Schuze zahajena v 10 hodin 40 minut.
Pritomni:
Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.
Zapisovatele: Low, dr Prikryl.
96 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministr Malypetr; za ministerstvo financi min. rada Chochole.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.
Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Zahajuji schuzi.
Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Duchajovi, Durcanskemu, Filipinskemu, Hnatkovi, Holemu, dr Koperniczkymu, Kotrbovi a Rohackovi; dodatecne pro vcerejsi schuzi sen. Barinkovi a dodatecne pro vcerejsi a i pro dnesni schuzi sen. Huclovi.
Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 10 dni sen. dr Malinskemu.
Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Navrh muj je prijat.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Tiskem rozdany byly:
Zapisy o 275. a 276. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 18. a 15. cervence 1925.
Z cizich parlamentu rok 1925, rocnik VI., c. 7-9.
Z predsednictva prikazano:
Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:
Tisk 2200. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tisk 3981) zakona, o uprave pomerov vzniklych z usidlenia osadnikov na zaklade pomeru namezdneho alebo pomerov podobnych na nemovitom statnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 5262).
Vyboru zahranicnimu a narodohospodarskemu:
Tisk 2203. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni Druha dodatkova umluva ze dne 27. cervence 1925 mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou k obchodni dohode s Rakouskem ze dne 4. kvetna 1921.
Tisk 2204. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu schvaleni prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Tureckou, sjednana v Praze dne 6. srpna 1925 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 19. srpna 1925, cis. 180 Sb. z. a n.
Vyboru rozpoctovemu:
Tisk 2207. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5254) zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby jako rukojmi a platce prevzala statni zaruku za uver poskytnuty Zastavnimu a pujcovnimu uradu v Praze (tisk 5271).
Vyboru narodohospodarskemu:
Tisk 2208. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5255) zakona, kterym se meni zakon ze dne 2. cervence 1924, cis. 169 Sb. z. a n., o plemenitbe hospodarskych zvirat, a to koni, skotu, vepru a ovci (tisk 5273).
Mistopredseda dr Soukup: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o shora uvedenych usnesenich poslanecke snemovny a vladnich navrzich podaly zpravu ve lhute 8denni.
Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Navrh muj se prijima.
Prikrocuji k projednavani poradu dnesni schuze.
1. Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu jednanim zkracenym projednana byla zprava
I. vyboru zivnostensko-obchodniho, II. vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2179) k usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske o vladnim navrhu zakona, kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu. Tisk 2198.
Jelikoz je treba, aby vec tato byla urychlene projednana, navrhuji, aby vyrizena byla jednanim zkracenym.
Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. - Pilnost projednani teto veci se priznava.
Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.
Prikrocime tedy k projednani bodu dalsiho, jimz je:
2. Zprava I. vyboru zivnostensko-obchodniho, II. vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2179) k usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske o vladnim navrhu zakona, kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu. Tisk 2198.
Navrhuji, aby vec tato projednana byla v celkove dobe l hodiny se stanovenim recnicke lhuty na pul hodiny.
Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. - Navrh muj je prijat.
Zpravodajem za vybor zivnostensko-obchodni je pan sen. Dedic, jemuz udeluji slovo.
Zpravodaj sen. Dedic: Vazeny senate! Podavam zpravu zivnostensko-obchodniho vyboru o vladni predloze, ktera putuje jiz dlouho po kancelarich jak vladnich, tak i v obou komorach. Toto putovani melo za nasledek, ze jiz jednou musila byti vzata z denniho poradu, protoze ustavne-pravni vybor si vyzadal rozhodnuti o tom. Bude tudiz hlavni referat o tomto bodu miti referent ustavne-pravniho vyboru.
Ja se omezim jenom na konstatovani, ze predloha znamena rozsirovani prukazu zpusobilosti i na ty obory, u kterych toho dosud nebylo. My jsme stale myslili, ze zakonodarstvi nase ponecha nektere obory pusobnosti verejne take nekomu jinemu, ze nebude musit byt na vsechno takovy prisny prukaz zpusobilosti, avsak podle teto osnovy zda se, ze i od lidi, kteri presli budto ze stredni nebo vysoke skoly k nejakemu soukromemu povolani, musi byti vyzadovan prisne prukaz zpusobilosti.
Vybor zivnostensko-obchodni pojednal ve sve schuzi dne 13. cervence 1925 o zmenach, jez provedla poslanecka snemovna, zejmena v §§ 2 a 4 zminene osnovy zakona, prijate jiz v senate, a usnesl se jednohlasne, ze neni zadne prekazky, aby se takto zmenena osnova zakona doporucila vazenemu senatu k ustavnimu schvaleni. (Souhlas.)
Mistopredseda dr Soukup: Zpravodajem za vybor ustavne-pravni je pan sen. dr Prochazka.
Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Vlada podala navrh zakona, kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu. Podle osnovy zakona toho je totiz po zivnostensku provozovane soukrome zprostredkovani: koupe, prodeje a smeny realit, jakoz i prav k nim se vztahujicich, koupe, prodeje a smeny podniku vyrobnich a obchodnich, najemnich a pachtovnich pomeru, uveru hypotekarniho i osobniho, zivnosti koncesovanou a podleha ustanovenim zivnostenskeho radu - zakona -. Koncesi k provozovani zivnosti v §u l osnovy dotcene udeluje zivnostensky urad II. stolice.
Dale musi kazdy zadatel o koncesi uradu, ktery koncesi udeluje, zaroven se zadosti predloziti ke schvaleni rad o provozovani podniku, v nemz musi byti presne uveden zpusob provozovani zivnosti a sazba poplatkova.
Jak jiz pan zpravodaj vyboru zivnostensko-obchodniho uvedl, usnesl se senat jiz jednou na tomto zakone a stanoveno tu usnesenim senatu, ze pri rozhodovani o propujceni koncese nutno pohlizeti k potrebe obyvatelstva a ze je nutno v tomto smeru pred rozhodnutim slyseti prislusnou obchodni a zivnostenskou komoru i prislusne spolecenstvo, dale, ze pred schvalenim provozovaciho radu a poplatkove sazby muze zivnostensky urad II. stolice slyseti prislusnou obchodni a zivnostenskou komoru, prislusne spolecenstvo a jine zajemniky.
Tedy omezil senat pri rozhodovani o propujceni koncese, jakoz i pri schvaleni provozovaciho radu a poplatkove sazby slyseni na obchodni a zivnostenskou komoru a prislusne spolecenstvo, resp. v druhem pripade i jinych zajemniku. Avsak poslanecka snemovna predsevzala u techto ustanoveni zmeny, a to stanovila v obou pripadech, ze mimo obchodni a zivnostenskou komoru a prislusne spolecenstvo ma, resp. muze byti slysena i prislusna obec, tedy rozsirila toto slyseni i na prislusnou obec.
Jak vybor pro prumysl, zivnosti a obchod poslanecke snemovny, tak i ustavne-pravni vybor poslanecke snemovny, jsou pri tom toho nazoru, ze pri rozhodovani o propujceni koncese je dluzno vyslechnouti take mistni obec, protoze tato pry v prve rade je povolana posouditi, zda jevi, se potreba obyvatelstva pro takovou zivnost, ackoliv jinak ustavne-pravni vybor poslanecke snemovny uznava, ze dotcena zprostredkovatelska zivnost neomezuje se zpravidla svym obsahem na obvod obce.
Ustavne-pravni vybor senatni nesdili sice nazor, ze mistni obec je v prve rade povolana posouditi potrebu obyvatelstva pro takovou zivnost, ktera se zpravidla neomezuje svym rozsahem na obvod obce - ten obvod muze byti mnohem sirsi a zpravidla take bude mnohem sirsi - ale pres to pripousti, ze slyseni obce muze prospeti pri rozhodovani o udeleni koncese a rovnez tak pri rozhodovani o schvaleni provozovaciho radu a poplatkove sazby. Proto ustavne-pravni vybor ve snaze, aby tato osnova zakona co nejrychleji byla schvalena souhlasne obema snemovnami a nabyla tak platnosti a ucinnosti zakona, jak toho je nalehave potrebi v zajmu dotcenych oboru soukromeho zprostredkovani, navrhuje, aby slavny senat schvalil usneseni poslanecke snemovny beze zmeny, ve zneni senatniho tisku c. 2179. (Souhlas.)
Mistopredseda dr Soukup: K slovu neni jiz nikdo prihlasen.
Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)
O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.
Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)
Namitek neni.
Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata poslaneckou snemovnou a vyznacena v tisku 2179, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve zneni usneseni poslanecke snemovny, tisk 2179, ve cteni prvem.
Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.
Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.
Zpravodaj sen. dr Prochazka: Neni jich.
Mistopredseda dr Soukup: Kdo tedy souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prave prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.
Dalsim bodem je:
3. Druhe cteni zpravy vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 2178) o vladnim navrhu zakona, kterym se ustanovuje doba nove organisace vojenskych soudu a upravuje prejimani dustojniku justicni sluzby do obcanske soudni sluzby. Tisk 2192.
Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.
Zpravodaj sen. dr Prochazka: Nemam zadnych.
Mistopredseda dr Soukup: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni
formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.
Na dennim poradu dale je:
4. Druhe cteni zpravy I. vyboru rozpoctoveho, II. vyboru zahranicniho, III. vyboru ustavne-pravniho k vladnimu navrhu (tisk 2097), kterym se predkladaji Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske:
1. Umluva mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Rakouskou o uprave zavazku v rakousko-uherskych korunach, podepsana v Praze dne 18. cervna 1924 a zaverecny zapis k teto umluve;
2. Umluva mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Rakouskou o vzajemnych pohledavkach z vyuctovani nositelu pensijniho pojisteni, podepsana v Praze dne 12. cervence 1924 a dodatek k teto umluve. Tisk 2188.
Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.
Zpravodaj sen. dr Karas: Neni zmen.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nemam zadnych.
Zpravodaj sen. Lukes: Rovnez ne.
Mistopredseda dr Soukup: Neni tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.
Prikrocime k nasledujicimu bodu, jimz je:
5. Druhe cteni zpravy I. vyboru rozpoctoveho, II. vyboru zahranicniho, III. vyboru ustavne-pravniho k vladnimu navrhu (tisk 2161), kterym se predklada Narodnimu
shromazdeni republiky Ceskoslovenske "Dodatecny zapis k umluve mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Rakouskou o uprave zavazku v rakousko-uherskych korunach z 18. cervna 1924", podepsany v Praze dne 14. kvetna 1925. Tisk 2189.
Textovych zmen pp. zpravodajove nemaji?
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Karas: Rovnez ne.
Zpravodaj sen. Lukes: Nemam.
Mistopredseda dr. Soukup: Textovych zmen pani zpravodajove nemaji.
Kdo tedy souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.
Prikrocime k dalsimu bodu, jimz je:
6. Druhe cteni zpravy I. rozpoctoveho vyboru, II. zahranicniho vyboru, III. ustavne-pravniho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 2184) o vladnim navrhu zakona o provedeni umluv mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. cervna 1924 o uprave zavazku v rakousko-uherskych korunach a ze dne 12. cervence 1924 o vzajemnych pohledavkach z vyuctovani nositelu pensijniho pojisteni. Tisk 2197.
Tazi se panu zpravodaju, zda maji nejake textove zmeny.
Zpravodaj sen. dr Karas: Nemam.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nejsou zadne.
Zpravodaj sen. Lukes. Rovnez ne.
Mistopredseda dr Soukup: Pani zpravodajove textovych zmen nemaji, budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.).
To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se ve zminenem zneni take ve cteni druhem.
Dalsim bodem je:
7. Druhe cteni zpravy I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 2100), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu souhlasu dohoda o prodlouzeni prozatimni upravy obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi Staty Americkymi ze dne 27. rijna 1923, sjednana v Praze dne 5. prosince 1924 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. prosince 1924, cis. 31! Sb. z. a n. Tisk 2173.
Maji pani zpravodajove, sen. Sveceny a Petrik, nejake textove zmeny?
Zpravodaj sen. Petrik: Nemame zadnych.
Mistopredseda dr Soukup: Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Uvedene schvalovaci usneseni prijima se take ve cteni druhem.
Prikrocime k dalsimu bodu, jimz je:
8. Druhe cteni zpravy vyboru rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 2170), jimz se poskytuji danove ulevy pro pripad znovuzrizeni budov, stroju a zarizeni, poskozenych zivelnimi pohromami. Tisk 2180.
Zpravodaj pan sen. Hrejsa nema textovych zmen?
Zpravodaj sen. Hrejsa: Nikoliv.
Mistopredseda dr Soukup: Budeme hlasovati. Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.
Navrhuji, aby odstavce 9., 10. a 11. dnesniho denniho poradu, a to:
9. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. Krizko, Hucla, Petrika, dr Soukupa, Liseho, Panka, dr Franty, dr Brabce, Sachla, Za-vorala a spol. (tisk 2158) na poskytnuti statni pomoci zemedelcum v krajich postizenych zivelnimi pohromami v roce 1925. Tisk 2214.
10. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Knesche a soudr. (tisk 2154) na vysetreni skod a provedeni nouzove akce pro rolniky, tezce poskozene katastrofalni prutrzi mracen v okresu Rokytnice v Orlickych Horach. Tisk 2213.
11. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. Hladika, Linka, Starka a soudr. (tisk 2160) na poskytnuti podpor za pricinou skod, zpusobenych zivelnimi katastrofami. Tisk 2215, slouceny byly v jedine projednavani, jezto spolu uzce souvisi.
Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Muj navrh je prijat.
Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Hybs, jemuz udeluji slovo.
Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Letosni rok byl pro zemedelstvi velice kriticky, ba v nekterych okresich a cetnych obcich, muzeme rici, ze byl primo katastrofalni. Nerad uzivam techto silnych vyrazu, ale jiste ten, kdo shledl letosni, zvlaste srpnove pohromy ve vsech castech nasi republiky, musi rici, ze zivelni pohromy ty jsou katastrofalni.
Rekl jsem, ze letosni rok byl pro nase zemedelstvi a zemedelce kriticky, a to proto, ponevadz zemedelstvi nebylo stizeno jen pohromou jednou, ktera prisla v srpnu letosniho roku, ale uz od sameho jara stihano bylo nase zemedelstvi zivel. pohromami. Po teplem jaru, kdyz prisel mesic kveten a cerven nebylo tehodne, by nedosla nejaka Jobova zprava z nektereho okresu, ze zurila boure spojena s prutrzi mracen a krupobitim, ktera znicila veskeru nadeji naseho zemedelce. Zpravy tyto prichazely jak z Cech, Moravy a Slezska, tak i ze Slovenska a Podkarpatske Rusi. A verte, kdo videl nasledky techto pohrom, prutrzi mracen a krupobiti, ktere znici najednou vse, na co se rolnik po cely rok tesil, vysledek jeho prace, musi priznati, ze je to opravdu velice smutne a trapne.
Ja sam zazil nekolik takovych pohrom a vim take, jaka nalada je na te vesnici, kde katastrofa prijde. Za hodinu je vsechno zniceno. Rolnici vyjdou ze sveho staveni, a nyni vidi, ze vsecko je zniceno, na co se tesili. Dere se mu slza do oci, zatina pest, poplace si, ponarika, ale druhy den zase jde do prace, aby aspon uchranil to, co se uchraniti da, nejen pro sebe, ale i pro ty ostatni, nejen pro sebe jako producenta, ale i pro ostatni obyvatelstvo jako konsumenty.
A katastrofy tyto jsou jeste horsi, ze vyzaduji si take obeti na tom nejcennejsim materialu, na te nejcennejsi hodnote, na zivotech lidskych. Slysime a cteme casto: "Hospodar zabit na poli. Celedin zabit u pluhu." To je risiko prace zemedelske.
Vim, ze risiko takove neni jenom u nas, ze je i v ostatnich odvetvich lidske prace, ze je i v prumyslu,a ze je ho hodne. Avsak v prumyslu vidime, ze je mozno uciniti ochranna opatreni k omezeni tohoto risika. Ale muze se uciniti bezpecnostni opatreni v sire prirode, v te velike prirode? Ne. Tam podlehne jedinec, tam podlehne zemedelec. Chci na to poukazati, ponevadz v teto dobe mluvi se mnoho o zemedel. praci a ceka se na jeji vysledek. Nas to tesi, ze se o praci zemedelske mluvi a pise vice, nez se kdy mluvivalo a psalo. Valka naucila nas vaziti si zemedelske prace a miti k ni uctu. Verim, ze kazdy take s dychtivosti a nadeji ceka, jaky bude vysledek zemedelske prace, jaky bude vysledek zni. Vzdyt jde nejen o producenta, ale i - jak jsem pravil - o konsumenta, aby mel dostatek lacineho chleba, lacineho sousta.
Zminil jsem se, ze katastrofy prisly jiz v casnem jaru. Ale tyto katastrofy neustaly ani v nasledujicich mesicich. Prisel mesic cervenec, zacatek znovych praci. Neni snad pametnika, ze by pracoval rolnik s takovymi obtizemi jako letos. Mluvil jsem se starymi hospodari, kteri mne dosvedcili, ze od r. 1882 nebylo takoveho neprizniveho pocasi a povetrnosti v dobach znovych, jako letos. Je to onen rok 1882, kdy byly neustale deste, ze nas rolnik nemohl ani skliditi urodu. Co sklidil, nebylo ani slama, ani obili, ale vse bylo shnile a letos je podobne. Letos - jak se to na venkove rika - obili se nesvazelo, ale zrovna kradlo s poli, aby se mohlo dostati do stodol. A ja reknu, ze to obili, ktere je do stodol a stohu svezeno, neni ani zdrave a maloktery hospodar ma letosniho roku ve sve stodole anebo stohu suche a zdrave obili. Aby katastrofa byla dovrsena, prisly zivelni pohromy v mesici srpnu. Bylo to 5. srpna, hlavni vsak katastrofa prisla v noci z 11. na 12. srpna, 19. srpna a 25. srpna. Byly neustale deste a boure, vody se vylily a katastrofa, ktera stihla u nas cetne okresy, je primo uzasna. Nejvice stizen byl nas cesky jih a jihozapad. Na severu byl stizen kraj boleslavsky, sobotecky a benatecky. Stizena byla Morava, stizeno bylo Slezsko a postizeno bylo velice take Slovensko a Podkarpatska Rus. Nechci jmenovati vsechny ty okresy, ve kterych katastrofa radila, ponevadz bych snad mohl nektery vynechati. Ty vyjevy, ktere se pri tech katastrofach odehravaly, byly primo ojedinele. Byla znicena uroda, co bylo na polich, bylo dravym zivlem odneseno, prst a ornice byla snesena, pole byla rozervana, byly vyrvany vymoly, komunikace byly preruseny. Byly zniceny komunikace statni, okresni i obecni, cesty byly preruseny a i zeleznicni provoz byl na mnoha mistech prerusen. Byl znicen hospodarsky fundus jak, zivy, tak i mrtvy, znicena byla obytna staveni a take na zivotech lidskych si tento dravy zivel vyzadal sve obeti. Ti, kteri byli svedky tech hroznych katastrof, vypravuji veci primo uzasne. Voda prikvacila tak nahle, ze nemohli nikam uteci, jen na pudu a z pudy musili i uteci na strechu a ve dvou obcich jihoceskeho okresu cely den, ba 36 hodin cela rodina, otec, matka s detmi musila byti na strese, aby mohla uniknouti pohrome.
Pohromy jsou ojedineleho razu a chceme-li tyto skody napraviti, nemuzeme je napraviti snad jenom nejakym darem, poskytnutim nejake nahrady. Zde musi stat a povolani cinitele sahnouti hloubeji. Zde musi se dati nejen nahrada za utrpenou skodu, ale musi byti take ucinena vsechna opatreni, ktera jsou nutna, aby se preventivne zabranilo pro priste takovymto katastrofam. Vzdyt katastrofy jdou do velikych cisel. Jestli bylo psano, ze tyto skody obnaseji 44 miliony, bylo v te zprave vynechano, ze to jsou skody, pokud dosud byly uredne zjisteny, nebot vsechny skody neobnaseji 44 miliony, skody jdou do set milionu. V techto 44 milionech byla obsazena jen castka uredne zjistena. Mame zjisteny uredne skody z casti u nas a z casti na Slovensku a ja sdelim jenom, co bylo zniceno na Slovensku. Byla poskozena zupa bratislavska, kde skoda byla odhadnuta na 4,785.000 Kc, byla postizena zupa nitranska, kde zjistena skoda 392.000 Kc, byla poskozena zupa XVII., Turcansky Sv. Martin, kde zjistena skoda 12,902.000 Kc, ve zvolenske zupe skoda 2,402.000 Kc, v Liptovskem Sv. Mikulasi 1,640.000 Kc, kosicka 500.000 Kc, dohromady 22,621.000 Kc."
Co zpusobilo tyto velke skody? Hlavne nedostatecna uprava nasich rek, potoku a bystrin. Znate reku Vah, a kdo tam jezdi, vidi, ze kazdou chvili tento Vah je zdvizen a ze zpusobuje obrovske skody. Vah ma delku toku 440 km a cele jeho povodi cini 11,224 ctverec. km, cili rozsah plochy zavodnovane Vahem obnasi 30.000 ha. Tato plocha rovna se plose, na ktere na celem Slovensku pestuje se zelenina a ranne zemaky. Kdyby tato reka byla upravena, jiste ze by tech 30.000 ha aspon castecne bylo ochraneno, a co by to pro vyzivu a sobestacnost naseho obyvatelstva znamenalo, o tom si jiste ucini kazdy usudek. Na komunikacich byly velike skody, a jest-li jsem rekl cifru asi 10 milionu Kc ve Slezsku, na Slovensku a v Podkarpatske Rusi, Morave a v Cechach, pak je to jen cifra, ktera byla vyrcena jen na zaklade prozatimnich urednich setreni, ponevadz uredni setreni doposud jeste nebylo skonceno. Mame zjisteno doposud, pokud se tyce okresnich komunikaci, asi 17 okresu a jiz se zjistilo, ze v techto 17 okresech na okresnich silnicich je skod za 5,380.000 Kc. Doposud jsem mohl dostati jen statistiku o skodach zpusobenych na obecnich komunikacich v 8 okresech, kde byla zjistena skoda na komunikacich za 1,593.000 Kc. Jiste, ze ve zbyvajicich postizenych okresech bude skoda na okresnich i na obecnich cestach u nas v Cechach muzeme pocitati skodu na nejake 3 miliony Kc.
Nyni nemame ale zjistenu skodu, ktera byla ucinena na obili a na vyrvanych polich, ktere se museji zase rekultivovati. Nemame zjistenu take skodu, ktera se stala znicenim obytnych staveni a odnesenim a znicenim hospodarskeho naradi, domaciho zvirectva, a to hlavne drobneho zvirectva, ze tezko bude mozno vsecku tuto skodu vysetriti. Vzdyt, prosim, jenom ve Spalenem Porici bylo zniceno 30 obytnych domku a 30 rodin bylo bez pristresi. Az tato vsechna skoda v cele republice bude zjistena, teprve potom mohli bychom si uciniti predstavu, jak velike skody u nas byly zpusobeny. Ale i jine skody byly jeste zpusobeny. Na lesich byly zpusobeny skody, na ovoci a ovocnych stromech. Mam zpravu z okresu sobotec-keho, kde v obci Strehomi bylo jen ovocnych stromu za jeden den zniceno 368, vedle jinych stromu. Povazte, jaka je to skoda. A kdybyste videli ty obyvatele, jak lkali nad tou zkazou, jak se rmoutili, a to proto, ponevadz ten strom neni prace jenom jeho, nybrz to jest jiz prace dedova, otcova, a vsecka tato prace v jednom dni, a snad za hodinu, byla znicena. Postizeny byly touto pohromou jeste jine nase dulezite podniky. Jsou to u nas vodovody, je to elektricke vedeni, ktere u nas utrpelo temito pohromami velikou skodu. Vodovody tez utrpely a my musime dbati take na to, aby u nas co nejvetsi pece venovana byla na venku opatreni pitne vody a vodovodum. Povazte si, ze prave pri teto pohrome, kdyz voda vnikla do vesnice, vnikla tez do vsech studen, a tim se stalo, ze v jedne obci na ceskem jihu vznikl behem tydne tyfus nasledkem pozivani spatne vody.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti