Schuze zahajena v 16 hodin 15 minut.
Pritomni:
Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup.
Zapisovatele: dr. Reyl, dr. Vlcek.
116 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministri: dr. Franke, inz. Novak, dr. Winter.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.
Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Dovoluji si zahajiti schuzi.
Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni a zitrejsi schuzi sen. dr. Hilgenreinerovi, Matuscakovi, dr. Schmidtovi a Valouskovi, pro dnesni schuzi sen. Hnatkovi, Ferd. Jiraskovi, Kotrbovi a Praskovi.
Tiskem rozdano:
Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):
Tisk 2122. Navrh sen. Lowa, Lorenze a soudr. na slouceni Karlovych Varu se sousednimi obcemi.
Tisk 2123. Vladni navrh zakona, kterym se upravuje soudnictvi v hlavnim meste Praze.
Tisk 2124. Vladni navrh zakona, kterym se zmocnuje vlada republiky Ceskoslovenske, aby prevzala statni zaruku za vypujcky ustrednich elektraren, akciove spolecnosti v Praze, a kterym se povoluje uziti dilcich dluznich upisu za tyto vypujcky vydanych k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu.
Tisk 2126. Zprava ustavne-pravniho vyboru o uneseni poslanecke snemovny ku vladnimu navrhu zakona o nedelich, svatcich a pamatnych dnech republiky Ceskoslovenske (tisk 2113).
Tisk 2127. Zprava I. vyboru ustavnepravniho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny ku vladnimu navrhu zakona o davkach za uredni ukony ve vecech spravnich (tisk 2108).
Z predsednictva prikazano:
Vyboru zahranicnimu a narodohospodarskemu:
Tisk 2096. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni "Dodatkova umluva k obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou, uzavrene v Praze dne 4. kvetna 1921", podepsana dne 27. listopadu 1924 ve Vidni.
Tisk 2098. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Danskym, sjednana v Praze dne 18. prosince 1924.
Tisk 2099. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni "Dodatecna uprava doplnujici obchodni umluvu ze dne 17. srpna 1923" sjednana mezi republikou Ceskoslovenskou a Francii a podepsana v Parizi dne 18. srpna 1924 a "Protokol prilozeny k dodatecne uprave doplnujici umluvu ze dne 17. srpna 1923" podepsany v Parizi dne 4. zari 1924.
Tisk 2100. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu souhlasu dohoda o prodlouzeni prozatimni upravy obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi Staty Americkymi ze dne 27. rijna 1923, sjednana v Praze dne 5. prosince 1924 a. uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. prosince 1924, cis. 314 Sb. z. a n.
Vyboru rozpoctovemu, zahranicnimu a ustavne-pravnimu:
Tisk 2097. Vladni navrh, kterym se predkladaji Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske 1. Umluva mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Rakouskou o uprave zavazku v rakouskouherskych korunach, podepsanou v Praze dne 18. cervna 1924 a zaverecny zapis k teto umluve; 2. umluva mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Rakouskou o vzajemnych pohledavkach z vyuctovani nositelu pensijniho pojisteni, podepsanou v Praze dne 12. cervence 1924 a dodatek k teto umluve.
Vyboru iniciativnimu:
Tisk 2122. Navrh sen. Lowa, Lorenze a soudr. na slouceni Karlovych Varu se sousednimi obcemi.
Vyboru imunitnimu:
Zadost zemskeho trestniho soudu v Praze za souhlas k stihani sen. dr. Soukupa pro precin proti bezpecnosti cti.
Zadost vrchniho statniho zastupitelstvi v Kosicich se zadosti soudni stolice v Hustu za svoleni k stihani sen. Bodnara pro precin podle § 374 tr. z.
Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Prikrocuji k projednavani dnesniho denniho poradu, a to k odst. 1., jimz je:
1. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2104) k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni o poplatcich, taxach a kolcich (hraci karty). Tisk 2121.
Zpravodajem je pan sen. dr. Karas. Prosim, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Zakonem z 22. prosince lonskeho roku c. 289 byla vlada zmocnena, aby za ucelem zlepseni pozitku statnich zamestnancu mezi ne v r. 1925 rozdelila castku 215 milionu Kc na ucet hospodareni statniho v r. 1925. A soucasne za ucelem uhrady teto castky byla v §u 4 tehoz zakona dana vlade direktiva, jak si ma tuto castku 215 milionu Kc opatriti. Mezi jinym tam take zaroven bylo receno, ze se maji zvysiti ruzne taxy, poplatky a kolky, po pripade zavesti zvlastni davky z urednich ukonu.
Plnic tento zakon, vlada predlozila Narodnimu shromazdeni dve osnovy zakonu, z nichz jeden projednavame dnes zde, a druhy prijde pravdepodobne na porad jednani slavneho senatu zitra. Tato predloha, kterou my zde mame, usneseni poslanecke snemovny c. sen. 2104, ma za predmet upravu zakona o poplatcich, taxach a kolcich, v cemz jsou take obsazeny i davky z hracich karet. Predloha ma v podstate dvoji cil. Predevsim uvesti v soulad vysi tax a kolku s dnesni valutovou hodnotou nasich penez a za druhe zvysenim puvodni urovne tax a kolku opatriti statu vetsi prijem ke kryti techto zvlastnich nakladu. Dnes relace koruny ke korune predvalecne je pri nejmensim 1:7, ac kupni sila koruny je snad 1:10 v pomeru predvalecnem. Ale poplatky a taxy stanovene v dobach jeste predvalecnych jsou na teto nizsi relaci; tedy ony svou sazbou neodpovidaji ani valutove hodnote, ani kupni sile nasi koruny, nebot nektere u nas v zemich predlitavskych byly zvyseny v roce 1915 pouze na dvojnasobnou vysi, za trvani nasi republiky v roce 1921 -take na Slovensku -rovnez asi podobne dvojnasobne proti dobe predvalecne. Tedy toto zvyseni neodpovida dnesni hodnote koruny. Jednak je to take zcela spravedlive, kdyz statni rezie se tak velice zvysila, a kdyz -jak pri schvalovani rozpoctu vidime -naklad na statni spravu je nepomerne vetsi nez pred valkou, bylo by nespravedlive zadati, aby uplata obcanu za vyvolani ukonu statnich zustala na te vysi jako pred valkou. Motivy ke zvyseni jsou zcela spravedlive. Vlada prichazi s osnovou, ktera ma za ucel zvyseni asi petinasobne proti predvalecnemu stavu. Ale tam, kde zvyseni zatim jiz nastalo, nastupuje zvyseni mensi nez petinasobne. Toto zvyseni je take nekde mensi z duvodu hospodarskych nebo take z duvodu lepsiho obehu obchodniho. Tak v § 3 osnovy vyslovne rika; ze kolkove poplatky z obchodnich a zivnostenskych knih se zvysuji jen asi na dvojnasobnou vysi, tedy ne petkrat; nebot, jakmile by tyto vedlejsi pomocne knihy obchodniku byly prilis zdaneny, tito obchodnici a zivnostnici by jich nevedli; vzdyt nejsou zakonem predepsany! Ale v zajmu spravneho obchodovani je si prati, aby uzivani techto vedlejsich obchodnich a zivnostenskych knih bylo co nejvetsi, tedy aby nejsirsi kruhy prumyslove a zivnostenske techto knih pouzivaly. Proto se jim to prilis nezdrazuje a zvysuje se to pouze na dvojnasobnou vysi. Podle §u 4 se zvysuji take mene poplatky z t. zv. nepravych seku. To jsou zahranicni seky, ktere dochazeji k nam jako valutove hodnotnejsi papiry, ale ktere nevyhovuji v kazdem smeru predpisum naseho sekoveho zakona, zejmena neni u nich toho primeho oznaceni sekove vlastnosti. Kdybychom zvysili poplatek tento nejmene petinasobne, melo by vyssi zdaneni za nasledek, ze nas obchodni svet by seku tech neuzival, coz by nebylo v zajmu nasi valutni politiky, nebot takovy zahranicni sek, i kdyz nema tech nalezitosti seku domacich, je prece jen cennym papirem valutovym pro nas bankovni urad, resp. pro nasi narodni banku, a je si prati, by dochazeni techto seku k nam nebylo omezovano. Proto take zdaneni techto seku je nizsi, nehledic na obnos, na ktery sek rento zni. V nekterych pripadech zase naopak snizuji se poplatky ve prospech poplatniku; tak je to v §u 14 ze smluv dodavkovych pro stat. Dosud, kdo dostal nejakou statni dodavku, musi zaplatiti poplatek z cele te sumy zadane; kdyz ve skutecnosti vsak nedodal cely ten obnos, jen mensi castky, nemelo to jiz vyznamu, aby se mu ten poplatek vratil, kdezto dnes se ustanovuje, ze poplatek zaplati az tenkrate, kdyz dostava zaplaceni za dodane zbozi statu a strhne se mu to pak z vyplaty jeho obnosu. Dnes bude platiti tedy poplatek jen z obnosu jemu skutecne daneho a ne predem smluveneho. Zde je jiste uleva v jeho prospech.
V pripade § 22 take se snizuje poplatek, nebot dnes se vseobecne ujima padavani k uradum psane psacimi stroji na jednom liste a pravidelne take i psane na jedne strance. Financni urady divaji se na to, jako by to bylo podani, ktere ma byti kolkovano dvema korunami za prvy arch a takove dva listy pokladaly za arch prvni a musily byti tak kolkovany, ackoliv to byl v podstate jen jeden list. Tedy dnes take ustanovujeme, ze se ma platiti poplatek ten z prvych dvou listu a z ostatnich listu jen polovicni castkou. Zaroven pak stanovi se take velikost archu podani, takova normalni velikost, jez ma byti 875 cm2, abychom docilili co mozna jednotneho formatu urednich podani a aby nebylo prilis velkych archu, ktere by se nehodily dobre do urednich baliku.
Vyjimkou se take zvysuji nektere sazby vyse nez pateronasobne, a to v § 6, davky za zapsani do seznamu notarskych, sensalskych na bursach a do seznamu advokatnich komor a konecne poplatek za udeleni opravneni civilniho technika. Tyto poplatky byly dosud Kc 52,50, zajiste je to poplatek velmi maly a dnes se ma ustanovovati jednotnou castkou 504 Kc. Ani to neni zvlast velika castka vzhledem k tomu, jakeho opravneni se dostava notari, advokatovi, civilnimu techniku neb sensalu na burse ze zapsani do urednich seznamu.
Nove take zavadeji se poplatky o pravnim jednani, ktere podepsali pouze svedkove, v §u 19. Stavalo se totiz, ze strany, ktere uzavrely mezi sebou nejakou smlouvu dodavkovou o zbozi neb o praci, nesepsaly o tom dotcenou listinu, ani ty t. zv. uzaverkove dopisy, aby tak nemohla podlehati smlouva nejakym sazbam, nybrz dukazem byli jen svedkove. Casto svedkove sami sepsali o tom sve poznamky, ze urcite osoby uzavrely smlouvu a ze oni byli svedky. A rovnez v pripade soudnich procesu tato pisemna prohlaseni svedku nahrazovaly dukaz o uzavreni smlouvy. Tim se obchazely poplatky ze smluv a proto dnes se ustanovuje, ze takove zapisy svedecne, podepsane svedky a ne stranami, i kdyz jsou v rukou jinych osob nez smlouvajicich, musi byti zdaneny, kdyz jich pouzivaji pred soudem, jako kdyby to byla puvodni smlouva. Prirozene, podle nabytych zkusenosti hledi se strany vyhnouti poplatni povinnosti, a tu musi zase zakonodarce i takove vyjimecne pripady postihnouti. Take informace, ktere dava advokat strane, nepodlehaji zadnym poplatkum. Dale zna byti dnes zdanena vymena kolkovych znamek a to §em 22. Kdyz se stane, ze nekdo nepotrebny kolek, znamku vraci, dostane novou; ale tisk tech cenin stoji hodne, takze musi jiste procento, 1/2 hodnoty, vratiti. To se dela i dnes, kdyz nekdo chce vymeniti nejakou zkazenou ceninu postovni za jinou, musi vratiti rezii, kterou ta cenina stala.
Tedy vidite, ze v mnohych pripadech se vychazi vstric poplatnictvu, a jen v pripadech, ktere jsou skutecne oduvodneny, se taxy zavadi.
Zajimavo je, ze vlada puvodne uvadela mezi zvysenymi taxami take taxy za udeleni vyznamenani a radu, poslanecka snemovna ale toto zvyseni zrusila s oduvodnenim, ze pry nasimi zakony republikanskymi je zakazano prijimati vyznamenani a rady a tedy ze nejaka zakazana cinnost nema byti zdanovana. Ale ten zakon je jen lex inperfecta, nema zadnych trestu pro toho, kdo pres to prijima vyznamenani neb rady. Snad tato okolnost, ze zakon nestanovi trestu, nebo nedostatek republikanskeho vedomi o povinnostech obcanu, jsou pricinou, ze znacny pocet obcanu tento zakon porusuje. Bylo by jen vitati, aby ustanoveni vlady nejen zustalo, ale aby poplatky byly i nekolikanasobne zvyseny, aby v tom byl jaksi trest za porusovani platnych zakonu republikanskych. Avsak poslanecka snemovna toto ustanoveni vypustila a rozpoctovy vybor netrva na tom, aby ustanoveni toto v zakone zustalo.
Toto zvyseni davek ma vynesti rocne asi 40 milionu Kc. Z duvodu, o kterych jsem se na pocatku zminil, rozpoctovy vybor navrhuje slavnemu senatu, aby toto usneseni poslanecke snemovny bylo schvaleno beze zmeny.
Mistopredseda dr. Soukup: K slovu neni nikdo prihlasen. Debata tim odpada. Budeme hlasovati.
Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.
O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.
Jsou namitky? (Nebyly.) Namitek neni.
Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli. ve cteni prvem podle usneseni poslanecke snemovny tisk 2104, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se v naznacenem zneni ve cteni prvem.
Prikrocime k projednavani bodu dalsiho, jimz je:
2. Zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2112) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zavadi placena dovolena pro zamestnance. Tisk 2120.
Zpravodajem je pan sen. Jakubka, jemuz timto udeluji slovo.
Zpravodaj sen. Jakubka: Slavny senate! Zakon o placene dovolene jest opet jeden krok kupredu v socialni politice statu. Delnictvo prinasi za tento zakon urcitou obet tim, ze se vzdava nekterych svatku, o kterych melo take urcity klid prace. Ovsem, ze tento klid byl ve vetsine pripadu zaplacen ztratou mzdy, coz delnictvo tezce neslo.
Je nutno se podivati, jak pusobil mezi delnictvem zakon o obchodnich pomocnicich ze dne 16. ledna r. 1910, cis. 20 r. z., ktery zavedl pro tuto cast zamestnancu placenou dovolenou. Zakon tento dal podnet k usilovani prumysloveho delnictva, aby i pro toto delnictvo byla zavedena placena dovolena. Tato snaha delnictva narazela u zamestnavatelu na houzevnaty odpor. Je zajimave, ze v dobe povalecne byl tento odpor zlomen rozhodnutim stiznostni komise pro prumysl valecny. Komise tato rozhodla v breznu 1917, ze se ma delnictvu v kovoprumyslu dostati tridenni hromadna placena dovolena bez ohledu na delku zamestnani. Po tomto rozhodnuti dobyvalo delnictvo stale delsi a delsi dovolene. Tak roku 1918 cinila smluvne dovolena v kovoprumyslu 4 dny, roku 1920 jiz 6 dni a roku 1921 8 dni bez garancni doby.
Take v jinych oborech, hlavne potravnich, zavadela se smluvne placena dovolena. Tak roku 1920 bylo v republice uzavreno 1228 kolektivnich smluv pro 46.464 zavodu, z nichz 792 smluv melo ustanoveni o placene dovolene pro 37.355 zavodu. Z toho 294 smluv melo tridenni placenou dovolenou, 265 smluv se sedmidenni placenou dovolenou, 169 smluv od 7 do 14 dnu, a 64 smluv vice nez 14denni placenou dovolenou. Smlouvy s delsi dobou nez 14denni byly hlavne v oborech potravinovych.
U nas bylo zasahnuto do placene dovolene zakonem ze dne 1. cervence 1921, cis. 262 Sb. z. a n., kterym se zavadi placena dovolena pro horniky, a to po jednom roce 5 dnu, po peti letech 7 dnu a po 15 letech 12 dnu. Vedle nas zavedlo zakonem placenou dovolenou Rakousko jiz 30. cervence 1919, cis. 395 r. z., a to po jednom roce jeden tyden a po peti letech jiz dva tydny. Pro mladistve delniky do 16 let. 14 dnu jiz po jednorocnim zamestnani. Take v Rusku, Finsku a Lotyssku je zavedena placena dovolena. V ostatnich statech, jako v Nemecku, Anglii, Dansku atd., je zavedena placena dovolena kolektivnimi smlouvami tak, ze namitky prumyslniku, ze nas prumysl bude proti cizine nepriznive zatizen, nema naleziteho opravneni.
Proti zakonu bylo proneseno velmi mnoho namitek. Se strany zamestnavatelu jsou namitky, ze zakon tento zatizi znacne nase narodni hospodarstvi, coz je pravda pouze z casti, ponevadz jiz dnes delnictvo ve velke mire placene dovolene poziva. Se strany delnictva jsou vytky, ze dovolena je velmi kratka a zhorsuje se jeste cekaci lhutou. Zapomina se vsak, ze zavadi se pro ono delnictvo, ktere dosud placene dovolene nemelo, a ze tam, kde ma delnictvo kratsi dobu dovolenou, zvysuje se nato na 6 eventuelne az 8 dnu a tam, kde ma delnictvo delsi dovolenou smluvne, ze se mu zakonem nebere, a bude opet zalezeti na delnictvu, aby si delsi dovolenou udrzelo.
Zakon bezesporne prinasi delnictvu znacne zlepseni a mam za to, ze bude pusobiti na delnictvo po strance zdravotni i mravni velmi mnoho.
Placena dovolena pro delnictvo je plne zduvodnena, ponevadz i stroj se musi nekdy zastaviti k ocisteni a oprave; tim spise potrebuje delnik po celorocni praci casu k oddychu a nacerpani novych sil a k osvezeni, aby mohl byti platnou jednickou v narodnim hospodarstvi.
Proto socialne-politicky vybor doporucuje slavnemu senatu tento zakon ke schvaleni.
Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Zahajuji debatu. Ke slovu je prihlasen pan sen. Hecker. Udeluji mu slovo.
Sen. Hecker (nemecky): Slavny senate! Jsou tomu skoro 4 roky, co zde v senate a take naproti ve snemovne prijat byl resolucni navrh, kterym se ministerstvu socialni pece uklada, aby vypracovalo a predlozilo osnovu zakona, podle ktere zakonem stanovena byti mela placena dovolena pro delnictvo. Svymi odborovymi organisacemi, s velkou namahou a za tezkych boju dosahlo tehdy delnictvo castecne toho, ze si od podnikatelu konecne jednou vybojovalo tento dlouho propagovany pozadavek delnictva na placenou dovolenou. Byly tehdy ve vetsine prumyslovych podniku, hlavne ve velkem prumyslu, ujednany dovolene od 8 dnu do 3 nedel bez karencni lhuty, ktere platily pro kazdeho delnika. Delnictvo chapalo smysl tehdejsiho navrhu tak, aby dovolena konecne take v tomto state zakonem byla zavedena, to jest, doufalo, ze zakonodarce zakonem bude chraniti to, co sobe delnictvo vlastni silou vydobylo. Totez muzeme prece pozorovati v socialne-politickem zakonodarstvi vsech prumyslovych statu v poslednich desetiletich. Delnictvo musilo si teprve vsechna prava, ktera chranila jejich pracovni silu, svymi organisacemi vybojovati, pak teprve za nimi vice nebo mene pokulhavalo zakonodarstvi vetsiny statu, at jiz se jednalo o upravu pracovni doby, o nemocenske pojisteni anebo, jak v nejnovejsi dobe, o zavodni rady. To vsechno byly veci, kterych sobe delnictvo v praxi vydobylo, a zakonodarstvi potom vzdy v techto pripadech stanovilo maximum toho, ceho si delnictvo v podnicich dobylo. Tak tomu bylo take pri osmihodinove dobe pracovni. Kdysi byla jedenactihodinova doba pracovni, delnici si vybojovali desetihodinovou dobu pracovni; byla vybojovana nejdrive v praxi, potom zakonem. 30 let boje o osmihodinovou dobu pracovni zpusobilo, ze po prevratu take osmihodinova doba pracovni byla ve vetsine statu zakonem stanovena, take u nas. Take od osnovy zakona, ktera nam dnes byla predlozena, ocekavalo delnictvo, ze stanovi maximum toho, ceho si delnictvo venku v tovarnach vydobylo. Ale v tom, slavny senate, bylo velice zklamano. Neni to naprosto maximum toho, co jiz mame ve vetsine smluv. Ve velikych smlouvach textilniho delnictva v severnich Cechach se na priklad pravi, ze delnik ma narok na dovolenou, jestlize pracoval alespon 75 dni v roce; kdo pracoval dele, ma vetsi dovolenou. Pri 75 pracovnich dnech v roce obnasi minimum dovolene 4 dni a pri alespon 200 pracovnich dnu alespon 6 dnu. Meli bychom se domnivati, ze se vlada snazila zabezpeciti delnikum zakonem alespon to, co vetsinou zaruceno ve smlouvach. Ale tak tomu neni. Proc?
Ctyri roky potrebovalo ministerstvo socialni pece, ctyri roky bylo potrebi vyjednavati, aby umoznena byla predloha a parlamentarni projednani osnovy. Podnikatele venku o tom vedeli, obavali se jiz davno zakonite upravy, a pri vsech jednanich o smlouvy mohli jsme pozorovati, jak se podnikatele snazili, aby ve smlouvach pokud mozno zhorsili prave podminky dovolene. Prave proto, aby pri eventuelnim uzakoneni nebyl prilis veliky rozdil mezi tim, co venku skutecne stava a tim, co dava zakon, aby delnici nemohli rici, ze ve smlouvach venku jest obsazeno vice, nezli v zakone. Delnictvo je touto predlohou trpce zklamano. Delnictvo doufalo, ze nasledkem zakonite upravy teto veci zmizi vyjednavani o dovolenou z boju o smlouvy. Ale dnes vidime, ze budeme musiti nadale bojovati, protoze zakon. nevyhovuje prani delnictva tou merou, jak to mohlo byti. K tomu pristupuje, ze zakon ani to malo, ceho poskytuje, necini uplne, nybrz ze tu je jeste junktim se zakonem o svatcich. Bere se delnictvu cast svatku a dava se jim za to nekolik dnu dovolene, ktera, jak jeste dovodim, pro vetsinu delnictva nebude vubec dosazitelna. Muzeme tedy klidne rici: v tomto zakone uznana je sice zasada, ze delnik muze zadati placenou dovolenou, ale dovolena sama pro vetsinu delnictva na zaklade tohoto zakona vubec nebude dosazitelna.
Dovolte mi nyni jeste nekolik poznamek: hned v §u 1 se pravi, ze na dovolenou muze ciniti narok delnik, ktery alespon 1 rok je nepretrzite zamestnan v temze zavode. V pracovnich smlouvach - jsou take horsi, to muze byti - ale ve vetsine smluv se to tak nepravi, nybrz tam stoji jeste dnes: "Kdo v den dovolene, tedy kdyz se dovolena dava, byl alespon tolik a tolik dni v roce v zavode zamestnan, ma narok na dovolenou." Kdo se styka s podnikateli pri jednani o mzdach a pod., vi, jak se vyklada slovo "nepretrzite". Ale co to znamena pro delniky, kteri bez vlastni viny jsou nuceni meniti jednou, dvakrat anebo take trikrat pracovni misto! Je zajiste dnes kazdemu znamo, ze ve velkem prumyslu, v prumyslu textilnim, keramickem a take v kovoprumyslu presun pracovnich sil a zmena pracovniho mista je tak velka, ze kazdorocne alespon tretina delnictva meni pracovni misto, jednak z nutnosti, jednak aby sobe zaopatrili lepsi pracovni misto, takze jiz tato tretina je zbavena dovolene. To plati konecne take o hornictvi. (Mistopredseda dr. Franta prevzal predsednictvi.)
Co se nyni tyce doby dovolene, tu stanovi zakon po jednom roce 6 dni, po 10 letech 7 dni a po 15 letech 8 dni. Ale delnici musi tento jeden rok anebo techto 10 anebo 15 let byti nepretrzite zamestnani. Vite prece, jak se vyklada, pojem "nepretrzite". Jestlize nektery delnik jednou neco zmeska a neni-li mu mozno vcas se omluviti, pak rekne podnikatel, ze to je preruseni pracovni doby a ze tudiz nemuze dostati dovolenou. Je dosti podnikatelu, kteri na delniky budou liciti takoveto pasti. Mame male Rakousko a take Polsko, ktere jsme vzdy oznacovali jakozto reakcionarske. Tam se nepravi, ze delnik musi byti nepretrzite jeden rok v zavode. Pravi se: Pracoval-li deset mesicu, ma narok na 7 dni, po vice nez 15ti letech ma narok na 14 dni. Kdo tedy ma stesti, ze pracoval 10 nebo 15 let v temze zavode nepretrzite, ten muze po pripade u nas obdrzeti techto nebo 8 dni.
Nevim, z ktere vudci myslenky tvurcove tohoto zakona vychazeli, ale nejvice napadnym je prece to, ze vzat byl den 1. kvetna jakozto rozhodujici den. Jak tomu je v praxi? Kazdeho 1. kvetna sepise si podnikatel listinu delniku, kteri az do 1. kvetna byli cely rok, po pripade 10 nebo 15 let nepretrzite v podniku zamestnani. Ti pak budou zniti narok na dovolenou. Ale kdo vstoupil do prace 2. kvetna, nema jiz naroku na dovolenou. Musi cekati 2 roky, nezli vubec nabude naroku, a tak se povede vsem delnikum, kteri vstoupili do prace mezi 2. kvetnem a 30. dubnem. Budou musit podle toho cekati 2 roky anebo pet. ctvrti roku, nezli budou miti narok na dovolenou. Meli jsme kdysi, soudruzi z ceske socialni demokracie se na to upamatuji, v roce 1921 spolecne porady, totiz nemecke a ceske odborove organisace a stanovili jsme tehdy spolecne smernice, jak se mame zachovati k zakonu o dovolene, jake pozadavky tu mame klasti. Tehdy nikdo nemohl uznati, ze prave tento rozhodujici den ma byti vyhledan. Nebot desetitisice delniku budou tim pripraveni o dovolenou. V navrzich nemeckeho svazu organisaci a take v navrzich ceskych socialnedemokratickych organisaci byl, jak vite, vznesen pozadavek a praktikuje se to take ve vetsin smluv, ze se dovolena pocita zpet ode dne, ktereho se v podniku dava. Dava-li se tedy v nekterem podniku dovolena 15. srpna, pocitalo se od 15. srpna zpet, jak dlouho delnik v poslednim roce byl zamestnan anebo jak dlouho byl vubec v prumyslu zamestnan. Tim bylo umozneno, ze delnik alespon nemusil cekati 2 roky na svoji dovolenou. To jsou ovsem nedostatky, nasledkem kterych desetitisicum delniku nikdy v jejich zivote nebude mozno obdrzeti ani den dovolene.
Podobne jest tomu s ucedniky. V §u 4 predlozeneho zakona se pravi, ze byl-li ucednik anebo mladistvy delnik zamestnan pul roku u tehoz zamestnavatele, ze ma narok na 8 dni dovolene. Videli jste nyni, ze se mladistvi delnici venku velmi energicky proti tomu branili, ponevadz tuto dobu dovolene povazuji za prilis kratkou, a to pravem. Tu muzeme zase pribrati priklad z maleho a uboheho nemeckeho Rakouska, kde ucednici bez rozdilu dostavaji 14 dni dovolene, a netoliko ucednici, nybrz take kazdy mladistvy delnik, ktery je v prumyslu zamestnan, tedy nikoli ucednici ve smyslu zivnostenskeho radu, nybrz take mladistvi delnici v zavodech, na priklad v textilnim prumyslu a v jinych odvetvich prumyslovych. Ti tedy maji v kazdem pripade narok na 14tidenni dovolenou. V nasem zakone jest obsazeno slovo "ucednik" a stanoveno jen 8 dni dovolene pro ne, kdezto ohledne jinych mladistvych delniku vubec neni reci o tom, ze maji miti nejake vyhody.
Vezmete-li dale do rukou statistiku ruznych povolani v nasem state, shledate, ze se zde jedna take o zemedelske delniky, sezonni a delniky pracujici doma, kteri predstavuji obrovske procento, lze rici, ze polovinu vsech delniku. A polovina vsech techto ve state zamestnanych delniku je zakonem predem vyloucena. Poukazujete ovsem na to, a nebo pokousite se alespon oduvodniti to tim, ze se pravi, ze sezonni delnici maji prece jinak dosti dnu anebo tydnu v roce, kde musi odpocivati. Uvadeji se za priklad stavebni delnici, to se vsak tak zcela neshoduje. Plati to snad pro cast, ale vezmete nase zedniky v prumyslovych krajinach, vezmete nase nadeniky, ti jdou v lete na stavbu, na nadenickou praci, ale vzhledem k tomu, ze po dobu sezony nevydelaji tolik, aby z toho mohli po cely rok ziti, jsou nuceni jiti v zime do tovarny. Tu vidime v tovarnach pracovati zedniky, zemedelske nadeniky a stavebni pomocne delniky. Tito lide tedy, a jejich pocet jde do statisicu, jsou, jak jiz zmineno, z dovolene vubec vylouceni. Pri tato prilezitosti dluzno a jeste zdurazniti, ze dnes mezi temito kategoriemi, mezi temito t. zv. sezonnimi delniky, je zcela znacna cast, ktera si jiz na zaklade kolektivnich smluv vydobyla dovolenou. Mezi temito sezonnimi delniky vyrozumivaji se castecne take na venkove drevarsti delnici, delnici na pilach, ktere take zaroven jsou spojeny s truhlarstvim, atd. Zde ma velka cast delniku jiz dovolenou, ale na zaklade toho, ze se tito delnici hazeji k t. zv. sezonnim delnikum, pozbyvaji sve dovolene.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti