Schuze zahajena v 17 hodin 10 minut.
Pritomni:
Predseda: Donat.
Mistopredsedove: dr Franta, Niessner, dr Soukup, Valousek.
Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.
85 senatoru podle presencni listiny.
Zastupce vlady: ministr dr Hodza:
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.
Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.
Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Duchajovi, dr Herzigove, Hnatkovi, Horakovi, Krizkovi, Kroiherovi, Lippertovi, Trckovi, pro dnesni az stredecni schuzi sen. dr Daxnerovi a Durcanskemu, pro tento tyden sen. Rozkosnemu.
Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 3 nedel sen. Lukschovi, na dobu 3 mesicu sen. Bodnarovi.
Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Navrh muj je prijat.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Tiskem rozdano:
Tisk 2149. Zprava I. vyboru ustavnepravniho, II. vyboru technicko-dopravniho k vladnimu navrhu zakona o letectvi (tisk 2137 ).
Tisk 2152. Zprava rozpoctoveho vyboru o zaverecnem uctu statnich vydaju a prijmu republiky Ceskoslovenske za rok 1922 spolu s ucty statniho melioracniho fondu, statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisk 2130).
Tisk 2153. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o pojisteni osob samostatne hospodaricich pro pripad invalidity a stari (tisk 2150).
Zapisy o 265. a 266. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.
Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.
Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu, jehoz 1. bodem je
1. Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu senatu jednanim zkracenym projednana byla zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 2089), kterym se zvysuje rocni prispevek statnimu melioracnimu fondu. Tisk 2148.
Jelikoz zajmy nejen narodohospodarske, nybrz i statne-financni nalehave vyhledavaji, aby co nejdrive ucinne podporen byl rozvoj melioracniho ruchu, navrhuji, aby osnova tohoto zakona projednana byla podle §u 55 jedn. radu.
Prosim, aby panove zaujali mista. (Deje se.)
Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.
Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Navrh muj je prijat.
Prikrocime tedy k projednavani bodu dalsiho, jimz je
2. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vybor u k vladnimu navrhu zakona (tisk 2089), kterym se zvysuje rocni prispevek statnimu melioracnimu fondu. Tisk 2148.
Navrhuji, aby vec tato projednana byla v celkove dobe 2 hodin se stanovenim recnicke lhuty na 30 minut.
Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Navrh muj je prijat.
Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky pan sen. Hybs, za vybor rozpoctovy pan sen. Hruby.
Prosim, aby se zpravodaj za vybor narodohospodarsky pan sen. Hybs ujal slova.
Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Jsem tomu opravdu povdecen, ze vladni navrh zakona, jimz se zvysuje dotace melioracnimu fondu z 15 milionu na 30 milionu Kc, dostal se na porad jednani slavneho senatu. Lituji, ze tato zalezitost ciste hospodarska stala se predmetem jednani a vyjednavani politickeho, ale mohu rici, ze jeste vice mne prekvapilo, ze proti tomu navrhu byly jiste namety a navrhy, ktere se zdaji byti razu snad odborneho a vecneho, ale ktere prece jenom vsecky shoduji se jaksi v tom, ze timto vladnim navrhem ma byti dan snad jakysi present zemedelstvi nebo jednotlivym zemedelcum. Kdyby se melo mluviti uz v tomto pripade o nejakem presentu zemedelstvi, pak myslim, ze to neni present jen zemedelstvi, nybrz ze je to present take vsemu ostatnimu obyvatelstvu, (Vyborne!) hlavne konsumentstvu a potom statu jako celku, ktery z tohoto zakona bude miti prospech nejen narodohospodarsky, ale i financni. (Vyborne!)
Myslim, ze valka u nas, v cele Evrope i v celem svete zmenila dojista podstatne ruzne nazory na zemedelstvi a ze zmenila take velmi mentalitu obyvatelstva o vyznamu zemedelstvi. Jedno je jasne prokazano, ze totiz musila byti zkoncovana v tom okamziku, kdyz se nedostavalo ustrednim mocnostem toho, ceho je potrebi k zivotu kazdeho, i vseho naroda, totiz chleba. Bylo jasne prokazano, ze skonceni valky a porazeni ustrednich mocnosti nestalo se tim, ze by snad ustredni mocnosti nemely dostatek lidskeho materialu k vedeni dalsi valky, ze by snad mely nedostatek pusek, strojnich pusek, kanonu nebo letadel nebo naboju. Toho mely vseho s dostatek, ba naopak; ony mely jeste vsechno k disposici, hlavne v Nemecku, kde jsme videli, ze nemecka veda dala svou praci do sluzeb teto vrazedne valky a ze ty plyny otravne, ktere vyrabela nemecka veda, byly ne pro lidstvo, ale proti lidstvu. Tedy nedostatek techto veci nebyl pricinou skonceni valky, ale skonceni valky zavinil nedostatek toho, co nemohla, nemuze a nebude moci nikdy veda vsech narodu vyrobiti - totiz chleba, (Vyborne!) ktery je vyrobek pilne a pracovite ruky zemedelcovy za soucinnosti prirody, za soucinnosti svetla a tepla.
My jiste take vime a jsme presvedceni, ze i u nas nazory na zemedelstvi a jeho vyznam pro stat a narod jsou jine, nezli byly pred valkou, a prali bychom si, aby to vsechno take ostatni stavy skutkem dokazaly.
Nam jde o to, aby zabezpecen byl stat, aby zabezpecen byl narod. A zabezpecen narod a stat muze byti jen tenkrate, kdyz stat bude, pokud se vyzivy tyce, sobestacnym. A k tomuto ukolu pracuje prave tato predloha, ktera je jednou ze slozek veskere te prace, ktera;se nese k tomu, aby byla zabezpecena budoucnost nasi vlasti a naseho naroda. (Vyborne!)
Jedno je jisto, ze dulezitost zemedelstvi uznavaji vsichni narodove sveta. A my to vidime nyni take v te Anglii, kde tomu zemedelstvi zrovna ruzove se nevede a kde zemedelci prave na ruzich ustlano nemaji. Ale i tam se vychazi vstric a jsou jiste pametihodna slov liberala, byvaleho ministr premiera Lloyda George, ktery rekl: "Existence naroda kotvi v pude, a nestestim pro narod je, jestlize nemuze byti uziven z domaciho zemedelstvi, nebot pak je odkazan na cizi trhy, na cizi dopravu a cizi meziobchod." Nechodme daleko. Po valce nekolikrate clen socialne- demokraticke strany David prohlasil: Obnoveni Evropy neni nicim jinym a neznamena nic jineho, nez zvyseni vyroby zemedelske. (Sen. Matuscak: U maleho zemedelce jako u velkostatkare?) Tato predloha je prave pro ty male. Vladni navrh tento prave nese se k tomu, aby sobestacnost naroda, pokud vyzivy se tyce, byla zabezpecena. Dosavadni vysledky z techto praci melioracnich nasvedcuji tomu, ze od provedeni melioracnich praci muzeme cekati take zvyseni vyroby, produkce zemedelske a tim take lepsi zabezpeceni naroda i statu.
Sdelim slavnemu senatu nekolik suchych cifer, ktere jsem nasbiral ze zprav a z tisku vydanych statnim statistickym uradem a potom ze spisu odborniku, inzenyru, kteri se zabyvaji prave touto otazkou meliorace pudy. Z techto cisel uvidite, jak dulezity je tento zakon nejen pro nas zemedelce, ale i pro vsechno obyvatelstvo a pro stat.
My v nasi republice mame veskere plochy 14,037.000 ha. Z teto veskere plochy, objimajici celou republiku, jest orne pudy 5,907.000 ha cili 42 %. Luk je 1,385.000 ha cili bezmala 10 %. Zahrad 146.700, vinic 16.500, pastvin 1,201.000, lesu 4,652.000, veskereho vodstva 78.000, zastavene a neplodne pudy veskere je 647.000 ha. Dohromady 14,037.000 ha. (Sen. Matuscak: Pane kolega, prominte, budte tak laskav, nemate take statistiku o tom, jake procento pudy pripada na chude zemedelce?)
Predseda: Prosim, nevyrusovati recnika!
Zpravodaj sen. Hybs (pokracuje): To si muzete nalezti. Z teto orne pudy oseto bylo v nasi republice: psenici 608.800, zitem 838.900, jecmenem 670.000 a ovsem 846.000 ha. Dohromady z veskere orne pudy v republice oseto bylo obilninami asi 54 %. Kukurici oseto bylo 157.000 ha, bramborami 634.000 ha, cukrovkou 302.000 ha, chmelem 8.000 ha. Prumerny vynos po valce cinil r. 1920 u psenice 113 q po ha, r. 1923 16,2, r. 1924, kdy byla neuroda, 15,4; u zita r. 1920 bylo 9,3 q po ha, r. 1924 14 q; u jecmene r. 1920 117 q, r. 1924 15,3 q; u ovsa r. 1920 10,8 q, r. 1924 14,6 q; u brambor r. 1920 82,7 q, r. 1924 97,9 q; u cukrovky 2282 q, r. 1924 258,1 q.
Celkovy vynos byl u psenice r. 1920 7,200.000 q, r. 1924 9,300.000 q. U zita r. 1920 8,400.000 q, r. 1924 11,800.000 q. U jecmene r. 1920 8,100.000 q, r. 1924 10,400.000 q. U ovsa r. 1920 8,700.000 q, r. 1924 12,300.000 q. U kukurice r. 1920 2,500.000 q, r. 1924 2,400.000 q, u brambor r. 1920 50,000.000 q, r. 1924 62,100.000 q, u cukrovky r. 1920 47,800.000 q, r. 1924 8,000.000 q.
To je domaci sklizen. Nyni prehledneme veskerou pohotovost, kterou mela nase republika nejen touto vlastni sklizni, ale i dovozem. Psenice, jak jsem sdelil, bylo z domaci sklizne 7,200.000 q. Dovezeno z ciziny bylo zrna 898.500 q a mouky, prepoctene na zrno - 65 % mouky ze 100 % zita - r. 1920 4,144.000 q. Dohromady bylo tedy r. 1920 zasob 12,217.000 q.
R. 1923 bylo z domaci sklizne 9,859.000 q a z nakupu 981.000 q zrna a v mouce - prevedeno na zrno - 4,670.000 q, dohromady 15,410.000 q. R. 1924, tedy lonskeho roku, tato sklizen i s dovozem, ktery cinil 4,500.000 q, cinila 13,277.000 q. U zita domaci sklizen cinila r. 1920 8,367.000 q, a dovoz cinil v zrne 709.000 q a v mouce 52.000 q. Nebudu leta vsecka za sebou jmenovat, nybrz udam jeste rok 1924.
Zasoby, ziskane z nasi domaci sklizne r. 1924, byly 11,363.000 q, dovozem bylo pres 11/2 milionu q ziskano, tudiz bylo dohromady 12,884.000 q zasob pohotove r. 1920.
Zasobni pohotovost psenice, ziskana domaci sklizni a dovozem zrna i mouky z ciziny, cinila pro rok 1920 az do zni 1924 prumerne 13,5 milionu q, cili na hlavu a rok spotrebovalo se psenice 98.6 kg. U zita bylo 125 milionu q, cili na rok a hlavu bylo spotrebovano 92,1 kg. Kdyby pri predvalecne prumerne osevne plose a predvalecnem prumernem vynosu byla cinila domaci sklizen asi 10 milionu, nedostavalo by se mnozstvi 3,5 milionu q, ktere musi byti hrazeny dovozem, coz by cinilo asi 35 % vyroby. Ale u zita, kdyz prijdeme zase do predvalecne miry, muzeme ziskati 17 milionu q toho zita, ac ho spotrebujeme, jak bylo dokazano zasobami i. sklizni domaci od r. 1920 az do roku 1924, jen pul trinacti milionu.
Nyni sdelim, mnoho-li cini tento dovoz podle zprav statniho statistickeho ustavu v hodnote, v obnosu dovezeneho obili, lustenin, mouky a mlynskych vyrobku; v roce 1923 cinil obnos tento, ktery jsme dali za dovoz ciziho obili 878 milionu Kc, a v roce 1924 jsme zaplatili dokonce 2355 milionu Kc, z ceho hodnota dovozu psenice r. 1923 cinila 594,41 milionu Kc a v r. 1924 1325 milionu Kc.
Ve vyrobe rostlinne jedina cukrovka ve vsech povalecnych letech prispela kladne nasemu zahranicnimu vyvozu. A tak jsme na vyvozni hodnote participovali cukrem r. 1923 castkou 1884 milionu Kc a r. 1924 za vyvezeny cukr obdrzeli jsme castku 2432 milionu Kc.
Daleko jeste nepriznivejsi jsou pomery, pokud se tyce dovozu dobytka a tuku. U nas mame tento stav veskereho dobytka. Koni mame u nas 590.000 kusu, skotu je 4,376.000 kusu. My jsme jiz skorem na te vysi, jako jsme byli pred valkou, pokud se tyce poctu, ale nejsme jeste na te vysi, pokud se tyce vahy.
Skopoveho dobytka mame u nas 985.000 kusu, koz 1,220.000 kusu, veproveho bravu mame 2,052.000 kusu. Nyni, co jsme dovezli v roce 1923 a 1924. Hoveziho dobytka dovezli jsme v roce 1923 121.000 kusu v cene 343 milionu Kc. V roce 1924 dovezli jsme 190.000 kusu v cene 567 milionu Kc, veproveho bravu dovezli jsme v roce 1923 229.000 kusu v sume 270 milionu Kc a v roce 1924 228.000 kusu v cene 223 miliony Kc. Tuku v roce 1923 privezli jsme 70,329.000 kg, cili ve vagonech 7032 vagonu v cene 735 milionu Kc. V roce 1924 privezli jsme tuku 6395 vagonu v cene 651 milionu Kc. Dohromady jsme privezli tuku i dobytka v roce 1923 za 1.349,000.000 Kc a v roce 1924 za 1.000,442.000 Kc.
Nyni je otazka, jestli skutecne take bylo potrebi celeho toho dovozu, zvlaste pokud se tyce obilnin. A tu mi dovolte, abych dal za sebe jine mluviti, a to pana docenta dr Mrazka, ktery jako urednik statistickeho uradu statniho napsal do novin clanek a tam udal o tomto dovozu, ze zvlaste v poslednich letech, v poslednich mesicich - a on zde take dovozuje, ze v roce 1924 v peti mesicich od 1. cervence do konce prosince 1924 - bylo dovezeno tolik obili, ze uplne kryje tu potrebu z nasi sklizne, kterou nase obyvatelstvo ke sve vyzive zada, a to vsechno ostatni, co je dovezeno dale nezda se mu, ze by musilo byti dovezeno, nybrz zda se mu, ze tyto dovozy nebyly sem, prosim, privezeny za tim ucelem, aby snad nedostatek kryly, nybrz jen ze spekulace, a on sam take rika, letosni sklizen . . . (Sen. Jarolim [nemecky]: Kde pak je to obili? Pane kolego, reknete nam take, co bylo v lednu, unoru, breznu a dubnu dovezeno? Snad potom bude ta vec jinak vypadati!) . . . Letosni sklizen s dovozem a vyvozem za poslednich pet mesicu dava plnou rocni potrebnou pohotovost. To znamena, ze potreba pro bezny spotrebni rok az do pristi sklizne je dovozy za mesice cervenec az listopad uplne uhrazena. Teprve dalsi dovozy znamenaji nebezpecne zatezovani obchodni bilance a nebezpecne hromadeni zasob. Zda se, ze ve velkych dovozech poslednich peti mesicu dluzno spatrovati jen obchodni spekulaci, ktera chce vyuzitkovati konjunktury cenove. Bude zajimavo, zda obchodni proziravost techto spekulantu se projevi v tom, ze v dalsich mesicich dovozy ustanou. Prozatim z dosavadnich dovozu neni opravneno, podle meho soudu, prehaneti tendencne ucinky pozemkove reformy, jiz se klade za vinu zmenseni vynosnosti rozdelene pudy a nehospodarnosti spotreby zemedelskych vyrobku, ani nekriticky viniti z nespravnosti data skliznove statistiky. Z uvedenych vypoctu vyplyva, ze vysledky skliznove z let 1921-1924 se s vysledky dovozu a vyvozu prepoctenymi na obdobi hospodarska s obdivuhodnou harmonii doplnuji."
Chtel jsem, prosim, toto uvesti jenom proto, aby bylo jasno, ze neni potrebi tolik dovozu a tolik vydavat za dovazene obili, aby tim nase bilance hospodarska takto se stala pasivni. Chtel jsem uvesti tato data, aby z nich bylo zrejmo, jak vypada nase situace skliznova, jak vypada nas dovoz, a ted prejdu k tomu, je-li mozno zlepsiti tuto nasi skliznovou vynosnost (Hlas: Zajiste!) a zdali je to prave mano pomoci melioraci, jichz se tento zakon, take tyka.
Prosim, vsichni odbornici tvrdi, ze je to skutecne mozno a ze se to ve skutecnosti jiz projevilo a take projevi. U nas mame veskere nemeliorovane pudy v cele republice 2,235.000 ha, z toho pak 855.000 ha v Cechach, na Morave 370.000 ha, ve Slezsku 77.000 ha, na Slovensku 758.000 ha a na Podkarpatske Rusi 175.000 ha. Od teto plochy musime odecisti take tu plochu, dosud soustavne jiz meliorovanych pozemku, ktera obnasi 295.600 ha, a zbyva nam tudiz jeste meliorovati 1,940.000 ha.
Kdyby to tempo, jak bylo dosud, bylo zachovano, pak by meliorovani vsech techto pozemku trvalo pri nejmensim 180 roku, ponevadz lonskeho roku zmeliorovali jsme okrouhle jenom 11.000 ha.
Chci jeste pri tom vytyciti tu dulezitost melioraci, ktera se jevi ve zvysene vynosnosti pudy, jez je meliorovana. A prosim, zde zkusenost jiz ziskana, i odbornici tvrdi toto: Ze v krajinach s nadmorskou vysi nad 300 m zvysi se vynosnost obilnin o 40 %, u zemaku o 60 %, u repy o 50 % a u luk az o 80 %. V krajinach s nadmorskou vyskou pod 300 m u obilnin o 70 %, u zemaku o 60 %, u repy o 90 % a u luk o 100 i vice procent. Cinilo by to na 1 ha u zrna, u obilnin vice 6 q, u zemaku 50 q, u repy 140 q, u picnin 16 q, u luk 22 q, pri pastvinach, kde se jedna o susiny, o 10 q na 1 ha.
Kdybychom vzali cele uzemi republiky, celou plochu, ktera se ma meliorovati, pak by u zrna to cinilo v cele republice, v Cechach, na Morave, ve Slezsku, na Slovensku i v Podkarpatske Rusi nejmene 6 milionu q u obili, u repy 10 milionu q a u zemaku taktez 10 milionu q.
Zvlaste je treba dbati, aby meliorace byly provadeny na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. Tam v rozsahlych nizinach, jak Podunaji tak i Tisy, jsou ty nejlepsi pozemky, jake potrebuji prave meliorace, a ktere jsou tam; prosim, s plochou v Podunaji 320.000 ha a v Potisi 230.000 ha. A tyto pozemky jsou vsechny schopny, aby se na nich mohla pestovati psenice, ktere my nejvice potrebujeme. My vsak muzeme jiz take vynosnost tech melioraci dokazati tim, kde mame uz zmeliorovano u druzstev - mam zde radu vykazu a prehledu, kde byla, provedena meliorace, jako vodni druzstvo v Lustenicich, v Tunechodech, Skochovicich, kde vsude se jevi, ze rentabilita, vynosnost pudy byla znacne vetsi po melioraci. Na priklad vodni druzstvo v Hradku u Nechanic na jednom jitru drive melo 60 q repy, nyni po melioraci az 100 q, rovnez tak cekanky 60 q drive a nyni 100, brambor 50 hl, nyni 80 hl. U zita 10 hl drive, po melioraci 12 hl, pocitame-li hl po 76 kg, u psenice 12 hl, nyni 14 hl, u jecmene 16 hl, nyni 20 hl atd. Mohl bych vyjmenovati vsecky mozne jiz projekty, v nichz by se dalo dokazati, ze skutecne meliorace maji na vynosnost neobycejne blahodarny ucinek, a jiste ze pro zabezpeceni statu nejedna se u toho obili a toho, co k vyzive potrebujeme, o ceny, nybrz vzdycky se bude jednati jen o mnozstvi, o tu zvysenou rentabilitu.
Ale chci jen jeste rici, ze provadenim melioraci neni jen zlepsena puda, neni to zajem jen toho zemedelce, ale samotnymi melioracemi je dotcen i zajem zemedelstvi, zajem zivnostnictva i remeslnictva. Z nakladu melioracnich vyplati se prumerne delnikum na mzdach 50-60 %, remeslnikum vyplati se 15 % a za stavivo obycejne 25-30 %, z nakladu regulacnich vyplati se prumerne delnictvu 34 % a na stavivo 42 %.
Chci jeste podotknouti, jak melioracnim pracem nejen u nas, ale hlavne v cizine venovana byla pozornost. Vime na pr., ze v Anglii bylo odvodneno jiz v minulem stoleti od roku 1850 do r. 1873 pres 1 milion ha poli. Ve Francii zacalo se intensivne meliorovati take v letech 50tych minuleho stoleti a tam se provedlo melioraci, regulaci toku, zemedelskych drenazi a zavlazovani luk nekolik milionu hektaru. V Italii zakonem z roku 1865 a zakonem z roku 1879 bylo meliorovano na 2 miliony ha. Nemecko napomahalo melioracim tim, ze stat daval zadarmo projekty . . . (Hluk.)
Predseda (zvoni): Prosim o klid!
Zpravodaj sen. Hybs (pokracuje): . . . poskytoval levne zapujcky a daval take statni prispevky.
V Rakousku, u nas, byl polozen financni zaklad zakonem melioracnim z roku 1884. Prvni meliorace byla u nas provedena v Ruzodole u Liberce, a to na ctyrech ha pudy, na kterou stat tenkrate venoval 200 zlatych.
Melioraci bude dotcen take i stat tim, ze jiste na danich bude miti vetsi prijem, a jsou to hlavne take dane spotrebni. Ve zprave financniho vyboru z roku 1919 je uvedeno, ze meliorace na 32.000 ha provedena v peti letech pred valkou odvedla na danich z cukru, lihu a piva nasemu statu vice o 2,195.000 Kc dani.
Tim jsem chtel dokazati take dulezitost a vyznam melioraci. Pral bych si take, aby i ostatni obyvatelstvo a konsumentstvo u nas pochopilo vyznam melioraci, ktere znamenaji zabezpeciti samostatnost obyvatelstvu, narodu i statu. Proto je potrebi, aby stat na ne take prispel. To neni zadny present, to je potreba. Ostatne stat nas se nesmi staveti na stanovisko, ze by nechtel toto podporovati. Stat je v prvni rade povinen, aby toto podporoval. Vzdycky tak pozoruji tu financni politiku naseho ministerstva financi a take jeho zastupcu. Na jedne schuzi, tusim, ze to bylo v obchodni komore, znamy pritelicek naseho zemedelstvi v ministerstvu financi, pan dr Valnicek rekl, ze stat je podilnikem a ucastnikem a ma byti a je v kazdem podniku. Nevim ale, jestli toto heslo je spravne, ponevadz se mi zda, ze ti pani chteji, aby stat byl podilnikem a ucastnikem podniku, jen kdyz bude brati zisk, ale neponese zadneho risika a ztraty. Ale aby nekdo se zucastnil v nejakem podniku a byl v podniku jen proto, aby bral zisk, jiste nebude u nas nikdo doporucovati. To se nedoporucovalo ani ve starem Rime. Rimane znali tehdy tak zvanou "societas leonina", kde rikali, ze je to neco nemravneho a necestneho, ponevadz tam jeden ucastnik je ucasten jen na zisku a nikoliv na ztrate. Proto tedy je tu potrebi, aby byl stat ucasten nejen na zisku, ale i na ztrate. Ale ztrata nebude z toho hroziti zadna, ponevadz, budou-li pozemky meliorovany, budou-li zlepseny, bude miti z toho prospech nejen zemedelstvi, nejen konsumentstvo, ale take stat jako financni faktor, jako celek. Take jen upozornuji, ze pod pojmem meliorace nesmime si jen mysliti odvodnovani pozemku, nybrz meliorace je jeste neco jineho. Meliorace, prosim, je nejen odvadeni vody, ale i zavlazovani, zavadeni vody, dale hrazeni bystrin a regulace techto bystrin, ovsem pokud nemaji obchodniho razu, jen pokud je to v zajmu zemedelstvi. Nyni, po prevratu, dohodlo se ministerstvo zemedelstvi s ministerstvem verejnych praci, ze prebira z ministerstva verejnych praci i hrazeni bystrin a regulace toku povahy zemedelske. Vsechny tyto naklady jdou do strasne sumy a vyzaduji znacneho nakladu. Posavadni dotace 15 milionu Kc nikterak nestacila, primerena je dotace, kterou vlada navrhuje svym vladnim navrhem, totiz 30 milionu Kc. To jsou penize, ktere bulou dobre ulozeny a ktere jiste ponesou statu take neobycejne dobre uroky.
Narodohospodarsky vybor jednal o tomto vladnim navrhu a po zevrubne debate jednomyslne se usnesl doporuciti predlohu vladni beze zmeny slavnemu senaty ke schvaleni. (Vyborne! Potlesk.)
Predseda: Zpravodajem za vybor rozpoctovy je pan sen. Hruby. Udeluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Hruby: Slavny senate! Vladni navrh na zvyseni melioracniho fondu z 15 milionu Kc na 30 milionu Kc, ktery projednavame, byl vyvolan zeleznou nutnosti. Jiz 10. rijna lonskeho roku senat jednomyslne se usnesl na resoluci, kterou vlada se vyzyva, aby v nejblizsi dobe predlozila senatu navrh na takove zvyseni melioracniho fondu, jez by stacilo vsem zadoucim potrebam. Resoluce samotna je vyrazem zivelni touhy, abychom konecne ucinili krok ke zvyseni produkce a ke konecne sobestacnosti, o ktere tak vystiznym zpusobem mluvil zde kolega Hybs. Tato snaha je take sdilena veskerym zemedelskym lidem, nebot je vrcholnym cilem jeho snazeni dosahnouti, pokud mozno, nejvetsi vyroby na svych pozemcich. Ona take je vseobecnou touhou veskereho naseho lidu a jak kolega Hybs dokazal, prinesla by bezmerne prospechy samotnemu statu.
Je jasno: u nas nemeliorovanych pozemku je temer 2 miliony ha. Co to znamena? Na techto 2 milionech ha pracuji pilni lide do upadu, z techto pozemku plati velke dane, prirazky a veskere davky. I za normalnich let nesklidi na techto pozemcich ani tolik, aby velka rezie byla uhrazena. Avsak nejen to, kdyz prijde jen ponekud vlhci rok, pak na techto pozemcich se nic nesklidi. Tyto pozemky nevlastni jen velci lide. Kdybychom meli jasnou statistiku, videli bychom, ze na tech 2 milionech ha participuje jiste 80 % tech nejmensich, nejchudsich, nejdrobnejsich zemedelcu, jejichz zivot je jen tezky boj za skyvu chleba, lidi, kteri na svete nepoznali ani trochu radosti, blaha a dostatku. Bylo uvedeno kolegou Hybsem, jake prospechy by plynuly z provedeni meliorace. Jen na zrnu obilnim, zel Bohu, ze nemuzeme razem ty 2 miliony ha pudy zmeliorovati, by byl rocne zisk vice o 6,050.000 q, u slamy o 10,920.000 q, zemaku o 10,490.000 q, repy o 10,590.000 q, u picnin o 3,630.000 q, u luk, sena by bylo vice o 10,330.000 q, a u pastvin-susin bylo by o 2,240.000 q vice. Co to znamena? Ze pak jiste bychom byli sobestacni. Potom zcela urcite by do pokladnice statni plynuly bezmerne zisky. Ti lide, kteri dnes k nam chodi celi zkrouseni a prosi - je to zajimave, prave nasich nejmensich, nejdrobnejsich lidi nejvice prichazi - abychom pokud mozno brzy postarali se o melioraci jejich pozemku, mohli by pak klidne obdelavati sva policka u vedomi, kdyby zadosti jejich bylo vyhoveno. Bylo zde take nadhozeno, ze ti velci by mohli svym nakladem meliorovati. Pardon, v tomto smeru racte vziti na vedomi, kdyby jen prispevek statem stanoveny byl dan melioracnim druzstvum, ze by ,absolutne ona nemohla prikrociti k melioraci. Vedle statu take zemske vybory prispivaji kvotou temer stejnou jako sam stat na melioraci, a clenove druzstva, nez konecne dojde k melioraci, jezto musi nad financni schopnost se napnouti, aby mohli prispevek na ne pripadajici zaplatiti. Kdyby meliorace nebyla tak nakladna, pak jiste nebylo by potrebi techto zakonu a zemedelci by si provedli meliorace sami, ale prave ze je spojena s tak obrovskym vydajem a neprinasi zisku jen tem jednotlivcum, jichz se tyce, nybrz take prinasi eminentne veliky zisk statu, proto je nutno, aby stat na meliorace nalezitou merou prispel.
Jsem presvedcen, kdyby vsichni clenove slavneho senatu byli si jasne vedomi ohromnych potizi nasich malych zemedelcu, ze by ochotne se pricinili, aby ne o 15 milionu Kc byl zvysen prispevek statu na melioracni fond, nybrz aby byl zvysen o prispevek nekolikanasobne vyssi, ponevadz prave prospechy z provedeni meliorace plynouci netykaji se jen zemedelcu, nybrz take statu. Ale nedosti na tom. Na zaklade dohody, ktera byla roku 1923 ucinena mezi ministerstvem zemedelstvi a verejnych praci, prispiva se z tohoto melioracniho fondu na hrazeni bystrin a na regulace potoku, ktere maji raz zemedelsky. Domnivam se, ze v celem slavnem senate neni ani jedineho clena, ktery by nebyl byval bud deputativne zadan, nebo nedostal radu dopisu z jednotlivych obci a mist, v nichz zadan je velmi tklive, ale take durazne, aby zakrocil o pomoc nezbytnou k uhrade bezmernych skod, ktere byly zpusobeny tim, ze nemame bystriny a potoky regulovany. Stava se, ze zejmena na jare a pri vetsich destich prave neregulovane potoky se vyleji, odnaseji ornici, zanaseji luka, cini prurvy, rokle, a poskozuji silnice a cesty. Kazdeho roku ztraty timto zpusobem cinene dosahuji velkych obnosu a mnohdy presahuji rady milionu. A je samozrejmo, ze nelze poskozeny lid nechati uplne bez pomoci. Tato skutecnost nejvymluvneji oduvodnuje potrebu, aby melioracni fond byl dostatecne vyzbrojen, by prave takovymto nestestim bylo zabraneno, a jak zemedelsky lid, tah i stat usetren byl velikych ztrat.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti