Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 270. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 20 min.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

110 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Hodza, dr Winter; predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Korner.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Duchajovi, Durcanskemu, Filipinskemu, Hybsovi, pro tento tyden sen. Huclovi, Ferd. Jiraskovi, dr Kloudovi, Janu Prochazkovi, Sablikovi a Slavikovi, do 10. cervence sen. dr Brabcovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 14 dnu sen. Valouskovi, na dobu jednoho mesice sen. Havrankovi a Jarosovi, do konce zasedani sen. dr Mudronovi, na dobu dvou mesicu sen. dr Naeglemu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 2151 postou. Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Levoci z 12. brezna 1925 za svoleni k trestnimu stihani sen. Matuscaka pro precin podle § l, 3, II. l, 2, zak. cl. XLI z r. 1914 a preciny ruseni obecneho miru podle § 14 bod. 1. a 5. zakona c. 50/1923 (cis. 11. 410 preds.).

Tisk 2159 postou. Zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Levoci ze dne 20. dubna 1925 za svoleni ke stihani sen. Matuscaka pro precin ruseni obecneho miru podle § 15 zakona na ochranu republiky a pro precin ublizeni na cti ceskoslovenskemu vojsku podle §u 2 zak. cl. XLI z r. 1914 (c. 11.608/25 preds.).

Dnes bylo tiskem rozdano:

Tisk 2155-2155/10. Interpelace clenu senatu Trcky, Kotrby, Thore a spol. na vladu ve veci obchodovani ministerstva pro zasobovani lidu s firmou Heidler a spol., Ustredni Jednotou, Sdruzenim spotrebnich druzstev v Praze a Velkonakupni spolecnosti Karlin.

Tisk 2155/1. Interpelace clenu senatu Trcky, Kotrby, Thore a spol. na vladu ve veci sanovani druzstev, podle zakona ze dne 9. rijna 1924, cis. 237 Sb. z. a n.

Tisk 2155/2. Interpelace clenu senatu Trcky, Kotrby, Thore a spol. na vladu ohledne rozdeleni zbytku konting. cukru z kampane 1924-1925 (krystaloveho a ku zpracovani a zavarovani).

Tisk 2155/3: Interpelace sen. Trcky, Kotrby, Thore a spol. na vladu ve veci "Marna", obchodni spolecnost v Praze.

Tisk 2155/4. Interpelace sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. na pana ministerskeho predsedu o tom, ze pry bylo zakazano uzivati nemeckeho jazyka ve vzajemnem ustnim styku uredniku.

Tisk 2155/5. Interpelace sen. dr Mayra-Hartinga, Zulegera, Jelinka a soudr. na pana ministra post a telegrafu stran zakazu dopravy blahoprejnych telegramu nove zvolenemu nemeckemu risskemu presidentovi.

Tisk 2155/6. Interpelace sen. Franke a soudr. na ministra zeleznic o tom, ze reditelstvi statnich drah v Olomouci nedba jazykoveho zakona.

Tisk 2155/7. Interpelace sen. dr Naegle a soudr. na vladu stran urazky a zesmesneni nove zvoleneho risskeho presidenta Hindenburga.

Tisk 2155/8. Interpelace sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. na pana ministra post a telegrafu ve veci valecnych pujcek.

Tisk 2155/9. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra prumyslu, obchodu a zivnosti stran provedeni likvidace Nakupniho a prodejniho druzstva ceskoslovenskych pradelen bavlny.

Tisk 2155/10. Interpelace sen. dr Herzigove a soudr. na veskerou vladu stran opatreni a rozhodnuti nekolika okresnich sprav politickych ve veci napisu a oznaceni hostinske zivnosti.

Tisk 2160. Navrh sen. Hladika, Linka, Starka a soudr. na poskytnuti podpor za pricinou skod, zpusobenych zivelnimi katastrofami.

Tisk 2161. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske "Dodatecny zapis k umluve mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Rakouskou o uprave zavazku v rakousko-uherskych korunach z 18. cervna 1924", podepsanych v Praze dne 14. kvetna 1925.

Tisk 2162. Vladni navrh zakona o poplatcich za uredni ukony ceskoslovenskych zastupitelskych uradu.

Tisk 2163. Navrh sen. Lukese a spol. na zmenu narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 27. dubna 1922, c. 143 Sb. z. a n., k provedeni zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 329 Sb. z. a n., o prechodne uprave financniho hospodarstvi obci a mest s pravem municipalnim.

Tisk 2164. Zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Berehove z 15. listopadu 1924, Tk 970/24, za svoleni, aby sen. Matuscak mohl byti stihan pro precin utrhani na cti podle § 1, 3, c. 1. a 2., 8 c. 2. zak. cl. XLI z roku 1914, pro precin ruseni obecneho miru podle § 14 c. 1. zakona na ochranu republiky c. 50/23, pro zlocin podle § 15 c. 3. zakona c. 50/23, ve dvou pripadech, precin urazky na cti podle §§ 2, 3, c. 1. a 2., 4. odst. II. clanku zak. XLI/1914 a pro precin podle § 14 c. 5. zakona c. 50/23 (c. 10.545/24 preds.).

Tisk 2165. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni obchodni a plavebni umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a Svedskem, sjednana a podepsana ve Stockholmu dne 18. dubna 1925.

Tisk 2166. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu souhlasu prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Islandem, sjednana v Praze dne 8. kvetna 1924 (tisk 1892).

Tisk 2167. Zprava ustavne-pravniho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se provadi § 105 ustavni listiny (zakon ze dne 29. unora 1920, c. 121 Sb. z. a n.) - (tisk 2094).

Tisk 2168. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5152) zakona, ktorym sa zmenuju niektore ustanovenia uhorskeho obchodneho zakona zak. cl. XXXVII/1875 o poisteni proti skodam a o zivotnom poisteni.

Tisk 2169. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni Prozatimni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Reckou, sjednana v Athenach dne 8. dubna 1925 (tisk 2138).

Tisk 2170. Vladni navrh zakona, jimz se poskytuji danove ulevy pro pripad znovuzrizeni budov, stroju a zarizeni, poskozenych zivelnimi pohromami.

Tisk 2171. Vladni navrh zakona, jimz se castecne meni celni sazebnik pro ceskoslovenske celni uzemi.

Tisk 2173. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu souhlasu dohoda o prodlouzeni prozatimni upravy obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi Staty Americkymi ze dne 27. rijna 1923, sjednana v Praze dne 5. prosince 1924 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. prosince 1924, cis. 314 Sb. z. a n. (tisk 2100).

Tisk 2174. Vladni navrh zakona o zavaznosti listin vydanych obcemi (mesty s pravem municipalnim).

Tisk 2157. Nalehava interpelace sen. dr Hellera, Lorenze a soudr. na vladu stran zavedeni pohyblivych cel na potraviny cestou narizovaci.

Tesnopisecka zprava o 263. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 23. dubna 1925.

Zapisy o 267. az 269. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednani denniho poradu.

Zpravodajem je pan sen. dr Facek. Prosim, by se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Facek: Vazeny senate! Je tomu sotva nekolik nedel, co jsme vyridili statni ucetni zaverku za rok 1921, a jestlize dnes zase jiz mohu podati zpravu o zaverce za rok 1922, je to svedectvi, ze tempo predkladani statnich zaverek se urychluje, a je to dukazem zlepsujici se pohotovosti uradu, ktere maji se zaverkami co ciniti. Pohotovost uradu ustredniho, jimz je nejvyssi ucetni kontrolni urad, byla konstatovana jiz v pripadech predeslych, ale zda se, ze ted jiz take vetsina uradu poukazujicich vyplaty, jichz dilci zaverky pak nejvyssi ucetni kontrolni urad zpracovava v jedno, je jiz pohotovejsi, nez v predeslych letech.

Ponevadz jsem prave pred nedavnem podaval zpravu o ucetni zaverce za rok predchozi a chci se vyhnouti opakovani, nebudu se vubec zminovati o vecech povahy vseobecne, kterych jsem se predesle podrobneji dotkl, tedy o forme naseho statniho rozpoctu a korespondujici forme statni ucetni zaverky a o tom, ve kterych smerech by tato forma snad mela a mohla byti zdokonalena. Co se tyce ustavni odpovednosti za vedeni statniho hospodarstvi v tomto obdobi, uvadim, ze rozpocet na rok 1922 predlozila sveho casu vlada Tusarova a o provadeni tohoto rozpoctu delila se tato vlada s vladou Benesovou po ni nastoupivsi. Tedy prechazim hned k meritu statniho zaverecneho uctu. Rozpoctem statnim na rok 1922 byly vydaje stanoveny okrouhle castkou 19.812,000.000 Kc, prijmy 18.884,000.000 Kc, takze schodek rozpoctovy, ktery mel byti uhrazen vypujckou, cinil 929,000.000 Kc. Po schvaleni rozpoctu byla vydana cela rada zakonu, jimiz byly povoleny dalsi vydaje, nektere v presnych urcitych cislicich, nektere rozsahu neurciteho, a celkem mozno tato dodatecna povoleni odhadnouti asi na 3 miliardy Kc. Zvlastnimi zakony byly tyto vydaje povoleny, takze formalni uhrada pro tyto vydaje je v tech zakonech, ale nebylo ovsem zvlastni uhrady vecne, ponevadz temito zakony byly povolovany vydaje, aniz byly soucasne rozmnozeny zdroje prijmu. V tech 3 miliardach bylo neco pres 1 1/2 miliardy na vypomoci nouzove pro statni zamestnanectvo. To byla vydani, o jichz nutnosti nebylo pochybnosti ani v dobe, kdyz se rozpocet delal, ale ponevadz vyzadovala zvlastniho zakona, nebyla do rozpoctu pojata. Pak je v te sume 500,000.000 Kc na uver pro Rakousko, ruzne polozky mensi, a 150 milionu Kc na investice statni. Vedle rozpoctu puvodniho byl soucasne s rozpoctem vydaju a prijmu schvalen take rozpocet investicni v sume 3.264,000.000 Kc. Nyni tedy, jaky je celkovy vysledek statniho hospodareni u srovnani s timto rozpoctem? Skutecne vydaje, ktere ve statnim uctu jsou vykazovany pod nazvem "nalezitosti", cinily v roce 1922 sumu 20.495,000.000 Kc. Pripocteme-li k sume povolene rozpoctem vydaje povolene zvlastnimi zakony, sezname, ze skutecne vydaje teto sumy nedosahly. Ale srovname-li skutecne vydaje s puvodnim rozpoctem samotnym, pak znamenaji proti nemu prekroceni o 682 miliony Kc. Z rozpoctenych investici v sume pres 3 miliardy Kc byly provedeny investice jenom za 1.539,000.000 Kc a z toho nejvetsi cast, 1.411,000.000 Kc byla uhrazena ne zpusobem, na ktery rozpocet pomyslel, totiz vypujckami, nybrz zalohami z pokladnich hotovosti statnich. Jenom nepatrny zbytek byl uhrazen ze zahranicniho investicniho uveru.

Skutecne prijmy, jestlize z nich vyloucime castku asi l 1/2 miliardy Kc, ktera do nich veplynula jako vytezek uvernich operaci a nebyla skutecnym prijmem, cinily 18.710 milionu Kc, tedy oproti rozpoctu asi o 173 miliony Kc mene.

Chceme-li posuzovati vysledky statniho hospodareni v roce 1922, je nutno uvedomiti si hospodarske pomery, ktere v tomto spravnim roce zavladly. Tenkrate po znich v roce 1922 zlomila se krise vyzivovaci, takze ve druhe polovici roku mohly odpadnouti prispevky statu na zlevneni potravin. Uvnitr republiky i v jejim sousedstvi zavladl pomerny klid, a jenom mobilisace, jez musila byti provedena na podzim roku 1921, ovsem vrhla svuj stin jeste na hospodareni statni v roce 1922, ponevadz bylo potrebi dodatecne uhraditi znacne jeji vydaje. Ale jinak byly pomery klidne, bilance zahranicniho obchodu byla jeste priznivejsi nezli v letech predchozich, aktivum cinilo 5.800 milionu Kc. Za techto pomeru pokracoval vzestup koruny, ktery zapocal v listopadu 1921, po cely rok 1922, az ve druhem pololeti roku 1922 vedl vlastne k jistemu preceneni nasi koruny. Tato okolnost mela ovsem na jedne strane dusledky pro statni finance priznive. Jednak bylo docileno uspor pri zahranicnich platech, ktere byly konany v cizich valutach. Postupne se zlevnil nakup statnich potreb doma, ale na druhe strane ponekud prekotny vzestup koruny vyvolal stagnaci hospodarskou, krise odbytove, ktere zasahly i statni hospodarstvi pokud je hospodarstvim vyrobnim. Statni podniky utrpely velke ztraty poklesem cen svych zasob a take tim, ze jejich odbyt byl podvazan temito hospodarskymi pomery. Take v soukromych podnicich se objevila vetsi nezamestnanost, ktera si vynutila na statu znacne podpory pro nezamestnane, a to podpory penezite, a pak byla provedena i mimoradna osacovaci akce pro deti nezamestnanych. Velmi mnohe zivnosti, velmi mnohe podniky vykazovaly v techto pomerech mensi vynosy, byly mensi obraty a tim automaticky poklesl vynos nekterych dani primych i neprimych, zejmena dane z obratu.

Nebudu jednotlive cislice ze statniho uctu uvadeti, ponevadz bych tim unavoval, omezuji se jenom na nektere veci, ktere prave z toho hlediska, jez jsem naznacil, jsou zvlaste priznacne.

Na pr. bankovni urad ministerstva financi vykazuje 333 miliony Kc ztrat na pohledavkach v cizine a ztrat pri prodeji cizich valut za stoupajiciho kursu koruny, kdezto v rozpoctu bylo na tyto mozne ztraty pamatovano pouze castkou 6 milionu Kc. Podpory nezamestnanych, ktere byly rozpocteny na 75 milionu Kc a pozdeji zvyseny zvlastnim zakonem o 25 milionu Kc na 100 milionu Kc, vyzadaly si ve skutecnosti vydaje 216 milionu Kc. Jak jsem jiz rekl, byly postizeny vsechny statni podniky. Banske a hutni podniky ve sprave ministerstva verejnych praci oproti rozpoctenemu zisku 148 milionu Kc vykazuji ztratu 78 milionu Kc. Tady ovsem podle cifer obsazenych ve statnich uctech mozno provesti jistou korekturu. Kdyz odecteme od techto ztrat 56 milionu Kc, o ktere se podle obvykleho vykazu zvysilo jmeni techto podniku, resultuje pouze ztrata 22 milionu Kc, ovsem oproti ocekavanemu zisku 148 milionu Kc. Podobne je tomu pri statnich lesich a statcich ve sprave ministerstva zemedelstvi. Jejich zisk byl rozpocten na 310 milionu Kc a ve skutecnosti cinil pouhych 19 milionu Kc. Nebo vezmeme jeste statni tiskarnu. Tu se pocitalo s prijmem 31 milionu Kc, ale docililo se 18 milionu Kc. Pocitalo se se ziskem 4 milionu Kc, docilil se zisk jen 2,113.000 Kc. Propocteme-li tento zisk na obrat, vyplyva z toho, ze zisk cinil jen 6 % trzby. Pri statnich laznich misto ocekavanych 296.000 Kc ztraty, dostavila se ztrata 1,167.000 Kc. O drahach a postach se nezminuji, ponevadz jsou to podniky, kde povaha podniku vydelecneho je silne alternovana verejnymi ucely.

Vojenske podniky pocitaly predem se ztratou 46 milionu Kc. Take jejich zamestnanost klesla, ale ony dovedly restringovat primerene vydaje, takze vyplynula ztrata mensi, nez byla rozpoctena, totiz 41 milionu Kc. To bohuzel nelze rici o tech podnicich, ktere jsme uvedli drive, o statnich lesich a statcich, banskych a hutnich podnicich, kde namnoze presto, ze prijem klesl, vydaje v tomto obdobi se jeste zvysily. (Mistopredseda dr Franta prevzal predsednictvi.)

V prijmech je nejpozoruhodnejsi a povazlivou diference oproti rozpoctu: pokles prijmu ministerstva financi. Vsecky prime dane vynesly znacne mene, nez bylo pocitano. Pozemkova misto 151 milionu Kc pouhych 147 milionu Kc. Vseobecna vydelkova misto 190 milionu Kc pouze 169 milionu Kc, zvlastni vydelkova misto 175 milionu Kc pouze 142 miliony Kc, dan z prijmu misto 633 miliony Kc pouze 419 milionu Kc, dan valecna misto 308 milionu Kc pouze 235 milionu Kc. Rovnez rada spotrebnich dani vynesla mene. Dan z koralky mene nasledkem mensi spotreby lihu, dan z uhli misto pul druhe miliardy pouze jednu miliardu nasledkem snizeni cen uhli a nasledkem ulev, ktere byly zvlastnim zakonem poskytnuty. Dan vodni misto 30 milionu Kc pouze 11 milionu Kc. Dan z obratu misto 2.200 milionu Kc pouze 1.671 milionu Kc nasledkem mensich obchodu a snizenych cen; pouze tabak vzdoruje vsem utokum konjunktury. Ten byl rozpocten na 1.705 milionu Kc a vynesl 1.884 milionu Kc.

Jestlize zjev sam je povazlivy, jeste povazlivejsim jest oduvodneni, kterym se tento mensi vynos u primych dani omlouva, totiz na cele rade velke nedomerky. To vlastne znamena doznani, ze financni sprava nebyla dostatecne organisovana, ze nemohla svuj ukol zdolati. Take to neni potesitelne, jestlize polozka uroku z prodleni stoupla a jestlize stoupaji pokuty z deliktu duchodkovych. Tolik o srovnani skutecnych vydaju a prijmu s rozpoctem.

Je zajimavo srovnati take vysledky roku 1922 s vysledky roku 1921. Tu konstatujeme, ze vydaje vzrostly o 10,4 %, naproti tomu prijmy klesly o 7,4 %. Oba zjevy, i to, co jsem prve licil podrobneji, i tato strucna percentualni cislice jsou vaznym mementem pro krajni uspornost pri sestavovani rozpoctu na rok 1926, jimz se nejblize budeme zabyvati. Nebot o tom nelze se klamati, ze v mezicasi, ktere zatim uplynulo, v roce 1923, 1924 a 1925, jeste daleko nebyla provedena takova restrikce statnich vydaju, jake by bylo potreba, ba ktera je nutna.

A tu vracim se znovu k veci, o ktere jsem se jiz predesle zminil a ktere prikladam velkou dulezitost. Je totiz mym presvedcenim, ze velkou prekazkou uspornosti v rozpoctech je snadnost odchylek od rozpoctu, ktera se u nas zavedla, nebot polozky jinak pouzite vkladaji se znova jako reserva pro vsechny pripady. Ze statnich zaverecnych uctu neni vsechny uchylky videti, ale i kdyz vezmeme do poctu jen ty diference, ktere jsou v celkovych polozkach radnych a mimoradnych vydaju jednotlivych kapitol, dojdeme ke konstatovani, ze tyto uchylky ve vydajich od rozpoctenych vydaju cini na 4.717 milionu Kc, tedy o 23,3 % cele sumy vydaju nebyla vydana podle rozpoctu, nybrz odchylne od predpisu rozpoctoveho zakona. Je to pro nas zaroven dokladem, jak opravdu povolovaci pravo parlamentni ohledne vydaju statnich je dnes znehodnocovano. Narodni shromazdeni zpusobilo to do jiste miry samo. Mimoradne pomery tehdejsich let vedly k tomu, ze v clanku 3. financniho zakona - tusim asi od roku 1920 pocinajic - se dava velmi obsirne zmocneni jednotlivym ministrum po pr. cele vlade, aby bez souhlasu Narodniho shromazdeni takove odchylky schvalovala za soucinnosti nejvyssiho kontrolniho uradu.

R. 1922 bylo pripadu, ve kterych rizeni o schvalovani odchylek bylo provedeno, 235 pri vydajich radnych i mimoradnych a 177 pri vydajich investicnich. Ale prakse uvolnila se jeste vice, nez tento 3. clanek financniho zakona dovoloval. Ve statnim uctu je zase konstatovana cela rada pripadu, kde schvalovaci rizeni nebylo vubec zavedeno. U nekterych pripadu uvadi se jiste duvody omluvne se strany prislusnych ministerstev, ale v jinych vubec nedeje se ani pokus omluviti a vysvetliti tuto nepravidelnost.

Mam za to, ze musime trvati na tom, aby napriste bylo ve vsech pripadech o kazde odchylce provedeno radne predepsane rizeni a aby ve vysvetlivkach o techto odchylkach byly take uvedeny cifry prislusneho vydaje, nejen predmet. Pro pristi rozpocet a financni zakon, jimz se tento rozpocet schvaluje, bude jiste zahodno uvazovati o tom, nemela-li by byti plna moc, udelena vlade, restringovana a povolovaci pravo Narodniho shromazdeni zase restituovano.

Jeste chci se zminiti o vykazanych aktivech na rozpoctu, ktera stoupla v tomto spravnim obdobi ze 443 milionu Kc na 902 miliony Kc. To jsou zalohy na ruzne ucely, o jichz dobytelnosti nelze si cinit ilusi, na pr. figuruji tu zalohy na zlepseni platu ucitelskych zemim a pod.

Statni dluh cinil pocatkem spravniho obdobi 13.391,000.000 Kc, pokud ovsem byly vsechny dluhy presne zjisteny. U nekterych zahranicnich dluhu z doby naseho odboje nebylo jeste vyuctovani provedeno. Tento obnos zmensil se splatkami, ucinenymi behem roku o 1.205,000.000 Kc na 12.186 milionu Kc. Ale behem roku 1922 pribyly vypujcky nove v castce 6.863 milionu Kc, takze koncem roku vykazuje se stav statniho dluhu 19.050 milionu Kc. Pri tom jeste bych pripomenul podle zpravy nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu, ze skutecny vytezek techto novych dluhu byl jen 4.650 milionu Kc, kdezto nominalni prirustek jest 6.863 milionu Kc. To se vysvetluje z nejvetsi casti tim, ze v tomto obdobi byly upisovany titry IV. statni pujcky na zaklade pujcek valecnych a vlada za kazdy upis nove pujcky uznala stejnou kvotu stareho valecneho dluhu. Rovnez tak to bylo pri pujcce moucne, kde zase za upis bylo relutum v uznani predvalecne renty. Tim se prave vysvetluje, ze tyto pujcky vynesly ponekud mene, nez cini zavazky, ktere stat na sebe prevzal.

Koncim svoji zpravu a navrhuji jmenem rozpoctoveho vyboru, aby slavny senat schvalil statni zaverecny ucet za rok 1922 i s ucty nekterych zvlastnich fondu, melioracniho, bytoveho a davky z majetku, ktere jsou k nemu pripojeny.

Mistopredseda dr Franta (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan kolega Thor. Udeluji mu slovo.

Sen. Thor: Vazeny senate! Za trvani naseho statu prikrocujeme po ctvrte k projednani zaverecneho uctu, ktery mame projednati a prirozene take schvaliti. Predpokladam, jako byly predesle ucty bez ruznych namitek schvaleny, ze bude i tento zaverecny ucet schvalen, ackoliv, jak nam zde panem referentem bylo dokazano, bylo by potrebi ruznych vysetreni, proc nebylo jednotlivych polozek, poslaneckou snemovnou a senatem usnesenych, uzito k tem ucelum, ke kterym vlastne byly urceny.

Je videti, ze rozpocet nebyl nijak se strany ministerstev a jednotlivych uradu bran vazne, a ze se jim nijak neridily. Bohuzel, musim opakovati tu starou pisnicku, ze jsme se vlastne stali pouhym hlasovacim a schvalovacim sborem, a proto take nektere urady na nasi benevolenci hresi a nakladaji s jednotlivymi polozkami v rozpoctu podle sve vule, nebot vedi, ze k odpovednosti hnany nebudou. Je vsak velikou chybou, ze kontrola zaverecnych uctu provadi se s mensim zajmem a s mensi dukladnosti, nez projednavani rozpoctu, ackoliv prave zaverecnym uctum ma byti venovana ta nejvetsi pozornost. Rozpocet po mem soude znamena rozkaz, jak se ma hospodariti, jak se ma se statnim majetkem nakladati, a zaverecny ucet je prehlidkou, bylo-li rozkazu uposlechnuto. Ze zaverecnych uctu take vidime, kolik se vydalo a kolik se prijalo, jsme-li proti rozpoctu aktivni, ci pasivni, jsou-li pomery hospodarske lepsi ci horsi, a vidime take, jak to ktere ministerstvo nebo ten ktery urad hospodaril.

Jest ovsem znacnou chybou, ze zaverecne ucty jsou nam predkladany pozde. Zaverecny ucet za rok 1921 byl schvalen teprve pred 14 dny a v danem pripade je projednavan zaverecny ucet za rok 1922, o rok pozdeji, nez jak by se melo stati, a tak vyprcha z pameti mnoho, na co by melo byti upozorneno. Podle §u 10 zakona ze dne 20. brezna 1919, cis. 175 Sb. z. a n., ma byti zaverecny ucet predlozen snemovnam nejpozdeji 18 mesicu po ukonceni toho ktereho roku, a my teprve dnes projednavame zaverecny ucet z r. 1922. Ze zaverecne ucty jsou pozde projednavany, neni vinou nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu. Ten si take stezuje na to, ze nemuze dostati dilci ucty z jednotlivych ministerstev, jako z ministerstva financi, skolstvi a narodni osvety a od ministerstva v Bratislave. Tato ministerstva daji se pobizeti, aby sve zaverecne ucty poslala a proto take nemuzeme je zase vcas projednati.

Ale vina neni ani na urednictvu, ktere sestavuje dilci ucty, nybrz vina spociva ve stavajici soustave, v ohromne slozitosti cele administrativy. V cele republice neni snad uradu, ktery by mohl, anebo snad smel rozhodnouti s konecnou platnosti. Urednictvu neni dana zadna pravomoc a proto nechce a ani nemuze vziti na sebe zadnou odpovednost. Kazdy z nich se boji neco rozhodnouti, akta posila jeden druhemu jen proto, aby tech podpisu na aktu bylo co nejvice a aby vsichni podepsani nesli spolecne odpovednost. Nedivme se pak, ze nase statni administrativa je tak nakladna, kdyz na kazdem vyrizovani je zucastnena rada uredniku a prirozene take zrizencu.

Tato vlada ve svem programu prinesla slib zjednoduseni statni administrativy, ale v teto veci nestalo se dosud nic, a my vidime, ze program vlady bude snad splnen jen v tech castech, kterych potrebuji nektere strany k ziskani mas, k ziskani volicu, ale ze nebude vykonano nic pro stredni poplatniky, zejmena pro zivnostniky, aby se jim ulehcilo. Provadene restrikce statnich zamestnancu vyuziva se bohuzel politicky, slibuje se, ze nebudou propusteni ti, kteri budou prislusniky te neb one politicke strany. Ale teto restrikci mela predchazeti uprava statni administrativy, aby se jasne videlo, kolik zamestnancu ve skutecnosti potrebujeme a podle toho se melo propousteni zariditi. Dnes je to skokem do tmy.

Kdyby nasi zivnostnici ridili sve zavody tak, jako vlada ridi tento stat, pak verte, ze by vsichni musili zkrachovati, kazdy by musil ohlasiti konkurs. Vlada ovsem je si jista, ze ten jeji diletantismus nekdo zaplati. Je pozoruhodno, jak statni rozpocty rapidne stoupaji. Tak rozpocet roku 1919 znel okrouhle vzato na 7 miliard Kc, roku 1920 jiz na 13 1/2 miliardy Kc a roku 1921 temer na 20 miliard. Ze rozpocty a ovsem take vydani tak enormne stoupaly, nevezi tak ve skutecne potrebe, ktera by se byla zaridila podle tech prijmu, ale spise v neobycejne priznivem vysledku placeni dani. V techto prvych letech po prevratu vybralo se na danich o miliardy vice, nez se ocekavalo. Tak za rok 1922 prijaly statni pokladny o 3 miliardy vice, nez bylo rozpoctem zadano, a vlady nase predpokladaly, ze to tak pujde dale, ze statni pokladna bude stale preplnena a podle toho zaridily sve hospodarstvi. Nikde se nesetrilo, nehospodarilo, a ten, kdo volal po setrnosti a uspornem hospodarstvi, byl zpatecnik a prohlasovan za nepritele republiky. A tak vidime ze zaverecneho uctu za rok 1921, ze pres to, ze poplatnici zaplatiti o 3 miliardy vice, nadelalo se jeste dve miliardy dluhu, a tak to mame i za rok 1922, jak konecne sam pan referent potvrdil, ze se nadelalo o 6 miliard dluhu vice.