Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 282. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 20 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

97 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministr dr Franke; odborovy prednosta ministerstva zemedelstvi Weger.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Durcanskemu, Frankemu, dr Herzigove a inz. Klimkovi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):.

Tisk 2237. Zaverecny ucet statnich vydaju a prijmu republiky Ceskoslovenske za rok 1923 spolu s ucty statniho melioracniho fondu, statniho bytoveho fondu a davky z majetku.

Tisk 2241. Navrh sen. Babku, Zimaka, Panka, Krizku, dr Franty, Zavorala a spol. na bezodkladne a nalezite vybudovanie skolstva na vychodnom Slovensku.

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 2237. Zaverecny ucet statnich vydaju a prijmu republiky Ceskoslovenske za rok 1923 spolu s ucty statniho melioracniho fondu, statniho bytoveho fondu a davky z majetku.

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 2241. Navrh sen. Babku, Zimaka, Panka, Krizku, dr Franty, Zavorala a spol. na bezodkladne a nalezite vybudovanie skolstva na vychodnom Slovensku.

Predseda: Predsednictvo senatu dosel pripis ministra vnitra, tykajici se volby noveho senatora dr Josefa Seiferta.

Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby jej precetl.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte):

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze.

Na misto dra Adolfa Stranskeho, jenz se podle tamniho svrchu uvedeneho pripisu vzdal senatorskeho mandatu, povolavam na zaklade ustanoveni §u 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu ve spojeni s ustanovenim §u 56. radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni nahradnika dra Josefa Seiferta, advokata v Uherskem Hradisti, vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu a cinim zaroven opatreni za ucelem uverejneni teto skutecnosti v urednim liste Ceskoslovenske republiky.

Ministr: Malypetr v. r."

Predseda: Do dnesni schuze dostavil se pan sen. dr Josef Seifert, aby slozil ustavou predepsany slib.

Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby precetl formuli slibu a noveho pana senatora, aby podanim ruky a slovem "slibuji" slib slozil.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte - shromazdeni povstava): "Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske, ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi."

Sen. dr Josef Seifert (podava ruku): Slibuji! (Shromazdeni useda.)

Predseda: Predsednictvo senatu dosel pripis pana sen. dr Herbena, ze se vzdava clenstvi v senate.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Zpravodajem je pan sen. Hybs.

Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Zakonem ze dne 2. cervence 1924 stanoveny byly zasady pro chov a plemenitbu hospodarskeho zvirectva, a to koni, skotu, vepru a ovci.

Blizsi ustanoveni ponechana vladnimu narizeni, jez ma byti vydano.

V §u 10 tohoto zakona je vysloveno, ze zakon nabyva ucinnosti dnem, ktery bude urcen vladnim narizenim, nejdele vsak za l rok od doby jeho prohlaseni.

Tato lhuta koncila dnem 26. cervence t. r., kdy tedy zakon nabyl ucinnosti.

Pokud se vsak tyka dotceneho vladniho narizeni, tu o plemenitbe koni bylo vydano vladni narizeni, ponevadz tam byla ucinena shoda. Pokud se vsak tyce plemenitby ostatniho hospodarskeho zvirectva, nebylo docileno shody, ponevadz byly velike ruznosti nazoru o veci teto. Je tudiz potrebi, aby bylo schvaleno, ze zakon nabyva ucinnosti pokud se tyce plemenitby koni, pokud se vsak tyce chovu a plemenitby skotu, vepru a ovci, aby bylo usneseno, ze nabyva tento zakon ucinnosti dnem, ktery bude urcen vladnim narizenim.

Narodohospodarsky vybor ve sve schuzi vyslovil souhlas s navrhovanou zmenou zakona a doporucuje slavnemu senatu, aby schvalil osnovu zakona ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou.

Predseda: Nikdo neni ke slovu prihlasen. Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s naznacenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak je vyznacena v tisku 2208, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v souhlasnem zneni s usnesenim poslanecke snemovny tisk 2208 ve cteni prvem.

Dalsim bodem denniho poradu je:

Zpravodajem je pan kolega dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Zastavni a pujcovni urad v Praze je ve velike tisni financni. Jako ustav dobrocinny nemuze nesti vysokou rezii a vsechny dosavadni kroky k zachrane jeho ukazaly se nedostatecnymi. Tento Zastavni a pujcovni urad v Praze vyvinul se z puvodnich ustavu cirkevnich tak zvanych Montes charitatis. Pujcoval nejprve bez uroku, pak s mensimi uroky. Zrizen byl nejprve za Marie Terezie, v pozdejsich dobach byl rozsiren a ackoliv pujcoval na nepatrne uroky, prece jen v drivejsich dobach podarilo se mu pri relativne male rezii dociliti jistych zisku, takze se stal vlastnikem nekolika budov v Praze. Ale v dobe povalecne, ktera jednak nedovolovala, aby on jako ustav dobrocinny zvysoval urokovou miru ze zapujcek, ale na druhe strane zase vyzadovala, aby zamestnanectvo ustavu toho bylo placeno vzhledem ke zmenenym pomerum zivotnim a drahotnim vyse nez dosavade, zpusobila, ze tento dvoji pozadavek navzajem kolidoval a ustav nachazel se pomalu v nesnazich. Hotovy kapital, ktery byl nashromazden - krome kapitalu realitniho v budovach - byl ztraven doplacenim na rezii uradu. Tato rezie byla omezena propustenim rady uredniku a zamestnancu, zrusen pobocni urad na Male Strane a byla koncentrovana sluzba v jedne velke budove. Ale vse to nestacilo a proto vlada musila jiz roku 1921 prispeti ustavu tomuto jistou statni pujckou. Ale ani to nestacilo a tato pujcka byla ztravena behem nekolika let. Dnes tento ustav je opet ve velike financni tisni, takze by hrozilo nebezpeci, ze bude musiti zastaviti svoji cinnost.

Zachovani ustavu toho je v zajmu verejnem, nebot ustav ten pujcuje te nejvetsi chudine, pracuje pomerne s malym urokem, pravim pomerne, oproti jinym soukromym ustavum zastavnim, ktere pujcuji na dvacet az dvacetctyri procenta, kdezto tento ustav pouze na 15 %. Zachovani ustavu toho je v zajmu dobrocinnosti, prospeti kruhum majetkove slabym a tedy je potrebi nejakeho zakroku statniho, ustavu hlavne se nedostava provozovaciho kapitalu, nebot, kdyby mel provozovaci kapital a takovy kapital ziskany na maly urok mohl dati do sveho obchodu, ktery by zurokovanim v tomto zavode na vyssi procento vytvoril rozdil mezi procentem, na ktere zavod pujcuje a mezi procentem, ktere plati, umoznilo by se kryti rezie. Tu naskytla se Zemska banka, ktera by byla ochotna asi na 8 % ustavu pujciti kapital 8 milionu Kc, ustav pujcuje na 15 %. Neracte se prekvapiti timto vysokym procentem. Soukrome ustavy pujcovni pujcuji na 24 % a vyse. A tu jeste tento ustav je dobrocinnym. Receny rozdil by stacil k udrzeni ustavu, ke kryti jeho rezie. Banka chce,ovsem miti zabezpeceni a tu ministerska rada navrhla Narodnimu shromazdeni, aby stat rucil za tuto pujcku Zemske banky, takze stat vlastne zadne penize sam nedava, pouze dava svoje ruceni bance a banka by pujcila tedy tomuto ustavu. Vzhledem k uvedene, jak jsem pravil, dulezitosti a vzhledem k tomu zachovati tento ustav dale pro tyto vrstvy majetkove slabe a vzhledem k temto zvlastnim povalecnym pomerum, kdy rezie ustavu vyzaduje neobvykle vysoke sumy a ustav zadneho majetku nema, vybor rozpoctovy navrhuje slavnemu senatu, aby dotcena osnova zakona, kterou stat prejima i ruceni Zemske bance za pujcku 8 milionu Kc, tomuto Zastavnimu uradu, byla slavnym senatem schvalena.

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen, debata odpada. Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou (ma dva §y).

Namitek neni? (Nebylo.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata v poslanecke snemovne a vyznacena v sen. tisku 2207, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v souhlasnem zneni s usnesenim poslanecke snemovny tisk 2207 ve cteni prvem.

Dalsim predmetem denniho poradu je:

Zpravodajem za vybor zahranicni je pan sen. Folber, za vybor narodohospodarsky pan sen. Lisy.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, panu sen. Folberovi.

Zpravodaj sen. Folber: Slavny senate!

Prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Danskem ujednana byla v Praze dne 31. ledna 1924 a mela zustati tak dlouho v ucinnosti, az ustanoveni v ni obsazena nahrazena budou smlouvou definitivni, nejdele vsak do 1. ledna 1925. Dohoda uvedena byla v platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. unora 1924, cis. 34 Sb. z. a n. Jezto vsak po dobu trvani teto dohody nedoslo k ujednani radne definitivni smlouvy, sjednana byla dne 18. prosince 1924 v Praze nova dohoda uplne s tymze obsahem, jako byla dosavadni, jen stanovena byla nova lhuta platnosti.

Nova tato umluva byla jiz v senate schvalena ve schuzi dne 22. zari 1925 - tisk senatu 2196 - takze v tomto pripade

jde o dodatecne schvaleni dohody, ktera jiz nahrazena byla dohodou novou.

Vzhledem k teto okolnosti upousti se od rozboru umluvy a zahranicni vybor navrhuje, aby slavny senat schvalil zminenou dohodu o uprave obchodnich styku s Danskem a prijal schvalovaci usneseni, ktere zni:

"Narodni shromazdeni Ceskoslovenske republiky dodatecne schvaluje prozatimni upravu obchodnich styku mezi Ceskoslovenskou republikou a kralovstvim Danskym, sjednanou v Praze dne 31. ledna 1924."

Predseda: Udeluji slovo zpravodaji za vybor narodohospodarsky panu sen. Lisemu.

Zpravodaj sen. Lisy: Slavny senate! Obchodni styky mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Danskym byly znovu upraveny prozatimni obchodni smlouvou sjednanou v Praze 21. ledna 1924 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. unora 1924, cis. 34 Sb. z. a n. Tato prozatimni smlouva obchodni je vybudovana jako vsechny predesle na zaklade nejvyssich vyhod smluvnich staty vzajemne priznanymi.

Narodohospodarsky vybor navrhuje slavnemu senatu, aby dal dodatecny souhlas k teto dohode o prozatimni uprave obchodnich styku a prijal schvalovaci usneseni ve zneni, jak shora bylo uvedeno.

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen, prosim, aby pani zaujali mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak jest otisteno ve zprave vyborove tisk 2228 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedene schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove tisk 2228 ve cteni prvem.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, jimz je:

4. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 2140), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni Prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou, sjednana ve Varsave dne 7. dubna 1925. Tisk 2232.

Zpravodajem za vybor zahranicni je pan. sen. dr. Klouda, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavny senate! Podavaje vam jmenem zahranicniho vyboru zpravu o vladnim navrhu, kterym predklada Narodnimu shromazdeni prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou, sjednana ve Varsave dne 7. dubna 1925, povazuji za nutno, abych zduraznil dulezitost a vyznam uskutecneni dohody mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou. Jedna se toliko o prozatimni dohodu, ale pres tuto prozatimnost tvori ujednana dohoda novy cenny doklad zdarne pokracujiciho ozdraveni vzajemnych pratelskych styku mezi obema staty. Az do jara letosniho roku trval mezi obema staty v hospodarsko-obchodnich stycich stav bezesmluvny. Behem poslednich 2 let byli jsme radostnymi svedky toho, kterak pratelstvi polsko-ceskoslovenske osvedceno bylo jak na poli kulturnim, tak na poli politickem radou vyznamnych manifestaci a projevu mezi obema sobe tak blizkymi slovanskymi narody.

Nyni upevnuje se toto pratelstvi polsko-ceskoslovenske v oboru hospodarskem celou radou mezistatnich smluv, ktere sjednany byvse na jare roku letosniho, byly jiz z nejvetsi casti schvaleny obema zakonodarnymi sbory polskymi, snemem polskym dne 13. cervence 1925, senatem dne 30. cervence 1925 a cekaji nyni ustavniho schvaleni ve state nasem.

Nutnost hospodarske spoluprace a obapolne podpory obchodnich styku obou statu tolika svazky navzajem spjatych, vedla jiz zahy po obnoveni samostatnosti obou statu k jednani o upravu hospodarskych styku. Vysledkem techto jednani byla obchodni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a Polskem ujednana ve Varsave dne 20. rijna 1921, k ratifikaci teto smlouvy vsak nedoslo.

Neutuchajicimu vytrvalemu usili odpovednych cinitelu obou statu podarilo se na zaklade novych jednani uskutecniti definitivni obchodni smlouvu, ktera zalozena jsouc na zasade nejvyssich vyhod tvori jediny clanek z celeho retezu smluv, upravujicich pravni, financni a hospodarske styky obou statu.

Nez bude moci byti schvalena definitivni obchodni smlouva, ktera soucasne s ostatnimi smlouvami mezi Polskem a republikou Ceskoslovenskou byla uzavrena a s nimi podle ustavy ma byti zakonodarnym sborum predlozena a jimi schvalena, treba upraviti obchodni styky mezi statem nasim a republikou Polskou prozatimne, za kterymz ucelem sjednana prozatimni dohoda o uprave obchodnich styku obou statu ze dne 7. dubna 1925.

Prozatimni dohodou touto, ktera podle vladnich vyhlasek ze dne 16. dubna 1925, cis. 81 Sb. z. a h., a ze dne 12. kvetna 1925, cis. 100 Sb. z. a n., nabyla platnosti dnem 16. kvetna 1925, byl ukoncen dosavadni bezesmluvni stav a odstraneny nesrovnalosti pri dovozu a vyvozu zbozi mezi statem nasim a statem polskym za drivejsiho bezesmluvniho stavu trvajici.

Ceskoslovenskemu zbozi, do Polska vyvazenemu, dostava se prozatimni obchodni upravou vsech vyhod, kterych poskytuje Polsko Francii, coz ma znacnou dulezitost pro zivy a trvaleho rozvoje schopny vyvoz naseho statu.

Pokud se tyce republiky Polske jevi se vyvoz a dovoz nas za lonsky a letosni rok na zaklade poslednich dat statistickych tatko:

V r. 1924 bylo vyvezeno z republiky Ceskoslovenske do Polska z hlavnich vyvoznich druhu zbozi, jez ve styku s Polskem prichazeji v uvahu: sladu a obili za 15.500.000 Kc, zeleniny a ovoce za 18,360.000 Kc, tuku za 3 000 000 Kc, oleju za 1,270.000 Kc, napoju za 1,120.000 Kc, ruznych potravin za 2,000.000 Kc, uhli za 37,400.000 Kc, nerostu za 8,260.000 Kc, vyrobku z gumy za 10,900.000 Kc, textilniho zbozi za 192,800.000 Kc, zbozi konfekcniho za 19,730.000 Kc, papiru za 7,460 000 Kc, kaucukoveho zbozi za 1,640.000 Kc, kuze a kozeneho zbozi za 47,280.000 Kc, nabytku a jinych vyrobku ze dreva za 4,360.000 Kc, skleneneho zbozi za 11,000.000 Kc, kamenneho za 2,390.000 Kc, hlineneho za 16,780.000 Kc, zelezneho za 81,130.000 Kc, vyrobku z nedrahych kovu za 4,750.000 Kc, stroju a pristroju za 38,120.000 Kc, elektrickych stroju za 2,000.000 Kc, vozidel za 3,620.000 Kc, ruznych nastroju a hodin za 3,740.000 Kc, chemickych vyrobku za 5,300.000 Kc, barev za 10,000.000 Kc a j.

Celkovy vyvoz do Polska roku 1924 cinil 558,251.661 Kc a za 8 mesicu letosniho roku 511,074.913 Kc.

Hlavni predmety dovozu z Polska k nam jsou obili a otruby, zelenina, dobytek, maso, plodiny zivocisne, ruzne potraviny, tuky, uhli, nerosty, pryskyrice, mineralni oleje, len, konopi, vlna, ruzne textilni zbozi, zelezo a zelezne zbozi, zinek, sul, chemicke latky a vyrobky, vapno-dusik a j.

Za rok 1924 cinil celkovy vyvoz polsky k nam 723,004.090 Kc a za prvnich 7 mesicu letosniho roku 495,053.499 Kc.

Uvazi-li se, ze obchodni bilance nase s Polskem, vykazujici v roce 1921 velmi znacne aktivum 1.040 milionu Kc, od roku toho postupne klesala. V r. 1922 vykazuje nase obchodni bilance s Polskem jeste aktivum 280,000.000 Kc, naproti tomuto vsak od r. 1922 tato aktivni obchodni bilance s Polskem zmeni se v pasivum. V r. 1922 vykazuje obchodni bilance s Polskem pasivum 17.9 milionu Kc, v r. 1924 sestoupilo pasivum az na 164,700.000 Kc. Uvazime-li jeste shora uvedene cislice za prvych 8 mesicu letosniho roku, a to vyvoz nas do Polska obnasejici 511 milionu a neco a dovoz z Polska k nam za techto prvych 8 mesicu 583 miliony a neco, vidime, ze take i letos za techto 8 mesicu je nase obchodni bilance s Polskem pasivni 72 miliony. Ale prece jen tyto cislice ukazuji, ze se pasivum nasi obchodni bilance s Polskem mensi, a muzeme vysloviti ocekavani, ze na zaklade upravy obchodnich a hospodarskych styku nasich s Polskem nase obchodni bilance s Polskem se vyrovnava. Ovsem dalsi pro nas priznivy vyvoj zavisi od definitivni upravy hospodarskych a financnich pomeru polskych, poslednimi udalostmi, zejmena celni valkou s Nemeckem a otresy meny polske tak dutklive ohrozenych.

Platnost prozatimni obchodni dohody nastala prave v dobe, kdy polska vlada pocala zavadeti celni opatreni za ucelem zmenseni dovozu, jez pri jednani o obchodni smlouve nebyla predpokladana a jimiz postizen byl take nas vyvoz do Polska.

Lze ocekavati, ze pri osvedcene obapolne snaze upevniti a udrzeti dosavadni jiz vybudovane pratelske styky politicke i hospodarske, podari se odpovednym cinitelum obou spratelenych statu i tyto - jak doufame - prechodne obtize v zajmu a prospechu obou statu a jich narodu prekonati. (Mistopredseda dr Franta prevzal predsednictvi.)

I navrhuje zahranicni vybor, aby senat Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ucinil toto usneseni:

"Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s Prozatimni upravou obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou, sjednanou ve Varsave dne 7. dubna 1925 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 16. dubna 1925, cis. 81 Sb. z. a n."

Mistopredseda dr Franta: Slovo ma nyni referent za vybor narodohospodarsky pan sen. Hybs.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! My jsme stali az do letosniho roku v bezesmluvnim stavu s Polskem. Dne 7. dubna 1925 sjednana prozatimni dohoda o uprave obchodnich styku mezi Ceskoslovenskem a Polskem a tato prozatimni dohoda 7. dubna uzavrena vstoupila v ucinnost 16. kvetna letosniho roku.

Tato prozatimni umluva je nam predkladana a je take vyrazem obapolnych prani uciniti konec tomuto bezesmluvnemu stavu, nez bude schvalena umluva definitivni, uzavrena soucasne s celou radou jinych smluv, jez byly podle ustavy tez zakonodarnym sborum predlozeny.

Je prirozeno, ze s Polskem jako statem sousednim, s nimz poji nas velmi dlouha spolecna hranice, mame velmi cilou vymenu zbozi a na upraveni definitivnich pomeru obchodnich mezi nami velmi zalezi. Pan kolega dr Klouda jiz v cifrach vyjadril, jaky je mezi nami vzajemny obchod v dovozu a vyvozu. Jiz z teto uvedene statistiky je patrno, ze ceskoslovensko-polske hospodarske styky jsou ve slibnem rozvoji a chceme take pevne doufati, ze opatreni, jez Polsko v posledni dobe zavedlo, jednak z duvodu ochrany sve meny, jednak jako zbran ve sporu s Nemeckem, nebudou dlouheho trvani. Pod temito opatrenimi trpi tezce i nas export. Prejeme si, aby dobra vule - jiz jsou ovladany obe strany a jez dovedla odstraniti dosud vsechny stiny - prekonala take nynejsi nesnaze tak, aby byla obnovena rovnovaha vzajemnych, ustupku.

Pral bych si jen, aby take nasi cili a neunavni vyjednavaci, kteri jiste pri vyjednavani se statem polskym prodelavali zkousku statnikovu a jiste prozili velke obtize, z teto zkousky take vzali sve ponauceni pro pristi sdelavani smluv.

Narodohospodarsky vybor projednav vladni osnovu prozatimni upravy obchodnich styku s Polskem sjednanou ve Varsave dne 7. dubna 1925, usnesl se doporuciti slavnemu senatu jeji schvaleni.

Mistopredseda dr. Franta: Ke slovu je prihlasen pan sen. Jarolim. Udeluji mu je.

Sen. Jarolim (nemecky): Slavny senate! Pani zpravodajove doporucuji slavnemu senatu prijeti prozatimni obchodni umluvy, kterou zplnomocneni zastupcove ceskoslovenske a polske vlady uzavreli ve Varsave dne 7. dubna. V duvodove zprave oznacena jest obchodni umluva jakozto smlouva, zalozena na zasade nejvyssich vyhod. Neprekvapuje tedy nikterak, kdyz take pani zpravodajove projevili mineni, ze se jedna o smlouvu na zasade nejvyssich vyhod. Ostatne pan zpravodaj take jeste pripojil, ze tato obchodni smlouva je faktem velice prijemnym a radostnym, a ze smime doufati, az nynejsi konflikt s Polskem pomine, ze se dostavi dobry vzajemny pomer mezi obema spratelenymi staty. Ale jednoho jsem postradal: tato smlouva ma totiz take velmi temnou stranku, a to pokud jde o uhelne hospodarstvi mezi Ceskoslovenskem a Polskem. O tom neni niceho ani ve zprave, aniz o tom byla podana ustni zprava. Je tudiz potrebi pojednati o techto vecech.