Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 272. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 20 min.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: Low, dr Prikryl.

89 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Benes, dr Markovic.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Frankemu, Hartlovi, dr Herzigove, Jesserovi, Sehnalovi a Smrtkovi, pro vcerejsi schuzi dodatecne sen. Svecovi, pro pristi tyden sen. dr. Nemcovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 2 tydnu sen. dr Horackovi, na 3 tydny sen. dr Reylovi, na mesic cervenec sen. dr Schmidtovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 2175. Zprava vyboru imunitniho o zadosti soudni stolice v Hustu za souhlas senatu k trestnimu stihani sen. Bodnara pro precin dle §u 374 tr. zak. (cis. 11.462 preds )

Tisk 2176. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni "Dodatkova umluva k obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou, uzavrene v Praze dne 4. kvetna 1921", podepsana dne 27. listopadu 1924 ve Vidni (tisk 2096).

Vyboru imunitnimu:

Zadost vrchniho statniho zastupitelstvi v Kosicich s zadosti soudni stolice v Hustu za svoleni k trestnimu stihani sen. Bodnara pro precin §u 24, c. 3. zak. cl. XIV/1914.

Zadost vrchniho statniho zastupitelstvi v Kosicich za svoleni k trestnimu stihani sen. Bodnara pro precin §u 14 c. 1 zakona c. 50/1923.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 2094) o vladnim navrhu zakona, jimz se provadi § 105 ustavni listiny [zakon ze dne 29. unora 1920, cis. 121 Sb. z. a n.]. Tisk 2167.

Zpravodajem je pan sen. Lukes. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Osnova zakona, ktera ma byti slavnym senatem dnes projednana, provadi § 105 ustavni listiny. V §u 105 ustavni listiny je vyslovena zasada, ze ve vsech pripadech, ve kterych urad spravni kompetentne a meritorne rozhoduje o spornych narocich osob soukromych, strane timto rozhodnutim dotcene je volno, po vycerpani opravnych prostredku v rizeni spravnim dovolavati se napravy poradem prava. Jde tu o jakousi napravu rozhodnuti spravniho uradu.

Otazku zjednani teto napravy ma podrobne upraviti zvlastni zakon. Osnova tohoto zvlastniho zakona byla predlozena jiz pred 4 roky, a to 10. brezna 1921 poslanecke snemovne. Poslanecka snemovna zabyvala se peclive materii teto osnovy, pribrala tez znalce a snad nasledkem toho projednavani se protahlo dele, nez obvykle, nebot osnova byla nam predlozena ve zmenene forme teprve koncem mesice brezna, byvsi dne 16. brezna 1925 poslaneckou snemovnou schvalena.

Rekl jsem, ze poslanecka snemovna venovala vypracovani teto osnovy zakona znacnou peci, avsak prece ustavne-pravni vybor senatu nemohl schvaliti osnovu zakona tak, jak ji poslanecka snemovna prijala, nybrz projednav ji dukladne, navrhuje slavnemu senatu nektere zmeny a doplnky, jez se tykaji zejmena §§ 2, 4 a 5.

Pokud se tyka §u 2, je stanovena sice v odst. 2. urcita lhuta k podani zaloby, resp. navrhu, k radnemu soudu, avsak neni tam lhuty pro ten pripad, kdyz nejvyssi spravni soud rozhodl, ze jde o vec verejnopravni, avsak strana neni s tim spokojena a chce se obratiti na radne soudy. (Sen. Matuscak: Proc neni?)

Kdyby byl vybor ustavne-pravni prijal osnovu zakona v tom zneni, jak je navrzena poslaneckou snemovnou, byl by se videl nucena chybejici lhutu v tomto odst. 2. §u 2 doplniti. Ustavne-pravni vybor vsak postavil se na stanovisko, ze, kdyz nejvyssi spravni soud jiz jednou rozhodl v tom smyslu, ze vec je verejno-pravni, a nikoliv soukromo-pravni, ze tedy vec nepatri pred radne soudy, aby rozhodnuti nejvyssiho spravniho soudu pro dotcenou stranu bylo konecne. V tomto smeru navrhuje ustavnepravni vybor zmenu. K oduvodneni teto sve zmeny uvadi ustavne-pravni vybor, ze stejne jako pro radne soudy je v kazdem pripade zavaznym rozhodnuti nejvyssiho spravniho soudu, kdyz vyslovi, ze vec je soukromopravni, i kdyby byly jiz cestou poradu radne soudy rozhodly, ze nejsou kompetentni, stejne z tychz duvodu, ktere svedci pro prvni pripad, je spravno zadati, aby tez rozhodnuti nejvyssiho spravniho soudu, ze nejaka vec je verejno-pravni a ne soukromo-pravni, zustalo pro soudy zavaznym. Blizsi oduvodneni obsazeno je v duvodove zprave ustavne-pravniho vyboru, tisk 2167.

Tento nazor neni v rozporu s § 1 osnovy zakona, ktery vyslovne jedna o pripadech, v nichz rozhoduje urad spravni o narocich soukromo-pravnich, kdezto nejvyssi spravni soud neni ani uradem, ani nerozhoduje o narocich soukromo-pravnich, nybrz pouze o narocich verejno-pravnich a poklada-li se tedy za kompetentni a rozhodne meritorne, projevi tim pravni nazor, ze neslo o naroky soukromo-pravni. Ze nejvyssi spravni soud je k rozhodovani o takove dulezite otazce forem kompetentnim, je samozrejme. Tim ovsem bude zamezeno kompetencnim konfliktum jak kladnym, tak zapornym.

Kdyby byl jeste ponechan kompetencni konflikt kladny, v takovych pripadech bylo by zase umozneno protahovani sporu a veci, ktere jiz prosly nejvyssi instanci spravni, byly by zase projednavany ve vsech instancich soudnich. Tim by se vec prodluzovala a take zdrazovala. Nebylo by to tedy, ani co se tyce stranky, procesni, nejak ekonomicke, nesetrilo by se zde ani pokud se tyce soudcu, ani pokud se tyce penez a casu. To byly asi duvody, ze kterych ustavnepravni vybor se videl nucena navrhnouti v tomto smeru zmenu.

Dale nebyla stanovena zadna lhuta ke stiznosti k nejvyssimu spravnimu soudu v tom pripade, kdyz strana podala do rozhodnuti spravniho uradu, nejprve zalobu nebo navrh k radnemu soudu a posledni soudni stolici pro nepripustnost prava byla odmitnuta. V tomto pripade tez lhuta schazela. V tom smeru bylo osnovu zakona doplniti.

Konecne nebylo dosti jasne zneni §u 5, odst. 2., kteryzto paragraf jedna o tom, kdy muze strana vesti exekuci na zaklade rozhodnuti uradu spravniho a to, kdy muze vesti exekuci uhrazovaci a kdy exekuci zajistovaci. Proto pozmenil ustavne-pravni vybor stylisaci odst. 2. tohoto paragrafu. Ustavne-pravni vybor navrhuje tudiz slavnemu senatu, aby § 2 odst. 2. prijal v tomto novem zneni: "Byla-li do rozhodnuti spravniho uradu podana stiznost k nejvyssimu spravnimu soudu, je podati zalobu anebo navrh v propadne lhute 30 dnu ode dne, kdy bylo dodano strane rozhodnuti nejvyssiho spravniho soudu, jimz byla stiznost odmitnuta z toho duvodu, ze jde o vec patrici podle §u 105 ustavni listiny do prislusnosti radnych soudu."

Jako novy odst. 3. tohoto §u 2, ustavnepravni vybor navrhuje: "Podala-li strana do rozhodnuti spravniho uradu nejprv zalobu - navrh - k radnemu soudu, pocita se teto strane lhuta ke stiznosti na nejvyssi spravni soud ode dne, kdy ji bylo dodano rozhodnuti posledni soudni stolice, jimz byl porad prava prohlasen za nepripustny. Ke stiznosti budiz toto rozhodnuti posledni soudni stolice v prvopise nebo v overenem opise pripojeno."

Pokud se tyce §u 4, navrhuje ustavnepravni vybor nove zneni takto: "Rozhodoval-li ve veci nejvyssi spravni soud, je jeho vyrok, ze narok je verejnopravni, nebo vyrok, jimz byla stiznost odmitnuta z toho duvodu, ze jde o vec patrici podle § 105, ustavni listiny do prislusnosti radnych soudu, pro soudy zavadnym, a to i tehdy, kdyz tyto soudy pripustnost poradu prava v predepsanem postupu stolic poprely."

Tedy, pokud se tyka veci prvni, je tam novum, ze jsou radne soudy vazany tez vyrokem, ze narok je verejno-pravni. Toho v osnove zakona schvalene poslaneckou snemovnou nebylo.

Pokud se tyka §u 5, navrhuje ustavnepravni vybor zneni odst. 2. takto: "Jakmile byla podana druhou stranou zaloba nebo navrh - § 1, odst. 4. - lze podle rozhodnutν sprαvniho uradu pro priznany narok, pokud j e zalobou nebo navrhem dotcen, povoliti exekuci k zajisteni. V potvrzeni, ze rozhodnuti nebo opatreni neni jiz podrobeno opravnemu prostredku, ktery by stavil jeho vykonatelnost, poznamena spravni urad v tomto pripade podle sdeleni soudu, ze a v jakych mezich byla podana zaloba nebo navrh - § 1, odst. 4."

Samozrejmo pokud pravoplatny vyrok spravniho uradu neni dotcen zalobou nebo navrhem u radneho soudu, lze v tom pripade povoliti exekuci k uhrazeni. Toto sice neni expressis verbis v tomto paragrafu uvedeno, avsak rozumi se to a contrario samo sebou.

Ustavne-pravni vybor z duvodu, ktere jsem uvedl a jez obsazeny jsou v tistene duvodove zprave, navrhuje slavnemu senatu, aby prijal osnovu zakona tak, jak byla slavnou poslaneckou snemovnou prijata dne 16. brezna 1925, s dodatky a zmenami, ktere ustavne-pravni vybor navrhuj e, pokud se tyka § § 2, 4 a 5, jak byly mnou predneseny a jak uvedeny jsou v tisku senatu c. 2167. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. Matuscak.

Sen. Matuscak: Slavny senat! Len niekolko slov ku zprave pana kolegu zpravodaja. Ciastocne suhlasim, ze tie namietky urobil proti usneseniu poslaneckej snemovne, ale tolko si prajem od senatu ako zakonodarneho sboru, aby to, co "Patka" a "Desiatka" rozhodne, mal senat pravo zamietnut, ako pan kolega zpravodaj tu navrhuje. Ked je senat, nech je senat!

Predseda: Ma pan zpravodaj nejaky doslov?

Zpravodaj sen. Lukes: Nemam.

Predseda: Nikdo neni ke slovu prihlasen. Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak je vyznacena ve zprave vyborove, tisk 2167, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se podle zpravy vyborove, tisk 2167, ve cteni prvem, a to ve zneni odchylnem od usneseni poslanecke snemovny.

Predseda: Prejdeme k dalsimu bodu poradu, jimz je:

Zpravodajem za vybor zahranicni je pan sen. dr Krupka, za vybor narodohospodarsky pan sen. Ackermann.

Prosim zpravodaje za vybor zahranicni pana sen. dr Krupku, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Vazeny senate! Smlouva, ktera se nam ke schvaleni predklada, ma raz ciste provisorni, aspon ho mela r. 1924. Byla sjednana ve zvlastni forme, a to ve forme not mezi zastupcem krale danskeho a islandskeho s jedne a nasim zahranicnim ministerstvem za souhlasu presidentova se strany druhe, ve forme not, v obvyklem to zpusobu, ponevadz je zvlastni ustavne-pravni postaveni Islandu proti statu danskemu. Smlouva ma platnost, jak jsem jiz rekl, prozatimni az do konce roku 1924 a ma platiti definitivne od 1. ledna 1925 s tim, ze muze byti 3 mesice napred vypovezena. Ovsem zprava tato podana byla jiz 23. zari 1924, aspon pokud se tyce vyboru zahranicniho. Nyni vlastne neschvalujeme ani tak prozatimni umluvy, nybrz schvalujeme definitivni umluvu, ktera plati od 1. ledna 1925, a to proto, jak jsem se presvedcil, ze smlouva tato nasi vladou vypovezena nebyla. Smlouva spociva na zaklade nejvyssich vyhod, jak to zpravidla byva, vyjimajic pripady specielnich vyhod, ktere existuji na strane danske, pokud se tyce Islandu, na druhe strane pak mezi nami, pokud se tyce nas vzhledem k nastupnickym statum, kde byly priznany nastupnickym statum ve pricine obchodnich styku specielni vyhody ve smyslu smluv St. Germainske, resp. Trianonske. (Mistopredseda dr Franta prevzal predsednictvi.)

Ponevadz lze ocekavati od teto umluvy cilejsi a vyhodnejsi hospodarsky styk, navrhuje zahranicni vybor senatu schvaleni jeji a prijeti schvalovaciho usneseni timto sborem zakonodarnym.

Mistopredseda dr Franta: Prosim pana sen. Ackermanna, aby se ujal slova za vybor narodohospodarsky.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavny senate! Za vybor zahranicni zminil se pan kolega, ze vladni navrh, kterym se ma schvalovati dodatecne ujednani obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Islandem, byl jiz projednan a schvalen 23. zari 1924. Mne byla tato predloha pridelena, v narodohospodarskem vyboru 24. kvetna 1924. Pres vsechny urgence, ktere v narodohospodarskem vyboru byly cineny, nebyly prutahy nijakym zpusobem zduvodneny; slouzil-li tento prutah v projednani teto zpravy nasemu zahranicnimu obchodu Ceskoslovenske republiky s Islandem, nevim; ale mam za to, ze jiste musi byti kazdy prekvapen nad tim, ze v tomto pripade bylo . jiz ono prozatimni ujednani provisorne publikovano ve Sbirce zakonu a narizeni pod c. 104 ze dne 15. kvetna 1924, ale my teprve dnes, skoro za 14 mesicu, v nekterem pripade i za 15 mesicu, mame tuto zpravu vziti dodatecne na vedomi.

Kdyz jsem pri teto zprave, a poukazuji na tyto vady, musim take pronesti stiznost, ktera se tezce dotyka delnicke tridy a delnickych organisaci, ze pri projednavani obchodnich smluv jsou tyto pomijeny a nejsou ani brany v zadny potaz. Mam za to, ze jiste v radach delniku najde se dosti znalych narodohospodaru a delniku, kteri ovladaji zahranicni obchod, kteri mnohdy mohli by byti velmi dobrymi radci, kdyz se takoveto smlouvy, at jiz definitivni nebo zatimni, ujednavaji.

Ke zprave samotne netreba niceho priciniti, nez aby zprava, kterou se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu souhlasu prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Islandem, jak jest uverejnena ve zprave duvodove vyboru narodohospodarskeho, byla vzata dodatecne na vedomi, ponevadz je sjednana na zaklade nejvyssich vyhod a nehrozi zadne nebezpeci, ze snad by mohly z tohoto ujednani, at uz prozatimniho nebo trvaleho - nebot od 1. ledna 1925 nastava jiny pomer - vzniknouti nejake neprijemnosti:

Proto doporucuji, aby byla tato zprava vzata dodatecne na vedomi.

Mistopredseda dr Franta: Ke slovu neni nikdo prihlasen. Prosim, racte zaujmouti mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak jest obsazeno ve zprave vyborove cis. 2166 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Toto usneseni je prijato ve cteni prvem.

Prejdeme k dalsimu bodu, jimz je:

Prosim pana zpravodaje za vybor zahranicni sen. Folber, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Folber: Slavny senate! Obchodne-politicky pomer nas k Recku byl upraven az dosud prozatimni obchodni dohodou z r. 1923, ktera priznavala Ceskoslovensku nejvyssi vyhody jen pro omezeny pocet cisel celniho sazebniku. Stav tento vsak nevyhovoval vice zajmum naseho obchodu a proto dosavadni dohoda byla nahrazena dohodou novou, ktera sjednana byla v Athenach 8. dubna letosniho roku. Dohoda tato je zalozena na obapolne dolozce nejvyssich vyhod. Vyrobky a zbozi ceskoslovenske budou pouzivati pri svem vstupu do Recka nejvyssich vyhod i v tom pripade, ze by recka vlada za trvani teto dohody uvedla v platnost novy celni sazebnik. V dohode se dale uvadi, ze i v tom pripade, ze by republik Recka v budoucnosti zavedla jakekoliv omezeni dovozu nektereho druhu zbozi, zavazuje se, ze vstoupi v jednani nove, aby toto omezeni znamenalo pokud mozno nejmensi ujmu pro nas ceskoslovensky dovoz.

Dale vzhledem k tomu, ze dovoz nektereho zbozi do Ceskoslovenske republiky, na nemz republika Recka ma nejvetsi zajem, podleha jeste u nas povolovacimu rizeni, zavazujeme se v dohode k urcitemu kontingentu, a to tyka se hlavne dovozu suchych fiku, korintek, olivoveho oleje, vina z hroznu a likeru. Povolene kontingenty jsou v dohode v teze vysi, jak stanoveno v predchazejici dohode, s vyjimkou u korintek, kde kontingent byl o neco malo zvysen.

Dohodou se dale zavazujeme, ze v ramci stanovenych kontingentu povolime do republiky ceskoslovenske dovoz vina z hroznu pochazejiciho a prichazejiciho z Recka a stanovime v dohode same pro dovoz tento urcitou celni sazbu.

V dalsich clancich zavazuje se nase republika, ze tabakova rezie ceskoslovenska da pri nakupu cigaretoveho tabaku prednost tabaku reckemu, a to az do vyse 2 mil. kilogramu rocne. Ovsem tento zavazek cini se tam s podminkou, ze mnozstvi jakoz i kvalita tabaku budou odpovidati cenam na volnem trhu, ktere snesou urcite souteze.

Tato prozatimni dohoda jest uzavrena na dobu 6 mesicu a bude prodluzovana mlcky na obdobi 3mesicni, nebude-li jednou ze smluvnich stran vypovezena, a vstoupi v platnost dobou a vymenou ratifikaci. Tedy ze smlouva nebyla na delsi dobu ucinena, spociva v tom, ze Recko se pripravuj e na novy celni sazebnik a na zaklade toho necini dohody dlouhodobe, nybrz jen kratkodobe, aby mohlo potom nove dohody a smlouvy prizpusobiti novemu celnimu tarifu. Obe smluvni strany se vsak zavazaly, ze dohodu uvedou prozatimne v ucinnost, a to hned 15teho dne po jejim podepsani.