Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 264. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 25 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Franke, dr Markovic, predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Korner.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Blahovi, Ecksteinove, dr Kovalikovi a Lazovi, na 5 dni sen. dr Mudronovi, pro tento tyden sen. Bodnarovi, Klecakovi, dr Maresovi, dr Schmidtovi, dr Wittovi.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena do 9. cervna sen. Klofacovi, do 15. cervna sen. Stastnemu, na dobu 3 nedel sen. dr Herbenovi, na dobu 2 mesicu sen. dr Malinskemu a sen. Sperovi, do konce tohoto zasedani sen. Al. Jiraskovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 2137 postou. Vladni navrh zakona o letectvi.

Tisk 2141 postou. Zprava I. vyboru technicko-dopravniho, II. vyboru rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona, podle ktereho nabyva stat drah zarucenych statem anebo zemi ceskou (tisk 2125).

Tisk 2142 postou. Zprava rozpoctoveho vyboru o zaverecnem uctu statnich vydaju a prijmu republiky Ceskoslovenske za rok 1921 spolu s ucty statniho melioracniho fondu, statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisk 1956).

Tisk 2143 postou. Zprava rozpoctoveho vyboru o uctu statniho bytoveho fondu za leta 1919 a 1920 (tisk 1959).

Tisk 2135-2135/7. Interpelace sen. dr Vettera-Lilie, dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra narodni obrany stran zaplaceni vsech pohledavek, ktere vznikly valecnym zajatcum pred valkou a po dobu valky proti Rusku.

Tisk 2135/1. Interpelace sen. dr Vettera-Lilie, dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra narodni obrany o tom, ze nebyly priznany zaopatrovaci pozitky tem vojenskym pensistum, kteri se v "Prihlasce" primo hlasili do vysluzby, resp. kteri bez superarbitrace byli dani do vysluzby.

Tisk 2135/2. Interpelace sen. dr Vettera-Lilie, dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra narodni obrany o tom, jak se jedna s byvalymi rakousko-uherskymi vojenskymi gazisty.

Tisk 2135/3. Interpelace sen. dr Vettera-Lilie, dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra narodni obrany stran zvyseni vysluzneho a zaopatrovacich pozitku t. zv. "vojenskym pensistum".

Tisk 2135/4. Interpelace sen. dr Vettera-Lilie, dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra narodni obrany stran naroku na nahradu valecnych skod a pohledavek proti byvalym dustojnickym fondum.

Tisk 2135/5. Interpelace sen. dr Naegle a soudr. na vladu stran rozdileni statnich penez ceskym telocvicnym svazum.

Tisk 2135/6. Interpelace sen. dr Naegle a soudr. na vladu stran nemeckych kursu pro porodni asistentky.

Tisk 2135/7. Interpelace sen. dr Herzigove a soudr. na pana ministra financi o prodlouzeni lhuty ku prihlaseni pohledavek z valecnych dodavek proti byvalemu eraru a o tom, ze dosud nebyly vydany dvoujazycne prihlasovaci formulare.

Tisk 2138. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni Prozatimni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Reckou, sjednana v Athenach dne 8. dubna 1925.

Tisk 2139. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Danskym, sjednana v Praze dne 18. dubna 1925.

Tisk 2140. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni Prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou, sjednana ve Varsave dne 7. dubna 1925.

Tisk 2144-2144/7. Odpoved ministra financi na interpelaci sen. Knesche a soudr. stran odpisu dane pozemkove a odpisu dane z obratu a dane z prijmu pri zivelnich pohromach (tisk 2065/3).

Tisk 2144/1. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Naegle a soudr. stran nostrifikace lekarskych doktorskych diplomu, ziskanych na zahranicnich universitach (tisk 2013).

Tisk 2144/2. Odpoved vlady na interpelaci sen. Luksche a soudr. stran zvyseni pensi a zaopatrovacich pozitku pensistum v cizine zijicim, obzvlaste vojenskym pensistum (tisk 1998).

Tisk 2144/3. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Jelinka a soudr. stran rozpusteni vyboru Prvni Moravske sporitelny v Brne a dosazeni spravni komise (tisk 2065/9).

Tisk 2144/4. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla a druhu stran protipravniho jmenovani do okresni spravni komise v Liberci (tisk 1975/3).

Tisk 2144/5. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga, dr Spiegela, dr Hilgenreinera a soudr. stran prestavby a novostavby universitni knihovny v Praze (tisk 1900/4).

Tisk 2144/6. Odpoved ministra financi na interpelaci sen. Knesche a soudr. ve veci pausalovane dane z obratu u rolniku (tisk 2065/4).

Tisk 2144/7. Odpoved ministra zahranicnich veci na interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga, Jelinka, Zulegera a druhu o stavu zahranicni politiky (tisk 2110/8).

Zapisy o 255. az 261. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 24., 26. a 31. brezna, 2. a 3. dubna 1925.

Tesnopisecke zpravy o 255. az 261. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 24., 26. a 31. brezna, 2. a.3. dubna 1925.

Zapisy o 262. a 263. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Vyboru imunitnimu:

Zadost sedrie v Levoci za souhlas k trestnimu stihani sen. Matuscaka pro precin ruseni obecneho miru podle §u 15, bod 3. zakona c. 50/1923 a precin ublizeni na cti csl. vojsku podle §u 2 zak. cl. XLI ai 1914.

Zadost zemskeho trestniho soudu v Praze za souhlas k trestnimu stihani sen. dr Soukupa pro precin proti bezpecnosti cti spachany tiskem.

Vyboru ustavne-pravnimu a technicko-dopravnimu:

Tisk 2137. Vladni navrh zakona o letectvi.

Predseda (zvoni): Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o shora uvedenem vladnim navrhu podaly zpravu ve lhute 14denni.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Sdeluji, ze volebni soud nalezl o navrhu republikanske strany ceskoslovenskeho venkova a domoviny pravem, ze clen senatu Karel Prasek, jako zvoleny ve volebnim kraji I. z kandidatni listiny uvedene strany, pozbyl sveho mandatu a ze na mandat takto uprazdneny nastupuje Josef Sechtr, domkar a strojnik v Dobrovizi.

Predsednictvu senatu dosly pripisy ministerstva vnitra z 6./V. 1925, cis. 32.301, tykajici se noveho clena senatu Josefa Schillera a z 6. kvetna 1925, cis. 32.971, tykajici se noveho clena, senatu Josefa Sechtra.

Zadam pana sen. Sveceneho, aby uvedene pripisy precetl.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte):

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze.

Jelikoz volebni soud nalezem, dne 25. dubna 1925 prohlasenym, uznal pravem, ze clen senatu Narodniho shromazdeni Karel Prasek pozbyl senatorskeho mandatu, a urcil, ze na mandat takto uprazdneny nastupuje jako clen senatu nahradnik Josef Sechtr, domkar a strojnik v Dobrovizi u Smichova, vydavam tomuto novemu clenu senatu soucasne overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu Narodniho shromazdeni a cinim opatreni za ucelem uverejneni teto skutecnosti v urednim liste Ceskoslovenske republiky.

Ministr: Malypetr v. r."

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze.

Na miste zemreleho sen. Vilema Kiesewettera povolavam na zaklade ustanoveni § 56 radu voleni do poslanecke snemovny ve spojeni s § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu za clena senatu Narodniho shromazdeni Josefa Schillera, tezarskeho urednika v Usti n. L., vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu a cinim zaroven opatreni za ucelem uverejneni teto skutecnosti v urednim liste Ceskoslovenske republiky.

Ministr: Malypetr v. r."

Predseda: Do dnesni schuze dostavili se nove zvoleni pani senatori Josef Sechtr a Josef Schiller, kteri vykonaji predepsany slib.

Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby precetl prislusnou formuli a nove pany senatory, aby vykonali slib do mych rukou slovem "slibuji".

Zapisovatel sen. Sveceny (cte): Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Ich gelobe, der cechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuuben.

Predseda: Pan sen. Sechtr.

Sen. Sechtr (pristupuje k predsedovi a podava mu ruku se slovy): Slibuji!

Predseda: Pan sen. Schiller.

Sen. Schiller (pristupuje k predsedovi a podava mu ruku se slovy): Ich gelobe!

Predseda: Prikrocime k projednavani denniho poradu.

Zpravodajem za vybor technicko-dopravni je pan sen. Sehnal.

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavny senate! Pohledneme-li zpet na vyvin (Hluk. - Predseda zvoni.) zeleznictvi hned ve starem Rakousku, vidime, ze puvodne trate zeleznicni vedly se uzemim, ktere predpokladalo samo sebou, ze drahy budou rentabilni. Vidime, ze temer vsude akciove spolecnosti toto zeleznicni podnikani berou do svych rukou a skutecne take v prvych letech velmi dobre prosperuji, a jeste v tech dobach, kdy rakousky stat zacal drahy postatnovati, jeste v tech dobach, vsechny drahy byly aktivni. Ovsem ze tim, ze tyto drahy byly postatneny v nejzivejsich krajinach, kde samo sebou davaly moznost rentability, zustavaly ovsem ostatni casti jednotlivych zemi uplne beze spojeni, a tu, ponevadz stat nepamatoval zakonem na to, aby mohl ty spolecnosti, ktere tyto hlavni spojovaci drahy drzely, donutiti k tomu, aby stavely ty mensi drahy za ucelem spojeni krajin odlehlych, tedy konecne videl stat, ze nezbude nic jineho, ze musi podporovati nejakym zpusobem ty drahy v krajinach, ktere jsou beze spojeni. Pozdeji jeste se k tomu pridruzila akce zemska a tak vznikla cela rada malodrah, drah obchodnich, ktere byly podporovany statem, zemi, okresy, obcemi, jednotlivymi podniky prumyslovymi i ruznymi jednotlivci, kteri meli na tom zajem. Tento zpusob reseni osvedcil se ovsem po strance technicke, ale po strance hospodarske nektere tyto drahy od pocatku selhavaly, takze garancie, ktera byla dana statem i zemi, mela za nasledek, ze jak statni tehdejsi pokladna, tak i pokladna zemska at v Cechach, na Morave nebo ve Slezsku byla velmi znacne zatizena.

Kdyz po prevratu ustavil se novy stat, tedy samozrejme ze od pocatku stat nas sleduje ten cil, ponevadz jiz za Rakouska byla cela rada hlavnich drah postatnena, aby pokud mozno se postatnily vsechny. Bylo po tom volano se vsech stran, zejmena odlehle krajiny, ktere lezi na takovych drahach malych, zadaly, aby stat prevzal tyto drahy do sve rezie tak, aby umoznil lepsi spojeni, po pripade take i levnejsi tarify na techto drahach. Ovsem samozrejmo, ze z pocatku vec sla velice pomalu, byla dosti tezkopadna, ale ministerstvo svemu slibu, ktery dalo parlamentu jak dole, tak i zde nahore senatu, dostalo a predklada nyni navrh, aby se prevzala cela rada drah do statniho vedeni. Zajimavo je, slavny senate, jakym zpusobem vznikala rentabilita, po pripade pasivita pred valkou a po valce. Abych neunavoval, uvedu jen nekolik cisel. Vybral jsem dve drahy, a to jedna je aktivni od prvopocatku do posledni doby, druha pak byla pasivni po radu let. Ovsem jeji pasivita v poslednich letech znacne stoupla.

Tak na draze Brandys n. Lab.-Neratovice, jejiz delka trati je 15,30 km, cinil naklad na ustredni spravu v r. 1913 3.481 K, v r. 1914 2.951 K, v r. 1915 3.186 K, v r. 1916 3.690 K, v r. 1917 6.595 K, v r. 1922 uz 113.355 Kc 78 h. Tedy naklad na ustredni spravu proti r. 1914 stoupl asi 38krate.

Dozor a udrzovani drah: V r. 1913 cinil naklad 27.665 K, v r. 1914 20.836 K, v r. 1915 24.115 K, v r. 1916 27.458 K, v r. 1917 45.971 K, v r. 1922 500.605,40 Kc, tedy naklad byl proti r. 1914 asi 25krate vetsi.

Pri sluzbe dopravni cinil naklad v r. 1913 31.824 K, v r. 1914 28.561 K, v r. 1915 27.632 K, v r. 1916 32.073 K, v r. 1917 47.661 K, v r. 1922 368.628 Kc 25 h, tedy asi 13krate byl naklad vyssi proti r. 1914.

Sluzba vozebni a udrzovani vozby: V r. 1913 cinil naklad 35.368 K, v r. 1914 23.308 K, v r. 1915 30.411 K, v r. 1916 34.398 K, v r. 1917 65.514 K, v r. 1922 264.324 Kc 12 h. Naklad proti r. 1913 byl asi 8 1/2krate vyssi.

Souhrn vlastnich vydani drah cinil v r. 1913 98.337 K, v r. 1914 84.656 K, v r. 1915 85.344 K, v r. 1916 97.618 K, v r. 1917 165.741 K, v r. 1922 1,246.913 Kc 55 h. Vydani tedy bylo asi 15krate vyssi.

Celkove vydaje obnasely v r. 1913 108.652 K, v r. 1914 98.466 K, v r. 1915 103.053 K, v r. 1916 109.018 K, v r. 1917 179.965 K, v r. 1922 1,679.197,69 Kc, v celku tedy vice nez 17krate.

Celkove prijmy pak obnasely v r. 1913 177.204 K, v r. 1914 186.172 K, v r. 1915 172.452 K, v r. 1916 183.922 K, v r. 1917 190.068 K, v r. 1922 1,954.636,37 Kc, tedy v celku stouply prijmy proti r. 1914 10 1/2krate. Tato draha koncila v r. 1922 ziskem 273.438,68 Kc.

Druhy pripad drahy pasivni je mistni draha Ceska Lipa-Kamenicky Senov. Ustredni sprava v r. 1913 vyzadovala nakladu 12.123 K, v r. 1914 10.383 K, v r. 1915 9.795 K, v r. 1916 11.481 K, v r. 1917 16.871 K, v r. 1922 pak 208.567 Kc. Zde je vetsi naklad proti r. 1914 vice jak 20nasobny.

Naklad na dozor a udrzovani drahy cinil: v r. 1913 33.451 K, v r. 1914 32.947 K, v r. 1915 84.265 K, v r. 1916 43.345 K, v r. 1917 55.597 K, v r. 1922 pak 611.129 Kc, tedy naklad proti r. 1914 temer 19nasobny.

Sluzba dopravni vyzadovala v r. 1913 56.731 K, v r. 1914 50.389 K, v r. 1915 46.693 K, v r. 1916 52.397 K, v r. 1917 85.099 K, v r. 1922 pak 483.628 Kc. Nasobek cini vice nez 9 1/2.

Naklad na sluzbu vozebni a udrzovani vozby cinil: v r. 1913 46.044 K, v r. 1914 31.858 K, v r. 1915 33.701 K, v r. 1916 33.604 K, v r. 1917 57.385 K, v r. 1922 pak 990.916 Kc. Naklad je vice nez 31krat vetsi proti roku 1914.

Souhrn vlastnich vydani pak cinil v r. 1913 144.348 K, v r. 1914 125.577 K, v r. 1915 124. 454 K, v r. 1916 140.827 K, v r. 1917 214.952 K, v r. 1922 pak 2,294.241 Kc, tedy vice nez 18krate vetsi vydani proti roku 1914.

Celkove vydani cinilo v r. 1913 u teto drahy 172.522 K, v r. 1914 141.946 K, v r. 1915 141.251 K, v r. 1916 159.479 K, v r. 1917 230.202 K, v r. 1922 pak 2,652.097 Kc. Nasobek jest asi 18 a 1/2krate vetsi proti roku 1914.

Celkove prijmy u teto drahy cinily v r. 1913 103.698 K, v r. 1914 84.200 K, v r. 1915 61.485 K, v r. 1916 85.416 K, v r. 1917 115.699 K, v r. 1922 pak 954.947,20 Kc, t. j. nasobek proti roku 1914 jenom 11 a 1/4krate, tedy vice nez 7krate mensi proti nakladu.

Tato draha koncila v roce 1922 pasivitou 1,697.150 Kc. Prirozenou veci je, ze byla vule tuto pasivitu nejakym zpusobem hraditi, a tu se melo za to, zvysi-li se tarify na techto drahach, ze se pasivite odpomuze. Bohuzel, pres to, ze zvysily se tarify jak na dopravu zbozi, tak na dopravu osob velmi znacne, pri doprave osob oproti statnim draham az o 100 %, nedocililo se pri velke vetsine techto drah dobreho vysledku, naopak pasivita nekterych jeste vice stoupla. A je zajimavo, ze u nekterych drah byl takovy pomer, ze pri vzestupu o 100 %, na pr. tarifu pro osobni dopravu, vzrostly veskere prijmy jenom asi o 20 %. Je videti, ze je tu neco nezdraveho. Mohlo se to stati jedine proto, ze temito vysokymi tarify mistnich drah v krajinach, kterymi tyto drahy prochazeji, najednou se doprava nevrha na drahu, nybrz pouziva se jinych prostredku dopravnich, zejmena automobilu, a co zvlastniho, ze i ta konska noha znovu prisla k uplatneni. Velmi mnoho pouziva obyvatelstvo take konskeho potahu k doprave jak osob, tak i nakladu, aby se vyhnulo temto draham. Kde je mozno dostati se na drahu statni, tam radeji opousti tuto mistni drahu, treba by ji melo v miste, a pomoci techto dopravnich prostredku obyvatelstvo jak sebe samo, tak po pripade svoje zbozi dopravuje. Po prevratu upravily se pomery tim zpusobem, ze se presne vymezila doba pracovni, cehoz dusledek bylo, slavny senate, povsechne zvyseni poctu zamestnanectva. A prave u techto drah se nejmene osvedcilo, ponevadz pri nich, oproti draham statnim, jez zaznamenavaji vseobecny vzestup dopravy, zpravidla vidime pravy opak. Zvetsili jsme velice pocet personalu, ktery dopravu obsluhuje, ale pri tom doprava jeste vice poklesla, takze ti lide tam nemeli temer zadne prace.

Pri tomto okamziku, kdy stat prejima tyto drahy, ma stat nejlepsi moznost, aby tyto pomery upravil takovym zpusobem, aby to odpovidalo zajmum obcanstva. Ovsem, namita se, i z ministerstva zeleznic bylo namitano, ze to tak snadno nepujde, aby se tarify upravily zrovna na tentyz barem jako pri statnich drahach, nybrz ze bude prece jen nutno, aby ministerstvo zeleznic pocitalo s rentabilitou te ktere drahy, a podle toho aby se snad upravovaly tarify na techto drahach. Varoval bych pred tim velmi silne, a to z toho duvodu, ze by se tu jevila jista prilis velika nespravedlivost vuci tomu obyvatelstvu, ktere beztak prineslo daleko vetsi obeti pro vytvoreni techto drah, nez prinesly jine krajiny, kudy hlavni puvodni drahy vedou. Tam obyvatelstvo samo neprineslo prazadnych obeti, po dlouha desetileti a padesatileti uziva techto drah, kdezto obyvatelstvo v krajinach, kde se stavely malodrahy, bylo nuceno vlastnimi obetmi prispeti a postaviti si tyto drahy. Mam dojem, ze kazdy stat a zejmena stat demokraticky ma svatou povinnost, aby takoveto nesrovnalosti vyrovnaval. Jako je nemozno a nemyslitelno, abychom podle toho, jak se ta ktera posta resp. stanice telegrafni a telefonni vyplaci, platili vetsi ci mensi znamky na psani, nebo vetsi ci mensi obnosy za hovory neb telegramy, tak neni mozno, pocinati si pri teto otazce. Je to otazka celostatni. Zde ministerstvo samo, resp. zeleznicni sprava ma svatou povinnost, aby tyto nesrovnalosti, ktere se staly nikoliv vinou obyvatelstva, nybrz vinou polozeni toho ktereho kraje, vyrovnala. Slavny senate! Tabulky, ktere jsou k duvodove zprave prilozeny, nam to jasne pravi. Postaci uplne, kdyz vam budu opakovati nektere cislice, tak na pr. zarizovaci kapital po umoreni u techto drah, ktere jsou zaruceny zemi, cini dnes 109,004.902,45 Kc, proti tomu byl garancni dluh, ktery vazne na techto drahach, 180,343.586,60 Kc. Pri statnich drahach neni to o nic lepsi. Zde celkovy stav kapitalu zarizovaciho po umoreni v dnesni dobe cini 85,670.698,66 Kc a garancni dluh daleko tuto cislici prevysuje, ponevadz cini 123,926.074,36 Kc.

Je to videti take ze statniho rozpoctu. V letosnim rozpoctu na rok 1925 je zarazena polozka na pasivitu drah statem garantovanych 27,000.000 Kc, vedle toho jeste stat musi prispivati zemi na uhradu pasivity drah, ktere zeme sama garantuje. Je samozrejmo, ze jsme vitali tento navrh, ktery byl vladou podan, aby tyto drahy byly prevzaty.

Nemame do budoucna jineho prani, nez abychom docilili toho, aby stat co nejdrive dostal veskere drahy do svych rukou jak na Morave, ve Slezsku, na Slovensku, tak i zbyvajici drahy v Cechach. Mame take dojem, ze zcela jiste ten smer, ktery nyni v ministerstvu zeleznic nastal, potrva, ze se tato myslenka v dohledne dobe uskutecni.

Technicko-dopravni vybor zabyval se touto veci ve sve schuzi a podava v teto veci tuto zpravu:

Technicko-dopravni vybor senatu zabyval se timto navrhem zakona ve sve schuzi konane dne 28. dubna 1925.

Navrh zakona byl vsemi cleny vyboru uvitan, ponevadz jim realisuje se alespon castecne davne prani Narodniho shromazdeni - jak snemovny, tak i senatu - tak i siroke verejnosti, a ministerstvo zeleznic splnuje cast slibu daneho parlamentum i technicko-dopravnimu vyboru senatu.

Predlozeny navrh zakona dava v majetek statu 48 mistnich drah, z nichz bylo statem garantovano 16 a zemi 32 drahy.

Vsecky tyto drahy, z nichz 45 bylo akciovymi spolecnostmi, tri pak v majetku koncesionaru, v dusledku vyse uvedenych garancii byly beztak jen udrzovany z teto garancie, jak videti z tabulek k predloze prilozenych, ktere vykazuji jen v sedmi pripadech aktivum u drah zemi zarucenych, z toho jen ve trech pripadech vynos vyssi nez vynos zaruceny, v ostatnich 25 pripadech vsude absolutne pasivni.

U drah statem zarucenych v jedinem pripadu jest aktivita a tu jeste neprevysuje zaruceny vynos, v patnacti ostatnich pripadech pak vubec objevuje se pasivita. Garancni zalohovy dluh techto drah daleko prevysuje jejich zarizovaci vylohy, je tedy jen spravno, kdyz stat beztak bud primo, nebo prostrednictvim pokladny zemske tyto drahy vydrzuje, ze prejima je do vlastnictvi, aby tak ziskal je take pro plny svuj vliv.

Z technickych a spravnich hledisek vita vybor technicko-dopravni tento krok zeleznicni spravy statni, ponevadz bude dana moznost lepsiho hospodarskeho vyuziti provozniho materialu a hospodarnejsiho vyuziti personalu techto drah, kteryz pri nepatrnem provozovacim zatezkani mistnich drah byl nejvetsi pritezi techto drah; k temto obema duvodum pak jeste pristoupila nestastna politika tarifova, jez tolik zvysila pasivitu techto drah, ponevadz dala moznost konkurencni doprave jinymi vozidly, jez byla a je levnejsi nez doprava po techto drahach. Uskutecnenim tohoto zakona umozni se - a musi se tak stati - snizeni tarifu mistnich drah a prizpusobeni jich tarifum drah statnich. Tim dosahne se vetsiho provozu a spolecne s opatrenimi shora uvedenymi v budoucnu, kdyz ne rentability, toz jiste aspon znacneho snizeni dnesni pasivity techto drah. Celkova delka techto drah cini 1.859,503 km, takze vzroste delka statnich drah na 10,984.858 km.

Po strance financni nenastava statu zadne nove velike zatizeni vzhledem k tak rozsahle akci a uhrada stane se v mezich rozpoctu ministerstva zeleznic, po pripade na vrub prijmu ceskoslovenskych statnich drah v r. 1925.

Aby predeslo se moznosti prutahu, stanovi § 3 teto predlohy, ze, nevyhovi-li dosavadni spolecnosti nebo koncesionari techto drah ve smlouve urcene lhute, pokud se tyce dodani listin k provedeni knihovniho poradku, neb neopatri svymi podpisy listin techto statni spravou zeleznicni sepsanych, nahradi tyto listiny prohlaseni ministra zeleznic. Toto ustanoveni povazuje vybor po strance technicke za velmi prospesne.

Za § 4, jenz stanovi osvobozeni veskerych ukonu a listin s provedenim tohoto zakona souvisejicich ode vsech verejnych dani, davek, kolku a poplatku, usnesl se vybor technicko-dopravni jednomyslne, aby jako § 5 teto vladni predlohy vlozeno bylo toto zneni:

§ 5. Zeleznicni oddeleni zemskeho spravniho vyboru v Praze prejima se se vsim personalem, pokud tento nema vyslouzeno, i vsim zarizenim, se vsemi svymi pravy i zavazky do sluzeb statnich.

Toto ustanoveni jest zcela spravne a prirozene i nutne, ponevadz de facto prestava okamzikem postatneni techto drah veskery podklad k dalsi existenci tohoto oddeleni pri zemskem spravnim vyboru, a je tedy potrebi, by bylo zaroven se spolecnostmi likvidovano, coz muze se stati jen zpusobem vyznacenym v prave uvedenem paragrafu, vladni navrh zakona doplnujicim.

§ 5 predlohy vladni stava se pak § 6 teto predlohy zakona.

Technicko-dopravni vybor z duvodu vyse uvedenych a uvaziv veskere okolnosti uvedene ve zprave duvodove, doprovazejici tuto predlohu vladni, cini slavnemu senatu navrh, by predloha schvalena byla tak, jak z vyboru tohoto vysla a jak obsazena je v tomto tisku.

Vedle toho se usnesl vybor technicko-dopravni na dvou resolucich a zadam rovnez, aby byly slavnym senatem schvaleny. Mne nezbyva, nez abych jmenem technicko-dopravniho vyboru zadal o schvaleni vladniho navrhu tak, jak jsem jej prave prednesl. (Souhlas.)

Predseda: Za vybor rozpoctovy ma slovo pan sen. dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Osnovou, kterou nam vlada predklada, zmocnuje se vlada, aby prejala 48 mistnich drah, ktere lezi vetsinou v uzemi zeme ceske a jen z nepatrne casti na uzemi zeme moravske. K zakonu je pripojeno 48 smluv, ktere s dotcenymi spolecnostmi statni sprava ucinila, a slavny senat, po pripade Narodni shromazdeni ma smlouvy tyto schvaliti. Vsech techto 48 drah je garantovano bud statem, nebo zemi ceskou a vsechny tyto drahy jsou spravovany zemskym vyborem ceskym. Provoz na nich provozovan byl vesmes na ucet zeme ceske, ale statem. Stat zavazuje se nyni, ze prevezme veskeren majetek techto spolecnosti. S majetkem tim zaroven prevezme i veskere zavazky, dluhy, hypoteky, ktere na techto drahach lpi. Dotcene spolecnosti predavaji statu veskeren majetek techto drah a pri tom ovsem si vyhrazuji, ze budou zprosteny zavazku, ktere na techto drahach byly, nebot i ty zavazky prejima stat. Jak jiz referent vyboru technicko-dopravniho pravil, je majetek techto drah vesmes pasivni, totiz pasivni v tom smyslu, ze zarizovaci kapital je mensi, nez jsou hypotekarni dluhy na techto realitach, na tomto majetku zjistene. Tedy fakticky ony jsou prodluzeny, nebot obnos akcii jest asi o jednu tretinu nizsi, nez obnaseji hypotekarni dluhy na techto drahach. Z toho duvodu - ja uz uzil toho vyrazu - je to takrka jako darovani, ponevadz spolecnosti davaji veskeren svuj majetek statu, ale stat od nich ovsem prejima i take zavazky jejich. Spolecnosti pouze ocekavaji, ze stat bude udrzovati vozbu na techto drahach aspon zpusobem dosavadnim a ze je prevezme zaroven i s tarify, ktere plati pro ostatni statni drahy, tedy s tarify nizsimi.

Stat se temi 48 smlouvami, ktere jsou pripojeny k osnove zakona, zavazuje, ze prejima od techto spolecnosti zaroven hypotekarni zapujcky, dale prioritni obligace a prioritni akcie, ktere jsou garantovany bud statem, anebo zemi, ze prejimani majetku toho je spojeno pro stat s bremenem, plyne uz z toho, ze na garancii temto draham dosud platil stat prumerne asi 16 az 20 milionu Kc rocne a zeme ceska platila asi 24 miliony korun rocne na tyto garancie, tedy celkem delalo to 38-40 milionu korun. Tyto garancie by v budoucnosti trochu klesly, nebot garantovan je jisty minimalni zisk techto spolecnosti pravidelne 4 %. Ten by zde dnes nebyl, ponevadz provoz byl pasivni, ale ocekava se, ze v budoucnosti provoz ten nebude takovou vysokou merou pasivni. Fakticky od roku 1922 pasivni schodek provozni se mensi a lze tedy ocekavati, ze i ten garancni zavazek statu bude v budoucnosti mensi. Ale prece se pocita, ze bude potrebi pro rok 1925 jeste 30 milionu, ale doufa se, ze v roce 1926 tento schodek bude jeste mensi.

Vedle toho na zurokovani a amortisovani kmenoveho kapitalu techto spolecnosti, dale na umoreni a zurokovani hypotekarnich dluhu bude potrebi rocne asi 8 milionu korun. Dale potrebi hraditi likvidaci spolecnosti, ktere prirozene, az stat prevezme veskeren majetek, se rozejdou, provede statni sprava ve sve rezii; naklady jeji se odhaduji asi na 2 miliony korun. Tedy dela ten naklad na rok letosni asi uz 40 milionu korun. Neni to cely naklad novy, nebot stat tak jako tak 18 milionu platil na garancii a vedle toho zeme davala zalohu na garancie, takze takorka tutez castku stat uz dnes na tyto drahy venoval.

Jaksi novym zatizenim v budoucnosti bude prevedeni tarifu dosavadnich lokalek na tarify statnich drah. To prave je nejhlavnejsi u zestatneni techto lokalek, aby ony byly vklineny, totiz slouceny s telesem statnich drah, aby tech 1.800 kilometru lokalek s temi skoro 10.000 km, ktere statni drahy dnes tvori, splynulo v jedine teleso a aby pak byly spravovany z jedineho stredu, jednemi hledisky a take snad se stejnym setrenim zajmu, tech dotcenych kraju, jejichz uzemimi tato lokalka prochazi, tedy aby i na uzemi teto lokalky platily tarify statnich drah. Ponevadz tarify lokalni byly dnes o 50 az 100 % vyssi, je samozrejme, ze prijem na lokalnich drahach v budoucnosti po zavedeni tarifu statnich drah klesne. Statni sprava vsak doufa, jak jiz na to poukazal referent vyboru technicko-dopravniho, ze snizenim tarifu zvysi se frekvence techto drah, zvysi se jejich pouzivani, ze tedy odpadne konkurence napravova, a ze tim se zvysi take castecne prijem statnich drah. Dale doufa statni sprava, ze sloucenim majetkovym techto drah bude mozno pouziti lepe materialu, tedy parku vozoveho, i osob techto lokalek, a timto zpusobem ze se mnoho usetri. Na pr. vezmeme stanici Rakovnik v Cechach. Dodnes jsou tam 2 lokalky, donedavna byly 3. Tam dnes usti pet drah. Prijde-li vlak takove lokalky na stanici, zahali na stanici, zahali i personal, ponevadz vlak novy nejede nazpatek. Bylo by mozno ho pouziti pro trat druhou. Dosud to nebylo mozno, ponevadz stat nesmel na lokalce jednoho majetnika pouziti vozovy park z druhe lokalky. Dnes to bude jednotnym majetkem statu, bude se toho moci pouzivati. Doufa se, ze se tim ziska neco na rezii. Ovsem nesmi se zapominati, ze v jednom smeru nastane snizeni statnich prijmu, a to bude prave sloucenim techto lokalek s telesem statnich drah a tedy jednotnym propocitavanim tarifu. Dnes bylo placeno nadvakrat. Nejdrive na teto lokalce samostatny tarif, samostatne propocitavani, pak na trati statnich drah. Kazdy vi, ze nadvakrat placeny tarif je drazsi nez jednotny, ponevadz zvysenim dopravnich kilometru tarif dopravni se snizuje. Kdyz lokalky budou vklineny do tarifu statnich drah, bude jejich system a naklad levnejsi; statni sprava prijde o jisty prijem. Prijem tento se nezlepsi a bude trvaly. Statni sprava pocita, ze by to cinilo asi 20 milionu Kc za kalendarni rok letosni. Ponevadz vsak zakon nevejde v platnost hned od pocatku roku, nybrz az po schvaleni take poslaneckou snemovnou, nebude propocitani toto diti se po cely rok, tedy letos toto bremeno bude o neco mensi. Statni sprava neprichazi zde s osnovou financni, kde by zadala povoleni samostatneho uveru na celkovou polozku 60 milionu, nebot doufa, ze uspornymi opatrenimi jednak u tech prevzatych lokalek, jednak v celem telese statnich drah se castka ta uspori a ze to bude moci byti kryto z tech prebytku podniku statnich drah, jak v kap. XVII. naseho rozpoctu je stanoveno. Je to asi na 19 milionu Kc. Ponevadz vsak tento prebytek rozpoctu statnich drah byl pojat jiz v prebytek celkovy naseho statniho rozpoctu, a celkovy rozpocet skoncil schodkem, nesmime si zatajovati, ze techto 60 milionu Kc, kdyz se snizi prebytek statnich drah, bude miti za nasledek zvyseni schodku celkoveho. Dame to z kapsy do kapsy.