Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 274. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 25 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Reyl, dr Vlcek.

98 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Markovic, dr Winter.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou na dnesni schuzi sen. Janu Prochazkovi a Zimakovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na 10 dni sen. dr Koperniczkymu, na dobu 4 nedel sen. Polachovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 2178. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 5159), kterym se ustanovuje doba nove organisace vojenskych soudu a upravuje prejimani dustojniku justicni sluzby do obcanske soudni sluzby (tisk 5180).

Vyboru zivnostensko-obchodnimu a ustavne-pravnimu:

Tisk 2179. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske (tisk 5128) k vladnimu navrhu zakona, kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu (tisk 5222).

Predseda (zvoni): Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o shora uvedenych usnesenich poslanecke snemovny podaly zpravu ve lhute petidenni.

Kdo s mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Na zaklade usneseni: iniciativniho vyboru ze dne 8. cervence 1925 prikazano:

Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 2154. Navrh sen. Knesche a soudr. na vysetreni skoda provedeni nouzove akce pro rolniky, tezce poskozene katastrofalni prutrzi mracen v okresu Rokytnice v Orlickych Horach.

Tisk 2158. Navrh sen. Krizko, Hucla, Petrika, dr Soukupa, Liseho, Panka, dr Franty, dr Brabce, Sachla, Zavorala a spol. na poskytnuti statni pomoci zemedelcum v krajich postizenych zivelnimi pohromami v roce 1925.

Tisk 2160. Navrh sen. Hladika, Linka, Starka a soudr. na poskytnuti podpor za pricinou skod, zpusobenych zivelnimi katastrofami.

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 2163. Navrh sen. Lukese a spol. na zmenu narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 27. dubna 1922, cis. 143 Sb. z. a n., k provedeni zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 329 Sb. z. a n., o prechodne uprave financniho hospodarstvi obci a mest s pravem municipalnim.

Vyboru narodohospodarskemu a zivnostensko-obchodnimu:

Vladni narizeni ze dne 18. cervna 1925, cis. 151 Sb. z. a n., o zajisteni domaci spotreby repoveho cukru ve vyrobnim obdobi 1925/1926.

Vyboru imunitnimu:

Zadost vrchniho statniho zastupitelstvi v Bratislave, resp. okresniho soudu v Ziline za souhlas k trestnimu stihani sen. Durcanskeho pro precin podvodu podle §u 50 tr. nov. z r. 1908 a §u 380 tr. z.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni sen. dr Krupka, za vybor narodohospodarsky sen. Hybs.

Tazi se pana zpravodaje sen. dr Krupky, ma-li nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv.

Predseda: Neni tomu tak. Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Dalsim bodem denniho poradu je:

Zpravodajem za vybor socialne-politicky je pan sen. Panek, jemuz davam slovo.

Zpravodaj sen. Panek: Slavny senate! Pro statni zamestnance bude dnesni den jiste dnem velice pamatnym, prave tak jako sveho casu byl pamatnym 30. kveten r. 1888, kdy v Rakousku bylo parlamentem odhlasovano nemocenske pojisteni delnicke. Senat ma se dnes usnesti na nemocenskem pojisten statnich a verejnych zamestnancu a provesti tak jiste akt velmi dulezity na poli socialni politiky. Pojisteni pro pripad nemoci neni u statnich a verejnych zamestnancu novym pozadavkem. Jiz v Rakousku ozyvaly se hlasy z rad statnich zamestnancu po teto vymozenosti, zejmena vsak, kdyz zakon ze dne 16. cervence 1892, cis. 202 r. z., o t. zv. zapsanych pokladnach pomocnych mel vyplniti mezeru, kterou ponechal nemocensky zakon z r. 1888, cis. 33 r. z., nepodrobiv pojistne povinnosti vsechny osoby nesamostatne vydelecne cine. (Mistopredseda Klofac prevzal predsednictvi.) Timto zakonem z r. 1892 o t. zv. pomocnych zapsanych pokladnach spolky na vzajemnosti spocivajici a majici za ucel pojistovati cleny zapsane do rejstriku u zemske politicke spravy nabyly zvlastnich prav, zejmena vsak prava rozsiriti svoji pusobnost take na pojisteni pro pripad nemoci a obdrzevse osvedceni podle §u 7 odst. 2. zakona z r. 1892 c. 202 mohly v plnem rozsahu provesti pojisteni podle §u 1 nemocenskeho zakona z r. 1888. Teto vyhody plynouci ze zakona o zapsanych pokladnach pomocnych pouzili soukromi urednici v plne mire, a to v ten zpusob, ze pocali zrizovati vlastni nemocenske pokladny a pouzivajice §u 7 zakona z r. 1892 zpusobili, ze soukromi urednici, zejmena zavodni, kteri podlehali pojistne povinnosti podle nemocenskeho zakona z r. 1888, nemusili byti cleny prislusnych okresnich nemocenskych pokladen. Cleny techto nove zakladanych pokladen pomocnych stavali se postupne vsichni soukromi urednici bez rozdilu vyse platu, bez rozdilu socialniho postaveni, a to i pres to, ze vetsina techto uredniku mela i pri pojisteni nemocenskem zarucenu vyplatu svych pozitku po delsi dobu, nez jak nemocensky zakon ve zneni z r. 1917 vyzadoval. Soukromi urednici stavali se cleny nemocenskych pokladen, i kdyz mohli byti podle §u 4 zakona z r. 1888 od teto pojistne povinnosti osvobozeni. Tento fakt sam o sobe dokazuje nad slunce jasneji, ze potreba nemocenskeho pojisteni i v radach urednickych je nevyhnutelnou a ze tato trida i pres svuj snad zevnejsi lesk je prave tak socialne slaba, hospodarsky potrebna a zavisla, jako je trida delnicka, a ze v pripade onemocneni i pres svoje snad zdanlive odlisne spolecenske postaveni potrebuje pomoci vybudovane na kolektivni vzajemnosti.

Nase zakonodarstvi pokracovalo na ceste vybudovani nemocenskeho pojisteni pokud mozno na nejsirsi basi a take skutecne zakonem z 18. kvetna 1919 cis. 268 znovu rozsirilo pocet osob pojistne povinnosti podlehajicich, avsak, pokud se tyce uredniku, vyslovil se tento zakon v §u 3 ve zneni z 22. prosince 1920, c. 689, ze v §u 1 uvedena povinnost pojistna nevztahuje se na zamestnance s fixnim platem ve sluzbach statu, nebo nektere samospravy, okresu, anebo fondu, jestlize v pripade onemocneni maji narok na sluzne alespon po dobu 1 roku.

Jak bylo jiz receno, soukrome urednictvo vydobylo si v zakone sve nemocenske pojisteni a take si ho skutecne zarlive strezi, nechtic ani pripustiti jeho slouceni s pojistenim vseobecnym a tim take, ze i ti, kteri pres sve hospodarske zabezpeceni mohli byti pojistne povinnosti zbaveni, tak neucinili, byl podan dukaz, jak jsem jiz naznacil, ze i teto tride dobrodini nemocenskeho pojisteni je potrebi.

A co plati o urednictvu soukromem, plati do slova a snad jeste vice take i o zamestnancich statnich a verejnych, jejichz socialni postaveni a hospodarska zavislost nevalne se lisi od uredniku soukromych. Mezi soukromymi uredniky jako mezi statnimi mame nizsi a vyssi uredniky. Ale je tu prece jen znacny rozdil v pozitcich techto zamestnancu. Vyssi urednici statni, kterym tak nekdy predhazujeme ponekud snad vyssi pozitky, vyssi platy, nemohou se ani zdaleka prirovnati vyssimu a vysokemu urednictvu soukromemu, zdaleka se nemohou nasi sekcni sefove na pr. prirovnati, pokud se tyce platu, prokuristum, reditelum bank, reditelum tovarnich zavodu a jinych u podobnych podniku, kdezto nizsi urednictvo v obou techto taborech, jak pokud se tyce zamestnancu soukromych, tak i pokud se tyce zamestnancu statnich, je asi tak na tom stejne, totiz je placeno podprumerne. Ano mozno smele rici, ze ve statnich sluzbach jsou zamestnanci, aspon ti nizsi zamestnanci, placeni jeste mene, nez podprumerne, Pojistiti tudiz statni a jine verejne zamestnance proti nemoci nutno pokladati za prikaz socialni spravedlnosti, prave tak, jako tomu je u jinych vrstev. Rakouske vlady vzpiraly se tomuto pozadavku poukazujice na to, ze statni zamestnanec po dobu nemoce, po dobu rekonvalescence pobira neztencene pozitky a konecne, ze v podobnych pripadech nemoci se mu dostava take penezite vypomoci. Je sice pravdou, ze onemocni-li statni zamestnanec, ma po dobu svoji choroby a take po dobu svoji rekonvalescence nezkracene pozitky, ale nutno prece uvaziti, ze chorobou, tedy zvlastnimi pripady vznikaji verejnemu zamestnanci take zvlastni, zcela mimoradne vylohy, a nejen pokud se tyce jeho osoby same, ale i take pokud se tyce prislusniku rodiny, a ze jeho pozitky jsou tak minimalni, ze jimi tyto mimoradne vylohy absolutne hraditi nemuze. Zejmena za valky a take po valce byly platy verejnych zamestnancu stlaceny pod uroven existencniho minima. Vzdyt nedosahuji u mnohych zamestnancu, zejmena u urednictva, ani ctyr ani petinasobek a pouze u tech nizsich tu a tam 6 az 7nasobek predvalecnych pozitku. To jsou konecne vsechno zname veci a proto poukazovati na to, ze zamestnanec i pro pripad nemoci ma plne pozitky a ze proto nemusi byti pojisten pro pripad nemoci, neni spravne, nebot jeho sluzne je tak ubohe a tak male, ze neni ani pomysleni, aby si snad tvoril nejake reservy pro mimoradne pripady, jako je nemoc nebo umrti v rodine. K cemu vlastne vedl dnesni stav? Ze urednik, byl-li postizen nemoci, byl nucen sahnouti k dluhum, a z toho take vlastne vyvera zadluzenost, ano i predluzenost u urednictva z nejvetsi casti. Musil se zadluziti, jestlize nemel k disposici sveho vlastniho jmeni. Uvazme jenom, jestlize je potrebi operativniho zakroku, rekneme pri porodu, uvazme drahotu leciv, hraditi podobne veci, na to sluzne ceskoslovenskeho statniho zamestnance nestaci a mam za to, ze nikdy nebude staciti, ze nikdy nebude tak vysoke, aby se mohlo pocitati s podobnymi pripady. Poukazovati dale k tomu, ze v podobnych pripadech muze zamestnanci byti poskytnuta vypomoc penezita, nutno oznaciti snad jenom za pouhou zaminku. Tu a tam snad v nekterych resortech, je-li po ruce kredit, dostava se zamestnanci penezite vypomoci, ale v jake vysi? To nelze ani nazvati penezitou vypomoci, to lze spise nazvati almuznou, milodarem, ponevadz pravidelne necini to ani desaty dil skutecneho nakladu, a k tomu druzila se jeste ta okolnost, ze zamestnanci jsou nuceni, jestlize chteli obdrzeti ponekud splendidnejsi vypomoc penezitou, sve zadosti doloziti fingovanymi ucty. A tyto fingovane ucty lekari a lekarny, znajice pravy stav veci a ten postup pri udelovani vypomoci, velmi ochotne vystavovali. To vedlo prave k jakesi demoralisaci, kterou chceme prave timto pojistenim proti nemoci odstraniti.

Z techto a z jinych duvodu uvitali statni zamestnanci rozhodnuti vlady, tehdejsi vlady urednicke, kdyz neboztik prof. dr Gruber, jehoz pamatku zachovame jiste ve vdecne pameti, predlozil dne 5. srpna 1921 zde v senate vladni navrh zakona o nemocenskem pojisteni statnich zamestnancu. Puvodne predloha mela na mysli pouze lecebnou peci pro statni zamestnance a vylucovala zamestnance verejne. Tato puvodni osnova byla vybudovana na techto zasadach a mela poskytnouti statnim zamestnancum tyto vyhody: Bezplatne lekarske i operativni vypomoci v nemoci a pri porodu, jakoz i prispeni na porodni asistentku, leciva a lecebne pomucky pro uredniky pensisty a jejich rodinne prislusniky, jakoz i pro osoby sluzebne, zamestnane v domacnosti urednikove nebo pensistove, za rodinne prislusniky pokladala osnova manzelku, pokud neni vlastni vinou rozvedena, anebo druzku pojistencovu, manzela pojistenky, pokud je na ni odkazan vyzivou svoji, deti manzelske i nemanzelske, deti za vlastni zvolene a schovance do dokonaneho 16. roku, pokud nejsou pro telesnou nebo dusevni vadu schopny samostatne se ziviti, i po tomto roce, tedy po 16ti letech, konecne do 24. roku deti, ktere navstevujice tuzemske ustavy vyucovaci jsou vydrzovany pojistencem v jeho domacnosti nebo mimo ni, konecne rodice a sourozence pojistencovy, deda a babu, tchana a tchyni, kteri bydli s pojistencem aspon 6 mesicu ve spolecne domacnosti a jsou vyzivou na neho vyhradne odkazani.

Misto lekarskeho osetrovani a nutnych leciv muze byti poskytnuto leceni a osetrovani v nemocnici, anebo k oduvodnenemu poukazu osetrujiciho lekare i v jinem lecebnem ustave s narokem na bezplatnou dopravu do nemocnice nebo jineho ustavu a pokud je to nutno, take i zpet.

Dale zamyslela puvodni osnova take nektere penezite davky, a to podporu v tehotenstvi i rodinnym prislusnikum nejmene 400 Kc, podporu v sestinedeli nejmene 600 Kc, premie za kojeni nejmene 100 Kc tydne, matkam sve deti kojicim az do doby 12ti tydnu. Dalsi penezite davky: Zemrel-li pojistenec, tedy pohrebne ve vysi 25 % rocnich pozitku, ktere jsou zakladem placeni prispevku. Stejne pohrebne poskytne se i tehdy, zemrel-li rodinny prislusnik starsi 14 let. Za zemrele rodinne prislusniky do 2 roku veku poskytuje se jen 10 %, do dokonaneho 14. roku 15 procent z pensijni zakladny. Obstara-li pohreb osoba, jez neni rodinnym prislusnikem, prislusi ji nahrada vyloh az do vyse pohrebneho, jez by pojistenci jinak nalezelo. Narok na umrtne zustava tim nedotcen. Pohrebne pri umrti osoby sluzebne a jeji rodinnych prislusniku vymeruje se podle obdoby §u 6 zakona nemocenskeho. Pojistenci, jemuz bylo lekarem povoleno odborne leceni a ktery musi za tim ucelem dojizdeti do mista mimo sve bydliste, nahradi se nutne dopravne, a to, pokud jde o jizdne po zeleznici, III. trida. Stanovami mohou byti zavedeny tyto dalsi pojistne davky a vykony: Penezni podpora pri porodu, neni-li v domacnosti, v niz pojistenec, nebo jeho rodinny prislusnik zije, osoba sluzebna. Kde toho potreba vyzaduje, muze byti poskytnuto leceni v laznich, odbornych lecebnach, ozdravovnach, utulnach a podobnych ustavech podle povahy choroby, nejdele vsak po dobu 4 nedel. V pripade potreby muze byti dodan osetrujici personal do domacnosti. Tuto lecebnou peci, na niz narok vznika nastoupenim sluzby a zanika zastavenim sluzebnich, po pripade zaopatrovacich pozitku, ma podle osnovy provadeti zvlastni fond, jejz osnova nazyva >Lecebnym fondem statnich zamestnancu<. Ustav tento se sidlem v Praze ma spravovati predstavenstvo, ustredni sbor, zupni sbor a okresni vybor. Ustredni sbor se ma skladati ze 16 volenych pojistencu a 4 zastupcu statni spravy, ktere jmenuji po jednom ministerstvo vnitra, financi, socialni pece, verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy. Predstavenstvo sklada se z predsedy a 2 clenu. Predsedou je zastupce ministerstva socialni pece. Dva cleny a jich nahradniky voli ustredni sbor. Kancelarske prace predstavenstva a ustredniho sboru obstarava ministerstvo socialni pece, nebo urad jim k tomu urceny na naklad fondu.Pro kazdou zupu se zridi >Zupni sbor lecebneho fondu statnich zamestnancu<, slozeny z 5 clenu. V jeho cele stoji zupan nebo jeho zastupce. Kancelarske prace zupniho sboru obstara zupni urad na naklad fondu statnich zamestnancu. V obvodu kazdeho okresniho uradu se zridi >Okresni sbor lecebneho fondu statnich zamestnancu<. Sbor je 3clenny. V cele stoji okresni nacelnik neb jeho zastupce. Kancelarske prace zase obstara okresni urad na ucet lecebneho fondu. Vladnim narizenim se ustanovi, kteri organove budou vykonavati pusobnost, jez prislusi podle tohoto zakona zupnim a okresnim sborum Lecebneho sboru statnich zamestnancu v dobe, nez budou v dotycnem uzemi republiky zrizeny zupni a okresni urady. U statni spravy postovni, zeleznicni, nebo spravy jineho statniho podniku muze byti pro vykon pojisteni podle tohoto zakona zrizen zvlastni fond, nebo muze byti ministrem socialni pece v dohode se zucastnenymi ministry vysloveno, ze prislusni pojistenci jsou na davky a vykony podle tohoto zakona pojisteni u nemocenske pokladny, ktera je u prislusne statni spravy podle §u 53. zakona o nemocenskem pojisteni delniku zrizena, nebo se zridi. Pro vybudovani Lecebneho fondu statnich zamestnancu ma poskytnouti stat 6 mil. Kc, z toho pripada 1 milion korun na zarizovaci a spravni vylohy, dalsich pak 5 milionu korun zvlastnimu zakladu pro zrizovani lazni, odbornych leceben, ozdravoven, utulen atd. Prostredky potrebne podle pojistne-technickych zasad k uhrade pojistnych davek a vykonu, jakoz i spravnich nakladu podle tohoto zakona opatri se prispevky, jez maji ciniti 1 % ze zakladnich pozitku sluzebnich, odpocivnych, nebo zaopatrovacich se vsemi pridavky. Jednu polovinu prispevku ma hraditi stat, druhou pojistenci. Ukaze-li se, ze prispevky k uhrade teto nestaci, mohou byti ustrednim sborem primerene zvyseny. Usneseni ustredniho sboru o zvyseni prispevku podleha schvaleni ministerstva socialni pece a ministerstva financi Spory mezi Lecebnym fondem statnich zamestnancu a osobami k pojisteni opravnenymi o poskytovani pojistnych davek a vykonu podle tohoto zakona rozhoduje rozhodci soud, ktery rozhoduje v peticlennem sboru. Predsedou je soudce z povolani. Dva prisedici a jich nahradniky voli clenstvo, druhe dva z nich, jeden musi byti lekar, a jich nahradniky, jmenuje ministerstvo socialni pece.

Tot asi podstata puvodniho vladniho navrhu, ktery byl v senate predlozen, pred ctyrmi lety. Socialne-politicky vybor prikrocil neprodlene k projednani teto predlohy. Ponevadz se ale vyskytly cetne a zavazne namitky proti teto puvodni predloze, zejmena proti nekterym ustanovenim, jez nebylo mozno tak snadno odkliditi, zvolil ze sveho stredu podvybor, jenz by se touto otazkou zabyval. Zavaznejsi namitky byly:

1. Nepojeti ostatnich verejnych zamestnancu do osnovy, kdyz je nemocensky zakon podle §u 3 z pojistne povinnosti vylucuje.

2. Zahrnuti sluzebnych do tohoto pojisteni.

3. Odejimani statnich zamestnancu soukrome praksi lekarske, coz pry zasahuje tezce do zajmu lekarskych.

4. Poskytnuti daru 6 milionu Kc Lecebnemu fondu statnich zamestnancu, coz pry se posud nestalo u zadneho podobneho socialne pojistovaciho ustavu, a konecne

5. bylo kritisovano, proc se zrizuje zvlastni pojisteni, kdyz jsou zde dobre vybudovany okresni nemocenske pokladny, a ze to znamena nove a nove zbytecne tristeni nemocenskeho pojistovani. Posledni namitka byla vyvracena takto:

Nemocenske pojisteni vyzaduje, aby styk pojistence s ustavem byl pokud mozno nejtesnejsi, aby se predeslo simulacim, a pak z duvodu ucelne kontroly. Proto by mely miti nemocenske pokladny co mozna nejmensi teritorialni oblast, a z toho duvodu pry nebylo by byvalo ucelno pridelovati statni zamestnance okresnim pokladnam. Statni zamestnanci tvori obrovskou masu a proto bude, pokud se tyce nemocenskeho pojisteni, potrebi jine organisace a take i jine kontroly. Ostatni namitky, ktere tehdy byly pronaseny proti slouceni nemocenskeho pojisteni statnich zamestnancu s nemocenskym pojistenim vseobecnym, byly celkem irelevantni. Na pr. okolnost, ze statni zamestnanci pozivaji v dobe nemoci sluzneho a nepotrebuji tudiz nemocenskeho, jez je vlastne hlavni davkou nemocenskych pokladen; to ostatne by nepadalo na vahu, nebot s tim faktem vseobecne nemocenske pojisteni pocita, a to v §u 9 lit. c) bod 4. nemocenskeho zakona, kde se pravi, ze stanovami muze byt urceno, ze pojistencum, kteri v pripade onemocneni maji oproti zamestnavateli narok na vyplaceni plne mzdy nebo platu, po dobu tohoto naroku neposkytuje se nemocenske vubec, anebo ne plnou merou, v kteremzto pripade budtez stanoveny pro takove pojistence primerene nizsi prispevky. V teto veci bylo by byvalo vychodisko, jak pricleniti statni zamestnance okresnim pokladnam se snizenym pojistnym.

Zalezelo by jedine na tom, mnoho-li by byvali slevili na prispevcich, to je tolik, aby to odpovidalo uspore z titulu neplaceni nemocenskeho, to je asi 40 %. Jsem presvedcen, ze v teto veci dospejeme zcela urcite k dorozumeni. Ostatni namitky, ktere tehdy byly z rad statnich zamestnancu pronaseny proti slouceni nemocenskymi pokladnami, draha rezie, nehospodarnost, zpolitisovani a pod., jsou naprosto neopravnene. Snad tomu byvalo kdysi, ale dnes muzeme rici, ze jsou celkem okresni nemocenske pokladny ve vzornem poradku. (Vyborne!)

Take namitka, ze risikove spolecenstvi statnich zamestnancu s ostatnimi pojistenci bylo by k neprospechu statnich zamestnancu, cili jinymi slovy, receno, ze by tu byl pomisen aktivni element, kterym ma byti statni urednictvo, s pasivnim, to by melo byti delnictvo, neni nijak opodstatnena tato vytka, a teprve prakse ukaze, kde bude vetsi nemocnost. Delnik ztraceje mzdu, vyhledava az v nejzazsim okamziku lekarskou pomoc, kdezto urednictvo zijici ponekud odlisnym zpusobem, je vychovavano v docela jinych tradicich, mozna, ze v nemocenskem pojisteni bude zivlem sotva aktivnejsim, nezli delnictvo. To vsak ukaze teprve praxe, protoze nemame zde prikladu. Srovnavati na pr. vysledky nemocenskeho pojisteni delnickeho a urednictva soukromeho take zde nepada na vahu, ponevadz sluzebni pomery uredniku soukromych jsou prece docela odlisne od pomeru statnich zamestnancu. Otazka samostatne nemocenske pokladny statnich zamestnancu byla zodpovedena kladne jiz v druhe schuzi socialne-politickeho vyboru roku 1921, kdy duvody, jez byly predneseny, byly uznany spravnymi, a krome toho rozhodla okolnost, ze neni potrebi, aby stat prenasel pojisteni na jiny spravni aparat, kdyz ma vlastni aparat spravni, cimz ovsem nebudiz receno, ze by nad statni sprava konala praci administrativni lecebnemu fondu zdarma, naopak veskere administrativni prace budou vykonavany na ucet lecebneho fondu. Ale prece jen bude to ponekud levnejsi a jednodussi. Take by nebylo spravne snad miti za to, ze by nemocenskym okresnim pokladnam nevzrosti novy naklad priclenenim statnich zamestnancu. To take by nebylo dosti spravne. Pri posuzovani rezijnich vyloh nutno vzdy miti na zreteli mnozstvi ukonu, a tech nebude malo u statnich a verejnych zamestnancu. Jen u statnich zamestnancu muzeme pocitati rocne asi se 4.000 pripadu. To je ovsem jen aproximativni, neda se to urciti presne.

Jiste ze bude daleko jednodussi, jestlize urad vyda pojistenci primo poukazku k lekari, do nemocnice a podobne, nez aby to mela delati nemocenska pokladna. Taky ta okolnost, ze v urade existuji osobni zaznamy zamestnancu, pada znacne na vahu, nebot tim bude usnadnena evidence pojistencu a take kontrola. Samozrejme, ze do jiste miry budou s timto pojistenim spojeny take zajmy sluzebni prave touto kontrolou, takze bude jaksi chranen urad i lecebny fond presel zneuzitim. Vidime to nejlepe na nemocenskem pojisteni na drahach. Prednosta stanice strhne, pojistenci prispevek, vyda poukazku k lekari a pri placeni nemocenskeho prispevku kontroluje nemocenske. To se deje bez prutahu a levne.

Stejne bylo jiz ve druhe schuzi socialne-politickeho vyboru rozhodnuto, ze z tohoto pojisteni maji byti vylouceny sluzebne, ponevadz tam organicky nepatri. Ovsem nutno si doznati, ze by to bylo po strance financni znamenalo pro statni zamestnance velikou vyhodu.

Avsak krome techto zakladnich namitek vyskytly se i jine potize. Byl to naprosty nedostatek statistickeho materialu. Nebylo zadnych presnych pojistne-technickych vypoctu, na jejichz zaklade mohly by se stanoviti davky na strane jedne a pojistne na strane druhe, aby netrpela sobestacnost, ktera jiste je prvni zarukou zdarneho prospechu kazdeho pojisteni. Take byla ventilovana otazka dobrovolneho pojisteni, totiz aby statni zamestnanec podle sve vule se pojistoval, aby pristupoval snad do one soukrome instituce, zvane socialni ochrana. Tato myslenka padla hned, jak vznikla, nebot nemocenske pojisteni statnich zamestnancu ma byti soucasti socialniho pojisteni, a to nemuze byti prece jine nez obligatorni.

Statni zamestnanec nema prava, aby se vylucoval z one vzajemnosti, jez jedine je pri kazdem pojisteni zarukou zdarneho prospechu, jestlize u delnictva zavedena byla pojistna povinnost a osvedcila se, nesmime u uredniku, kteri konec koncu nejsou nicim jinym nez delniky ducha, ciniti vyjimku.

Podvybor socialne-politickeho vyboru sesel se sice nekolikrate, ale nedospel pro ruznost nazoru k cili, nybrz pozadal vladu, aby opatrila si predevsim presna statisticka data o urednictvu, dale aby opatrila si statisticka data o vysledcich hospodareni v nemocenskych pokladnach, zejmena u urednickych nemocenskych pokladen soukromych, a aby srovnajic pojistne davky poskytovane temto pokladnami s davkami, jez hodla poskytovati lecebny fond statnich zamestnancu, presne na zaklade pojistne-technickych vypoctu zjistila vysi pojistneho a samozrejme take rozsah davek pojistnych.