Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 281. schuze |

Schuze zahajena v 17 hodin.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Reyl, dr Vlcek.

111 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Malypetr, Srba, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Navrhuji, aby byla udelena ctyrnedelni dovolena sen. dr Malinskemu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh se prijima.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 2221. Navrh sen. Starka, Perthenove, Hladika a soudr. na opatreni vydatne pomoci obetem zivelnich pohrom.

Tisk 2224. Navrh sen. Spiese, Zulegera a soudr. stran zivelnich pohrom, jez zpusobeny byly trvalymi desti v politickych okresech Kraslicich, Nejdku, Jachymove a Prisecnici.

Tisk 2234. Navrh sen. Lipperta a soudr. stran poskytnuti vydatne statni pomoci k naprave skod, jez zpusobeny byly zivelnimi pohromami v okresech Kasperskych Horach, Hartmanicich, Nyrsku, Vimperku a Susici.

Tisk 2235. Navrh sen. Lipperta a soudr. stran zivelni pohromy zpusobene zaplavami v politickych okresech Budejovicich, Prachaticich, Kaplici, Krumlove, Jindrichove Hradci a Treboni.

Vyboru zdravotnimu a rozpoctovemu:

Tisk 2222. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5256) zakona o zrizeni, pusobnosti a organisaci Statniho zdravotniho ustavu republiky Ceskoslovenske (tisk 5278).

Vyboru zahranicnimu a narodohospodarskemu:

Tisk 2236. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5212) zakona o uprave obchodnich styku s cizinou (tisk 5224).

Vyboru socialne-politickemu a zivnostensko-obchodnimu:

Tisk 2223. Vladni navrh zakona, kterym se meni §§ 82 a 54 zivnostenskeho radu a § 70 zivnostenskeho zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi.

Vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 2238. Vladni navrh zakona o dalsi obnove prozatimniho vnuceneho pachtu.

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 2240. Vladni navrh zakona, jimz se promiji prekazka platnosti nekterych snatku vyhlasenych nebo uzavrenych pred duchovnimi cirkve ceskoslovenske a recko-vychodni.

Mistopredseda dr Soukup: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o shora uvedenych vladnich navrzich a usnesenich poslanecke snemovny podaly zpravu ve lhute sestidenni.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Prikrocime k projednavani denniho poradu.

Zpravodajem je pan sen. dr Krousky, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Krousky: Slavny senate! Okresni soud v Ziline podal senatu Narodniho shromazdeni zadost, aby svolil k trestnimu stihani sen. Durcanskeho pro precin podvodu podle §u 50 tr. nov. z r. 1908 a §u 380 tr. zak. Predmet trestniho oznameni je asi tento:

Zofie Hodasova tvrdi, ze ucinila na sen. Durcanskeho trestni oznameni v tom smyslu, ze sen. Durcansky se ji nabidl, ze ji opatri cestovni pas do Ameriky a zadal od ni, aby mu zaplatila na cestu do Prahy k intervenci za tim ucelem 730 Kc. Tuto zadost oduvodnil pry tim, ze jeho listek na drahu, ktery mylne nazyva trestni oznameni volnym listkem - on to volny listek neni, proto, ponevadz, jak znamo, kazdy senator zaplati za nej 2000 Kc rocne. Ale bez ohledu na to, je zde dalsi obsah trestniho oznameni, v nemz podle tvrzeni Zofie Hodasove sen. Durcansky tvrdi, ze kdyz cestuje v soukrome zalezitosti, ze musi mimo ten listek platiti plne jizdne, ktere obnasi 730 Kc. To by ovsem pravdou nebylo. Imunitni vybor ovsem nemuze uvazovati, zda ma pravdu Zofie Hodasova ci-li nic, a musi se zabyvati pouze faktem trestniho oznameni a tim, ze statni zastupitelstvi v tom shledava trestni cin zalezejici v tom, ze sen. Juraj Durcansky na sebe chtel prevesti bezpravne majetkovy obnos a svym tvrzenim, ze uvedl Zofii Hodasovou v omyl a tim jeji majetkovou skodu obnosu 100 Kc presahujici zapricinil.

V teto skutkove podstate shledava prave statni zastupitelstvi precin podvodu podle §u, jez jsem v uvodu citoval, a zada proto za vydani kolegy Durcanskeho.

Musim predeslati ke cti kolegy Durcanskeho, ze on nikterak se nebranil svemu vydani, naopak ze prislusnik jeho politicke strany, clen imunitniho vyboru pan sen. Wallo prohlasil v imunitnim vyboru, ze sen. Durcansky si preje, aby byl vydan k trestnimu stihani. Proto take imunitni vybor schvaluje tento postup sen. Durcanskeho a je toho nazoru, ze je v jeho zajmu, aby mu byla poskytnuta moznost k ocisteni od takoveho obvinovani, a proto take usnesl se imunitni vybor navrhnouti slavnemu senatu, aby dal souhlas ke shora naznacenemu stihani jmenovaneho senatora.

Mistopredseda dr Soukup: K slovu je prihlasen pan sen. Durcansky. Prosim, aby se ujal slova.

Sen. Durcansky: Slavny senat! Nie je mojim umyslom k tejto mojej imunitke prehovorit tak, aby mna senat nevydal. Nie je ani umyslom branit tu svoju cest, vlacenu po vsetkych novinach a marne by som ju aj branil, marne by som sa dohovoroval, lebo ked ako senator opozicnej strany budem sa branit, som presvedceny, ze dotycnym panom sa nic nestane. Dokazom toho je pan Zimak, ktory dvakrat bol pytany k vydaniu, ale vydany nebol. Ale chcem prehovorit preto, ponevac ma k tomu nuti moja cest a moj charakter. Som uz 53 rokov stary, vazene shromazdenie, a nech sa pyta cela verejnost po minulosti mojho zivota, ci som bol vo svojom zivote zalovany, alebo pred sud postaveny. Kazdy musi o mne vydat svedectvo, ze som bol cestnym muzom, cestne svedectvo mi dava moje chovanie, ze od 25. roku svojho veku bol som stale v obecnom zastupitelstve, ba i obecnym gazdom, kde som s najvacsou ctou a charakterom pracoval. (Hlas: Tak jest!) Musim tu premluvit o tejto spinavej afere, ktoru si dovolia mnohi pani z vladnych kruhov v podobe Dimitrievica, aby napadli cest ludi. Musim riect, ze v nasom state cestny clovek nema ziadnej istoty. V samej zprave uvedene udaje musim citovat za tak nizko podle, bezcharakterne a necestne. Pri tom tomu referentovi na cti neublizujem. Chcem poukazat na vec jasne tak, ako povstala.

Nie v roku 1924, bolo to v roku 1923, ako sme prisli na vianocne prazdniny domov, neponukal som sa ja, ale prisla ko mne 26. decembra Hodasova Zofia so svojim kmotrom a prosila, aby som sa jej ujal, aby dostala pas do Ameriky. Riekol som, dajte mi pokoj, pasy sa nevydavaju, ministerstvo socialnej peclivosti to zakazalo, i americke zakony nedovoluju vydavat pasov do Ameriky. To som riekol, na co ona odpovedala, ze ma v okresnom urade pisma, ze jej pas vydat nechcu. Pytam sa, preco vam nechcu vydat pas? Ona odpovedala, ze preto, ze nevie pisat. Zakon hovori, ked nevie pisat, nemoze do Ameriky. Na to riekla, ze sa uz naucila podpisovat svoje meno. Na to ja jej hovorim: Musite vyckat casu, lebo sa pasy nevydavaju. Ked je vas muz American, to je jediny sposob, tak mozete pas dostat. 30. decembra 1923 doniesla pismo z Ameriky. Hovorim, ze neviem anglicky, neviem z toho nic. Ale ona plakala a chcela za muzom do Ameriky. Hovorim: Dobre, ked je to mozne, pojdeme k jednemu Amerikanovi 18rocnemu, ktory to pismo precita a da nam informacie, ci moze sa nieco robit, sli sme. Precital a hovori, ze ten dotycny ma uz l statny papier a na druhy ze ma prave podane, a tak ze by vizum podla americkeho zakona uz bolo, a ze by jej pas mohol byt vystaveny. Dobre, hovorim, okolo 15. januara ideme do Prahy, pojdeme tam a opytame sa, ci bude mozno vam ten pas vyprostredkovat. Ona na to prisla po svatej omsi v nedelu ko mne a prosila ma, ze aby som isiel s nou do Prahy, ze mi vsetko zaplati, cestu atd. Hovorim na to: My mame cestovny listok celorocny, nic od vas nepotrebujem, ale musite uznat, ze nemozem stale cestovat a aspon o sviatkoch ze chce byt clovek doma.

Prisiel som z kostola a nasiel som pozvanie do Bratislavy do melioracneho svazu na 3. januara, a preto moja zena mi hovori: Vsak ked budes v Bratislave, mozes aj do Prahy. Tak, drahy, slavny senat, ja som isiel do Bratislavy a jej som povedal: Podte a cakajte na stanici dokial nepridem, aby sme sa nechybili. Prisiel som tak okolo 8. a 9. hod. vecer. Ona plakala, lebo mala strach, ze snad som ju oklamal. Ked tak som ju videl, ze caka a ma strach, povedam: Nebojte sa, ja som vam povedal, ze prijdem a tiez som prisiel. Potom medzi inym hovorim toto: Cestoval som uz jednu noc, teraz mam cestovat druhu do Prahy, mam celorocny listok a pravo na I. triedu, vy idte tretou, nemajte strach, ja vas budem pozorovat a v Prahe vas vyhladam, ked vystupime z vozu. Na to ona hovori, ze ona nikdy nikde nebola, ze sa boji a ze by rada cestovala ako ja.

Hovorim: Dusa moja, to je prilis drahe, ze nech tie peniaze cert vezme, ona veru chce tak cestovat ako ja. Ja som konecne k voli nej siel II. triedou, aby jej bolo lacnejsie, ponevac v prvej by bolo drahe. Na to sa ma pytali, preco chcem ja ako senator druhou triedou cestovat. Odpovedal som, ze vezem sebou jednu babku a ona chce ist so mnou. Dali mi tri listky a ze to kostuje 320 alebo 330 korun. Hovorim: Pre Boha, to je velmi drahe! Co po tom, riekla ona. To su moje peniaze.

Tak dalej. Ked sme prisli do Prahy, dal som tu odklepat jednu ziadost pre ministerstvo socialnej peclivosti a aby som utraty nerobil, nedal som tuto ziadost ani kolkovat. Ideme najprv k panu tajomnikovi ministerstva socialnej peclivosti a pytam sa, ci je mozne to ustne vybavit, ci musime podat ziadost s kolkom. "Ale nie, pane senatore, ved je uz tu, ze sa pasy povoluju, mame tu nariadenie o povoleni od pana ministra, idte do okresneho uradu, tam vam to vybavia." To pismo som dostal. (Ukazuje.) Tak bola vec v poriadku. Potom som chodil na americky konzulat a vsade mi bolo prislubene, ze akonahle pas dostane, moze hned odcestovat. A zprava hovori, ze som pas nevykonal, ale 15. januara uz mala pas vykonany.

Ale prejdime k veci. Z Prahy prisla do Ziliny uz III. triedou, za co platilo sa 78 korun na zeleznici. Potom som prisiel domov a ona prisla ko mne, aby som zasiel do okresneho a notarskeho uradu, ze potrebuje dokladov. Prosila preto, ze moja dcerka bola tam ucitelkou, ktoru tam poznala a k tej prisla a prosila o protekciu, aby som to za nu robil. U okresneho uradu som platil za kolky 34 korun, dajuc mi 500 korun, a odtiahnuc vydaje, 54 korun som jej vratil zpat, co ona netaji. A k tomu su vsetky utraty, chodenie a za tie som nevzal ani jedineho krajciara. Dalej, ked bol pas hotovy; a ziadala, aby som dalej ucinkoval, riekol som: Musite vyckat, az prijde ten druhy papier z Ameriky, ako to poveda americky konzulat, inak sa neda nic robit. Medzi tym poveda: Pane senator, co som vam dlzna pre vas. "Prosim vas, ja som jak ziv za intervenciu nevzal ani krajciara, radujem sa, ked mozem niekomu pomoct". (Hlas: To je vdek!) A ona riekla: Ako by to bolo, a vsetkou silou chcela peniaze dat. Povedani: Ked uz chcete dat, tedy ako je to u nas obycajom, tak budete moct dat na vyrabovaneho "Slovaka", a tak mi davala na vyrabovaneho "Slovaka" 250 korun, zo ktorych som 50 korun vratil jej zpat a riekol, ze dostaci 200 korun, na ktore mam tiez tuto kvitanciu, ktoru som odovzdal na patricne miesto. Ale naraz, co sa nestalo. Prisiel april, nastal i maj, ale nesla, ponevac americky konzulat nechcel ju pustit do Ameriky na tom zaklade, ze druhy statny americky papier nema. Prisla do Ziliny k uradu a ziadala, co sa da robit. Kto tam bol? Bol tam, prosim vas, nejaky Kohout, pomyleny na rozume, dalej bol tam pan Langasek, nejaky zemedelsky inspektor, nechcem sa o nom podrobnejsie zmienovat, nechcem nikoho davat na pitevny stol. Tito dvaja pani urobili tieto klebety. Prisiel pan Kohout pre nu a sluboval, ze ked pojde s nim a mna obzaluje, ze pojde do Ameriky a uviedol ju do uradu v Ziline, aby urobili zapis, ale ona sa tomu vzpierala. Pan okresny nacelnik hovori: "Nie, znam cest a charakter pana sen. Durcanskeho." Doviedli ju k akemusi Soudkovi so strany agrarnej, aby tuto zapisnicu tu napisala, a tu nech slavny senat pozoruje, ako ten zapis vyzeral. Na tejto ziadosti, jestli tej zene ruku nemuseli drzat a naraz sa rieklo, ze urobila zapisnicu.

Ale medzi tym, co sa nestane? Napisala zapisnicu, a tu sa odvolavam na pritomneho kolegu Duchaja Janka, ktory o tom rozpraval, i na kolegu Rohacka. A sam pan Duchaj na to poveda: "Toto neverim, to je podlost, znam ho od malicka, toho by nebol schopnym."

Citil som sa do duse urazeny, siel som do okresneho sudu, tam som vec oznamil a dal som za svedka pana Duchaja, aby dosvedcil, ze vec sa tak ma ako som zaloval a ze on ma tuto zapisnicu. Pan Duchaj dostal predvolanie, bohuzial ale nikdy za svedka neprisiel. Ale tu musim, bohuzial, alebo zial Bohu, podotknut, ze to nie je spravedlnost, ako u nas vyzeraju sudy. Oznamil som to sudu na prvej citacii, ktora bola 7. jula. co sa ale nestalo? Mne dal pan okresny sudca pozvanku, ale jej neposlal pozvanku. Na to moj zastupca sa pyta, ze podla zakona, ked sa nedostavila, aby bola podla kontumacie odsudena. Nemohol som nic, lebo to tak, spravili, aby sa nedostavila, a tak sa to oddialilo. (Sen. dr Kovalik: Hanba!) Prosim vas, tu je druha citacia. Predvolanie v trestnej zalezitosti pre pomluvu oproti Zofii Hodasovej na 29. augusta na 3. hodinu popoludni a ona mala pozvanku na 9. hodinu rano. (Sen. dr Kovalik: To neslobodno dla zakona!) - Sen. Wallo: Takeho sudcu suspendovat!) Slavny senat, cujte, jeden den dopoludnia o 6 hodin drieve pozvanka druhej strane, ktora sa zaluje. Je to spravne? Ja som prisiel k sudu na moju hodinu a tu mi hovoria, ze bola pozvana na 9. hodinu. "Prosim, pane sudca Houfek, pozrite, na 3. hodinu ste ma pozvali." - Ale, to nic nerobi, dame druhe pozvanie. Druhe pozvanie spravili az v r. 1925 na 3. marca, takze 2 roky skoro to nechaju. A teraz mi hovoria, ze dotycna by sa nemohla branit, lebo ze mna chrani imunita. Pozrite, vazeni panavia a cely zakonodarny sbor! Ked jedneho poslanca alebo senatora zaluju, maju ho vzdy pravo posudit, ked by bol vinny, ale oni to takto previedli, povedali, ze by sa nemohla branit, alebo, ze sa budu pytat v senate. Tak moje dobre meno nikde nahradit sa nemohlo. (Hlas: Robotnicke Noviny, alebo Morgenzeitung!) Vsetko, co je vladne, pracuje proti mojej ucte a ja vam hovorim, slavny senat, ked sa bude este 15krat tolko novin pisat, neznicia moju cest, lebo mna zna lud co cestneho a sami to neveria, ktori to citaju a pisu, lebo prosim Vas, pozrite sa a pytajte sa kohokolvek, aka je moja cest a charakter. A tak vam hovorim, ze jedneho haliera som nedostal a toto je moja odsluha. Suctujem vsetko a mam to cierne na bielom. Vidite, ako daleko podlost ludska dosla a toto mozeme podakovat panu Vrabcovi, ako takemu najatemu Dimitrijevicovi na Slovensku. Preco tu cusi? Slavny senat! Pozrite: Posl. Vrabec zneuziva svoj mandat, sarisska hospodarska ucastinna spolocnost v Presove podala proti posl. Vrabcovi pravotu pri okresnom sude v Ziline o zaplatenie 4971,- Kc a pripad, ktory obnos pozabudnul pan poslanec zaplatit, za motocykel, na ktorom sa prevazal po Sarisi a hladal blaznov, ktori mu sadnu na lep. Spisy tejto pravoty sa nachadzaju pod c. C III 215/1924 u zilinskeho okresneho sudu.

Tento vypaseny zastanca sedliakov uplatnoval pri pojednavani voci zalujucej strane svoju protipoziadavku v obnose 5000 Kc, ziadajuc si ju na tom zaklade prisudit, ponevac vraj intervenoval pri ustrednom druzstve v Bratislave, aby nabidka mimokonkurzneho pokonania zalujucej strany v Bratislave priaznive bola prijata. Teda svoje zakrocenie si nielen chcel dat jedenkrat, ale dvakrat si chcel dat zaplatit, nakolko uradnik sarisskeho spolku pan Kolodzejsky pri sude pod prisahou svedcil, ze posl. Vrabec za tento jeho ukon uz dostal zaplatene od spolku 5000 Kc a preukazal i poistenku, opatrenu podpisom "vodcu sedliakov" posl. Vrabcom. (Hlas: O tom nepsaly Robotnicke Noviny!) O tom nepisal ani "Morgenzeitung", ani "Slovenske Noviny", ani "Narodni Politika". Ide tu o cest jedneho ludaka. Tak zachadzali s clovekom Rimania! Mozeme vam osvedcit, ze poslanec ludovej strany moze sa tu citit ako Daniel v jame lvovej. Niet tu charakteru a cti, aby nemohla byt znicena. (Vykriky sen. Wallo.)

Mistopredseda dr Soukup: Pane kolego Wallo, prosim o klid!

Sen. Durcansky (pokracuje): Slavny senat! Mohol bych tu... (Hluk.)

Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Slovo ma kolega Durcansky.

Sen. Durcansky (pokracuje):... hovorit podla dat, ktore mam po ruke a preto opakujem este raz: Hovorim ako cestny muz a moj charakter toho vyzaduje, aby som sa uchadzal o vydanie, ked to inac nejde, neuchadzam sa, aby som nebol vydany. Nebojim sa ani ceskych sudcov na Slovensku, lebo som si vedomy, ze najdu sa cestni, statocni sudcovia i medzi tymito, ktori budu tuto vec sudit. Budeme sa tazat pana ministra spravedlnosti, ci sa take nespravedlnosti a perzekucie pri sudoch mozu robit? Kde je potom neodvislost a sudcovska prisaha? Mohol by som mnoho o tom hovorit. Mame tu interpelacie, ale som chladnokrvny, nechcem tu nikoho ociernovat, su tu vladni pani, kde sa jedna o 30-40 milionov, bola tu interpelacia, ale to ste zatusovali. O tom sa nemoze hovorit, lebo to su pani z vladnej strany. Milionove defraudacie, kradeze sa mozu stat, ale hlavnou vecou je, aby clovek bol statotvornym, a na nas vidite vsetko. Mozeme ktokolvek hovorit o cesti, len Vy, pane kolego Kado nie. (Vykriky.) Pane kolego, nechajte to. (Hlas: Ani krajciar neprijal!) Ac som bol chodobny rolnik, povazoval som sa vzdy za gavaliera a bol som vzdy vsade cestnym clovekom. Slavny senat, tu sa osvedcujem... (Vykriky sen. dr Kovalika.)

Mistopredseda dr Soukup: Pane kolego dr Kovaliku, neracte prejudikovati soudy.

Sen. Durcansky (pokracuje):. a vyzyvam pana ministra spravedlnosti, aby sa v buducnosti taketo prehmaty v sudcovskych kancelariach neprevadzaly. Ja vam davam na uvazenie a prosim, aby ste to uvazili, ako necestne a bezcharakterne je taketo chovanie voci zakonodarcovi, lebo tym nielen osoba sa nici, ale cely zakonodarny sbor sa hanobi, do ktoreho sboru i ja patrim. Nas zaujem ma byt, aby o mne alebo ineho senatora barsaky vagabund si nemohol nohy otierat. Zakonodarny sbor mal by byt na to, aby zakonodarca bol respektovany pred takym papluchom.

Preto, velacteny senat, ja koncim tymto, ze ja sa tu nebranim, aby ste ma vydali. Hovorim, ze svoju cest obranit chcem, ze som nevinny a ze vsetko, co o mne tu bolo hovorene, za podlu loz povazujem a ze tiez panov novinarov budem volat k poriadku za toto urazanie. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Soukup: Debata je skoncena. Slovo zaverecne ma pan zpravodaj sen. dr Krousky.

Zpravodaj sen. dr Krousky: Slavny senate! Ja bych se byl neujal slova, nebo snad jen ke kratkemu doslovu, kdyby byl pan sen. Durcansky snad nedosti vhodnym zpusobem nesrovnaval svuj pripad s pripadem pana kolegy Zimaka. Ponevadz poznamka o panu sen. Zimakovi mohla by se vykladati snad tim, kdo o pripadu pana kolegy Zimaka neni dosti informovan, nevhodne, jsem povinen konstatovati, ze tehdy jednalo se o urazku na cti spachanou tiskem, pro kterou byla podana k senatu zadost za vydani kolegy Zimaka. Kolega Zimak nebyl vydan z jedineho duvodu, proto, ponevadz jmenoval informatora, a to duveryhodneho informatora, proti kteremu mel urazeny moznost zjednati si pred soudem satisfakci. Pan sen. Durcansky rovnez nedosti vhodnym zpusobem prinesl na pretres zasahnuti do teto veci se strany pana ministra spravedlnosti a uvedl, ze sam pan ministr spravedlnosti jaksi zadal za vydani sen. Zimaka. Ale tomu tak neni. Imunitni vybor zabyval se podruhe Zimakovou zalezitosti, kdyz sedrie v Bratislave pres usneseni imunitniho vyboru, kterym sen. Zimak vydan nebyl, pokracovala v rizeni proti nemu. Proto ujal se porusene imunity senatora, a ackoliv pan ministr spravedlnosti byl v senate jineho mineni, byl nucen imunitni vybor a cely senat setrvati pri svem nazoru a vyrknouti, ze v tomto pripade byla imunita porusena. Proto bylo zcela nevhodne, ze tuto zalezitost pan kolega Durcansky v souvislosti se svoji zalezitosti privedl pred slavny senat. Byl jsem povinen v zajmu cti kolegy Zimaka pro informovani znovu konstatovati vec tak, jak se mela.

Pokud jde o dalsi vyvody pana kolegy Durcanskeho, tu, pokud jsem dobre rozumel, pan senator zde prednasel stiznost proti formalnimu postupu v trestni veci svoji proti Hodasove, kdyz on ji zaloval pro urazku na cti, a stezuje si, ze k jednomu liceni vubec nebyl pozvan a k dalsimu liceni byl pozvan na jinou hodinu. Nemohu kontrolovati, pokud tyto stiznosti jsou oduvodneny, a neni to take moji veci, abych posuzoval, zdali postup soudu v teto veci byl spravny neb nespravny. Jen se domnivam, ze kolegovi Durcanskemu, jeho pravnimu zastupci, jestlize se citili byti jakymkoli formalnim postupem poskozeni, trestni rizeni poskytovalo dostatecne moznosti, budto aby oni pouzili opravnych prostredku proti nespravnemu postupu (Vykriky.) - kolega Durcansky se o takovych opravnych prostredcich nezminoval - anebo aby pouzili potom stiznosti dohledaci proti nespravnemu postupu soudu. To vsak, slavny senate, s timto nasim pripadem nema naprosto co ciniti. My posuzujeme vec na zaklade trestniho oznameni a kolega Durcansky spravne tvrdi, ze vita prilezitost, ktera mu bude dana pred soudem, aby svoje stanovisko, ktere nam zde dnes siroce vykladal, uplatnil pred soudnim tribunalem a obhajil svoji cest.

K tomu mu chce imunitni vybor dati prilezitost a proto setrvava na svem navrhu, aby kolega Durcansky byl vydan k trestnimu stihani.

Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Jednani je skonceno. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Budeme hlasovat.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby souhlas k trestnimu stihani sen. Durcanskeho dan byl, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho, aby sen. Durcansky k trestnimu stihani vydan byl, se schvaluje.

Prikrocime dale k bodu

Zpravodajem je pan sen. dr Krousky, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Krousky: Slavny senate! Na poradu je dale zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Hustu za svoleni k trestnimu stihani sen. Bodnara. Sen. Bodnar na zaklade trestniho oznameni policejniho komisarstvi v Hustu je stihan za vyroky, ktere pry ucinil verejne na taboru lidu v Hustu. Vyroky podle trestniho oznameni smeruji jednak proti demokraticko-republikanske forme statu, jednak proti ustavni jednotnosti statu. V prvem smeru tvrdi se, ze sen. Bodnar pronesl vyrok: "Trpeti to vsak dale nelze, budeme bojovat vsi silou az do posledni kapky krve, pokud nesvalime nynejsi burzoustsky rezim a vladu. Prejeme si a pozadujeme, aby toto "ruske peklo" bylo zde take, chceme, aby toto bylo co nejdrive uskutecneno a take bude uskutecneno."

Pokud jde o poburovani proti ustavni jednotnosti statu, tvrdi trestni oznameni, ze pan sen. Bodnar pronesl tento vyrok: "Jmenem veskereho zdejsiho naroda bez ohledu na narodnost a nabozenstvi prohlasuji, ze jako v r. 1919, prohlasujeme nyni opetne pripojeni se k Ukrajine a chceme toto."

V techto obou vyrocich shledava soudni stolice v Hustu precin podle §u 14 cl. l zak. 50/1923.

Imunitni vybor je toho mineni, ze nutno trestnimu rizeni ponechati v teto veci volny pruchod a prokazati, zda pan kolega sen. Bodnar skutecne techto vyroku pouzil, cili nic, a navrhuje proto, aby slavny senat se usnesl, ze svoluje k stihani jmenovaneho senatora pro naznacene preciny spachane reci na taboru lidu dne 1. kvetna t. r. v Hustu konanem.

Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme hlasovati.

Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby souhlas k trestnimu stihani sen. Bodnara pro naznaceny precin dan byl, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho, aby souhlas k trestnimu stihani sen. Bodnara byl dan, se schvaluje.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 1. rijna 1925 o 16. hodine s timto

1. Zprava, narodohospodarskeho vyboru, k usneseni poslanecke snemovny (tisk

2208) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni zakon ze dne 2. cervence 1924, cis. 169 Sb. z. a n., o plemenitbe hospodarskych zvirat, a to koni, skotu, vepru a ovci. Tisk 2227.

2. Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 2207) o vladnim navrhu zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby jako rukojmi a platce prevzala statni zaruku za uver poskytnuty Zastavnimu a pujcovnimu uradu v Praze. Tisk 2226.

3. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 2193), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske k dodatecnemu souhlasu prozatimni uprava obchodnich styku mezi Ceskoslovenskou republikou a kralovstvim Danskym, sjednana v Praze dne 31. ledna 1924, uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. unora 1924, cis. 34 Sb. z. a n. Tisk 2228.

4. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 2140), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou, sjednana ve Varsave dne 7. dubna 1925. Tisk 2232.

5. Druhe cteni zpravy I. zahranicniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru k vladnimu navrhu (tisk 2139), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Danskym, sjednana v Praze dne 18. dubna 1925. Tisk 2209.

Jsou namitky proti tomuto navrhu? (Nebyly.) Namitek neni.

Koncim schuzi.