste v narodohospodarskem vyboru, ze prave ty obce, ktere nasledkem nezaplaceni valecnych pujcek, anebo nasledkem zpusobu, jak toto zaplaceni bylo provedeno, tedy prave nemecke obce a okresy, ktere jsou valecnou pujckou pretizeny, vubec nejsou s to, aby z vlastnich prostredku neco ucinily na opravu techto verejnych zarizeni. Ale nouze je nuti provesti opravy na vlastni utraty. Ale tyto obce nasledkem sveho predluzeni a vysokych prirazek nemaji vubec prostredku, ale ani uveru, aby tyto prace mohly vykonati. Je tedy zajiste na snade, aby pri vysetreni skod prihlednuto bylo zaroven take na financni postaveni interesovanych obci a okresu. Jako vubec pri statnich prispevcich a subvencich stojime na stanovisku, ze socialne slabsi ma byti vzdy chranen, tak je tomu take zde. Na chudsi dluzno vziti vetsi zretel, nezli na bohatsi. Tu bych prosil, aby teto zasady bylo pouzito take zde pri odstraneni zivelnich skod. Bohuzel, bylo pri urednim setreni opomenuto zjistiti, v. jakem financnim postaveni se nalezaji obce a okresy a jak dalece by se mohly zucastniti pri pracich obnovovacich. Mam z jednotlivych obci pred sebou seznam uredne zjistenych skod, obzvlaste z okresu Varnsdorfskeho, ktery je primo skolskym prikladem. Tam uredni setreni konstatovalo jen na obecnich komunikacich tyto skody: mesto Varnsdorf 28.000 Kc, obec Dolni Grunt 4500 Kc, Horni Grunt 8700 Kc, Rybniste 3500 Kc, Dolni Chribska 25.550 Kc, mesto Chribska 72.500 Kc, vsechno to, jak receno, jen skody na komunikacich. Tento obnos 142.400 Kc maji nyni nesti dotcene obce samy, alespon z velke casti. Zminil jsem se jiz, ze jmenovane obce nasledkem sveho zadluzeni pro valecne pujcky, anebo jejich vymenu vubec si nemohou tento uver opatriti, a to plati pro vsechny nemecke obce a okresy v Cechach. Podle dalsiho setreni bylo komisionelne, a to odbornymi organy mesta Chribske zjisteno toto: skody na verejnych cestach, pobreznich zdich, kanalovych usti, dale skody naplavenim pisku a kameni, na mostech, materialu, znicenych placech, upevneni brehu a svahu alespon 213.200 Kc. Nahlednete, kdyz tato jednotliva setreni prinesla tak obrovske sumy- a tu jeste vubec neprichazi v uvahu soukromy majetek - ze je pochopitelno, ze jsme sami v narodohospodarskem vyboru dosli k presvedceni, ze je nemozno chtiti jen castecne odstraniti tyto skody obnosem 50 milionu. Je tedy slusno a spravedlivo, kdyz oba vybory zadaji, ze pro opraveni vsech skod je potrebi vetsiho obnosu, nezli vladou slibenych 50 milionu, ze na zaklade vysetreni tato castka musi byti zvysena alespon na 74 miliony.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti