Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 265. schuze |

Schuze zahajena v 17. hodin 10 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Reyl, dr Vlcek.

92 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady ministri: dr Dolansky, dr Markovic, dr Winter; predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Korner.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Ackermannovi, Fahrnerovi, Jilkovi, Kotrbovi, Kroiherovi, dr Mudronovi; dr Schmidtovi, Stelclovi, Svecovi, Valouskovi, dr Vlckovi, dr Wittovi a Zulegerovi, sen. Barinkovi na tyden.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 14 dni sen. Ecksteinove, na dobu 4 nedel sen. Bodnarovi, na dobu 6 nedel sen. Lowovi, na dobu 1 mesice sen. Egrymu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 2145. Zprava imunitniho vyboru o zadosti zemskeho trestniho soudu v Praze za udeleni souhlasu k trestnimu stihani sen. Sveceneho pro precin § 24 zak. o tisku (cis. 11.545/25 preds.).

Tisk 2146. Zprava imunitniho vyboru o zadosti zemskeho trestniho soudu v Praze za udeleni souhlasu k trestnimu stihani sen. Sachla pro precin proti bezpecnosti cti (cis. 11.514/25 preds.).

Tisk 2147. Vladni navrh zakona o nabyti akcii Kosicko-Bohuminske drahy ceskoslovenskym statem.

Tisk 2148. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona, kterym se zvysuje rocni prispevek statnimu melioracnimu fondu (tisk 2089).

Tisk 2150. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5163) zakona o pojisteni osob samostatne hospodaricich pro pripad invalidity a stari (tisk 5174).

Zapisy o 262. az 263. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 22. a 23. dubna 1925.

Z cizich parlamentu rok 1925 rocnik VI. cislo 5.-6.

Zapis o 264. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Tisk 2138. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni Prozatimni obchodni dohoda, mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Reckou sjednana v Athenach dne 8. dubna 1925.

Tisk 2139. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Danskym sjednana v Praze dne 18. dubna 1925.

Tisk 2140. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni Prozatimni uprava obchodnich styku mezi Republikou Ceskoslovenskou a Republikou Polskou, sjednana ve Varsave dne 7. dubna 1925.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Zpravodajem je pan sen. dr Krousky.

Zpravodaj sen. dr Krousky: Slavny senate! Zprava imunitniho vyboru tentokrate netyce se zadosti nektereho soudu, aby senat svolil k trestnimu stihani nektereho sveho clena. Podnetem ke zprave imunitniho vyboru je pripis, ktery zaslal kol. sen. Zimak predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni a v nem uvadi ze senat ve 180. schuzi usnesl se nevyhoveti zadosti bratislavske sedrie za vydani Zimaka k soudnimu stihani pro precin pomluvy spachane tlacou ve veci Ludevita Korinka. Proti tomuto usneseni postavila mne bratislavska sedrie, resp. obzalovaci rada pod zalobu v dusledku zvlastniho usneseni teto rady a v jeji schuzi dne 24. ledna 1924 konane."

Predsednictvo senatu vyzadalo si spisy od bratislavske sedrie a postoupilo je zaroven s pripisem kol. Zimaka imunitnimu vyboru, aby o veci pojednal.

Pripad, o ktery jde, je tento:

"Robotnicke Noviny" v Bratislave uverejnily zpravu, jiz se Ludevit Korinek citil byti urazen na cti. Navrhl proto trestni vysetrovani proti kolegovi Zimakovi a pri vyslechu udal sen. Zimak, ktery je odpovednym redaktorem "Robotnickych Novin", ze je sam pisatelem inkriminovane zpravy a ze informace k teto zprave mu dal duvernik strany socialne-demokraticke Frantisek Rozkydal. Ludevit Korinek podal pak sedrii v Bratislave zalobu na sen. Zimaka, vyslovne jako na pisatele, nikoliv jako na odpovedneho redaktora a na Frantiska Rozkydala jako na informatora, ponevadz skutecnosti ve zprave obsazene za ucelem uverejneni udal sen. Zimakovi.

Kolega Zimak podal proti obzalovacimu spisu namitky, o nichz podle prava trestniho na Slovensku platneho rozhoduje zalobni senat. Zalobni senat rozhodoval o techto namitkach za predsednictvi presidenta sedrie Vojtiska a prisedicich radu zemskeho soudu Valchare - referenta a Koprivy a vyhovel namitkam kolegy Zimaka, prerusil rizeni a rozhodl, ze nemuze byti priznano pokracovani, dokud senat nesvoli k trestnimu stihani kolegy Zimaka.

Oduvodneni tohoto rozhodnuti zalobniho senatu zni takto: "Podle § 24 ustavniho zakona ze dne 29. unora 1920, cis. 12 Sb. z. a n., pouze poslanec a senator jako odpovedny redaktor nepouziva vyhody prava osobni imunity, v danem vsak pripade jedna s o autora clanku." Vysetrujici soudce zadal tedy za vydani sen. Zimaka.

Senat o veci pojednal a ve sve schuzi odeprel k navrhu imunitniho vyboru svoliti k trestnimu stihani Zimakove. Odeprel to z vecnych duvodu proto, ponevadz Zimak jmenoval informatora, dal prilezitost urazenemu, aby informatora stihal, a tedy, ponevadz ten informator byl osobou duveryhodnou, nemel pricin vybor imunitni ani plenum senatu, aby svolili k trestnimu stihani.

Ale senat k navrhu imunitniho vyboru jiz tehdy podrobil dukladne uvaze otazku, zda vubec v danem pripade bylo potrebi zadati senat o souhlas k trestnimu stihani. Zodpovedel tuto otazku po delsi uvaze kladne, a to stejne jako zalobni senat sedrie, z techze duvodu. Smerodatne tehdy pro senat bylo, ze Zimak neni stihan jako odpovedny redaktor, ktery zpravu objednal, tedy sam u sebe objednal, kdyz se priznal za pisatele; mohl byti takto stihan, ale ve skutecnosti zalobce nepouzil proti Zimakovi §u 35 tiskoveho zakona uherskeho, tehdy na Slovensku platneho, nybrz §u 33 a zaloval Zimaka vyslovne jako pisatele.

O tom, ze senat odeprel svoliti k trestnimu stihani Zimakove, byla sedrie vyrozumena. Vysetrujici soudce zcela spravne postoupil spisy znovu zalobnimu senatu za tim ucelem, aby vysetrovani proti Zimakovi zastavil a aby pokracoval v trestnim rizeni proti Rozkydalovi jako informatorovi. Zalobni senat vsak bez jakehokoli popudu, soukromeho zalobce ustanovil znovu jednani o namitkach Zimakovych, k nemuz pozval zalobce i obzalovaneho Zimaka, jakkoliv o techto namitkach bylo jiz drive rozhodnuto a to pravoplatne, ponevadz strany nepodaly proti puvodnimu rozhodnuti, ze je predem potrebi souhlasu senatu, zadneho odporu. zalobni senat nedbal pri tom ustanoveni § 128 tr. r. uh., porusil ustanoveni predpisu §u 265 tehoz zakona, v nemz stoji, ze rizeni prerusene, je-li nutno zrusiti imunitni pravo obvineneho, zustane preruseno az do zruseni imunitniho prava.

Pripad takovy nejen nenastal, ale senat vyslovne odeprel stihani, a jakmile takovy vyrok ucinil, je podle nasi ustavy stihani clena Narodniho shromazdeni navzdy vylouceno. Zdalo by se tedy, ze snad obzalovaci senat sedrie v Bratislave prehledl drivejsi sve rozhodnuti a ze take prehledl rozhodnuti senatu. Na prvni pohled by se tak zdalo, ale neni tomu tak, slavny senate.

Je vidno z oduvodneni noveho rozhodnuti, ze zalobni senat vedome nedbal ani sveho vlastniho rozhodnuti drivejsiho, ani rozhodnuti plena senatu. V oduvodneni totiz stoji: "Dodatkami provedeneho neverejneho sedenia nadobudnul obzalobny senat presvedceni, ze tu je dostatecne podozrenie proti obvinenym z trestnych cinov jim za vinu kladenych. Nebot podle vynosu ministerstva spravedlnosti ze dne 16. kvetna 1922, shodujiciho se s autoritickym vykladem zakona, jak jej podalo samo predsednictvo Narodniho shromazdeni, a se souhlasem ministerstva vnitra a nejvyssiho soudu netreba souhlasu poslanecke snemovny k vydani jejiho clena, kdyz je tento redaktorem a zaroven pisatelem. I kdyz takove vyzadani u imunitniho vyboru v tomto pripade omylom se stalo a bylo negativni, nema pro soud vzhledem k ustanoveni §u 24, odst. 2. ustavni listiny vyznamu, jezto pro soud zavazny je jedine zakon, ktery je nezmeneny, nebot vybor Narodniho shromazdeni sam nemuze zakon zmeniti anebo pusobnost jeho zastaviti."

Na zaklade toho byl Zimak obeslan k hlavnimu liceni, ktere bylo urceno na 27. unora. Vzhledem k protestu sen. Zimaka vyzadalo si predsednictvo senatu od sedrie spisy a postoupilo vec imunitnimu vyboru.

Ponechavam, slavny sonate, zatim stranou fakt, ze zalobni senat sedrie nejen usneseni senatu nerespektoval, ale ani sve vlastni rozhodnuti o namitkach nerespektoval, jakkoliv bylo pravoplatne. Ponechavam zatim stranou obsah i formu rozhodnuti zalobniho senatu sedrie a jeste se k nim pozdeji vratim.

Kdyby v danem pripade poruseni imunity nebylo tak evidentni, mohla by se naskytnouti namitka, ze imunitni vybor prehlizi platnost ustavni zasady o neodvislosti soudcovske. Nechci se vsak vyhnouti teto otazce, ktera zni asi takto: Je pri vykladu ustavnich predpisu o imunite smerodatny vyklad, ktery temto predpisum davaji prislusne snemovny, ci vyklad podavany sedrii?

Na strane jedne plati zasada, ze soudy jsou neodvisle a ze jsou vazany jen zakonem - § 96 ustavni listiny -. Je vsak zasada tato povahy tak absolutni, aby ve veci ustavou zaruceneho imunitniho prava vyk. parlamentu pozbyval pred soudem vyznamu a ceny? Lze tvrditi v tamto pripade, vylozila-li snemovna urcity predpis o imunite zpusobem, se kterym soud nesouhlasi, ze soud neni timto usnesenim snemovny proto vazan, ponevadz neni tento vyklad podavan ve forme zakonne? Takovy vyklad ustavnich predpisu o neodvislosti soudcovske prehlizel by stejne zavaznou platnost predpisu ustavniho zakona o imunite clenu Narodniho shromazdeni.

Imunita poslanecka neni, jak panujici pravoveda vseobecne uznava, vysadou, danou jen ve prospech jednotlivych clenu parlamentu. Vysada tato je dana na prospech parlamentu sameho, a to k tomu cili, aby jine moci statni, moc vykonna a moc soudni stihanim clenu parlamentu nemarily, resp. neztezovaly vykon funkce zakonodarne. Nahlizime-li na imunitu s tohoto hlediska jako na vysadu sboru zakonodarneho v zajmu verejnem, zarucujici ustavne neodvislost moci zakonodarne od moci vykonne a soudcovske, pak musime uznati, ze by bylo v primem rozporu se zasadnim naziranim na povahu imunity, kdybychom priznali organum jinych moci, zejmena organum moci soudni, pravo, aby bez ohledu na stanovisko parlamentu predpisy o imunite vykladaly. Namitne-li se, ze pak parlament muze extensivnim vykladem predpisu imunitnich zneuziti sveho privilegia ve prospech clenu parlamentu a tim porusiti zasadu rovnosti pred zakonem, je to sice pravda, ale nebezpeci by bylo daleko vetsi, kdyby soudy protiustavnim restriktivnim vykladem predpisu imunitnich marily cinnost legislativni a tim sahaly primo na zaklady pravniho statu. (Vyborne!) Hodnotime-li vyhody a nevyhody obou eventualit, pak zajiste nevahame prikloniti se k nazoru, ze neodpovida duchu pravniho radu statu parlamentarniho, aby bylo uznano, ze soudy nejsou vykladem predpisu imunitnich, podanym snemovnami vazany. I v zakonodarstvi jinych statu uzkostlive se chrani imunita clenu zakonodarnych sboru proti moznym prehmatum se strany organu statni moci i soudcu. Zminuji se jen o Francii, jejiz Code-Penal ve clanku 121 stiha trestne pro zneuziti uredni moci uredniky policejni, statni zastupce - prokuratory - a soudce, kteri by, jak zakon pravi, navrhli, vydali nebo podepsali rozsudek, narizeni nebo rozkaz, smerujici k pronasledovani osobnimu nebo k obzalobe clena senatu nebo snemovny poslanecke beze zmocneni predepsanych zakony statnimi, nebo kteri by bez naleziteho zmocneni nektereho clena senatu nebo poslanecke snemovny zatkli, a trestaji se takove ciny uredniku ztratou cestnych a obcanskych prav, ze soudce muze byti vazan i takovymi usnesenimi parlamentu, ktera nestala se ve forme zakona, toho priklad mame na pr. v tech zemich, kde overovani mandatu deje se parlamentem. Kdyz tedy snemovna overila volbu sveho clena, neslo ani v tomto pripade o akt zakonny, nybrz o pouhe usneseni. Pres to vsak jsou soudy nazorem snemovny vazany, jakkoliv i tu jde o vyklad zakonnych predpisu, vztahujicich se k volitelnosti a volebnimu rizeni, tedy o vyklad norem, coz je v principu totez, jako vyklad predpisu o imunite. Nazor tento je take sdilen i v odborne literature. Tak tvrdi Stier-Somlo profesor ustavniho prava a politiky v Koline n. Rynem ve spise loni vydanem Reichsund Landesstaatsrecht, toto: "Pro soudy je zavaznym nazor risskeho snemu, pokud se tyce volebniho soudu o tom, je-li nekdo poslancem nebo neni." V tomtez dile pravi Stier-Somlo, ze "parlament muze i usnesenim prohlasiti, ze jest protiustavni praxe soudu nebo statniho zastupitelstva o poslancove svobode slova." Z tohoto vyroku da se usuzovati, ze autor povazuje snemovny za jedine smerodatne rozhodnouti o tom, je-li urcity vyklad predpisu imunitnich ustavni, nebo ne. Je to ostatne jen dusledne, kdyz v analogickem pripade zkoumani voleb je vyrok snemovny pro soudy zavazny. Nase ustava zna jen dve vyjimky, kdy imunita nema, platnosti. Za prve, jde-li o zatceni clena Narodniho shromazdeni, ktery byl polapen pri cinu - § 25 ustavy - za druhe, jde-li o trestni odpovednost, kterou ma clen Narodniho shromazdeni jako odpovedny redaktor - § 24 odstavec 2. -. Jako neni zakonodarny sbor vazan na jakekoli normy pri reseni otazky, zda ma, ci nema svoliti k vydani, tak take mu musi byti ponechana volnost v rozhodovani, zda v tomto pripade jde o nekterou z vyjimek, pro nez netreba souhlasu k zatceni ci stihani clena zakonodarneho sboru.

Zakonodarny sbor je pravne plne neobmezen a muze podle volneho sveho uvazeni odniti clena sveho trestnimu stihani. Jde-li tu o to, zda v urcitem pripade nastal druhy z vyjimecnych pripadu, kdy clena Narodniho shromazdeni lze stihati bez souhlasu dotcene snemovny, je zodpovedeti predem otazku, zda v danem pripade clen Narodniho shromazdeni jest opravdu stihan jako odpovedny redaktor cili nic. Otazku tu muze beze sporu resiti soud i parlament, ale v kazdem pripade, zodpovedel-li parlament tuto otazku zaporne, musi byti rozhodnuti toto pro soud zavazne, a neni myslitelno, aby soud v trestnim rizeni proti clenu Narodniho shromazdeni jednal bez ohledu na to, ze v konkretnim pripade snemovna odeprela dati souhlasu k trestnimu stihani.

Pravo parlamentu ustavou zarucene bylo by jinak privedeno ad absurdum. Rekl jsem, ze povazuji takovy postup soudu na vzdory parlamentu za nemyslitelny a prece slavny senat v dnesnim pripade musi se zabyvati takovym zrejmym porusenim imunity. Toto poruseni imunity v tomto pripade je tim kriklavejsi, ponevadz soud provadi proti senatorovi rizeni, jakkoli sam v pravoplatnem svem predchozim rozhodnuti o namitkach uznal za nutne zadati drive tuto snemovnu za souhlas k trestnimu stihani, a kdyz senat, vyloziv stejne jako zalobni senat sedrie predpisy o imunite, odeprel svuj souhlas, tu soud vedome presel toto rozhodnuti a prohlasil, ze neni pron zavazne.

Pravil jsem, ze jde o vedome nerespektovani vyroku teto snemovny a slavny senat dovoli, abych kratce prihledl k obsahu a forme onoho neslychaneho oduvodneni, ktere jsem pred chvili precetl. Nelze si jinak nez zaujatosti proti zakonodarnemu sboru a jeho clenum vysvetliti briskni, mentorsky troufaly, a rekl bych skoro frivolni ton, se kterym si dovoluje mluviti oduvodneni zalobniho senatu o rozhodnuti zakonodarneho sboru. Toto rozhodnuti nebylo prece povrchni, naopak bylo tehdy zduvodneno velmi dukladne. Toto usneseni senatu zamenuje sedrie za usneseni vyboru, nebot pravi, ze "kdyz takove vyzadani u imunitniho vyboru - v tomto pripade omylem se stala - a bylo negativni, nema pro soud vzhledem na ustanoveni §u 24 odst. 2. ustavni listiny a shora uvedene narizeni vyznamu, jezto pro soud je zavazny jedine zakon, ktery je nezmeneny, nebot vybor Narodniho shromazdeni nemuze sam zakon zmeniti nebo cinnost jeho zastaviti". Vyzadani pry se stalo omylem. Tedy jako omyl charakterisuje soud svoje vlastni usneseni o namitkach. A toto prve usneseni o namitkach nabylo pravni moci; vzdyt strany nepodaly proti nemu odporu. A tu prosim, abyste uvazili, ze pri prvem i druhem rozhodnuti v triclennem senate zasedaly jako predseda i referent vzdy stejne osoby, jen jeden clen tohoto senatu se zmenil; predsedou byl president bratislavske sedrie!

Proti rozhodnuti senatu odvolava se obzalovaci senat ve svem rozhodnuti na autoriticky vyklad zakona, jak jej podalo samo predsednictvo Narodniho shromazdeni. V tomto pripade slo o pripad poslanecke snemovny, a to o pripad docela jiny, slo o stihani poslance z historickych zemi podle stareho tiskoveho zakona rakouskeho, kde na rozdil od prava uherskeho odpovedny redaktor odpovidal tehdy za obsah tiskopisu vedle pisatele. Tam, kde byl stihan odpovedny redaktor soucasne jako odpovedny redaktor i jako pisatel, odmitl imunitni vybor poslanecke snemovny o zadosti za vydani jednati a predsednictvo poslanecke snemovny to oznamilo soudu. Predsednictvo poslanecke snemovny a ne Narodniho shromazdeni, jak se domniva sedrie, to oznamila soucin a je s podivem, ze nejen nepochopila sedrie toto stanovisko predsednictva poslanecke snemovny, s nimz stanovisko plena senatu neni v zadnem odporu, nybrz je nepochopitelne, jak muze si soud plesti poslaneckou snemovnu se senatem a s Narodnim shromazdenim, predsednictvo s plenem, jak muze se domnivati, ze predsednictvo Narodniho shromazdeni jest opravneno autoritativne vykladati zakony. To jsou prazvlastni ustavni vedomosti soudniho tribunalu! A jeste jednou autoritou potira oduvodneni sedrie senat. Cituje proti nemu jakysi vynos ministerstva spravedlnosti ze 16. kvetna 1922 a nazyva jej dokonce "narizenim". Vime, ze ani domnely nazor imunitniho vyboru poslanecke snemovny a ani interni vynos ministerstva spravedlnosti zalobni senat nepochopil, ale prece z toho plyne, jak je nebezpecno, zasahuji-li vedouci urednici justicni spravy do justice, at jiz internimi vynosy, pokyny, anebo instrukcemi. Z takoveho zasahu, ktery pak povazuji nektere soudy za "narizeni", zejmena kdyz se spravne nechape, vznikaji jen zmatky. To jsou povazlive pokyny, v nichz naleza potom pudu reakce. Troufa-li si pak soud s takovym oduvodnenim, jake jsem dnes citoval, i na svobodu parlamentu, a dokonce v tak zasadnich otazkach, jako je poslanecka a senatorska imunita, je to zjev tak povazlivy, ze musime v zajmu parlamentarismu volati po odstraneni pricin takovych zjevu.

Slavny senate! Jde tu o tak hrube poruseni imunity, ze tezko hledati pripad podobny v historii parlamentarismu. Zkoumal jsem pripady poruseni imunity v dobach nejcernejsiho rakouskeho systemu reakcniho, ale nenalezl jsem pripadu, ktery by se rovnal pripadu dnesnimu. S jedinou vyjimkou! Kdyz za valky zatceni a postaveni byli pred soud poslanci dr. Kramar a Klofac, jakkoli byli cleny rakouske delegace, kteryzto mandat trval, i kdyz byla risska rada uzavrena a podle tehdejsiho prava imunita ostatnich poslancu zanikla. Take tehdy imunitni pravo poslancu bylo ochotne vojenskymi vladnimi soudy porusovano na podklade vselikych internich pokynu, instrukci a jinych nesvarnych narizeni. Puvodci techto pokynu zasedali ve znamem "Kriegsubermachungsamtu", v rakouskem ministerstvu vnitra, valky a take v ministerstvu spravedlnosti. Necht nikdo nenamita, ze srovnavam velike veci s malichernymi, nepatrnymi pripady. Jde o zasadu! Principiis obsta! Musime uzkostlive, slavny senate, dbati toho, aby ani v malickostech ony videnske mravy, o nichz jsem se zminil, u nas nezdomacnely. Svobodny parlament musi dbati uzkostlive ochrany zakladnich podminek sve existence a sve zdarne cinnosti. Z toho hlediska vychazeje, imunitni vybor navrhuje senatu, aby se usnesl, ze sedrie v Bratislave v trestni veci proti sen. Zimakovi a proti Frantisku Rozkydalovi, c. j. B 7210/20 porusila imunitu sen. Zimaka tim, ze jej usnesenim ze dne 7. ledna 1924 obeslala k liceni zalobniho senatu o namitkach, ze proti nemu dne 24. ledna 1924 v neverejnem zasedani zalobniho senatu jednala, ze zalobni senat usnesenim z tehoz dne sen. Zimaka dal v obzalobu a ze usnesenim z 6. unora 1924 obeslan byl sen. Zimak jako obvineny k hlavnimu liceni, ackoli senat v teze veci trestni k zadosti sedrie v Bratislave v 180. schuzi dne 4. prosince 1923 odeprel dati souhlas k trestnimu stihani sen. Zimaka, o cemz sedrie v Bratislave byla 18. prosince 1923 vyrozumena.

Jsem presvedcen, slavny sonato, ze navrh imunitniho vyboru dojde prikladneho souhlasu vsech clenu tohoto zakonodarneho sboru bez rozdilu stran i narodnosti a doporucuji proto, aby senat navrh imunitniho vyboru prijal.

Predseda: Slovo ma pan ministr spravedlnosti dr Dolansky.

Ministr dr Dolansky: Slavny senate! Budiz mi dovoleno na vystiznou zpravu pana senatora a referenta dr Krouskeho odpovedeti takto: Zprava imunitniho vyboru, rozumim-li ji dobre, pravi, ze sedrie v Bratislave, tedy soud, byla vazana usnesenim senatu, kterym odepren byl souhlas ke stihani pana sen. Zimaka, a to, ze jim byla vazana i tehdy, jestli souhlas vyzadan byl jen omylem proto a jestlize souhlasu takoveho ke stihani vubec potrebi nebylo. Nemohu rozebirati otazku, je-li spravne stanovisko slavneho imunitniho vyboru o bezpodminecne zavaznosti takoveho usneseni omylem vyzadaneho. Ta otazka spada do oboru soudnictvi, soudniho rozhodovani soudu, ktery je podle nasi ustavy neodvislym, a tu mohlo by mne to byti vytykano, kdybych jako ministr jakymkoliv zpusobem v teto otazce meritorne sve mineni projevil. Musim proto sve prohlaseni omeziti na projev, zda pokladam v tomto stadiu, ve kterem se referat naleza, usneseni, ktere ucinil imunitni vybor a slavnemu senatu navrhuje k projevu, za ucelne a vhodne. A tu, bohuzel, musim projeviti nazor opacny nez pan referent. Nemohu souhlasiti proto, ze usneseni to bude miti, i kdyby nazor slavneho imunitniho vyboru byl spravny, pouze vyznamu deklaratorniho a nemohlo by byti na zavadu postupu podle trestniho radu, tedy podle zakona, jak v soudnim rizeni je predepsano. Je tedy, slavny senate, v otazce, o niz jde, jakoz i v otazce predchozi - je-li totiz potrebi souhlasu snemoven i tehdy, je-li stihan poslanec-redaktor pro clanek, ktery sam napsal do vlastniho listu a jak tuto otazku rozhodovati - mym nazorem, ze muze se tak stati jen tehdy, vyzadam-li na nejvyssim soudu o techto otazkach plenissimarni rozhodnuti, cili kdyz nejvyssi soudni instance promluvi.

A kdyz nebyl vyzadovan jeji vyrok domnele postizenym, jsem ochoten takovy vyrok vyvolati tim, ze pozadam nejvyssi soud o jeho vyrok. Mohl jsem tak uciniti drive - jsem toho mineni, ze, pravdepodobne, cin, ktery se klade panu senatorovi za vinu, byl promlcen - kdyby mne byla akta vracena slavnym presidiem, o ktera jsem zadal jiz 27. ledna lonskeho roku, ale spisy soudni mne vraceny nebyly a naopak bylo mne znemozneno, abych prozkoumal otazku, o kterou jde. Jeste dnes jsem vsak ochoten tak uciniti, takovemu vyzvani vyhoveti a neopomenu sdeliti s nejvyssim soudem vsechny pochybnosti, ktere v techto dvou: otazkach slavny imunitni vybor senatu chova a jmenovite o spravnem postupu bratislavske sedrie.

Chtel bych jeste konstatovati - pan referent mi promine - ze neni spravne, ze by urednici ministersti vydavali nejaka narizeni. Narizeni muze vydati jen ministerstvo a vynos, ktery byl citovan, byl vydan ministerstvem. Jestlize se navrhuje vysloveni poruseni imunity, davam na uvazenou, zdali by nebylo spravne v otazce te prece jen nechati prvni a posledni slovo soudu.

Predseda: Ma pan zpravodaj nejaky doslov?

Zpravodaj sen. dr Krousky: Slavny senate! Podle meho nazoru neni mozno vysloviti souhlas s tim, ze neni veci parlamentu, aby vyslovoval sve stanovisko pri vykladu imunitniho prava. Nepopiram, ze ve spornych otazkach, jako je dnesni, muze i sedrie vysloviti svuj nazor. Rekl jsem vsak, jestlize jednou parlament dal vyklad ve veci imunitniho prava, potom je zavazny i pro soud. V tomto pripade soud sam si vyroku parlamentu vyzadal. Nevim, zdali bych nepodcenoval justici, kdybych pripustil takovy vyklad, jako sedrie bratislavska cini, ze se to stalo omylem. Soud uvazoval, oduvodnil svuj vyrok, oduvodnil ho take parlament a nemohl bych souhlasiti s tim, aby, kdyz na zadost sedrie parlament rekne: "Nevydam", soud rekl: "Me do toho nic neni, ja jsem udelal chybu, zadal jsem omylem, budu si bez ohledu na parlament delati, co budu chtiti!" Jsem toho mineni, ze ani pan ministr by si nepral, aby slova jeho takto byla vykladana.

V tomto pripade nejde jiz o spornou otazku, zdali redaktor, ktery je zaroven pisatelem, muze byti stihan bez svoleni parlamentu. Tuto otazku ani tehdy jsme tak neresili. Tak otazka nestala. Pravim jeste: Kdyby soukromy zalobce byl kolegu Zimaka stihal jako odpovedneho redaktora podle prveho odstavce §u 35 tehdejsiho uherskeho tiskoveho zakona, kdyby ho byl stihal proto, ze on, jako odpovedny redaktor si clanek sam u sebe objednal, pak by nebylo potrebi souhlasu snemovny k jeho vydani. "Ale rozhodny je zpusob, jak se zaluje." Kdyz ustava pravi, ze se imunita nevztahuje "na trestni odpovednost, kterou clen Narodniho shromazdeni ma jako odpovedny redaktor", jestlize vsak zaloba zni vyhradne a jedine na pisatele, potom pro vybor i pro senat i pro soud, kdyz tehdy rozhodovaly, bylo rozhodne zneni zaloby; ta stihala kolegu Zimaka jako pisatele, a proto bylo nutno predem zadati za jeho vydani.

Pokud jde o projednavani veci u sedrie, konstatuji: Kolega Zimak jeste drive, nezli byly spisy predsednictvu senatu vydany, podal k tabuli stiznost proti rozhodnuti zalobniho senatu, kterym se znovu nepravem dava v obzalobu. O teto stiznosti neni dosud rozhodnuco proto, ponevadz, jak spravne pan ministr poznamenal, za podklad rozhodovani musi byti vzaty spisy, ktere dosud ma v rukou predsednictvo senatu. Ja i imunitni vybor stal na stanovisku, ze imunita byla uz jednou porusena a zustane porusena, at si druha instance rozhodne jakkoli. Imunita byla porusena tim, ze kolega Zimak byl povolan k soudu, kdyz se znova melo jednati o namitkach, kterym uz jednou bylo vyhoveno, imunita byla porusena tim, ze byl dan Zimak v obzalobu a ze byl obeslan k hlavnimu liceni, a na tom poruseni imunity niceho nezmeni, jestlize druha instance toto rozhodnuti zrusi. Jestlize jsme tedy konstatovali poruseni imunity, pokladali jsme za nutne, aby senat zduraznil take svym usnesenim, ze byla imunita porusena. Toho se take od slavneho senatu dozadujeme. Dokud slavny senat v teto veci podle meho nazoru jako jedine kompetentni instance nevyslovil svuj nazor, ze imunita byla porusena, do te doby spisy nemohly byti a nebyly sedrii v Bratislave vydany.

Prosim znovu slavny senat, aby zprava imunitniho vyboru schvalil. (Souhlas.)

Predseda: Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, ze sedrie v Bratislave porusila imunitu sen. Zimaka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh imunitniho vyboru se schvaluje.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, jimz je: