Schuze zahajena v 17 hodin 35 minut.
Pritomni:
Predseda: Donat.
Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.
Zapisovatele: dr Reyl, dr Vlcek, 69 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr Franke.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic: jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.
Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.
Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Fahrnerovi, Hrejsovi, Smrtkovi a Svecovi, pro dnesni a zitrejsi schuzi sen. dr Daxnerovi, pro tento tyden sen. dr Herzigove.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Tiskem rozdano:
Tisk 2250. Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1926 (tisk 2247).
Zapisy o 283.-285. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu sen. v senatni kancelari k nahlednuti.
Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.
Z predsednictva prikazano:
Vyboru imunitnimu:
Zadost okresniho soudu v Lisove za svoleni k trestnimu stihani sen. Sachla pro prestupek proti bezpecnosti cti podle § 488 tr. z.
Predseda: Predsednictvu senatu dosel pripis ministra vnitra c. t. 66.809/7 ze dne 7. rijna 1925, tykajici se volby noveho clena senatu pani Bozeny Vikove-Kuneticke.
Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby jej precetl.
Zapisovatel sen. Sveceny (cte):
>Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze.
Na misto dr Jana Herbena, jenz se podle tamniho svrchu uvedeneho pripisu vzdal mandatu, povolavam na zaklade ustanoveni § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu ve spojeni s ustanovenim § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni nahradnika Bozenu Vikovou-Kunetickou, spisovatelku v Uhrinevsi, nyni v Praze, vydavam ji overujici list, opravnujici ji ke vstupu do senatu a cinim zaroven opatreni za ucelem uverejneni teto skutecnosti v Urednim liste Ceskoslovenske republiky.
Ministr Malypetr, v. r.<
Predseda: Do dnesni schuze dostavila se pani sen. Bozena Vikova-Kuneticka, aby slozila ustavou predepsany slib.
Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby precetl formuli slibu a novou pani senatorku, aby podanim ruky a slovem >slibuji< slib slozila.
Zapisovatel sen. Sveceny (cte): Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.
Sen. Vikova-Kuneticka (pristupujic a podavajic predsedovi ruku): Slibuji.
Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.
1. Zprava I. vyboru zdravotniho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2222) k vladnimu navrhu zakona o zrizeni, pusobnosti a organisaci Statniho zdravotniho ustavu republiky ceskoslovenske. Tisk 2246.
Zpravodajem je pan sen. Klecak. Prosim, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! V dnesni schuzi mame projednati zakon o zrizeni, pusobnosti a organisaci Statniho zdravotniho ustavu republiky Ceskoslovenske. Vladni navrh, resp. usneseni poslanecke snemovny ze dne 18. zari 1925 nutno posouditi dvoji uvahou. Ustav bude pomocnou vedeckou instituci statni spravy, zvlaste pak verejne spravy zdravotni. V ustavu a v jeho pobockach budou se konati odborna zkoumana a odborne prace laboratorni, jako bakterioserologicka, parasitologicka, chemicke, biologicke a ostatni. Bude tu vyroba ockovacich latek k leceni nakazlivych nemoci, k profylaksi techto chorob, na pr. nestovic, tyfu, uplavice, spaly, tuberkulosy a j. Touto cinnosti se osamostatnime a postavime na roven nejpokrocilejsi zdravotni kulture jinych statu. Bude to vyznamne nejen zdravotne, ale i hospodarsky, nebot nebudou nam unikati do ciziny velike obnosy, ktere dosud platime za obdobne preparaty, jez nekdy jsou i dosti pochybne ceny. Vyznam teto cinnosti odborne vedecke a vyzkumne je nesporny a opravdu veliky. Stat nas opetne buduje ustav, jehoz vyznam bude celostatni. Cinnost tato je v zakone vyslovne vytycena. Na vysokych skolach v nasi republice je cela rada peknych laboratornich zarizeni, je tudiz dobre, ze zakon urcuje, aby pracovni regulativ vyhovel i badatelskym a ucebnym pozadavkum nasich vysokych skol. Spravnym ovsem bude, kdyz k vypracovani regulativu budou povolani odborni pracovnici, hlavne pak z odbornych laboratori. Za druhe Statni zdravotni ustav musi byti prave takovym nejvyssim forem zdravotnickym praci vedeckych jako praci slouzicich zdravotni vychove lidu a pracovniku, slouzicich socialni peci zdravotni.
Musi tu byti nejen odborne vedecka prace o odborne vedecke zkoumani v oborech socialni pece zdravotni, ale i socialni prace zdravotni. Tuto praci ovsem nesmi ujarmovati nejake ztrnule predpisy aneb rozkazy.
Timto oborem pracovnim: musi se nas Statni zdravotni ustav stati dilnou socialniho vyzkumu zdravotniho mezi lidem, musi siriti zdravotni kulturu mezi lidem a musi jaksi spojovati ustredni zdravotni ustavy s obcanstvem.
Statni zdravotni ustav jiste bude tez miti sit svych pobocek. Musi byti spjat s korporacemi, se zarizenimi a s pracovniky slouzicimi socialni praci zdravotni.
Statni sprava zdravotni pozaduje od prveho pracovniho odboru tohoto ustavu urcite prace a vyzkumy. Samo sebou se rozumi, ze totez musi zadati i u druheho ustavniho odboru v oborech vychovy lidu a vychovy socialnich pracovniku zdravotnich. V ministerstvu zdravotnictvi a telesne vychovy odbor socialni pathologie musi prostredkovati tuto cinnost.
Lekarsky personal tohoto odboru musi byti rekrutovan nejprve z tech lekaru, kteri znaji zivot lidu, kteri maji uslechtile socialni citeni a porozumeni, kteri znaji spravni sluzbu a kteri byli jiz praktickymi lekari.
To jsou ony dvoje posudky o podanem navrhu.
Komplikovane pomery nynejsiho spolecenskeho rozvrstveni naseho obyvatelstva nuti cim dale tim vice statni zdravotni spravu, aby cinila opatreni proti porucham zdravotnim, at jiz jsou to sdelne nemoci, nebo choroby ze zamestnani.
Jak pri zjistovani pricin techto poruch, tak i pri zavadeni opatreni proti nim potrebuji zdravotni urady prispeni odborniku v ruznych oborech hygienickych.
Az dosud vypomahali zde radou, posudkovou cinnosti, mnohdy i primym spolupusobenim odbornici z kruhu vysokoskolskych ucitelu. Lec pomoci jejich nelze vyuzivati v takove mire, jak by bylo potrebi, nebot by to bylo na ujmu jejich vlastni pusobnosti ucitelske. Proto hledala statni zdravotni sprava hned po statnim prevratu formu, jakou by si opatrila nezbytne spolupusobeni vedeckych pracovniku.
Bylo jasno, ze stat nas bude moci nutny ustav budovati jenom pozvolna vzhledem k hmotnym prostredkum statnim.
Jako na zavolanou dostavila se pro nas vydatna pomoc, ziskana uslechtilou dcerou naseho pana presidenta, dr Alici Masarykovou, predsedkyni Ceskoslovenskeho cerveneho krize. Taz zprostredkovala pro nas se svolenim vlady republiky Ceskoslovenske nabidku Rockefellerovy nadace na hmotnou pomoc k vybudovani Statniho zdravotniho ustavu po vzoru podobnych ustavu v cizine.
Z Rockefellerovy nadace, zalozene z vytezku znacneho jmeni jednotlivce na prospech zdravi obcanstva vsech narodu, dostalo se nam darem 27 millionu Kc. Tak dochazi nyni ke zrizeni Statniho zdravotniho ustavu zakonem.
Vladni navrh zakona o zrizeni pusobnosti a organisaci Statniho zdravotniho ustavu republiky Ceskoslovenske stanovi, ze ustav ten ma byti zrizen pri ministerstvu verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy, jemuz bude podrizen.
Nastin rozcleneni Statniho zdravotniho ustavu, jak je podan v duvodove zprave, skyta zaruku, ze zakonem timto tvori se moderni ustav dosud nam chybici, ktery bude nejen znacnym pokrokem a nezbytnym doplnkem organisace statni zdravotni spravy, nybrz bude moci byti zajiste i vzorem pro vybudovani podobnych ustava v mnohych cizich statech.
Statni zdravotni ustav zbudovan je nakladem 50 milionu Kc. Naklad na tento ustav, k nemuz prispela Rockefellerova nadace darem 27 milionu Kc a na ktery uvazala se vlada nase smlouvou uzavrenou s touto nadaci venovati 23 milionu Kc, bude radne vynalozen a prinese nejen idealni, nybrz do jiste miry i hmotny zisk.
Ustav ma byti hotov do 12. cervence 1927.
Zdravotni vybor pojednav o tomto navrhu po velmi rusne debate jednomyslne doporucil slavnemu senatu ke schvaleni osnovu navrzeneho zakona ve zneni, prijatem poslaneckou snemovnou.
Totez ucinil i vybor rozpoctovy u vedomi, ze ustav nebude miti na zreteli poskozovani spravne prosperujicich zavodu, pokud ty to jiz pracuji urcite medikamenty.
Ve chvili, kdy senatem vyslym z prvnich voleb, provedenych na zaklade ustavy republiky Ceskoslovenske, prochviva jiz labuti pisen, usnasime se o zakonu, kterym znovu se ma ukazati verejnosti doma i v cizine, jak vazne pracuje nas stat v ohledu zdravotni pece pro nase obcanstvo.
Chceme se se svymi Statnim zdravotnim ustavem znovu postaviti po bok vsem ostatnim statum. Verim, ze i na tomto poli zvitezime u vedomi vedecke vyse nasich vedeckych pracovniku na polil zdravotnicke pece. Necht Statni zdravotni ustav stane se strediskem vsech pracovniku bez ohledu narodnosti a nabozenstvi v nasem state, za vedeni na slovo vzateho pracovnika, pana prof. Kucery, necht stane se mistem, z nehoz vychazeti bude jenom jedna touha, a to ta, ktera znamena osetriti a upevniti zdravi lidu v republice Ceskoslovenske, pripadne svymi vyzkumy prospeti cele lidske spolecnosti. Pod dojmem teto tuzby prosim slavny senat o schvaleni zakona na vybudovani Statniho zdravotniho ustavu. (Souhlas.)
Predseda: Ke slovu je prihlasen pan sen. dr Wiechowski.
Sen. dr Wiechowski (nemecky): Panove! Nase obe komory tomu uvykly, ze jim vlada predklada zakony, ve kterych vlastne hlavni rozhodovani vzdy byva zustaveno provadejicim organum, t. j. vlade a urednikum. Tyto zakony, o kterych se mame usnaseti nejen zde, nybrz take v poslanecke snemovne - jsou vlastne ramcove zakony a nejdulezitejsi vec je ponechana budoucim vladnim narizenim. Tato zasadni chyba naseho zakonodarstvi byla jiz casteji s ruznych stran vytykana netoliko od oposice, netoliko od nemeckych poslancu a senatoru, nybrz take namnoze, a zejmena zde v senate, od prislusniku vetsinovych stran. Ale stav se nezlepsil, skoro bych rekl, ze se zhorsil, i domnivam se, ze pricina toho lezi v koalicnim systemu. Stava se cim dale tim obtiznejsim, ruzne zajmy, ruzna mineni v koalici zastoupena, uvesti ve spolecnou formuli a jsme tudiz nuceni jednotlive paragrafy zakonu stylisovati tak, ze konecne pripousteji jakykoli vyklad a nasledkem toho mohou byti vhod vsem stranam, aniz bychom vsak povazili, ze v tom spociva velke nebezpeci, jezto kazde vladni narizeni je ponechano vlade, resp. urednikum, a ponevadz stale vice systematicky se dostavame do uplne byrokraticke spravy.
Tak prikre jako v tomto pripade nebyl vlastne jeste zadny zakon zmocnovacim zakonem. Pravi se sice v titulu, ze se jedna o zrizeni, cinnosti a organisaci Statniho zdravotniho ustavu, ale o tom vsem nedozvidame se pri cteni nekolika malo paragrafu vlastne niceho; z cetby zakona, tak jak jej mame pred sebou, nemuzeme si uciniti zadne predstavy, nemuzeme si uciniti predstavy o konstatovani skutecnosti, ze vsechna posavadni zdravotni zarizeni statu maji byti sjednocena v tomto velikem zdravotnim ustavu. Je nam ciniti predevsim s centralisaci toho, co zde mame; tato centralisace ma byti dale vybudovana ve zcela urcitem smeru, Ani v duvodove zprave, ktera je prilozena puvodni vladni osnove, ktera predlozena byla v poslanecke snemovne, nenalezame vlastne zadnych blizsich podrobnosti o organisaci ustavu, A bohuzel neobdrzeli jsme take pres me dotazy ve vyboru ani od zpravodaju, ani od zastupcu vlady dostatecne odpovedi. Nejdulezitejsim na zakone je konstatovani, ze kazda jednotlivost, o kterou se bude jednati, stanovena bude regulativem, ktery pozdeji bude vydan jakozto vladni narizeni. Potrebujeme tedy nezbytne znati tento regulativ resp. jeho navrh, abychom si mohli priblizne uciniti predstavu o cele veci. Pan ministr Sramek oznacil to jako nediskretnost, ze jsem se, sleduje sverene mne - jak se domnivam - zajmy, staral, abych dostal do rukou takovyto navrh a ze jsem tento navrh ucinil podkladem svych vyvodu. Nemohu pripustiti tuto vytku nediskretnosti, ktere pry se dopustil nejaky urednik ministerstva. Nebot povazte, panove, vsechny tyto navrhy se prece rozmnozuji vetsinou pismem na stroji a dostanou je netoliko jednotlive osoby, pozvane k ankete, nybrz rozesilaji se take namnoze, takze neni za tezko a neni potrebi zvlastni nediskretnosti, aby se dostaly take do rukou osob stojicich ponekud dale. Je to ostatne totez jako u lazenskeho zakona a pan ministr mohl sice verohodne prohlasiti, ze neexistuje zadny regulativ, prave tak jako neni zadneho lazenskeho zakona, anebo definitivniho navrhu pro tento zakon; de facto jsou vsak jiz vypracovany dostatecne podrobne navrhy. I kdyz take nejsou definitivni, lze prece seznati smernice, ve kterych tento regulativ bude vypracovan, a muzeme si priblizne predstaviti vedeni a celou organisaci ustavu. Jsem tedy take zde zase nucen pri kritice, kterou na tomto zakone provadim, dotknouti se toho, co stoji v predbeznych osnovach regulativu.
Nezli vsak pristoupime k podrobnostem, zda se mi nutno, abych vas upozornil na nektere vseobecne body, ktere s timto zakonem souviseji. Od roku 1922, tedy od ctyr let - s rozpoctem na rok 1926 je to po pate - objevuje se jiz >statni zdravotni ustav< ve statnim rozpoctu; ve statnim rozpoctu na rok 1922 jest oznacovan jeste jakozto >Rissky zdravotni ustav<, podobne jako se v nemecke risi nazyva stejna instituce. Od roku 1923 mluvi se vsak, jako take v tonuto zakone, o >Statnim zdravotnim ustavu<. Tedy od tri az ctyr let uvedena je ve statnim rozpoctu instituce, vyzaduji se pro ni od obou komor obnosy, a nyni teprve se nam predklada zakon, kterym se tento ustav, ktery podle statniho rozpoctu davno existuje, teprve zaklada. Pri tom jedna se nejen o organicke shrnuti stavajicich zdravotnich ustavu, nybrz take o nove zrizeni zvlastnich ustavu, o zrizeni velkych budov, o zarizeni laboratorii, o prepychove vybaveni vyzkumnych ustavu, mohli bychom skoro rici; o male mesto jednotlivych co nejlepe zarizenych ustavu, ktere jsou hotovy. Nechybi jiz velmi mnoho. Je tedy nejen ideove, nybrz take de facto davno predstizeno to, o cem se dnes mame usnaseti. Ustav, o kterem se mame usnaseti, jiz stoji. Tu musime si poloziti otazku, proc nyni v posledni minute ma zakon schvaliti to, co vlada od ctyr let kona. Proc to nejde dale tak, jak to slo doposud? Je potrebi projednavati zde tento zakon v posledni minute, kdy parlament jeste zaseda? Odpoved, kterou mi pan ministr zdravotnictvi na dotaz v teto pricine dal ve vyboru pro zdravotnictvi, nemohla mne uspokojiti. Pravi, ze s pocatku bylo sporno, zdali pro tyto ucely je vubec potrebi zvlastniho zakona, anebo zdali by pro zrizeni zdravotniho ustavu nestacilo vladni narizeni. Tato odpoved sotva uspokoji, nebot nepravi, proc jste se jeste na konec zasedani rozhodli predloziti zakon. Podle meho mineni bylo v kazdem pripade potrebi usnesti se o tomuto zakone, drive nez neco bylo podniknuto, nebot ustav se zrizuje na zaklade smlouvy, kterou stat uzavrel s Rockefellerovou nadaci, dobrocinnou to instituci, ktera se zabyva jednak hygienou, jednak lekarskym vyucovanim, resp. jeho podporou. Tato Rockefellerova nadace ziskana byla dr Alici Masarykovou pro Ceskoslovensko. Nebot posud pridrzovala se Rockefellerova nadace ve svych vseobecne uzitecnych snahach vice nekultivovanych dilu sveta, tak obzvlaste rozvijela svoji cinnost v jizni Americe, pecovala dale v Cine o zrizeni lekarske fakulty. Je vlastne podivno, ze nas stat je tim raden do jedne rady se zememi, ktere v ohledu zdravotnim stoji na nizsim stupni, ze takrka musi byti Rockefellerovou nadaci hygienicky podporovan. Tato smlouva stanovi zavazek, ze Ceskoslovenska republika k castce 27 milionu, venovane Rockellerovou nadaci, prispeje 23 miliony, aby z celkove sumy mohl byti zrizen velky zdravotni ustav.
Mimochodem receno, Rockefellerova nadace neomezila svoji blahodarnou cinnost jen na zdravotni ustav v tomto state, nybrz podporovala zpusobem diku hodnym take lekarskou fakultu poskytnutim knih, aparatu atd. v dobe, kdy bylo obzvlaste za tezko napraviti zase skody, ktere vedeckym ustavum vznikly valkou. Tak je to, obzvlaste profesor Selskar Gunn, ktery sobe ziskal obzvlastnich diku u vsech tech, kdoz vedecky pracuji. Take jina americka pomoc s tim souvisi. S druhe strany bylo nase studentstvo americkou iniciativou a americkou obetavosti ve svych materielnich potrebach co nejskveleji zaopatreno.
Zda se mi, ze k tak dalekosahlemu zavazku, ktery stat prejal, prece melo byti vyzadano svoleni Narodniho shromazdeni. Shledavame sice ze do jednotlivych investicnich rozpoctu byly vzdy zaradeny prislusne obnosy, takze ve skutecnosti nelze ciniti vytku fakticke chyby, ale pres to je to zvlastni postup, zcela abnormalni stav, ze se mame usnaseti o necem, co jiz davno existuje.
Stojime pred tak velikym podnikem, ze mimodek si vzpominame na maleho velikase, ktery si nasazuje prilis velky klobouk a jde na prochazku s velkou holi. V rozsahu a zarizeni tohoto ustavu lze rozhodne pozorovati jakousi hypertrofii, ktera je v rozporu jednak s nasimi jinakymi hygienickymi zarizenimi a pomery, jednak s poctem vedeckych hlav, samostatnych badatelu, ktere bychom mohli postaviti do sluzeb. Nechci rozebirati vsechny vyvody ministra zdravotnictvi, nechci vsak potlaciti poznamku, ze se mi jevi pochybnym, zdali tech 23 milionu, ktere az do roku 1927 budou venovany tomuto zdravotnimu ustavu, nemohlo byti pouziti ucelneji, kdyby se bylo v ohledu prakticke hygieny zasahlo a kdyby se byla zjednala odpomoc tam, kde se skutecne nedostava.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti