Schuze zahajena ve 14 hod. 40 minut.
Pritomni:
Predseda: Donat.
Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, Valousek.
Zapisovatele: dr Reyl, dr Vlcek.
114 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministri inz. Becka, dr Dolansky, Srba, Udrzal; vrchni reditel bankovniho uradu ministerstva financi Aug. Novak, odborovy prednosta kancelare presidenta republiky dr Schiesel, odborovy prednosta ministerstva spravedlnosti dr Polak, odborovi prednostove ministerstva financi dr Plocar a Leopold.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr. Trmal.
Predseda (zvoni): Slavny senate! (Senatori povstavaji.)
Je mi smutnou povinnosti sdeliti se slavnym sborem bolestnou zpravu, ze dne 20. dubna t. r. vyrvan byl smrti z naseho stredu jeden z nejstarsich nasich kolegu, pan sen. Vilem Kiesewetter, clen klubu nemecke socialne-demokraticke strany delnicke.
Jim odesel senior nemecke socialni demokracie v nasem state, muz, jehoz jmeno bylo po 50 let uzce spiato s pocatky socialniho hnuti delnickeho v severovychodnich Cechach a se vznikem a rozvojem nemecke socialne-demokraticke strany delnicke.
Narozen v roce 1853 v Liberci ze stare rodiny soukenicke, vyucil se remeslu sveho otce a pracoval v prvni dobe v cizine. Tato a nasledujici leta byla dobou, kdy nasledkem pomeru musil tezce zapasiti o zivot.
Jiz v mladem veku seznamil se s ideami socialismu, postavil se v celo delnickeho hnuti a byl mezi prvnimi zakladateli nemecke socialne-demokraticke strany delnicke. Myslence socialne-demokraticke venoval nejlepsi sve sily zivotni a ziskal si velike vaznosti ve sve strane politicke. Od osmdesatych let byl horlivym spolupracovnikem, pozdeji redaktorem nekolika nemeckych socialne-demokratickych listu a posleze postavil se cele do sluzeb politickych snah nemecke socialni demokracie.
Ucastnil se tez v pozdejsim veku spravy verejnych zalezitosti jako clen obecniho zastupitelstva trutnovskeho.
Parlamentni cinnost zahajil v roce 1897, byv zvolen v pate kurii volebni poslancem rakouske risske rady za volebni okres trutnovsky, a vyvinul ji znovu v roce 1920 po svem zvoleni do senatu Narodniho shromazdeni.
Pres pokrocily vek zucastnil se ucinne praci senatnich jak ve vyborech imunitnim, technicko-dopravnim a kulturnim, jejichz postupne byl clenem, tak i v plenu, kde vystupoval vzdy jako horlivy zastance zajmu. pracujiciho lidu.
Sen. Kiesewetter byl vzdy muz primy, cestny a otevreny protivnik; vazili jsme si ho pro tyto vynikajici vlastnosti jeho povahy a zelime vsichni s nemeckou socialne-demokratickou stranou delnickou jeho ztraty.
Zachovame sveho zemreleho kolegu v cestne vzpomince!
Slavny senat projevil povstanim se svych mist uctu pamatce zesnuleho a souhlasi zajiste, aby tento projev byl zaznamenan v zapisu dnesni schuze.
Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. dr Kovalikovi, do 25. dubna t. r. sen. dr Mayr-Hartingovi, do 30. dubna t. r. sen. Bodnarovi, dr Fackovi, dr Karasovi, pro tento tyden sen. dr Hilgenreinerovi, Lazovi a dr Mudronovi.
Navrhuji, aby byla udelena dovolena na. dobu 14 dnu pocinaje od 23. dubna t. r. sen. dr Stranskemu a zdravotni dovolena na dobu 1/2 roku sen. Dulovi.
Kdo s timto navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Navrh muj je prijat.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Tiskem rozdano:
Tisk 2131 postou. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 14. dubna 1920, cis. 347 Sb. z. a n., o akciove bance cedulove (tisk 2128).
Tisk 2134 postou. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. technicko-dopravniho vyboru, III. rozpoctoveho vybor u k vladnimu navrhu zakona, kterym se zmocnuje vlada republiky Ceskoslovenske, aby prevzala statni zaruku za vypujcky Ustrednich elektraren, akciove spolecnosti v Praze, a kterym se povoluje uziti dilcich dluznich upisu na tyto vypujcky vydanych k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu (tisk 2124).
Tisk 2111 - 2111/8. Odpovμο ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Hacla, Donata a spol. ohledne pausalniho obvinovani rolnictva z lichvy v ucebnici dejepisu pro ustavy ucitelske prof. dr Frant. Novaka (tisk 1713).
Tisk 2111/1. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Herzigove a soudr. stran ryze ceskych napisu na poste a na draze v Olomouci (tisk 1957/2).
Tisk 2111/2. Odpoved ministra financi na interpelaci sen. K. Friedricha a soudr. o tom, jak se zachazi s pensisty (tisk 1832/1).
Tisk 2111/3. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran cest ucitelskych pensistu do ciziny (tisk 2013/1).
Tisk 2111/4. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. stran jmenovani okresnich spravnich komisi (tisk 1998/2).
Tisk 2111/5. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Hartla, Hubnera a druhu o zabaveni casopisu "Reichenberger Zeitung" (tisk 1975).
Tisk 2111/6. Odpoved ministra socialni pece na interpelaci sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. stran podani osnov zakonu o ochrane najemniku a o podpore stavebniho ruchu (tisk 2076).
Tisk 2111/7. Odpoved, vlady na interpelaci sen. Fahrnera a soudr. stran zmenseni poctu urednictva (tisk 2025).
Tisk 2111/8. Odpoved vlady na interpelaci sen. Jelinka, Fahrnera, Luksche a soudr. o tom, ze se nedba jazykoveho zakona (tisk 1998/1).
Tisk 2125. Vladni navrh zakona, podle ktereho nabyva stat drah zarucenych statem anebo zemi Ceskou.
Tisk 2130. Zaverecny ucet statnich vydaju a prijmu republiky Ceskoslovenske za rok 1922 spolu s ucty statniho melioracniho fondu, statniho bytoveho fondu a davky z majetku.
Tisk 2132. Zprava I. technicko-dopravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. Mudrocha, Zimaka, Krizku, Hucla, dr Frantu, dr Brabca, Valouska, dr Prochazku, Panka a sudr. na urychlene sostatnenie zeleznice Trnava-Kuty (tisk 2079).
Tisk 2133. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. kulturniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o vzajemnych pomerech nabozenskych vyznani (tisk 2129).
Zapisy o 258.-261. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle § 72 jedn. radu senatu v senatni kancelari k nahlednuti.
Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.
Z predsednictva prikazano:
Vyboru imunitnimu:
Zadost zemskeho trestniho soudu v Praze za svoleni k trestnimu stihani sen. Sachla pro precin proti bezpecnosti cti spachany tiskem.
Zadost zemskeho trestniho soudu v Praze za svoleni k trestnimu stihani sen. Sveceneho pro precin §u 24 tiskoveho zakona.
Predseda: prikrocuji k projednavani denniho poradu, jimz je:
1. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 2128) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 14. dubna 1920, cis. 347 Sb. z. a n., o akciove bance cedulove. Tisk 2131.
Zpravodajem je pan sen. dr Horacek, prosim, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. dr Horacek: Slavny senate! Otazka zrizeni banky cedulove vzbudila posledni dobu znacny zajem v nasi verejnosti, a to pravem, ponevadz banka cedulova ma pro cely zivot hospodarsky v kazde zemi neobycejny vyznam. Banka cedulova je ona banka, ktera ma vyhradne pravo vydavati bankovky, ktere maji vlastnost, ze mohou zastupovati kovove mince a mohou tedy plniti veskere funkce penez kovovych. Proto i v onech zemich, kde je mena kovova, prece jen vedle kovovych minci vyskytuji se v obehu vsude take bankovky, ktere vydava banka cedulova. Toto obihani bankovek ma jiste vyhody. Jednak ty, ze se tim usetri uzivani penez kovovych, zejmena jejich opotrebovani, dale ze je to pohodlny prostredek platebni, zejmena tam, kde jde o vyrovnavani vetsich sum, ale zejmena take proto, ze bankovky mohou se dobre prizpusobovati celkove potrebe obeziva. Je totiz znamou veci, ze to, co nazyvame obezivem, tedy veskere platebni prostredky urcite zeme, neni pevna a stala velicina, nybrz ze zivot hospodarsky vyzaduje nekdy vetsiho mnozstvi platebnich prostredku, a jindy zase staci mensi jich mnozstvi podle toho, jak je velky pocet celkovych obratu. A tu vidime, ze penize kovove nemohou se tak snadno prizpusobovati vetsi nebo mensi potrebe obeziva. Bylo by treba nove penize raziti, anebo zase razene thesaurovati, kdezto bankovky, ktere jsou jen papirovymi platidly, mohou se one potrebe mnohem lepe prizpusobovati. A tu je zajimavo, ze kdyz je vetsi potreba platidel, vyvolava si je ve zpusobe bankovek hospodarsky zivot sam, a kdyz je mensi potreba, platidla ta se zase sama stahuji. Deje se to proste tim, ze cedulova banka, ktera bankovky vydava, provozuje vetsi mnozstvi obchodu, na zaklade kterych tyto bankovky do obehu prichazeji. Jsou to hlavne obchody eskomptni a lombardni, tedy kratkodobe aktivni obchody bankovni. Kdyz je potrebi vice platidel, soukromy obchod eskomptuje vice smenek, vice zapujcek na cenne papiry kontrahuje, a tim se to mnozstvi bankovek samo automaticky rozmnozuje. Kdyz je mensi potreba obeziva, tyto obchody se neprolonguji a bankovky se zase samy bance vraceji a zustanou u ni lezeti. To je to, co nazyvame tak zv. samocinnou regulaci obehu bankovek.
Timto zpusobem neni dobre mozno, aby nekdy prislo takovych bankovek do ob.chodu vice, nez obeh snese, anebo aby jich zase bylo mene. Ovsem muze se take stati, ze bankovky prijdou do obehu ne takovymto pravidelnym a normalnim zpusobem, kterym si, jak jsem pravil, soukromohospodarsky zivot sam bankovky v zivot vyvolava, nybrz zpusobem nepravidelnym, a to byva tenkrate, kdyz stat uzavre u cedulove banky vypujcky za ucelem uhrady nekterych svych mimoradnych potreb, jako to byva zejmena v dobach valecnych. Pak ovsem takove bankovky, ktere cedulova banka pujci statu, jenz je pak da obehu, mohou, pokud se tyka jejich mnozstvi, prekrociti snesitelnou miru obehu, a to pak ma velmi nepriznive nasledky na menu dotceneho statu. Nebot v dobach normalnich, zejmena ve statech, kde je kovova, dnes zlata mena zpravidla takoveto bankovky jsou volne smenitelne za kovove penize, a to v te castce, na kterou zneji, takze nemuze nastati nejaky rozdil mezi hodnotou takovych papirovych bankovek a mezi hodnotou kovovych penez. Kazdy si muze kdykoli vymeniti u cedulove banky tyto bankovky za kovove penize. Takove smenitelne bankovky jsou i dnes ve statech se zlatou menou, jako v Americe, ve Svedsko, budou zahy v Anglii, Svycarsku, Nizozemsku atd.
Neco jineho, kdyz takove bankovky prijdou tim nepravidelnym zpusobem do obehu, kdyz je jich vydano vice, nez snad normalni obeh snese, pak musi stat prohlasiti nesmenitelnost takovych bankovek a my vidime pak, ze muze nastati rozdil hodnoty tech bankovek a hodnoty kovovych penez, na ktere ty bankovky zneji. Jak znamo, nazyvate tento rozdil aziem neb disaziem, a jak daleko muze jiti tento rozdil, byli jsme svedky prave ve svetove valce a po ni.
U nas, jak znamo, v byvalem Rakousku, jsme meli take cedulovou banku. Ta banka nazyvala se puvodne rakouskou narodni bankou a pozdeji po zavedeni dualismu nazyvala se rakousko-uherskou bankou a byla nadana zvlastnim privilegiem, ktere se cas od casu obnovovalo, k vydavani bankovek. (Sen. Matuscak: Tam bol chytry financny minister Weckerle, ten toho udelal hodne!)
Tato rakousko-uherska banka plnila docela dobre svuj ukol pred valkou. My jsme sice v Rakousku nemeli nikde ve skutecnosti zlatou menu, ponevadz tak zvana mena korunova, ackoliv mela zlaty zaklad, prece jen vyznacovala se tim, ze bankovky rakousko-uherske banky mely nuceny obeh a nebyly za kovove penize smenitelny. Ale pres to pred valkou jak znamo nebylo pozorovati nejakeho rozdilu mezi hodnotou kovovych minci, tech zlatych deseti- a dvacetikorun, a mezi hodnotou papirovych bankovek. Vime, ze takove bankovky mely plnou hodnotu kovovych minci. To bylo proto, ze skutecne rakousko-uherska banka si pocinala velmi opatrne pri vydavani bankovek a byla podle svych stanov vazana, ze nesmela jich vydati nikdy vice nez tolik, aby 40 % vsech tech bankovek bylo kryto drahym kovem, zlatymi devisemi atd. u banky ulozenymi. A tech 40 % podle zkusenosti uplne stacilo, aby tyto bankovky vzdy udrzely svou plnou hodnotu.
Zmena nastala ovsem ve svetove valce. Jednim z prvnich opatreni tehdejsi vlady bylo hned na pocatku valky na zacatku srpna 1914, ze proste ono ustanoveni 40 % neboli dvoupetinove uhrady bankovek bylo zruseno. A to bylo zruseno proto, ponevadz proste stat potreboval mnoho penez k vedeni valky a jednim z tech nejvydatnejsich pramenu mu poskytovala rakousko-uherska banka tim, ze proste bez ohledu na 40% uhradu pocala vydavati v neobmezenem mnozstvi bankovky za tim ucelem, aby je pujcovala statu, tedy bankovky, ktere pak nebyly kryty drahym kovem, nybrz ktere proste byly kryty jen uverem statu.
Kam to slo a kam to doslo, o tom vsichni mame smutne zkusenosti. My vime, ze u nas behem valky se bankovky stale rozmnozovaly, kdezto pred valkou nejvetsi jejich vyse obsahovala v celem Rakousko-Uhersku asi 21/2 miliardy, po valce jich obihalo mnohonasobne vice a jenom na nasem uzemi potom jsme meli tech bankovek pres 10 miliard. Proto ihned po prevratu musili jsme pomysleti na to, abychom v teto veci ucinili nejaky poradek. A je znamo, ze naprava byla predevsim ucinena tim, ze jsme zadali rakousko-uherskou banku, aby prestala vydavati dalsi bankovky, ponevadz ona i po valce stale v tom pokracovala. Ale banka rakousko-uherska nevyhovela tomuto nasemu pozadavku a nasledkem toho tehdejsi ministr dr. Rasin provedl odluku od rakousko-uherske banky a ovsem take od rakouske meny. Je znamo, jakym zpusobem se to stalo, ze totiz vsechny bankovky, ktere se nalezaly tehdy na nasem uzemi, byly prohlaseny za nase ceskoslovenske statovky a oznaceny zvlastnimi kolky a pouze tyto takto okolkovane bankovky byly uznany za zakonne platidlo u nas. Bankovky ostatni, neokolkovane, pozbyly tedy u nas veskere platnosti. Tim jsme se tedy odloucili od rakousko-uherske banky a musili jsme ovsem pomysleti na to, aby take u nas byl zrizen nejaky organ, ktery by spravoval toto nase obezivo, tyto nase ceskoslovenske statovky. Podotykam mimochodem, ze jsem to byl ja, ktery jiz v prvnim Narodnim shromazdeni na zacatku prosince roku 1918 podal navrh, aby vlada pomyslela na zrizeni vlastni nasi cedulove banky, t. zv. ceskoslovenske narodni banky. Avsak toto zrizeni cedulove banky nebylo tak snadnou veci. Proto ministr dr. Rasin zridil prozatim jakousi nahrazku cedulove banky. Je to znamy bankovni urad ministerstva financi, ktery byl na jare roku 1919 v zivot vyvolan a ktery, jak znamo, az dosud pusobi. A muzeme rici, ze tento bankovni urad ministerstva financi az dosud plnil pomerne velice dobre svuj ukol a ze vsechny funkce cedulove banky byly jim zastavany. Pres to jiz v roce 1920, tedy take jeste za prvniho Narodniho shromazdeni, predlozila vlada navrh zakona na zrizeni vlastni cedulove banky, ponevadz prece jen bankovni urad povazovala za jiste provisorium, ktere bude musiti byti nejak definitivne nahrazeno. Tento zakon o nasi cedulove bance a to na podklade akciovem zrizene byl take skutecne prijat a je tedy zakonem dosud platnym. My tedy, abychom tak rekli, na papire vlastne cedulovou banku mame, ale ovsem pusobnost tohoto zakona byla odrocena tim, ze tam bylo receno, ze ta banka ma zahajiti svou cinnost teprve tenkrate, az zvlastnim zakonem menovym bude urcena nase menova jednotka. Co to znamena? My jsme tenkrate byli totiz toho nazoru, ze pomery povalecne se brzy tak uklidni a upravi, ze bude mozno v dohledne dobe zavesti u nas novou menu misto dosavadni koruny menove a to, jak se tenkrate vseobecne predpokladalo, ze to bude zlata mena a ze bude jednotkou menovou jeden zlaty frank. A tedy, jakmile bude zavedena tato zlata frankova mena, ze bude moci cedulova banka zaciti svou pusobnost.
Vazeni panove, my jsme tenkrate byli trochu optimisty a teprve pozdeji jsme videli, ze to s tim zavedenim zlate meny a s tou zlatou frankovou menou nepujde tak snadno a, tak rychle, jak jsme predpokladali. Nebot co je hlavnim znakem zlate meny? Aby prohlasena byla volna menitelnost za zlato. K tomu je potrebi ruznych predpokladu, predevsim dostatecnych zasob toho zlata, ktereho jsme tehdy nemeli a vlastne az dosud ho dostatek nemame. Ale za druhe nestaci jenom miti zasobu zlata, nybrz nutno miti take zaruku, ze to zlato nam neutece, to jest, ze smenovanim bankovek nepujde to zlato do ciziny zpatky. A kdy nam to zlato neodplyne? Tenkrate, kdyz cizina bude nam musiti vice platiti, nez my te cizine. To jest, kdyz my budeme veriteli ciziny a nikoliv dluzniky jejimi. Cili jinak receno, kdyz nase tak zvana mezinarodni platebni bilance bude trvale aktivni. My vime, ze mame sice obchodni bilanci dosud stale aktivni, ze vice vyvazime, nezli dovazime, ale celkova platebni bilance - a tu musime do ni zahrnouti nejenom co vyvazime a dovazime, nybrz i to, co jsme jinak cizine dluzni, coz jeste ani docela sami dobre nevime ... [Sen. Matuscak: Neco vime, vime, ze mame 80 miliard dluhu!] Tedy aktivni platebni bilance je dalsi predpoklad zlate meny: A konecne tretim predpokladem zlate meny je take to, abychom meli skutecne uplnou rovnovahu v nasem rozpoctu. Vime, ze nas rozpocet se sice pomalu lepsi a ze schodky rozpoctove jsou rok od roku mensi, ale prece jenom jeste schodky mame a tedy jeste jsme te plne rovnovahy rozpoctove nedocilili.
Tedy to, vazeni panove, jsou ty priciny, proc my jeste nemuzeme dnes a take ne v dohledne dobe tu zlatou menu zavesti. A proto take jsme nemohli jeste na zaklade platneho zakona cedulovou banku zriditi. Ze pres to ale dnes prikrocujeme k aktivovani cedulove banky, toho pricinou neni ani snad tak nase vnitrni hospodarska situace, jako spise jisty, snad bych to mohl nazvati predsudek, jak se za hranicemi na ten nas bankovni urad divaji. Za hranicemi totiz stale vidi "Bankovni urad ministerstva financi" a mysli si: To je nejaky organ ministra financi a ten ministr financi muze jednoduse tomu bankovnimu uradu poruciti a rici: Zitra mi vytiskni a dej za milion bankovek! Kratce, cizina v tom vidi jistou odvislost bankovniho uradu od vlady a ministerstva financi a zada, aby tak, jako v jinych okolnich zemich, jako jiz na pr. v Nemecku, Rakousku, Polsku a Madarsku, i u nas existovala samostatna cedulova banka. Tedy to jsou ty priciny, ktere vedly vladu k tomu, aby prikrocila jiz nyni ke zrizeni cedulove banky, aniz bychom jeste meli zlatou menu. K tomu ucelu ovsem je tedy treba novelisace onoho tehdy jiz prijateho zakona. A proto predlozila vlada tuto novou osnovu, kterou se nektera ustanoveni toho puvodniho zakona nyni meni.
Ktere jsou ty hlavni zmeny? Zminim se jen o tech hlavnich zmenach, ponevadz podradnejsi zmeny jsem jiz ve sve zprave vypocetl.
Prvni hlavni zmena je ta, ze nema byti jednotkou penezni nejaka nova zlata mincovni jednotka, nybrz ze ji ma zustati nase dosavadni koruna ceskoslovenska. A nejen to, nybrz ono se tam pravi jeste neco vice, totiz ze tato jednotka, 1 Kc, ma priste miti ustalenou hodnotu, cili ze ma byti stabilisovana, a to ustalenou hodnotu tak, jak se v poslednich dvou letech vytvorila. Jestlize se panove podivaji, jaky byl kurs nasi koruny v poslednich dvou letech - tusim, nekde je tu take diagram, ktery to osvetluje - uvidi, ze nase koruna tam tvori takrka uplnou vodorovnou primku, to jest, ze jeji hodnota, jez se projevuje na bursach zahranicnich v kursu teto koruny, vyznacuje se neobycejnou stalosti. Vyjadrime-li, jej ve mene dnes jaksi standardni, zlate, americke, tedy tato hodnota koruny se pohybovala v uzkych hranicich asi mezi 2,9 a 3,03 americkeho centu, tedy 1/100 dolaru. A proto v teto osnove zakona je primo prikazano budouci nasi cedulove bance, ze musi pecovati o zachovani teto stabilni hodnoty nasi koruny v techto mezich.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti